1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v neděli 12. října 1913.
Praha
4
article
a rann a večerní listy
přad dplani a
* Prane v admintstree
na měse
na čsvrt lsta
s dvoní donáškoe
dhi d al
ke
ne čtvrt let
ve Glalkach „ K oo
as másle
Postoln
ri k č
. dv ojí zárstlk
nes
2 njet
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20
s přílohou pro venkov o 2 4 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20
s přílohou pro venkov o 2 4 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v ponděli dne 13. října v ob
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Dvojí cesta.
Dvojí cesta.
Podzimní politická kampaň stojí pře-
de dverm. v nejolizších anech aostanou
politické strany z Čech od vlády pozvání
aby jmenovaly svoje zastupce do porad o
česko-nemeckém vyrovnání a celý kom-
plex česko-nemeckych záležitosti znovu
se rozvine před vladou i českými a něme-
ckými poltiky. Sisyfus shledává se opět
se svým starym balvanem — a cítí, žeje
tentokráte ještě těžší. Přibyla k němu
správní komise, tisnicí stejně oba národy
v královstvi, protoze oběma ztenčila jejich
míru autonome, a obě strany cítí, že úloha
jejich stala se čím těžší, tím i nutkavější
protože anešní stav v Cechách, třebas při-
nesl Němcům na počátku jakési škodolibé
zadostiučinění, musí v zájmu opravdu lido-
vé politiky, kterou přece chtějí dělati zá-
stupci obou národů země, co nejdříve
zmizet.
Co učiní Čechové? Starý rozpor, pod
nímž už tolikrát strádala česká politika.
znovu se otvírá v celé šíři. Všichni je cítí-
me, to velké pokušení, neohlížet se jednou
ani v pravo, ani v levo, vystoupit jako sil-
ný, neodvislý národ, určující sám svoje
osudy, nechati všech ohledů a vykonati
spravedlnost na vládě za to, co spáchala
na českém království. Nemáme žádné viny
na tom, co předcházelo, nezavinili jsme ani
v nejmenším hospodářské nesnáze země,
a nikdo by nám tedy nesměl upřít právo
žádati pomstu za to, že krise nebyla vlá-
dou rozřešena jenom se zřetelem k pro-
spěchu země, ale bez újmy jejího zřízení.
Němec
Čecho
Čechy
Cecha
7
article
nýbrž že vláda zavedla sice pořádek, arci
jen za peníze obyvatelů země, ale rozbila
za to zemskou autonomii a uvrhla na n
potupnou kuratelu. Nic by nebylo spra-
vedlivějšího, nic přírozenějšího než boj.
neúprosný boj za obnovu ústavní svobody
české země a odveta za to, že vláda po-
užila jejích nesnází, aby daleko přes míru
nutného zasáhla do jejího zřízení ničivým
oktrojem. A kdybychom dělali politiku j e
podle toho, jak nám velí uražené city, za-
jisté nemohli bychom jinak než požadovati
okamžité volby do sněmu a obnovu nor-
málních poměrů a potem teprve až snad
mluviti s vládou i národním protivníkem
o tom. co bude dál.
Ale kde na světě dělá se politika jen
podle citu, i když tu jde o ten nejvznešenější
a všeobecně uznaný, o cit pro právo? An
velmoci, které jsou úplnými vládci svých
osudů, nemohou jinak než počítati s daný-
mi poměry. Žádná z nich nemůže jednati
bez ohledu na poměry a síly, které ji ob-
klopují, a nejenom v novinách krajních
stran, nýbrž často po letech i v pamětech
rozhodujících politiků nalezneme hořké
vzpomínky na to, jak jim bylo druhdy
diplomatisovati ve chvílích, kdy celá při-
rozenost jejich spolu s hlasy národa vyzý-
vala je ku předu a k tomu, aby na ránu
dali odpověď zase ranou. Jsme tedy sna
jenom my vyňati z všeobecného osudu, jenž
odkazuje lid a národy navzájem na sebe,
poutá je k sobě dobrovolnými i nedobro-
volnými ohledy a zájmy a napořád celou
tendencí moderní společnosti je nutí, aby
vvačovali o svých činech vždy v souvislo-
sti s tím, jak to přijmou a co budou chtíti
jiní?
8
article
Ve směsici politických faktorů, které
určují vnitřní politický život Rakouska.
parlament věru netvoří složku nejsilnější.
A ještě zde zástupci českého národa čini
málo víc než jednu pětinu všech poslanců,
a dle všech zvyklostí parlamentního života
stejně jako všichni ostatní odkázání jsou n
taktiku kompromisní. Nezbývá jim než
kompromisovati se stranami a kompromi-
sovati s vládou, hledati pro svoje názory
uznání, sympatie a podporu, zaříditi svoje
politické chtění tak, aby se s ními částečně
nebo docela mobli shodnouti také jiní. Tak
tomu velí zákony parlamentní taktiky, nej-
více však parlamentní taktiky rakourké,
které neznají, jako jinde, stran většinya
menšiny, nýbrž toliko strany akční, schop-
né aliancí, a strany osamocené. Nikdov
rakouském parlamentě netouží býti osamo-
cenou stranou. Ne pro strádání, které by
ho snad od vlády čekalo a které mu leda
v agitaci může prospět, nýbrž proto, po-
něvadž každé vážné straně se příčí dáti se
zatlačiti do posice, kde je nucena dělati
politiku neplodnou,
A buďme k sobě upřímni: takovou ne-
plodnou politikou, takovou isolovanou po-
sicí by bylo, kdyby se české strany opravdu
rozhodly pro tu politiku hněvu, kterou jim
doma tak mocně doporučují jejich srdce.
Rakousko
9
article
Vídeňský parlament má jinou akustiku,
nežli české schůze a redakce. Sem všichni
přicházejí se svými stížnostmi, sluch je
jimi otupen a úspěchy čekají spíše toho,
kdo pro sebe získá jiné ne spravedlností
své věci, nýbrž schopností, uzavírati s ni-
mi spolky. Není to žádná čest současného
Rakouska — ale to vůbec nemá žádné
klima pro politické anděly, a politika zase
je pro anděly dojista to nejnevhodnější za-
městnání. Kdo vstoupí do vídeňského
parlamentu, ten dřív nebo později s na-
prostou určitostí ucítí příkaz, který tam
nikde není napsán na zdi, ale za to mluví
ze všech tváří: že všemu tomu drahému
a velkému, co nechal doma, nejlépe po-
slouží, že to nejlépe zvelebí, nejlépe osvo-
bodí a také nejlépe pomstí, zachová-li si
to docela neporušené v srdci na prvním
místě — ale bude-li při tom s železnou
důsledností napořád jednati tak, jak to vy-
žaduje situace a jmenovitě poměry místa.
na němž má uplatniti svou věc.
Rakousko
10
article
A tato situace nepovidá nic jiného
než toto: buď se teď na ozdravění věcí
v Čechách nestane nic, a pak poměry v ze-
mi i na říšské radě zbahní úžasným způso-
bem, správní komise se petrifikuje a jedno-
ho dne některý cynik prohlásí, že se vžila.
také jiné země budou jí obdařeny a ústav-
nost stane se v Rakousku už nadobro
loutkou, se kterou se budou zabývat je-
nom professoři státního práva. Anebo se
něco stane, a to může býti jen dvojí: budto
vyrovnání, anebo oktroj.
V obém bude vláda vážným činitelem.
a české politické strany, které tento tý-
den obdrží od ní pozvání, mají vážnou
povinnost dobře si rozmysliti, co učiní.
Budeme záhy vědět, na čem jsme, a
vláda dobře ví, že jí nic neodpustíme a že
na každé jednostranné vystoupení její ve
prospěch Němců odpověděli bychom s ce-
lým tím nastřádaným hněvem, který v nás
už vzbudil Hochenburger a zavedení
správní komise.
To ovšem platí nejenom pro nás
nýbrž i pro Němce. Demokracie brání se
proti neústavnosti nejen proto, že se ji
nelíbí, nýbrž jednoduše proto, že ji tíží.
Němec
Čechy
Rakousko
11
article
a z toho Němci nejsou přece vyňati. Oni
také musejí velmi dobře cítit, že ani stát
ani země nemohou jejich násilnické takti-
ky dále snášet, a že naprosto není možno,
aby strana, která doma žene věcí do ban-
krotu a rozvratu, na říšské radě hrála si na
živel stát udržující. Jejich výrobní vrstvy
jim ukazují velmi důrazně cestu vedoucí
od dosavadní násilnické taktiky k sou-
činnosti a smíru. Nemají-li však dosti na
těchto vážných symptomech, ať nezapomí-
nají, jak se anenskými patenty situace
speciálně na jejich neprospěch změnila.
Přepočítali se, jestliže spekulovali na to
že finanční nouze konec konců české stra-
ny přec jenom donutí k povolnosti větší
než dříve. Nyní je finanční nouze odstraně-
na, ale nikomu na české straně ani nena-
padlo, aby snad pod jejím vlivem něco
slevil ze stěžejních zásad, které jsme pro
smír v Čechách ještě před německou ob-
strukcí vytýčili. Tím snadněji i dále sne-
seme, kdyby snad Němci místo vyrovnání
chtěli pokračovat ve své taktice rozvratu
a tím snadněji jim dokážeme, že dovedeme
čekat třebas až do té chvile, kdy konečně
následkem jejich násilnické taktiky bude
všem činitelům zřejmo, kdo je skutečným
a jediným nepřítelem smíru, a kdy neudrži-
telná situace přinutí je k rozhodnér,u
zakročení, jež potom sotva může dopa-
dnouti ve prospěch strany, kteráje
vynutila.
Němec
Čechy
12
title
Radikální vláda v Srbsku
neodstoupí.
Srbsko
13
article
Bělehrad, 8. října
Bělehrad
14
article
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Hlasy, které se objevily v bělehradském tisku
po uzavrení bukurešťského míru, udržovány byly
i za dovolené premléra vlády p. Pašiče i sesílily
se po albanském vpádu v otevřené vyzvání vlady
radikální, aby svoje misto opustila. Oposice totik
nadála se, svedena výroky Pašičovými o jeho du-
ševní únavě, že se už hlava starých radikálů ne-
vrátí do ministerstva zahraničních záležitostí. Ale
přepočílala se.
Vládě vytýkají se rozličné staré hříchy, pan-
slavismus, bulharofilství, rusofilství, senlimentál-
nost, nekonsekventnost ukázaná řeckým spolkem
nešťastná politika protirakouská, nepřipravenostv
době albanského vpádu, nerozhodnost v řešení pro-
blému správy annektovaných zemí — zkrátkau-
olný bankrot.
Radikálové uzavřeli svaz s Bulhary, ale ko-
nečně musili s nimi bojovati. Ve štítě nesou pan-
slavism, ale uzavřeli sek s eslovanskýn
Řeckem. Jsou rusofily, ale nedovedli angašovno
dostatečně Rusko pro Srbsko. Jsru protirakoušti
ač touto politškou Srbsko jen trpělo.
Proměnu programu, přizpůscbení jaho kvitová
no je výtkou politické nemravnosti, aě radikáln
program není dogmatem.
Pašič
Pašičův
Bulhar
Řecko
Rusko
Srbsko
15
article
Ale radikálové srbětí se nevzdávají svého pro
gramu, jsou i dnes radikálně nacionální a demo-
kratičtí. Jen nevhodné vylučují, pozměňují, pra-
cujíce v plném slova smyslu reálně. Výtky senti-
mentality rozhodně nezaslouží.
Stojí před dešlkátní otázkou. Tou je systém
správy v nově osvobozených zemích. Mají tu za-
vésti konstituční, demokratický režim nebo jakous
provisorní vládu jiné formy?
Konstituční režim uvedl by nové kraje, zejmé-
na Makedonii, ve starou rozervanost. Bulharská
propaganda, která se uměla proplétati i za absolu-
tismu sultána Abdul Hamida, dovedla by jistě vy-
kořistiti veškerá ústavní práva daná Srbskem vý-
lučně ve svůj prospěch. Srbsko bylo by zase tam
kde bylo před tureckou válkou a před Bredalnici
Makedonie by srbskou nebyla. Brániti rostoucímu
vlivu bulharskému by se nedalo. Každý krok proli
Bulharům byl by porušením ústavy. Jak by se pak
mohlo Srbslo dovolávati spravedlnosti pro sve
soukmenovce v Rakousku a v Uhrách?
Nezbývá tedy nežli vládnouti v Makedonii ab.
solutisticky. Ale pak přichází radikální demokra-
tická strana do křiklavého rozporu se svým poli-
tickým kredem. Dosud pracovala přece výlučněv
duchu demokratické samosprávy.
Jde tedy o to: buď býti radikály-demokraty
stůj co stůj. třeba se škodeu pro Srbsko, nebo bje
Hamid
Bulhar
Makedonie
Srbsko
Rakousko
Uhry
16
article
především Srby. Třeti cesty zdánlivě není
Ale srbská vláda dovedla najíti luto třet
alternativu. Nemluví ani o konstituci ani o jine
vládní formě jako cíli. To jsou přece jen prostřed-
ky. Cíl vytyčuje ústy krále v annakční proklamac
takto: vyrovnati duševně, kulturně i hospodářsky
nové obyvatelstvo s poměrně vyspělým obyvatel-
stvem ve starých hranicích Srbska. Aby se toh
dosáhlo v době co nejkratší, tomu mocí svého-
stavního práva nalezne prostředky král. Tento pal
rozhoduje se pro osvicený absolutismus.
Tak řešena celá otázka ústavně a bez svolán
veliké národní skupštiny i bez obyčejného sněmu
Hlavní kámen úrazu padl.
Vláda tedy neodstoupí! Má přece za sebou sil-
hou většinu ve skupštině, má mneho energický
předáků, kteří této většiny umějí i chtějí užíti v
prospěch své politiky. Odstupovati za takových
poměrů bylo by bezhlavostí. Jestli se zove nemo-
rálností přizpůsobiti program okolnostem, pak by
bylo nemorálností rozhodně větší ustupovati pře
těžkými problémy dneška bez důvodů a vystaviti
se tak výtce zbabělosti
Protiakce oposice se vláda báti nemus
Spolkla už leckterou hořkou pilulku, A kdyby ko-
nečně oposice i přes dobrou vůli, kterou vláda u-
kazuje, chtěla ochromovati politický život v Srb-
sku, vláda je odhodlána boj přijmouti, skupštinu
rozpustiti a vypsati nové volby.
Srba
Srb
Srbsko
17
article
Pravda, Srb dnes nemá mnoho chuti k polit
ckým štvanicím. Je unaven váškami. Chce už jed-
nou pokojně pracovati, aby sklidil zasloužené ovo-
ce svých námah. Ale přes tuto náladu vláda by
mohla klidně hleděti volbám vstříc. Nemusila by
na průběh voleb působiti. Dostatečnou agitací pro
ni je fakt, že zdvojnásobila Srbsko za okolností, z
nichž jiná vláda by nebyla s to to učiniti.
Radikálové zůstanou. Slované a zvláště m
Češi můžeme se tomu jen těšiti. Ostří proti-
rakouské politiky, zdá se, je značně otupeno. Aby
bylo dosaženo úplné dohody, o tom třeba s obou
stran usilovně pracovati. Pak může se konečně
uskutečniti přání všech Slovanů, že se také pře-
klene propast způsobená Bregalnicí, že si Srbové
i Bulhaři podají bez výhrad ruce a tak donesou
těžce zkoušenému Balkánu štěstí a stálý mír.
Dr. Ant. Hassmann.
Srb
Slovan
Čech
Srba
Bulhar
doktor
Antonín
Hassmann
Balkán
18
title
Politický přehled.
19
article
Země české.
Země české.
Druhé Friedjungovo poselství míru.
Všeobecné odmítnutí prvního návrhu dra
Friesljunga na dosazení universitního rozhod-
čího soudu k dodělání česko-německé dohody
neodstrašilo jeho autora, který nejen že píše
dějiny, ale také je dělá — s týmž štěstím. V
včerejší „N. Fr. Presse“ uveřejňuje Friedjun
druhou svou epištolu do Čech a houževnato-
sti jeho dělá všechnu čest, že tu mluví
svém návrhu jakožto „dosud odmítaném“
Cituje Moltka i Themistokla, pochybujeo
tom, že se voleným zástupcům lidu podaří vy-
rovnání přivodiji a naproti hr. Ot. Czerninovi
který mu v „Ni Fr. Presse“ první odpověděl
namítá, že ministerský oktroj, mž
Friedjung rozumí ministerské nařízení, nemů-
že způsobiti klid v jazykové otázce, poněvadž
každý soudce jest oprávněn zkoumati právní
platnost ministerského nařízení; ježto stojí
sice ped zákonem, ale nad ministerským na-
řízením — zapominaje ovšem docela nekri-
ticky, že hr. Czernin nemíní oktrojem mini-
sterská nařízení, nýbrž oktroj téže působno-
sti, jako zákon, o němž Friedjung di, že jedině
zaručuje proniknutí právního pořádku. Jestli
že pak Frledjung žádá jazykový zákon, jehož
osnova má býti redigována a textována v gre-
miu, sestaveném z učitelů práva obou něme-
ckých universit a předložena příslušným sně-
movnám s podmínkou, že buď musí býti při-
jata tak, jak je, anebo budou řečené sně-
movny rozpuštěny, potom nežádá ovšem nic
jiného, než oktroj maskovaný, ještě horším
porušením práva, než je čirý oktroj, žádaný
hr. Czerninem. Naboť k porušení ústavy, na
némž by se provinila vláda, vykonávajíe
protiústavní nátlak na sněmovny pohrůžkou,
žádá Friedjung ještě k tomu všemu dekla-
sování parlamentů, takový jich úpadek, z ně-
hož by se nikdy nevzchopily. Nehledě ani
Friedjungův
Friedjun
Themistoklés
Otakar
Czernin
Presse
Friedjung
Čechy
20
article
V drobném prodejie
ranni diale a sobě
sa-
vačerní
n e
Ve Ghálkach na venková
ranní cislo
večerní
lnseráty
plati se holově napřed
Předplneení a inserty přijima
udministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se tež
redakce. Hskárna a expedle
„Národnicb Listů?
Rukopusy se nevracei
21
article
k tomu, že předvídá-li Friedjung, že by bylo
nutno nepovolné sněmovny rozpustiti, sám
není přesvědčen o neselhavé neomylnosti své-
ho prostředku a naopak připouští, že titíž po-
slanci, jimž vyrovnání z rukou bere v posled-
ní řadě, přece o něm rozhodovati musí, ale
rozhodovati mohou negativně. Na místě Fried-
jungem jakožto marné a neplodné odsuzo-
vaných vyrovnacích konferencí dosazuje
Friedjung neústavní aparát sněmovní komise
či výboru z nesněmovníků a po každém zma-
ru žádá nové volby do sněmu i do říšské ra-
dy, jimiž by nejen země, ale celá říše byla
uvržena do zmatků, v jakých tone nyní jen
země. Na tom nic nezmění laciný citát z Ri-
charda III., jímž nabízí na místě království
za koně — císařství za jazykový zákon.
Ale Friedjung připouští — změnu svého
návrhu a má za to, že když ne university,
— tedy obchodní komory by mohly samy do-
saditi dozorčí soud, němečtí členové obchod-
ních komor v Čechách a čeští členové jejich
by mohli voliti rozhodčí soud, ale v srdci svém
jest přece jenom pro university, pro jejich ne-
popíratelnou auloritu jakožto representac
vědy. Je velmi vděčen posl. Udržalovi za je-
ho připomínku o rozhodčím úřadu university
pražské ve věcech nábořenských z dob hu-
sitských — ale Friedjung jako historik neměl
by zapominati kutnohorského dekretu Václa-
vova a jeho universitní předehry. Avšak
Fried
Friedjung
Udržal
Václ
Ri
Čechy
22
article
Friedjungovi jest v podstatě jedno, kdo zvolí
jeho rozhodčí soud. ať to učiní korporace vě-
decké, důležito jest, aby k dosazení rozhod-
čího voudu došlo. „Nikoli jako paradoxon bu-
diž řečeno“ — dí Friedjung — „kdyby dnes
ševcovský cech v Praze zvolil pět statečných
mistrů ze svých německých a ze svých
českých příslušníků, a kdyby tito svým pro-
stým způsobem se dohodli, takhle a takhle
má vypadati zákon o podávání a vyřizování
listin a státních úřadů, už to by bylo samo
sebou.“
Avšak tu, kde Friedjung sebe sama takhle
krutě persifluje, je nejvyšší čas zastaviti o
něm referát. On sm ovšem vyhotovil oběma
svými úvabami pár ůkladných — článků, ale
přes tuto mistrovskou práci může být ujištěn,
že jej pražské společenstvo obuvníků (jev
něm pět německých mistrů?) neprohlásí za
mistra svého počestného řemesla!
Vyrovnání mezi Volksratem a poslanci.
Ve včerejší poradě osmi německých po-
slanců, vyslaných plnou schůzí poslaneckou
s předsednictvem Volksratu a zástupci jeho
ze 24členného výboru, bylo usneseno požá-
dati, aby 24členný výbor pokračoval v po-
radé o organisačnín stalutu pro stálé shro-
máždění německých důvěrníků v Čechách.
K tomu konci bude tento 24členný výbor roz-
množen osmi poslanci v pošlední schůzi řís.
a býv. zem. poslanců zvolených. Členové tito
jsou dr. Damm, c. r. Legler, dr. Kindermann,
Pachoi, dr. Urban, Wolí a Zuleger, ostatní dva
nebyli ještě včerejší schůzi přítomni.
Friedjung
Damm
Legler
doktor
Kindermann
Pachoi
Urban
Wolit
Zuleger
Praha
Čechy
23
article
Z Moravy.
Dne 10. října 1913.
Morava
24
article
[Okresní školní rady. — Štve se z
každou cenu.)
Jeden lidovepokrokový, jeden agrárník, jeden
seeiálista a jeden klerikál — tak dle ujednání blo-
ku pokrokového na Moravě má vypadatí každá
přiští okresní školní rada moravská. Zemský vý-
bor v těchto dnech je má jmenovati. Upozornili
jame již dříve, že nebude rozhodovati“ scho p-
nost. nýbrž prostě příslužnosí ke straně. Násle-
Jek toho bude, že do okresních školních rad při-
de vice klerikálů, než tam bylo dosud. Dalš
následek toho bude, že celé okresy nebudou
v okresních školních radách zastoupeny, protože
snad nesouhlasí s tím neb dnim poslancem, jent
členy diktuje předsedům stran a tito zemskému
výboru. Jsme plně o tom přesvědčeni, že. prove-
de-li se jmenování okresních školních rad dle dik-
Morava
okresní školní rada
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 11. října.
5— (Kronika.) Brat posměváček se
přihlásil. Slovanská myšlénka nikdy mu ne-
veně a. Kde se dalo, si zabrousil. A tento-
krát hodné s patra.
— Pobořelo, he? volal z daleka. O bu-
doucím Sjezdě už jste vařili, Ochridské je-
zero si zamlouvalil Dejte si choutku zajít
nebude z toho nic! . ..
Bránili jste, jak právě šlo. Níc nen
ztraceno. Velké idey neuzrávají na ráz, mají
své doby, své episody jasné i chmurné, své
odstavce a odpočinky. Třeba vyčkat času.
dopřát klidu . ..
Nedai se másti.
— Jen přiznat! Nezavírat oči!. T
přece jisto, na Balkáně slovanská myšlénka
je na cimpr campr . ..
A beseda se rozpředla!
Tam dole teď, pravda, předou z jiné
vlny. Vypřáhli na chvili a nemohou jinak.
Ruce mají vázány na jiné strané. Však proto
idea nešhasta. Pravá stálice! Plane a září
zatím vlastním mohutným světlem.
— A kde pak vlastně svití ta hvězda
v milém slovanském světe? Ve které kon-
činé asi? Na Jihu teď všechno vyházeno
oknem. A na Severu? Poláci přec nikdy
do opravdy nespoluhráli. A bratři Rusové?
O těch je známo, jak si vše představují.
Kdo není pravoslavný, takřka neplatí.
— Bratřím na Východě, pravda, není
dost zběžna naše historie. Přezírají nás po-
někud. Za to my jim splácime plnou měrou.
— My jsme osviceni. Neohližíme se
aspoň, kdo jaký seká nad sebou křížek.
— Za to hlásáme jednotu kultury
máme na to svůj recept.
Severa
Polák
Rus
Praha
Balkán
východ
T přece
26
article
— Jakýž?
— Západnický, rozumí se. Aby bylo n
Východě jako na Západě. To by byl náš
ideálek. Pohodli milujeme, druhé pismo na-
šemu slovanomilství překáží.
— A nebylo by lépe o jednotném?
Mnohem blíže my Slované bychom k sobě
měli. Jaké výhody by se naskytly! Pro
Slované raději nepřijmou latinku?
— Proč raději my ne kyrilici? Oni, celý
zvláštní svět, my pouhá tříska. Ostatné, blá-
hovosti! V kulluře jako v přírodě! Zdravá
síla je osobitá, svérázná, nepřeje uniformitě.
Slovanský svět právem houževnatě lpí na
svém rázu i písmě . . . Jakou širou oblast
objímá! Zde v Evropě od Černé Hory do
Kavkazu a Urálu sáhá, ve Střední Asii,
v Samarkandě, v Taškendě ozývá se při
bohoslužbě slovanský cirkevní jazyk, až ku
pobřeží Tichého Oceánu dosahuje, všude tu
písmo slovanské koná osvětné poslání. Sto-
padesáti milionům posvátný zpěv slovanský
zahřivá sedce. Jaké moře národů! Jaká bu-
doucnost!
— Mechanika čísel! Ruský obr proste
tihou vlastního tělesa se šíři dále na Vý-
chod . .
— Tim skvělejší vítězství ducha! Popu
byl vždy jen duchovný. A vlastní podně lná
jiskra ani z Ruska, aniž z jakého obrovitého
tělesa nevznikla.
— Odkud pak tedy? . ..
Máme za zlé našim východním bratřím.
jak rádi přezírají naši historii. Však co s
historie týče, zdá se, že někdy sami zapo-
mínáme — svoji vlastní.
Slovan
Tim
Pop
Evropa
Černá Hora
Kavkaz
Asie
Rusko
27
article
Věkovity jsou ty prosté základní děje
světa! Už před tisíci lety, jako dnes, vlny
sousedn ho výbojného živlu mocně dorážely
na slovanský břeh.
Rostislav moravský tehdy vycitil nebez
pečí, jaké hrozilo cizými učiteli nové víry
kteří se hrnuli do země. A myšlénka zro-
dila se v jeho hlavě.
— Nemá-li živel slovanský cele upad
nout v porobu, třeba mu, aby dílo nove
vzdělanosti zbudoval na vlastnim zá
kladě! . ..
A kníže českoslovanský poslal svůj pa-
mátný vzkaz císaří do Cařihradu za duchovní
učitele, znalé »našeho jazyka«.
Je známo, jak se věci braly dále,
Císař obeslal mudrce Konstanta. Me
s ním pozoruhodnou rozmluvu, jež zazname-
nána pro věky.
— Jdi a pojmi bratra svého Methoda
jsteť oba Soluňané a ti všickni čistě mluv
slovansky . .
Konstant odvětil:
— Ač nemocen na těle, rád půjdu, jen
mají-li pismo pro jazyk svůj.
A císař:
— Děd můj i otec i jiní hledali a ne
našli, kterak já bych mohl věděti?
Zase filosof:
— Aj, kdož může na vodu slova psálií
Ale císař ho potěšil. A svatý muž do-
dal si mysle. Sám pokusil se o pismo, aby
psal knihy slovanské. A složiv je, jal se pře
kládati evangelium Janovo:
— I zprva bě Slovo a Slovo bě u Bog
a Bog bě Slovo . ..
Všichni chvalořečili Bohu a císař posla
filosofa s dary mnohými. A v listě Rosti-
slavovi sděloval, že nalezeno jest písm
k řeči slovanské, aby také Moravané byl
přičteni k velikým národům, již slav
Boha svým jazykem.
Bratřím, když došli, přikázal. Rostislav
hned učedniky z lidu svého. A tak na půd
moravské počal být jazyk slovansk
jazykem cirkevní m.
Rostislav moravský
Janův
Moravan
Rostislav
Cařihrad
Bog
Rosťa
28
article
Nadešla nezbytná srážka živjů.
Před tim už němečtí kněži s latinským
učením se byli usadili v zemi. Ohrožení v
svém bydle, jali si ziskaný okrslek hájit.
Vzplanul zápas. Zápas o duše, ale vlastně
o vlivy a — zájmy
Je známo, jak zápas skončil.
Svatopluk, následník Rostislavův, kníže
méně prozíravého ducha, podlehl tak silně
vlivům sousedním u svého dvora, že se vlast-
ního slovanského kněžstva proti cizincům
ani nezastal. Slovanským kněžím nezbylo
než odebrati se ze země. Uchýlili se do Pa-
nonska. A když návalem Uhrů ani zde uá
nebylo bezpečno, ustoupili do zemí bal
kánských.
Zde teprv trvale se uchytilo símě idey
vzniklé daleko na Severu z bytosti česko
slovanské.
Bratry kněze, vypuzené z Moravy, uví-
tali vlídně Bulhaři, přijali od nich slovanské
knihy bohoslužebné a svůj dosavadný řeck
jazyk církevní za slovanský vyměnili.
Z Bulhar po stu letech přijali viru kře-
sťanskou a slovanské knihy i jazyk církevn
Rusové v Kyjevě. A odtud, jak plynuly
věký, šířila se a šířila idea slovanského kní-
žete na Západě, až po tisíci letech všecher
širý východní svět stanul na jejim základě
dnešního — nesmírného rozsahu.
Tak věrně podle knihy Dějin.
Neškodí občas, znovu obrátit v knize
ten onen list.
Svatopluk
Rostislavův
Uher
Severa
Bulhar
Rus
Morava
Kyjev
západ
29
article
Třeba někdy osvěžit znavenou svoj
bytost. Vracíme se duchem ke své minulosti
Bývala tak slavná! Tolik dějů velkých, po
vznášivých tu nacházime. Ovšem i chvíle
smutné, pokořující. Časem sami jsme se vy
loučili z širé oblasti, kterou sami jsme po-
máhali zakládat. Odtrhli jsme se, o saměli. A
někdy hrůza obchází z té samoty. Pak aspon
do budoucna skládáme naději. Mame svůj
veliký sen. Vidime se v roli vůdce, pro-
středníka. Připomínáme si, že v nás vlastnč
splývaji dva živly, dotýkají se dva velké
světy, východní a západní. Cítíme potřebu
jakéhos úkolu a povolání.
— Kdyby tak bratří Slované přijali naši
latinku! Jaký by to byt tri umf!
Podivný nápad! Či snad opravdu rada
prostředníka? Anebo spíše návrh — zřízenc
druhé strany? Proč by měl slovanský svět
zapírat sama sebe, setřít svůj ráz, zapome-
nout tisíciletého vývoje a vyměnit s písmem
svoji povahu? Či byla tak veselá věc, když
sme sami proměnili tak svou tvář a během
věků se odeizili své vlastní myšlence?
Slovan
30
article
Divné nápady! A vždy zase znovu se
vracejí!
Naši bratři dávno se vyrovnali s potře-
bou doby. Není vzdělance tam daleko na
Jihu i na Východě slovanském, aby si nebyl
pevně osvojil písmo Západu. Už k vůli té
latině staré nebo k vůli frančině nebo ji-
nému novějšímu jazyku. Ba i na Západě už
dávno si zavedli a čim dál horlivěji zaváději
na školy znalost slovanského jazyka i písma.
Jen my sami jsme pořád na rozpacích a ohá-
níme se svými podivnými nápady. Snad
právě proto, že tolik toužíme po roli —
prostředníka?
Kdy konečně učiníme si pravidlem, že
je prostě požadavkem naší vzdělanosti, aby
našinec vedle své latinky zběžně se vyznal
i ve slovanském a vlastně svém vlastním,
původním písmě?
Na slovanský Sjezd k jezeru Ochridě
v nejbližší saisoné asi nepojedem. Však to
není přičina, že by se nemohl Sjezd konat
někde v okoli bližším a třeba i docela domá-
cím. Látky je véru dost, aby měl o čem
jednat.