ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 a569f970-7696-11dc-b812-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 48 celkem · entity: person 66, place 35, org 4, work 2
1 masthead
15. prosince 1907. Císlo 346.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. V Praze a předměstí. = Kr. Vinohrady rozšíří prý za nedlouho rozlohu a obvod Velké Prahy, zatím však nežli k tomu dojde, tváří a vedou si nadmíru samostatně, ukazují se, jakoby vůbec chtěly se zaříditi na obec ve všem všudy svěbytnou. I ve vyšší kultuře. Onehdy otevřely si svoje divadlo, které chce Vinohradským dáti na jednom místě vše, co vůbec s pojmem divadla kde souvisía hned na to zvala Měšťanská beseda k návštěvě zvláštní umělecké výstavy. První, jak praví vý- slovně. Chce tím patrně napovědít, že zde za- hajuje novou a do budoucnosti vypočílanou činnost. Místnosti jsou ovšem prozatímní, v Giroe bově vile, místnosti bytové, široké, prostorné. světlé, s jistou nádherou vypravené, a pořa- datelé jim rozumně ponechali tento karakter. Třeba že tím nepřišli každému obrazu vstřie V pozvání upozorňovali, že navštěvovatelé vý- slavy mají poslední přiležitost seznati vnitřek těto italisujícící stavby a to je při tom vskutku moment neveselý, toto naposledy. Jeť přímo nepochopitelno, že se mohli na Vinohradech odhodlati ku přeměně této velkopanské vily. tohoto jakoby z Ilalie sem přeneseného palaz zetta na školu s posluchárnami, kabinety a la- boratořemi a zničit ji tak docela. Nu, s par- kovou zahradou nezacházejí o mnoho lépe. Na telegrafní tyče pověsili elektrické bambule. vehod a přístup zůstal neupravený a hned vedle ušlechtilostí A. Barvitia postavili hrázděný barák restaurační, jaký by se v Němcích neopovážili zbudovati v nějakém venkovském místě vý- letním. To jsou velmi špatná proroetví o bu- doucnosti toholo okrásného a půvabného zá- koutí, jakých Praha věru nemá nadbytek
A Barvitius Němec Praha Velká Praha
5 article
Pro příští výstavy zamýšlejí na Vinohradech postaviti už zvláštní pavilon na některém pří- hodnějším, méně odlehlém a přistupnějším místě I v tom chtějí předstihnouti Prahu, která na své ploše nedovedla dosud nalézti ani kousek půdy pro výstavní stavbičku, leda v několikátém patře a zákoutí Representačního domu. Vino hrady se nám jisté všem zavděčí i tenkráte. kdyby zamýšlely svůj podnik jen pro svůj obvod a své umělce. Na Kr. Vinohradech mají fotiž své umělce. Na výstavě samě s jinými se ne- setkáte. Ovšem, že jejich povaha a znamení ne tvoří v úhrnu žádnou školu aniž jaký vino hradský směr a bohdá dlouho ještě nebudou ani jakon vinohradskou klikou nebo koterií o jakých slýcháte a číláte až k omrzení. Od nevinohradských cizinců liší se vinohradští umě- lečtí tuzemci jenom bytovými adresami. Nejsou pro Pražany žádnými neznámými chudobkami. Zvláštních objevů a nových neočekávaností proto si cestou do výstavy neslibujte. Ne, že byste nenalezli v katalogu a na stěnách nových, nebo méně běžných jmen. Jsou zde zrovna tak jako télo chvile ještě v Rudolfinu a v Topičově Sa- lonu, ale i když přicházíte k nim s požadavky určilé skromnosti, neobjevíte mezi nimi žádnýeh mnohoslibných budoucností.
Pražan Topičův Praha Králové . Vinohrady Rudolfinum
6 article
Úroda talentů nezávisí ani na našem přání aniž od našeho chtění. Není ani v jakém určitém poměru k číslu těch, kteří se do učeb- ních atelierů veřejných i soukromých v pravém slova smyslu tlačí a hrnou. Je tu však zjev který stojí za přemýšlení. Hyperprodukce. Vli- teratuře čas od času už dovedeme si na ni po- stěžovali; v umění výtvarném máme z ní spíše radost. Velmi planou a marnou. Dobrých a vy- nikajíeích výkonů nikdy nemůže býti dost a co z nich snad nespotřebuje přítomnost, neztrau se aspoň v budoucnosti. Ale průměr a pod- průměr, což to je jiná věc! To jsou skupiny, odkud vychází nejvíce nářků a kam se obrael mnoho »podpor« a milosrdenství. Pokud to zů- stává záležitostí dobrého srdce soukromníkůa jednolliveů, náleží to v kategorii dobročinnost a ta platí právem za pýchu dobré společnosti Žije-li však prostřednost, obyčejnost a nedosta- tečnost na účet neb úkor všeho silného a zdat ného, sytí-li se z fondů shrnutých a ke vzniku a vzrůstu zvláštních, vysokých a výjimečných děl určených, pak se to dotýká velmi nezdravě vší ekonomie v záležitostech uměleckých. Ne- chtějte na mně příkladů. Nebylo by jich konce. kdybychom vyšli spolu na procházku po mě- stech a zkoumali, co veřejnost a korporace mají tu na svědomí. Výstavy na Vinohradech a u Topiče nejsou ani zvlášť representativní aniž manifestační. Po- dávají se toliko za to, co jsou: snůškou, poně kud přebranou a prosetou, několika set obrazů a několika plastik. Připočtete-li k tomu, co je zároveň v Rudolfinu, můžete se nad těmi čísly zarazili, zejména, dovedete li rozpoznati, jak málo z toho je produkcí v pravdě uměleckou, to jest takovou, jež je zrozená velikou vnitřní nutností, ano nevyhnutelností, rozpálena žhavou vášní tvořivou a vyjadřovaná silnou hotovostí.
Topič Vinohrady Rudolfinum
7 article
Množství kolísá, potácí se na cestě, spokojuje se s náčrtem a studií, jaké sotva stačí ku první připravě uměleckého díla; jiní hledí si honem osvojiti formuli jinými těžce vydobytou, jako ví- dáte ve variélé napodobiti vynalezené trikya těžce dobylé dovednosti vtipných a důmyslných akrobatů a grotesků. Jinde se ovšem děje také podobně, ale myslím, že u nás, kde se všechno tlačí na přední, neb aspoň nápadné místo, možno pozorovati ještě jinou věc, a to je tech- nická povrchnost ano nemohoucnost. Na jedně straně bezradná těžkopádnost a na druhé sebe- klamivá náčrtovost a přibližnost, jež ale v pod- statě jsou jen neurčitostí, nejasností a nehoto- vostí. Řada omylů. Studie, náčrt, imprese, ano, to jsou, nebo mohou býti krásné věci silné pů- sobivosti. Třeba nehotové, totiž neuzavřenáa nevyzralá v umělecké celistvosti díla, mají pro nás půvab bezprostřednosti. svěžesti a intimnosti vychází-li z ruky umělce silného vidění a citění. Imprese, dojem není a nesmí býti synonymem pro zběžné a povrchní zření. Právě naopak,a viděli jste to v nedávné výstavě impresionistů znova, jejich podstata a umělecká oprávněnost má kořeny a základy svoje ve zření, viděnía pozorování zcela výjimečně silném, bystrém, ledví věcí pronikajícím. Takovou silnou impresi při tvoření, která v hotovém výtvoru přerozuje se v intensivní sugestivnost, naleznete na Vinohradech v tera- kotovém porírelu Jar. Vrchlického od Lad. Ša- louna. Vydrží srovnání s podobiznami Švabln- ského a co to značí, ví na štěstí u nás už skoro každý. Nic pontifikalního na ní. Ale tato
Vrchlický šo
8 article
tvář jemných a nervosních rysů, je hlava živouci každým čivem a zabořená hluboce měkce do vln myšlenek svého svěťa. Ant. Hu deček kráčí neodchylně na téže svoji cestě, kterou dobře známe a milujeme. I jeho uměn je založeno na dojmovosti. Corot o sobě říká- val, že se přírodními dojmy napíjí jako houbat doma je vytlačoval v obrazy půvabně a kouzla- plné synteličnosti. Jsem přesvědčen, že si A. Hudeček nevede v podstalé jinak a jeho »Břízy« plovoucí v měkce přišeřeném modravém, eteru, nebo »Mandele« jsou jisté umělecky lahodným zorganisovaným výronem a sdělením živých dojmů. Z čelných obrazů a obrázků Al. Kal- vody »Vesnička v břízách« stojí nejvýš. V ní opětně vypovídá o svém programu: uvéstiv silný soulad substancionálnost formy s dekora- tivnými živly barvy. Kalvoda je patrně víc ner- vosní nežli eitlivý pracovník a tak mnoho mu proklouzne pod rukou, ale jak dovede být také jemným pozorovatelem zďravých něžností, do- svědčuje mu »Zimní slunko« na posněžených střechách v zlatové bledosti. Prudké elukly slu- nečného západu navěšené na velkoměstskýeh stavbách zachycuje R. Bém v několika obrazech. z nichž »Nádraží Františka Josefa« má v pro- středí zdařilé partie. » Jaro« na pastvě RR. Laudy má přívětivou jeho prostotnost a bledost, kdežto v »Maloměstském večeru« vyšel si za hlubšími světlovými eřekty, jež poněkud porušil sufhtový- mi korunami stromů v popředí. Lepty V. Prels- siga a V. Strettiho a pastely tohoto (» Ve sněhu«) stačí jen uvěsti, abyste uhodli jejich hodnotu
Hu Corot A Hudeček Bříza Mandel Al Kalvoda R Bém František Josef Lauda V Prels V Stretti Kala RR
9 article
Jar. Panuška je na Vinohradech i u Topiče se svými pohádkovými kresbami. Jeho soukromá výstava by stála za podívání a poskytla by při ležitost oceniti výše, nežli se dosud děje, jeho dobromysinou fantastiku a dobráckou straš del- nost jeho stále rodíel obrazotvornosti. V Topi- čové Salonu dva pastely F. Engelmüllera vyni- kají plností a sytostí vzdor tomu, že jsou za- strčeny; studie Fr. Honzika (»Rybáři«) v obou výstavách svědčí o zjemnělém pokroku jeho ba- revného cítění; »Fontana« R. Schlossera je exkvisitní kus vnadné sentimentality; L. Vacátko spokojuje se, ukáže li vervnost, poněkud bru- tální, svého štětce; potom F. Uprky a Rousovy plastiky, F. Ullmann, K. Rašek, Vojt. Bartoněk, H. Emingerová a j. u Topiče drží se ve známé své úrovni a nelze přejiti na Vinohradech z no vých A. Cerhovou, jež je sice ještě málo neod vislá, ale ve »Vzpomínkách« (č. 111) roztomilá. u Topiče pak M. Chodounská vede si mužsky víc než kterýkoli maliř, v krátkých a silných črtách, jejichž barevnou a tonovou energii dlužno zvláště vyzvednout. A k nim druží se na poli zcela jiném Minka Podhajská, s hračka- mi domečků a hlavně zviřátek, jejichž vtip humor, myslím, i děti dovedou ocenit. Fr. Ženíšek dal své luneté za titul »Před- čítání bible sedlákem« a kdybyste se odtud vy dali na cestu racionálného posuzování, daleko byste s umělcem nešli společně. To není sedlák, který by uměl číst a jeho posluchači také ne- jsou sedláci. Heroická scena to je, ze všednosti vyvýšená ušlechtilost komposiční, protilehlost modernosti, rozmyslná, uvážená, upravená, mimo vší realistní náhodnost stojíel. Ale tato rozmysl- nost a úpravnost nese pečeť noblesy a uroze- nosti v linii a v barevném držení, jaká zůstává vzáenosti a cennosti v umění kteréhokoli směru Karel B. Mádl. a vyznánl.
Panuška Topič Engelmüller R Schlosser L Vacátko Uprka Rousův F Ullmann K Rašek Bartoněk H Emingerová A Cerhův M Chodounská Mink Podhajská František Ženíšek Mádl Francie . Honzík
10 article Školská hlidka.
Školská hlidka. Pod vánoční stromek Letošní vánoční trh literární přinesl českým dětem najednou celou řadu krásných spisů ze měvědných. Vnláme knihy ty, doufajíce, žese jim podaří záplna zatlačiti všechny ty mayovské přemrštěnosti, verneovské fantasie a dokonce indianské surovosti, naší mládeží poslední dobou přímo hltaně. Pravda, ukazovalo se v paedago- gických kruzích často, že by mělo se rázně proti »zeměpisným« a »cestopisným« knihám vypočteným na dráždění vkusu nemožnými sen- sačnostmi, vystupovati, ale nebylo tu kromě Ko řenského spisů vlastné nie, čím by se známý hlad našich malých enthusiastů cestovatelských dal zdravě ukojili. Nuže, letošní český Ježíšek nemůže býti dlouho na rozpacích a může sá- hnouti ke klerékoliv z níže uvedených knih dobře poslouží détem knihou zdravou, zábavnou a skutečně poučnou. Vedle výborných Vrázových cestopisných povídek, právě u Topiče vycházejících, je to kniha; Všemi dtly světa, obrázky země- pisné, jež podává profesor Rudolf Novotnýa přírodopisným výkladem opatřuje prof. Jiří Janda. Nákl. Zem. spol. ústř. jedn. učit. v král. če- ském. Skvostná kniha (za 7 K) vede čtenáře krajinami polárními, Norskem a Baltem, Alpami, Saharou, Ceylonem, Tibetem, tropickou Ameri- kou i Australií a činí tak poutavě, zábavně pěknou dikcí a napořád — poučuje. To nejsou suché články z učebnie, to je causerie zajímavá. která nutí mladého čtenáře, aby knihu znovu znovu četl. Kniha, ozdobená mnoha krásnými barevnými kartony a velikým množstvím ocelo- rilin, bude vítaným dárkem vánočním.
Vrázův Novotný profesor Janda Norsko Balt Alpy Ceylon Austrálie
11 article
K neznámým břehům, památně ce- sty objevné. LIčí Bohumil Bauše. Nakladatelské družstvo Máje. Každý praktický učitel zná ze zkušenosti dychtivost, s jakou mládež dychtí po ličení objevů výzkumných. Nesvědomiti nakla- datelé hojně využili této záliby mladého světa a vrhli na trh spoustu přepjatě líčených dobro- družství velikých objevitelů. Že si mládež odne- sla naprosto zvrácené poučení a že si zmátla pravda s fantasií, po tom se neohliželi. Vděčíme tedy Máji, že se mu podařilo opatřiti dětem spie Baušův, tedy spisovatele na slovo vzatého, ale nieméně znajícího uhoditi na struny dětského srdce. Bauše jako popularisator vědy nepotře- buje teprv reklamy, jeho jméno má v česk paedagogice silný a čistý zvuk a jest samo zá- rukou, že jeho nový spis je výborným. Kniha, ozdobená velikou řadou obrázků, líčí zajímavé všechny známé výzkumné cesty, jak v starověku, tak i cesty nedávné a tak bude kniha nezbytnou nejen do knihoven, ale i výborně hodí se. zvláště hochům, pod stromek vánoční. Nové cesty po světě od Josef Kořenského jsou zajisté literární události v naší poměrně chudé literatuře pro mládež. Nakladatel J. Otto vypravil nový tento cestopis
Bauše Mája Kořenský
12 article
našeho Kořenského s obzvláštní pietou. Jsou t čtyři sličné, krásnými ilustracemi a uměleckými obálkami vyšňořené spisy, jakých málo najdeme i v západní litoratuře. Svazek I., Plavba do Au- stralie, se 30 obrázky (2 K), svazek II., Na Labuti řece (2 K) a sv. III, Cesty po Australie jižní (2 K 80 h) presentují se velmi roztomile a naproslo vážně. Kořenský má svůj způsob vypravování. Sám praktický učitel a dovedný vyprávěč líčí zajímavě, ale nikdy není patrna snaha po sensaci, nikde není vlíravosti a roz- vláčnosti. Fakt, popis, úvaha, to vše správné, přilehavé, přístupné, ale zároveň i velice mnoho- násobné poučné. Kniby Kořenského bude čísti se zájmem mládež, ale neodtrhne se od nich ani dospělý. Nemožno v krátkém článku o spi- sech K. se podrobně zmiňovati, jak by toho za- sluhovaly, ale tolik musím říci, že může se jimi naše literatura pro mládež právem honositi. Kdo tak měl přiležitost srovnati německé nebo francouzské cestopisy pro mládež psaně a bar- numsky vychvalované s těmito spisy Kořen- ského, ten pocítí jistě uspokojení, plynoue z blaživého vědomi, že — rosteme a silíme F. V. M.
Kořenský Au Austrálie svatý . III
13 article
Sirotkům. V předtuše tklivých, radostných svátků vá- nočních, v týdnu věnovaném sladkým starostem o rozmanité dárky a milá překvapení pro zlaté hlavičky našich děti, v době, kdy každý dvoj- násob prociťuje blaživé kouzlo domova a radost- ného, útulného života rodinného, v této době zasvěcené poesii rodiny a radostem dělským, vzpomenouti chceme tisíců nešťastných úulých bytostí, jimž nebe nedopřálo, aby doby vánoční prožily na klínu matčině a v domě oteovském jež odkázány jsou do cizích, chladných, nevlid ných domovů . . Chceme několik důtklivých slov promluvit o našich sirotcíci a dětech, rodinou vlastní opu štěných nebo nedostatečně živených a vychová vaných. O této otázce bylo mnohostranně u nás již uvažováno, a zvláště nejpovolanější znalee v tomto oboru a nejnadšenější propagator lidu- milných snah po ochraně dětí, dv. r. dr. Dvořák, ředitel zem. nalezince, může se vykázati celou literaturou o télo, pro náš malý národ vysoce důležité stati praktické paedagogiky. Nechceme však tentokráte pouštěti se do theoremat, sta- tistiky a srovnávání našich poměrů se stavem u jiných kulfurních národů, ale máme v úmyslu použiti ruchu, který nedávno v naší autonomii byl vyrolán, kdy v okresních výborech našich bylo jednáno o tom, má-li výchova sirotků dí se v centrálníeh, velikých zemských sirotčinelch či v sirotčincích okresních, anebo má-li výchova sirotčinecká opatřována býti v rodinách za určitý poplatek.
doktor Dvořák
14 article
Bylo poukazováno k tomu, že dosavadní. favorisovaný modus výchovy rodinné nezabez- pečuje zdar tělesné a duševní výchovy našich sirotků. Vynášeny na světlo příšerné případy krutého zanedbávání, ba moření sirotků, odká- zaných něktevým nesvědomitým rodinám, kter nákladů na sirotky jim svěřených poctivě ne- užily na prospěch sirotků, ale naopak ubobé děti naprosto zanedbávaly. Ličen smutný osud oněch osiřelých dětí, kleré ve vesniských pa stouškách měly najiti nového domova, ale našl, morální I tělesnou zkě zu. Bylo poukazováno k tomu, že ani institue sirotěích rad, ani důvěrníků po obeích vesni ekých není vždy dosti spolehlivá, aby vy- trvale a přísné kontrolována byla výchova sirotků jednotlivým rodinám za plat odevzda- ných. Bylo zjišténo, že sice v mnohých mnoliých připadech nalezli sirotci v rodinách, jimž byli přikázáni, dobré opatření a slušnou výchovu rodinnou, ale vyneseny na jevo také mnohě stinné obrazy utrpení mladých sirotků mezi lidmi nesvědomitými, necitelnými a zišt- nými.
15 article
Tolo poznání vedlo někleré naše autono- misty k náhledu, že by mnohem lépe a bez- pečněji bylo o výchovu sirotků poslaráno ve velkých, paedagogieky a hygienicky dokonale ři- zených ústavech centrálních, kde by pěstouni dokonale kvalifikovaní, za ustavičného a zod- povědného odborného dozoru mohli úspěšněj obslarávati výchovu sirotčí, než chudí vesničané Naproti tomu ozvalo se mnoho vážných hlasů proti zřizování velikých sirotčinců po kasární ckém způsobu v městech. Ukazováno, že ta ková výchova je nejenom nepoměrně nákladná. ale že je tuze svým způsobem vzdálená toho, by nabraditi mohla aspoň částečně Intimní. srdečně, blahodárné působení života rodinného neboť nuti přirozeně k pobývání ve vzduchu uzavřeném, nemůže poskytnouti dostatečného po- hybu a má vůbec všechny zlé vlastnosti allumnatní výchovy Přirozeně tedy došlo i k náhledům kom- promisním a tak navržen jakýsi útvar sirotčí výchovy, který by byl jen částečně allumnatním a částečně rodinným, t. j. navrhováno, aby po- bliže měst zakoupeny byly malorolnické used- losti, které by se odevzdaly několika pěstoun- ským rodinám, které by měly na starosti nejen polní hospodářství obstarávati, ale také ode- vzdané jim sirotky řádně vychovávati, při pol- ním hospodářství jich zaměstnávati a řádné práci zemědélské je navykati.
16 article
Nedotčeni těmito proudy, samostatně a spon- tanně, ale s horoucí láskou a nadšeným lidu- milným zantcením, řešilo otázku sirotčí výchovy dřive než řešené jednání v naší autonomii zapo- čato bylo, několik nadšenců pro dobrou výchovu sirotčí, několik lidumilných enthusiastů v Ko- stelci nad Orlicí. Měli jsme již příležitost n tomto místě povšechně upozorniti českou veřej- nost na ideální plán komitétu kosteleckého, když jsme pojednávali o škole v lese u Charlotten- burku. Majíce dnes po ruce tklivě a sugestivně psanou propagační brožuru řečeného komitétu,s rádi podrobnějí snah komitétu si chceme po- všimnouti. V Kostelci nad Orlicí ustavilo se tedy ko- mité, které si vytklo za účel zasaditi se o ztl- zení školy v lese, která by na podkladě hospo- dářsko-řemeslnickém starala se o děti slabé. osiřelé a opuštěné. »Lesy, rozkládající se na úpatí Orlických hor, vynikají svojí rozkošnou polohou, čistotou vzduchu a všemi krásami při- rody. Jsou pravými skvosty vlasti, jež poslední dobou turisté se zvláštním zájmem navštěvuj *) Škola v lese, ústav, který má býti založen k výchově dítek lělesně slabých a opuštěných. Na psa Jos. Cermák 1907.
ko stelec nad Orlice Kostelec nad Orlice Orlický hora Jos
17 article
a vyhledávají. Chovají hojnost zdravé, železité vody, mnoho písečných partií, jako stvořených pro písečné a slunečné lázně. Divoká Orlice, řeka pstruhů, poskytuje zdravou, osvěžující lázen a příjemný pobyt na malebných březích. Tolik krásných, utěšených míst, nakloněných k jižní straně a chráněných vysokými, hlubokými lesy proti severním větrům, marně bychom snad jinde hledali.« Nuže, v této obzvlášť příhodné krajině má býti zařízen útulek pro děti tělesně slabé, které v obyčejném ovzduší předčasně zmírají, pak děti opuštěné, děti nešťastné, jež nepoznaly svých rodičů. Zde má býti ústav, vzdálen hluku světa, tvořící pro sebe »samostatný stát, v němž pa- nuje láska a práce.« Nemá býti zařízen nádherný palác, v němž nachází opatření řada dobře pla- cených úřadníků. Má býti zbudováno jednoducho stavení hospodářské, prostá škola a jednoduché bodovy pro sirotky. Ústav nemá býti snad polep- šovnou, káznici, ale má napořád přizpůsobovat se kruhu rodinnému — lásce mateřské. Lesní škola chce vychovávati, vzdělávati a vyrostlé. femeslu nebo hospodářství vyučené, vrátiti spo- lečnosti lidské Škola v lese chce býti lepší náhradouza osudné pastoušky, ona chce vylidniti žaláře káznice. »Chce se starati o příslušníky obeí dáti jim domov a vrátiti je lidstvu jako řádné pilné a pracovité bytosti, jejichž hřivny nebyly zakopány, jejichž ústa nežalují, nýbrž překypuji vděčností. « — Máme teprve doporučovati tyto krásné snahy komitétu, který vychází ze zásady, že vešker funkce se zařízením a vedením ústavu vykoná- vati bude úplně obětovně zdarma?
18 article
Doufáme, že nalezne se v české veřejnosi dosti lidumilů, kteři nadšené snahy ty uznají komitétu podají ruky pomocné ? ) Což nenalezl by se někdo, kdo by koste- leckou školu zabezpečil jako lidumilné dílo jubi lejní v roce přištím F. V. Moravee. *) Dopisy zodpoví pan Č. Hruška, učítel v Ko stelci n. O. Hlasy z obecenstva. Trpíte slabým trávením Okuste píti při jídle Onae
F V Moravee Hruška ko
29 article Všemi díly světa.
Všemi díly světa. Obrázky zeměpisné s 16 nádhernými barevnými a četnými černými obrazy. Čásť přírodopisnou napsal prof. Jiří Janda. Barev- ná obálka Fr. Ženíška. — Z obsahus Polární kraje. Norsko. Moře severní. Balk. Nížina středo- evrop. Alpy. Středomoří. Italie. Řecko. Sahara. Cey- lon. Tibet. Tropická Amerika. Australie. Národopis Výzkumné cestr Cena skvostně váz. knihy K 7.— Prof. Jiřího Jandyn
profesor Janda Ženíšek Jandyn Francie Norsko Řecko tropický Amerika Austrálie
30 article LES.
LES. Obrázky a dojmy z přírody. Se 6 uměl. kartony mistra K. Liebschera a barev. obálkou J. Šetelíka. — Přes 100 vyobr. v texlu Cena K 4.80, skv. váz. K 6.—. Nadšené kritiky všech čelných listů. Objednávky vyřizuje každé knihkupectví, zejmena Ústřední nakladatelství, kulhkupectví a papirnictv učitelstva českoslovanského v Praze Josef Rašín, Holešovice—Bubny Bělského tř. 2328- Nové
K Liebscher J Šetelík Rašín Praha Holešovice Bubno
35 article
Vídeňské a jiné operety. 2. Veselé směsi.3. Taneční a přednesová dueta. 4. Moderní zpěvn valčíky. 5. Berlínské „Metropol“ divadlo. 6. Pán- ský večírek. 7. Dívčí písně a damské přednesy 8. Z „nebožtika“ Ueberbrettlu, 9. Tance, po- chody a salonní skladby. 10. Kabaret a Variété. 11. Lidové písně v moderním rouše. Tato rozkošná sbírka nejhle- danějších skladeb, Jež by koupě- chtivý jindy musil zaplatiti 180 kor. a jež prodáváne za K 14.40, je unikem v hudební literatnře. Zpěvní část je tak upravena, aby mohla býti hrána i pro klavir pouze beze zpěvu. Každý bude nádherou, bohatým obsahem a lácí překvapen 23327
Metropol divadlo
39 article
aánoční kalendář „Nár. Listů na rok 1908, jenž obsahem a úpravou vyniká nad jiné, obyčejné kalendáře a má trvalou cenu literární. Všem členům jednot sokol- ských, Národní jednoty po- šumavské, Ústřední Matice školské, Národní jednoty se- veročeské, čtenář. spolků a besed snížili jsme vzhledem k účelu, jejž jednoty tyto sledují, kalendář „Národních List na r. 100
44 article Certovin
Certovin Z lidových pohádek vybral a vypravuje ADOLF WENIO Obrázky JOS. WENÍGA OBSAH: Jak čert s člověkem zápasil. — Jak voják čerty vyplatil. — O nepravém a pravém čertu. — O pekelných darech. — O čertu a kováři. — Jak se čert ženy bál. — O chasníku, který sloužil v pekle. — Čertův mlýn. — Jak bába ošálila čerta. Vázaný výtisk za K 3.—. Knlha umělecká, velice originelní ce- lou svou úpravou, hodí se zvláště mládežl za dárek. nne
Wenio Jos čertův mlýn