1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 346. ze dne 15. prosince 1907.
7
title
Nochť soudí se o ruském předsedovi ministoria
8
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 14. prosince.
Vládní rada Martin nových poplašných
knih o Rusku již nevydává, poněkud záhadné
a překvapující sympatie pro krajní křídlo ru-
ských revolučních proudů v liberálních listech
západoevropských vyprchaly a pobledly, ruské
renty zahájily postupný kursový vzestup — ti,
kdož byli přesvědčeni, že ani Rusko nepůjde
k nové úpravě své jinakými cestami než dráhou
organického vývoje, jak jest to právě v zájmu
jeho pokroku, přece jen konec konců podrželi
vrch. Ne proto snad, že by byli obdařeni
jakýmsi věšteckým duchem, ale proto prostě,
že nutno život pojímati tak, jakým jest. ve
vývoji národů skoků není. K plné svobodě může
se národ probiti pouze účinnou prací na vlast
ním kulturním povznesení svém a pomocí po
sílení hospodářského.
Martin nový
Praha
Rusko
9
article
Vrcholně chvíle francouzské revoluce ne-
byly osvobozením národa, nýbrž vládou určitě
skupiny politické, která evangelium své svobody
psala krví druhých. Teprve nynější vlády fran-
couzské — po vývoji více než stoletém a po
kulturní práci přímo obrovské — plně provádějí
to, co vyslovovala svými krásnými frásemia
hesly revoluce. Finanění a protikulturní sou-
stavou předrevolučního království byl francouzský
lid vržen do krajní bldy duševní a hmolné (stačí
tu čísti stále veliké a krásné dílo Tainovo), na
tomto úhoru nemohly vyrůsti smavé květy tou-
šeného zřízení nového.
A při tom: jak hluboce lišili se lidé fran-
couzské revoluce od lidí revoluce ruské. Eneyklo-
pedisté připravovali moderní kulturu vůbec, roz-
bíjeli strnulé a nemožné předsudky názorů
katolicko-církevních, vedle rozmařilé Francie
dvorské stála učená a pokroková Francie my-
slící. Ona jediná representovala národ po jeho
stránce vnitřní a dodávala ideové zbraně pro
převrat politický.
I Napoleon byl nucen počítati s tím, co
vytvořila a vybudovala tato Francie, která při-
pravovala osvobozenecké hnutí pevninové Evropy
vůbec. I k nám do Čech zalétaly paprsky
vzcházejícího poznání a pod jich teplem oživo-
valo vědomí národní v tišině a klidu naší vlasti.
Tainův
Napoleon
Francie
Evropa
Čechy
10
article
Tohoto hlubokého základu ruská revoluce ne-
měla. Konstituční hnutí, které sílilo a mohut-
nělo přese všechna opatření vládní od války
krymské a které nalezlo pravého útočiště v zem-
stvech, utvořených Alezandrem II., toto hnut
rovolučním ve smyslu krajních stran nebylo.
Zůstalo monarchistním a třeba mělo hluboké
výtky pro potomky Romanovů, nehlásalo od-
stranění jich. V nové, třetí dumě tvoříse
z těchto živlů pozvolna většina, která bude po-
volána vésti Rusko kulturou a pokrokem hospo-
dářským a sociálním ke svobodě, jež učiní
z Ruska tím, čím býti má, vůdčí a nadějnou
silou Slovanstva.
Romanov
Rusko
Alezandr II
11
article
Revoluční hnutí ruské — hnutí teroru a
převratných snů — jest dílem politického ro-
mantismu. Což bylo krásnějším než sen o ni-
hlém převratu, který učiní z Ruska nejsvobod-
nější a nejdemokratičtější stát, který v život
přemění fcorie o sociální úplné spravedlnosti,
který na troskách trůnu v plném lesku a kráse
vybuduje vládu lidu? A teorií budoucího státu
podávala starší socialistická literatura hojně. Že
právě socialism překonává moderní svou hospo-
dářskou kritikou a ještě více politickou praxí
leorie svého velikého duševního zakladatele
toho na Rusi nerespektovali. Bylo pisateli těchto
řádků přáno debatovati o tomto postupovém vý-
voji socialismu v kroužku moskevských rovoluč-
ních studentů: onen veliký kvas v sociální de-
mokracii německé, který zahájen známými mni-
chovskými výpady Vollmarovými, byl zde nezna-
mou pevnínou. A poněvadž nebylo hlubokých
základů poznatkových, měl tento nedostatek býti
překonán terorem; síla vědění a slova měla býti
nahražena pumou a dýkou. Vraždilo se ke slávě
velkého „našeho díla“, plného nejasnosti a mlh.
Vollmarový
Rusko
12
article
jak to krásně vystihnul svými romány Turgeněr-
A zapomínalo se především, že ten, kdo
měl zaujmouti místo chystané na skáceném trů-
nu, lid, byl naprosto nepřipraven, zatopen před-
sudky nevědomostí, nekulturností, že nevyrostl
ještě ke správě věcí svých. Svoboda měla sama
o sobě nahraditi vzdělání. Anglie, Francie, Ně-
mecko i Rakousko dokazují tak jasně celou svou
historií, jak dílo kulturního a hospodářského
pokroku staví žulové základy svobody: tato kle-
potná cesta měla býti vykonána pouhou prokla-
mací naprosté svobody. Vlastně lépe řečeno;
vládou revolučních proudů, které svobodu zase
pojímají pouze po rozumu svých názorů. A tak
došlo k tomu, k čemu dojíti musilo: proti násílí
stálo násilí, proti vraždám vraždy. A z tohoto
krvavého kvasu vyrůstaly zvolna nadějné květy
poznání, že dílo svobody nutno začíti prací kul-
turní v nejširších vrstvách lidových. Moderní
politika národní není a nemůže býti ani elegantní
diplomatikou Seribeovských veseloher, svobodu
nelze oddekretovati, ale pouze a jediné životem
celým připraviti a založiti. Takový již jest děj
věcí.
Svoboda
Anglie
Francie
Rakousko
TurgeněrA
13
article
Ti, kdož si přáli, aby místo pumou praco-
valo se knihou, místo dýky slovem živným, byli
při nejmenším stejně vášnivými zastanci svo-
body pro Rusko, jako ti, kdož tloskali revoluci.
A nad to: Slovanstvo má své postavení v ději-
nách lidstva. Tato víra ani okamžikem nevyšla
ze hlav a myslí evropského východu, rozpro-
stírajícího se za Šumavou k Urálu, předpokladem
toho, aby sen vyzněl touženou skutečností, jest
právě státotvorná síla slovanská. Rozbití Ruska
znamená zmar idejí těchto, zkulturnění jehoa
spravedlnost jeho k Polsku při zachování pev-
ného útvaru slovanské říše východu a severu
jest základem lepšího budoucna. I na Rusi bijí
srdce, plná lásky a pochopení k velikému po-
slání otčiny, které tak vysoce poeticky vyslovil
Gogol, i na Rusi jest dosti těch, kdož myslí bez
nádechu romantismu a bez předsudků, vytvoře-
ných samoděržavím. A tak zvolna vyrůstal
obrat, kterého stal se Stolypin připravovatelem.
Gogol
Stolypin
Rusko
Šumava
Polsko
Rus
evropský východ
14
article
jakkoli: ukázal sílu v pravý čas a zůstal věren
poslání svému, aby třetí dumou připravil pře-
chod ke konstituci. A ve své úvodní řeči vyslovil
zcela správně, že obrození kulturní a hospodář-
ské jest nutným předpokladem. Bude-li duma na
výši situace, započne zde, na tomto výroku bu-
dovati. Řádné a v duchu doby vedené školství.
zmodernisovaná samospráva, která dána v Ru-
sku i dosavadním režimem, probuzení k hospo-
dářské práci — toť jediná možná cesta za po-
krokem! Režim jeden poraziti nestačí — nutno
přece připraviti silné základy druhého. Toť dílo,
historické a hluboké, třetí dumy!
15
article
Má je ve svých rukou a má možnost pracovati
k němu. To dokazuje rozpočlová politika Stolypinovy
vlády vebni jasně. Několik dat: ruský rozpočet státní
(řádný i mimořádný) na r. 1908 vykazuje schodek
189.6 mil. r. Ciíra tato sama o sobě jest příliš vy-
sokou, protože příjmové položky rozpočtu kalkulo-
vány poměrně nízko, takže i dle slov ministra Ko-
kovceva možno se nadíti pro r. 1908 značných po-
kladních přebytků. Leč dle slov mínistra pokladu
učinila tak vláda úmyslně; teprve v druhé polovině
příštího roku má býti na základě skutečně dosažených
výslodků konstatováno, jak bude třeha sáhnouti za
účelem zjednání rovnováhy ve financích státních
k úvěrní operací. Eventuální schodek bude v tomlo
případě uhražen domácí zápůjčkou. K veliké zahra-
niční zápůjčce, o níž se psalo v poslední době a kle-
rou měly býti opatřeny prostředky k rychlému vy-
budování loďstva a reorganisaci armády, sáhnuto
býti nemá. Ruské ministerstvo financí toho chce, aby
ruské finance státní sanovány byly vzestupem řád-
ných příjmů Toho lze dosící dvěma směry. Jednak
reorganisací soustavy zdaňování, jednak zvýšením
hospodářského blahobytu lidu. Timto
druhým směrem nelze jíti právě bez — kulturního
povznesení jeho. To vláda ví, to cítí i duomna sama.
Stolypinův
Ciír
ko
16
article
Zde jest styčný bod pokrokových živlů dumy, za-
ujímajících střed její a vlády. Tento moment byl dn
i dumě druhé, leč tehdy kadeti neukázali se býti na
vrcholu situace. Jejich taktiky a postup zklamaly na
západ Evropy, kde věřili, že tato strana sama povo-
lána k obrodě vlasti, a zklamaly i vůdce strany s-
motné. Kadeti měli olevřenou cestu do kabinetu, kdy-
by byli místo populárních pyšných hesel, kterými
odmítali vstup do ministerstva, zaujali křesla jim na-
bízená, byli by mohli samí prováděti to, co ukládali
lidem, kteří pro tuto práci způsobilosti, neměli. —
„Poruč a udělej sám“ — staré toto Havlíčkovo slovo
platí v politice dodnes a bude platiti vždy. Minister-
ský frak v moderním státě není parádou dvorskou
ale závazkem pracovním — toho Miljukov pochopi
nedovedl, byť mu to Petr Struve, který poznal zápo
a jeho základy jeho politického vývoje, vykládal
hodně jasně a zřejmě.
Struve
Evropa
17
article
Jakmile tedy sanace financí ruských přenechána
organickému vývoji financí těchto, vloženo v ruce
dumy tolik oprávnění a tolik základů moci, že by jen
pohlícká neschopnost nedovedla využíti jich. Ne ne-
právem stará anglická parlamentní praxe označuje
právo rozpočelní za základ všech svobod. Rozpo-
čtová politika kabinelu Stolypinova předpoklady plné-
ho tohoto práva pro Rusko tvoři a dává. Na tomto
základu možno nyní budovati směle dále. Duma pra-
cující může pracovati na kulturním povznešení národa
vytrvale a proti všem reakčním záchvatům vlád může
postaviti výsledky pracovnosti této. Dumy revoluční
možno rozháněti, dumy pracovité nutno uznávati
Jest zajímavo, že západ nechtěl pro Rusko uznati
pravdy této, které se kloní bez námitek doma sám.
Ostatně: Německo i Švýcary, i Spojené státy tleskaly
ruským revolucionářům jen potud, pokud byli n
Rusi, jinak měly pro ně — vypovidací dekretya
hrozby. Za touto politíkou sympatie k ruské revoluci
skrývala se žhavá touha po rozvratu Ruska; jediný
Martin vyslovil toto vnitřní cítění otevřeně, aby tím
ovšem sám znehodnotil finanční vývody svého spi-
sku...
Stolypinův
Rusko
Německo
Švýcary
spojený stát
Rus
18
article
Poslední ruský rozpočet státní a ještě více fi-
nanč, politíka Stolypinova podaly zřejmý důkaz toho
že vývoj konstitucionalismu, že vývoj k svobodě kul-
turou a hospodářským pokrokem možným jest —
tento fakt zjasňuje výhledy do budoucna a ozařuje
opět víru, že Rusko probere se z otřesů dosavadních
k novému, silnému životu. A snad přizná se nyní
i tam, kde se to popíralo, že i ti jsou skutečnými
zastanci svobodného a nového Ruska, kteří si přejí.
aby cesta k svobodě šla prací kulturní a hospodář-
skou, a ne potoky krve, prolévanými revolucí i vlá-
dou. Národ Tolstého bude národem svobody — jen
nutno její základy položiti v mysli a hlavy lidhu .
V minulém týdnu věnována opětně pozor-
nost především ukládacím hodnotám. Obchodo-
vány byly za kursů po většině zpevněných
zástavní listy české hypoteční banky, české prů-
myslové banky a renty. Na trhu hodnot divi-
dendových došlo k uzávěrkám akcil První české
akc. pojišťovny na život za 265.— a akcií
továrny na umělá hnojiva v Kolině za 425.—
za které pak nabízeno 422.— a 420.—. Jinak
nabízeno za akcie Úvěrního ústavu v Hradci
Králové K 449.—, České průmyslové banky
414.—, Živnostenské banky 239.50, Pražské
úvěrní banky 524.—, Hospodářské úvěrní banky
381.—, České banky Union 238.—, »Merkuru«,
akc. směnár. spol. 593.—, První pražské za-
stavárny 450.—, Zajišťovací banky 144.—
První české továrny orient. cukrovinek 250.—
Kolinské tov. káv. náhražků 620.—, Pivovaru
v Č. Budějovicích 805.—, České spol. pro prů-
mysl cukerní 149.—, Strojírny dř. Daňkovy
460.—, 458.—, Podolské cementárny 198.—
První česko-moravské strojírny 850.—, Duche.-
podmokelské dráhy 530.—, aniž by bylo došln
k uzávěrkám.
Stolypinův
Tolstý
Kolinský
Daňkův
Rusko
Hradec Králové
Č . Budějovice
český hypoteční banka
úvěrní ústav
Český průmyslový banka
živnostenský banka 239.50
pražský úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Český banka Union 238
Český společenský
první českýmoravský strojírna 850
19
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 14. prosince.
(Pův. zpráva »Nár. L.«)
President německé říšské banky dr. Rich. Koeh
odchází ze svého místa, které zastával po sedmnácí
let. Tato událost, která by snad jindy a jinde nevzbu-
dila nijakého značného ohlasu, jest v německém
tisku velmi živě diskutována. Tuto pozernost a tento
ruch ovšem zasloužil by si dr. Koch prostě jako vy-
nikající muž vědy i praxe, muž, který pomáhal kon-
solidovati a soustředovati hospodárství německé víse
doktor
Rich
Koch
Vídeň
20
article
(dr. Koch byl od r 1870 ve služháchi pruské slální
cedulové banky) až k nynější jeho výši, a jako muž.
který poctivě a vědomě dovedl zastávati a v prax
prováděti své názory, Avšak lo všechno neurče-
valo by onu pozornosl, která obrací se k odohodu
starého presidenta německé říšské banky. Půsebe-
ním posledních událostí na peněžním trhu, které ved-
ly k přímo válečnému diskontu 71/2 procenta v Ber-
lině, staly se akulními staré a odložené již otázky
měny, politiky cedulové benky, depositní organisace
a jiné, které souvisí přímo i nepřímo s měncua
Irhem peněz. Ze starých zastanců dvojité měny zů-
stalo ještě několik posledních, ale houževnatých při-
vrženců s drem. Arendtem v čele, kteří v dnešní
době drahých poněz a bezůspěšnosti vysokého dis-
kontu nechtějí si dáti ujíti takovou lákavou přileži-
tost, aby poukázali na domnělé nedoslatky a slahiny
zlaté měny. A ve své kritice politiky říšské banky,
která je přirozenou strážkyní zlaté měny, nejsou
sami. Kruhy agrární dávno nelají se svými antipa-
tiemi vůči vedení německé říšské banky. Mají svá
přání o úvěrním podporování venkova a netají se
konečně i sympaliomi k zastancům slříbra. Vůdee
agrárníků hr. Kanitz podal v říšském sněmu Jolaz,
„co zamýšlí kancléř učiniti, aby čelil nepřístojne-
slem „způsobeným vysokou diskoniní sazbou“ —
tento dotaz zcola zřejmě obrací se proti říšské baunce
doktor
Koch
Arendt
21
article
Dr. Koch byl vždycky slovem i činem věrným za-
stancem německé zlaté měny a čelil velmi rozhodně
vždy snahám, které dle jeho náhledu by byly s to,
obroziti vážnost německé měny v cizině. A proto
byl trnem v oku mocným zastancům „reforem“, kte-
ré měly by Německo na věčně časy ochrániti od dra-
hých peněz. Tyto „reformy“ jsou ovšem velmi po-
chybného rázu, jsou spíše agitačními hesly, jež na
první pohlod zdají se býti velmi dobře promýšie-
nými a účelnými, jež však zůstávají hesly, přihléd-
neme-li k nim bliže. Agrární kruhy a odpůrct ně-
mecké říšské banky vůbec vytýkaly jejímu vedení,
že nestará se dosti o rozmnožení zlatého pokladu.
doktor
Koch
Německo
22
article
Poukazují při tom na příklad banky francouzské,
která pomocí presniové politiky dovede udržovatí
si velký zlatý poklad. Na prvý pohled zdá se býti
účelno, aby tato premiová politika byla zavedena
i v Německu. Avšak zapomíná se, že premiová poli-
tika dá se prováděti právě jen v zemi, která je věři-
telkou ciziny. Neboť jen tam nemůže se státi, aby
premie, kterou cedulová banka za zlato povoluje,
rozšířila se i na celou tržbu. A premie na zlato
v zemi jest zboršením valuty, proti kterému na př.
u nás v Rakousku bylo nutno bojovati po léta. Ně-
mecko má velmi často pasivní platební bilancia
politika premiová znamenala by tam zhoršení měny.
Německo
Rakousko
23
article
Zákon o „vytlačování dobré mince špatnou“, který
tolikrát praxí byl doložen, platí ještě dnes. Jakmile
by zlato vyžadovalo premii, nastal by jeho odliv z
země. — Dr. Koch byl povždy zaslancem zásady,
že není nic plalno uměle shromažďovali zlato, když
nedovoluje to platební bilance. A na této zásadě
trval, i když zlato banky mizelo a blížilo se nebez-
pečí, že nastane okamžik, kdy nebude dosti zlala na
předepsanou třelinovou úhradu bankovek. Radéji zvy-
šoval diskontní sazbu do nekonečna. A to přineslo
mu nepřátelství mnoha kruhů. Těmto kruhům jest me-
tallická theorie Kochova málo závažnou, jim jedná
se o možnost zvýšení oběbu bankovek. To je druhá
„reforma“ — stejně nesmyslná však, jako zavedeí
premiové politiky. „Reforma“ ta spočívala by asi
v tomto: zvýšit akciový kapitál banky; utvořit říš-
ský fond, aby říše nezatěžovala stav banky; a ko-
nečně stanoviti, aby všecky peněžní ústavy, které
přijímají vklady, složily část (1—2 proc)) ve zlatě
u říšské banky. To všechno by měla zvýšit možnost
vydávání hankovek. Avštk „relormáloři“ zapoml-
nají, že, ahy se fuho docílilo, bylo by nutno sta mi-
lionů kapitálů vziti z volného oběhu — který by se
hojil opět u — říšské banky. Úspěchu by se docililo,
kdyby kapilály ty získaly se z ciziny — ale tím po-
moženo by bylo na okamžik a na trvale by se zbor-
šila platební bilance. Agrárničtí „reformátoři“ ně-
meckého poněžního trhu budou tomuto sotva tedy
vykupiteli. Přívrženci zlaté měny v Německu mají
proč se báti, aby změna v presidiu německé říšské
banky nebyla změnou syslému. Neboť nový systém
byl by érou experimnentů, které by Německe draze
zaplalilo.
doktor
Koch
Kochův
Německo
24
article
Zkušeností, kleré Německo nyní činí se svou
organisací cedulového bankovniciví a se svou měnou,
měly by si všímati velice bedlivě ony stranyv
Uhrách, kleré touží po samoslatné cedulové bance
a po placení hotovými. Uhry mají platební bilanei
trvale pasivní a bylo by jim velmi nesnadno nahro-
maditi si potřebný zlatý poklad. A nutno vysloviti
pochybnost, zdali by pak ocážily se „korunovati“
svou měnu placením hotovými
V minulém týdnu převládalo na burse smýšlen
ochablé. Světový trh peněz stále ještě poskytuje
neutěšený obraz a proto docházely z cizích burs
zprávy většinou málo příznivě. K náladě nepřispívaln
ani vnitropolická siluace.
Na trhu bodnot dopravních upírala se pozornose
přirozeně zvláště k akciím státní dráhy. Dle toho
jak rozšiřovány zprávy příznivé nebo nepříznivě o
stavu jednání s vládou, měnila se i nálada Jinak
v celku obraty na tomto trhu nebyly nikterak značně
Kursy akcií bankovních velmi málo měnily svou
úroveň. Acie úvěrního ústavu získaly z počálku
několik korun, jež pak znovu ztratily. U ostatníeh
akcií nebylo význačných změn a obchody byly malé.
Akcie železářské nikterak nezískaly uveřejněním
skvělých štvriletních výkazů železáren. Zprávy z ci-
zích trhů jsou trvale nepříznivé a také na schůzi
Pražské železářské společnosti oznámena možnost
snížení cen. Bursa všímala si více těchto stínů, než
svělla a tak kursy vůdčích železářských hodnot sle-
dovaly spíše tendenci sestupnou. Akcie uhelen uha-
jovaly v celku svou kursovou úroveň, kdežio akcie
strojíren na zprávy o kartelu byly velmi pevně.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
14. pros. 7. pros.
Uher
Bursa
Německo
Uhry
25
article
96 90
96.70
Rak. korunová renta . . .
114 25
114.30
Rak. zlatá renta . . . . .
110 85
110 80
Uherská zlatá renta . . .
93 10
Uherská korunová renta . .
181 50
181. 60
Turecké losy . . . . . .
635.—
630. —
Rak. kreditky
405.—
409 25
Banka pro zamě rakouské
749.—
Uherské kroditky . . . . .
518 9
512.75
Bankovní jednota
1000.—
1000.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
239.—
239.—
Živnostenská banka . . . .
670 25
668. 75
Společnost státní dráhy . .
151.25
145 75
Jižní dráha
420.20
420.—
Polabská dráha
1057.—
1055.—
Buštěhradská dráha lit. B.
976.—
967.—
Dunajská paroplavební spol.
452.—
453.—
Rakouská továrna na zbroj
582 50
588.—
517. —
512.50
Rým.-muráňská společnost
2390.—
2351.—
Pražská železářska společnost
725.—
živnostenský banka
státní dráha
2390
26
article
Alpinky
Alpinky
722.—
Mostecká uhlářská společnost
481.—
477.—
Schodnica
241.77
241 80
Londýnská devisa . . . .
117.86
11777
Říšské marky . . . . . .
27
article
Proti chystanému kartelu pivovar
skému a zdražení piva.
Z Č. Budějovio. (Pův. zpr. »N. L. a)
Ku podnětu některých pražských pivovarů zahá-
jena byla akce na zlepšení situace průmyslu pivo
varského v tom směru, aby utvořen byl kartel pivo
varů za účelem rayonování hostinců, jakožto odbě
ratelů piva a evení. zdražení piva. Některé pivovary
postavily se proti nové organisaci odmílavě, v čemž
došly přirozeně podpory hostinských i širokýeh
vrstev konsumentů.
Boj proti kartelu pivovarskému v jižních Če-
chäch, zvláště v Č. Budějovicích, potkal se s výsled-
Č . Budějovio
Č . Budějovice
28
article
kem. Český akciový pivovar v Č. Budě-
jovicích hned z počátku rozhodně se postavií
proti kartelu, nyní oznámily své rozhodnutí v témt
smyslu pivovar měšťanský v Č. Budějov-
cích a kníž. schwarzenberské pivovary v Proti-
víně, Třeboni a j. v.
Za účelem informování široké veřejnosti v tět
záležitosti svolána pak veřejná schůze lidová
na den 13. t. m. do sálů Budějovické pivnice v Č
Budějovic í ch.
Schůzi, navštívenou několika sty lidu ze všech
vrstev společenských a různých politických táborů.
zahájil předseda Svazu společenstev hostinských pro
obvod obch. a prům. komory česko-budějovické a
starosta česko -budějovického společenstva hostin-
ských, hotelier p. V. Beneš. Po stránce odbornéa
stavovské promluvili z hostinských pp. V. Žak
Alg. Felber. Red. p. Jos. Kratoch v íl dotk! se
břitce též politických poměrů a poukázal na příčiny
národohospodářské mízerie v království českém.
Jménem měšť. pivovaru v Č. Budějovicích učinil
p. B. Schöttinger prohlášení, že tento závod
rovněž odmílá účast na zahájené organisaci pivovarů
Pisemné podobné prohlášení zaslalo ředitelství pivo-
varů kníž. Schwarzenborga.
Na to promluvili naeně a řízně i zástupe
táborů dělnických, red. Janoušek za sociální de-
mokraty a red. Mayer za národní socinlisty. Posl
V. Holanský nepřipuštěm k slovu.
V Beneš
V Žak Alg
Felber
Jos
Janoušek
Mayer
Č . Buda
Č . Budějov
Prot
Třeboň
Č Budějovice í ch
Reda
Č . Budějovice
Český akciový pivovar
29
article
Ke konci přečell p. Aug. Felber tulo reso-
luci
„Vyslechnuvše vývody řečníků, kteří promluvi!
na veřejné schůzi, konané dne 13. prosince 190
v sálech Buděj vické pivnice v Č. Budějoviccích, Sva-
zem hostinských z obvodu obchodní a průmyslové
komory česko budějovické a předsednictvem společen-
stva hostinských v Č. Budějovicích svolané za příči-
nou připravovaného kartelu pivovarů v království če-
ském, my účastníci této schůze prohlašujeme:
1. Ježto zavrhujeme každý ziskuchtivý kartel
vůbec jako nemravný, zavrhujeme chystaný
kartel pivovarský tím rozhodněji, jež-
to má za účel jenom zbytečné, ničím
neodůvodněné zdražení piva, čimž těžce
by byly poškozeny zvláště dělné vrstvy našeho lidu,
kteréž dnes beztoho jen stěží mohou uhraditi nej-
důležitější životní potřeby.
2. S povděkem bereme na vědomí a schvalujeme
všecky kroky, které proti chystanému kartelu pivo-
varskému podnikli svolavatelé dnešní schůze a sli-
bujeme jim všemožneu a nejúčinnější svou podporu,
3. a žádáme je, aby, nedbajíce žádných slibů.
ať by jim byly dávány od kohokoliv, nezastavili se
na cestě nastoupené, nýbrž aby vedli boj proti chy-
stanému kartelu pivovarů tak dlouho, až tato akce
pivovaru bude úplně zvrácena.
Resoluce došla jednomyslného schválení, načež
schůze doslovem předsedy ukončena.
Aug
Felber
Č . Budějovicce
Č . Budějovice
průmyslový komora
30
article
Odbyt železáren. Dle vydaného včera výkazu
rakouských železáren činil v listopadu t. r. odbyí
těchto výrobků, pokud týto podlehají kvotovému roz-
dělení na jednotlivé podniky:
oproli
listopad
1907
1906
tyčové a fagon. železo 315.878 + 37.363
nosičí . . . . . . 99.643 — 24.737
hruhé plechy . . . .. 44.161 + 10.269
kolejnice . . . . . . 31.337. . + 23.233
Obraz je tentýž, jako v posledních měsících. Násled
kem stagnace stavebního ruchu ubylo značně odbytu
nosičů. Jinak odbyt značně vzrostl. — zvláště kolej
nic — což vysvětluje se bezpochyby opravami
svrchní stavby drah. Za minulých 11 měsíců činil
odbyt:
31
article
tyčové a lagon. železo 3,176.340 + 28).963
nosiči . . . . . . 1,214.448 — 108.116
hrubé plechy . . . . 462.780 + 84.156
kolejníce . . . . . 569.615 + 64.462
Kartel strojíren. Ke zprávám o utvoření se ka
telu strojíren dodáváme tyto podrobnosti: Smlouvy
byly podepsány 12. t. m. a kartelní smlouva trvat
bude od 15. listopadu t. r. (se zpětnou platností) do
15. listc padu r 1917. Ke kartelu přistoupilo 11 vel-
kých rakouských strojíren a sice: akc. spol. strojírny
dr. Breitíeld, Daněk a spol. Praha, Ško-
dovy závody v Plzni, První českomorav-
ská strojírna v Praze, Pražská akc. strojírna
dř. Ruston a spol. Praha, F. Ringhoffe
Smíchov, Bromovský, Schulz Sohr Praha
První brněnská strojírna Brno, strojírna
Andritz, akc. spol. pro stavbu strojů dř. Bran
doktor
Breitíeld
Daněk
Ruston
Bromovský
Schulz Sohr
Praha
Plzeň
Ringhoffe Smíchov
Bran
strojírna Brno
Andritz
Ško
32
article
Lhuillier Brno, Simmeringská stro-
jírna a vagonka Vídeň a s touto spojená stro-
jírna v Králově Poli u Brna. Obrat těchto jede-
nácti továren bude činiti dle zamýšlených vyšších
cen asi 80 mil. korun. Mimo to mají ke kartelu býti
přibrány některé menší továrny, o čemiž se teprve
bude jednati. Oproti tomu na uzavření smlouvy
s uherskými továrnami se nepomýšlí. Kartel nebude
ustanovovati kontingent produkce, nýbrž bude přidě-
lovati každé jednollivě továrně určité kvoty. Formální
cenová úmluva nebude uzavřena. Oproti tomu dou-
fají továrny, že ceny zvýší se tím, že konkurence
vzhledem k přidělování kvot přestane. Celé odvětví
slavby strojů jest rozděleno v několik skupin. Tak
jest na př. skupina pro parní stroje, pro zařizování
cukrovarů, pivovarů atd. Každá firma bude míti proto
třebas několik kvot skupinových. Firmy jsou opráv-
něny, vyměňovati navzájem dolyčné kvoty. Tím bude
umožněna větší specialisace výroby. Největši kontin-
gent má strojírna dř. Daňkova, Škoda a Ruston, které
již dříve uzavřely společenstevní zájmy, mají dohro-
mady asi stejný kontingent. Za účelem kontroly pro-
vádění přidělených továrnám zakázek zřízena bude
evidenční kancelář, k níž přičleněna bude kancelál
rozdělovací. Obě kanceláře budou míti své sídlov
Vídeň
Brno
Daňkov
Kurier Brno
Škoda a Ruston
33
article
Praze. Vedení kartelu svěřeno bude každoročně jiné
firmě, klerá k tomu bude zvolena. První rok povede
kartel strojírna dř. Daňkova. Kartel jest nevypově-
ditelný. Kartel má míti také za účel zlepšení plateb
ních podmínek. Dosud obvyklé platební podmínky
nejsou dodažovány a mají nyní býli stanoveny jako
obligatorní. Vývoz a dodávky pro námořní plavbu
jsou mimo kartelní úmluvu,
Z trhů peněžních (dne 14. prosince). Praha
Dnešní bursa minula zcela bez závěrek a pouze čtvř
procentní zástavní listy české Hypoteční banky získaly
25 haléřů, takže kladeno za samé K 97.25 až 98.25.
Jinak podáváno za akcie: První čes. tov. na orient.
cukrov. K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. společnost
K 593.—, První pražské zastavárny K 450.—, První
české akc. pojišť. na život K 267.—. Kolínské tov
káv. náhražků K 620.—, Pivovaru v Č. Budějovicíeh
K 805.—, Živnostenské banky K 239.50, České banky
»Union« K 238.—, České společnosti pro průmysl
cukerní K 148.—, strojírny Daňkovy K 464.—, Praž-
úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky
K 381.—, České průmysl. banky K 414.—, Podolské
cementárny K 198.—, Zajišťovací banky K 137.—
Akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně
K 420.—, První česko moravské strojírny K 850.—
Královéhradeckého úvěrního ústavu K 449.— peníze
Daňkův
Praha
Č . Budějovicíeh
Kolín
K 593
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmysl
34
article
Vídeň. Ačkoliv pověsti o ztrátách úvěrního
ústavu na textilní společnosti bratří Rosenthalů se ne-
potvrdily, přece nedošlo k prodejům na začáleční
burse a kreditky tím byly značně stísněny. Také ne-
příznivé zprávy z Nového Yorku a z Londýna, jakož
i zhoršení zdejších a mežinárodních peněžních trhů
působily nepříznivě, k většímu bnutí však nedošlo.
Malou poptávku měly akcie strojíren. Na polední
burse oznámeny byly uspokojivé výkazy o odbytu
rakouských železářských a následkem toho alpinky.
které z počátku byly značně stísněny, se zolavily.
Také pražské železářské byly lepší a to mělo v zá-
pětí všeobecně zlepšenou tendenci, když všsk později
zase soukromé diskonto berlinské stouplo, obchod
zase uvázl. Na konci bylo zdrželivé smýšlení. Kromě
kreditek byly akcie lände rbanky nižší, akcie státní
dráhy byly dobře upevněny, lombardy byly stísněny
berifnským prodejem, alpinky a pražské železářské se
lehce zotavily. Akcie Škodovy měly vyšší kurs. Trh
k ukládání lepší; na eskomptním trhu peníze stouply
5"/1% až 6 procent.
Berlín. Průběh dnešní bursy byl chabý a reali-
sace nabyly větších rozměrů po ohlášeném zvýšení
soukromého diskontu o čtvrt procenta. Mimo to zprávy
z Ametiky nezněly nikterak utěšeně a větší prodeje
pro účet londýnský poškodily znatelně akcie ameri-
ckých dopravních podniků. O jedno až tři procenta
snížena kursová úroveň akcií průmyslových podniku
volně i kasovně obchodovaných a i akcie bankovních
ústavů doznaly citelného oslabení. Kreditky a státní
dráha rakouská trpěly vídeňskými prodeji. Ruské titry
pevně zúročitelné i bankovní po pevném začátku vli-
vem chabých záznamů pařížských oslabeny. Soukromý
diskont 71/% procent. Denní penize 61/2 procenta.
Škodův
Vídeň
Nový York
Londýn
Berlín
bratr Rosenthal
35
article
Rakousko-uherská banka. Mimořádná valná hro-
mada Rakousko-uherské banky, která se má usnášeti
o obnovení privilegia, konána bude 30. procince.
Sp.áva banky čekala tedy až do posledního cka-
mžiku — snad v naději, že v Uhrách vyjasní se snad
poměr vůdčích stran k otázce bankovní. Minnotádná
valná hromada má zmocniti generální radu, aby
v příhodné době žádala u obou vlád o ohnovení
privilegia, které vyprší koncem r. 1910. Privileg. um
bude prodlouženo asi pouze do konce r. 1917, kdy
končí období vyrovnací dohody. Po tomto okamžiku
nastane asi rozluka banky. — Generální rada Lanky
sejdle se 19. t. m. k poslodní schůzi v tomto roce.
Bude se na ní jednati o přibližné výši dividendy za
minulý rok 1907. V tomto roce měla banka 18kráte
oběh zdaněných bankovek v úhrnné výši 1569.4 mil.
kor., kdežto loni pouze sedmkráte v obnosu 321.5
mil. kor. Až dosud činila by daň z bankovek 1.6 mil.
kor. a vzroste do konce roku skorem na 2 mil. kor.
Ke slavu českého průmyslu textilního. »Text.
Obz.« píše: Za poslední měsíc nedošlo k naprosto
žádným přesunům ani v zaměstnanosti aniv
jakémkoliv jiném směru. Přádelny bavlnař-
ské pracují úplně a při vyprodanosti jich až do za-
čátku 1909 jest prosperitajich zaručena. Ovšem ob-
jednávky na další lhůty docházejí již v míře zmen-
šené; v tomto směru projevuje se určitá zdrželivost.
Rakousko
Uhry
uherský banka
Privileg
Lanka
36
article
Zaměstnanost tkalcoven jest rovněž nadale
úplná a sice platí to jak o tkalcovnách režného, tak
o tkalcovnách pestrého zboží. Pozorovati však možno,
že ceny zboži pro pozdější dobu jsou do jisté mlry
stlačeny. Nových objednávek. dochází. poměrně málo,
což ovšem na celkovou zalímní situaci nemá potud
vlivu, že disponují tkalcovny objednávkami až do
konce 190B. Rovněž rukodllný průmysl tkalcov-
ský počíná nyní — kdy přestaly již práce v polích —
plně pracovati a zaměstnanost rokodílných závodů
v posledním měsíci podstatně se zvýšila, takže nyní
pracuje se obvyklou měrou, jak tomu v zimních mě-
sících vůbec bývá. Na průmysl lnu nezůstaly
vleklá krise americká a malá sklizeň v Uhrách bez
následků a to hlavně co do zaměstnanosti průmyslu
tohoto. Velké zakázky vývozní, které sjednány byly
Amerikou, byly následkem neutěšených poměrů ame-
rických peněžních trhů prostě stornovany. Platnými
sjednávkami je ovšem odbyt zatím zaručen, nicméně
neodebírá se — a hlavně platí to o přádelnách —
zboží v takovém množství, jak by se za to mělo.
Nové lny z Ruska pravě docházejí. Pokud lze již
dnes siluaci přeblédnouti, jest patrno, že české lny
a rosené lny ruské budou v dosti hojném množství
uvedeny na trh, že však bude jakost pravděpodobně
podřízena. Ruské lny močené jsou poněkud lepší ro-
sených. Celkem jest situace na trhu surovinném
klidna.
Uhry
Rusko
37
article
První česká akciová spolačnost továren na orien
t5l. cnkrovinky a čokoládu na Král. Vinohradech —
dř. A. Marsner. Znamenitý rozvoj obchodu tohoto
závodu, již od počátku roku patrný, vykazuje za po-
slední 3 měsíce neobyčejné zvýšení. Tak prodánov
měsících září 1906 za K 249.564.89, říjnu 1996
za K 356.366.13, listopadu za K 316.751.04a
v r. 1907 za K 322.213.63, 379 381.63, 354.335.59.
od 1. ledna do 30. listopadu 1906 za K 3,079.810-09,
od 1. ledna do 30. listopadu 1907 za K 3,549.631 90,
takže celé stoupnutí od 1. ledna do 30. listopadu
obnáší více o K 469.821.81, jež zajisté nejiépe svědčí
o zdatnosti tohoto českého závodu.
Odbyt německého svazu oceláren v listopadu
t. r. činil polotovarů 115.891 tun proti 120.014 t.
v říjnu, potřeb na vrchní stavby 222.074 t. proti
188.998 t., formového železa 85.091 t. proti 129. 921
tun, celkem tedy 423.056 t. proti 433.933 t., čili pře-
počítáno na pracovní dny 17.627 t. denně proli 16. 257
t. v říjnu t. r. Hlavní vzestup vykazují ten polřeby
železniční, při čemž oficiální zpráva výslovné kon-
statuje, že nejde jen o zakázky státních drah.
Vzhledem k poměrům poněžního trhu a způsobené ji-
mi všeobecné zdrželivosli prohlašuje oficiální zprá-
va výslodok listopadový za zcela uspokojivý
Sonlěž německých železáron na rakouském trhu.
„K. Ztg.“ sděluje: Německé železárny oferují v Praze
tyčové železe za 105 mk., což incl. cio per 70 K
a dopravné znamená 22034 K za tunu, kdežte cena
rakouských železáren činí 225 K. Německý hrubý
plech nabízí se za 123 mk., oož inel. clo 90 K a
dopravné značí 262 K za t., vůči 2671/2 K požadova-
ným rakouskými fimami. — Třebaže zalín nedašle
ještě k četným uzávěskám, nezbude patrně rak. žes
lezářskému kartelu, než jíti rovněž s cenami dolů.
Král
A Marsner
K Ztg
Praha
38
article
Druhý tunel simplonský. Stavovská rada švýe
carská přijala jednomyslně návrhy generálního ředie
telství švýcarských železnic, jakož i spolkové rady
v příčině bezodkladného zahájení prací pro slavbu
druhého tunelu simplonského a povolila k tomu účee
lu na r. 1908 potřebné úvěry.
Anglo-konlinentální akc. spol. pro zhušťování
mléka svolává na 28. t. m. mimořádnou valnou hro-
madu, která se má usněsti na zvýšení akc. kapitálu
z 1.5 na 2 mil. kor. Zvýšení toto má býti úlradou
na zakoupenou již továrnu na kasein v Surzercs
ve Francii.
Francouzský obchod zahraniční činil v prvých
11 měsících t. r. v dovozu 5467.648 mil. fr. (proti
5044.355 loni) a ve vývozu 5059.987 mil. Ir. (proti
4757.322 mil. fr. v témž období loni)
Česká společnost národohospodářská v Praz
koná pro své členy ve středu dne 18. prosince t. r.
vycházku ku prohlídce továrny na cukrovinky fir.ny
„První česká akciová společnost tová-
ren na orientálské cukrovinky a čoko
ládu na Král. Vinohradech dříve A. Marš-
ner“. Účastníci sejdou se o 1/43. hod. odpol. u bu-
dovy obchodní komory v Praze (nároží Josefského
nám. a Pařížské ulice) nebo o 1/23. hod. odpol. před
továrnou „na Plzeňce“ (Korunní tř.).
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytči
v pondělí dne 16. prosince 1907 přihlášeno jest 180
kusů hovězího dobytka původu domácího, 500 kusů
původu haličského a — kusů původu uherského.
Ir
Král
Marš
Francie
Praha
pařížský ulice
první český akciový společnost tová
39
article
oproti
od 1. ledna
1906
1907
40
article
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemně
výměně podané směnky, cheky, poukázkya
faktury: Od 8.—15. prosince r. 1907 úhrnem