ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 25 a5868220-7696-11dc-a7d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 25
Chunky — 40 celkem · entity: person 52, place 63, work 3, org 30
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemědělstvi
3 masthead
Obehod
4 masthead
—Průnysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 346. ze dne 15. prosince 1907.
7 title
Nochť soudí se o ruském předsedovi ministoria
8 article
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 14. prosince. Vládní rada Martin nových poplašných knih o Rusku již nevydává, poněkud záhadné a překvapující sympatie pro krajní křídlo ru- ských revolučních proudů v liberálních listech západoevropských vyprchaly a pobledly, ruské renty zahájily postupný kursový vzestup — ti, kdož byli přesvědčeni, že ani Rusko nepůjde k nové úpravě své jinakými cestami než dráhou organického vývoje, jak jest to právě v zájmu jeho pokroku, přece jen konec konců podrželi vrch. Ne proto snad, že by byli obdařeni jakýmsi věšteckým duchem, ale proto prostě, že nutno život pojímati tak, jakým jest. ve vývoji národů skoků není. K plné svobodě může se národ probiti pouze účinnou prací na vlast ním kulturním povznesení svém a pomocí po sílení hospodářského.
Martin nový Praha Rusko
9 article
Vrcholně chvíle francouzské revoluce ne- byly osvobozením národa, nýbrž vládou určitě skupiny politické, která evangelium své svobody psala krví druhých. Teprve nynější vlády fran- couzské — po vývoji více než stoletém a po kulturní práci přímo obrovské — plně provádějí to, co vyslovovala svými krásnými frásemia hesly revoluce. Finanění a protikulturní sou- stavou předrevolučního království byl francouzský lid vržen do krajní bldy duševní a hmolné (stačí tu čísti stále veliké a krásné dílo Tainovo), na tomto úhoru nemohly vyrůsti smavé květy tou- šeného zřízení nového. A při tom: jak hluboce lišili se lidé fran- couzské revoluce od lidí revoluce ruské. Eneyklo- pedisté připravovali moderní kulturu vůbec, roz- bíjeli strnulé a nemožné předsudky názorů katolicko-církevních, vedle rozmařilé Francie dvorské stála učená a pokroková Francie my- slící. Ona jediná representovala národ po jeho stránce vnitřní a dodávala ideové zbraně pro převrat politický. I Napoleon byl nucen počítati s tím, co vytvořila a vybudovala tato Francie, která při- pravovala osvobozenecké hnutí pevninové Evropy vůbec. I k nám do Čech zalétaly paprsky vzcházejícího poznání a pod jich teplem oživo- valo vědomí národní v tišině a klidu naší vlasti.
Tainův Napoleon Francie Evropa Čechy
10 article
Tohoto hlubokého základu ruská revoluce ne- měla. Konstituční hnutí, které sílilo a mohut- nělo přese všechna opatření vládní od války krymské a které nalezlo pravého útočiště v zem- stvech, utvořených Alezandrem II., toto hnut rovolučním ve smyslu krajních stran nebylo. Zůstalo monarchistním a třeba mělo hluboké výtky pro potomky Romanovů, nehlásalo od- stranění jich. V nové, třetí dumě tvoříse z těchto živlů pozvolna většina, která bude po- volána vésti Rusko kulturou a pokrokem hospo- dářským a sociálním ke svobodě, jež učiní z Ruska tím, čím býti má, vůdčí a nadějnou silou Slovanstva.
Romanov Rusko Alezandr II
11 article
Revoluční hnutí ruské — hnutí teroru a převratných snů — jest dílem politického ro- mantismu. Což bylo krásnějším než sen o ni- hlém převratu, který učiní z Ruska nejsvobod- nější a nejdemokratičtější stát, který v život přemění fcorie o sociální úplné spravedlnosti, který na troskách trůnu v plném lesku a kráse vybuduje vládu lidu? A teorií budoucího státu podávala starší socialistická literatura hojně. Že právě socialism překonává moderní svou hospo- dářskou kritikou a ještě více politickou praxí leorie svého velikého duševního zakladatele toho na Rusi nerespektovali. Bylo pisateli těchto řádků přáno debatovati o tomto postupovém vý- voji socialismu v kroužku moskevských rovoluč- ních studentů: onen veliký kvas v sociální de- mokracii německé, který zahájen známými mni- chovskými výpady Vollmarovými, byl zde nezna- mou pevnínou. A poněvadž nebylo hlubokých základů poznatkových, měl tento nedostatek býti překonán terorem; síla vědění a slova měla býti nahražena pumou a dýkou. Vraždilo se ke slávě velkého „našeho díla“, plného nejasnosti a mlh.
Vollmarový Rusko
12 article
jak to krásně vystihnul svými romány Turgeněr- A zapomínalo se především, že ten, kdo měl zaujmouti místo chystané na skáceném trů- nu, lid, byl naprosto nepřipraven, zatopen před- sudky nevědomostí, nekulturností, že nevyrostl ještě ke správě věcí svých. Svoboda měla sama o sobě nahraditi vzdělání. Anglie, Francie, Ně- mecko i Rakousko dokazují tak jasně celou svou historií, jak dílo kulturního a hospodářského pokroku staví žulové základy svobody: tato kle- potná cesta měla býti vykonána pouhou prokla- mací naprosté svobody. Vlastně lépe řečeno; vládou revolučních proudů, které svobodu zase pojímají pouze po rozumu svých názorů. A tak došlo k tomu, k čemu dojíti musilo: proti násílí stálo násilí, proti vraždám vraždy. A z tohoto krvavého kvasu vyrůstaly zvolna nadějné květy poznání, že dílo svobody nutno začíti prací kul- turní v nejširších vrstvách lidových. Moderní politika národní není a nemůže býti ani elegantní diplomatikou Seribeovských veseloher, svobodu nelze oddekretovati, ale pouze a jediné životem celým připraviti a založiti. Takový již jest děj věcí.
Svoboda Anglie Francie Rakousko TurgeněrA
13 article
Ti, kdož si přáli, aby místo pumou praco- valo se knihou, místo dýky slovem živným, byli při nejmenším stejně vášnivými zastanci svo- body pro Rusko, jako ti, kdož tloskali revoluci. A nad to: Slovanstvo má své postavení v ději- nách lidstva. Tato víra ani okamžikem nevyšla ze hlav a myslí evropského východu, rozpro- stírajícího se za Šumavou k Urálu, předpokladem toho, aby sen vyzněl touženou skutečností, jest právě státotvorná síla slovanská. Rozbití Ruska znamená zmar idejí těchto, zkulturnění jehoa spravedlnost jeho k Polsku při zachování pev- ného útvaru slovanské říše východu a severu jest základem lepšího budoucna. I na Rusi bijí srdce, plná lásky a pochopení k velikému po- slání otčiny, které tak vysoce poeticky vyslovil Gogol, i na Rusi jest dosti těch, kdož myslí bez nádechu romantismu a bez předsudků, vytvoře- ných samoděržavím. A tak zvolna vyrůstal obrat, kterého stal se Stolypin připravovatelem.
Gogol Stolypin Rusko Šumava Polsko Rus evropský východ
14 article
jakkoli: ukázal sílu v pravý čas a zůstal věren poslání svému, aby třetí dumou připravil pře- chod ke konstituci. A ve své úvodní řeči vyslovil zcela správně, že obrození kulturní a hospodář- ské jest nutným předpokladem. Bude-li duma na výši situace, započne zde, na tomto výroku bu- dovati. Řádné a v duchu doby vedené školství. zmodernisovaná samospráva, která dána v Ru- sku i dosavadním režimem, probuzení k hospo- dářské práci — toť jediná možná cesta za po- krokem! Režim jeden poraziti nestačí — nutno přece připraviti silné základy druhého. Toť dílo, historické a hluboké, třetí dumy!
15 article
Má je ve svých rukou a má možnost pracovati k němu. To dokazuje rozpočlová politika Stolypinovy vlády vebni jasně. Několik dat: ruský rozpočet státní (řádný i mimořádný) na r. 1908 vykazuje schodek 189.6 mil. r. Ciíra tato sama o sobě jest příliš vy- sokou, protože příjmové položky rozpočtu kalkulo- vány poměrně nízko, takže i dle slov ministra Ko- kovceva možno se nadíti pro r. 1908 značných po- kladních přebytků. Leč dle slov mínistra pokladu učinila tak vláda úmyslně; teprve v druhé polovině příštího roku má býti na základě skutečně dosažených výslodků konstatováno, jak bude třeha sáhnouti za účelem zjednání rovnováhy ve financích státních k úvěrní operací. Eventuální schodek bude v tomlo případě uhražen domácí zápůjčkou. K veliké zahra- niční zápůjčce, o níž se psalo v poslední době a kle- rou měly býti opatřeny prostředky k rychlému vy- budování loďstva a reorganisaci armády, sáhnuto býti nemá. Ruské ministerstvo financí toho chce, aby ruské finance státní sanovány byly vzestupem řád- ných příjmů Toho lze dosící dvěma směry. Jednak reorganisací soustavy zdaňování, jednak zvýšením hospodářského blahobytu lidu. Timto druhým směrem nelze jíti právě bez — kulturního povznesení jeho. To vláda ví, to cítí i duomna sama.
Stolypinův Ciír ko
16 article
Zde jest styčný bod pokrokových živlů dumy, za- ujímajících střed její a vlády. Tento moment byl dn i dumě druhé, leč tehdy kadeti neukázali se býti na vrcholu situace. Jejich taktiky a postup zklamaly na západ Evropy, kde věřili, že tato strana sama povo- lána k obrodě vlasti, a zklamaly i vůdce strany s- motné. Kadeti měli olevřenou cestu do kabinetu, kdy- by byli místo populárních pyšných hesel, kterými odmítali vstup do ministerstva, zaujali křesla jim na- bízená, byli by mohli samí prováděti to, co ukládali lidem, kteří pro tuto práci způsobilosti, neměli. — „Poruč a udělej sám“ — staré toto Havlíčkovo slovo platí v politice dodnes a bude platiti vždy. Minister- ský frak v moderním státě není parádou dvorskou ale závazkem pracovním — toho Miljukov pochopi nedovedl, byť mu to Petr Struve, který poznal zápo a jeho základy jeho politického vývoje, vykládal hodně jasně a zřejmě.
Struve Evropa
17 article
Jakmile tedy sanace financí ruských přenechána organickému vývoji financí těchto, vloženo v ruce dumy tolik oprávnění a tolik základů moci, že by jen pohlícká neschopnost nedovedla využíti jich. Ne ne- právem stará anglická parlamentní praxe označuje právo rozpočelní za základ všech svobod. Rozpo- čtová politika kabinelu Stolypinova předpoklady plné- ho tohoto práva pro Rusko tvoři a dává. Na tomto základu možno nyní budovati směle dále. Duma pra- cující může pracovati na kulturním povznešení národa vytrvale a proti všem reakčním záchvatům vlád může postaviti výsledky pracovnosti této. Dumy revoluční možno rozháněti, dumy pracovité nutno uznávati Jest zajímavo, že západ nechtěl pro Rusko uznati pravdy této, které se kloní bez námitek doma sám. Ostatně: Německo i Švýcary, i Spojené státy tleskaly ruským revolucionářům jen potud, pokud byli n Rusi, jinak měly pro ně — vypovidací dekretya hrozby. Za touto politíkou sympatie k ruské revoluci skrývala se žhavá touha po rozvratu Ruska; jediný Martin vyslovil toto vnitřní cítění otevřeně, aby tím ovšem sám znehodnotil finanční vývody svého spi- sku...
Stolypinův Rusko Německo Švýcary spojený stát Rus
18 article
Poslední ruský rozpočet státní a ještě více fi- nanč, politíka Stolypinova podaly zřejmý důkaz toho že vývoj konstitucionalismu, že vývoj k svobodě kul- turou a hospodářským pokrokem možným jest — tento fakt zjasňuje výhledy do budoucna a ozařuje opět víru, že Rusko probere se z otřesů dosavadních k novému, silnému životu. A snad přizná se nyní i tam, kde se to popíralo, že i ti jsou skutečnými zastanci svobodného a nového Ruska, kteří si přejí. aby cesta k svobodě šla prací kulturní a hospodář- skou, a ne potoky krve, prolévanými revolucí i vlá- dou. Národ Tolstého bude národem svobody — jen nutno její základy položiti v mysli a hlavy lidhu . V minulém týdnu věnována opětně pozor- nost především ukládacím hodnotám. Obchodo- vány byly za kursů po většině zpevněných zástavní listy české hypoteční banky, české prů- myslové banky a renty. Na trhu hodnot divi- dendových došlo k uzávěrkám akcil První české akc. pojišťovny na život za 265.— a akcií továrny na umělá hnojiva v Kolině za 425.— za které pak nabízeno 422.— a 420.—. Jinak nabízeno za akcie Úvěrního ústavu v Hradci Králové K 449.—, České průmyslové banky 414.—, Živnostenské banky 239.50, Pražské úvěrní banky 524.—, Hospodářské úvěrní banky 381.—, České banky Union 238.—, »Merkuru«, akc. směnár. spol. 593.—, První pražské za- stavárny 450.—, Zajišťovací banky 144.— První české továrny orient. cukrovinek 250.— Kolinské tov. káv. náhražků 620.—, Pivovaru v Č. Budějovicích 805.—, České spol. pro prů- mysl cukerní 149.—, Strojírny dř. Daňkovy 460.—, 458.—, Podolské cementárny 198.— První česko-moravské strojírny 850.—, Duche.- podmokelské dráhy 530.—, aniž by bylo došln k uzávěrkám.
Stolypinův Tolstý Kolinský Daňkův Rusko Hradec Králové Č . Budějovice český hypoteční banka úvěrní ústav Český průmyslový banka živnostenský banka 239.50 pražský úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Český banka Union 238 Český společenský první českýmoravský strojírna 850
19 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. Z Vídně, 14. prosince. (Pův. zpráva »Nár. L.«) President německé říšské banky dr. Rich. Koeh odchází ze svého místa, které zastával po sedmnácí let. Tato událost, která by snad jindy a jinde nevzbu- dila nijakého značného ohlasu, jest v německém tisku velmi živě diskutována. Tuto pozernost a tento ruch ovšem zasloužil by si dr. Koch prostě jako vy- nikající muž vědy i praxe, muž, který pomáhal kon- solidovati a soustředovati hospodárství německé víse
doktor Rich Koch Vídeň
20 article
(dr. Koch byl od r 1870 ve služháchi pruské slální cedulové banky) až k nynější jeho výši, a jako muž. který poctivě a vědomě dovedl zastávati a v prax prováděti své názory, Avšak lo všechno neurče- valo by onu pozornosl, která obrací se k odohodu starého presidenta německé říšské banky. Půsebe- ním posledních událostí na peněžním trhu, které ved- ly k přímo válečnému diskontu 71/2 procenta v Ber- lině, staly se akulními staré a odložené již otázky měny, politiky cedulové benky, depositní organisace a jiné, které souvisí přímo i nepřímo s měncua Irhem peněz. Ze starých zastanců dvojité měny zů- stalo ještě několik posledních, ale houževnatých při- vrženců s drem. Arendtem v čele, kteří v dnešní době drahých poněz a bezůspěšnosti vysokého dis- kontu nechtějí si dáti ujíti takovou lákavou přileži- tost, aby poukázali na domnělé nedoslatky a slahiny zlaté měny. A ve své kritice politiky říšské banky, která je přirozenou strážkyní zlaté měny, nejsou sami. Kruhy agrární dávno nelají se svými antipa- tiemi vůči vedení německé říšské banky. Mají svá přání o úvěrním podporování venkova a netají se konečně i sympaliomi k zastancům slříbra. Vůdee agrárníků hr. Kanitz podal v říšském sněmu Jolaz, „co zamýšlí kancléř učiniti, aby čelil nepřístojne- slem „způsobeným vysokou diskoniní sazbou“ — tento dotaz zcola zřejmě obrací se proti říšské baunce
doktor Koch Arendt
21 article
Dr. Koch byl vždycky slovem i činem věrným za- stancem německé zlaté měny a čelil velmi rozhodně vždy snahám, které dle jeho náhledu by byly s to, obroziti vážnost německé měny v cizině. A proto byl trnem v oku mocným zastancům „reforem“, kte- ré měly by Německo na věčně časy ochrániti od dra- hých peněz. Tyto „reformy“ jsou ovšem velmi po- chybného rázu, jsou spíše agitačními hesly, jež na první pohlod zdají se býti velmi dobře promýšie- nými a účelnými, jež však zůstávají hesly, přihléd- neme-li k nim bliže. Agrární kruhy a odpůrct ně- mecké říšské banky vůbec vytýkaly jejímu vedení, že nestará se dosti o rozmnožení zlatého pokladu.
doktor Koch Německo
22 article
Poukazují při tom na příklad banky francouzské, která pomocí presniové politiky dovede udržovatí si velký zlatý poklad. Na prvý pohled zdá se býti účelno, aby tato premiová politika byla zavedena i v Německu. Avšak zapomíná se, že premiová poli- tika dá se prováděti právě jen v zemi, která je věři- telkou ciziny. Neboť jen tam nemůže se státi, aby premie, kterou cedulová banka za zlato povoluje, rozšířila se i na celou tržbu. A premie na zlato v zemi jest zboršením valuty, proti kterému na př. u nás v Rakousku bylo nutno bojovati po léta. Ně- mecko má velmi často pasivní platební bilancia politika premiová znamenala by tam zhoršení měny.
Německo Rakousko
23 article
Zákon o „vytlačování dobré mince špatnou“, který tolikrát praxí byl doložen, platí ještě dnes. Jakmile by zlato vyžadovalo premii, nastal by jeho odliv z země. — Dr. Koch byl povždy zaslancem zásady, že není nic plalno uměle shromažďovali zlato, když nedovoluje to platební bilance. A na této zásadě trval, i když zlato banky mizelo a blížilo se nebez- pečí, že nastane okamžik, kdy nebude dosti zlala na předepsanou třelinovou úhradu bankovek. Radéji zvy- šoval diskontní sazbu do nekonečna. A to přineslo mu nepřátelství mnoha kruhů. Těmto kruhům jest me- tallická theorie Kochova málo závažnou, jim jedná se o možnost zvýšení oběbu bankovek. To je druhá „reforma“ — stejně nesmyslná však, jako zavedeí premiové politiky. „Reforma“ ta spočívala by asi v tomto: zvýšit akciový kapitál banky; utvořit říš- ský fond, aby říše nezatěžovala stav banky; a ko- nečně stanoviti, aby všecky peněžní ústavy, které přijímají vklady, složily část (1—2 proc)) ve zlatě u říšské banky. To všechno by měla zvýšit možnost vydávání hankovek. Avštk „relormáloři“ zapoml- nají, že, ahy se fuho docílilo, bylo by nutno sta mi- lionů kapitálů vziti z volného oběhu — který by se hojil opět u — říšské banky. Úspěchu by se docililo, kdyby kapilály ty získaly se z ciziny — ale tím po- moženo by bylo na okamžik a na trvale by se zbor- šila platební bilance. Agrárničtí „reformátoři“ ně- meckého poněžního trhu budou tomuto sotva tedy vykupiteli. Přívrženci zlaté měny v Německu mají proč se báti, aby změna v presidiu německé říšské banky nebyla změnou syslému. Neboť nový systém byl by érou experimnentů, které by Německe draze zaplalilo.
doktor Koch Kochův Německo
24 article
Zkušeností, kleré Německo nyní činí se svou organisací cedulového bankovniciví a se svou měnou, měly by si všímati velice bedlivě ony stranyv Uhrách, kleré touží po samoslatné cedulové bance a po placení hotovými. Uhry mají platební bilanei trvale pasivní a bylo by jim velmi nesnadno nahro- maditi si potřebný zlatý poklad. A nutno vysloviti pochybnost, zdali by pak ocážily se „korunovati“ svou měnu placením hotovými V minulém týdnu převládalo na burse smýšlen ochablé. Světový trh peněz stále ještě poskytuje neutěšený obraz a proto docházely z cizích burs zprávy většinou málo příznivě. K náladě nepřispívaln ani vnitropolická siluace. Na trhu bodnot dopravních upírala se pozornose přirozeně zvláště k akciím státní dráhy. Dle toho jak rozšiřovány zprávy příznivé nebo nepříznivě o stavu jednání s vládou, měnila se i nálada Jinak v celku obraty na tomto trhu nebyly nikterak značně Kursy akcií bankovních velmi málo měnily svou úroveň. Acie úvěrního ústavu získaly z počálku několik korun, jež pak znovu ztratily. U ostatníeh akcií nebylo význačných změn a obchody byly malé. Akcie železářské nikterak nezískaly uveřejněním skvělých štvriletních výkazů železáren. Zprávy z ci- zích trhů jsou trvale nepříznivé a také na schůzi Pražské železářské společnosti oznámena možnost snížení cen. Bursa všímala si více těchto stínů, než svělla a tak kursy vůdčích železářských hodnot sle- dovaly spíše tendenci sestupnou. Akcie uhelen uha- jovaly v celku svou kursovou úroveň, kdežio akcie strojíren na zprávy o kartelu byly velmi pevně. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 14. pros. 7. pros.
Uher Bursa Německo Uhry
25 article
96 90 96.70 Rak. korunová renta . . . 114 25 114.30 Rak. zlatá renta . . . . . 110 85 110 80 Uherská zlatá renta . . . 93 10 Uherská korunová renta . . 181 50 181. 60 Turecké losy . . . . . . 635.— 630. — Rak. kreditky 405.— 409 25 Banka pro zamě rakouské 749.— Uherské kroditky . . . . . 518 9 512.75 Bankovní jednota 1000.— 1000.— Pozemkový úvěrní ústav . . 239.— 239.— Živnostenská banka . . . . 670 25 668. 75 Společnost státní dráhy . . 151.25 145 75 Jižní dráha 420.20 420.— Polabská dráha 1057.— 1055.— Buštěhradská dráha lit. B. 976.— 967.— Dunajská paroplavební spol. 452.— 453.— Rakouská továrna na zbroj 582 50 588.— 517. — 512.50 Rým.-muráňská společnost 2390.— 2351.— Pražská železářska společnost 725.—
živnostenský banka státní dráha 2390
26 article Alpinky
Alpinky 722.— Mostecká uhlářská společnost 481.— 477.— Schodnica 241.77 241 80 Londýnská devisa . . . . 117.86 11777 Říšské marky . . . . . .
27 article
Proti chystanému kartelu pivovar skému a zdražení piva. Z Č. Budějovio. (Pův. zpr. »N. L. a) Ku podnětu některých pražských pivovarů zahá- jena byla akce na zlepšení situace průmyslu pivo varského v tom směru, aby utvořen byl kartel pivo varů za účelem rayonování hostinců, jakožto odbě ratelů piva a evení. zdražení piva. Některé pivovary postavily se proti nové organisaci odmílavě, v čemž došly přirozeně podpory hostinských i širokýeh vrstev konsumentů. Boj proti kartelu pivovarskému v jižních Če- chäch, zvláště v Č. Budějovicích, potkal se s výsled-
Č . Budějovio Č . Budějovice
28 article
kem. Český akciový pivovar v Č. Budě- jovicích hned z počátku rozhodně se postavií proti kartelu, nyní oznámily své rozhodnutí v témt smyslu pivovar měšťanský v Č. Budějov- cích a kníž. schwarzenberské pivovary v Proti- víně, Třeboni a j. v. Za účelem informování široké veřejnosti v tět záležitosti svolána pak veřejná schůze lidová na den 13. t. m. do sálů Budějovické pivnice v Č Budějovic í ch. Schůzi, navštívenou několika sty lidu ze všech vrstev společenských a různých politických táborů. zahájil předseda Svazu společenstev hostinských pro obvod obch. a prům. komory česko-budějovické a starosta česko -budějovického společenstva hostin- ských, hotelier p. V. Beneš. Po stránce odbornéa stavovské promluvili z hostinských pp. V. Žak Alg. Felber. Red. p. Jos. Kratoch v íl dotk! se břitce též politických poměrů a poukázal na příčiny národohospodářské mízerie v království českém. Jménem měšť. pivovaru v Č. Budějovicích učinil p. B. Schöttinger prohlášení, že tento závod rovněž odmílá účast na zahájené organisaci pivovarů Pisemné podobné prohlášení zaslalo ředitelství pivo- varů kníž. Schwarzenborga. Na to promluvili naeně a řízně i zástupe táborů dělnických, red. Janoušek za sociální de- mokraty a red. Mayer za národní socinlisty. Posl V. Holanský nepřipuštěm k slovu.
V Beneš V Žak Alg Felber Jos Janoušek Mayer Č . Buda Č . Budějov Prot Třeboň Č Budějovice í ch Reda Č . Budějovice Český akciový pivovar
29 article
Ke konci přečell p. Aug. Felber tulo reso- luci „Vyslechnuvše vývody řečníků, kteří promluvi! na veřejné schůzi, konané dne 13. prosince 190 v sálech Buděj vické pivnice v Č. Budějoviccích, Sva- zem hostinských z obvodu obchodní a průmyslové komory česko budějovické a předsednictvem společen- stva hostinských v Č. Budějovicích svolané za příči- nou připravovaného kartelu pivovarů v království če- ském, my účastníci této schůze prohlašujeme: 1. Ježto zavrhujeme každý ziskuchtivý kartel vůbec jako nemravný, zavrhujeme chystaný kartel pivovarský tím rozhodněji, jež- to má za účel jenom zbytečné, ničím neodůvodněné zdražení piva, čimž těžce by byly poškozeny zvláště dělné vrstvy našeho lidu, kteréž dnes beztoho jen stěží mohou uhraditi nej- důležitější životní potřeby. 2. S povděkem bereme na vědomí a schvalujeme všecky kroky, které proti chystanému kartelu pivo- varskému podnikli svolavatelé dnešní schůze a sli- bujeme jim všemožneu a nejúčinnější svou podporu, 3. a žádáme je, aby, nedbajíce žádných slibů. ať by jim byly dávány od kohokoliv, nezastavili se na cestě nastoupené, nýbrž aby vedli boj proti chy- stanému kartelu pivovarů tak dlouho, až tato akce pivovaru bude úplně zvrácena. Resoluce došla jednomyslného schválení, načež schůze doslovem předsedy ukončena.
Aug Felber Č . Budějovicce Č . Budějovice průmyslový komora
30 article
Odbyt železáren. Dle vydaného včera výkazu rakouských železáren činil v listopadu t. r. odbyí těchto výrobků, pokud týto podlehají kvotovému roz- dělení na jednotlivé podniky: oproli listopad 1907 1906 tyčové a fagon. železo 315.878 + 37.363 nosičí . . . . . . 99.643 — 24.737 hruhé plechy . . . .. 44.161 + 10.269 kolejnice . . . . . . 31.337. . + 23.233 Obraz je tentýž, jako v posledních měsících. Násled kem stagnace stavebního ruchu ubylo značně odbytu nosičů. Jinak odbyt značně vzrostl. — zvláště kolej nic — což vysvětluje se bezpochyby opravami svrchní stavby drah. Za minulých 11 měsíců činil odbyt:
31 article
tyčové a lagon. železo 3,176.340 + 28).963 nosiči . . . . . . 1,214.448 — 108.116 hrubé plechy . . . . 462.780 + 84.156 kolejníce . . . . . 569.615 + 64.462 Kartel strojíren. Ke zprávám o utvoření se ka telu strojíren dodáváme tyto podrobnosti: Smlouvy byly podepsány 12. t. m. a kartelní smlouva trvat bude od 15. listopadu t. r. (se zpětnou platností) do 15. listc padu r 1917. Ke kartelu přistoupilo 11 vel- kých rakouských strojíren a sice: akc. spol. strojírny dr. Breitíeld, Daněk a spol. Praha, Ško- dovy závody v Plzni, První českomorav- ská strojírna v Praze, Pražská akc. strojírna dř. Ruston a spol. Praha, F. Ringhoffe Smíchov, Bromovský, Schulz Sohr Praha První brněnská strojírna Brno, strojírna Andritz, akc. spol. pro stavbu strojů dř. Bran
doktor Breitíeld Daněk Ruston Bromovský Schulz Sohr Praha Plzeň Ringhoffe Smíchov Bran strojírna Brno Andritz Ško
32 article
Lhuillier Brno, Simmeringská stro- jírna a vagonka Vídeň a s touto spojená stro- jírna v Králově Poli u Brna. Obrat těchto jede- nácti továren bude činiti dle zamýšlených vyšších cen asi 80 mil. korun. Mimo to mají ke kartelu býti přibrány některé menší továrny, o čemiž se teprve bude jednati. Oproti tomu na uzavření smlouvy s uherskými továrnami se nepomýšlí. Kartel nebude ustanovovati kontingent produkce, nýbrž bude přidě- lovati každé jednollivě továrně určité kvoty. Formální cenová úmluva nebude uzavřena. Oproti tomu dou- fají továrny, že ceny zvýší se tím, že konkurence vzhledem k přidělování kvot přestane. Celé odvětví slavby strojů jest rozděleno v několik skupin. Tak jest na př. skupina pro parní stroje, pro zařizování cukrovarů, pivovarů atd. Každá firma bude míti proto třebas několik kvot skupinových. Firmy jsou opráv- něny, vyměňovati navzájem dolyčné kvoty. Tím bude umožněna větší specialisace výroby. Největši kontin- gent má strojírna dř. Daňkova, Škoda a Ruston, které již dříve uzavřely společenstevní zájmy, mají dohro- mady asi stejný kontingent. Za účelem kontroly pro- vádění přidělených továrnám zakázek zřízena bude evidenční kancelář, k níž přičleněna bude kancelál rozdělovací. Obě kanceláře budou míti své sídlov
Vídeň Brno Daňkov Kurier Brno Škoda a Ruston
33 article
Praze. Vedení kartelu svěřeno bude každoročně jiné firmě, klerá k tomu bude zvolena. První rok povede kartel strojírna dř. Daňkova. Kartel jest nevypově- ditelný. Kartel má míti také za účel zlepšení plateb ních podmínek. Dosud obvyklé platební podmínky nejsou dodažovány a mají nyní býli stanoveny jako obligatorní. Vývoz a dodávky pro námořní plavbu jsou mimo kartelní úmluvu, Z trhů peněžních (dne 14. prosince). Praha Dnešní bursa minula zcela bez závěrek a pouze čtvř procentní zástavní listy české Hypoteční banky získaly 25 haléřů, takže kladeno za samé K 97.25 až 98.25. Jinak podáváno za akcie: První čes. tov. na orient. cukrov. K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. společnost K 593.—, První pražské zastavárny K 450.—, První české akc. pojišť. na život K 267.—. Kolínské tov káv. náhražků K 620.—, Pivovaru v Č. Budějovicíeh K 805.—, Živnostenské banky K 239.50, České banky »Union« K 238.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 148.—, strojírny Daňkovy K 464.—, Praž- úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 381.—, České průmysl. banky K 414.—, Podolské cementárny K 198.—, Zajišťovací banky K 137.— Akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 420.—, První česko moravské strojírny K 850.— Královéhradeckého úvěrního ústavu K 449.— peníze
Daňkův Praha Č . Budějovicíeh Kolín K 593 první český akciový živnostenský banka Český banka hospodářský úvěrní banka Český průmysl
34 article
Vídeň. Ačkoliv pověsti o ztrátách úvěrního ústavu na textilní společnosti bratří Rosenthalů se ne- potvrdily, přece nedošlo k prodejům na začáleční burse a kreditky tím byly značně stísněny. Také ne- příznivé zprávy z Nového Yorku a z Londýna, jakož i zhoršení zdejších a mežinárodních peněžních trhů působily nepříznivě, k většímu bnutí však nedošlo. Malou poptávku měly akcie strojíren. Na polední burse oznámeny byly uspokojivé výkazy o odbytu rakouských železářských a následkem toho alpinky. které z počátku byly značně stísněny, se zolavily. Také pražské železářské byly lepší a to mělo v zá- pětí všeobecně zlepšenou tendenci, když všsk později zase soukromé diskonto berlinské stouplo, obchod zase uvázl. Na konci bylo zdrželivé smýšlení. Kromě kreditek byly akcie lände rbanky nižší, akcie státní dráhy byly dobře upevněny, lombardy byly stísněny berifnským prodejem, alpinky a pražské železářské se lehce zotavily. Akcie Škodovy měly vyšší kurs. Trh k ukládání lepší; na eskomptním trhu peníze stouply 5"/1% až 6 procent. Berlín. Průběh dnešní bursy byl chabý a reali- sace nabyly větších rozměrů po ohlášeném zvýšení soukromého diskontu o čtvrt procenta. Mimo to zprávy z Ametiky nezněly nikterak utěšeně a větší prodeje pro účet londýnský poškodily znatelně akcie ameri- ckých dopravních podniků. O jedno až tři procenta snížena kursová úroveň akcií průmyslových podniku volně i kasovně obchodovaných a i akcie bankovních ústavů doznaly citelného oslabení. Kreditky a státní dráha rakouská trpěly vídeňskými prodeji. Ruské titry pevně zúročitelné i bankovní po pevném začátku vli- vem chabých záznamů pařížských oslabeny. Soukromý diskont 71/% procent. Denní penize 61/2 procenta.
Škodův Vídeň Nový York Londýn Berlín bratr Rosenthal
35 article
Rakousko-uherská banka. Mimořádná valná hro- mada Rakousko-uherské banky, která se má usnášeti o obnovení privilegia, konána bude 30. procince. Sp.áva banky čekala tedy až do posledního cka- mžiku — snad v naději, že v Uhrách vyjasní se snad poměr vůdčích stran k otázce bankovní. Minnotádná valná hromada má zmocniti generální radu, aby v příhodné době žádala u obou vlád o ohnovení privilegia, které vyprší koncem r. 1910. Privileg. um bude prodlouženo asi pouze do konce r. 1917, kdy končí období vyrovnací dohody. Po tomto okamžiku nastane asi rozluka banky. — Generální rada Lanky sejdle se 19. t. m. k poslodní schůzi v tomto roce. Bude se na ní jednati o přibližné výši dividendy za minulý rok 1907. V tomto roce měla banka 18kráte oběh zdaněných bankovek v úhrnné výši 1569.4 mil. kor., kdežto loni pouze sedmkráte v obnosu 321.5 mil. kor. Až dosud činila by daň z bankovek 1.6 mil. kor. a vzroste do konce roku skorem na 2 mil. kor. Ke slavu českého průmyslu textilního. »Text. Obz.« píše: Za poslední měsíc nedošlo k naprosto žádným přesunům ani v zaměstnanosti aniv jakémkoliv jiném směru. Přádelny bavlnař- ské pracují úplně a při vyprodanosti jich až do za- čátku 1909 jest prosperitajich zaručena. Ovšem ob- jednávky na další lhůty docházejí již v míře zmen- šené; v tomto směru projevuje se určitá zdrželivost.
Rakousko Uhry uherský banka Privileg Lanka
36 article
Zaměstnanost tkalcoven jest rovněž nadale úplná a sice platí to jak o tkalcovnách režného, tak o tkalcovnách pestrého zboží. Pozorovati však možno, že ceny zboži pro pozdější dobu jsou do jisté mlry stlačeny. Nových objednávek. dochází. poměrně málo, což ovšem na celkovou zalímní situaci nemá potud vlivu, že disponují tkalcovny objednávkami až do konce 190B. Rovněž rukodllný průmysl tkalcov- ský počíná nyní — kdy přestaly již práce v polích — plně pracovati a zaměstnanost rokodílných závodů v posledním měsíci podstatně se zvýšila, takže nyní pracuje se obvyklou měrou, jak tomu v zimních mě- sících vůbec bývá. Na průmysl lnu nezůstaly vleklá krise americká a malá sklizeň v Uhrách bez následků a to hlavně co do zaměstnanosti průmyslu tohoto. Velké zakázky vývozní, které sjednány byly Amerikou, byly následkem neutěšených poměrů ame- rických peněžních trhů prostě stornovany. Platnými sjednávkami je ovšem odbyt zatím zaručen, nicméně neodebírá se — a hlavně platí to o přádelnách — zboží v takovém množství, jak by se za to mělo. Nové lny z Ruska pravě docházejí. Pokud lze již dnes siluaci přeblédnouti, jest patrno, že české lny a rosené lny ruské budou v dosti hojném množství uvedeny na trh, že však bude jakost pravděpodobně podřízena. Ruské lny močené jsou poněkud lepší ro- sených. Celkem jest situace na trhu surovinném klidna.
Uhry Rusko
37 article
První česká akciová spolačnost továren na orien t5l. cnkrovinky a čokoládu na Král. Vinohradech — dř. A. Marsner. Znamenitý rozvoj obchodu tohoto závodu, již od počátku roku patrný, vykazuje za po- slední 3 měsíce neobyčejné zvýšení. Tak prodánov měsících září 1906 za K 249.564.89, říjnu 1996 za K 356.366.13, listopadu za K 316.751.04a v r. 1907 za K 322.213.63, 379 381.63, 354.335.59. od 1. ledna do 30. listopadu 1906 za K 3,079.810-09, od 1. ledna do 30. listopadu 1907 za K 3,549.631 90, takže celé stoupnutí od 1. ledna do 30. listopadu obnáší více o K 469.821.81, jež zajisté nejiépe svědčí o zdatnosti tohoto českého závodu. Odbyt německého svazu oceláren v listopadu t. r. činil polotovarů 115.891 tun proti 120.014 t. v říjnu, potřeb na vrchní stavby 222.074 t. proti 188.998 t., formového železa 85.091 t. proti 129. 921 tun, celkem tedy 423.056 t. proti 433.933 t., čili pře- počítáno na pracovní dny 17.627 t. denně proli 16. 257 t. v říjnu t. r. Hlavní vzestup vykazují ten polřeby železniční, při čemž oficiální zpráva výslovné kon- statuje, že nejde jen o zakázky státních drah. Vzhledem k poměrům poněžního trhu a způsobené ji- mi všeobecné zdrželivosli prohlašuje oficiální zprá- va výslodok listopadový za zcela uspokojivý Sonlěž německých železáron na rakouském trhu. „K. Ztg.“ sděluje: Německé železárny oferují v Praze tyčové železe za 105 mk., což incl. cio per 70 K a dopravné znamená 22034 K za tunu, kdežte cena rakouských železáren činí 225 K. Německý hrubý plech nabízí se za 123 mk., oož inel. clo 90 K a dopravné značí 262 K za t., vůči 2671/2 K požadova- ným rakouskými fimami. — Třebaže zalín nedašle ještě k četným uzávěskám, nezbude patrně rak. žes lezářskému kartelu, než jíti rovněž s cenami dolů.
Král A Marsner K Ztg Praha
38 article
Druhý tunel simplonský. Stavovská rada švýe carská přijala jednomyslně návrhy generálního ředie telství švýcarských železnic, jakož i spolkové rady v příčině bezodkladného zahájení prací pro slavbu druhého tunelu simplonského a povolila k tomu účee lu na r. 1908 potřebné úvěry. Anglo-konlinentální akc. spol. pro zhušťování mléka svolává na 28. t. m. mimořádnou valnou hro- madu, která se má usněsti na zvýšení akc. kapitálu z 1.5 na 2 mil. kor. Zvýšení toto má býti úlradou na zakoupenou již továrnu na kasein v Surzercs ve Francii. Francouzský obchod zahraniční činil v prvých 11 měsících t. r. v dovozu 5467.648 mil. fr. (proti 5044.355 loni) a ve vývozu 5059.987 mil. Ir. (proti 4757.322 mil. fr. v témž období loni) Česká společnost národohospodářská v Praz koná pro své členy ve středu dne 18. prosince t. r. vycházku ku prohlídce továrny na cukrovinky fir.ny „První česká akciová společnost tová- ren na orientálské cukrovinky a čoko ládu na Král. Vinohradech dříve A. Marš- ner“. Účastníci sejdou se o 1/43. hod. odpol. u bu- dovy obchodní komory v Praze (nároží Josefského nám. a Pařížské ulice) nebo o 1/23. hod. odpol. před továrnou „na Plzeňce“ (Korunní tř.). Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytči v pondělí dne 16. prosince 1907 přihlášeno jest 180 kusů hovězího dobytka původu domácího, 500 kusů původu haličského a — kusů původu uherského.
Ir Král Marš Francie Praha pařížský ulice první český akciový společnost tová
39 article
oproti od 1. ledna 1906 1907
40 article
Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemně výměně podané směnky, cheky, poukázkya faktury: Od 8.—15. prosince r. 1907 úhrnem