ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 a5549cb0-7696-11dc-9ce0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 45 celkem · entity: person 84, place 51, work 27, org 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
15. prosince 1907. Císlo 346
4 article
nekalým úmyslem do kostela vloupal a donutil mne, abych se s ním a jeho syny do sakristie odebral a tam farářova přichodu a soudu vyčkal. Farář asi za půl hodiny přišel a vyslechnuv pozorně obě strany, poslal kostelníka s míni- stranty ven ze sakristie a pravil mi pak se smí- chem: „Vy jste se stal obětí veselého omylu. To světlo v kaplance vše zavinilo. Vaše paní teta se šeredně mýlila: to světlo neznačilo, že je už čas na rorate. Byly teprve 2 hodiny s půl. noci a velebný pán přišel právě teprv — z ho- Nemo. spody.“
Nemo
5 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Krádeže ve velkých obchodnich do- mech po stránce lékařské. Jako v teplých a slunných měsících jarnich a letních jest krásným venkov zásluhou přírody. tak zase za pošmourného, chladného a nevlíd- ného počasí podzimního a zimního skytají města přičiněním lidí přehojné zábavy a poučení a sice nejen za peníze, nýbrž i zdarma. Zejména to plati o velikých městech světo- vých, k nimž v nejnovější době začíná se řadit i naše slovanská Praha, kde v posledních leteck vznikají prožatím jen velkolepé domy obchodní,*) jako jest na příklad český závod Novákův ve Vodičkově ulici, v nichž kupujícímu nebo pou- hému diváku předvádí se hojnost nejrůznějšíel tovarů z celého světa v prostředí a úpravě, pře- vyšující představy naše z pohádek a omamujíc až smysly naše. Za nevlídne pohody zimní, ze- jména před vánocemi, skýtá prohlídka takového velkého domu obchodního skutečně velkolepou podívanou. Tyto velké domy obchodní čili „grands ma- gasins“ Francouzů, které vzaly původ ve Franci a odtud se rozšířily po celém světě, mají také svou nevítanou zvláštnosť, totiž své zvláštní zlo- děje, či, lépe řečeno, své zvláštní zlodějky, po něvadž většinou bývají pachateli krádeží v ob- chodech takových ženy.
Novákův Francouz Praha Vodičkův ulice
6 article
Ve všech takových domech obchodních se krade. Zajímavo jest, že většinou páchají krá- deže nikoli chudí nebo venkovští obyvatelé, ný- brž takoví lidé, hlavně ženy, které nemají zapo- třebí krásti. Nemyslí se tím snad zloději ze ře- mesla, ani nepoctiví zřízenci závodů takových. nýbrž ženy, které za účelem koupi nebo pro- hlídky chodí do obchodních domů a tam neodo- lají lákavosti veřejně vyložených předmětů, které se dají rychle uchopiti a snadno skrýti, nýbrž použijí příznivých okolnosti a nestřeženého oka- mžiku a krádež provedou. Většinu zlodějek takových chytí sami pro- davači a zboží jim odejmou, nebo si je dají za- platiti, jiná čásť pachatelek bývá chycena stráži bezpečnosti a ocitá se před soudem, který pak zlodějky z řemesla nebo zlodějky úmyslné přimo odsuzuje, ony pak ženy, jichž dosavadní život a postavení společenské činí přestupek krádeže v prvém okemžiku nevysvětlitelným, a o jichž duševním stavu se pochybuje, dává vyšetřii soudním lékařům.
7 article
Pozorovali touiž poprvé lékaři francouzští. a po nich i jiní lékaři, že ženy, páchající krá- deže ve velkých obchodních domech, liší se ve mnohých věcech od zlodějek obyčejných a že je- jich způsob jednání jeví se do jistě míry chorob- ným. Francouzský lékař Dubuisson karakterisuje pachatelky takové takto: Ženy takové kradou jen ve velkých domech obchodních Většina jich žije v dobrých pomě- rech hmotných, některé z nich jsou dokonce velmi bohaté a mohou si tudiž bez obtíží zaopa- třiti peníze, potřebné k nákupu. Předměty ukra- dené nemají často pro ně žádné ceny, nebo se jim jich vůbec nikoli nedostává, naopak mívají právě pedobné věci doma a to mnohdy dokonce ve množství mnohem větším, nežli mohou upo- třebiti. Jakmile pachatelky krádeže jsou za drženy při východu z domu obchodního, kde krádež provedly, nebo několik kroků dále na ulici, z pravidla se hned přiznaji ke právě pro- vedené krádeži a některé činí tak dokonce s ja- kýmsi odlehčením, jakoby se tím zbavily těž kého břemene, které je tižilo. Mnohé nespokojí se pouhým přiznáním, nýbrž předbihají otázkán a obžalují sebe samy také z dřívějších krádeží kterých se byly dopustily za podobných okol ností, a oznamují, že se u nich doma najdou ty neb ony ukradené předměty. Domovní prohlídks provedená v jich bytě, objeví skutečně více nebo méně znační počet těchto předmětů, které bý vaji většinou ve skříních nebo temných kou- tech uloženy a sice někdy tak dobře, že zlodějky samy musi je hledati. Tyto předměty nebývaji z pravidla ani upotřebeny, nýbrž bývají úplně netknuty a mívají na sobě dokonce ještě značky jednotlivých skladů. Když konečně zlodějky jsou vyslýchány soudně a tázány po vysvětlení jich krádeže, odpovídají všechny zhruba asi takt :
Dubuisson
8 article
„Přišlo to tak na mne — ztratila jsem hlavu — zdálo se mi, jako by mi to vše náleželo — čím déle jsem sla, tím větší měla jsem touhu bráti — kdyby mne nebyli zadrželi, byla bych tak či- nila ještě do nekonečna.o Takové chorobné páchání krádeží nazývají odborní lékaři nervoví „kleptomanií“, čímž se rozumí nutkání něco ukrásti a to při vyloučené ziskuchtivosti nebo lakotnosti. Kleptomanie nenr snad nějakou samostatnou chorobou duševní, nýbrž je to přechodný chorobný stav vůle u osob duševně slabých nebo degenerovaných, spočíva- jící v tom, že vystoupí naléhavé nutkání něco ukrásti, proti čemu nemocná osoba se marně vzpírá; čím větší bývá zápas mezi nutkáním k činu a mezi odporem vůle nemocné osoby, tím zoufalejší nastává stav v mysli nemocné osoby, až posléze tato nutkání podlehne, což bývá provázeno pocitem libého uklidnění. Kleptomanie v uvedeném smyslu bývá pod- míněna zvláště poruchami duševními, vrozenou nebo ziskanou slabomyslností, počínajíeí po- všechnou paralysou, epilepsií, degenerací du- ševní, těžkou bysterií a neurasthenií. Dočasné mohou se objeviti také v období měsíčků, těho- tenství a sklonku pohlavního života u žen po- měrně duševně zdravých stavy zaujatosti, ve kterých bývají páchány krádeže, které lze ozna- čiti za činy chorobné; stavy takové způsobují vzhledem k zákonu trestnímu buď úplnou nepří- četnost, neb aspoň zmenšenou příčetnost. Jak často zjistiti lze poruchy duševní u žen polapených při krádežích v obchodních domec a vyšetřovaných soudními lékaři, zdali slabost
9 article
*) O podnicích poučných, zábavných a zdravot- ních, jako jsou zoologické zahrady, Prater, hříště (na př. Jordánův park v Krakově) prozatím v Praze mlu- viti nemůžeme. vůle žen těchto oproti lákavosti domu obchod ního jest chorobnou, po případě běží-li o nutka- vé jednání, vylučující neb omezující zodpověd- nost pachatelek, vysvítá nejlépe ze statistiky francouzského lékaře Dubuissona, který vyše- třoval 120 žen takových a pouze 9 jich uznal za úplně zdravé přes to, že tvrdily, že si činu svého nebyly jasně vědomy, nebo že neodolatel- ně byly nutkány spáchati krádeže. Ostatních 111 žen bylo duševně chorobných a siceg trpělo povšechnou paralysou, 3 změknutím moz- ku, 13 slabostí duševní, 9 hallucinatorní psycho- sou, 26 neurasthenií a současnou duševní mravní vysíleností a různými tělesnými vadami. 37 hysterií, 15 pak žen jevilo poruchy duševní. poněvadž se právě nalézaly v období měsíčků nebo těhotenství nebo na sklonku života pohlav ního.
Jordánův Dubuisson Prater Krakov Praha
10 article
Dubuisson po prvé také ukázal, že u žen neurasthenických a hysterických mravní síla, kterou by mohly se snažiti vzepříti se pokušeni lákade! v obchodních domech, bývá zvláště ten- křiit značně snížena, když svůdnost lákadla stává se přílis silnou. Vstoupí-li se do některého z tn- kovřeh ohromných závodů, jest nemožno v nich delší dobu prodliti, aby se při tom člověka, byt byl nejlepší konstituce nervově; nezmocnil zeein zvláštní počit vysílení nervového, únavy duševní a zmámenosti; zrak, cit, čich, naše nejjemnější smysly rychle umdlévají v tem hemžícím se, lo- mozícím, zářícím a páchnouetm mr žství, člo- věk umdlévá velmi rychle ať zůstane klidně se- dětí na jednom místě a sleduje zrakem rueh proudící kolem něho, nebo se pomalu po míst- nostech prochází. Děje-li se tak i muži se sil- nými nervy, oč vice působí takově prostředí na ženu se slabšími nervy a zejména na ženu s chorými nervyl
11 article
Rozumi se, že soudní lékař v každém při- padě přesně uvažuje, zdali u žen, stižených mí- nou nourasthenii nebo hysterií, ale nikdy ne- trpěvších chorobou duševní, jest na místě mír- nější pojímání jich přestupku proti majeíku ob- chodních domů či zdali neběži prostě o dobře promyšlené krádeže z pohnutek, ležících v po- vaze a poměrech pachatelek, neboť nesmí se zapomenouti, že zvláště ve velkých městech ti sice rodin žije nad své poměry a že rodiny ta- kové velice se musí namáhati, aby protloukly se životem a uchovaly si zevní lesk. Mnohým mat- kám zdá se nezbytnou nutností, věšeti na sebe i své dcery stále modní, třebas levné oděvy, okrašlovati své byty třeba bezcennými tretkami, dávati hostiny přátelům, pořizovati svým dcerám výbavu nad svou možnost, jen aby z nepravého studu nebo za účelem zlepšení úvěru nebo snad- nějšího provdání dcer stále vzbuzovaly dojem solidnosti nebo dokonce zámožnosti; nemajíce pak k tomu při skrovných příjmech dostatečných prostřodků, neštití se pak ani dopustiti se krá- deže, kterou pak dokonce i mnohý manžel bývá překvapen, tvrdě, že „jeho paní nemá toho vů- Dr. Ant. Wiesner. bec zapotřebl.
doktor Antonín Wiesner
12 article
Boj proli infekčním nemocem v Německu. Pro- pukne-li v některém okrsku líše německé infekčnl nemoc, jež se rozšíří v patrnější epidemii, založí vla- da v příslušném městě slanici vyšetřovací, jež na za účel stanoviti přesně aetiologii jednoho každého onemocnění, sledovali průběh i způsob šíření se na- kažlivé choroby a na základě toho vyzkoušeli posuo známě prostředky k polačení epidemie po případě nalézti prostředky a opatření nová. Příkladem tohoto jednání vlády je na př. zřízení stanice epldemiolegi- cké v Saarbrückenu před několika lety za příležilosti epidemie tyfu a paratyfu. Talo vykonala v Porýnsku služby pro zdravotnictví tak vydatné, že přeméněna byla letos na stálý hyglenický ústav: 20.000 M po- skytlv úřady autonomní, 30.000 mk. přispěl cízařský disposiční fond, ostatní doplněno ze státní pokladny.
Německo Saarbrücken Tala Porýnsko M po
13 article
Hlavním úkolem tohoto ústavu má zůstati boj proti iní. chorobám v okoli Saarbrückenu. — Vedle toho má řeštiti hygien, otázky z oboru hygieny bylů, hy- gieny průmyslové, opatřevání vody, odstraňování ved odpadových a pod.; také jest úslavu doplňovati vzdě- lání lékařů, vychovávati odborný personál k desin- fikování obydlí i předmětů a pod. — V Praze mame tvfus eudemický a nezmohli jsme se posud ani n první krok boje proti této nemoci — zařízení vy- Dr. S. šelřovací stanice. Oslavy lorda Listera, o níž jsme se svého času zde zmínili, zúčastnil se Londýn tím, že jmnenoval Listera česlným občanem. Diplom ve zlaté, umělecky pracované kasetě odevzdán byl stařičkému lékaři ve zvláštní slavnoslní schůzi starostou londýnským. Marně vzpomínám našich znamenitých lékařů české university, byli-li městem Prahou podobně vyzna- menáni; a máme ece také na naší universitě péry- Dr. S. lékaře. Ochrana proti pohlavním chorobám. Město Drá- žďany uzavřelo na svůj náklad uspořádati v měsíci únoru a březnu pro abiturienty škol střednich před- nášky o hygieně mladého muže. — Návštěva kursu je dobrovolná, se svolením rodičů, přístupna i stcům Ur. S. abiturientů. V Bavorsku zakládají nový nalezinec, vláda po- volila sbírky k tomu účelu. Byly kdy v některé zemi koruny svatováclavské sbírky k podobnému účelu? K tomu jsme příliš hrdi, proto raději podobných ústavů ani nezaložíme (král, hl. město Praha nemá Dr. S. svoji nemocnici
doktor Lister Saarbrücken Praha Londýn Drat Ur Bavorsko
14 article Z odborných kruhů.
Z odborných kruhů. Střílení na mračna Dr. Jos. Bělohlav. Nevím již, jak je tomu dávno, co shlédi jsem v našem „Kurýru“ obrázek, představujíeí známou figuru pověstného kroupodrtiče: hmo- ždýř s dlouhatánským trychtýřem. Bylo to vš k rozhodně v tomto roce, asi v době předprázdni- nevé. A několik slov obrázek provázejících hlá- salo, že to byla správa uhřiněvesského velk- statku, která takovýmto způsobem obohatila svůj hojný bospodářský inventář, pořídivši si dle dobrého příkladu z jiných míst tento znamenitý přístroj na rozbánění „škodlivého povětří“. Če- kal jsem tehdy, že dočtu se něčeho v novinách o výsledcích tohoto slibného pokusu v samém sousedství našeho veleměsta, bohužel všek marně. Letošní léto mělo ovšem všechny jině vlastnosti, než aby přineslo nám jen trochu pořádné krupobití, které by už stálo za pokus a nějakou tu oběť na penězích a — na životech lidských. Pokud by šlo o peníze, není konečně taková oběť tak drahá. Dle rozpočtu ze starší doby. který mám po ruce, a týkajícího se střelby proii 20 bouřkám s průměrným počtem 30 vypálených ran za jedné, byly výlohy takové: 108 kg pra- chu (600 ran 108 g náboje) po 76 h == 82 k 8 h, zápalky a podobné 6 K, mzda střelcům (20 bouřek 2 K) = 40 K, pojišlění těchlo proti úrazu 9 K, udržování a opravy přístroje 7 K, úhrnem 144.08 K. K tomu druží se: 10 amortisace ceny aparátu = 25 K, 20% amorti- sace ceny střelné boudy = 12 K, 5% úroků provozovacího kapitálu 400 K = 20 K, jiné
doktor Jos Bělohlav kg 400 K
15 article
14.40 K, úhrnem 71.40 K. V celku tedy 215.4e korun. Počítá-li se, že jeden aparát o náboji 180 prachu postačí úplně na „ochranu“ 100 ha po- zemků, plyne z toho roční výdaj pro hektar př oněch 20 bouřkách, počtu to i u nás obvyklém 2.15 K, tedy výdaj v celku nepatrný. Povážli vější je resultát střílení, pokud jde o lidi. Re- sultát ten byl v r. 1900, jak dalece ovšem bylo lze případy shledati a zaznamenati, v Rakousko- Uhersku a Italii: 60 těžce raněných, 22 lehce, 11 mrtvých. Výsledek tedy dosti uspokojivý, a ne zplna. Poněkud lepších resultátů dodělali se v r. 1901 v Benátsku a Lombardsku, kde 5 lid zabili načisto a 30 zpola, takže musila býti ko- nečně z obavy před utěšenými výsledky činnost „střeleckého konsorcia“ úřadně zastavena. „Účinnost“ kroupodrtiče je tedy bezespo na, pokud jde o peníze a o-lidi. Nebude tedy nezajímavo podívati se, jak dalece se osvědčil i proti mrakům a kroupám. Uhřiněvesští, bu- dou-li, jak doufám, v příštím roce střílet, na- leznou v těchto řádcích jisto „předběžnou prů- pravu“, jež rozhodně nebůde jím v praxi n škodu.
Re RakouskoUhersko Benátsko Lombardsko ha
16 article
Březnové číslo letošní „Meteorologisch Zeitschrift“ přineslo jako úvodní článek úvahu nynějšího ředitele c. k. ústřed. meteorol. ústavu vídeňského dvor. rady J. M. Perntera o střílení na mračna, úvahu, nádepsanou významně: Ko- nec střílení. Resultát tento, žalostný pro za- stance střílení, je konečně samozřejmý a pocho- pitelný. Nemohlo také býtí jinak při věci, která založena ani ne tak na náhodné shodě okolností, jako spíše a více na dobré vůli a víře. A že víra láme železo, je známo, a tak i tu, třeba že ko- nečný soud vybraných znaleů z řad praktikůi theoretiků, shromážděných za tímte účelem v Hradci roku 1902 vyzněl pro úspěšnost tohoto ochranného prostředku zhola nepříznivě (obšír- nou zprávu o tom viz v Přídavku k Výroční zprávě c. k. central. meteorol. ústavu 1902), střílení na mračna provozováno dále, ba ješté s větším úsilím a možno říci i systematičtěji, jak v kolébce tohoto hnutí, Bystřici a Castel- Franco Veneto, tak i na četných nových místech.
Pernter Franco Veneta Hradec Bystřice Castel Meteorologisch Zeitschrift ko
17 article
Zmíněného roku 1902 shrnul Pernter výsledek porad a jednání v tento závěr: „První resultát konference znalců v Hradci je tedy ten, že účinek střílení na mračna jeví se netoliko po- chybným, ale v uvážení všech okolností jako nejvýš sporný, ba nepravděpodobný. Nyní pak podává Pernter v uvedené úvaz stručný přehled výsledků střílení po roce 1902 docílených a dospívá na základě jejich k témuž úsudku, jako dříve, s tím rozdílem, že prohla- šuje střílení na mračna za věc netoliko bezúčel- nou, ale pro vědu vůbec za odbytou. Nebude tedy nezajímávo, podáme-li tu některé případy Pernterem uvedeně, poněvadž střílení na mračna i u nás nalézá dosti etitelů. Případy z této doby jsou tím závažnější, poněvadž obě pokusná úze- mí organisovala tu ze pomoci státní ochrannou službu mnohem intensivněji než tomu mohlo býti dříve. Dne 23. května 1904 brala se bouře přes pokusné územi v Bystřici (v Krnňsku) směrem od jihozápadu k soverovýchodu. Stříleno ovšem, ale s jakým výsledkem? Krupobití, z po- čátku slabé, vzrůstalo právě z přechodu přes pokusné území a do- sáhlo v severovýchední třetině jeho síly největší. Střelba tedy krupobiti neodvrátila. Ale ona nemohla je ani oslabiti, jak rádo se o ní tvrdívá. Kdyby aspoň tolik mohla zmoci, pak byl by průběh krupobiti aspoň ta- kový, že za vstupu bouře na chráněné územi byly by kroupy největší, pak by jich ubývalo, až konečně na opačném konci území bylo by krupobití již úplně oslabeno. Ale zde právě jako na posměch houkajicím hmo- ždýřům tloukly kroupy právě na začátku nejměně, rostly během střelby a když již bouře dospěla druhého konce území a kdy byla mračna takřka „nejvíce nastříle- na“, rozzuřilo se krupobití nej- mocněji.
Hradec Bystřice
18 article
Tento případ postačil by zajisté k posou- zení účinnosti střílení. Ale ještě zajímavější re- sultát zaznamenalo téhož roku pokusné území italské v Castel-íranco, územi počtem stanic organisaci střílení ono v Bystřici daleko předčící. Sám dr. Pochettino, vědecký odborník ředitel této italské sítě, doznává o výsledcích docílených, že tento rok, 1904, byl posledním rokem pekusů ve střelbě na mračna. Tak stří- leno horlivě dne 23. května, výsledek byl ten. že kroupy potlouklý v ochranném území, hlavně v jižní jeho části, co mohly. Dne 12. července stříleno nebylo: kdežto však v okol ochranného území kroupy plaldaly. bylototo jimi, ačkolitu nestříleno či snad právě proto, ušetřenol A tak přinesl uvedený rok 1904 oběma po- kusným územím veliké zklamání a to nejen c do výsledku jich činnosti, ale i v tom, že na zá- kladě takto nabytých zkušeností zastaveny jim státní podpory, čím oficialně aspoň střílení na mračna vzalo tu za své. Ve Francii ujala se místo střílení hmoždýř methoda jiná: vypouštění raket a bomb, které ve výši explodovaly. Byl to sám Vidal, který tuto methodu ve Francii zorganisoval a rozšířil. Ra- kety a bomby předstihly tu záhy, svojí pověst ovšem, hmoždýře bystřického starosty Stiger (zakladatele této sitě), ba připisovány jim účink téměř zázračné. Ježto však pokusy tyto nedály se za vědecké kontroly, bylo by těžko určitě o výsledcích jejich se vysloviti. Ocenění vý- sledků v tomto směru přinesla však opět Italie.
doktor Pochettino Vidal Stiger Castel Bystřice Francie
19 article
P. Blaserna, profesor fysiky na řimské uni- vorsitě, pověřen byl vládou vrchním dozorem organisací těchto pokusů, a to jak oněch himo- ždýři v Castel-Franko, kde uvedeno v činnost na území kol 6000 hektarů na 200 kusů typu fy. K. Greinitz, s trychtýřem 4 m vysokým nébojem 180 gr. prachu, a dále 22 kusů typu fv Maggiore, mezi nimiž jeden s trychtýřem 14 m vysokým, tak zvláště oněch pokusů s ra- ketami a bombami. Nejprve použito tu raket typu francouz- ského; alo maximálně dosažitelná jimi výška 200—300 m vylučovala tu přeďem možnost ja- kého koli zdaru. Pak konstruovala fa. A ula g ne v Monttreux nový typ raket, které dosahujíce vý- šky 900 až 1200 m, mohly býti přivedeny k ex- plosi uvnitř samých mračen. Výsledek však rovnal se nule. Poněvadž při těchto rake tách mohl býti nezdar přičítán na vrub malé er plosivní mobutnosti, sáhl Blaserna k bombám Ministerstvo války dalo mu k disposici ně- kolik hladkých děl, pro které zhotovil řím- ský pyrotechnik Marazzi bomby ve váze 80 kilogramů, jež bylo možno vystříleti do výše 800 m a více. Roku 1906 zahájeny pokusy opět. Vystřileno 250 raket syslému Aulagne a 60 bomb systému Marazzi; výsledek však byl opětroven nule. „Takovým způsobem“, praví Blaserna v své relaci, „došli jsme k závěru, že také tyto n zdolání krupobiti vymyšlené prostředky jsou bezúčinné, a já mchu s klidným srdcem a s pl- ným přesvědčením navrhnouti, aby tyto pokusy byly zastaveny. Konečný resultát celého tohok tažení proti krupobití, které pět let trvalo, je zeela negativní. Zvenění na mračna, které zprvu jako ná- boženský prostředek bylo vysoce ceněno, později i vědecké důvody pro svoji účinnost nalézalo zašlo již dávno, vystřídáno byvši modernějším střílením; dnes i toto střílení je pochováno. Číslo 215.
P Blaserna K Greinitz Blaserna CastelFranca ha Marazzi
23 article
Partie č. 306. Hrána v mistr, turnaji v Karl. Varech, 24. srpna 1907 Hra čtyř jezdeů Černý: G. Salve Bílý: G. Maroczy. 120. Vfi—dí Se6x«ba e7—e5 b7—be 121. c2x bst Jb8— ce De7—ese 22. Vde — d? 3. J51—c3 Jg8 — fe 23. Dh5—e2 Ví8 fr 4. Sít—b5 Sl8 — b4- c6—ch 24. Vd7 —de 0—o 5. 0--0 Jh7— 25. a2—a4l 6. d2—d3 Sl4xc Va8—bs 26. a4 - n5 d7—d6 b2xkx2cs. a7xbe 27. a5x«be s. h2—h3a) Jc6—e Ví7—b7 28. Dr2—a6 Je7—goh 9. Jf3—bst Kh8—g8 29. V dl— dz b7xgne 10. Jh4xgl c5xKb4 30. b3—bk c7—c6 1. Se1—gn De8—c8 31. c3x cbt D.l18—erd 12. Sbi5 — a4 b6—b5i 32. Kgt —he. Jf6 —h7 13. Sa4 —bae) De8—c7 33. Se3—c5 g6 — go 14. Sg5— e3 De7—c8 34. Vd6—d5 Do7—e7 15. d3—d4l Dc8—e? 35. Vd5 — ds. dexeh d4xkce5 36. Da6—e6-+- Kg8—h 17. Ddt—h5 Kg8—hs 37. Vd8xf8 Vb8x« f7— fe 18. Vat—dt 19. Vd1—d2 Sc8—e6 [38. Se5x18 a č. vyhrál. a) Obvyklá pokračování json 8. Sg5 a Vet. Nevinn vypadající tah h3 stane se velmi silným, táhnel černý Je7; nejlepší odpověď je he. b) 9. c6 s násl. Da5 nebylo by dobré na př. 10. Sat (Scs d5l). Da5, 11. Sb3 DXc3, 12. Sg5 s útokem Uvážiti bylo c6 s násl. Jf6—d7 na př. 10. Sa! Jdz 11. f4 Jc5, 12 Sb3 Jb3, 13. axb Jd5 nebo 1i d4 Jb6, 12. Sb3 c5 nebo Se3, Da5. Na 10.fXg násl. 11. f4 a bílý ziská pro končíc hru volného pěšce; po tahu učiněném však jes vázání jezdce f6 pro černého nepříjemné Po 12Da5, 13 Sb3 DXc3 dobude bilý tahem 14 Díst pěšce zpét, ježto Jf6 nesmí pro Se7! od- táhnouti. 14. Sf6 gXf, 15. f4 nebylo by dobré pro ev s násl. Da5 a DXc3; po tahu učiněném hrozí však toto pokračování. Pravidlo zní: pěšci mají bráti do středu. Zde je ale tah učiněný lepší, neboť bílý vidi již útok a2— a4—a5. Na 22. Daz vyhraje bílý krásně tahem 23. Vxsg Poměrné lepší bylo 26 . bxa, 27. Sxe5 at. i) Jestli 32.Jí8—d7 tu 33. Da5 —b5. (C. Schlechter v D. Schztg)
G Marocza jít 7 dh Sítá Vd Jc Sbi Jf Jd Sf Daz Sx Schlechter Karl Sata jh 7 Scs d 5 l c 7 c 6 1 c 7 33 c 8 34 kg gXf
24 article
Zprávy šachové- Brno. Do zimního hlavního turnaje „Spolku českých šachistů“ hlášeni: Brach, prof. Drořák, Dedrle, dr. Nachtikal, Perna, Procházka, Trčala, Vašica. V hro- madném zápase spolku proti „Kronžku mladých ša- chistů“, hraném dne 1. prosince t. r., zvítězil kroužel 51/2: 41/2. Hráli: Za spolek: Porč . . . . . . v. r. Kratochvíl . . . o Černý . . . . . . 12 Skopal . . . . . . 1 Krbůček Fr. . . .. dr. Růžička . . . . o Rrčka . . . . . . Volf . . . . . . . Pokorný . . .. . . Nachtikal . . . . . 1 Lga . . . . . . . Perna . . . . . . 1 Dedrle . . . . .. Libosvárský . . . . o Krbíček J. . . . . Trčala . . . . . . i Bureš . . . . . . Vašíca . . . . . . Hrnčíř . . . . . . 14 Dvořák L. . . . . . Videň. Na počest jubilea J. V. uspořádá „Wien Schachklub“ v březnu 1908 mezinárodní turnaj ša- chový. Ceny I. 4000 K, II. 3500 aid- Řešení úloh.
Brach profesor Drořák Dedrle doktor Nachtikal Procházka Trčala Vašica Kratochvíl Černá Růžička Volf Libosvárská Bureš Hrnčíř Brno Krbůček Francie spolek : Porč Wien Schachklub lgo Dedrle
25 article
Čís. 336. Fr. Matoušek. Bílý: Kd7, Da8, Sg4, Jee Pd6, e6, f2, g3. Černý: Ke5, Sg5, Pe5, d4, g6. Ma ve 2 tazích 1. Kd7—c7 atd. Čís. 337. Dr. E. Palkoska. Bílý: Kcs, Dř4, Sel Pa4, b5, c3, f5. Černý: Kd5, Sa5, c4. Pb6, c5, d6. Ma ve 3 tazích. 1. Sc1—b2 Sb4 (Sc3), 2. Dí3+, 1. — Se4 re, 2. c4-- Čís. 338. Josef Cumpe. Bílý: Ke3, Dgň, Vds, ds Sg2, h8. Jh6, Phd. Černý: Ke5, Vg7. St5, Jhí, P'ee. Samomat v 5, tazich. 1. Ke3—13, 2. Ve3+-, 3. Dh5, Dí7-., 5. Jgt-l- atd. Čís. 339. E. Pradignat. Bílý: Kg8, Da6, Jc5, et Pa3, c2, e2, f4, g4. g5, h3. Černý: Kd5, Vg2, Sa2, de Pc3, e7. Mat ve 3 tazích. — 1. Je5—e6 Sb4, 2. Jc5 1, — SXf4, 2. JXf4, 1. — Ke6, 2. De8+, 1. — Ke4, 2. Dd3--, 1. — VXgl, 2. JXe3- Čis. 340. R. Baltin. Bílý: Kds, Dis. Pb5, ce, et 5. g2, h3, h6. Černý: Kg5, Sh4, Pe7, d4, f6, f7, g3 h5, h7. Mat ve 3 tazích. 1. Dl8—a8 Kxh6, 2. Dgs 1. —,. Kí4, 2. Da5. Čís. 341. Dr. E. Palkoska. Bílý: Kř7, Dce, S g3, Pb3, c3, d2, g2, h2, h5. Černý: Ke5, Vds, Jíe PD6. d6, g4. Mat ve 3 tazích. 1. Sa3—c1 Kf4, 2. D d6-, 1. — VXc3, 2. d4-, 1. — b5, 2. Dxbo- Ostnční snadní.
František Matoušek Černá Kd doktor E Palkoska Cumpe Vds Phd Čis R Baltin Dis Dce Ma Dř Selo Pb jh dh Jce SXf JXf pe Kí Dxbo P ' ea e 7 c 7 Kd 5 sa 5 Sb 4 Vg 7 Jgt c 2 Vg 2 Jc 5 1 Pb 5 h 7
37 article SÍLV PŘÍRODNí
SÍLV PŘÍRODNí Vychází v týdenních sešitech po 32 haléřích. s mnoha vyobrazeními. Právě vyšel sešit sensační této no- vinky, jež budí rozruch v kruzích vědy a inteligence. Přes 40 roků zabývá se světo- známý filosof a ředitel hvězdárny pařížské fakty ocoultními. Během doby té ovládl veškeren materiál zjevů spiritistických, vyzkoušel ve- škera media jednak sám, jednak jinými učenci a výsledky dlouhole- tého bádání podává nyní v této kni- ze. Vyloučiv vše, co není přesně zjištěno, systematicky třídí fakta a střízlivě činí závěry- Kniha uchvacuje jak železnou me thodou, tak přesností, s níž autor pracuje. Ne- postrádatelné dílo pro intelligenci bez před sudků. V originále ve 3 měsících 10. vydání Vyšlo již mimo francouzsky též anglicky, ně mecky a vlasky! Vychází jako V. díl „Spisů C. Flammario na“ v týdenních sešitech po 32 hal. nákladem podepsaného. C. Flammariona Spisy dosud vydané obsahují I. Neznámo a záhady duše lidské. Brož. K 7.80, váz. K 9.80 „ 4.20 2.60, II. Konec světa. III. O mnohosti světů obydlených. Brož. K 4.20, váz. K 6.— „ „ 1.80, „ „ 3. 40 IV. Uranie-
C Flammario Flammarion Brož Uranie 2.60