2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
12 října 1913. Číslo 280.
4
article
Nutně potřebujeme rozšíření mě-
šťanských škol o jednu třídu a zři-
zení újezdných škol měšťanský ch
na venkově. Otázka vyššího vzdělán
učitelského je tak akutní, že se nedá
nadále odkládati. Moderní doba žádá, aby
všechny utajené tvořivé síly dětské byly co
nejvíce uvolněny tak, aby v boji o existenci
dosaženo bylo u každého jedince pokud mož-
no největších schopností, jakých dostává se
jinak jen individuím zvláště nadaným. K tomu
cili je nutno opatřiti škole příznivé podmín-
ky. Proto je zvláště nezbytno vyzbrojiti učitele
vyšším vzděláním odborným i povšechným.
mnohem vyšším než jakého mu poskytuje ny-
nější čtyřleté paedagogium, přiřazené ke
škole měšťanské, jež dnes je nutnou průpra-
vou každému dělníku a uční.
Také přeplněnost tříd a škol, jež
překáží intensivní, individuální výchově, mělo
by býti záhy zákonem odstraněno. Připomeň-
me si jen nekulturní zjev, že podnes straši
v našich zákonech maximum 80 (!) děti pro
jednu třídu a pochopíme, jak pokulhává naše
školská organisace za přítomnou dobou.
5
article
Jinou „otevřenou“ otázkou je problém
dívčího vzdělání. Naše legislativa
ustrnula na době let šedesátých, kdy vůbec
nebylo potuchy o tom, že 40% jedinců, účast-
něných na výrobě, bude rekrutovati se z řad
ženských. Zenská otázka, jež je v podstatě
otázkou vzdělání, nedá se dále směstnati do
úzkého prostoru nynější organisace školské.
kdy státní správa odbývá ženy dosud ještě
skoro výhradně jen — elementárním vzdělá-
ním a to na útraty zemí, okresů a obcí. Ne-
mohla-li politika státní zabrániti tomu, aby
legiony žen musíly výdělečně pracovati a vý-
robou se živiti, nemůže na dále ponechati tyto
miliony žen bez příslušného odborného vzdě-
lání a musí zabezpečiti dívkám ony podmínky
které jim zaručí, že pronikavěji se uplatní
v těžkém sociálním boji a naleznou svoje spe.
ciální obory, v nichž by bez konkurence s mu-
ži pevně mohly státi v životním zápase.
6
article
Rovněž naléhavá je změna zákona o do-
zoru školském. školství nabylo zvýše-
ného významu jako orgán všenárodní a není
nadále možno, aby dosavadní převážně cír-
kevně-centralistický a byrokratický dozor ob-
stál v nynější formaci, aniž by uplatnilo se
větší měrou zastoupení školských odborníků
inteligentních representantů občanstva, přejí-
cího pokroku a lidovému vzdělání.
Také dosavadní system nákladu na
školství národni nemůže na dlouho ob-
státi. Reforma tereziánská a josefinská vlo-
žila náklad na nejnižší jednotku správní, na
obec, vycházejíc ze starého názoru, že lidové
vzdělání je vlastně výhradným zájmem je-
dince, nejvýše ještě obce. Přesunula-li školská
politika v dalším vývoji náklad i na okresy
potom i na zemi a vyznačila-li tím již vyšš
a všeobecnější zájem o školy elementární
octla se jen na poloviční cestě, ukládajíc ne-
poměrně mnoho jednotkám slabým. Bude jistě
nutno upraviti náklad tak, aby i věcné potře-
by hrazeny byly zemí a školství bylo naskrze
pozemštěno. K tomu arci přistupuje politický
úkol: sanovati zemské finance a opatřiti zem
vydatnými příjmy.
7
article
Hle, jak důležité otázky čekají svého roz-
řešení! Příšerná stagnace školské politiky do-
sud brání všem reformám, ale nic nevyznačuje
impotenci nynější politiky jako neustálé prů-
tahy a odklady i takové poměrně malé, ale
ve svých důsledcích veliké a blahodárné re-
formy, jakou je zákon o ochranné péč
výchovné. Organisace zvláštní ochrany
mládeže stala se naléhavou, nezbytnou
i autoritou nejvyšší hlavy státu je fedrována
— ale stagnaci naší školské politiky není lze
ani v tomto ryze humanitním oboru odstra-
niti. A tak ve dvacátém věku, kdy všechny
kulturní státy postaraly se novodobým zá-
konodárstvím o děti nešťastné — u nás musí
ochrana mládeže řešena býti svépomocí
almužnou.
Tento stav ustavičné stagnace je neudrží-
telný. Nutí-li těžké poměry obchodních a vý-
robních tříd k vytvoření situace příznivé pro
plodnou zákonodárnou práci, pak dvojnáso
doléhá na paedagogy a všechny uvědomělé.
o vzdělání lidové pečlivé občany potřeba
plodné práce v oboru politiky školské.
Kde kdo je již syt nynější stagnace a je
věru nejvyšší čas, aby opět zase jednou po-
slechla si politika, co jí radí věrná a vážná
její rádkyně: paedagogika.
F. V. Moravec.
kajicích“ a již dříve vydaná sbírka znělek „Eucha-
ristie“, vyjadřující všechny odstiny důvěsného ná-
boženského zanícení, v němž nejednou kmitne po-
cit něžného odevzdání, známý nám ze Slavíka
svatého Bonaventury. Krátce „Modlitby básníko-
vy zasluhují tohoto názvu, v němž podirhujeme
druhé slovoj je to básnická kniha, kterou netřeb
odkazovati jen na úzký kruh čtenářů katolické
poesie.
F V Moravec
Slavík svatý Bonaventura
8
article
Pozoruhodná v nejednom svém čísle je sbírka
veršů mladé začátečnice Věry Pádovskě
Záhon aster a Lomené paprsky (vyšlo
v Německém Brodě, str. 83). Ženské verše u nás
tak vzácné a většinou rostoucí jako drobné hluché
klásky, zabloudivší na půdu ještě málo zkypřenou,
nečiní si obyčejně velikých nároků uměleckých,
tentokráte však výjimečně předstupuje před nas
mladá básnířka, která dovede zápasiti o výraz
svého ženství a probíjeti se z pont mdlých a kon-
veněních obratů ženské erotiky ke skromné sic
a také dosti sentimentální, ale přece jen své vlast-
ni poctivě vydobyté citové podstatě, k jakémusi
citovému odrazu chudého horského kouta, do ně-
hož tato měkká teplá ženská bytost byla zakleta.
Ve výsledku tohoto zápasu je ovšem mnoho za-
čátečnického, nehotového, stopy ještě nevyžitého
poměru opuštěně stojící ženy k muži nešetří pře-
hámějícími exaltovanými představami, aby na
druhé straně zase příliš pyšně povyšovaly subjekt.
oddanou a pokornou duší milující ženy, na úkor
zcela odsouzeného objektu, je tu celkem nejed-
notné znejasněné ponětí o milostmném případu,
nejednotnost jeví se i v kupení obrazů v jednotli-
vých číslech. Obrazivá schopnost autorčina nese-
lhává tam, kde dává se prostupovati rázovitým
krajem, který tu tvoří rámec. Charakteristický je
obraz, v němž milenec je horský velikán a duše
milenčina chudou horskou vískou pod ním. Ma-
lebné je přírovnání milencových očí k okénkům
modrým, jimiž je viděti do panoramatu jeho duše.
Věra Pádovsk
německý Brod
Ma
9
article
Obrazy biblické jsou příliš hledané a působí do-
jmem mystické poesie: milenka je třtinou v rukou
bičovaného krále [Krista — milence), je ji souzeno
„vapomínku jedné rozlbodané hlavy jak roucho
Veroniky v duši nést“; přiléhavější je obraz, na-
značující ženinu touhu po předmětu, hodném jejího
nesmírného citu: „jako křehkou vásu s mastí dra-
hocennou — litosti vrchovaté srdce nesu...
„Velkým prázdnem je mi země celá. — svou litose
povleku až k smrti do závějí. — neb nohy svatě.
na něž vylít bych ji chtěla. — po zemi šíré, lho-
stejné již nekráčejí.“ Milostný případ dostupuje
však v tomto nevšedním úsilí schopnosti obrazivé
také vyššího stupně zpodobení: náběhu k balladi-
cké formě. Autorka kráči tu cestou balladické
tradice domácít jako ohlas osudově zabarveného
výsledního akkordu Erbenova „Štědrého dne
působí tu zakončení básně, v níž pověrčivá před-
stava neštěstí splyne s představou smrti: ... . Tou
cestou sama, sama chodím v smutných snách, —
ji (stařenu, která za jasného dne kdysi vstoupila
milencům do cesty) — vídím — tebe ne, tebe ne-
vidět — — a za to ona, vítěz, její křivý hřbet —
má kosu — achl“ Ostatně Pádovská je žačkou
Antonína Sovy. To dokazují přírodní nálady (do-
jem této závislosti sesiluje se obdobou krajel,
nichž autorka z pouhé popisné dekorativně styli-
sované výplně učí se pronikati přírodní obraz, aby
se před zraky diváků zachvival jako mohutně pro-
mitnutý pohled do otevřeného srdce (viz báseň
Krist
Veronika
Erbenův
Pádovská
Sova
10
article
„Uhaslé slunce nezví už, jak ranilo svým pá-
dem . . .3. V druhě části knihy v „Lomených pa-
prscích“ předesilá autorka, napodobujíc zřejmě
svého učitele, vlastní své lyrice „Péle-méle“ řadu
přírodních nálad „V mém kraji“. Malířský štětee
je lu však méně výraznější než v „Záhonu aster
protože pouští se do gemrové malby, odpoutávaje
se od vlastního předmětu, básnířčina nitra. O žen-
ské ruce v této celkové ovičné práci svědčí pů-
vab nejednoho něžného detailu, změkčený, zjem-
něný postřeh celých velkolepých přírodních diva-
del: tak v „Mrazu“ uzavírá se jiskřivý oslnivý do-
jem představou plačícího děvčátka, jež div že ne-
působí pohádkovým kouglem princezny, „které se
s modrých očí perly sypávaly“. „V březnu“ zima
je bílou paní, jež se v slzách právě rozloučila
upustila bílý šáteček zvlhlý, který „v příkopě za-
pomenut dlouho ležet bude“, a zvláště „V dubnu
zachycena je pěkně jakásí dětská nálada přírody.
Konečně nejlepší lyrická čísla Věry Pádovské vy-
značují se touž měkkosti, poddajností žouského ci-
tu, jenž zcela nepokrytě doznává bezbrannost žen-
ské bytosti, stojící o samotě v širém světě, a na-
chází pravý výraz na př. v básní „Slzy“, jisté char-
akteristickém to čísle pro celé čisté vřelé ženství
autorčino. Nebudeme podrobněji rozbírati „Péle-
méle“, směs veršů, plnou sice kouzla intimních ná-
lnd, do nichž na konec přivěšena svižná kresba
maloměstského pozadí, přece však chudou svým vý-
těžkem; v celé té rudě lze objeviti jen několik
zrnek ryzího zlata. Ukázali jsme dosti, jakým
vlohami vládne naše debutantka. Očekáváme, že
představí se nám čásem zralejší a hotovější a že
její nové knize nebudou nás zajímati jen dobré
jednotlivosti, ale také dobrý celek.
Pádovská
15
article
Dnes posledni neděli
Dnes posledni neděli
O 1/44. a v 8 hod. več. vystoupí
FERRY CORWEY, hudební šašek. 26990
POSCA a WILLI, tanečníci tanga,
jakož i veškerý umělecký ensemnble-
Při odpoledním představení plati ditky poloviční ceny
Bližší vývěsky
Bauerova kavárna „Metropol“,
václavské nám Dnes koncert I. vídeňského
salon. kvarteta. Začátek v 8 hod. Vstup volný
11819
Nedělní taneční kursy.
Dnes I taneční hod. o 3. hod. Honor. za kurs 6k
neb 8 K. Akad. kurs v úterý a ve čtvrtek. Zápis
žáků denně. Vzorná taneč, škola „Excelsior“ (z.
G. Čejka), Celetná ul. č. 17, vedle „města Paříže-
11680
jakož i každou neděli a svátek koncert
salonní kapely. Začáte« o 1/27. ho
Vstup volný.
Bauerův
Excelsior
G Čejka
Celetná ulice
Paříž
Ferra Corwey
Posca a Willi
24
article
— Klubovní místnosti
11037
Dnes o půl 11. hod. dopol. představení zn
Václavské náměstí 49.
Každé úterý, čtvrtek, sobotu a neděli koncert
Ima. salonniho kvarteta p. Flšera
poloviční ceny: další o 3. a 5. hod. odpol.
a o 8. hod. večerní
11650
Předpr. vstupenek po celý den u pokladny
34119
Václavský náměstí
35
article
Za živa mrtvý.
Za živa mrtvý.
Sensační drama o 6 jednáních dle známého románu
„Roger la Houte“ od Julia Maryho.
Dnes v neděli o půl 11. hod. matinée a o 2. hod.
odpol. zvláštní představení za snížené ceny. Další
představení ve 4, 6 a 8. hučin. S4nt
„Domov a cizina“, nádh. obrovské drama o4
odděl. „Max chce ji fotografovat“ a „Lec chee
se dáti rozvést“, dvě skvostné veselohry a ost.
nádh, program. Dnes o 1/411. h. dopol. a ve 2 h.
odpol. představení za poloviční ceny. Dále o á
6 a v 8 hod. večer.
3428
Roger
Mary
Max
Lec
41
article
11653
ředstavení v týdnu o 3.. 5 a 8té ho
V neděll o 41l., 2. (polov. cenv), dále o 4,6. a 84 hoa
ul. Karoliny Světlě. Každ. nedělia svátek koncert
oblib. salon. kvarteta při vol. vst. Zač. v 5 h. Výteč.
kuchyně. Pivo prazdroj, bran. ležák a Chantecler.
34865
Program od 10. do 17. října 1913.
Hluboká. Přírodní snimek
Karolina Světl
64
article
HOTEL ADRIA
HOTEL ADRIA
Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 6o nejmod zař, pokojů. Lift. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografy amatéry. Chvalné známá velkorestau-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.30. Nej-
orig. pražská vinárna „Podsvětí“. Denně kon-
cert. Emil Ročák.
34115
Adrie
Emil
Václavský já
67
article
RESTAURANT ŠROUEEi
RESTAURANT ŠROUEEi
J. H. BRANDEIS, aoma ko
Praha, Haviřstě ul. č. 4, ňoporučuje v největší zá-
vba v nejpěknojšim výběru své časká hry a haračky
sport, šumavské dřevěné zboží k malb
B4rt
příkopě
restaurant I. řádu, ve středu Prahy. Plzeňský
3411
prazdroj. Mnichovské Pschorrovo.
Brandeis
Praha
Haviřstě ulice
76
article
Literatura.
Literatura.
(Nové verše.) Zmínky zasluhuje ze starší
produkce nová kniha Xavera Dvořáka
Modlitby básníkovy (v Praze, nákl. vlast-
ním, str. 94). Katolický básník, formalista, vyšlý
ze školy Vrchlického, uzavírá se tu ještě úžeji do
náboženské kontemplace, vzněcuje své vrouci ná-
boženské cítění na liturgii církevní v exstatickém
a přímo mystickém rozzáření. Hlavní oddíl „Mše
básníkova“, v němž každá část tohoto cirkevního
obřadu je zbásněna zvláště, vyjadřuje plné sou-
středění básníkovo v chrámovém ovzduší. Myl
čistá, nedotčená ve své víře, upjná se k tajemné-
mu obřadu na stupních oltářních, nalézajíc tu bez-
pečný přístav, v němž se zachraňuje jako plavec
umdlený vírem světa, bouřicího venku kolem chrá-
mu. Umělec citlivého hmatu jeví se ve výběru
veršové formy, hodící se pro každou část mše
zvláště; slavnostní partie, v nichž hlas kněze, po-
nořeného do své tajemné oběti, se zvyšuje, nesou
se v daktylech a konvenční čtyřverší se střídavým
rýmem mění se postupně dle potřeby v útvary
bohatší a složitější, které naznačují na př. mistr-
ným složením rýmů zvonění zvonků („Sanctus“
Dvořák
Vrchlický
Praha
77
article
„Pozdvihování“). Dvořákova poesie, přes to, že
je tak přísně církevní, není vedena žádnou snahou
vychovávací a propadační a proto nalezne své
čtenáře i mezi lidmi, jimž všechno církevnictví je
odporné. V „Mši básníkově“ jsou čísla čistého za-
nícení, jichž výraz dosahuje pravé umělecké účin-
nosti. Cituji na př. ze „Sekret“: „V tom tichu, v je-
hož moře vytryskují — jen lampy krvavých svých
světel brod. — mé modlitby, hle, k Tobě vystu-
pují. — jak leknínové růže z hloubi vod — — Hle
(srdce) chce být oltářní jen Tvojí svící, — je
žárem milosti se rozplývá, — jen květem být, jenž
tiše svadající — svou vůni, balsám, na nohy Ti
rozlivá. — Chce oltářem být v tomto okamžiku. —
kdy sestoupíš sem v sboru andělů. — ach milen-
kou být Tvojí, v sladkém vzlyku. — jež rozkoší
mře ve Tvém pocelu.“ — Vidíme, že i milostný
vznět mísí se do tohoto náboženského cítěnía
nalézáme tu dokonce báseň, plnou žáru, jenž ve
středověké mystice fraseologií milostné poesie
vášnivě líčil spojení duše s bohem; cituji aspon
konec této básně (následující po „Přijímání“:
„Dech rozkoše, ach, přivírání víčka. — jde údy
všemi sladké trnutí: — má duše sotva minuty už
vyčká... — teď vem jil v čistém jejím pohnutí.““ —
Dvořákův
Vidím
Toba
79
article
Bibliografie.
Bibliografie.
JUDr. Lev Winter: Obstrukce a § 14.
Praze. Ústřed. dělnické knihkupectví a nakladatel-
ství. [Ant. Svěcený.) Cena 20 hal.
F. N. Giopius: Povidky o novém živo-
tě. (Melicharův výkvět světových literatur. č. 29.
až 38.) V Hradci Král., Boh. Melichar. Cena K1.
Jakub Deml: Pro budoucí poutníky
poutnice. V žižkově, Lucemburská ul. č.7.
nákladem vlastním. Cena K 10.—
Almanach knih dobrých autorů n
rok 1914. V Praze, Kamila Neumamnová. Cena
60 hal.
Adolf Gelber: Auf griechischer Erde
(Im Sommer 1912, vor dem Kriege.] Wien, 1913.
Verlag von Moritz Perles, k. u. k. Hofbuchhändler
Die Armeemanöver in Böhmen 1913
Wien 1913. Verlag von L. W. Seibel 8. Sohn.
Basil Macalik a Ant. Stach: Učebníc
chovu domácího zvířectva. [Díl HI. Po-
drobná část.) V Brně, 1913. Český odbor zeměděl
rady pro markr. Moravské.
JUDr
Winter
Antonín
F N Giopius
Povidka
Melicharův
Melichar
Deml
Neumamnová
Gelber
Verlag Moritz
W Seibel
Sohn
Macalik
Stach
Praha
Hradec Královský
Wien
Brno
Verlag on L
Auf griechischer Erde
Imo Sommer
die Armeemanöver in Böhmen 1913 Wien
80
article
Drobnosti.
Drobnosti.
Poslední poprava na Staroměstském náměstí
r. 1744. Asi poslední poprava na Staroměstském
náměstí vykonána byla dne 15. listopadu roku 1744
za tehdejší pruské okupace Prahy. Vestfálec, jmé-
nem Metzger, voják „od životní setniny pruskéh
prince Jindřicha“, byl poslední odpravenec. Ubo-
žák ten, jako nesmírný počet jiných ve vojště Fri-
dricha Velikého, táhl jen z přinucení do vojny,
použil v Praze přáležitosti se muu naskytlé
uprchnutí k uherským dobrovolníkům. V jedné šar-
vátce však byl po zoufalém odporu (zabil osm
Metzger
Jindřich
Veliký
staroměstský náměstí
Praha
81
article
Prusů a sám utržil tři silné rány) zajat a po krát-
kém výslechu odsouzen k veřejné smrti lámání ko-
lem. Poněvadž byl katolík, posláni k němu dva ka-
pucíni, aby jej připravovali k smrti. Dne 15. listo-
padu v 9 hodin ráno odevzdán byl katovi, který je
nedaleko Marianské sochy zdola nahoru kolem l-
mal. Potom bylo popravenému srdce z těla v-
trženo, hlava useknuta, tělo rozčtvrceno a před
branamí na hradbách rogvěšeno. Prušti vojácí mu-
sili se dívati na popravu, po jejímž skončení vojen-
ský kazatel pruský kázal na text z evangeliao
„ohavnosti spuštění“. Od této pruské popravy byli
obyvatelé Staroměstského náměstí ušetřeni tak
hrozným divadlem, jako jest poprava. Jenom asi
v letech čtyřicátých minulého století, jak se ten-
kráte vypravovalo, chystala prý se na Staroměst-
ském náměstí opět vojenská poprava. Naskytly se
tehdáž při vojenském odsouzení na smrt jakési ne-
snáze o vykázání popraviště. Tehdejší auditor po-
sádky Josephi, jehož ovšem znali jsme osobně jako
muže zhurta nakvašeného a nevelmi vlídného, při-
pomíná současný kronikář, hrozil prý, neučiní-li m
pražský magistrát po vůli, že dá popravu vykonati
na Staroměstském náměstí. Avšak i kdyby setník
auditor Joseuhi byl v prchlivosti své takovou hroz-
bu vyslovil, vykonána by zajistě nebyla bývala.
Rozmanité pověsti i fantastické šířily se pak o této
č. Zíbrt.
chystané popravě.
Zíbrt
staroměstský náměstí
Josephi