2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. října 1913. číslo 280.
4
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Prvé závody motorových člunů, plachet
ních lodí a canoí
pořádají dnes o 123. hod. odpol. Český vachť klub
a Č. K. automobilistů u Král. Louky.
Dva dny má obecenstvo, které volí ku pro-
cházce Král. Louku, podívanou, jaké Praha dosud
neměla. Po hladině vltavské jako střela létají po
i proti vodě motorové čluny, jejichž špičky se
vysoko zdvihají z vody a od jejichž zádi se veda
rozbíhá ve vysokých vlnách, které dovedou „po-
houpati“ i parníky. Znamenitých rychlostí docílily
zejména čluny Fiat, o jehož angažování má zá-
sluhu pražský zástupce fy. p. R. Brodd. a „M ul-
lins hydroplan, přihlášený p. Edg. Aubem
z Vídně. Tento člun jest celý z plechu. Větší jeho
část vyplňuje motor, ponechávaje místo právě jen
dvěma osobám. Rovněž „Xenie“ Severočeské
ústecké loděnice, řízená p. Ch. Pelelem, horli-
vě jezdí traf. Je to člun velmi pěkné, ale ryze tu-
ristické výpravy. Jim po bok se řadí pěknými vý-
kony „Najada“ s bratry Rechziegly, „Ferro“. „Bo-
ra“. „Slavia“ atd. Celkem startuje 16 motoro-
vých člumů jsedmnáctá „Fly v trainingu sho-
řela). Plachetních ledí, které se včera dě-
lily o hladinu s motorovými čluny, startuje 14.
Kanoí, jejichž posádka poskytuje opravdu za-
jimavou podívanou, jest 25 (z Č. V. K., č. Y. K.
Skautů. D. F. C., V. D. W. T., Č. K. A.).
Pořad závodů obsahuje 3 jízdy motorových člu-
nů (2, 5 a 1 km). 3 jízdy plachetních lodí (na 1700
metrů). a 3 jízdy kanadských kanoí.
Král
R Brodd
Xenie
Jim
Najada
Rechziegel
Ferro
Flo
D F C
W T
Praha
Vídeň
Č . V
Český vachť klub
Aub
Slavia
fiat
M ulice
km
6
article
Automobily
Automobily
dodává
7
article
Královéhradecká továrno automabilů KAk
Královéhradecká továrno automabilů KAk
společnost s r. o. v Hradci Králové.
Královská louka jest přístupna přívozem vy
šehradským nebo u severního konce vorového pří-
stavu; pro automobily pak mostem přes jižní ko-
nec vorového přístavu.
Pořadatelstvo, sestávající z předních členů č.
K. automobolistů a Č. vacht klubu, se nejen posta-
ralo vzorně o stránku sportovní a mravní, získavši
závodům výbornou soutěž a záštitu místodržitele
lnížete Thuna, nýbrž věnovalo také nemalou pěči
zpříjemnění pobvíu na závodech, což patrno z to-
hoto jeho sdělení:
Paroplavební společnost postavila u Králov-
ské Louky přístavy a bude k závodům přímo vo-
ziti obecenstvo. Místodržitelství dalo k disposici 3
vládní motorové čluny. Jeden velký parník bude
sloužiti za tribunu pro obecenstvo vedle 6 stanů
a 3 vlečných lodt. Skauti Českého vacht klubu po-
staví tábor na Královské louce a budou konati
signálovou službu a pořadatelské funkce.
Pro pohodlí obecenstva bude velký buffet na
Královské louce proti Českému vacht klubu, vede-
ný chvalně známou firmou Kleinhamplovou. Židl
bude na Král. louce 1600. Automobilových loží jest
40 prodáno.
Patrno, že závody, které jsou novinkou, se
hned uvádějí jako podnik velkého slohu, jenžsi
vynutí čestné místo v našem sportovním i spole-
čonském kalendáři.
Thun
Král
Kako
Hradec Králové
Králov
Kleinhamplův
stan
8
article
Dovolujeme si všem našim ctěným zákazníkům a ob-
chodním přátelům zdvořile oznámiti, že náš výrobní
dům ROBERT BOSCH nyní po dlouholetých pokusech a
stálém zdokonalování dal do oběhu
Bosch
9
title
BOSCHOVO OSVĚTLOVÁNÍ.
Boschův
10
title
Ode dneška vedeme tudíž pouze jen
11
title
BOSCHOVO OSVĚTLOVÁNÍ.
Boschův
12
article
Reflektantům posloužíme na požádání spec. popisem.
Reflektantům posloužíme na požádání spec. popisem.
Automobilism.
MUDr, LEV HARTMANN.
Belgií a Holandem.
23. srpna. Poslední pohled na pneumatiky.
trhnutí klikou, prvá, druhá, třetí, čtvrtá — a již to
jede plným tempem Budějovicemi, Vodňany na
štěknou. Vůz, důkladně prohlédnut, vyčištěn, na-
mazán hučí spokojeně pěknou, známou silnicí —
libuje si patrně jako my v suché silnici a svitu slu-
níčka, které do minulých dnů vůbec ani snad ne-
existovalo — a tak, než jak se patří se zahřál, jsme
u dnešního cíle, kde jest ustanoven sraz s posled-
ním účastníkem naší jizdy. Pardon, ani jsem neměl
kdy představiti ve shonu odjezdu; prosím: ve
fondu má choť a naší školáci. Hanička a Aleš, na-
před místo zatím reservované pro přítele dra
Bürgra, který zdržen úřadem, má nás v noci sti-
hnouti vlakem u spřátelené rodiny p. řed. Holmana
na Štěkné, za volantem má maličkost — to je naše
výprava — letos na sever do průmyslové Beldie
zeleného Holandu. Prvých 80 km ze 2800 ujeto —
ale hle, oblé tvary zadní pneu se ztrácejí — prvý
hřebík! Pěkné auspiciel
Hartmann
Hanička
Aleš
Bürgr
Holman
Belgie
tempo Budějovice
Vodňany
km
14
article
Praha VII., 403.
Praha VII., 403.
Opravuje
přesně, rychle a levně
vozy všech známek.
Praha
15
article
Garáže pro 50 vozů.
Garáže pro 50 vozů.
24. srpna. Přítel dr. Bürger správně dojelv
noci. Je 8 hod., před námi vyjiždi nákl. auto, obsa-
zené výletníky štěkenskými na Hlubokou a Krun-
lov, my okamžitě za ním — v opačnou stranu: mí-
jíme Strakonice, Horažďovice, vlnitým terénem ke
Klatovům. Domažlicemi ke Klenči; značné stoupán
pod Čerchov náš vůz, jemuž ami Stelnice Taur
Misourina nebyly překážkou, hravě III. a II. rych-
lostí přemáhá. Siiždíme k hranicím říše po mizerné
silnici; drkotání stává se však příliš silným a za-
stavivše, zjištujeme, že přední duše rozhodla se
skončiti svou pozemskou pout ještě na české půdě
ale harakiri toto stálo nás bohužel i plášť, který
byl jízdou několika set metrů úplně zničen. Našrou-
bováno nové kolo — a již zastavuje nás dvouhlavý
orel celnice. Celní formality hladce odbyty, vjíždím
do říše dobrých mravů. Pilně vštěpujeme si v mysl
„rechla fahren“, kleré nás nyní potkává po cel
cesté ve všech možných variacích a permutacích,
francouzsky, flámsky, nizozemsky, až zase na česíké
hranice u Reisenzahna.
Ruta námi volená nezdá se nám býti příliš auty
vyhledávána. Dosud nepotkali jsme ani jedno, a cel
ní procedura na bavorské celnici v Mnichově na
Lesy (Waldmünchen) stála nezapracovaného úřad-
níka hodně psaní, a ještě více přepisování; a da-
ňový lístek — nová Sysifova práce — takže dlouhé
zdržení nutí nás již zde poobědvati. Dobrá silniee
stárvá se stále lepší, projíždíme Amberg, vjžždíme
do francké Jury terrainem, značně kopčitým kolem
Laufu, kde nás — několik kilometrů před Norim-
berkem — stihá nový defekt, způsobený hřebíkem.
doktor
Bürger
Taur
Rut
Sysifův
Hluboká
Strakonice
Horažďovice
Klatovy
Domažlice
Kleneč
Mnichov
Amberg
Jura
Krunlov
16
article
Druhé reservní kolo nemáme, nezbývá než montáž.
která, dík novým ventilům (Bolzenventil) a pumpě
svíčkové byla brzy a bez velké námahy odbyta.
Po 4. hod. odp. vjiždíme do dnešního cíle, Norim-
berku. Převlečeni, umyti prohlížíme město, které
mezi naší toilettou skropil děšť, do pozdníh
večera.
25. srpna. První cesta k vozu: přilit olej, benzin,
duše dány do správy a koupen nový plášť. Útě-
chou je, že plášt, prvotřídní výrobek, stojí zde poue
115 M. duše 25 M. Mezitím prohládka města: jízda
na hrad. k Dürerovu domu, městem ke Germán.
museu. Do oběda jsme s prohlídkou hotovi, vůz je
připraven — dále! Vyplétáme se z ulic, ale dlažba
nás neopouští, až as 20 km za Norimberk. Větši-
nou po úzkých okresních silnicích, výstavnými ves-
nicemi středních Franků často kilometry od seb
vzdálenými, vižždíme na říšskou silnici a kol 3. hod
do pověstného Rothenburgu. Město, cíl mnohých
turistů, úplně zachovalého, středověkého rázuj brá-
nou vjiždíme do věnce hradeb, prohližíme úzke
ulice, vroubené domy s příkrými, tynickými stře-
chami, konáme procházku v „Burggartenu“ — od-
kud pěkná podívaná na město nezvyklého vzhledu.
a vyjíždíme dále přes Ochsenfurt, poděl Mchanu
do Würzburgu, kde kol 6. hod. sestupujeme v ho-
telu. Ani dnes nebyli jsme ušetření zrádných hře-
bíků; aspoň jeden musel nás přesvědčiti o tom,
jak výhodná jsou vyměnitelná kola. Po procházee
kol krásné „Residence“ a „dvorní“ zahradou jdeme
městem do hotelu.
Dürerův
Germán
Norimberk
Rothenburg
Ochsenfurt
Würzburg
jízda na hrad
km
17
article
Oprav
Oprav
automobilů
18
article
všech soust av
provádí
přeaně a rychle
Automobilní oddělení
Českomoravské továrny na
stroje v Praze VIII.
Praha
19
article
První
Boschovo osvětlování. Po dlouho-
letých pokusech dala firma Robert Bosch ve
Slutigartě do oběhu první zařízení osvětlovací
system Bosch, které bylo všemi automobilisty se
zájmem očekáváno. Pro velké požadavky, na firmu
Boschovu činěné, jest možno dodati v listopadua
prosinci pouze malý počet těchto zařízení, i dopo-
naEE
Boschův
Bosch
Boschův
23
article
Ceským rodinám různé druhy látek na dámské
Ceským rodinám různé druhy látek na dámské
Paty, kostymy a bluzy, též samety, flanelv, velury, bear-
chety, šály do divadla a na vycházku u naši ryze české
firmyVACLAV VLK v Praze, na Příkopě 13n.
Praha
25
article
K mezinárodní situaci.
K mezinárodní situaci.
Na letošní valné hromadě Slavie promluvil
starosta její cis. rada inž. Kruliši o mezinárodní
situaci a zejména o poměrech v anglické kopané
Citovali jsme tehdy projev ten obšírně. Dnesz
něho vyjímáme jen dvě místa, jimž obrat v Anglii
dodává zvláštního významu. Inženýr Kruliš tehdy
pravil: „ Jednání o mír mezi Anglickou amat. foct-
balovou associací a mezi associací starší, t. j.o
odstranění t. zv. „splitu“ v anglické obci font-
balové, chovalo v sobě zárodky značného nebez-
pečí pro nás Čechy v tom směru, že případný
smír mohl znamenati naši úplnou isolaci od veške-
rého světa football hrajícího. Obrátil jsem se
ovšem ihned po prvních zvěstech o jednání uvede-
ném na všechny vlivné osoby Anglické amat. asso-
ciace a na osobní přátele své v Anglii se žádosti.
aby na nás Čechy nebylo zapomenuto a aby při-
padný smír umožnil nám staré přátelské stykys
Ing
Krulich
Kruliš
Čecho
Anglie
Slavia
26
article
Anglií nejměně v rozsahu dosavadním... V zdor
všem těmto skutečnostem a při ne-
ochvějné věrnosti vůči našim angli-
ckým spojencům mám za nutné upo-
zorniti na to, že změna okolností, tou
dobou nám příznivých, na labilní hla-
dině styků mezinárodních na věčne
časy není vyloučena a mimo to hnut
mezí našimi německými krajany
football hrajícími, po sblížení s ná-
mi nesmí se podceňovati, tím mén
přehlížeti... Máme-li však býti vyzbrojeni
jest příkazem nutnosti, abychom vytkli sobě svůj
přesný sportovně-politický prodram. Jest na-
neivýše nutno, abychom sami znali
dosah i for mu svých požadavků i pří-
padných ústupků a abychom znal
dobře zdroje své síly i svých slabostí.
Události letočního podzimu ve footballové obei
andlické daly předsedovi Slavie úplně za pravdu
avšak náměty jeho byly semenem padlým na ská-
lu. Jen Olympiiský výbor provedl znamenitou my-
šlenl p. prof. dra. Gutha: „Rámového, sportovně-
politického prodramu českého“, ze kterého by se
snad specielní sportovně-politický pnogram fnnt-
ballový dobře vykrojiti dal.
profesor
doktor
Guth
Anglie
Slavia
29
article
Inženýr Kruliš nám píše k dnešní stati tot
„Za poslední své návštěvy ve schůzi Olympijského
výboru podal jsem s ohledem na zajištění našich
styků s cizinou některé zeela konkrětní návrhy,
které zde z důvodů taktických ovšem uváděti ne-
mohu, a o kterých bylo prohlášeno, že jsou ji
nebo stanou se předmětem jednání v mezinárodni
lnomiši Č. S. P.
Také v době právě minulé poukázal jsem
Anglii opět na své vývody, zaslané A. F. A.
únoru 1912 se žádostí, aby při obnoveném jednáni
o smír na přátele sportovní v Čechách nebylo za-
pomenuto, což do jisté míry, ovšem nikoli v roz-
sabu námi žádaném, se i stalo.
Kruliš
Č . S
Anglie
Čechy
30
article
Nechci býti optimistou, ale připomínám, že k
pessimismu jest času dosti. Poměry dnešní jsou
pro nás příznivější než byly v červnu a na podzim
r. 1908! Tou dobou „splendid isolation“ dobře sne-
seme a pak, dovedeme-li Angličany pohnouti ke
skutečně důrazné, po případě každým no-
kem opakované akci v náš prospěch, jest příznivý
výsledek t. zv. uznání našich národně-sportovních
práv ve F. I. de F. A. více než pravděpodobný
Nesmíme ovšem položiti ruce v klin, nebo
nepochybuji o tom, že v zákulisí již se pílně pra-
cuje proti nám. Všechna činnost podléhá změ-
nám vývojovým nejen u jednotlivců, nýbrž i u ce-
lých národů. Nastávají fáse velkých rozmachů
opět fáze, když ne přímého úpadku, aspoň stagna-
ce a jistého zlhostejnění.
Dnes význam zápasů Slavia—Sparta—Viktorie
jest neobyčejný a doufám, že zájem ten dlouho po-
trvá, ale proto přece učiníme dobře, když pod-
nikneme vše, co v moci naší jest, abychom udr-
želi i styky zahraniční, které nám zůstanou vždy
dobrým měřítkem vlastního vývoje sportovního
nedají nám přehlédnouti vývin sportovní národ
jiných.
Radím proto poznovu co nejdůrazněji, abychom
v přílišném nadšení nad nynější skutečně výbornou
formou našeho footbaliu domácího neskládali ruce
v klín a neopouštěli bez obrany po-
sice, jichž dolytí i udržemí přinesl
jsme za posiedních pět Jet zna čn
oběti.
Angličan
Slavia
Sparta
Viktoria
33
title
LAURIN KLEMENT
Laurin
Klement
35
article
MLADÁ BOLESLAV.
MLADÁ BOLESLAV.
v Praze, Josefské náměstí čislo 6.
Mladá Boleslav
Praha
josefský náměstí
36
title
Sklady: v Brně, Ulice Richarda Wagnera č.6.
Wagner
Brno
37
article
Athletika.
Athletika.
* šmeikalův zápas v Brně nebud
uspořádán v rámci dnešních athlet. závodů Mor
Slavie, poněvadž program jejich by tím přília
vzrostl. Šmejkal zápasiti bude v Brně v Besedním
domě tuto středu.
Zápas Frižtenský—šmejkal odlo-
žen na jaro. Oba zápasníci se dohodli na odložení
zápasu na jaro. Zápas původně byl stanoven na
5. října. Ale pro zdržení se Šmejkalovo v Rusku
a z důvodů rodinných bylo nutno jej odložit. Stal
se tak na 18. října v naději, že bude k zápasu pro-
půjčen Průmyslový palác na výstavišti. Když se
naděje tato ukázala marnou, nebylo v Praze míst-
nosti dostatečně veliké, aby pojalo očekávanou
velkou návštěvu. Za těchto okolností nutno zápa
pořádati pod širým nebem, to však možno jen
hodinách odpoledních v neděli. Neděle 12. a 19.
jsou tak naplněny sportovními událostmi, že nelze
k nim ještě připojiti tento zápas. A na později odlo-
žiti už nelze, poněvadž Frištenského volá pevný
engagement do ciziny. Šmejkal se utká v Praze
18. nebo 20. t. m. se znamenitým německým zápas-
níkem Steursem.
Šmejkal
Šmejkalův
Brno
Rusko
Praha
Slavia
40
article
Vzduchoplavba.
Vzduchoplavba.
* Pražský aviatický denv Chuchl
19. října 1913. Pořadatelstvo sděluje, že připra-
vy k podniku jsou v plném proudu, dále upozorňu-
je, aby vstupenky byly opatřeny v čas. Hejtman-
ství dá uzavříti z příčin bezpečnostních široký
kruh kolem závodiště a to jak na levém, tak na
pravém břehu Vltavy, a zejména na stráně nebude
přistup. Vstupné K 4.—, 2.—, 1.—, dělnické lístky
50 hal. Předprodej: Jos. Riedl, roh Myslíkovy
Karlova nám., Fr. Jaroměřský. Vltavská ul. na
Smíchově. Sdělení podniku se týkající i žádosti
předprodeje adresujte: Kohout V., Smichov
Komenského ul. 17.
Aviatik šimůnek v Hostomicích
Sokol“ v Hostomicích u Hořovic pořádá 19. t. m.
veřejný vzlet aviatika Šimůnka, který jest v dobré
paměti ještě svým zdařilým letem v Slaném. Počátel
o 4. hod. odpol. O vlet jeví se čilý zájem. Létadie
dopraveno bude na místo letu ve středu. Na ozná-
mený s hora den vyjednáváno s aviatškem Šimůnkem
o zúčastnění se také na aviatickém dni v Prane
Pro let, který již byl v Hostomicích vyjednán. s
nemůže zúčastnit.
Riedl
Myslíkův
Jaroměřský
Komenský
Sokol
Šimůnek
Vltava
Smíchov
Hostomice
Hořovice
Karlův já
Francie
Kohout V
42
article
Jízda koňmo.
Jízda koňmo.
* Pardubice. Podle zpráv přímo z Pardu-
bic došlých budou startovati ve Velké Pardu-
bické: Zeppellin. The Swell. Oberbayer. Diek
Turpin, Carolling. Stamford a Brampton Lass.
Vojenská steeple chasese shromážd-
u startu 12 koní a budou to: Sunburst, Amarkadu.
Jakob, Hurain, Pitvů, Dillon, Dunure IV., Pirok
II. (7). Glaser, Mádar. Pázmán, Pagony. V sedlech
budou vesměs majitelé koní, toliko Huraina bude
říditi opět hejt. Vil. Reimer, jenž s nim loni jak
Dr. O.
vítěz projel cílem.
ukařství
Carolling
Jakob
Hurain
Dillon
Glaser
Mádar
Reimer
Pardubice
Turpin
Stamford
Brampton Lassa
Sunburst
Amarkad
Pirok II
Huraina
the Swell
Dunure Iva
44
article
Ladislav
švestka
dopor. dalekostřelné, ha léta
trvanlivé lankasterky, flo-
bertky, revolvery, BROWNINGV. Ověruhod. osob. mírně
plat. podm. aneb měs. splát. Velký cenník 80l h v pošt. znám.
Ladislav
45
article
Akvaristíka.
Akvaristíka.
* Akvaristický spolek „Leknin
měl 8. t. m. členskou schůzi, hojně navštívenou, jež
se usnesla jednomyslně pořádati v červnu
1914 druhou velkou, samostatnou akvaristicko-fer-
rarilní výstavu. Zvolen 15členný výbors výstavní.
za předsedu jeho zvolen p. Kindl, místopředs. p
Otto taj. p. Šaal, jedn. p. Doškář, pokl. p. Ná de-
ník a účetní p. Košina, dále zvoleni pp. Kimla.
Fronk. Hubáček, Novotný. Obrázek, Pták, Šejnoha.
Štěpánek a Varaus. Výstavní schůze budou pravi-
delně po členských. Všechny dotazy a korespon-
denci výstavy se týkajíci možno říditi na předsedu
p. J. Kíndla. Praha VII., 1073-II. — Spolkový ve-
čírek bude 15. listopadu v Řemesl.-živnost, besedě
v býv. Svatovácl. záložně. Spolek má t. č. různé
potřeby akvaristické na skladě k velmi levnému
rozprodeji mezi členy Knihovna spolk. opět do-
plněna. Schůze co středu „u Koláře“ v Celetné
Amico.
(vedle „města Paříže“.
Kindl
Otta taj
Ná
ník
Košina
Kiml
Fronk
Hubáček
Novotná
Pták
Šejnoha
Štěpánek
Varaus
J Kíndl
Zvolen
Praha
Řemesl
Celetná Amica
Paříž
46
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 11. října 1913.
Podzim sotva již přinese klid, který tal
toužebně byl očekáván, a který by byl uvitán
především obchodními a výrobními kruhy. Lo-
gika vývoje ale ani nemůže býti jinou. Nen
jasno v mezinárodní politice evropské, jsou
neřešeny otázky staré a nové se ohlašují.A
hluboké stiny těchto poměrů nutně zapadají do
peněžních trhů, které tuak intensivně byly po-
stiženy velikými událostmi Evropy. Všeobecné
zhoršení konjunkturální působí více méně v řa-
dě druhé. Sestup možno pozorovati na stra-
nách všech. Veliký anglický průmysl textiln
stojí před velikými spory s dělnictvem, kter
hrozí nabýti rozměrů nebývalých, anglický
průmysl železářský postižen depresí a jen uhel
né doly uhajují plnou zaměstnanost. V Něme-
cku jsou poměry obdobny a tlak německých
tovarů na vývoj cen v Rakousku cítíme kaž-
dým dnem. Nabídka výrobků oousední říše
stává se stále naléhavější a počíná soustavně
a pevně vytlačovati nás i z našich zahranič
ních odbytišt. A závěr jest velmi jednoduchý
menší zaměstnanost průmyslu při drahých ži
vobytných potřebách, nespokojenost dělnictv
drahé peníze i nedostatek jich atd. atd. Hospo
dářský život potřebuje léta klidu a dokud ne-
bude překonána krise mezinárodní situace po-
litické, sotva bude trvale dobře. S tím nutno
počítati.
Praha
Evropa
Rakousko
47
article
Co nadějí snoubilo se k vítězným bojům
balkánským... Po slavných vítězstvích u Ku-
manova, Lule Burgasu, po pádu Odrina, po za-
tlačení tureckých vojsk za linii čataldžsko
věřil snadd každý, že na Balkáně zajištěna bude
hegemonie slovanských národů. To předpoklá-
dalo ovšem dohodu jich, upřímnou vůli na obou
stramách podporovati vzájemně se a sloužit
loyálně myšlence slovanské. Ale spleť kříží
cích se interesů roztrhala tyto sny bezohledně
A drsně. Řecko i Bulharsko vystoupily s ná-
roky, které hrozily otřásti rovnováhou na Bal-
káně. Zde bylo možno spojiti se proti novým
pánům Soluna. Po svých úspěších, které byly
nejmenšími ze všech, jichž spojenci docílili, p
obsazení Soluna stal se sen několika horkých
hlav v Řecku všeobecným: touha zříditi veli-
kou řeckou říší, jejímžto sidelním městem by
byl Cařihrad. Sen Paleologovců. Svoji způsobi-
lost k velikým výbojným akcím řecké vojsko
prokázalo měrou nepatrnou. Bylo v posici ne-
šťastnější a nemělo vlastně jiného úkolu, než
rychlými pochody obsazovati kraje i města.
které byly chráněny velmi slabě tureckými po-
sádkami. Řecko od samého počátku války cho-
valo se způsobem, který mohl buditi nedůvěru
Ku
Balkán
Řecko
Bulharsko
Bala
Cařihrad
Lule Burgas
Soluna
48
article
Způsob, jak zatlačeni byli ze Soluna Bulhaři.
způsob, jakk se jednalo na přímoří Egejského
moře, potvrdil jen starou pověst řecké politiky
a chytrosti. Armáda řecká dokázala nejméně
ale sny athénských politických vůdců vznesly
se nejvýše. Ale i Bulharsko opustilo půdu rea-
lity. Nebylo by bývalo jeho hlavní chybou.
kdyby žádalo více, než mohlo obdržeti — při
obchodu nebývá jinak — ale to bylo možno
jen kdyby v jeho čele byli stáli mužové, kteř.
si byli vědomi toho, až kam možno jíti, kteř
by nebyli ztratili smyslu pro nutnou rovnováhu
mezi vlastními silami a dosažitelnými cíli. Ve chví-
li, kdy do Sofije přilétí telegram ruskéhov cara
jenž tak tklivými slovy odvolával se na věc
Bulhar
egejský moře
Bulharsko
49
article
Slovanstva, bylo ještě možno dosíci dohody
Tehdy ruské slovo ještě v Bělehradě bylo tal
silné, že by u Bregalnice pušky srbské nebyly
spustily. Ale v té chvili rozhodly v Sofiji ony
spodní proudy, které již tolikrát se uplatnily
na škodu celého bulharského národa a jichž
representantem jest generál Savov, jenž v nor-
málních poměrech byl sotva možným. Ve své
vlasti jest nositelem politiky protislovanské,
se kterou v duši své tak upřímně souhlasí
Ferdinand. Myšlenka slovanská provanula po-
čátek vítězství a pak, kdy opuštěna, dostavily
se neúspěchy a zklamání příliš horkokrevných
sofijských vůdců. Dnes Bulharsko neseno jes
vlnami vzájemně se křížících směrů a proudů
otřeseno ukvapenými úsudky ve své důvěře
k Rusku a zklamáno v rychle vzkvétajících
nadějích v Rakousko, nemá pevného cíle.
A to jest zřejmo i v jeho mezinárodní po-
sici. Jest tomu několík dnů, co mi bylo přáno
mluviti s mužem velmi dobře informovaným.
který jest v úzkém styku s bulharským dvo-
rem. Slova ta zněla trochu drsně, ale char-
akterisovala situaci velmi správně: „Nejblíže
hmatavým cílem politiky bulharské jest spo-
jenectví s Tureckem.“ Správnosti informace
nasvědčují telegramy, které vyměněny byly
mezi Sofií a Cařihradem a jež dokazují, že
tentokráte projevilo se více než snaha o do-
hodu mírovou. A reflex toho možno také zřít
v tom, co se právě odehrává mezi Caříhra-
dem a Athénami, byť netřeba se obávati bez.
prostředního nebezpečí válečného.
Savov
Ferdinand
Bělehrad
Bulharsko
Rusko
Rakousko
Turecko
Sofie
Cařihrad
Caříhr
Atény
50
article
Posice srbská před zahájením druhé bal-
kánské války byla mnohem příznivější. V Bu-
kurešti proveden byl konečně dalekosáhlý
převrat, který se připravoval po řadu let
jenž vyvrcholil v tom, co jest dnes všeobec-
ným přesvědčením národa rumunského. Ro-
dovou dynastickou příbuzností se stalo, že
Rumunsko až do posledních měsíců náleželo
trojspolku. Ti, kdož měli vliv na jeho politiku.
poukazovali stále, jak ještě část národa ru-
munského žije v Bulharsku a jitřili ránu, kte-
ré nelze zapomenouti: fakt existence Rumun
na ruské půdě. Nesvornosti mezi starými pů-
vodními spojenci balkánskými bylo Rumun-
sku umožněno dosíci rázem toho, čeho toužil
nabyti od Bulharska. Výprava rumunské ar-
mády ovšem nebyla slavna a jsou toho dů-
kazy, že rumunské vojsko chovalo se v Bul-
harsku způsobem, který sotva lze ospravedl-
niti a který nesvědčí o velíké jeho civilisaci
Dle bezesporných důkazů bulharských dran-
covalo se a kradlo, podvádělo, i chudým rva
se z rukou i úst chléb.
Ale konec konců Rumunsko dosáhlo své-
ho a byť vavříny, kterými se věnčí jeho armá-
da, jsou velmi podezřely, přece jen tím orien-
tace rumunské politiky nabyla jiného směru
Pás země, obývaný Rumuny na ruské půdě
jest chudý. Kompaktně a na bohatých půdách
Rumun
Rumunsko
Bulharsko
52
article
v mnohem větším množství a v útisku, které-
53
article
mu není v Evropě hned tak rovno, bydlí Ru-
muni na půdě království Uherského. Obrat
názorový až překvapuje. Dnes zřejmě a vy-
sloveně jako nejbližší cíl národa vytyčuje se
osvobození ujařmených bratří z uherského
útisku, v časopisech shledáváme se s velmi
podrobnými zprávami o tom, co se dějev
Uhrách a jaká jest podstata národnostní poli-
tiky současných vládců pešťských. Mělí jsme
vždy hluboké přesvědčení, že největší hřích
na Rakousku páše maďarská hegemonie pešť-
ská, ona kasta šlechtická, která ve státních
službách nahražuje si nedostatek vlastních
statků a která tak neprávem representuje ma-
ďarský národ a stát. Směry protiuherské na-
bývají v Bukurešti takové ostrosti, že přese
všechno střízlivé posuzování, se kterým nutno
provázeti politické jevy, nutno počítati is
důsledky tohoto probuzeného cítění národní-
ho. Tento obrat byl dovršen tou chvílí, kdy
hranice rumunsko-bulharské byly prosty voj-
ska bulharského a kdy rumunská armáda
mohla volně postupovati na Sofiji. Marně byl
baron Conrad v Bukurešti.
Conrad
Evropa
Uhry
Rakousko
Bukurešť
54
article
Spojenectví mezi Rumunskem a Srbskem
bylo faktem tímto dáno a spojenectví s Ře-
ckem bylo pouhým důsledkem nově vyvíjejí-
cích se poměrů. A tak se stalo, že Srbsko ne-
měle se čeho obávati ani z Rakouska (zde
stáli před faktem ruského odporu), ani z Ru-
aunska a mohlo uvolniti své síly proti Bul-
harsku. Ze Sofije tvrdí se dnes, že toto spo-
jenectví tří proti jednomu bylo připravováno
již v době, kdy ještě srbská a bulharská vol-
ska stála spolu pod Odrinem. Snad — v každém
případě nutno litovati toho ze srdce, že oba
slovanští národové balkánští nedovedli se
mezi sebou dohodnouti za cílem společné nad-
vlády. Ale a fakty nutno se smířiti. Mezi
Sofijí a Bělehradem k nějaké dohodě tak záhy
nedojde a Bulharsko využije asi prvé vhodné
chvíle, aby získalo kraje, které jsou bulhar-
ské anebo které za bulharské pokládá. Mezi
Sofijí a Bělehradem rozlila se nedůvěra ta-
kovou měrou, že v dohledné době obratu na-
díti se nelze.
Odrin
Rumunsko
Srbsko
Rakousko
Bělehrad
Bulharsko
55
article
Ve Vídni jásali, když na Bregalnici tekla
zase slovanská krev. Bylo to jen dokladem,
jak jest krátkozrakou politika, zrcadlící se ve
vídeňských redakcích. Jest snad za jistých
okolností účelno z nepřátelství těžiti. Ale
tentokráte výpočet nebyl správný. Nejdříve
vytlačila rakouská politika Srbsko ze severu
Albanie. V Bělehradě tento krok vyvolal
vzrušení, ale konec konců, jako každý fakt,
vedl k úvaze. Vysoce zajímavé. V době, kdy
srbské vojsko obsadilo sever Albanie, bylo
všeobecným přesvědčením národa, že bez se-
veru Albanie Srbsko nemůže žíti, poněvadž
jest to jediným východiskem k moři. Když
prapory srbské zavlály v Drači a Medvě, po-
čínali v Bělehradě počítati, jakých obrovských
nákladů bylo by třeba k tomu, aby z těchto
dvou přístavů staly se skutečné a dobré ob-
chodní přístavy a co by stálo peněz, aby spo-
jeny byly se Srbskem železnicí. A i kdyby
tyto veliké oběti byly přineseny, nebylo jisto,
zda obchod ve větším stylu zde zakotviti
může, nehledě ani k otázce, možno-li zde vy-
držovati i třeba menší válečné loďstvo. Ne-
dávná revoluce albanská, která vyžadovala
energického zakročení a bezohledného po-
stupu, dovršila obrat myšlenkový na pravém
břehu Dunaje. Bylo by požehnáním pro krá-
lovství Srbské, kdyby ve svém tělese mělo
tolik nespokojených, nevzdělaných, neciviliso-
vaných a necivilisovatelných živlů? Bylo by
mu zdrávo vedle nepřátelství bulharského
míti stálý revoluční kvas na Adrii? Jakou
cenu měly by dráhy, které by bylo nutno stře-
žiti celými armádami? A jakou cenu vůbec
má sever Albanie v dohledné budoucnosti?
Adrie
Vídeň
Bregalnica
Srbsko
Albánie
Bělehrad
Drač
Dunaj
56
article
A tak počíná se zvolna odehrávati obrat, kte-
rý jest dnes v širokých liniích dokonán. Srb-
sko přesvědčilo se o malé ceně svého snuo
okupaci severu Albanie, ale tím intensivněji
rozmáhalo se přesvědčení, že národ nejlépe
může spolehnoutí se sám na sebe a že k moři
vede cesta také přes Dalmacii. Kdyby rakou-
ská politika nebyla činila námitek proti roz-
dělení Albonie, bylo by bývalo Srbsko tu na
řadu let zaměstnáno. Snad ku štěstí Srbska
zasáhla takto rakouská politika... Ovšem:
vypuknutím války srbsko-bulharské bylo ne-
bezpečí kvasu protirakouského na Balkáně
podstatně oslabeno, ježto účty mezi Srbskem
a Bulharskem a mezi Tureckem a Řeckemi
Řeckem a Bulharskem budou ještě vyrovná-
vány. Ale faktem jest, že rakouská politika
své bezprostřední sousedy nutila hledati bu-
doucnost ne na jihu, nýbrž na severu. Nebez-
pečí arci není aktuální: protislovanský útisk
maďarský je ale urychluje. Národnostní stát,
jakým Rakousko jednou jest, takovýchto
experimentů dovolovati si nemá. Již z ohledu
na svoji povahu.
Ale zatím co se hlásí — smělejí a nesmě-
leji — tyto důležité otázky budoucna, působí
albanské dítě svým otcům obtíže největší.
Z národa, který, co existuje, neměl zřízení
státního, který sloužil dobyvačné a ujařmo-
vací politice turecké proti všem kulturním
snahám národů balkánských, z takovéhoto
národa nemůže se státi základna silného zří-
zení státního. Snad i největšímu vlastenci al-
banskému ani nenapadne, že by si Albanci
náklady svého státu měli hraditi ze svého.
Srb
Albánie
Dalmacie
Srbsko
Balkán
Bulharsko
Turecko
Řecko
Rakousko
57
article
Jako žili po staletí ve službách Cařihradu
za služby tyto jim bylo dobře placeno (o da-
ních vůbec ani nemluvě), tak má býti pro bu-
doucno. Italie a Rakousko mají nésti útraty
a ve službách těchto dvou velmocí mají dle
názorů svých proti ostatním balkánským ná-
rodům konati Albanci to, co snad konali do-
sud. Může to nalézti ohlasu u nás? Jest přece
jen nemyslitelno, že bychom my platiti ná-
klady rozpočtu nějakého státu, jehožto větší.
jižní polovina leží v zájmové sféře italské,
kde italský vliv již nyní jest rozhodující. Při
všech chybách, kterých se dopustila vídeňská
politika, jest málo myslitelno, že by Vídeň
podněcovala rozpory revoluční a válečné mezi
Albanci a jejich sousedy. I rakouská politika —
nemá-li býti podvrácen základ říše — musí
dostati jiný směr a třeba nebude zatlačena n
ony dráhy, na nichž by si ji přála většina ná-
rodů říše, přece jen nebude možno pokračo-
vati v polilice bezohlednosti proti slovanským
národům.
S tím nutno počítati. Nehledě ani k těž-
kým mrakům, které vyvstávají mezi Italiía
Rakouskem právě k vůli Albanii. Toho, čeho
jsme se obávali, se dožíváme. Důsledky zří-
Cařihrad
Rakousko
Vídeň
Albánie