ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9cae35c0-8f19-11dd-b30d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 39, person 56, org 3, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v neděli 12. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 280.
4 article
a rann a večerní listy přad dplani a * Prane v admintstree na měse na čsvrt lsta s dvoní donáškoe dhi d al ke ne čtvrt let ve Glalkach „ K oo as másle Postoln ri k č . dv ojí zárstlk nes 2 njet
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 s přílohou pro venkov o 2 4 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 s přílohou pro venkov o 2 4 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v ponděli dne 13. října v ob vyklou hodinu polední.
Praha
6 article Dvojí cesta.
Dvojí cesta. Podzimní politická kampaň stojí pře- de dverm. v nejolizších anech aostanou politické strany z Čech od vlády pozvání aby jmenovaly svoje zastupce do porad o česko-nemeckém vyrovnání a celý kom- plex česko-nemeckych záležitosti znovu se rozvine před vladou i českými a něme- ckými poltiky. Sisyfus shledává se opět se svým starym balvanem — a cítí, žeje tentokráte ještě těžší. Přibyla k němu správní komise, tisnicí stejně oba národy v královstvi, protoze oběma ztenčila jejich míru autonome, a obě strany cítí, že úloha jejich stala se čím těžší, tím i nutkavější protože anešní stav v Cechách, třebas při- nesl Němcům na počátku jakési škodolibé zadostiučinění, musí v zájmu opravdu lido- vé politiky, kterou přece chtějí dělati zá- stupci obou národů země, co nejdříve zmizet. Co učiní Čechové? Starý rozpor, pod nímž už tolikrát strádala česká politika. znovu se otvírá v celé šíři. Všichni je cítí- me, to velké pokušení, neohlížet se jednou ani v pravo, ani v levo, vystoupit jako sil- ný, neodvislý národ, určující sám svoje osudy, nechati všech ohledů a vykonati spravedlnost na vládě za to, co spáchala na českém království. Nemáme žádné viny na tom, co předcházelo, nezavinili jsme ani v nejmenším hospodářské nesnáze země, a nikdo by nám tedy nesměl upřít právo žádati pomstu za to, že krise nebyla vlá- dou rozřešena jenom se zřetelem k pro- spěchu země, ale bez újmy jejího zřízení.
Němec Čecho Čechy Cecha
7 article
nýbrž že vláda zavedla sice pořádek, arci jen za peníze obyvatelů země, ale rozbila za to zemskou autonomii a uvrhla na n potupnou kuratelu. Nic by nebylo spra- vedlivějšího, nic přírozenějšího než boj. neúprosný boj za obnovu ústavní svobody české země a odveta za to, že vláda po- užila jejích nesnází, aby daleko přes míru nutného zasáhla do jejího zřízení ničivým oktrojem. A kdybychom dělali politiku j e podle toho, jak nám velí uražené city, za- jisté nemohli bychom jinak než požadovati okamžité volby do sněmu a obnovu nor- málních poměrů a potem teprve až snad mluviti s vládou i národním protivníkem o tom. co bude dál. Ale kde na světě dělá se politika jen podle citu, i když tu jde o ten nejvznešenější a všeobecně uznaný, o cit pro právo? An velmoci, které jsou úplnými vládci svých osudů, nemohou jinak než počítati s daný- mi poměry. Žádná z nich nemůže jednati bez ohledu na poměry a síly, které ji ob- klopují, a nejenom v novinách krajních stran, nýbrž často po letech i v pamětech rozhodujících politiků nalezneme hořké vzpomínky na to, jak jim bylo druhdy diplomatisovati ve chvílích, kdy celá při- rozenost jejich spolu s hlasy národa vyzý- vala je ku předu a k tomu, aby na ránu dali odpověď zase ranou. Jsme tedy sna jenom my vyňati z všeobecného osudu, jenž odkazuje lid a národy navzájem na sebe, poutá je k sobě dobrovolnými i nedobro- volnými ohledy a zájmy a napořád celou tendencí moderní společnosti je nutí, aby vvačovali o svých činech vždy v souvislo- sti s tím, jak to přijmou a co budou chtíti jiní?
8 article
Ve směsici politických faktorů, které určují vnitřní politický život Rakouska. parlament věru netvoří složku nejsilnější. A ještě zde zástupci českého národa čini málo víc než jednu pětinu všech poslanců, a dle všech zvyklostí parlamentního života stejně jako všichni ostatní odkázání jsou n taktiku kompromisní. Nezbývá jim než kompromisovati se stranami a kompromi- sovati s vládou, hledati pro svoje názory uznání, sympatie a podporu, zaříditi svoje politické chtění tak, aby se s ními částečně nebo docela mobli shodnouti také jiní. Tak tomu velí zákony parlamentní taktiky, nej- více však parlamentní taktiky rakourké, které neznají, jako jinde, stran většinya menšiny, nýbrž toliko strany akční, schop- né aliancí, a strany osamocené. Nikdov rakouském parlamentě netouží býti osamo- cenou stranou. Ne pro strádání, které by ho snad od vlády čekalo a které mu leda v agitaci může prospět, nýbrž proto, po- něvadž každé vážné straně se příčí dáti se zatlačiti do posice, kde je nucena dělati politiku neplodnou, A buďme k sobě upřímni: takovou ne- plodnou politikou, takovou isolovanou po- sicí by bylo, kdyby se české strany opravdu rozhodly pro tu politiku hněvu, kterou jim doma tak mocně doporučují jejich srdce.
Rakousko
9 article
Vídeňský parlament má jinou akustiku, nežli české schůze a redakce. Sem všichni přicházejí se svými stížnostmi, sluch je jimi otupen a úspěchy čekají spíše toho, kdo pro sebe získá jiné ne spravedlností své věci, nýbrž schopností, uzavírati s ni- mi spolky. Není to žádná čest současného Rakouska — ale to vůbec nemá žádné klima pro politické anděly, a politika zase je pro anděly dojista to nejnevhodnější za- městnání. Kdo vstoupí do vídeňského parlamentu, ten dřív nebo později s na- prostou určitostí ucítí příkaz, který tam nikde není napsán na zdi, ale za to mluví ze všech tváří: že všemu tomu drahému a velkému, co nechal doma, nejlépe po- slouží, že to nejlépe zvelebí, nejlépe osvo- bodí a také nejlépe pomstí, zachová-li si to docela neporušené v srdci na prvním místě — ale bude-li při tom s železnou důsledností napořád jednati tak, jak to vy- žaduje situace a jmenovitě poměry místa. na němž má uplatniti svou věc.
Rakousko
10 article
A tato situace nepovidá nic jiného než toto: buď se teď na ozdravění věcí v Čechách nestane nic, a pak poměry v ze- mi i na říšské radě zbahní úžasným způso- bem, správní komise se petrifikuje a jedno- ho dne některý cynik prohlásí, že se vžila. také jiné země budou jí obdařeny a ústav- nost stane se v Rakousku už nadobro loutkou, se kterou se budou zabývat je- nom professoři státního práva. Anebo se něco stane, a to může býti jen dvojí: budto vyrovnání, anebo oktroj. V obém bude vláda vážným činitelem. a české politické strany, které tento tý- den obdrží od ní pozvání, mají vážnou povinnost dobře si rozmysliti, co učiní. Budeme záhy vědět, na čem jsme, a vláda dobře ví, že jí nic neodpustíme a že na každé jednostranné vystoupení její ve prospěch Němců odpověděli bychom s ce- lým tím nastřádaným hněvem, který v nás už vzbudil Hochenburger a zavedení správní komise. To ovšem platí nejenom pro nás nýbrž i pro Němce. Demokracie brání se proti neústavnosti nejen proto, že se ji nelíbí, nýbrž jednoduše proto, že ji tíží.
Němec Čechy Rakousko
11 article
a z toho Němci nejsou přece vyňati. Oni také musejí velmi dobře cítit, že ani stát ani země nemohou jejich násilnické takti- ky dále snášet, a že naprosto není možno, aby strana, která doma žene věcí do ban- krotu a rozvratu, na říšské radě hrála si na živel stát udržující. Jejich výrobní vrstvy jim ukazují velmi důrazně cestu vedoucí od dosavadní násilnické taktiky k sou- činnosti a smíru. Nemají-li však dosti na těchto vážných symptomech, ať nezapomí- nají, jak se anenskými patenty situace speciálně na jejich neprospěch změnila. Přepočítali se, jestliže spekulovali na to že finanční nouze konec konců české stra- ny přec jenom donutí k povolnosti větší než dříve. Nyní je finanční nouze odstraně- na, ale nikomu na české straně ani nena- padlo, aby snad pod jejím vlivem něco slevil ze stěžejních zásad, které jsme pro smír v Čechách ještě před německou ob- strukcí vytýčili. Tím snadněji i dále sne- seme, kdyby snad Němci místo vyrovnání chtěli pokračovat ve své taktice rozvratu a tím snadněji jim dokážeme, že dovedeme čekat třebas až do té chvile, kdy konečně následkem jejich násilnické taktiky bude všem činitelům zřejmo, kdo je skutečným a jediným nepřítelem smíru, a kdy neudrži- telná situace přinutí je k rozhodnér,u zakročení, jež potom sotva může dopa- dnouti ve prospěch strany, kteráje vynutila.
Němec Čechy
12 title
Radikální vláda v Srbsku neodstoupí.
Srbsko
13 article
Bělehrad, 8. října
Bělehrad
14 article
(Pův. dopis „Nár. Listů“.) Hlasy, které se objevily v bělehradském tisku po uzavrení bukurešťského míru, udržovány byly i za dovolené premléra vlády p. Pašiče i sesílily se po albanském vpádu v otevřené vyzvání vlady radikální, aby svoje misto opustila. Oposice totik nadála se, svedena výroky Pašičovými o jeho du- ševní únavě, že se už hlava starých radikálů ne- vrátí do ministerstva zahraničních záležitostí. Ale přepočílala se. Vládě vytýkají se rozličné staré hříchy, pan- slavismus, bulharofilství, rusofilství, senlimentál- nost, nekonsekventnost ukázaná řeckým spolkem nešťastná politika protirakouská, nepřipravenostv době albanského vpádu, nerozhodnost v řešení pro- blému správy annektovaných zemí — zkrátkau- olný bankrot. Radikálové uzavřeli svaz s Bulhary, ale ko- nečně musili s nimi bojovati. Ve štítě nesou pan- slavism, ale uzavřeli sek s eslovanskýn Řeckem. Jsou rusofily, ale nedovedli angašovno dostatečně Rusko pro Srbsko. Jsru protirakoušti ač touto politškou Srbsko jen trpělo. Proměnu programu, přizpůscbení jaho kvitová no je výtkou politické nemravnosti, aě radikáln program není dogmatem.
Pašič Pašičův Bulhar Řecko Rusko Srbsko
15 article
Ale radikálové srbětí se nevzdávají svého pro gramu, jsou i dnes radikálně nacionální a demo- kratičtí. Jen nevhodné vylučují, pozměňují, pra- cujíce v plném slova smyslu reálně. Výtky senti- mentality rozhodně nezaslouží. Stojí před dešlkátní otázkou. Tou je systém správy v nově osvobozených zemích. Mají tu za- vésti konstituční, demokratický režim nebo jakous provisorní vládu jiné formy? Konstituční režim uvedl by nové kraje, zejmé- na Makedonii, ve starou rozervanost. Bulharská propaganda, která se uměla proplétati i za absolu- tismu sultána Abdul Hamida, dovedla by jistě vy- kořistiti veškerá ústavní práva daná Srbskem vý- lučně ve svůj prospěch. Srbsko bylo by zase tam kde bylo před tureckou válkou a před Bredalnici Makedonie by srbskou nebyla. Brániti rostoucímu vlivu bulharskému by se nedalo. Každý krok proli Bulharům byl by porušením ústavy. Jak by se pak mohlo Srbslo dovolávati spravedlnosti pro sve soukmenovce v Rakousku a v Uhrách? Nezbývá tedy nežli vládnouti v Makedonii ab. solutisticky. Ale pak přichází radikální demokra- tická strana do křiklavého rozporu se svým poli- tickým kredem. Dosud pracovala přece výlučněv duchu demokratické samosprávy. Jde tedy o to: buď býti radikály-demokraty stůj co stůj. třeba se škodeu pro Srbsko, nebo bje
Hamid Bulhar Makedonie Srbsko Rakousko Uhry
16 article
především Srby. Třeti cesty zdánlivě není Ale srbská vláda dovedla najíti luto třet alternativu. Nemluví ani o konstituci ani o jine vládní formě jako cíli. To jsou přece jen prostřed- ky. Cíl vytyčuje ústy krále v annakční proklamac takto: vyrovnati duševně, kulturně i hospodářsky nové obyvatelstvo s poměrně vyspělým obyvatel- stvem ve starých hranicích Srbska. Aby se toh dosáhlo v době co nejkratší, tomu mocí svého- stavního práva nalezne prostředky král. Tento pal rozhoduje se pro osvicený absolutismus. Tak řešena celá otázka ústavně a bez svolán veliké národní skupštiny i bez obyčejného sněmu Hlavní kámen úrazu padl. Vláda tedy neodstoupí! Má přece za sebou sil- hou většinu ve skupštině, má mneho energický předáků, kteří této většiny umějí i chtějí užíti v prospěch své politiky. Odstupovati za takových poměrů bylo by bezhlavostí. Jestli se zove nemo- rálností přizpůsobiti program okolnostem, pak by bylo nemorálností rozhodně větší ustupovati pře těžkými problémy dneška bez důvodů a vystaviti se tak výtce zbabělosti Protiakce oposice se vláda báti nemus Spolkla už leckterou hořkou pilulku, A kdyby ko- nečně oposice i přes dobrou vůli, kterou vláda u- kazuje, chtěla ochromovati politický život v Srb- sku, vláda je odhodlána boj přijmouti, skupštinu rozpustiti a vypsati nové volby.
Srba Srb Srbsko
17 article
Pravda, Srb dnes nemá mnoho chuti k polit ckým štvanicím. Je unaven váškami. Chce už jed- nou pokojně pracovati, aby sklidil zasloužené ovo- ce svých námah. Ale přes tuto náladu vláda by mohla klidně hleděti volbám vstříc. Nemusila by na průběh voleb působiti. Dostatečnou agitací pro ni je fakt, že zdvojnásobila Srbsko za okolností, z nichž jiná vláda by nebyla s to to učiniti. Radikálové zůstanou. Slované a zvláště m Češi můžeme se tomu jen těšiti. Ostří proti- rakouské politiky, zdá se, je značně otupeno. Aby bylo dosaženo úplné dohody, o tom třeba s obou stran usilovně pracovati. Pak může se konečně uskutečniti přání všech Slovanů, že se také pře- klene propast způsobená Bregalnicí, že si Srbové i Bulhaři podají bez výhrad ruce a tak donesou těžce zkoušenému Balkánu štěstí a stálý mír. Dr. Ant. Hassmann.
Srb Slovan Čech Srba Bulhar doktor Antonín Hassmann Balkán
18 title
Politický přehled.
19 article Země české.
Země české. Druhé Friedjungovo poselství míru. Všeobecné odmítnutí prvního návrhu dra Friesljunga na dosazení universitního rozhod- čího soudu k dodělání česko-německé dohody neodstrašilo jeho autora, který nejen že píše dějiny, ale také je dělá — s týmž štěstím. V včerejší „N. Fr. Presse“ uveřejňuje Friedjun druhou svou epištolu do Čech a houževnato- sti jeho dělá všechnu čest, že tu mluví svém návrhu jakožto „dosud odmítaném“ Cituje Moltka i Themistokla, pochybujeo tom, že se voleným zástupcům lidu podaří vy- rovnání přivodiji a naproti hr. Ot. Czerninovi který mu v „Ni Fr. Presse“ první odpověděl namítá, že ministerský oktroj, mž Friedjung rozumí ministerské nařízení, nemů- že způsobiti klid v jazykové otázce, poněvadž každý soudce jest oprávněn zkoumati právní platnost ministerského nařízení; ježto stojí sice ped zákonem, ale nad ministerským na- řízením — zapominaje ovšem docela nekri- ticky, že hr. Czernin nemíní oktrojem mini- sterská nařízení, nýbrž oktroj téže působno- sti, jako zákon, o němž Friedjung di, že jedině zaručuje proniknutí právního pořádku. Jestli že pak Frledjung žádá jazykový zákon, jehož osnova má býti redigována a textována v gre- miu, sestaveném z učitelů práva obou něme- ckých universit a předložena příslušným sně- movnám s podmínkou, že buď musí býti při- jata tak, jak je, anebo budou řečené sně- movny rozpuštěny, potom nežádá ovšem nic jiného, než oktroj maskovaný, ještě horším porušením práva, než je čirý oktroj, žádaný hr. Czerninem. Naboť k porušení ústavy, na némž by se provinila vláda, vykonávajíe protiústavní nátlak na sněmovny pohrůžkou, žádá Friedjung ještě k tomu všemu dekla- sování parlamentů, takový jich úpadek, z ně- hož by se nikdy nevzchopily. Nehledě ani
Friedjungův Friedjun Themistoklés Otakar Czernin Presse Friedjung Čechy
20 article
V drobném prodejie ranni diale a sobě sa- vačerní n e Ve Ghálkach na venková ranní cislo večerní lnseráty plati se holově napřed Předplneení a inserty přijima udministrace v Marianské ul.,a Tam nacházeji se tež redakce. Hskárna a expedle „Národnicb Listů? Rukopusy se nevracei
21 article
k tomu, že předvídá-li Friedjung, že by bylo nutno nepovolné sněmovny rozpustiti, sám není přesvědčen o neselhavé neomylnosti své- ho prostředku a naopak připouští, že titíž po- slanci, jimž vyrovnání z rukou bere v posled- ní řadě, přece o něm rozhodovati musí, ale rozhodovati mohou negativně. Na místě Fried- jungem jakožto marné a neplodné odsuzo- vaných vyrovnacích konferencí dosazuje Friedjung neústavní aparát sněmovní komise či výboru z nesněmovníků a po každém zma- ru žádá nové volby do sněmu i do říšské ra- dy, jimiž by nejen země, ale celá říše byla uvržena do zmatků, v jakých tone nyní jen země. Na tom nic nezmění laciný citát z Ri- charda III., jímž nabízí na místě království za koně — císařství za jazykový zákon. Ale Friedjung připouští — změnu svého návrhu a má za to, že když ne university, — tedy obchodní komory by mohly samy do- saditi dozorčí soud, němečtí členové obchod- ních komor v Čechách a čeští členové jejich by mohli voliti rozhodčí soud, ale v srdci svém jest přece jenom pro university, pro jejich ne- popíratelnou auloritu jakožto representac vědy. Je velmi vděčen posl. Udržalovi za je- ho připomínku o rozhodčím úřadu university pražské ve věcech nábořenských z dob hu- sitských — ale Friedjung jako historik neměl by zapominati kutnohorského dekretu Václa- vova a jeho universitní předehry. Avšak
Fried Friedjung Udržal Václ Ri Čechy
22 article
Friedjungovi jest v podstatě jedno, kdo zvolí jeho rozhodčí soud. ať to učiní korporace vě- decké, důležito jest, aby k dosazení rozhod- čího voudu došlo. „Nikoli jako paradoxon bu- diž řečeno“ — dí Friedjung — „kdyby dnes ševcovský cech v Praze zvolil pět statečných mistrů ze svých německých a ze svých českých příslušníků, a kdyby tito svým pro- stým způsobem se dohodli, takhle a takhle má vypadati zákon o podávání a vyřizování listin a státních úřadů, už to by bylo samo sebou.“ Avšak tu, kde Friedjung sebe sama takhle krutě persifluje, je nejvyšší čas zastaviti o něm referát. On sm ovšem vyhotovil oběma svými úvabami pár ůkladných — článků, ale přes tuto mistrovskou práci může být ujištěn, že jej pražské společenstvo obuvníků (jev něm pět německých mistrů?) neprohlásí za mistra svého počestného řemesla! Vyrovnání mezi Volksratem a poslanci. Ve včerejší poradě osmi německých po- slanců, vyslaných plnou schůzí poslaneckou s předsednictvem Volksratu a zástupci jeho ze 24členného výboru, bylo usneseno požá- dati, aby 24členný výbor pokračoval v po- radé o organisačnín stalutu pro stálé shro- máždění německých důvěrníků v Čechách. K tomu konci bude tento 24členný výbor roz- množen osmi poslanci v pošlední schůzi řís. a býv. zem. poslanců zvolených. Členové tito jsou dr. Damm, c. r. Legler, dr. Kindermann, Pachoi, dr. Urban, Wolí a Zuleger, ostatní dva nebyli ještě včerejší schůzi přítomni.
Friedjung Damm Legler doktor Kindermann Pachoi Urban Wolit Zuleger Praha Čechy
23 article
Z Moravy. Dne 10. října 1913.
Morava
24 article
[Okresní školní rady. — Štve se z každou cenu.) Jeden lidovepokrokový, jeden agrárník, jeden seeiálista a jeden klerikál — tak dle ujednání blo- ku pokrokového na Moravě má vypadatí každá přiští okresní školní rada moravská. Zemský vý- bor v těchto dnech je má jmenovati. Upozornili jame již dříve, že nebude rozhodovati“ scho p- nost. nýbrž prostě příslužnosí ke straně. Násle- Jek toho bude, že do okresních školních rad při- de vice klerikálů, než tam bylo dosud. Dalš následek toho bude, že celé okresy nebudou v okresních školních radách zastoupeny, protože snad nesouhlasí s tím neb dnim poslancem, jent členy diktuje předsedům stran a tito zemskému výboru. Jsme plně o tom přesvědčeni, že. prove- de-li se jmenování okresních školních rad dle dik-
Morava okresní školní rada
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. října. 5— (Kronika.) Brat posměváček se přihlásil. Slovanská myšlénka nikdy mu ne- veně a. Kde se dalo, si zabrousil. A tento- krát hodné s patra. — Pobořelo, he? volal z daleka. O bu- doucím Sjezdě už jste vařili, Ochridské je- zero si zamlouvalil Dejte si choutku zajít nebude z toho nic! . .. Bránili jste, jak právě šlo. Níc nen ztraceno. Velké idey neuzrávají na ráz, mají své doby, své episody jasné i chmurné, své odstavce a odpočinky. Třeba vyčkat času. dopřát klidu . .. Nedai se másti. — Jen přiznat! Nezavírat oči!. T přece jisto, na Balkáně slovanská myšlénka je na cimpr campr . .. A beseda se rozpředla! Tam dole teď, pravda, předou z jiné vlny. Vypřáhli na chvili a nemohou jinak. Ruce mají vázány na jiné strané. Však proto idea nešhasta. Pravá stálice! Plane a září zatím vlastním mohutným světlem. — A kde pak vlastně svití ta hvězda v milém slovanském světe? Ve které kon- činé asi? Na Jihu teď všechno vyházeno oknem. A na Severu? Poláci přec nikdy do opravdy nespoluhráli. A bratři Rusové? O těch je známo, jak si vše představují. Kdo není pravoslavný, takřka neplatí. — Bratřím na Východě, pravda, není dost zběžna naše historie. Přezírají nás po- někud. Za to my jim splácime plnou měrou. — My jsme osviceni. Neohližíme se aspoň, kdo jaký seká nad sebou křížek. — Za to hlásáme jednotu kultury máme na to svůj recept.
Severa Polák Rus Praha Balkán východ T přece
26 article
— Jakýž? — Západnický, rozumí se. Aby bylo n Východě jako na Západě. To by byl náš ideálek. Pohodli milujeme, druhé pismo na- šemu slovanomilství překáží. — A nebylo by lépe o jednotném? Mnohem blíže my Slované bychom k sobě měli. Jaké výhody by se naskytly! Pro Slované raději nepřijmou latinku? — Proč raději my ne kyrilici? Oni, celý zvláštní svět, my pouhá tříska. Ostatné, blá- hovosti! V kulluře jako v přírodě! Zdravá síla je osobitá, svérázná, nepřeje uniformitě. Slovanský svět právem houževnatě lpí na svém rázu i písmě . . . Jakou širou oblast objímá! Zde v Evropě od Černé Hory do Kavkazu a Urálu sáhá, ve Střední Asii, v Samarkandě, v Taškendě ozývá se při bohoslužbě slovanský cirkevní jazyk, až ku pobřeží Tichého Oceánu dosahuje, všude tu písmo slovanské koná osvětné poslání. Sto- padesáti milionům posvátný zpěv slovanský zahřivá sedce. Jaké moře národů! Jaká bu- doucnost! — Mechanika čísel! Ruský obr proste tihou vlastního tělesa se šíři dále na Vý- chod . . — Tim skvělejší vítězství ducha! Popu byl vždy jen duchovný. A vlastní podně lná jiskra ani z Ruska, aniž z jakého obrovitého tělesa nevznikla. — Odkud pak tedy? . .. Máme za zlé našim východním bratřím. jak rádi přezírají naši historii. Však co s historie týče, zdá se, že někdy sami zapo- mínáme — svoji vlastní.
Slovan Tim Pop Evropa Černá Hora Kavkaz Asie Rusko
27 article
Věkovity jsou ty prosté základní děje světa! Už před tisíci lety, jako dnes, vlny sousedn ho výbojného živlu mocně dorážely na slovanský břeh. Rostislav moravský tehdy vycitil nebez pečí, jaké hrozilo cizými učiteli nové víry kteří se hrnuli do země. A myšlénka zro- dila se v jeho hlavě. — Nemá-li živel slovanský cele upad nout v porobu, třeba mu, aby dílo nove vzdělanosti zbudoval na vlastnim zá kladě! . .. A kníže českoslovanský poslal svůj pa- mátný vzkaz císaří do Cařihradu za duchovní učitele, znalé »našeho jazyka«. Je známo, jak se věci braly dále, Císař obeslal mudrce Konstanta. Me s ním pozoruhodnou rozmluvu, jež zazname- nána pro věky. — Jdi a pojmi bratra svého Methoda jsteť oba Soluňané a ti všickni čistě mluv slovansky . . Konstant odvětil: — Ač nemocen na těle, rád půjdu, jen mají-li pismo pro jazyk svůj. A císař: — Děd můj i otec i jiní hledali a ne našli, kterak já bych mohl věděti? Zase filosof: — Aj, kdož může na vodu slova psálií Ale císař ho potěšil. A svatý muž do- dal si mysle. Sám pokusil se o pismo, aby psal knihy slovanské. A složiv je, jal se pře kládati evangelium Janovo: — I zprva bě Slovo a Slovo bě u Bog a Bog bě Slovo . .. Všichni chvalořečili Bohu a císař posla filosofa s dary mnohými. A v listě Rosti- slavovi sděloval, že nalezeno jest písm k řeči slovanské, aby také Moravané byl přičteni k velikým národům, již slav Boha svým jazykem. Bratřím, když došli, přikázal. Rostislav hned učedniky z lidu svého. A tak na půd moravské počal být jazyk slovansk jazykem cirkevní m.
Rostislav moravský Janův Moravan Rostislav Cařihrad Bog Rosťa
28 article
Nadešla nezbytná srážka živjů. Před tim už němečtí kněži s latinským učením se byli usadili v zemi. Ohrožení v svém bydle, jali si ziskaný okrslek hájit. Vzplanul zápas. Zápas o duše, ale vlastně o vlivy a — zájmy Je známo, jak zápas skončil. Svatopluk, následník Rostislavův, kníže méně prozíravého ducha, podlehl tak silně vlivům sousedním u svého dvora, že se vlast- ního slovanského kněžstva proti cizincům ani nezastal. Slovanským kněžím nezbylo než odebrati se ze země. Uchýlili se do Pa- nonska. A když návalem Uhrů ani zde uá nebylo bezpečno, ustoupili do zemí bal kánských. Zde teprv trvale se uchytilo símě idey vzniklé daleko na Severu z bytosti česko slovanské. Bratry kněze, vypuzené z Moravy, uví- tali vlídně Bulhaři, přijali od nich slovanské knihy bohoslužebné a svůj dosavadný řeck jazyk církevní za slovanský vyměnili. Z Bulhar po stu letech přijali viru kře- sťanskou a slovanské knihy i jazyk církevn Rusové v Kyjevě. A odtud, jak plynuly věký, šířila se a šířila idea slovanského kní- žete na Západě, až po tisíci letech všecher širý východní svět stanul na jejim základě dnešního — nesmírného rozsahu. Tak věrně podle knihy Dějin. Neškodí občas, znovu obrátit v knize ten onen list.
Svatopluk Rostislavův Uher Severa Bulhar Rus Morava Kyjev západ
29 article
Třeba někdy osvěžit znavenou svoj bytost. Vracíme se duchem ke své minulosti Bývala tak slavná! Tolik dějů velkých, po vznášivých tu nacházime. Ovšem i chvíle smutné, pokořující. Časem sami jsme se vy loučili z širé oblasti, kterou sami jsme po- máhali zakládat. Odtrhli jsme se, o saměli. A někdy hrůza obchází z té samoty. Pak aspon do budoucna skládáme naději. Mame svůj veliký sen. Vidime se v roli vůdce, pro- středníka. Připomínáme si, že v nás vlastnč splývaji dva živly, dotýkají se dva velké světy, východní a západní. Cítíme potřebu jakéhos úkolu a povolání. — Kdyby tak bratří Slované přijali naši latinku! Jaký by to byt tri umf! Podivný nápad! Či snad opravdu rada prostředníka? Anebo spíše návrh — zřízenc druhé strany? Proč by měl slovanský svět zapírat sama sebe, setřít svůj ráz, zapome- nout tisíciletého vývoje a vyměnit s písmem svoji povahu? Či byla tak veselá věc, když sme sami proměnili tak svou tvář a během věků se odeizili své vlastní myšlence?
Slovan
30 article
Divné nápady! A vždy zase znovu se vracejí! Naši bratři dávno se vyrovnali s potře- bou doby. Není vzdělance tam daleko na Jihu i na Východě slovanském, aby si nebyl pevně osvojil písmo Západu. Už k vůli té latině staré nebo k vůli frančině nebo ji- nému novějšímu jazyku. Ba i na Západě už dávno si zavedli a čim dál horlivěji zaváději na školy znalost slovanského jazyka i písma. Jen my sami jsme pořád na rozpacích a ohá- níme se svými podivnými nápady. Snad právě proto, že tolik toužíme po roli — prostředníka? Kdy konečně učiníme si pravidlem, že je prostě požadavkem naší vzdělanosti, aby našinec vedle své latinky zběžně se vyznal i ve slovanském a vlastně svém vlastním, původním písmě? Na slovanský Sjezd k jezeru Ochridě v nejbližší saisoné asi nepojedem. Však to není přičina, že by se nemohl Sjezd konat někde v okoli bližším a třeba i docela domá- cím. Látky je véru dost, aby měl o čem jednat.