ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ac7ba750-8f30-11dd-8e34-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 66, place 74, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. října 1913. Číslo 280,
4 article
tátu dvou neb tří pánů velmi poškodí pokro- kovou věc na Moravě. I upřímní stoupenci my- šlenky pokrokové dnes již neschvalují to stavení do popředí osob neschopných pro ty neb ony ve- řejné funkce jen z té příčiny, že dovedou kývati ke všemu, co řeknou velitelé. Pokrok zavrhuje při- rozeně diktaturu a tam, kde diktatura a heslo tak já chci zavládlo, tam stěhuje se pravý pokrok z domu a ze strany. Teror a pokrok jsou pojmy nadobro se vylučující a teror je největším škůdcem pokroku. V poslední chvíli — bez ohledu na osoby a strany — měla by česká většina v ze- mi uplatniti heslot v zájmu vývoje škol- ství poslati je do okresních školních rad vzdělané, nejlepší lidil — „Den neustává ve štvanicích proti Národním jednotám Tentokráte vynašel si důvod, že ve výborech Nár. jednot nesedí klerikálové. V Nár. jednotě brněn- ské po léta zasedal až do své smrti P. Šilinger — nová volba ještě nebyla. Ostatně ve výboru Nár. jednoty brněnské je řada osob, z kterých „Lidové Noviny“ už klerikálů často nadělaly. V olomoucké jednotě sedí P. Dušek, kněz. V čele celé řady od- borů Národní jednoty brněnské jsou — kněži. Přes to „Den“ musí štvát proti společné sbírce, kterou obě jednoty dnes pořádaji. V presidiu Nár. rady sedí také dr. šl. Koudela, snad by on mohl dáll popud k tomu, aby otázka vyloučení obranných institucí ze štvanie politických byla Národní ra- dou brněnskou projednána. On jako příslušník stra- ty katolicko-národní mchl by uvésti ty důvody „věcné“, proč se proti Národním jednotám mus štviti. Je to také jeho jakousi povinností jako Houholetého bývalého starosty Národní jednoty.
P Šilinger P Dušek Koudela Morava národní
5 article
Ze Slezska.
Slezsko
6 article
(Německý postup na Frýdecku. Rychv ald) Před nedávnem vylíčili jsme, jak obec Raško- vice na Frýdecku rázem stanula mezi obcemi ohro- ženými a sice proto, že místní továrna přešla úplně do rukou německých. Jak se zdá však, nezůstane němocké nebezpečí obmezeno jen na Raškovice. Dle novinářských zpráv hrozí totiž stejný osud Nižním Lhotám, kdež německý textilní podnik vy- jednává již o koupi jistého gruntu, aby zde mohl býti zřízena továrna. V rolnických kruzích sice akcentuie se nutnost zmaření německého plánu od- koupením dotyčné usedlosti, ježto správně se uznává, že i stavovské rolnické zájmy těžce budou ohroženy naprostým nedostatkem pracovních sil, než výsledek obranné akce až dosud jest pochybný Školským skandálům ve Slezsku konec nebude. Alespoň potud ne, pokud jejich odstranění bude zá- viseti na Polácích. Nejnovější zpráva v tomto směru opětovně týká se smutně proslulého Rychvaldu.
Raška Polák Frýdecko Raškovice nižní Lhota Rychvald
7 article
Tamní obecní výbor, v němž z benevolence breatř Poláků zasedají také Němci, odmítá přes rozhod- nutí správního soudu zřízení veřejné české školy. a stejně odmitá opatřiti pro ni místnosti. Částečně ostudám učinil konec v těchto dnech zemský výbor jenž opětovně provisorně jmenoval učitelské síly jež nadále placeny budou ze zemského školského fondu. Pokud jde o místnosti, vyučuje se ve starých místnostech, patřících Ú. M. š. Obec matiční bu- dovy převzit nechce, ježto Matice zajisté vyhradila by si za její odstoupení vliv na jmenování učitelů v tom směru, aby nedostali se na školy rychvaldské renegáti. Než to se nehodí do krámu Polákům tak raději budou stavěl budovy nové, aby byli od Matice úplně neodvislí. — Zápis v Rychvaldě do- padl i letos dobře, ač čeští rodiče, jak obyčejně. velmi byli znásilňováni. Na škole „u kostela“ za- psáno 333 dětí, na škole „na Podlesí“ 180 a n Alpince 190 dětí. Zajisté krásné výsledky v obci. kde ještě r. 1900 bylo jen 11 úřadně napočtených Čechů.
Polák Němec Čecho Rychvald Matica
8 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Ze sněmů zemských. Kraňský sněm, vyřídiv letošní pro- gram a zejména také rozpočet, byl dne 10. t. m. odročen. V poslední sněmovní schůzi dopustila se klerikální sněmovní většina no- vého násilí na hlavním městě slo- vinském, Lublani. Zemský výbor, němž také rozhoduje klerikální většina, po- dal sněmu návrh, aby k městu Lublani byla připojena blízká obec Dolní šiška, čítající 6000 obyvatelů, ačkoli ani obecní zastupitel- stvo lublaňské, ani většina obce šišky připo- jení si nepřeje. Starosta lublaňský, posl dr. Tavčar, ohradil se proti návrhu zem- ského výboru, proti němuž protestují obě obce, poněvadž klerikálové navrhují spojení obou obcí jen ze svých strannických politi- ckých důvodů, aby posílili svou klerikální menšinu v hlavním městě. Hospodářsky zna- menalo by připojení šišky pro Lublaň nové výdaje celého milionu korun. Také mluvčt německého klubu, dr. Eger, vyslovil se proti připojení, poněvadž obce samy si připojení nepřejí a to musí býti pro sněm směrodatným. Přes to klerikální většina návrh zemského výboru odhlasovala. Zemský president Schwarz, který jinak hoví každému přán klerikální strany, uznal patrně nejnovější ná-
doktor Tavčar Eger Schwarz RakouskoUhersko Lublaň Dolní šiška
9 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Nic nepoškodilo nikdy dobrou myšlenku více, než když prostředky, jimiž byla prová- děna, zabíhaly do extrémů! Dobrá věc stala se tím nesympatickou nebo směšnou, konečně i protivnou. Mám dojem, nejen já, ale sta jiných se mnou, že takový osud potká jednou v základě rozumnou a zdravou myšlenku „střádalství“ u nás. Bylo sice zřejmo, že při propagování a učení šetrnosti je nutno pouka- zovati na opak těchto vlastností, na marno- tratnost, nehospodárnost a rozhazovačnost, že nutno vlastním listem hlásati zásady spolkua potírati zjevy tendenci té odporující ... že však bude se tak díti způsobem nehorázným, společensky neobvyklým... to arci hodně za- ráží. Nevím aspoň, co jiného možno říci, do- stane-li člověk do rukou poslední číslo „Střá- dala“, a čte-li v titulu úvodního článku n prvé stránce: „Ukazujte dveře zvacím výbo- rům!“ —— Ta „devisa“ je při nejmenším víc než silná
10 article
Tuze krásná fraze „ukázat někomu dveře“ — stručně a dobře česky vyjádřená, znamená někoho vyhodit, ať už brachiálně ve funkci podomka, nebo obrazně. Zdvořilost a laska- vost se tím ale rozhodně neprokazuje nikomu a v každém případě při „ukázání dveří“ na jedné straně je uražený a na druhé straně — krobián. Není-li mi návštěva někoho milá, do- vedu ji odmítnouti bez poukazu na dveře, bez ponížení nevítaného. Bezpočtukráte do týdne přijde někdo, kdo nabízí nám pohledni- ce, obálky, losy, pojistku — věci, jež nemíní- me koupiti, ale proto, jsme-li jen trochu vy- chovanými, slušnou formou dovedeme odmít- nouti, dokonce i slovem: „Děkuji.“ Deset let měl jsem příležitost být pleso- vým referentem, seznal jsem osobně výbory plesů největších i nejmenších, ale nemohu říci, že bych se byl setkal za tu dobu s člověkem, s nímž by bylo radno mluviti s vyloučením společenských forem. A naopak vím, že právě do zvacích výborů, jichž úkol je nejobtížnější
11 article
silí, spáchané na hlavním městě, za příliš kři- klavé a proto oznámil ve sněmu, že jeho usne- sení nejprvé důkladně prostuduje, než je do- poručí k sankci. Dolnorakouský sněm dostal se již do normálních kolejí. V poslední schůzi byla rozprava o dětském útulku v Allandě a tu se křesťanští sociálové (Silberer, Bielohlawek). liberál Heilinger a sociální demokraté (Seitz. Renner) dostali do sebe a důkladně si vyna- dali. Po „debatě“ posl. Heilinger konstato- val, že „řečníci“ se navzájem uctívali tituly osel, pajáca, kořala, pepík a názvy různých jiných zvířat, takže, kdyby do schůze byl při- šel slušně oděný člověk, musil by míti za to že se nachází v kořalně. Dovolená minístra financí Zaleského Dočasný odchod ministra financí, ryt. Vá- clava Zaleského, budí v krakovském pol- ském tisku vážné obavy. Glos Nar.“ praví že dovolená churavého ministra nemůže sice býti překvapením, ale přichází v okamžiku pro Halič tak vážném, že musí buditi nepokoi a starosti, jak vypadne záchranná akce, ří- zená rukou Němce, který nezná hospodář- ských poměrů haličských a potřeb země. Kolo polské má prý pilně dbáti, aby stát splnil své povinnosti k pohraniční zemi, která je důleži- tým odbytištěm průmyslu, beztoho velice po- škozeném posledními udalostmi.
Bielohlawek Heilinger Seitz Renner Glos Němec Halič
12 article
„Czas“ má chlácholivou zprávu z Vídně. že ryt. Zaleski obdržel dovolenou pouze z dů- vodů zdravotních a všeliké politicke kombinace že jsou vyloučeny. V redakčním článku pak píše: Dovolená padá do doby pro Halič nezvykle těžké, těžké ho- spodářsky i politicky. V takovou dobu polská společnost, zbavená tak vřelého obrance, zba- vená tak vynikající politické síly, jako jest ministr Zaleski, musí býti znepokojenao budoucnost. „Nová Reforma“ nebyla dovolenou pře- kvapena, poněvadž chorobný stav ministrův byl polským politikům znám. Doufá, že Za- leski se vrátí zase brzy do ministerstva. List cituje dále bez poznámky přání „N. F. P.“, aby portefeuille po Zaleském nedostal se již do rukou polských a dodává, že dovolená mi- nistrova potrvá asi do Nového roku. Do té doby se prý úplně zotaví a bude zase moci převzíti správu ministerstva. Konierence polských bískupů. Dne 8. a 9. října konaly se v biskupském paláci krakovském dlouhé porady šesti pol- ských katolických biskupů haličských. Před- mětem porad nebyly prý jen otázky církevní. nýbrž také důležité otázky politické. Nynější politickou mizerii v Haliči zavinili, jak zná- mo, právě polští biskupové.
Zaleski Vídeň Halič
13 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulhaři si stěžují na srbské úřady v za- braných krajích, že nutí občany, aby svým pří- jmením, končícím na —ov, dávali ještě kon- covku —ič. Prvou koncovku Bulhaři pova- žují za znak příjmení bulharských a druhou za znak příjmení srbských; všní tedy srbské úřady, že občany bulharské národnosti násil ně nutí, aby se své národnosti odřekli a při jal. národnost novou, nyní tam panující, ná- rodnost srbskou. „LEcho de Bulgarie“ dokazuje, že s tak skutečně děje, otiskujíc facsimile úřadní- ho nařízení, kterým „král. srbský náčelníl okresu Prespanského“ nařizuje obecnímu sou- du v Resnu, aby oznámil p. Krstovi Srezoviči, kmetu tohu soudu, že se má podpisovati na —ič a nikoli na —ov. Podepsán: náčelník okresu Živojin Manojlovič. Tyto stesky ozývají se z Bulharska o počátku srbského panství v dobytých krajích Makodonie. Srbové ovšem odpovídají Bulha- rům, že dříve jejich komiti nutili Makedonce. podpisující se na —ič, aby se podpisovali n —ov. Ať je tak anebo onak, nikterak nelze schvalovati, že srbské úřady v Makedonii tak malicherným způsobem dráždí proti sobě i proti Srbsku jeho nové obyvatele. Kromě Ma- ďarů žádný národ nenutí příjmení měniti. Není a naprosto nevděčný, vybírání úzkostlivě lidé. kterým netřeba teprve dávati pokyny, jak se mají chovat, aby zvaní mělo ráz srdečnosti. nebylo provázeno žádným nucením a nátlakem na zvaného, ani neodbytným útokem na jeho kapsu. A vím, že dokonce stalo se zvyklostí při některých plesích, poslati před zvaním dotaz, bude-li návštěva zvacích výborů toho či onoho dne vítána, čímž poskytnuta příležitost i k negativní odpovědi. Je tedy tuze briskním a nemístným takový kategorický imperativ. jímž se praví: „Ukazujte dveře zvacím výborům“ ...
Bulhar Bulgarie Krst Srezovič Živojin Manojlovič Srba Makedonec Bulharsko Makedonie Srbsko Ma
14 article
A co se týče těch dalších nářků o mrhání národním jměním pořádáním zábav — — ta píseň škarohlídská je dvojnásob nemístnál Především se stanoviska společenského živo- ta! Krom divadel a koncertů vlastně celý spo- lečenský náš život omezen je na těch několík neděl masopustního veselí, kdy právě prací zvacího výboru shromáždí se společnost, která jinak by se nikdy nesešla. Hezky by ten náš společenský život dopadal, kdyby každý dle rady „Střádala“ zůstal doma za pecí, hrál s dceruškami domíno a kázal jim radostně, že ušetřili dnešním večerem tolik a tolik. Takový společenský život můžeme ponechati Esky- mákům, podagristům a lidem od sedmdesáti let výše; mládí však má svá práva na slušnou veselost, i když spojena je s nějakým nákla- dem. A po stránce národohospodářské? Poku vím a dle výkazů čtu, čisté výtěžky plesů při- padají nadacím spolků, národním a dobro- činným účelům, tedy z národního stanoviska potřebným institucím. A co se toho druhého týče — výdajů za toillety a ostatních výloh s plesem spojených? Tu teprve není brojení střádalské na místě. Kam jdou a komu při- padnou peníze takto utraceně? Chudá švadle- na dostane je za práci, kadeřník za účes. fiakrista za povoz, rukavičkář za rukavice. květinář za květiny, obuvník za střevíce — — lidé, kteří na výdělek ten čekají, ale čekali by marně, kdyby každý držel se rady „Střádalů“ níkam nešel a říkal sí. že on ušetřil. Tomu se to nejlepší vzor, který si srbské úřady v Ma- kedonii berou. Dobrá správa a spravedlivý soud jsou nejlepší prostředky, kterými srbské úřady v Makedonii získají sobě i Srbsku sym- patie připojeného obyvatelstva i dík za osvo- bození. Interview s bývalým ministerským předsedou srbským Novakovičem.
Pok Esca Ma Makedonie Srbsko
15 article
(Pův. dopis „N. L.“ )
16 article
První delegát srbský na londýnské konferenc Stojan Novakovič je zajisté jednou z největších di- plomatických a historických autorit Srbska. Byií dvakrát ministerským předsedou (posledně v době annexe Bosny a Hercegoviny), ministrem srbským v Cařihradě, Paříži a Petrohradě, je prenidentem bělehradské akademie věd i pohliží se na něj jako na zosobněnou srbskou moudrost. O nynější situaei Srbska mi učinil toto prohlášení: Nesdilím pessimismus velké části našeho poli- tického světa. Ovšem není vše kolem nás růžové. ale nesluší pozbývati chladnokrevnosti, v tomto případě se všechny nesnáze časem urovnaji. Především obtiž bulharská. Nevěřím mnoho n odvetu, která se nám ohlašuje. Posuad skoro žádná odveta v dějinách neměla úspěchu. Zejména pokud jde o Bulhary, rádi příliš hrozi, aniž to mysl vážně. Po 40 let hrozili světu válkou proti Turecku pro Makodonii a nikdy se k ní nemohli odhodlati. ačkoli nescházela příležitost, na příklad za války řecko-turecké. Spokojovali se tím, že z této hrozby vždycky diplomaticky těžili. Bez války tripolské spolku balkánského byli by ani loni nevystoupili Bulharské nepřátelství zajisté se nesmí podceňo- vati, nutno učiniti náležitá opatření, ale nesmí se celá srbská politika podřizovati prostředkům ku paralysování bulharského nebezpečí.
Novakovič Bulhar Srbsko Bosna a Hercegovina Cařihrad Paříž Petrohrad Turecko bělehradský akademie věda
17 article
Pokud se týče našeho poměru k Rakousku soudil jsem vždy, že nutno s ním žíti v dobré sho- dě. Po annekční krisi jsem způsobil, že moje mi- nisterstvo přijalo program v tomto smyslu; jenž ne- byl vždy sledován. Ale také tu nesmí se přiliš ukvapovati, aní chtíti udělati vše za jeden den, ji- nak je nebezpeči neúspěchů. Nutno zůstavití času aby jisté otázky uzrály, by pak mohly usnadnit rakousko-srbský smír. Zatím nesmí se nikdy ztrá- ceti se zřetele myšlenka, udržovati vždy korrektn a přívětivé styky s Rakouskem. Vzhledem k Albanii nemyslim, že je nutn překročiti albanské hranice. To by v ničem ne- prospělo, neboť velmoci nám nedovolí změniti něco na hranicích, stanovených londýnskou konferencí a kromě toho mohlo by nám to způsobiti obtiže jistými mocnostmi, jejichž výsledek nelze předví- dati. Pro naši territoriální bezpečnost není ani nut- no překračovati hranice. Stačí mítí silné pohraniční vojsko, utvořené z našich horalů. Konečně, pokud jde o Makedonii, soudím tské že nulno především nechat věci uzráti, abychom přesně věděli, jak se obyvatelstvo zachová vůěi nové situaci. Teprve potom bude možno učiniti vhodná opatření. Chtít zaváděti nový režim dl theorií, spočivajících na sítuaci za doby tureckého režimu a za nynějšího provisorla, znamenalo by nebezpečí stavěti na písku.
Rakousko Albánie Makedonie
18 article
Německo a Rakousko. Ke zprávě vídeňské „Reichspost“, že cí- sař Vilém na cestěí k ařcivévodovi následníku Františku Ferdinandovi na Konopiště učinl krátkou návštěvu císaři Františku Josefovi v Schönbrunnu, od čehož si křesťansko-sociál- ní list sliboval, že tím pozbudou půdy různé pokusy z poslední doby, způsobiti rozladění mezi Berlínem a Vídní, a že před cizinou bude osvědčena neochvěinost německo-rakouského spolku, píší „Hamburger Nachr.“. „K tomu nebylo by dle našeho mínění vů- bec třeba teprve schönbrunnské návštěvy, ale přes to bude také v Německu zpráva „Reichs- post“ s uspokojením vzata na vědomí, nebot se skutečně množily pověsti o rozladění mezi Vídní a Berlínem. Těchto pověstí jsmes sotva povšimli, poněvadž se v té nebo oné formě občas vracívají. Na vážný význam ne- mohly a nemohly by činiti nároky, protože prameny, z nichž vycházely, jsou blízké kru- hům, které systematicky všemi publicistický- mi prostředky pracují k tomu, aby se do ně- mecko-rakouských styků zasévalo bejlí. Také věcně neznáme žádného důvodu, proč by nej- nověji mělo býti rozladění mezi Berlínema Vídní, neboť Německo v žádné fasi posledních
Vilém František Ferdinand František Josef Nachr Německo Rakousko Schönbrunn Berlín Vídeň křesťanskýsociál
19 article
říká povznášení národního blahobytu? To je plnění hesla, které si dal střádalský list do záhlaví: „Šťastným být a jiné blažit, toť je úkol člověka“? Nevím, je-li větším oblažením fiakristovi nebo švadleně říci: „Střádej!“ a nedat mu nic, tedy ani příležitost, aby měl z čeho střádat, anebo dát mu práci, zaplatit a poskytnouti možnost, aby střádal. Krásnými slovy „šetři“ a „střádej“ spořitelní knížky popsány nebývají. Nikdo neříká ovšem, že by se nemohli lidé a zvláště mladí, nezkušení, neznající cenu pe- něz rozumným a působivým způsobem vésti k šetrnosti. Osvědčilo se ve školách rozdávání spořitelních knížek s malým vkladem, osvěd- čují se střádanky a pod. Ale prudkými útoky proti věci, kterou nelze absolutně odsuzovati jako naprosto škodlivou a která, co jedinci ubere, desíti jiným přidá, a nad to přestřelová- ním ve formě tak nevlídné a nešťastné rady, jako je: „Ukažte dveře zvacím výborům“ — sympatie hnutí střádalskému se nezjednají tisíce lidí se proti němu popudí. Nám kuřákům kde kdo ubližuje! Doktoři. svými výstrahami o nikotinových otravách, erár ustavičným zdražováním cen kuřiva, ženy zákazem kouření v bytě... a teď i elek- trické dráhy, kde prý podle pešťského vzoru už se chystá zákaz kouření na plošinách Nějaký nešika při zakymácení vozu vrazil jednomu obecnímu staršímu hořící viržinko do dírky u nosu, což ani Číňani nemají rádi a malér je hotov. Po zákazu kouřit na ploši- nách přijde ještě zákaz kouřit na ulicích, po- něvadž tam také může vrazit jeden chodec druhému doutník do tváře... a jsme hotovi Potom nám opravdu nezbude, než považovat kouření za sport, pro který nutno zříditi pod šírým nebem zvláštní hříště, nazvané dle ana- logie kluziště, „kuřiště“. Ale co tomu řeknou ti ubozí trafikanti tabákový monopol, když se takhle bude kou- ření prohánět?
Číňan
20 article
Zevloun. balkánských zmatků nezůstavilo pochybnost o tom, že svým spojeneckým povinnostem daném případě věrně dostojí. Za jisté ko- lísání a obraty ve vídeňské bal- kánské politice nemůže se však německá diplomacie právem či- niti zodpovědnou. I kdyby se bylo z Berlína příležitostně radilo ke zdrželivosti a umírněnosti, bylo by tojen dobrým právom německé vlády, která si musí býti stále vě- doma, že ukvapené kroky rakou- ské bakkánské politiky by snadno způsobily mezinárodní nebez- pečí, která by po případě mohl míti za následek zasažení něme- cké vojenské moci. Nevěříme však, že takovéto napomenutí do Vídně vůbec bylo třeba, neboť hrabě Berchtold se v minulé bal- kánské krisi osvědčil jako státník, jenž při ve- škeré pevnosti ve sledování velkých cílů ni- kdy nedal postřehnouti nedobtatek správné míry a chladné rozvahy v řešení méně důleži- tých otázek. Tyto vývody „Hamb. Nachr.“ jsou nejza- jímavější tím, co připouštějí, a to právě a i bylo důvodem oněch „pověstí“ o rozladěni mezí Vídní a Berlínem. Ostatně chvála stát- nícké činnosti hr. Berchtolda divně souhlasi s vytknutým kolísáním a obraty ve vídeňské balkánské politice, a ono „nevěříme“ v cito- vaném článku má docela ráz posy, známé z řečnických tribun
Zevloun Berchtold Berlín Vídeň
21 title
Home rule a Ulster.
Ulster
22 article
Z Londýna, 9. října.
Londýn
23 article
(Pův. dopis „Nár. Listů“) Zdá se, že agitace v Ulstru měla přece účinel jaký očekávali vůdcové unionistů, že se totiž změ ní formule home rule, a že tato choulostivá otázk bude vyřízena kompromisem v tom smyslu, žes zachová zásada irské samosprávy, při čemž se as povolí protestantskému Ulstru. V tomto směru může míti řeč Winstona Chu chilla v Dundee historický význam. První lerd a- mirality, mluvě jménem kabínetu Asguithova, pro- jevil velmi jasně a určitě stanovisko vlády. Chur- chill nejprve dovodil kontinuitu liberální politiky. Tři postupné volby daly liberálům většinu, se kte- rou spravují zemí. Nejdéle do dvou let provede ka- binet nové všeobecné volby, které budou vyko- nány dříve, než home rule, ať jakákoli, může miti plnou účinnost. Je-li ve Spojeném království vět- šina voličů skutečně proti home rule, bude se ve- řejné mínění moci suverenně vysloviti a dáti moc konservativcům, kteří by pak mohli zrušiti zákon dávající Irsku místní samostatnost, a dílo liberální strany bylo by zmařeno. Na možnou námitku, že je snadnější dělati zákony než je rušiti, odpověděl Churchill vítězně: jediný prostředek, učiniti reformu home rule trvalou, jest provésti ji se souhlasem všech stran, a mladý ministr pedal svým politickým odpůrcům olivovou ratolest. Vzhledem k nabídce Smithově, jenž mluvil jménem vůdce konservativní strany Bonara Lawa, a navrhl projednati otázku home rule na konferenci, kdyby vláda chtěla od- loučiti od ostatního Irska ony obvody Ulstrui, kd oranžisté tvoří stejnorodé skupiny, projevil Chur- chill jménem vlády ochotu přijati návrh na diskusi která by měla za základ odloučení severovýchod ního Ulstru od nacionalistického bloku.
Winston Chu Churchill Smithův Law Dundee Chur spojený království Irsko
24 article
To je velký krok k dohodě, a liberálové, pro jevuje-li Churchill věrně jejich úmysly, přejí si pře devším zjednati mezi vžemi obyvateli Irska přátel ský a bratrský poměr. Předloha o home rule není nezměnitelná, pou ze jedna věc musí zůstati nedotčena, totiž utvořen irského parlamentu, zasedajícího v Irsku, podříze ného parlamentu říšskému, ale majícího zodpověd nou výkonnou moc ve správě záležitostí čistě ir ských. Jak smířiti zásadu irského parlamentu s ne účastí Ulstru, vysvětlí snad ministerský předsed Asquith ve velké řeči, kterou v těchto dnech pro mluví před svými voliči. Nejvýznamnější však jest že vláda ústy jednoho ze svých nejpřednějších zá stupců otevřeně se prohlásila pro politiku dolody dobré vůle a vzájemných ústupků v naději, že do spěje se dle vlastních slov Churchillových k čest nému smíru. Sluší zaznamenati, že velké konservativní listy přijímají prohlášení Churchillovo velmi příznivě Unionisté vědí stejně dobře jako liberálové, že re voluční methody jsou zavržitelny a příčí se základ ním zásadám řádné správy. Hnutí v Ulstru, směřu jící k brannému odboji, které bylo schvalováno vůdci konservativní strany, přímo ohrožuje ústav nost a je všeobecně nebezpečné, neboť může slou žiti za omluvu všem vůdcům stávek a podněcova telům vzpoury, směřující proti samé společnosti Pokud země uznává za suverenní vůli většiny má se menšina podrobiti. Je to snad někdy trpké ale je to zákon, přijatý národem. Churchill velmí dobře ukázal, že konservativci nedovedli se posu smířiti s volebními porážkami od r. 1905. Použili všech prostředků, aby zadrželi provedení liberální- ho programu; operovali vetem lordů, liberálové však toto veto zmařili zákonným způsobem, po- uživše autority, kterou jim svěřila většina lidu.
Churchill Churchillův Irsko Asquith
25 article
Konservativci měli se podrobiti, ale neučinili tak. Pokusili se přiměti k zakročení panovníka, jenž to odmill, neboť jeho úkolem jest nikoli přiklonitis k některé straně, nýbrž vyhověti přání většiny. Vi- douce, že všechny obstrukční prostředky nemaj účinku, sáhli konservativci k revoluci, nebo aspot chystali revoluci v Ulstru. Liberálově jsou odhodláni čeliti všem revoluě- ním pokusům, ale vyšší zájem království vyžaduje aby liberálové a konservativci nalezli cestu k do hodě, aby zvítězila zákonnost a aby vláda mohla skutečně vládnouti, totiž prováděti ústavní zákony bez revolučního odporu parlamentní oposíce. Chur- chill promluvil jako pravý státník a důstojný dru ministerského předsedy Asquitha, který rovněž sleduje svůj cíl s obdivuhodnou vytrvalostí a váž- ností, jsa uznáván za nesporného vůdce liberáln strany a prvního státníka své generace.
Asquith Chur
26 article
J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne
27 article Americký dopis.
Americký dopis. Ve Spojených státech v září 1913. „Chicagská Tribuna“, jeden z největších ame rických listů, přinesl 14. září úvodník o Češíc v Americe, v němž mezi jiným oznamuje výsta- vu Muchových děl v Chicag u roku 1915. spojenou s hudebním a gymnastickým festivalem. „Tribuna“ praví, že náklad na tuto výstavu bude obnášeti čtvrt milionu dollarů. Článek jest psán velmi věcně a informačně, až na některé nepatrné přehmaty, které již musíme našim americkým ko- legům odpustiti. Jako na př., že přijede sám Dvořák (I), aby dírigoval zde osobně své skladby To jsou věci, z nichž se v Americe „nestřílr“. Češi američti mohou se tentokráte po- chlubiti úspěchem jednoho ze svých spoluobčanů. Úspěchem tak čestným, že se nepodařilo dosud žádnému krajanovi za hranicemi vlasti podobného dosáhnouti. Pan Karel J. Vopička z Chicaga byl totiž jmenován americkým vyslancem pro státy balkánské. Spolkový senát již jmenování presi- dentem potvrdil a nový diplomatický zástupce naší republiky nastoupí ihned své místo. V Americe jsou dosud vyslanecká místa považována za část politické kořisti, která připadne presidentskou vol- bou vítězné straně. Ovšem, že jsou pak zadávána těm, kdož si o stranu a zvolení presidenta zjednali největších zásluh a jsou i jinak pro službu diploma- tickou kvalifikováni. Jmenování jest na dobu čtyi let, nebo než jest ustanoven nástupce. Zvítězí-li
Muchův Dvořák Čech J Vopička spojený stát Amerika Chicago
28 article
příští volbě (za 4 roky) jiná politická strana, vy- slanci ti podají presidentu svou resignaci, aby mohl jmenovati místo nich členy své vlastní strany pol- tické. President Wilson měl až dosud se zahranič- ními místy velké potíže. Plat vyslanců amerických jest totiž tak nedostatečný, že u velkých dvorů, jako v Berlině, Londýně nebo i v Paříži nestačí ani za zaplacení nájmu z residence pro ambasta- déra. President Wilson vybíral pro místa ta vynika- jící muže a učence, ale ti byli nuceni odříci, poně- vadž pouze milionář, který může ze své kapsy do- saditi ročně nějaký půl milionu korun, může si ta- kové cti dopřáti. Mezi Čechy americkými sotva jest druhý, jenž tak dlouho a tak vydatně pomáhal straně demokratické jako pan Karel J. Vopička, a poněvadž jest boháčem, bylo mu v odměnu za jeho služby straně před volbami prokázané nabídnuto diplomatické místo za hranicemi. Pan Vopička jest upřímným a nadšeným Slovanem, a proto žádal o místo na Balkáně. Spojené státy vysílají pro Ru- munsko, Bulharsko a Srbsko jediného vyslance, je- hož sídlo bylo až dosud v Bukurešti. Poněvadž di- plomatických řízení a vztahů mezi těmito zeměmi a naší republikou jest jistě pořídku, jde hlavně o t , aby náš zástupce se přičinil o zajištění půdy ame- rickému obchodu. Nyní, po válce, bude jeho úkol velmi důležitý a významný a právě v tom ohledu hrála obchodní zkušenost a vyspělost páně Vopi- čkova při jeho jmenování největší úlohu.
Wilson Karel Vopička pán Vopi Berlín Londýn Paříž Čechy Balkán spojený stát Bulharsko Srbsko Bukurešť
29 article
Sotva proskočila časopisy zpráva o kandida- tuře páně Vopičkově, strhl se v celé zemi hrozný poplach mezi stoupenci tak zv. prohibice. Strana ta pracuje pro úplné zastavení prodeje piva a lihovin a jest tak mocnou, že dosáhla svého cíle již ve vět- šině amerických států. Pan Vopička jest totiž ma- jitelem pivovaru a členem ředitelstva pivovarského kartelu v Chicagu. Petice a protesty se jen hrnuly do Washingtonu jak na presidenta, tak na státní- ho sekretáře J. Bryana, který sám je přisným ab- stinentem a prohibičním snahám silně nakloněn. Nebylo to však nic platno. Nový senátor z Illi- noisu. James H. Lewis, prohlásil, že učinil jmeno- vání pana Vopička svou osobní záležitostí u presi- denta a jeho kabinetu, a to pomohlo. Očekávalo se, že se prohibiční strana zasadí v senátě, aby nebylo jmenování potvrzeno, ale jak se zdá, pan Lewis měl vyšší trumfy v ruce a tak pojede náž krajan na Balkán, jako zástupce Spojených států. Nový vyslanec, který se právě ubírá na Bal- kán přes Prahu a své rodiště, narodil se v Dolních Hbitech u Příbrami roku 1857, studoval v Praze na akademickém gymnasiu a obchodní akademii, načež byl účetním v Prokopcově továrně na Král. Vino- hradech. Roku 1880 se pustil do Ameriky a zde začal krušně bojovati o svou existenci. Prvně jako prodavač v obchodě se střižným zbožím. Pozdějisi otevřel notářskou, přeplavní a pozemkovou kan- celář, kde položil základ své finanční neodvislosti.
Vopičkův Vopička J Bryan James Lewis Prokopcův Král Chicago Washington Illi Balkán spojený stát Bala Praha Dolní Hbity Příbram Amerika
30 article
Roku 1899 založil první český pivovar v Chicagu Bohemian Brewery. Když se podník přidal ke kar- telu, bylo jeho jméno změněno na Atlas Brewery. V tomto obchodě stal se p. Vopička jedním z nejbo- hatších Čechů v Americe vůbec. Zastával několik politických úřadů, ale vždy jen čestných, s nimiž není spojeno žádné služné, jako ve školní radě, par- kovní komisi a pod. Pouze jednou se ucházel o vo- litelný úřad. Chtěl totiž roku 1904 býti zvolen do kongresu, ale byl poražen republikánem Michál- kem, který se stal tak prvním Čechem, jenž kdy parlamentu Spoj. států zasedal. Nynější jmenování p. Vopičky jest největším vyznamenáním, jakého s kdy ve Spoj. státech Čechovi dostalo, poněvadž až dosud naši „čeští konsulové“ byli vždy jen obchod- nimi zástupci, kdežto pan Vopička jede na Balkán jako splnomocněný díplomatický zástupce lidu vlády Spojených států. V rozmluvě se zástupci tisku prohlásil p. V - pička, že ustanoví svým soukromým sekretářem některého amerického žurnalistu, aby mohl tento zasílati pravidelné zprávy o Slovanech balkánských do amerického a anglického tisku. Tim způsobem chce sloužiti věci slovanské. Dále slíbil, že se pří- činí, aby sídlo amerického vyslance bylo přeloženo z Bukureští do některého města slovanského, což by mohl býti jen Bělehrad nebo Sofije. Naši slovanští bratři na Balkáně naleznou v novém americkém vyslanci upřímného, nadšeného Slovana a muže ryzího charakteru.
Vopička Čecho Slovan Amerika Balkán spojený stát Bukurešť Bělehrad Chicago Bohemian Brewer Atlas Brewer Slovan
31 title
Just A Ma
Just ma
32 article Padesátlet Sokola lublaňského
Padesátlet Sokola lublaňského (Pův. dopis »Nár. Listů«) V Lublani, 9. října 1913.
Sokol Lublaň
33 article
Idea sokolská nalezla nejprve ohlasu u Jiho- slovanů, k čemuž přispívaly podobné poměry poměrům českým. První, kdo přijali myšlenku sokolskou za svou, byli Slovinci a již rok po za- ložení pražského »Sokola« založili první slovin- skou Jednotu sokolskou v Lublaní 1. října 1863. jež se zvala »Južni Sokol«. Než svobodomyslný a pokrokový duch, vlád- nuvší v jednotě, ani dost málo nebyl vhod ani vládě ani klerikálům a tak spojenými silami proti mladé jednotě všemožně pracováno, až konečně r. 1867 docíleno její rozpuštění. Ale dobré símě padlo příliš na dobrou půdu a tak třebu ušla- páno, již po roce, r. 1868 vyklíčilo znova zalo- žením nové tělocvičné jednoty. Marné však byly již všechny další pokusy nepřátel o její zhoubur přetrvala je statečně a vítězně a z ní vyšly i četné jednoty pozdější, rozšířené dnes po všech zemích slovinských a spojené mocným poutem »Zvezye v jediný šik bojovníků za pokrok. Padesát let minulo od vzniku slovinského Sokolstva — padesát let ústrků, zápasů a bojů, z nichž však vychází » Sokol« vitězně, překonávaje všechny ty překážky, jež mu staví v cestu zlobný klerikalismus a nenechávaje se oslabovati konkurenčni organisací klerikálních »Orlů«. A svojí zlobou neopominuli klerikálové »Sokolu« ztrpčiti i radostné chvíle jeho pslavy padesátiletého tryání.
Slovinec Južni Sokol Lublaň Sokol