1
masthead
15. prosince 1907. Císlo 346.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
V Praze a předměstí.
= Kr. Vinohrady rozšíří prý za nedlouho
rozlohu a obvod Velké Prahy, zatím však
nežli k tomu dojde, tváří a vedou si nadmíru
samostatně, ukazují se, jakoby vůbec chtěly se
zaříditi na obec ve všem všudy svěbytnou. I ve
vyšší kultuře. Onehdy otevřely si svoje divadlo,
které chce Vinohradským dáti na jednom místě
vše, co vůbec s pojmem divadla kde souvisía
hned na to zvala Měšťanská beseda k návštěvě
zvláštní umělecké výstavy. První, jak praví vý-
slovně. Chce tím patrně napovědít, že zde za-
hajuje novou a do budoucnosti vypočílanou
činnost. Místnosti jsou ovšem prozatímní, v Giroe
bově vile, místnosti bytové, široké, prostorné.
světlé, s jistou nádherou vypravené, a pořa-
datelé jim rozumně ponechali tento karakter.
Třeba že tím nepřišli každému obrazu vstřie
V pozvání upozorňovali, že navštěvovatelé vý-
slavy mají poslední přiležitost seznati vnitřek
těto italisujícící stavby a to je při tom vskutku
moment neveselý, toto naposledy. Jeť přímo
nepochopitelno, že se mohli na Vinohradech
odhodlati ku přeměně této velkopanské vily.
tohoto jakoby z Ilalie sem přeneseného palaz
zetta na školu s posluchárnami, kabinety a la-
boratořemi a zničit ji tak docela. Nu, s par-
kovou zahradou nezacházejí o mnoho lépe. Na
telegrafní tyče pověsili elektrické bambule.
vehod a přístup zůstal neupravený a hned vedle
ušlechtilostí A. Barvitia postavili hrázděný barák
restaurační, jaký by se v Němcích neopovážili
zbudovati v nějakém venkovském místě vý-
letním. To jsou velmi špatná proroetví o bu-
doucnosti toholo okrásného a půvabného zá-
koutí, jakých Praha věru nemá nadbytek
A Barvitius
Němec
Praha
Velká Praha
5
article
Pro příští výstavy zamýšlejí na Vinohradech
postaviti už zvláštní pavilon na některém pří-
hodnějším, méně odlehlém a přistupnějším místě
I v tom chtějí předstihnouti Prahu, která na
své ploše nedovedla dosud nalézti ani kousek
půdy pro výstavní stavbičku, leda v několikátém
patře a zákoutí Representačního domu. Vino
hrady se nám jisté všem zavděčí i tenkráte.
kdyby zamýšlely svůj podnik jen pro svůj obvod
a své umělce. Na Kr. Vinohradech mají fotiž
své umělce. Na výstavě samě s jinými se ne-
setkáte. Ovšem, že jejich povaha a znamení ne
tvoří v úhrnu žádnou školu aniž jaký vino
hradský směr a bohdá dlouho ještě nebudou
ani jakon vinohradskou klikou nebo koterií
o jakých slýcháte a číláte až k omrzení. Od
nevinohradských cizinců liší se vinohradští umě-
lečtí tuzemci jenom bytovými adresami. Nejsou
pro Pražany žádnými neznámými chudobkami.
Zvláštních objevů a nových neočekávaností proto
si cestou do výstavy neslibujte. Ne, že byste
nenalezli v katalogu a na stěnách nových, nebo
méně běžných jmen. Jsou zde zrovna tak jako
télo chvile ještě v Rudolfinu a v Topičově Sa-
lonu, ale i když přicházíte k nim s požadavky
určilé skromnosti, neobjevíte mezi nimi žádnýeh
mnohoslibných budoucností.
Pražan
Topičův
Praha
Králové . Vinohrady
Rudolfinum
6
article
Úroda talentů nezávisí ani na našem přání
aniž od našeho chtění. Není ani v jakém
určitém poměru k číslu těch, kteří se do učeb-
ních atelierů veřejných i soukromých v pravém
slova smyslu tlačí a hrnou. Je tu však zjev
který stojí za přemýšlení. Hyperprodukce. Vli-
teratuře čas od času už dovedeme si na ni po-
stěžovali; v umění výtvarném máme z ní spíše
radost. Velmi planou a marnou. Dobrých a vy-
nikajíeích výkonů nikdy nemůže býti dost a co
z nich snad nespotřebuje přítomnost, neztrau
se aspoň v budoucnosti. Ale průměr a pod-
průměr, což to je jiná věc! To jsou skupiny,
odkud vychází nejvíce nářků a kam se obrael
mnoho »podpor« a milosrdenství. Pokud to zů-
stává záležitostí dobrého srdce soukromníkůa
jednolliveů, náleží to v kategorii dobročinnost
a ta platí právem za pýchu dobré společnosti
Žije-li však prostřednost, obyčejnost a nedosta-
tečnost na účet neb úkor všeho silného a zdat
ného, sytí-li se z fondů shrnutých a ke vzniku
a vzrůstu zvláštních, vysokých a výjimečných
děl určených, pak se to dotýká velmi nezdravě
vší ekonomie v záležitostech uměleckých. Ne-
chtějte na mně příkladů. Nebylo by jich konce.
kdybychom vyšli spolu na procházku po mě-
stech a zkoumali, co veřejnost a korporace
mají tu na svědomí.
Výstavy na Vinohradech a u Topiče nejsou
ani zvlášť representativní aniž manifestační. Po-
dávají se toliko za to, co jsou: snůškou, poně
kud přebranou a prosetou, několika set obrazů
a několika plastik. Připočtete-li k tomu, co je
zároveň v Rudolfinu, můžete se nad těmi čísly
zarazili, zejména, dovedete li rozpoznati, jak
málo z toho je produkcí v pravdě uměleckou,
to jest takovou, jež je zrozená velikou vnitřní
nutností, ano nevyhnutelností, rozpálena žhavou
vášní tvořivou a vyjadřovaná silnou hotovostí.
Topič
Vinohrady
Rudolfinum
7
article
Množství kolísá, potácí se na cestě, spokojuje
se s náčrtem a studií, jaké sotva stačí ku první
připravě uměleckého díla; jiní hledí si honem
osvojiti formuli jinými těžce vydobytou, jako ví-
dáte ve variélé napodobiti vynalezené trikya
těžce dobylé dovednosti vtipných a důmyslných
akrobatů a grotesků. Jinde se ovšem děje také
podobně, ale myslím, že u nás, kde se všechno
tlačí na přední, neb aspoň nápadné místo,
možno pozorovati ještě jinou věc, a to je tech-
nická povrchnost ano nemohoucnost. Na jedně
straně bezradná těžkopádnost a na druhé sebe-
klamivá náčrtovost a přibližnost, jež ale v pod-
statě jsou jen neurčitostí, nejasností a nehoto-
vostí. Řada omylů. Studie, náčrt, imprese, ano,
to jsou, nebo mohou býti krásné věci silné pů-
sobivosti. Třeba nehotové, totiž neuzavřenáa
nevyzralá v umělecké celistvosti díla, mají pro
nás půvab bezprostřednosti. svěžesti a intimnosti
vychází-li z ruky umělce silného vidění a citění.
Imprese, dojem není a nesmí býti synonymem
pro zběžné a povrchní zření. Právě naopak,a
viděli jste to v nedávné výstavě impresionistů
znova, jejich podstata a umělecká oprávněnost
má kořeny a základy svoje ve zření, viděnía
pozorování zcela výjimečně silném, bystrém,
ledví věcí pronikajícím.
Takovou silnou impresi při tvoření, která
v hotovém výtvoru přerozuje se v intensivní
sugestivnost, naleznete na Vinohradech v tera-
kotovém porírelu Jar. Vrchlického od Lad. Ša-
louna. Vydrží srovnání s podobiznami Švabln-
ského a co to značí, ví na štěstí u nás už skoro
každý. Nic pontifikalního na ní. Ale tato
Vrchlický
šo
8
article
tvář jemných a nervosních rysů, je hlava
živouci každým čivem a zabořená hluboce
měkce do vln myšlenek svého svěťa. Ant. Hu
deček kráčí neodchylně na téže svoji cestě,
kterou dobře známe a milujeme. I jeho uměn
je založeno na dojmovosti. Corot o sobě říká-
val, že se přírodními dojmy napíjí jako houbat
doma je vytlačoval v obrazy půvabně a kouzla-
plné synteličnosti. Jsem přesvědčen, že si A.
Hudeček nevede v podstalé jinak a jeho »Břízy«
plovoucí v měkce přišeřeném modravém, eteru,
nebo »Mandele« jsou jisté umělecky lahodným
zorganisovaným výronem a sdělením živých
dojmů. Z čelných obrazů a obrázků Al. Kal-
vody »Vesnička v břízách« stojí nejvýš. V ní
opětně vypovídá o svém programu: uvéstiv
silný soulad substancionálnost formy s dekora-
tivnými živly barvy. Kalvoda je patrně víc ner-
vosní nežli eitlivý pracovník a tak mnoho mu
proklouzne pod rukou, ale jak dovede být také
jemným pozorovatelem zďravých něžností, do-
svědčuje mu »Zimní slunko« na posněžených
střechách v zlatové bledosti. Prudké elukly slu-
nečného západu navěšené na velkoměstskýeh
stavbách zachycuje R. Bém v několika obrazech.
z nichž »Nádraží Františka Josefa« má v pro-
středí zdařilé partie. » Jaro« na pastvě RR. Laudy
má přívětivou jeho prostotnost a bledost, kdežto
v »Maloměstském večeru« vyšel si za hlubšími
světlovými eřekty, jež poněkud porušil sufhtový-
mi korunami stromů v popředí. Lepty V. Prels-
siga a V. Strettiho a pastely tohoto (» Ve sněhu«)
stačí jen uvěsti, abyste uhodli jejich hodnotu
Hu
Corot
A Hudeček
Bříza
Mandel
Al
Kalvoda
R Bém
František Josef
Lauda
V Prels
V Stretti
Kala
RR
9
article
Jar. Panuška je na Vinohradech i u Topiče
se svými pohádkovými kresbami. Jeho soukromá
výstava by stála za podívání a poskytla by při
ležitost oceniti výše, nežli se dosud děje, jeho
dobromysinou fantastiku a dobráckou straš del-
nost jeho stále rodíel obrazotvornosti. V Topi-
čové Salonu dva pastely F. Engelmüllera vyni-
kají plností a sytostí vzdor tomu, že jsou za-
strčeny; studie Fr. Honzika (»Rybáři«) v obou
výstavách svědčí o zjemnělém pokroku jeho ba-
revného cítění; »Fontana« R. Schlossera je
exkvisitní kus vnadné sentimentality; L. Vacátko
spokojuje se, ukáže li vervnost, poněkud bru-
tální, svého štětce; potom F. Uprky a Rousovy
plastiky, F. Ullmann, K. Rašek, Vojt. Bartoněk,
H. Emingerová a j. u Topiče drží se ve známé
své úrovni a nelze přejiti na Vinohradech z no
vých A. Cerhovou, jež je sice ještě málo neod
vislá, ale ve »Vzpomínkách« (č. 111) roztomilá.
u Topiče pak M. Chodounská vede si mužsky
víc než kterýkoli maliř, v krátkých a silných
črtách, jejichž barevnou a tonovou energii
dlužno zvláště vyzvednout. A k nim druží se
na poli zcela jiném Minka Podhajská, s hračka-
mi domečků a hlavně zviřátek, jejichž vtip
humor, myslím, i děti dovedou ocenit.
Fr. Ženíšek dal své luneté za titul »Před-
čítání bible sedlákem« a kdybyste se odtud vy
dali na cestu racionálného posuzování, daleko
byste s umělcem nešli společně. To není sedlák,
který by uměl číst a jeho posluchači také ne-
jsou sedláci. Heroická scena to je, ze všednosti
vyvýšená ušlechtilost komposiční, protilehlost
modernosti, rozmyslná, uvážená, upravená, mimo
vší realistní náhodnost stojíel. Ale tato rozmysl-
nost a úpravnost nese pečeť noblesy a uroze-
nosti v linii a v barevném držení, jaká zůstává
vzáenosti a cennosti v umění kteréhokoli směru
Karel B. Mádl.
a vyznánl.
Panuška
Topič
Engelmüller
R Schlosser
L Vacátko
Uprka
Rousův
F Ullmann
K Rašek
Bartoněk
H Emingerová
A Cerhův
M Chodounská
Mink Podhajská
František
Ženíšek
Mádl
Francie . Honzík
10
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Pod vánoční stromek
Letošní vánoční trh literární přinesl českým
dětem najednou celou řadu krásných spisů ze
měvědných. Vnláme knihy ty, doufajíce, žese
jim podaří záplna zatlačiti všechny ty mayovské
přemrštěnosti, verneovské fantasie a dokonce
indianské surovosti, naší mládeží poslední dobou
přímo hltaně. Pravda, ukazovalo se v paedago-
gických kruzích často, že by mělo se rázně
proti »zeměpisným« a »cestopisným« knihám
vypočteným na dráždění vkusu nemožnými sen-
sačnostmi, vystupovati, ale nebylo tu kromě Ko
řenského spisů vlastné nie, čím by se známý
hlad našich malých enthusiastů cestovatelských
dal zdravě ukojili. Nuže, letošní český Ježíšek
nemůže býti dlouho na rozpacích a může sá-
hnouti ke klerékoliv z níže uvedených knih
dobře poslouží détem knihou zdravou, zábavnou
a skutečně poučnou.
Vedle výborných Vrázových cestopisných
povídek, právě u Topiče vycházejících, je to
kniha;
Všemi dtly světa, obrázky země-
pisné, jež podává profesor Rudolf Novotnýa
přírodopisným výkladem opatřuje prof. Jiří Janda.
Nákl. Zem. spol. ústř. jedn. učit. v král. če-
ském. Skvostná kniha (za 7 K) vede čtenáře
krajinami polárními, Norskem a Baltem, Alpami,
Saharou, Ceylonem, Tibetem, tropickou Ameri-
kou i Australií a činí tak poutavě, zábavně
pěknou dikcí a napořád — poučuje. To nejsou
suché články z učebnie, to je causerie zajímavá.
která nutí mladého čtenáře, aby knihu znovu
znovu četl. Kniha, ozdobená mnoha krásnými
barevnými kartony a velikým množstvím ocelo-
rilin, bude vítaným dárkem vánočním.
Vrázův
Novotný
profesor
Janda
Norsko
Balt
Alpy
Ceylon
Austrálie
11
article
K neznámým břehům, památně ce-
sty objevné. LIčí Bohumil Bauše. Nakladatelské
družstvo Máje. Každý praktický učitel zná ze
zkušenosti dychtivost, s jakou mládež dychtí po
ličení objevů výzkumných. Nesvědomiti nakla-
datelé hojně využili této záliby mladého světa
a vrhli na trh spoustu přepjatě líčených dobro-
družství velikých objevitelů. Že si mládež odne-
sla naprosto zvrácené poučení a že si zmátla
pravda s fantasií, po tom se neohliželi. Vděčíme
tedy Máji, že se mu podařilo opatřiti dětem spie
Baušův, tedy spisovatele na slovo vzatého, ale
nieméně znajícího uhoditi na struny dětského
srdce. Bauše jako popularisator vědy nepotře-
buje teprv reklamy, jeho jméno má v česk
paedagogice silný a čistý zvuk a jest samo zá-
rukou, že jeho nový spis je výborným. Kniha,
ozdobená velikou řadou obrázků, líčí zajímavé
všechny známé výzkumné cesty, jak v starověku,
tak i cesty nedávné a tak bude kniha nezbytnou
nejen do knihoven, ale i výborně hodí se.
zvláště hochům, pod stromek vánoční.
Nové cesty po světě od Josef
Kořenského jsou zajisté literární události
v naší poměrně chudé literatuře pro mládež.
Nakladatel J. Otto vypravil nový tento cestopis
Bauše
Mája
Kořenský
12
article
našeho Kořenského s obzvláštní pietou. Jsou t
čtyři sličné, krásnými ilustracemi a uměleckými
obálkami vyšňořené spisy, jakých málo najdeme
i v západní litoratuře. Svazek I., Plavba do Au-
stralie, se 30 obrázky (2 K), svazek II., Na
Labuti řece (2 K) a sv. III, Cesty po Australie
jižní (2 K 80 h) presentují se velmi roztomile
a naproslo vážně. Kořenský má svůj způsob
vypravování. Sám praktický učitel a dovedný
vyprávěč líčí zajímavě, ale nikdy není patrna
snaha po sensaci, nikde není vlíravosti a roz-
vláčnosti. Fakt, popis, úvaha, to vše správné,
přilehavé, přístupné, ale zároveň i velice mnoho-
násobné poučné. Kniby Kořenského bude čísti
se zájmem mládež, ale neodtrhne se od nich
ani dospělý. Nemožno v krátkém článku o spi-
sech K. se podrobně zmiňovati, jak by toho za-
sluhovaly, ale tolik musím říci, že může se
jimi naše literatura pro mládež právem honositi.
Kdo tak měl přiležitost srovnati německé nebo
francouzské cestopisy pro mládež psaně a bar-
numsky vychvalované s těmito spisy Kořen-
ského, ten pocítí jistě uspokojení, plynoue
z blaživého vědomi, že — rosteme a silíme
F. V. M.
Kořenský
Au
Austrálie
svatý . III
13
article
Sirotkům.
V předtuše tklivých, radostných svátků vá-
nočních, v týdnu věnovaném sladkým starostem
o rozmanité dárky a milá překvapení pro zlaté
hlavičky našich děti, v době, kdy každý dvoj-
násob prociťuje blaživé kouzlo domova a radost-
ného, útulného života rodinného, v této době
zasvěcené poesii rodiny a radostem dělským,
vzpomenouti chceme tisíců nešťastných úulých
bytostí, jimž nebe nedopřálo, aby doby vánoční
prožily na klínu matčině a v domě oteovském
jež odkázány jsou do cizích, chladných, nevlid
ných domovů . .
Chceme několik důtklivých slov promluvit
o našich sirotcíci a dětech, rodinou vlastní opu
štěných nebo nedostatečně živených a vychová
vaných. O této otázce bylo mnohostranně u nás
již uvažováno, a zvláště nejpovolanější znalee
v tomto oboru a nejnadšenější propagator lidu-
milných snah po ochraně dětí, dv. r. dr. Dvořák,
ředitel zem. nalezince, může se vykázati celou
literaturou o télo, pro náš malý národ vysoce
důležité stati praktické paedagogiky. Nechceme
však tentokráte pouštěti se do theoremat, sta-
tistiky a srovnávání našich poměrů se stavem
u jiných kulfurních národů, ale máme v úmyslu
použiti ruchu, který nedávno v naší autonomii
byl vyrolán, kdy v okresních výborech našich
bylo jednáno o tom, má-li výchova sirotků dí
se v centrálníeh, velikých zemských sirotčinelch
či v sirotčincích okresních, anebo má-li výchova
sirotčinecká opatřována býti v rodinách za určitý
poplatek.
doktor
Dvořák
14
article
Bylo poukazováno k tomu, že dosavadní.
favorisovaný modus výchovy rodinné nezabez-
pečuje zdar tělesné a duševní výchovy našich
sirotků. Vynášeny na světlo příšerné případy
krutého zanedbávání, ba moření sirotků, odká-
zaných něktevým nesvědomitým rodinám, kter
nákladů na sirotky jim svěřených poctivě ne-
užily na prospěch sirotků, ale naopak ubobé
děti naprosto zanedbávaly. Ličen smutný osud
oněch osiřelých dětí, kleré ve vesniských pa
stouškách měly najiti nového domova, ale našl,
morální I tělesnou zkě zu.
Bylo poukazováno k tomu, že ani institue
sirotěích rad, ani důvěrníků po obeích vesni
ekých není vždy dosti spolehlivá, aby vy-
trvale a přísné kontrolována byla výchova
sirotků jednotlivým rodinám za plat odevzda-
ných. Bylo zjišténo, že sice v mnohých
mnoliých připadech nalezli sirotci v rodinách,
jimž byli přikázáni, dobré opatření a slušnou
výchovu rodinnou, ale vyneseny na jevo také
mnohě stinné obrazy utrpení mladých sirotků
mezi lidmi nesvědomitými, necitelnými a zišt-
nými.
15
article
Tolo poznání vedlo někleré naše autono-
misty k náhledu, že by mnohem lépe a bez-
pečněji bylo o výchovu sirotků poslaráno ve
velkých, paedagogieky a hygienicky dokonale ři-
zených ústavech centrálních, kde by pěstouni
dokonale kvalifikovaní, za ustavičného a zod-
povědného odborného dozoru mohli úspěšněj
obslarávati výchovu sirotčí, než chudí vesničané
Naproti tomu ozvalo se mnoho vážných hlasů
proti zřizování velikých sirotčinců po kasární
ckém způsobu v městech. Ukazováno, že ta
ková výchova je nejenom nepoměrně nákladná.
ale že je tuze svým způsobem vzdálená toho,
by nabraditi mohla aspoň částečně Intimní.
srdečně, blahodárné působení života rodinného
neboť nuti přirozeně k pobývání ve vzduchu
uzavřeném, nemůže poskytnouti dostatečného po-
hybu a má vůbec všechny zlé vlastnosti allumnatní
výchovy
Přirozeně tedy došlo i k náhledům kom-
promisním a tak navržen jakýsi útvar sirotčí
výchovy, který by byl jen částečně allumnatním
a částečně rodinným, t. j. navrhováno, aby po-
bliže měst zakoupeny byly malorolnické used-
losti, které by se odevzdaly několika pěstoun-
ským rodinám, které by měly na starosti nejen
polní hospodářství obstarávati, ale také ode-
vzdané jim sirotky řádně vychovávati, při pol-
ním hospodářství jich zaměstnávati a řádné
práci zemědélské je navykati.
16
article
Nedotčeni těmito proudy, samostatně a spon-
tanně, ale s horoucí láskou a nadšeným lidu-
milným zantcením, řešilo otázku sirotčí výchovy
dřive než řešené jednání v naší autonomii zapo-
čato bylo, několik nadšenců pro dobrou výchovu
sirotčí, několik lidumilných enthusiastů v Ko-
stelci nad Orlicí. Měli jsme již příležitost n
tomto místě povšechně upozorniti českou veřej-
nost na ideální plán komitétu kosteleckého, když
jsme pojednávali o škole v lese u Charlotten-
burku. Majíce dnes po ruce tklivě a sugestivně
psanou propagační brožuru řečeného komitétu,s
rádi podrobnějí snah komitétu si chceme po-
všimnouti.
V Kostelci nad Orlicí ustavilo se tedy ko-
mité, které si vytklo za účel zasaditi se o ztl-
zení školy v lese, která by na podkladě hospo-
dářsko-řemeslnickém starala se o děti slabé.
osiřelé a opuštěné. »Lesy, rozkládající se na
úpatí Orlických hor, vynikají svojí rozkošnou
polohou, čistotou vzduchu a všemi krásami při-
rody. Jsou pravými skvosty vlasti, jež poslední
dobou turisté se zvláštním zájmem navštěvuj
*) Škola v lese, ústav, který má býti založen
k výchově dítek lělesně slabých a opuštěných. Na
psa Jos. Cermák 1907.
ko
stelec nad Orlice
Kostelec nad Orlice
Orlický hora
Jos
17
article
a vyhledávají. Chovají hojnost zdravé, železité
vody, mnoho písečných partií, jako stvořených
pro písečné a slunečné lázně. Divoká Orlice,
řeka pstruhů, poskytuje zdravou, osvěžující lázen
a příjemný pobyt na malebných březích. Tolik
krásných, utěšených míst, nakloněných k jižní
straně a chráněných vysokými, hlubokými lesy
proti severním větrům, marně bychom snad jinde
hledali.«
Nuže, v této obzvlášť příhodné krajině má
býti zařízen útulek pro děti tělesně slabé, které
v obyčejném ovzduší předčasně zmírají, pak děti
opuštěné, děti nešťastné, jež nepoznaly svých
rodičů. Zde má býti ústav, vzdálen hluku světa,
tvořící pro sebe »samostatný stát, v němž pa-
nuje láska a práce.« Nemá býti zařízen nádherný
palác, v němž nachází opatření řada dobře pla-
cených úřadníků. Má býti zbudováno jednoducho
stavení hospodářské, prostá škola a jednoduché
bodovy pro sirotky. Ústav nemá býti snad polep-
šovnou, káznici, ale má napořád přizpůsobovat
se kruhu rodinnému — lásce mateřské. Lesní
škola chce vychovávati, vzdělávati a vyrostlé.
femeslu nebo hospodářství vyučené, vrátiti spo-
lečnosti lidské
Škola v lese chce býti lepší náhradouza
osudné pastoušky, ona chce vylidniti žaláře
káznice. »Chce se starati o příslušníky obeí
dáti jim domov a vrátiti je lidstvu jako řádné
pilné a pracovité bytosti, jejichž hřivny nebyly
zakopány, jejichž ústa nežalují, nýbrž překypuji
vděčností. « —
Máme teprve doporučovati tyto krásné snahy
komitétu, který vychází ze zásady, že vešker
funkce se zařízením a vedením ústavu vykoná-
vati bude úplně obětovně zdarma?
18
article
Doufáme, že nalezne se v české veřejnosi
dosti lidumilů, kteři nadšené snahy ty uznají
komitétu podají ruky pomocné ? )
Což nenalezl by se někdo, kdo by koste-
leckou školu zabezpečil jako lidumilné dílo jubi
lejní v roce přištím
F. V. Moravee.
*) Dopisy zodpoví pan Č. Hruška, učítel v Ko
stelci n. O.
Hlasy z obecenstva.
Trpíte
slabým trávením
Okuste píti při jídle
Onae
F V Moravee
Hruška
ko
29
article
Všemi díly světa.
Všemi díly světa.
Obrázky zeměpisné s 16 nádhernými
barevnými a četnými černými obrazy.
Čásť přírodopisnou napsal prof. Jiří Janda. Barev-
ná obálka Fr. Ženíška. — Z obsahus Polární
kraje. Norsko. Moře severní. Balk. Nížina středo-
evrop. Alpy. Středomoří. Italie. Řecko. Sahara. Cey-
lon. Tibet. Tropická Amerika. Australie. Národopis
Výzkumné cestr
Cena skvostně váz. knihy K 7.—
Prof. Jiřího Jandyn
profesor
Janda
Ženíšek
Jandyn
Francie
Norsko
Řecko
tropický Amerika
Austrálie
30
article
LES.
LES.
Obrázky a dojmy z přírody. Se 6 uměl.
kartony mistra K. Liebschera a barev.
obálkou J. Šetelíka. — Přes 100 vyobr. v texlu
Cena K 4.80, skv. váz. K 6.—.
Nadšené kritiky všech čelných listů.
Objednávky vyřizuje každé knihkupectví, zejmena
Ústřední nakladatelství, kulhkupectví a papirnictv
učitelstva českoslovanského v Praze
Josef Rašín, Holešovice—Bubny
Bělského tř.
2328-
Nové
K Liebscher
J Šetelík
Rašín
Praha
Holešovice
Bubno
35
article
Vídeňské a jiné operety. 2. Veselé směsi.3.
Taneční a přednesová dueta. 4. Moderní zpěvn
valčíky. 5. Berlínské „Metropol“ divadlo. 6. Pán-
ský večírek. 7. Dívčí písně a damské přednesy
8. Z „nebožtika“ Ueberbrettlu, 9. Tance, po-
chody a salonní skladby. 10. Kabaret a Variété.
11. Lidové písně v moderním rouše.
Tato rozkošná sbírka nejhle-
danějších skladeb, Jež by koupě-
chtivý jindy musil zaplatiti 180
kor. a jež prodáváne za K 14.40,
je unikem v hudební literatnře.
Zpěvní část je tak upravena, aby
mohla býti hrána i pro klavir
pouze beze zpěvu. Každý bude
nádherou, bohatým obsahem a lácí
překvapen
23327
Metropol
divadlo
39
article
aánoční
kalendář „Nár. Listů
na rok 1908,
jenž obsahem a úpravou vyniká nad
jiné, obyčejné kalendáře a má trvalou
cenu literární.
Všem členům jednot sokol-
ských, Národní jednoty po-
šumavské, Ústřední Matice
školské, Národní jednoty se-
veročeské, čtenář. spolků a
besed snížili jsme vzhledem
k účelu, jejž jednoty tyto sledují,
kalendář „Národních List
na r. 100
44
article
Certovin
Certovin
Z lidových pohádek vybral a vypravuje
ADOLF WENIO
Obrázky JOS. WENÍGA
OBSAH: Jak čert s člověkem zápasil. —
Jak voják čerty vyplatil. — O nepravém
a pravém čertu. — O pekelných darech.
— O čertu a kováři. — Jak se čert ženy
bál. — O chasníku, který sloužil v pekle.
— Čertův mlýn. — Jak bába ošálila čerta.
Vázaný výtisk za K 3.—.
Knlha umělecká, velice originelní ce-
lou svou úpravou, hodí se zvláště mládežl
za dárek.
nne
Wenio
Jos
čertův mlýn