2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
15. prosince 1907. Císlo 346
4
article
nekalým úmyslem do kostela vloupal a donutil
mne, abych se s ním a jeho syny do sakristie
odebral a tam farářova přichodu a soudu vyčkal.
Farář asi za půl hodiny přišel a vyslechnuv
pozorně obě strany, poslal kostelníka s míni-
stranty ven ze sakristie a pravil mi pak se smí-
chem: „Vy jste se stal obětí veselého omylu.
To světlo v kaplance vše zavinilo. Vaše paní
teta se šeredně mýlila: to světlo neznačilo, že
je už čas na rorate. Byly teprve 2 hodiny s půl.
noci a velebný pán přišel právě teprv — z ho-
Nemo.
spody.“
Nemo
5
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Krádeže ve velkých obchodnich do-
mech po stránce lékařské.
Jako v teplých a slunných měsících jarnich
a letních jest krásným venkov zásluhou přírody.
tak zase za pošmourného, chladného a nevlíd-
ného počasí podzimního a zimního skytají města
přičiněním lidí přehojné zábavy a poučení a sice
nejen za peníze, nýbrž i zdarma.
Zejména to plati o velikých městech světo-
vých, k nimž v nejnovější době začíná se řadit
i naše slovanská Praha, kde v posledních leteck
vznikají prožatím jen velkolepé domy obchodní,*)
jako jest na příklad český závod Novákův ve
Vodičkově ulici, v nichž kupujícímu nebo pou-
hému diváku předvádí se hojnost nejrůznějšíel
tovarů z celého světa v prostředí a úpravě, pře-
vyšující představy naše z pohádek a omamujíc
až smysly naše. Za nevlídne pohody zimní, ze-
jména před vánocemi, skýtá prohlídka takového
velkého domu obchodního skutečně velkolepou
podívanou.
Tyto velké domy obchodní čili „grands ma-
gasins“ Francouzů, které vzaly původ ve Franci
a odtud se rozšířily po celém světě, mají také
svou nevítanou zvláštnosť, totiž své zvláštní zlo-
děje, či, lépe řečeno, své zvláštní zlodějky, po
něvadž většinou bývají pachateli krádeží v ob-
chodech takových ženy.
Novákův
Francouz
Praha
Vodičkův ulice
6
article
Ve všech takových domech obchodních se
krade. Zajímavo jest, že většinou páchají krá-
deže nikoli chudí nebo venkovští obyvatelé, ný-
brž takoví lidé, hlavně ženy, které nemají zapo-
třebí krásti. Nemyslí se tím snad zloději ze ře-
mesla, ani nepoctiví zřízenci závodů takových.
nýbrž ženy, které za účelem koupi nebo pro-
hlídky chodí do obchodních domů a tam neodo-
lají lákavosti veřejně vyložených předmětů, které
se dají rychle uchopiti a snadno skrýti, nýbrž
použijí příznivých okolnosti a nestřeženého oka-
mžiku a krádež provedou.
Většinu zlodějek takových chytí sami pro-
davači a zboží jim odejmou, nebo si je dají za-
platiti, jiná čásť pachatelek bývá chycena stráži
bezpečnosti a ocitá se před soudem, který pak
zlodějky z řemesla nebo zlodějky úmyslné přimo
odsuzuje, ony pak ženy, jichž dosavadní život
a postavení společenské činí přestupek krádeže
v prvém okemžiku nevysvětlitelným, a o jichž
duševním stavu se pochybuje, dává vyšetřii
soudním lékařům.
7
article
Pozorovali touiž poprvé lékaři francouzští.
a po nich i jiní lékaři, že ženy, páchající krá-
deže ve velkých obchodních domech, liší se ve
mnohých věcech od zlodějek obyčejných a že je-
jich způsob jednání jeví se do jistě míry chorob-
ným. Francouzský lékař Dubuisson karakterisuje
pachatelky takové takto:
Ženy takové kradou jen ve velkých domech
obchodních Většina jich žije v dobrých pomě-
rech hmotných, některé z nich jsou dokonce
velmi bohaté a mohou si tudiž bez obtíží zaopa-
třiti peníze, potřebné k nákupu. Předměty ukra-
dené nemají často pro ně žádné ceny, nebo se
jim jich vůbec nikoli nedostává, naopak mívají
právě pedobné věci doma a to mnohdy dokonce
ve množství mnohem větším, nežli mohou upo-
třebiti. Jakmile pachatelky krádeže jsou za
drženy při východu z domu obchodního, kde
krádež provedly, nebo několik kroků dále na
ulici, z pravidla se hned přiznaji ke právě pro-
vedené krádeži a některé činí tak dokonce s ja-
kýmsi odlehčením, jakoby se tím zbavily těž
kého břemene, které je tižilo. Mnohé nespokojí
se pouhým přiznáním, nýbrž předbihají otázkán
a obžalují sebe samy také z dřívějších krádeží
kterých se byly dopustily za podobných okol
ností, a oznamují, že se u nich doma najdou ty
neb ony ukradené předměty. Domovní prohlídks
provedená v jich bytě, objeví skutečně více nebo
méně znační počet těchto předmětů, které bý
vaji většinou ve skříních nebo temných kou-
tech uloženy a sice někdy tak dobře, že zlodějky
samy musi je hledati. Tyto předměty nebývaji
z pravidla ani upotřebeny, nýbrž bývají úplně
netknuty a mívají na sobě dokonce ještě značky
jednotlivých skladů. Když konečně zlodějky jsou
vyslýchány soudně a tázány po vysvětlení jich
krádeže, odpovídají všechny zhruba asi takt :
Dubuisson
8
article
„Přišlo to tak na mne — ztratila jsem hlavu —
zdálo se mi, jako by mi to vše náleželo — čím
déle jsem sla, tím větší měla jsem touhu bráti
— kdyby mne nebyli zadrželi, byla bych tak či-
nila ještě do nekonečna.o
Takové chorobné páchání krádeží nazývají
odborní lékaři nervoví „kleptomanií“, čímž se
rozumí nutkání něco ukrásti a to při vyloučené
ziskuchtivosti nebo lakotnosti. Kleptomanie nenr
snad nějakou samostatnou chorobou duševní,
nýbrž je to přechodný chorobný stav vůle u osob
duševně slabých nebo degenerovaných, spočíva-
jící v tom, že vystoupí naléhavé nutkání něco
ukrásti, proti čemu nemocná osoba se marně
vzpírá; čím větší bývá zápas mezi nutkáním
k činu a mezi odporem vůle nemocné osoby,
tím zoufalejší nastává stav v mysli nemocné
osoby, až posléze tato nutkání podlehne, což
bývá provázeno pocitem libého uklidnění.
Kleptomanie v uvedeném smyslu bývá pod-
míněna zvláště poruchami duševními, vrozenou
nebo ziskanou slabomyslností, počínajíeí po-
všechnou paralysou, epilepsií, degenerací du-
ševní, těžkou bysterií a neurasthenií. Dočasné
mohou se objeviti také v období měsíčků, těho-
tenství a sklonku pohlavního života u žen po-
měrně duševně zdravých stavy zaujatosti, ve
kterých bývají páchány krádeže, které lze ozna-
čiti za činy chorobné; stavy takové způsobují
vzhledem k zákonu trestnímu buď úplnou nepří-
četnost, neb aspoň zmenšenou příčetnost.
Jak často zjistiti lze poruchy duševní u žen
polapených při krádežích v obchodních domec
a vyšetřovaných soudními lékaři, zdali slabost
9
article
*) O podnicích poučných, zábavných a zdravot-
ních, jako jsou zoologické zahrady, Prater, hříště (na
př. Jordánův park v Krakově) prozatím v Praze mlu-
viti nemůžeme.
vůle žen těchto oproti lákavosti domu obchod
ního jest chorobnou, po případě běží-li o nutka-
vé jednání, vylučující neb omezující zodpověd-
nost pachatelek, vysvítá nejlépe ze statistiky
francouzského lékaře Dubuissona, který vyše-
třoval 120 žen takových a pouze 9 jich uznal
za úplně zdravé přes to, že tvrdily, že si činu
svého nebyly jasně vědomy, nebo že neodolatel-
ně byly nutkány spáchati krádeže. Ostatních
111 žen bylo duševně chorobných a siceg
trpělo povšechnou paralysou, 3 změknutím moz-
ku, 13 slabostí duševní, 9 hallucinatorní psycho-
sou, 26 neurasthenií a současnou duševní
mravní vysíleností a různými tělesnými vadami.
37 hysterií, 15 pak žen jevilo poruchy duševní.
poněvadž se právě nalézaly v období měsíčků
nebo těhotenství nebo na sklonku života pohlav
ního.
Jordánův
Dubuisson
Prater
Krakov
Praha
10
article
Dubuisson po prvé také ukázal, že u žen
neurasthenických a hysterických mravní síla,
kterou by mohly se snažiti vzepříti se pokušeni
lákade! v obchodních domech, bývá zvláště ten-
křiit značně snížena, když svůdnost lákadla stává
se přílis silnou. Vstoupí-li se do některého z tn-
kovřeh ohromných závodů, jest nemožno v nich
delší dobu prodliti, aby se při tom člověka, byt
byl nejlepší konstituce nervově; nezmocnil zeein
zvláštní počit vysílení nervového, únavy duševní
a zmámenosti; zrak, cit, čich, naše nejjemnější
smysly rychle umdlévají v tem hemžícím se, lo-
mozícím, zářícím a páchnouetm mr žství, člo-
věk umdlévá velmi rychle ať zůstane klidně se-
dětí na jednom místě a sleduje zrakem rueh
proudící kolem něho, nebo se pomalu po míst-
nostech prochází. Děje-li se tak i muži se sil-
nými nervy, oč vice působí takově prostředí na
ženu se slabšími nervy a zejména na ženu
s chorými nervyl
11
article
Rozumi se, že soudní lékař v každém při-
padě přesně uvažuje, zdali u žen, stižených mí-
nou nourasthenii nebo hysterií, ale nikdy ne-
trpěvších chorobou duševní, jest na místě mír-
nější pojímání jich přestupku proti majeíku ob-
chodních domů či zdali neběži prostě o dobře
promyšlené krádeže z pohnutek, ležících v po-
vaze a poměrech pachatelek, neboť nesmí se
zapomenouti, že zvláště ve velkých městech ti
sice rodin žije nad své poměry a že rodiny ta-
kové velice se musí namáhati, aby protloukly se
životem a uchovaly si zevní lesk. Mnohým mat-
kám zdá se nezbytnou nutností, věšeti na sebe
i své dcery stále modní, třebas levné oděvy,
okrašlovati své byty třeba bezcennými tretkami,
dávati hostiny přátelům, pořizovati svým dcerám
výbavu nad svou možnost, jen aby z nepravého
studu nebo za účelem zlepšení úvěru nebo snad-
nějšího provdání dcer stále vzbuzovaly dojem
solidnosti nebo dokonce zámožnosti; nemajíce
pak k tomu při skrovných příjmech dostatečných
prostřodků, neštití se pak ani dopustiti se krá-
deže, kterou pak dokonce i mnohý manžel bývá
překvapen, tvrdě, že „jeho paní nemá toho vů-
Dr. Ant. Wiesner.
bec zapotřebl.
doktor
Antonín
Wiesner
12
article
Boj proli infekčním nemocem v Německu. Pro-
pukne-li v některém okrsku líše německé infekčnl
nemoc, jež se rozšíří v patrnější epidemii, založí vla-
da v příslušném městě slanici vyšetřovací, jež na
za účel stanoviti přesně aetiologii jednoho každého
onemocnění, sledovali průběh i způsob šíření se na-
kažlivé choroby a na základě toho vyzkoušeli posuo
známě prostředky k polačení epidemie po případě
nalézti prostředky a opatření nová. Příkladem tohoto
jednání vlády je na př. zřízení stanice epldemiolegi-
cké v Saarbrückenu před několika lety za příležilosti
epidemie tyfu a paratyfu. Talo vykonala v Porýnsku
služby pro zdravotnictví tak vydatné, že přeméněna
byla letos na stálý hyglenický ústav: 20.000 M po-
skytlv úřady autonomní, 30.000 mk. přispěl cízařský
disposiční fond, ostatní doplněno ze státní pokladny.
Německo
Saarbrücken
Tala
Porýnsko
M po
13
article
Hlavním úkolem tohoto ústavu má zůstati boj proti
iní. chorobám v okoli Saarbrückenu. — Vedle toho
má řeštiti hygien, otázky z oboru hygieny bylů, hy-
gieny průmyslové, opatřevání vody, odstraňování ved
odpadových a pod.; také jest úslavu doplňovati vzdě-
lání lékařů, vychovávati odborný personál k desin-
fikování obydlí i předmětů a pod. — V Praze mame
tvfus eudemický a nezmohli jsme se posud ani n
první krok boje proti této nemoci — zařízení vy-
Dr. S.
šelřovací stanice.
Oslavy lorda Listera, o níž jsme se svého času
zde zmínili, zúčastnil se Londýn tím, že jmnenoval
Listera česlným občanem. Diplom ve zlaté, umělecky
pracované kasetě odevzdán byl stařičkému lékaři ve
zvláštní slavnoslní schůzi starostou londýnským.
Marně vzpomínám našich znamenitých lékařů české
university, byli-li městem Prahou podobně vyzna-
menáni; a máme ece také na naší universitě péry-
Dr. S.
lékaře.
Ochrana proti pohlavním chorobám. Město Drá-
žďany uzavřelo na svůj náklad uspořádati v měsíci
únoru a březnu pro abiturienty škol střednich před-
nášky o hygieně mladého muže. — Návštěva kursu
je dobrovolná, se svolením rodičů, přístupna i stcům
Ur. S.
abiturientů.
V Bavorsku zakládají nový nalezinec, vláda po-
volila sbírky k tomu účelu. Byly kdy v některé zemi
koruny svatováclavské sbírky k podobnému účelu?
K tomu jsme příliš hrdi, proto raději podobných
ústavů ani nezaložíme (král, hl. město Praha nemá
Dr. S.
svoji nemocnici
doktor
Lister
Saarbrücken
Praha
Londýn
Drat
Ur
Bavorsko
14
article
Z odborných kruhů.
Z odborných kruhů.
Střílení na mračna
Dr. Jos. Bělohlav.
Nevím již, jak je tomu dávno, co shlédi
jsem v našem „Kurýru“ obrázek, představujíeí
známou figuru pověstného kroupodrtiče: hmo-
ždýř s dlouhatánským trychtýřem. Bylo to vš k
rozhodně v tomto roce, asi v době předprázdni-
nevé. A několik slov obrázek provázejících hlá-
salo, že to byla správa uhřiněvesského velk-
statku, která takovýmto způsobem obohatila svůj
hojný bospodářský inventář, pořídivši si dle
dobrého příkladu z jiných míst tento znamenitý
přístroj na rozbánění „škodlivého povětří“. Če-
kal jsem tehdy, že dočtu se něčeho v novinách
o výsledcích tohoto slibného pokusu v samém
sousedství našeho veleměsta, bohužel všek
marně. Letošní léto mělo ovšem všechny jině
vlastnosti, než aby přineslo nám jen trochu
pořádné krupobití, které by už stálo za pokus
a nějakou tu oběť na penězích a — na životech
lidských.
Pokud by šlo o peníze, není konečně taková
oběť tak drahá. Dle rozpočtu ze starší doby.
který mám po ruce, a týkajícího se střelby proii
20 bouřkám s průměrným počtem 30 vypálených
ran za jedné, byly výlohy takové: 108 kg pra-
chu (600 ran 108 g náboje) po 76 h == 82 k
8 h, zápalky a podobné 6 K, mzda střelcům
(20 bouřek 2 K) = 40 K, pojišlění těchlo
proti úrazu 9 K, udržování a opravy přístroje
7 K, úhrnem 144.08 K. K tomu druží se: 10
amortisace ceny aparátu = 25 K, 20% amorti-
sace ceny střelné boudy = 12 K, 5% úroků
provozovacího kapitálu 400 K = 20 K, jiné
doktor
Jos
Bělohlav
kg
400 K
15
article
14.40 K, úhrnem 71.40 K. V celku tedy 215.4e
korun.
Počítá-li se, že jeden aparát o náboji 180
prachu postačí úplně na „ochranu“ 100 ha po-
zemků, plyne z toho roční výdaj pro hektar př
oněch 20 bouřkách, počtu to i u nás obvyklém
2.15 K, tedy výdaj v celku nepatrný. Povážli
vější je resultát střílení, pokud jde o lidi. Re-
sultát ten byl v r. 1900, jak dalece ovšem bylo
lze případy shledati a zaznamenati, v Rakousko-
Uhersku a Italii: 60 těžce raněných, 22 lehce,
11 mrtvých. Výsledek tedy dosti uspokojivý, a
ne zplna. Poněkud lepších resultátů dodělali se
v r. 1901 v Benátsku a Lombardsku, kde 5 lid
zabili načisto a 30 zpola, takže musila býti ko-
nečně z obavy před utěšenými výsledky činnost
„střeleckého konsorcia“ úřadně zastavena.
„Účinnost“ kroupodrtiče je tedy bezespo
na, pokud jde o peníze a o-lidi. Nebude tedy
nezajímavo podívati se, jak dalece se osvědčil
i proti mrakům a kroupám. Uhřiněvesští, bu-
dou-li, jak doufám, v příštím roce střílet, na-
leznou v těchto řádcích jisto „předběžnou prů-
pravu“, jež rozhodně nebůde jím v praxi n
škodu.
Re
RakouskoUhersko
Benátsko
Lombardsko
ha
16
article
Březnové číslo letošní „Meteorologisch
Zeitschrift“ přineslo jako úvodní článek úvahu
nynějšího ředitele c. k. ústřed. meteorol. ústavu
vídeňského dvor. rady J. M. Perntera o střílení
na mračna, úvahu, nádepsanou významně: Ko-
nec střílení. Resultát tento, žalostný pro za-
stance střílení, je konečně samozřejmý a pocho-
pitelný. Nemohlo také býtí jinak při věci, která
založena ani ne tak na náhodné shodě okolností,
jako spíše a více na dobré vůli a víře. A že víra
láme železo, je známo, a tak i tu, třeba že ko-
nečný soud vybraných znaleů z řad praktikůi
theoretiků, shromážděných za tímte účelem
v Hradci roku 1902 vyzněl pro úspěšnost tohoto
ochranného prostředku zhola nepříznivě (obšír-
nou zprávu o tom viz v Přídavku k Výroční
zprávě c. k. central. meteorol. ústavu 1902),
střílení na mračna provozováno dále, ba ješté
s větším úsilím a možno říci i systematičtěji,
jak v kolébce tohoto hnutí, Bystřici a Castel-
Franco Veneto, tak i na četných nových místech.
Pernter
Franco Veneta
Hradec
Bystřice
Castel
Meteorologisch Zeitschrift
ko
17
article
Zmíněného roku 1902 shrnul Pernter výsledek
porad a jednání v tento závěr: „První resultát
konference znalců v Hradci je tedy ten, že
účinek střílení na mračna jeví se netoliko po-
chybným, ale v uvážení všech okolností jako
nejvýš sporný, ba nepravděpodobný.
Nyní pak podává Pernter v uvedené úvaz
stručný přehled výsledků střílení po roce 1902
docílených a dospívá na základě jejich k témuž
úsudku, jako dříve, s tím rozdílem, že prohla-
šuje střílení na mračna za věc netoliko bezúčel-
nou, ale pro vědu vůbec za odbytou. Nebude
tedy nezajímávo, podáme-li tu některé případy
Pernterem uvedeně, poněvadž střílení na mračna
i u nás nalézá dosti etitelů. Případy z této doby
jsou tím závažnější, poněvadž obě pokusná úze-
mí organisovala tu ze pomoci státní ochrannou
službu mnohem intensivněji než tomu mohlo
býti dříve.
Dne 23. května 1904 brala se bouře přes
pokusné územi v Bystřici (v Krnňsku) směrem
od jihozápadu k soverovýchodu. Stříleno ovšem,
ale s jakým výsledkem? Krupobití, z po-
čátku slabé, vzrůstalo právě z
přechodu přes pokusné území a do-
sáhlo v severovýchední třetině
jeho síly největší. Střelba tedy krupobiti
neodvrátila. Ale ona nemohla je ani oslabiti, jak
rádo se o ní tvrdívá. Kdyby aspoň tolik mohla
zmoci, pak byl by průběh krupobiti aspoň ta-
kový, že za vstupu bouře na chráněné územi
byly by kroupy největší, pak by jich ubývalo,
až konečně na opačném konci území bylo by
krupobití již úplně oslabeno. Ale zde právě
jako na posměch houkajicím hmo-
ždýřům tloukly kroupy právě na
začátku nejměně, rostly během
střelby a když již bouře dospěla
druhého konce území a kdy byla
mračna takřka „nejvíce nastříle-
na“, rozzuřilo se krupobití nej-
mocněji.
Hradec
Bystřice
18
article
Tento případ postačil by zajisté k posou-
zení účinnosti střílení. Ale ještě zajímavější re-
sultát zaznamenalo téhož roku pokusné území
italské v Castel-íranco, územi počtem stanic
organisaci střílení ono v Bystřici daleko předčící.
Sám dr. Pochettino, vědecký odborník
ředitel této italské sítě, doznává o výsledcích
docílených, že tento rok, 1904, byl posledním
rokem pekusů ve střelbě na mračna. Tak stří-
leno horlivě dne 23. května, výsledek byl ten.
že kroupy potlouklý v ochranném území, hlavně
v jižní jeho části, co mohly. Dne 12. července
stříleno nebylo: kdežto však v okol
ochranného území kroupy plaldaly.
bylototo jimi, ačkolitu nestříleno
či snad právě proto, ušetřenol
A tak přinesl uvedený rok 1904 oběma po-
kusným územím veliké zklamání a to nejen c
do výsledku jich činnosti, ale i v tom, že na zá-
kladě takto nabytých zkušeností zastaveny jim
státní podpory, čím oficialně aspoň střílení na
mračna vzalo tu za své.
Ve Francii ujala se místo střílení hmoždýř
methoda jiná: vypouštění raket a bomb, které ve
výši explodovaly. Byl to sám Vidal, který tuto
methodu ve Francii zorganisoval a rozšířil. Ra-
kety a bomby předstihly tu záhy, svojí pověst
ovšem, hmoždýře bystřického starosty Stiger
(zakladatele této sitě), ba připisovány jim účink
téměř zázračné. Ježto však pokusy tyto nedály
se za vědecké kontroly, bylo by těžko určitě
o výsledcích jejich se vysloviti. Ocenění vý-
sledků v tomto směru přinesla však opět Italie.
doktor
Pochettino
Vidal
Stiger
Castel
Bystřice
Francie
19
article
P. Blaserna, profesor fysiky na řimské uni-
vorsitě, pověřen byl vládou vrchním dozorem
organisací těchto pokusů, a to jak oněch himo-
ždýři v Castel-Franko, kde uvedeno v činnost
na území kol 6000 hektarů na 200 kusů typu
fy. K. Greinitz, s trychtýřem 4 m vysokým
nébojem 180 gr. prachu, a dále 22 kusů typu
fv Maggiore, mezi nimiž jeden s trychtýřem
14 m vysokým, tak zvláště oněch pokusů s ra-
ketami a bombami.
Nejprve použito tu raket typu francouz-
ského; alo maximálně dosažitelná jimi výška
200—300 m vylučovala tu přeďem možnost ja-
kého koli zdaru. Pak konstruovala fa. A ula g ne
v Monttreux nový typ raket, které dosahujíce vý-
šky 900 až 1200 m, mohly býti přivedeny k ex-
plosi uvnitř samých mračen. Výsledek však
rovnal se nule. Poněvadž při těchto rake
tách mohl býti nezdar přičítán na vrub malé er
plosivní mobutnosti, sáhl Blaserna k bombám
Ministerstvo války dalo mu k disposici ně-
kolik hladkých děl, pro které zhotovil řím-
ský pyrotechnik Marazzi bomby ve váze
80 kilogramů, jež bylo možno vystříleti do výše
800 m a více. Roku 1906 zahájeny pokusy opět.
Vystřileno 250 raket syslému Aulagne a 60
bomb systému Marazzi; výsledek však
byl opětroven nule.
„Takovým způsobem“, praví Blaserna v
své relaci, „došli jsme k závěru, že také tyto n
zdolání krupobiti vymyšlené prostředky jsou
bezúčinné, a já mchu s klidným srdcem a s pl-
ným přesvědčením navrhnouti, aby tyto pokusy
byly zastaveny. Konečný resultát celého tohok
tažení proti krupobití, které pět let trvalo, je
zeela negativní.
Zvenění na mračna, které zprvu jako ná-
boženský prostředek bylo vysoce ceněno, později
i vědecké důvody pro svoji účinnost nalézalo
zašlo již dávno, vystřídáno byvši modernějším
střílením; dnes i toto střílení je pochováno.
Číslo 215.
P Blaserna
K Greinitz
Blaserna
CastelFranca
ha
Marazzi
23
article
Partie č. 306.
Hrána v mistr, turnaji v Karl. Varech, 24. srpna 1907
Hra čtyř jezdeů
Černý: G. Salve
Bílý: G. Maroczy.
120. Vfi—dí Se6x«ba
e7—e5
b7—be
121. c2x bst
Jb8— ce
De7—ese
22. Vde — d?
3. J51—c3 Jg8 — fe
23. Dh5—e2
Ví8 fr
4. Sít—b5 Sl8 — b4-
c6—ch
24. Vd7 —de
0—o
5. 0--0
Jh7—
25. a2—a4l
6. d2—d3 Sl4xc
Va8—bs
26. a4 - n5
d7—d6
b2xkx2cs.
a7xbe
27. a5x«be
s. h2—h3a) Jc6—e
Ví7—b7
28. Dr2—a6
Je7—goh
9. Jf3—bst
Kh8—g8
29. V dl— dz
b7xgne
10. Jh4xgl
c5xKb4
30. b3—bk
c7—c6
1. Se1—gn
De8—c8
31. c3x cbt
D.l18—erd
12. Sbi5 — a4
b6—b5i
32. Kgt —he.
Jf6 —h7
13. Sa4 —bae)
De8—c7
33. Se3—c5
g6 — go
14. Sg5— e3
De7—c8
34. Vd6—d5
Do7—e7
15. d3—d4l
Dc8—e?
35. Vd5 — ds.
dexeh
d4xkce5
36. Da6—e6-+- Kg8—h
17. Ddt—h5 Kg8—hs
37. Vd8xf8 Vb8x«
f7— fe
18. Vat—dt
19. Vd1—d2 Sc8—e6 [38. Se5x18 a č. vyhrál.
a) Obvyklá pokračování json 8. Sg5 a Vet. Nevinn
vypadající tah h3 stane se velmi silným, táhnel
černý Je7; nejlepší odpověď je he.
b) 9. c6 s násl. Da5 nebylo by dobré na př. 10. Sat
(Scs d5l). Da5, 11. Sb3 DXc3, 12. Sg5 s útokem
Uvážiti bylo c6 s násl. Jf6—d7 na př. 10. Sa! Jdz
11. f4 Jc5, 12 Sb3 Jb3, 13. axb Jd5 nebo 1i
d4 Jb6, 12. Sb3 c5 nebo Se3, Da5.
Na 10.fXg násl. 11. f4 a bílý ziská pro končíc
hru volného pěšce; po tahu učiněném však jes
vázání jezdce f6 pro černého nepříjemné
Po 12Da5, 13 Sb3 DXc3 dobude bilý tahem 14
Díst pěšce zpét, ježto Jf6 nesmí pro Se7! od-
táhnouti.
14. Sf6 gXf, 15. f4 nebylo by dobré pro ev
s násl. Da5 a DXc3; po tahu učiněném hrozí však
toto pokračování.
Pravidlo zní: pěšci mají bráti do středu. Zde je
ale tah učiněný lepší, neboť bílý vidi již útok a2—
a4—a5.
Na 22. Daz vyhraje bílý krásně tahem 23. Vxsg
Poměrné lepší bylo 26 . bxa, 27. Sxe5 at.
i) Jestli 32.Jí8—d7 tu 33. Da5 —b5.
(C. Schlechter v D. Schztg)
G Marocza
jít 7
dh
Sítá
Vd
Jc
Sbi
Jf
Jd
Sf
Daz
Sx
Schlechter
Karl
Sata
jh 7
Scs d 5 l
c 7
c 6 1
c 7 33
c 8
34
kg
gXf
24
article
Zprávy šachové-
Brno. Do zimního hlavního turnaje „Spolku
českých šachistů“ hlášeni: Brach, prof. Drořák, Dedrle,
dr. Nachtikal, Perna, Procházka, Trčala, Vašica. V hro-
madném zápase spolku proti „Kronžku mladých ša-
chistů“, hraném dne 1. prosince t. r., zvítězil kroužel
51/2: 41/2. Hráli:
Za spolek:
Porč . . . . . .
v. r. Kratochvíl . . . o
Černý . . . . . . 12
Skopal . . . . . . 1
Krbůček Fr. . . ..
dr. Růžička . . . . o
Rrčka . . . . . .
Volf . . . . . . .
Pokorný . . .. . .
Nachtikal . . . . . 1
Lga . . . . . . .
Perna . . . . . . 1
Dedrle . . . . ..
Libosvárský . . . . o
Krbíček J. . . . .
Trčala . . . . . . i
Bureš . . . . . .
Vašíca . . . . . .
Hrnčíř . . . . . . 14 Dvořák L. . . . . .
Videň. Na počest jubilea J. V. uspořádá „Wien
Schachklub“ v březnu 1908 mezinárodní turnaj ša-
chový. Ceny I. 4000 K, II. 3500 aid-
Řešení úloh.
Brach
profesor
Drořák
Dedrle
doktor
Nachtikal
Procházka
Trčala
Vašica
Kratochvíl
Černá
Růžička
Volf
Libosvárská
Bureš
Hrnčíř
Brno
Krbůček Francie
spolek : Porč
Wien Schachklub
lgo
Dedrle
25
article
Čís. 336. Fr. Matoušek. Bílý: Kd7, Da8, Sg4, Jee
Pd6, e6, f2, g3. Černý: Ke5, Sg5, Pe5, d4, g6. Ma
ve 2 tazích 1. Kd7—c7 atd.
Čís. 337. Dr. E. Palkoska. Bílý: Kcs, Dř4, Sel
Pa4, b5, c3, f5. Černý: Kd5, Sa5, c4. Pb6, c5, d6. Ma
ve 3 tazích. 1. Sc1—b2 Sb4 (Sc3), 2. Dí3+, 1. —
Se4 re, 2. c4--
Čís. 338. Josef Cumpe. Bílý: Ke3, Dgň, Vds, ds
Sg2, h8. Jh6, Phd. Černý: Ke5, Vg7. St5, Jhí, P'ee.
Samomat v 5, tazich. 1. Ke3—13, 2. Ve3+-, 3. Dh5,
Dí7-., 5. Jgt-l- atd.
Čís. 339. E. Pradignat. Bílý: Kg8, Da6, Jc5, et
Pa3, c2, e2, f4, g4. g5, h3. Černý: Kd5, Vg2, Sa2, de
Pc3, e7. Mat ve 3 tazích. — 1. Je5—e6 Sb4, 2. Jc5
1, — SXf4, 2. JXf4, 1. — Ke6, 2. De8+, 1. —
Ke4, 2. Dd3--, 1. — VXgl, 2. JXe3-
Čis. 340. R. Baltin. Bílý: Kds, Dis. Pb5, ce, et
5. g2, h3, h6. Černý: Kg5, Sh4, Pe7, d4, f6, f7, g3
h5, h7. Mat ve 3 tazích. 1. Dl8—a8 Kxh6, 2. Dgs
1. —,. Kí4, 2. Da5.
Čís. 341. Dr. E. Palkoska. Bílý: Kř7, Dce, S
g3, Pb3, c3, d2, g2, h2, h5. Černý: Ke5, Vds, Jíe
PD6. d6, g4. Mat ve 3 tazích. 1. Sa3—c1 Kf4, 2. D
d6-, 1. — VXc3, 2. d4-, 1. — b5, 2. Dxbo-
Ostnční snadní.
František
Matoušek
Černá
Kd
doktor
E Palkoska
Cumpe
Vds
Phd
Čis
R Baltin
Dis
Dce
Ma
Dř
Selo
Pb
jh
dh
Jce
SXf
JXf
pe
Kí
Dxbo
P ' ea
e 7
c 7
Kd 5
sa 5
Sb 4
Vg 7
Jgt
c 2
Vg 2
Jc 5 1
Pb 5
h 7
37
article
SÍLV PŘÍRODNí
SÍLV PŘÍRODNí
Vychází v týdenních sešitech po 32 haléřích.
s mnoha vyobrazeními.
Právě vyšel sešit sensační této no-
vinky, jež budí rozruch v kruzích
vědy a inteligence.
Přes 40 roků zabývá se světo-
známý filosof a ředitel hvězdárny
pařížské fakty ocoultními. Během
doby té ovládl veškeren materiál
zjevů spiritistických, vyzkoušel ve-
škera media jednak sám, jednak
jinými učenci a výsledky dlouhole-
tého bádání podává nyní v této kni-
ze. Vyloučiv vše, co není přesně
zjištěno, systematicky třídí fakta a
střízlivě činí závěry-
Kniha uchvacuje jak železnou me
thodou, tak přesností, s níž autor pracuje. Ne-
postrádatelné dílo pro intelligenci bez před
sudků. V originále ve 3 měsících 10. vydání
Vyšlo již mimo francouzsky též anglicky, ně
mecky a vlasky!
Vychází jako V. díl „Spisů C. Flammario
na“ v týdenních sešitech po 32 hal. nákladem
podepsaného.
C. Flammariona Spisy dosud vydané obsahují
I. Neznámo a záhady duše lidské.
Brož. K 7.80, váz. K 9.80
„ 4.20
2.60,
II. Konec světa.
III. O mnohosti světů obydlených.
Brož. K 4.20, váz. K 6.—
„ „ 1.80, „ „ 3. 40
IV. Uranie-
C Flammario
Flammarion
Brož
Uranie
2.60