2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. října 1913. Číslo 280,
4
article
tátu dvou neb tří pánů velmi poškodí pokro-
kovou věc na Moravě. I upřímní stoupenci my-
šlenky pokrokové dnes již neschvalují to stavení
do popředí osob neschopných pro ty neb ony ve-
řejné funkce jen z té příčiny, že dovedou kývati
ke všemu, co řeknou velitelé. Pokrok zavrhuje při-
rozeně diktaturu a tam, kde diktatura a heslo
tak já chci zavládlo, tam stěhuje se pravý
pokrok z domu a ze strany. Teror a pokrok jsou
pojmy nadobro se vylučující a teror je největším
škůdcem pokroku. V poslední chvíli — bez ohledu
na osoby a strany — měla by česká většina v ze-
mi uplatniti heslot v zájmu vývoje škol-
ství poslati je do okresních školních
rad vzdělané, nejlepší lidil — „Den
neustává ve štvanicích proti Národním jednotám
Tentokráte vynašel si důvod, že ve výborech Nár.
jednot nesedí klerikálové. V Nár. jednotě brněn-
ské po léta zasedal až do své smrti P. Šilinger —
nová volba ještě nebyla. Ostatně ve výboru Nár.
jednoty brněnské je řada osob, z kterých „Lidové
Noviny“ už klerikálů často nadělaly. V olomoucké
jednotě sedí P. Dušek, kněz. V čele celé řady od-
borů Národní jednoty brněnské jsou — kněži. Přes
to „Den“ musí štvát proti společné sbírce, kterou
obě jednoty dnes pořádaji. V presidiu Nár. rady
sedí také dr. šl. Koudela, snad by on mohl dáll
popud k tomu, aby otázka vyloučení obranných
institucí ze štvanie politických byla Národní ra-
dou brněnskou projednána. On jako příslušník stra-
ty katolicko-národní mchl by uvésti ty důvody
„věcné“, proč se proti Národním jednotám mus
štviti. Je to také jeho jakousi povinností jako
Houholetého bývalého starosty Národní jednoty.
P Šilinger
P Dušek
Koudela
Morava
národní
5
article
Ze Slezska.
Slezsko
6
article
(Německý postup na Frýdecku.
Rychv ald)
Před nedávnem vylíčili jsme, jak obec Raško-
vice na Frýdecku rázem stanula mezi obcemi ohro-
ženými a sice proto, že místní továrna přešla úplně
do rukou německých. Jak se zdá však, nezůstane
němocké nebezpečí obmezeno jen na Raškovice.
Dle novinářských zpráv hrozí totiž stejný osud
Nižním Lhotám, kdež německý textilní podnik vy-
jednává již o koupi jistého gruntu, aby zde mohl
býti zřízena továrna. V rolnických kruzích sice
akcentuie se nutnost zmaření německého plánu od-
koupením dotyčné usedlosti, ježto správně se
uznává, že i stavovské rolnické zájmy těžce budou
ohroženy naprostým nedostatkem pracovních sil,
než výsledek obranné akce až dosud jest pochybný
Školským skandálům ve Slezsku konec nebude.
Alespoň potud ne, pokud jejich odstranění bude zá-
viseti na Polácích. Nejnovější zpráva v tomto směru
opětovně týká se smutně proslulého Rychvaldu.
Raška
Polák
Frýdecko
Raškovice
nižní Lhota
Rychvald
7
article
Tamní obecní výbor, v němž z benevolence breatř
Poláků zasedají také Němci, odmítá přes rozhod-
nutí správního soudu zřízení veřejné české školy.
a stejně odmitá opatřiti pro ni místnosti. Částečně
ostudám učinil konec v těchto dnech zemský výbor
jenž opětovně provisorně jmenoval učitelské síly
jež nadále placeny budou ze zemského školského
fondu. Pokud jde o místnosti, vyučuje se ve starých
místnostech, patřících Ú. M. š. Obec matiční bu-
dovy převzit nechce, ježto Matice zajisté vyhradila
by si za její odstoupení vliv na jmenování učitelů
v tom směru, aby nedostali se na školy rychvaldské
renegáti. Než to se nehodí do krámu Polákům
tak raději budou stavěl budovy nové, aby byli od
Matice úplně neodvislí. — Zápis v Rychvaldě do-
padl i letos dobře, ač čeští rodiče, jak obyčejně.
velmi byli znásilňováni. Na škole „u kostela“ za-
psáno 333 dětí, na škole „na Podlesí“ 180 a n
Alpince 190 dětí. Zajisté krásné výsledky v obci.
kde ještě r. 1900 bylo jen 11 úřadně napočtených
Čechů.
Polák
Němec
Čecho
Rychvald
Matica
8
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Ze sněmů zemských.
Kraňský sněm, vyřídiv letošní pro-
gram a zejména také rozpočet, byl dne 10.
t. m. odročen. V poslední sněmovní schůzi
dopustila se klerikální sněmovní většina no-
vého násilí na hlavním městě slo-
vinském, Lublani. Zemský výbor,
němž také rozhoduje klerikální většina, po-
dal sněmu návrh, aby k městu Lublani byla
připojena blízká obec Dolní šiška, čítající
6000 obyvatelů, ačkoli ani obecní zastupitel-
stvo lublaňské, ani většina obce šišky připo-
jení si nepřeje. Starosta lublaňský, posl
dr. Tavčar, ohradil se proti návrhu zem-
ského výboru, proti němuž protestují obě
obce, poněvadž klerikálové navrhují spojení
obou obcí jen ze svých strannických politi-
ckých důvodů, aby posílili svou klerikální
menšinu v hlavním městě. Hospodářsky zna-
menalo by připojení šišky pro Lublaň nové
výdaje celého milionu korun. Také mluvčt
německého klubu, dr. Eger, vyslovil se proti
připojení, poněvadž obce samy si připojení
nepřejí a to musí býti pro sněm směrodatným.
Přes to klerikální většina návrh zemského
výboru odhlasovala. Zemský president
Schwarz, který jinak hoví každému přán
klerikální strany, uznal patrně nejnovější ná-
doktor
Tavčar
Eger
Schwarz
RakouskoUhersko
Lublaň
Dolní šiška
9
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Nic nepoškodilo nikdy dobrou myšlenku
více, než když prostředky, jimiž byla prová-
děna, zabíhaly do extrémů! Dobrá věc stala
se tím nesympatickou nebo směšnou, konečně
i protivnou. Mám dojem, nejen já, ale sta
jiných se mnou, že takový osud potká jednou
v základě rozumnou a zdravou myšlenku
„střádalství“ u nás. Bylo sice zřejmo, že při
propagování a učení šetrnosti je nutno pouka-
zovati na opak těchto vlastností, na marno-
tratnost, nehospodárnost a rozhazovačnost, že
nutno vlastním listem hlásati zásady spolkua
potírati zjevy tendenci té odporující ... že
však bude se tak díti způsobem nehorázným,
společensky neobvyklým... to arci hodně za-
ráží. Nevím aspoň, co jiného možno říci, do-
stane-li člověk do rukou poslední číslo „Střá-
dala“, a čte-li v titulu úvodního článku n
prvé stránce: „Ukazujte dveře zvacím výbo-
rům!“ ——
Ta „devisa“ je při nejmenším víc než silná
10
article
Tuze krásná fraze „ukázat někomu dveře“ —
stručně a dobře česky vyjádřená, znamená
někoho vyhodit, ať už brachiálně ve funkci
podomka, nebo obrazně. Zdvořilost a laska-
vost se tím ale rozhodně neprokazuje nikomu
a v každém případě při „ukázání dveří“ na
jedné straně je uražený a na druhé straně —
krobián. Není-li mi návštěva někoho milá, do-
vedu ji odmítnouti bez poukazu na dveře,
bez ponížení nevítaného. Bezpočtukráte do
týdne přijde někdo, kdo nabízí nám pohledni-
ce, obálky, losy, pojistku — věci, jež nemíní-
me koupiti, ale proto, jsme-li jen trochu vy-
chovanými, slušnou formou dovedeme odmít-
nouti, dokonce i slovem: „Děkuji.“
Deset let měl jsem příležitost být pleso-
vým referentem, seznal jsem osobně výbory
plesů největších i nejmenších, ale nemohu říci,
že bych se byl setkal za tu dobu s člověkem,
s nímž by bylo radno mluviti s vyloučením
společenských forem. A naopak vím, že právě
do zvacích výborů, jichž úkol je nejobtížnější
11
article
silí, spáchané na hlavním městě, za příliš kři-
klavé a proto oznámil ve sněmu, že jeho usne-
sení nejprvé důkladně prostuduje, než je do-
poručí k sankci.
Dolnorakouský sněm dostal se již
do normálních kolejí. V poslední schůzi byla
rozprava o dětském útulku v Allandě a tu se
křesťanští sociálové (Silberer, Bielohlawek).
liberál Heilinger a sociální demokraté (Seitz.
Renner) dostali do sebe a důkladně si vyna-
dali. Po „debatě“ posl. Heilinger konstato-
val, že „řečníci“ se navzájem uctívali tituly
osel, pajáca, kořala, pepík a názvy různých
jiných zvířat, takže, kdyby do schůze byl při-
šel slušně oděný člověk, musil by míti za to
že se nachází v kořalně.
Dovolená minístra financí Zaleského
Dočasný odchod ministra financí, ryt. Vá-
clava Zaleského, budí v krakovském pol-
ském tisku vážné obavy. Glos Nar.“ praví
že dovolená churavého ministra nemůže sice
býti překvapením, ale přichází v okamžiku
pro Halič tak vážném, že musí buditi nepokoi
a starosti, jak vypadne záchranná akce, ří-
zená rukou Němce, který nezná hospodář-
ských poměrů haličských a potřeb země. Kolo
polské má prý pilně dbáti, aby stát splnil své
povinnosti k pohraniční zemi, která je důleži-
tým odbytištěm průmyslu, beztoho velice po-
škozeném posledními udalostmi.
Bielohlawek
Heilinger
Seitz
Renner
Glos
Němec
Halič
12
article
„Czas“ má chlácholivou zprávu z Vídně.
že ryt. Zaleski obdržel dovolenou pouze z dů-
vodů zdravotních a všeliké politicke
kombinace že jsou vyloučeny. V
redakčním článku pak píše: Dovolená padá
do doby pro Halič nezvykle těžké, těžké ho-
spodářsky i politicky. V takovou dobu polská
společnost, zbavená tak vřelého obrance, zba-
vená tak vynikající politické síly, jako jest
ministr Zaleski, musí býti znepokojenao
budoucnost.
„Nová Reforma“ nebyla dovolenou pře-
kvapena, poněvadž chorobný stav ministrův
byl polským politikům znám. Doufá, že Za-
leski se vrátí zase brzy do ministerstva. List
cituje dále bez poznámky přání „N. F. P.“,
aby portefeuille po Zaleském nedostal se již
do rukou polských a dodává, že dovolená mi-
nistrova potrvá asi do Nového roku. Do té
doby se prý úplně zotaví a bude zase moci
převzíti správu ministerstva.
Konierence polských bískupů.
Dne 8. a 9. října konaly se v biskupském
paláci krakovském dlouhé porady šesti pol-
ských katolických biskupů haličských. Před-
mětem porad nebyly prý jen otázky církevní.
nýbrž také důležité otázky politické. Nynější
politickou mizerii v Haliči zavinili, jak zná-
mo, právě polští biskupové.
Zaleski
Vídeň
Halič
13
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulhaři si stěžují na srbské úřady v za-
braných krajích, že nutí občany, aby svým pří-
jmením, končícím na —ov, dávali ještě kon-
covku —ič. Prvou koncovku Bulhaři pova-
žují za znak příjmení bulharských a druhou
za znak příjmení srbských; všní tedy srbské
úřady, že občany bulharské národnosti násil
ně nutí, aby se své národnosti odřekli a při
jal. národnost novou, nyní tam panující, ná-
rodnost srbskou.
„LEcho de Bulgarie“ dokazuje, že s
tak skutečně děje, otiskujíc facsimile úřadní-
ho nařízení, kterým „král. srbský náčelníl
okresu Prespanského“ nařizuje obecnímu sou-
du v Resnu, aby oznámil p. Krstovi Srezoviči,
kmetu tohu soudu, že se má podpisovati na
—ič a nikoli na —ov. Podepsán: náčelník
okresu Živojin Manojlovič.
Tyto stesky ozývají se z Bulharska o
počátku srbského panství v dobytých krajích
Makodonie. Srbové ovšem odpovídají Bulha-
rům, že dříve jejich komiti nutili Makedonce.
podpisující se na —ič, aby se podpisovali n
—ov.
Ať je tak anebo onak, nikterak nelze
schvalovati, že srbské úřady v Makedonii tak
malicherným způsobem dráždí proti sobě i
proti Srbsku jeho nové obyvatele. Kromě Ma-
ďarů žádný národ nenutí příjmení měniti. Není
a naprosto nevděčný, vybírání úzkostlivě lidé.
kterým netřeba teprve dávati pokyny, jak se
mají chovat, aby zvaní mělo ráz srdečnosti.
nebylo provázeno žádným nucením a nátlakem
na zvaného, ani neodbytným útokem na jeho
kapsu. A vím, že dokonce stalo se zvyklostí
při některých plesích, poslati před zvaním
dotaz, bude-li návštěva zvacích výborů toho či
onoho dne vítána, čímž poskytnuta příležitost
i k negativní odpovědi. Je tedy tuze briskním
a nemístným takový kategorický imperativ.
jímž se praví: „Ukazujte dveře zvacím
výborům“ ...
Bulhar
Bulgarie
Krst Srezovič
Živojin Manojlovič
Srba
Makedonec
Bulharsko
Makedonie
Srbsko
Ma
14
article
A co se týče těch dalších nářků o mrhání
národním jměním pořádáním zábav — — ta
píseň škarohlídská je dvojnásob nemístnál
Především se stanoviska společenského živo-
ta! Krom divadel a koncertů vlastně celý spo-
lečenský náš život omezen je na těch několík
neděl masopustního veselí, kdy právě prací
zvacího výboru shromáždí se společnost,
která jinak by se nikdy nesešla. Hezky by ten
náš společenský život dopadal, kdyby každý
dle rady „Střádala“ zůstal doma za pecí, hrál
s dceruškami domíno a kázal jim radostně, že
ušetřili dnešním večerem tolik a tolik. Takový
společenský život můžeme ponechati Esky-
mákům, podagristům a lidem od sedmdesáti
let výše; mládí však má svá práva na slušnou
veselost, i když spojena je s nějakým nákla-
dem. A po stránce národohospodářské? Poku
vím a dle výkazů čtu, čisté výtěžky plesů při-
padají nadacím spolků, národním a dobro-
činným účelům, tedy z národního stanoviska
potřebným institucím. A co se toho druhého
týče — výdajů za toillety a ostatních výloh
s plesem spojených? Tu teprve není brojení
střádalské na místě. Kam jdou a komu při-
padnou peníze takto utraceně? Chudá švadle-
na dostane je za práci, kadeřník za účes.
fiakrista za povoz, rukavičkář za rukavice.
květinář za květiny, obuvník za střevíce — —
lidé, kteří na výdělek ten čekají, ale čekali by
marně, kdyby každý držel se rady „Střádalů“
níkam nešel a říkal sí. že on ušetřil. Tomu se
to nejlepší vzor, který si srbské úřady v Ma-
kedonii berou. Dobrá správa a spravedlivý
soud jsou nejlepší prostředky, kterými srbské
úřady v Makedonii získají sobě i Srbsku sym-
patie připojeného obyvatelstva i dík za osvo-
bození.
Interview s bývalým ministerským předsedou
srbským Novakovičem.
Pok
Esca
Ma
Makedonie
Srbsko
15
article
(Pův. dopis „N. L.“ )
16
article
První delegát srbský na londýnské konferenc
Stojan Novakovič je zajisté jednou z největších di-
plomatických a historických autorit Srbska. Byií
dvakrát ministerským předsedou (posledně v době
annexe Bosny a Hercegoviny), ministrem srbským
v Cařihradě, Paříži a Petrohradě, je prenidentem
bělehradské akademie věd i pohliží se na něj jako
na zosobněnou srbskou moudrost. O nynější situaei
Srbska mi učinil toto prohlášení:
Nesdilím pessimismus velké části našeho poli-
tického světa. Ovšem není vše kolem nás růžové.
ale nesluší pozbývati chladnokrevnosti, v tomto
případě se všechny nesnáze časem urovnaji.
Především obtiž bulharská. Nevěřím mnoho n
odvetu, která se nám ohlašuje. Posuad skoro žádná
odveta v dějinách neměla úspěchu. Zejména pokud
jde o Bulhary, rádi příliš hrozi, aniž to mysl
vážně. Po 40 let hrozili světu válkou proti Turecku
pro Makodonii a nikdy se k ní nemohli odhodlati.
ačkoli nescházela příležitost, na příklad za války
řecko-turecké. Spokojovali se tím, že z této hrozby
vždycky diplomaticky těžili. Bez války tripolské
spolku balkánského byli by ani loni nevystoupili
Bulharské nepřátelství zajisté se nesmí podceňo-
vati, nutno učiniti náležitá opatření, ale nesmí se
celá srbská politika podřizovati prostředkům ku
paralysování bulharského nebezpečí.
Novakovič
Bulhar
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Cařihrad
Paříž
Petrohrad
Turecko
bělehradský akademie věda
17
article
Pokud se týče našeho poměru k Rakousku
soudil jsem vždy, že nutno s ním žíti v dobré sho-
dě. Po annekční krisi jsem způsobil, že moje mi-
nisterstvo přijalo program v tomto smyslu; jenž ne-
byl vždy sledován. Ale také tu nesmí se přiliš
ukvapovati, aní chtíti udělati vše za jeden den, ji-
nak je nebezpeči neúspěchů. Nutno zůstavití času
aby jisté otázky uzrály, by pak mohly usnadnit
rakousko-srbský smír. Zatím nesmí se nikdy ztrá-
ceti se zřetele myšlenka, udržovati vždy korrektn
a přívětivé styky s Rakouskem.
Vzhledem k Albanii nemyslim, že je nutn
překročiti albanské hranice. To by v ničem ne-
prospělo, neboť velmoci nám nedovolí změniti něco
na hranicích, stanovených londýnskou konferencí
a kromě toho mohlo by nám to způsobiti obtiže
jistými mocnostmi, jejichž výsledek nelze předví-
dati. Pro naši territoriální bezpečnost není ani nut-
no překračovati hranice. Stačí mítí silné pohraniční
vojsko, utvořené z našich horalů.
Konečně, pokud jde o Makedonii, soudím tské
že nulno především nechat věci uzráti, abychom
přesně věděli, jak se obyvatelstvo zachová vůěi
nové situaci. Teprve potom bude možno učiniti
vhodná opatření. Chtít zaváděti nový režim dl
theorií, spočivajících na sítuaci za doby tureckého
režimu a za nynějšího provisorla, znamenalo by
nebezpečí stavěti na písku.
Rakousko
Albánie
Makedonie
18
article
Německo a Rakousko.
Ke zprávě vídeňské „Reichspost“, že cí-
sař Vilém na cestěí k ařcivévodovi následníku
Františku Ferdinandovi na Konopiště učinl
krátkou návštěvu císaři Františku Josefovi
v Schönbrunnu, od čehož si křesťansko-sociál-
ní list sliboval, že tím pozbudou půdy různé
pokusy z poslední doby, způsobiti rozladění
mezi Berlínem a Vídní, a že před cizinou bude
osvědčena neochvěinost německo-rakouského
spolku, píší „Hamburger Nachr.“.
„K tomu nebylo by dle našeho mínění vů-
bec třeba teprve schönbrunnské návštěvy, ale
přes to bude také v Německu zpráva „Reichs-
post“ s uspokojením vzata na vědomí, nebot
se skutečně množily pověsti o rozladění mezi
Vídní a Berlínem. Těchto pověstí jsmes
sotva povšimli, poněvadž se v té nebo oné
formě občas vracívají. Na vážný význam ne-
mohly a nemohly by činiti nároky, protože
prameny, z nichž vycházely, jsou blízké kru-
hům, které systematicky všemi publicistický-
mi prostředky pracují k tomu, aby se do ně-
mecko-rakouských styků zasévalo bejlí. Také
věcně neznáme žádného důvodu, proč by nej-
nověji mělo býti rozladění mezi Berlínema
Vídní, neboť Německo v žádné fasi posledních
Vilém
František Ferdinand
František Josef
Nachr
Německo
Rakousko
Schönbrunn
Berlín
Vídeň
křesťanskýsociál
19
article
říká povznášení národního blahobytu? To je
plnění hesla, které si dal střádalský list do
záhlaví: „Šťastným být a jiné blažit, toť je
úkol člověka“? Nevím, je-li větším oblažením
fiakristovi nebo švadleně říci: „Střádej!“ a
nedat mu nic, tedy ani příležitost, aby měl
z čeho střádat, anebo dát mu práci, zaplatit
a poskytnouti možnost, aby střádal. Krásnými
slovy „šetři“ a „střádej“ spořitelní knížky
popsány nebývají.
Nikdo neříká ovšem, že by se nemohli lidé
a zvláště mladí, nezkušení, neznající cenu pe-
něz rozumným a působivým způsobem vésti
k šetrnosti. Osvědčilo se ve školách rozdávání
spořitelních knížek s malým vkladem, osvěd-
čují se střádanky a pod. Ale prudkými útoky
proti věci, kterou nelze absolutně odsuzovati
jako naprosto škodlivou a která, co jedinci
ubere, desíti jiným přidá, a nad to přestřelová-
ním ve formě tak nevlídné a nešťastné rady,
jako je: „Ukažte dveře zvacím výborům“ —
sympatie hnutí střádalskému se nezjednají
tisíce lidí se proti němu popudí.
Nám kuřákům kde kdo ubližuje! Doktoři.
svými výstrahami o nikotinových otravách,
erár ustavičným zdražováním cen kuřiva,
ženy zákazem kouření v bytě... a teď i elek-
trické dráhy, kde prý podle pešťského vzoru
už se chystá zákaz kouření na plošinách
Nějaký nešika při zakymácení vozu vrazil
jednomu obecnímu staršímu hořící viržinko
do dírky u nosu, což ani Číňani nemají rádi
a malér je hotov. Po zákazu kouřit na ploši-
nách přijde ještě zákaz kouřit na ulicích, po-
něvadž tam také může vrazit jeden chodec
druhému doutník do tváře... a jsme hotovi
Potom nám opravdu nezbude, než považovat
kouření za sport, pro který nutno zříditi pod
šírým nebem zvláštní hříště, nazvané dle ana-
logie kluziště, „kuřiště“.
Ale co tomu řeknou ti ubozí trafikanti
tabákový monopol, když se takhle bude kou-
ření prohánět?
Číňan
20
article
Zevloun.
balkánských zmatků nezůstavilo pochybnost
o tom, že svým spojeneckým povinnostem
daném případě věrně dostojí. Za jisté ko-
lísání a obraty ve vídeňské bal-
kánské politice nemůže se však
německá diplomacie právem či-
niti zodpovědnou. I kdyby se bylo
z Berlína příležitostně radilo ke
zdrželivosti a umírněnosti, bylo
by tojen dobrým právom německé
vlády, která si musí býti stále vě-
doma, že ukvapené kroky rakou-
ské bakkánské politiky by snadno
způsobily mezinárodní nebez-
pečí, která by po případě mohl
míti za následek zasažení něme-
cké vojenské moci. Nevěříme však, že
takovéto napomenutí do Vídně vůbec bylo
třeba, neboť hrabě Berchtold se v minulé bal-
kánské krisi osvědčil jako státník, jenž při ve-
škeré pevnosti ve sledování velkých cílů ni-
kdy nedal postřehnouti nedobtatek správné
míry a chladné rozvahy v řešení méně důleži-
tých otázek.
Tyto vývody „Hamb. Nachr.“ jsou nejza-
jímavější tím, co připouštějí, a to právě a i
bylo důvodem oněch „pověstí“ o rozladěni
mezí Vídní a Berlínem. Ostatně chvála stát-
nícké činnosti hr. Berchtolda divně souhlasi
s vytknutým kolísáním a obraty ve vídeňské
balkánské politice, a ono „nevěříme“ v cito-
vaném článku má docela ráz posy, známé
z řečnických tribun
Zevloun
Berchtold
Berlín
Vídeň
21
title
Home rule a Ulster.
Ulster
22
article
Z Londýna, 9. října.
Londýn
23
article
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
Zdá se, že agitace v Ulstru měla přece účinel
jaký očekávali vůdcové unionistů, že se totiž změ
ní formule home rule, a že tato choulostivá otázk
bude vyřízena kompromisem v tom smyslu, žes
zachová zásada irské samosprávy, při čemž se as
povolí protestantskému Ulstru.
V tomto směru může míti řeč Winstona Chu
chilla v Dundee historický význam. První lerd a-
mirality, mluvě jménem kabínetu Asguithova, pro-
jevil velmi jasně a určitě stanovisko vlády. Chur-
chill nejprve dovodil kontinuitu liberální politiky.
Tři postupné volby daly liberálům většinu, se kte-
rou spravují zemí. Nejdéle do dvou let provede ka-
binet nové všeobecné volby, které budou vyko-
nány dříve, než home rule, ať jakákoli, může miti
plnou účinnost. Je-li ve Spojeném království vět-
šina voličů skutečně proti home rule, bude se ve-
řejné mínění moci suverenně vysloviti a dáti moc
konservativcům, kteří by pak mohli zrušiti zákon
dávající Irsku místní samostatnost, a dílo liberální
strany bylo by zmařeno. Na možnou námitku, že je
snadnější dělati zákony než je rušiti, odpověděl
Churchill vítězně: jediný prostředek, učiniti reformu
home rule trvalou, jest provésti ji se souhlasem
všech stran, a mladý ministr pedal svým politickým
odpůrcům olivovou ratolest. Vzhledem k nabídce
Smithově, jenž mluvil jménem vůdce konservativní
strany Bonara Lawa, a navrhl projednati otázku
home rule na konferenci, kdyby vláda chtěla od-
loučiti od ostatního Irska ony obvody Ulstrui, kd
oranžisté tvoří stejnorodé skupiny, projevil Chur-
chill jménem vlády ochotu přijati návrh na diskusi
která by měla za základ odloučení severovýchod
ního Ulstru od nacionalistického bloku.
Winston Chu
Churchill
Smithův
Law
Dundee
Chur
spojený království
Irsko
24
article
To je velký krok k dohodě, a liberálové, pro
jevuje-li Churchill věrně jejich úmysly, přejí si pře
devším zjednati mezi vžemi obyvateli Irska přátel
ský a bratrský poměr.
Předloha o home rule není nezměnitelná, pou
ze jedna věc musí zůstati nedotčena, totiž utvořen
irského parlamentu, zasedajícího v Irsku, podříze
ného parlamentu říšskému, ale majícího zodpověd
nou výkonnou moc ve správě záležitostí čistě ir
ských. Jak smířiti zásadu irského parlamentu s ne
účastí Ulstru, vysvětlí snad ministerský předsed
Asquith ve velké řeči, kterou v těchto dnech pro
mluví před svými voliči. Nejvýznamnější však jest
že vláda ústy jednoho ze svých nejpřednějších zá
stupců otevřeně se prohlásila pro politiku dolody
dobré vůle a vzájemných ústupků v naději, že do
spěje se dle vlastních slov Churchillových k čest
nému smíru.
Sluší zaznamenati, že velké konservativní listy
přijímají prohlášení Churchillovo velmi příznivě
Unionisté vědí stejně dobře jako liberálové, že re
voluční methody jsou zavržitelny a příčí se základ
ním zásadám řádné správy. Hnutí v Ulstru, směřu
jící k brannému odboji, které bylo schvalováno
vůdci konservativní strany, přímo ohrožuje ústav
nost a je všeobecně nebezpečné, neboť může slou
žiti za omluvu všem vůdcům stávek a podněcova
telům vzpoury, směřující proti samé společnosti
Pokud země uznává za suverenní vůli většiny
má se menšina podrobiti. Je to snad někdy trpké
ale je to zákon, přijatý národem. Churchill velmí
dobře ukázal, že konservativci nedovedli se posu
smířiti s volebními porážkami od r. 1905. Použili
všech prostředků, aby zadrželi provedení liberální-
ho programu; operovali vetem lordů, liberálové
však toto veto zmařili zákonným způsobem, po-
uživše autority, kterou jim svěřila většina lidu.
Churchill
Churchillův
Irsko
Asquith
25
article
Konservativci měli se podrobiti, ale neučinili tak.
Pokusili se přiměti k zakročení panovníka, jenž to
odmill, neboť jeho úkolem jest nikoli přiklonitis
k některé straně, nýbrž vyhověti přání většiny. Vi-
douce, že všechny obstrukční prostředky nemaj
účinku, sáhli konservativci k revoluci, nebo aspot
chystali revoluci v Ulstru.
Liberálově jsou odhodláni čeliti všem revoluě-
ním pokusům, ale vyšší zájem království vyžaduje
aby liberálové a konservativci nalezli cestu k do
hodě, aby zvítězila zákonnost a aby vláda mohla
skutečně vládnouti, totiž prováděti ústavní zákony
bez revolučního odporu parlamentní oposíce. Chur-
chill promluvil jako pravý státník a důstojný dru
ministerského předsedy Asquitha, který rovněž
sleduje svůj cíl s obdivuhodnou vytrvalostí a váž-
ností, jsa uznáván za nesporného vůdce liberáln
strany a prvního státníka své generace.
Asquith
Chur
26
article
J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne
27
article
Americký dopis.
Americký dopis.
Ve Spojených státech v září 1913.
„Chicagská Tribuna“, jeden z největších ame
rických listů, přinesl 14. září úvodník o Češíc
v Americe, v němž mezi jiným oznamuje výsta-
vu Muchových děl v Chicag u roku 1915.
spojenou s hudebním a gymnastickým festivalem.
„Tribuna“ praví, že náklad na tuto výstavu bude
obnášeti čtvrt milionu dollarů. Článek jest psán
velmi věcně a informačně, až na některé nepatrné
přehmaty, které již musíme našim americkým ko-
legům odpustiti. Jako na př., že přijede sám
Dvořák (I), aby dírigoval zde osobně své skladby
To jsou věci, z nichž se v Americe „nestřílr“.
Češi američti mohou se tentokráte po-
chlubiti úspěchem jednoho ze svých spoluobčanů.
Úspěchem tak čestným, že se nepodařilo dosud
žádnému krajanovi za hranicemi vlasti podobného
dosáhnouti. Pan Karel J. Vopička z Chicaga
byl totiž jmenován americkým vyslancem pro státy
balkánské. Spolkový senát již jmenování presi-
dentem potvrdil a nový diplomatický zástupce naší
republiky nastoupí ihned své místo. V Americe
jsou dosud vyslanecká místa považována za část
politické kořisti, která připadne presidentskou vol-
bou vítězné straně. Ovšem, že jsou pak zadávána
těm, kdož si o stranu a zvolení presidenta zjednali
největších zásluh a jsou i jinak pro službu diploma-
tickou kvalifikováni. Jmenování jest na dobu čtyi
let, nebo než jest ustanoven nástupce. Zvítězí-li
Muchův
Dvořák
Čech
J Vopička
spojený stát
Amerika
Chicago
28
article
příští volbě (za 4 roky) jiná politická strana, vy-
slanci ti podají presidentu svou resignaci, aby mohl
jmenovati místo nich členy své vlastní strany pol-
tické. President Wilson měl až dosud se zahranič-
ními místy velké potíže. Plat vyslanců amerických
jest totiž tak nedostatečný, že u velkých dvorů,
jako v Berlině, Londýně nebo i v Paříži nestačí
ani za zaplacení nájmu z residence pro ambasta-
déra. President Wilson vybíral pro místa ta vynika-
jící muže a učence, ale ti byli nuceni odříci, poně-
vadž pouze milionář, který může ze své kapsy do-
saditi ročně nějaký půl milionu korun, může si ta-
kové cti dopřáti. Mezi Čechy americkými sotva jest
druhý, jenž tak dlouho a tak vydatně pomáhal
straně demokratické jako pan Karel J. Vopička, a
poněvadž jest boháčem, bylo mu v odměnu za jeho
služby straně před volbami prokázané nabídnuto
diplomatické místo za hranicemi. Pan Vopička jest
upřímným a nadšeným Slovanem, a proto žádal o
místo na Balkáně. Spojené státy vysílají pro Ru-
munsko, Bulharsko a Srbsko jediného vyslance, je-
hož sídlo bylo až dosud v Bukurešti. Poněvadž di-
plomatických řízení a vztahů mezi těmito zeměmi
a naší republikou jest jistě pořídku, jde hlavně o t ,
aby náš zástupce se přičinil o zajištění půdy ame-
rickému obchodu. Nyní, po válce, bude jeho úkol
velmi důležitý a významný a právě v tom ohledu
hrála obchodní zkušenost a vyspělost páně Vopi-
čkova při jeho jmenování největší úlohu.
Wilson
Karel
Vopička
pán Vopi
Berlín
Londýn
Paříž
Čechy
Balkán
spojený stát
Bulharsko
Srbsko
Bukurešť
29
article
Sotva proskočila časopisy zpráva o kandida-
tuře páně Vopičkově, strhl se v celé zemi hrozný
poplach mezi stoupenci tak zv. prohibice. Strana ta
pracuje pro úplné zastavení prodeje piva a lihovin
a jest tak mocnou, že dosáhla svého cíle již ve vět-
šině amerických států. Pan Vopička jest totiž ma-
jitelem pivovaru a členem ředitelstva pivovarského
kartelu v Chicagu. Petice a protesty se jen hrnuly
do Washingtonu jak na presidenta, tak na státní-
ho sekretáře J. Bryana, který sám je přisným ab-
stinentem a prohibičním snahám silně nakloněn.
Nebylo to však nic platno. Nový senátor z Illi-
noisu. James H. Lewis, prohlásil, že učinil jmeno-
vání pana Vopička svou osobní záležitostí u presi-
denta a jeho kabinetu, a to pomohlo. Očekávalo se,
že se prohibiční strana zasadí v senátě, aby nebylo
jmenování potvrzeno, ale jak se zdá, pan Lewis
měl vyšší trumfy v ruce a tak pojede náž krajan
na Balkán, jako zástupce Spojených států.
Nový vyslanec, který se právě ubírá na Bal-
kán přes Prahu a své rodiště, narodil se v Dolních
Hbitech u Příbrami roku 1857, studoval v Praze na
akademickém gymnasiu a obchodní akademii, načež
byl účetním v Prokopcově továrně na Král. Vino-
hradech. Roku 1880 se pustil do Ameriky a zde
začal krušně bojovati o svou existenci. Prvně jako
prodavač v obchodě se střižným zbožím. Pozdějisi
otevřel notářskou, přeplavní a pozemkovou kan-
celář, kde položil základ své finanční neodvislosti.
Vopičkův
Vopička
J Bryan
James
Lewis
Prokopcův
Král
Chicago
Washington
Illi
Balkán
spojený stát
Bala
Praha
Dolní Hbity
Příbram
Amerika
30
article
Roku 1899 založil první český pivovar v Chicagu
Bohemian Brewery. Když se podník přidal ke kar-
telu, bylo jeho jméno změněno na Atlas Brewery.
V tomto obchodě stal se p. Vopička jedním z nejbo-
hatších Čechů v Americe vůbec. Zastával několik
politických úřadů, ale vždy jen čestných, s nimiž
není spojeno žádné služné, jako ve školní radě, par-
kovní komisi a pod. Pouze jednou se ucházel o vo-
litelný úřad. Chtěl totiž roku 1904 býti zvolen do
kongresu, ale byl poražen republikánem Michál-
kem, který se stal tak prvním Čechem, jenž kdy
parlamentu Spoj. států zasedal. Nynější jmenování
p. Vopičky jest největším vyznamenáním, jakého s
kdy ve Spoj. státech Čechovi dostalo, poněvadž až
dosud naši „čeští konsulové“ byli vždy jen obchod-
nimi zástupci, kdežto pan Vopička jede na Balkán
jako splnomocněný díplomatický zástupce lidu
vlády Spojených států.
V rozmluvě se zástupci tisku prohlásil p. V -
pička, že ustanoví svým soukromým sekretářem
některého amerického žurnalistu, aby mohl tento
zasílati pravidelné zprávy o Slovanech balkánských
do amerického a anglického tisku. Tim způsobem
chce sloužiti věci slovanské. Dále slíbil, že se pří-
činí, aby sídlo amerického vyslance bylo přeloženo
z Bukureští do některého města slovanského, což
by mohl býti jen Bělehrad nebo Sofije. Naši
slovanští bratři na Balkáně naleznou v novém
americkém vyslanci upřímného, nadšeného Slovana
a muže ryzího charakteru.
Vopička
Čecho
Slovan
Amerika
Balkán
spojený stát
Bukurešť
Bělehrad
Chicago Bohemian Brewer
Atlas Brewer
Slovan
31
title
Just A Ma
Just
ma
32
article
Padesátlet Sokola lublaňského
Padesátlet Sokola lublaňského
(Pův. dopis »Nár. Listů«)
V Lublani, 9. října 1913.
Sokol
Lublaň
33
article
Idea sokolská nalezla nejprve ohlasu u Jiho-
slovanů, k čemuž přispívaly podobné poměry
poměrům českým. První, kdo přijali myšlenku
sokolskou za svou, byli Slovinci a již rok po za-
ložení pražského »Sokola« založili první slovin-
skou Jednotu sokolskou v Lublaní 1. října 1863.
jež se zvala »Južni Sokol«.
Než svobodomyslný a pokrokový duch, vlád-
nuvší v jednotě, ani dost málo nebyl vhod ani
vládě ani klerikálům a tak spojenými silami proti
mladé jednotě všemožně pracováno, až konečně
r. 1867 docíleno její rozpuštění. Ale dobré símě
padlo příliš na dobrou půdu a tak třebu ušla-
páno, již po roce, r. 1868 vyklíčilo znova zalo-
žením nové tělocvičné jednoty. Marné však byly
již všechny další pokusy nepřátel o její zhoubur
přetrvala je statečně a vítězně a z ní vyšly i četné
jednoty pozdější, rozšířené dnes po všech zemích
slovinských a spojené mocným poutem »Zvezye
v jediný šik bojovníků za pokrok.
Padesát let minulo od vzniku slovinského
Sokolstva — padesát let ústrků, zápasů a bojů,
z nichž však vychází » Sokol« vitězně, překonávaje
všechny ty překážky, jež mu staví v cestu
zlobný klerikalismus a nenechávaje se oslabovati
konkurenčni organisací klerikálních »Orlů«. A svojí
zlobou neopominuli klerikálové »Sokolu« ztrpčiti
i radostné chvíle jeho pslavy padesátiletého tryání.
Slovinec
Južni Sokol
Lublaň
Sokol