ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1440f990-7686-11dc-a31d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 194, place 61, org 25, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15 prosince 1907
4 masthead
Číslo 346.
5 article
čtvrtin všech členů změnil zemské zřízení tak, aby bylo možno platnost mandátů prodloužiti a jakmile změna nabude panovnické sankce, aby se sněm sešel s jediným úkolem — provésti vo- lební opravu, Zpravodaj „Czasu“ vyžádal si v té věci mí nění něktorých známých poslanců. Býv. min Prade řekl mu, že prodloužení mandátů jest se stránky právnické velmi sporné, se stanoviska ústavního pak vůbec nepřípustné. Sněm český nachází se v podobné situaci, jako haličský, přece se nepomýšlí na prodloužení poslaneckých mandátů. Bude třeba zvoliti nový sněm a tento ať se rychle postará o změnu volebního řádu. Dr. Fuchs soudí, že při nejliberálnějším vý- kladu ústávy bylo by možno šestiletí poslane- okého mandátu počítati od prvé schůze sněmovní a nikoli odedne posledních voleb. Dr. Šuster- šič má přodloužetíl manídátů za věc velice choulostivou a kdyby i vláda přístoupila na změ- nu zemského zřízení, mohla by míti platnost pro mandáty příštího sněmu) nikoli však pro nynější. Dr. Pattai prohlásil prodloužení sněmovní pravomoci za rozhodnou změnu zemské ústavy.
Prade doktor Fuchs Šuster Pattai
6 article
Theoreticky se mysliti dá; ale theeretic ky dá se mýsliti na pr. také prodloužení mandátů na dobu neurčitou, ba i dědičnost mandátů, na- jde-li se na to kvalifikovaná většina; ale žádné takové usnesení neobdržele by pánovnickě sankce. oh le Nejprostěji o této otázce soudi orgán lidov ců, „Kůr. Lwow.“ Dnes, kdy jest každémů zjev no, že volební oprava se provésti nedá, ježto pravomoc sněmu vypršela, počíná se na všech stranách jeviti nebývalý zájem o reformu. Nn jaře a na podzím však, když býlo na provedení reformy času ještě jako vody, páni konserva- tivci i demokrati nedělali však nic jiného, než že vymýšleli nové a nové projekly, jen aby re formu zdrželi a věssné její provedení znemož nili. Co si přáli, toho nyní dosáhli. Z Lublaně, 11. prosince. (Ú stupky Lu blani.) Orgány obou hlavních slovinských stran odbržely z Vídně telegrafické zprávy, že vláda se rozhodla vyhověti přání, tlumočenému jak líberátními tak i klerikálními poslaňci slo- vinskými, a založí v Lublani vyšší státní prů myslovou školu slovinskou a zřídí tam státn železniční dílny.
Ú stupka blani Lublaň Vídeň
7 title
Politické zprávy zahraničné.
8 article
V Praze, 14. prosince.
Praha
9 article
Přelíčení pro kapitulaci portarturskou. Hned po kapitulaci Stösslově vyšlo na jevo že on vlastně velitelem portarturské pevnost nebyl, nýbrž pouze opevněného území port arturského. Velitelem pevnosti byl gen. Smirnov nyní spoluobžalovaný Stösslův. Smirnovu klade ses za vinu, že si od Stössla velitelství pevnost dal uchivátit. Vyšetřováním se zjistilo, že gen. Smirnov vypravil k hlavnímu veliteli mandžurské armády gen. Kuropatkinovi, dva posly, plukovníka Gurke a kapitána Odincova, aby mu jakožto předsla venému obou, Smirnova i Stösslova, oznámili co Stössel činí, a spolu vyjádrili pochybnosti že by to bylo ve prospěch obrany. Kuropatjin pojal pak pochybnosti, že by Stössel byl na svěm místě, a ve srozumění s náměstkem mand žurským dvěma telegramy a potom i pisemně Stössla vyzval, aby velitelství nad Porfarturem vrátil gen. Smírnovu a sám se dostavil k mand- žurské armádě. Stössel rozkazu hlavního velitele nevyplnil, ale 21. června po st. poslal Kuro- patkinu list, kterým prosil, aby ho nechal v Port- arturu v postavení zaujatém, líčil se jako duší obrany a dokazoval, kdyby ho v Portarturu ne- bylo, že by pevnost ihned padla. Kuropatkin po obdržení tohoto listu Stössla již neodvolával on následkem toho zůstal velitelem i opevněného území, i usurpátorem velení nad pevností až do kapitulace.
Smirnov Stösslův Odincův Stössel Kura
10 article
Stössel později veřejně se chvastal, že „se sadil velitele“. Osobní boj se Smírnovem byl Stösslovi dů ležitějším, než boj s Japonci. Boje s Japonei dařily se dobře, dokud nepadl gen. Kondratenko, opravdový hrdina, který místo Stössla obranu řídil, vojsku osobním udatenstvím dobrý příklad dával a nepřítele chrabře a slavně odrážel, aniž se staral o to, že Stössel telegramy carovi, vládě i do novin sobě přisvojuje vavřiny. Kondratěn- kovy a jemu dopřává místa jen ve svém stinu. Stössel vlastně Japonců ani neviděl. Za bitev se schovával do blindáží, aby byl bezpečen od ja- ponských granátů. V blindážích hledalo úkryt i občanské obyvatelstvo Portarturu. Civilisty dal Stössel z těchto úkrytů vyhnat a sám do nich
Japonec Stössel
11 article
lezl. Proto dostal v Portarturu přezdívku „je- skynní generál“ Zápas se Smirnovem o velitelství v Port- arturu trval déle. Stössel si pomahal tím, že rozkazu Smirnova neposlouchal a tím podko- pával jeho autoritu u důstojnictva. Smirnov na př. dal rozkaz, aby vočer všechna okna domu byla zavřena, aby nepřítel neviděl světel a ohnů. Všechno obyvatelstvo uposlechlo, jen Stössel ni- koli. Když pak přišel do jeho domu žandarmský rytmistr kníže Mikeladze, aby jeho domácím roz- kaz připomenul, Stössel mu pohrozil vězeníma dal světla postaviti na okna. Znenáhla důstojníci z pevnosti začal Stössla uznávati za svého velitele. Učinili to nej- prve ti, kteří pro jakékoli příčiny byli přoti Smir- novu, a za nimi šli potom ostatní. Podrobiv své vůli vojska portarturská, Stössel šel dále a jal se poroučet i obyvatelstvu, a vydával mu roz- kazy takové, které byly občanstvu na škodu a měly vždycky formu surovou a hrubou.
Smirnov Mikeladze Port
12 article
Brzy se začal ozývati repot proti Stösslovi i v důstojnictvu, i ve vojskách, i v námořnictvu. Příčinu k tomu zavdalo nespravodlivé rozdílení odměn a vyznamenání. Jako ze sehe podvodem učinil velitele pevnosti a hrdinu, jehož jmeno celý svět měl v úctě, pokud podvod nebyl ob- jeven, tak si vedl i rozdíleje vyznamenánl. Vy- znamenával nejprve důstojníky sobě milé,a skrze ně zase vojáky jim milé, a skutečná vo- jenská zásluha zůstávala nouznána. Tím způso- bil rozmrzení a chabs, jimiž připravoval kapitu laci „morálnou půdu“. Jednou z vin, pro které je Stössel žalován je také svévolné zastavení listu „Južný kraj“ v Portarturu a vypovědění jeho redaktora No žina. Když p. Nožin jeho zločinné neřády viděl pokládal za svou povinnost Rusa i novináře o nich nemlčeti, Stössel s ním udělal krátký proces jako s každým, kdo se mu nepodřízoval nebo mu přokážel. Pan Nožin pak byl prvý, ku veřejnost obeznámil s neslýchaným tropením Stösslovým.
Južná Rus Nožin Stösslová
13 article
Ruské osvětlení turecko- perských rozmíšek. Co chvíli se opakují vpády tureckého voj- ska na perské území. Divocí Kurdové, kteio před nemnoha lety stali se pověstnými porubá- ním Arménů, jichž na tisíce připravili o život, pášou nyní stejné zhovadilosti na území sou- sední Persie, na němž se po vojensku upevnili. jakoby ho bylo dobyto. Perská vláda marně pro- testovala u turecké, jež odpověděla, že pravdou je opak: perské vojsko prý přešlo přes hranici tu- reckou a dosáhlo od tureckého zasloužené od- platy. Na to turecká vojska postoupila dále do vnítřka Persie, vraždíce obyvatele a unášejíce dívky i chlapce. Kurdové turečtí podněcují při tom své soukmenovce perské, aby povstali a při- dali se k Turecku. Na zachváceném území Ture hned odstranili perské úřady a dosadili svoj politickou správu. Tím způsobem vede se již od několika měsíců mezi Tureckem a Persií válka, aniž byla Tureckem jakožto stranou napadající vypovězena. Ano slovo válka ani vysloveno nebylo. Obrázek nových mezinárodních poměrů, které se datují od po- čátku války rusko-japonské. Mohlo-li tehdy Ja- ponsko loupožně přepadnouti Rusko, aniž proti tomu která vcivilisovaná velmoc protestovala, mohlo-li Japonsko zahájiti válku s Růském zá- keřným přepadem bez obvyklých formalit, zna- menajících řádné vypovězení války, mohlo-li se to státi s tajným schválením vlád a netajenou zlomyslnosti národů, zaujatých proti Slovanstvu, jakž by se nyní někdo směl odvážiti vytknouti Turkům, dělajícím totéž, co Japonci? Oba dva případy udály se v Asii. A dlouho-li bude trval a tato neřádná, divoká, barbarská praktika bude přenesena na pevnínu evropskou?
Armén Růský Turek Japonec Persie Turecko Rusko Japonsko Asie
14 article
„Novoje Vremja“, jež v otázkách zahrani- čné politiky bývá výborně orientováno, přím a výslovně ukazuje na Německo jako na strůjce koníliktů turecko- perských a našeptavače vlády tu- recké. Pohnutku má při tom dvojí: jednak činí vzdor naproti anglo-ruské smlouvě o Asii. jednak se bojí, že by se jeho bagdadská dráho následkem anglo-ruské dohody stala bezvýznam- nou a neužitečnou. Současně Němei štvou Per šany proti Rusku, vykládajíee jim anglo-ruskou dohodu jako prvý krok k rozdělení Persie. Ru sko a Anglie dosud proti německým intrikám ni- čeho nečinily, domnivajíce se, že Peršanům bude dosti dosavadních smluv z r. 1834 a 1870, kterými jest oběma státy zaručena celistvost a nedotknutelnost zemiště jejich vlasti. „Smysl událostí na perské hranici, praví pe- trohradský list, je očividný. Je to opakování tétéž taktiky, která vydává nyní krvavé plody
Peršan Německo Asie Rusko Persie Anglie Novoj Vremja
15 article
v Marokku. Turecko proměnilo se ve vasala Ně mecka, politika Porty spravuje se pokyny z Be lína. Německo si hledá východ k Perskému zá- livu a upevňuje svůj vliv v Malé Asii i v sou- sedním Iraně. Vtržení německého va- sal a do Persie ohrozí tam ůctu naši i an- glickou, budou-li naše diplomacie déle mlčeti. Je zapotřebí společ- ných a rozhodných kroků.“ z Marokka. Generál Drude telegrafoval do Paříže, že se vyskytla zpráva o ústupu Muleye H- fida do Marakeše. Mehally v okoli Sidi- Aissy, jež operovaly na jihu Mogadoru, dostaly rozkaz, aby se soustředily kolem Marakeše. V Casablance je úplný klid. Obchodní život plyne nerušeně. Trh poslední byl četně navštíven. Do Martimpreye docházejí do tábor francouzského stále noví delegáti kmenů, které se chtějí podrobiti. Téměř všechhy kmeny pu- stily se do vyjednávání kromě Ben-Mengušů. Generál Builland, přibyvší do Sella-Marnie dne 12.t., m; odebral se do Mártimpreye s generálem Lyanteyem, a přenocoval tam v táboře. Do Sella Marnie příbylo 150 goumierů alžírských. Zajím vládne v okoli úplný klid.
Drude H fid ben Builland Sella Lyantey Maroko Turecko Německo Persie Paříž Marakeš Casablanca Be lín SidiAissy
16 article
Konference biskupů německých. Za předsednictví vratislavského areibiskupa kardinála Koppa konala se v Kolíně n. R konference německých bískupů, jež měla dost rozčilený průběh. Eneyklika proti modernistům vzbudila velkou debatu. Většina biskupů s kar- dinálem Koppem byla, podle »Köln. Zeit.«, toho mínění, že by se měl Vatikán upozorniti, aby se dříve informoval, nežli vydá tak důležitý projev, týkající se též Německa. Naproti tomu někteří biskupové ozvali se rázně na prospěch Vatikánu a prohlásili, že nepřipusti, aby se Svatě stolici dělaly jakékoliv výtky. Shromážděn nemohlo se dohodnouti a bylo usneseno jen, aby příští rok byla do Fuldy svolána nová konference. Snížení doby vojenského cvičení ve Francii. Vojenská komise senátu zamitla 9 hlasy proti 8 podržení dosávadní 28denní doby pr cvíčení záložníků a přijala snížení lhůty n 21 dní, při čemž se nepočítá den vstoupen a den odchodu. Následkem tohoto rozhodnut složil předseda komise Freycinet svůj úřad a též místopředseda Méziěres hodlá podat demisi. Ke kompromisu v otázce protipolské předlohy sděluje se z Berlína ještě, že obvod v záp Prusích, podrobený vyvlastňovacímu právu, čítá 12.000 hektarů, okres v Poznaňsku (výhradné v bydhošťském kraji) 5000 hektará. Náboženské vyučování v Italii zase obnoveno Italský ministr vyučování škrtl z nového učebního plánu obecních škol vyučování nábo ženství Slátní ráda je nyní obnovila z důvod že opravu takou bylo by lze provésti jen. záko- nem a ne ministerským, nařizením. Protikleri kální tisk je tim velice rozliceh na st. radu, č dle pravdý nelze upříti, že státní rada stoj lentokráte přesněji na stanovisku ústavním, nežl její liberální odpůrci.
Kopp Köln Kolín Vatikán Německo Fulda Francie Berlín Poznaňsko bydhošťský kraj ha
17 article
Dopis z Paříže. V Paříži, dne 10. prosince 1907. (Politické kongresy. — Jak se Něme zmocňují přírodního bohatství Francie.) Tři politické ligy současně konají právě své kon- gresy: L'Action liberale v čele s p. Piou; la Fédé- ration républicaine, s p. Mělinem Ribolem, Aynardem a Mottem; l'Alliance republicaine democratique s p. Adolfem Carnotem. Klerikálové — umírnění — a ko- nečně demokratičtí republikáni, tak jak jde stupnice z krajní pravice k republikánské levici. Kongresy tyto, respektive dvou posledních skupin, jsou charak- teristické tím, že i zde opětně projevil.se proud, který lze ve francouzské politice od nějaké doby dobře rozpoznati a který usiluje o nové rozvrstvení politi- ckých skupin v parlamentu Vládě, opírající se dosu zvláště o dvě skupiny: radikální a radikálně-sociali- stické, nabízejí nyní svoji součinnost, ne ovšem bez koncení programových, skupiny umírněnější, které opustily vládní většinu v boji o rozluku církvea Na západě Francie, na samých hranicícb, kolem Meurthe et Moselle, v kraji na rudu nejbohatším, byla objevena nedávno nová ložiska železné rudy — kterých se z valně části zmočnili Němei! Ano francouzské doly budou zásobovati westfálské žele zárny, zvláště však pověslné dílny Krupovy. V poli- tických kruzích, které cíti dosah takové ztrály, způ- slátu.
Mělin Ribol Aynard Carnot Krupův Paříž Francie Meurthe et Moselle L ' Action Mott
18 article
sobila zpráva o tom značný rozruch. Od let sedm- desátých Němci doceia svobodně a systematicky ope- rují v tomto kraji, aby se zmocnili všeho lěžařství. Nelze zatajit skutečnost, že se jim plán, díky dosa- vadní francouzské nevšímavosli, dosti dobře daří. Dvě poslední koncese, jichž se zmocnili, zahrnují v sobé rozlobu 1309 hektarů a nalezají se v místě nejbohatším. Dle spolehlivých informací odhaduje se výnos nových ložisek na 125 mil. tun. Ostatní tamní německé doly dají sotva 40—45 proc. Konečně pro Irancouzský železářský průmysl je v tom nebezpečí tím větší, že kraj Meurthe et Moselle represenluje 86—88 proc. veškerého francouzského bohatství že- lezné rudy. Proto poslední případ vzbudil silnější rozruch. Uspané vědomí se probudilo; naučení je ovšem drahé. Ukazuje se teď na nutnost, aby na příště nová ložiska zůstala národním majetkem: bud aby se stal exploitorem sám stát, nebo aby po pří- kladu Švédska a Švýcar vymohl stát od konecsionářo záruku, že více než polovina akcií zůstane v rukou příslušníků národa. — Pří té příležitosti upozorňuji jaště na jiný úkaz, také z poslední doby, který nám poskytuje Marokko. V době, kdy Francie bojuje o uhájení svěho vlivu v Marokko, ustavila se nová veliká společnost těžařská pro Marokko, která je rovněž ve vleku Nemců, kteří jako ve vělštně pří- padů — nemajíce sami potřebného provozovacih kapitálu — operují přímo s kapitálem francouzským. J. H.
Němec Meurthe Moselle Švédsko Maroko Francie
19 article Dozorčí rada vodárny Prahy, a před- městi
Dozorčí rada vodárny Prahy, a před- městi konala včera odpoledne na staroměstské radnici XII schůzi, jíž předsedal starosta p. dr. K. Grož. Za pří tomnosti 46 členů zahájil schůzi, načež věnoval vie lou posmrlnou vzpomínku prof. dru. Al. Slavikovi zemřelému dne 30. ledna, vynikajícímu odborníkovi který si získal velkých zásluh o zpopularisování pro jektu zavedení jedhotného vodovodu. Projev vyslechli členové stojíce Schůze se zúčastnili následující záslupcové obcí za král. hlav. město Práhu pp. slarosta dr. Karel Groš, arch. Gregor, dr. Růžička, stav. ruaada Vlčck J. Trnka, řed. Kukla, J. Červený, E. Fatka, dr. Pra- chenský, J. Seitort, Hertes, dr. V. Černý, Novotný cís. rada Voitl, cís. rada Novák, Koubek, Hubáček Pinz, stáv. Šafránek, stav. r. Pasovský, dr. Scharí V. Brož, inž. Schiller, inž. Kovařovič, slav. Blecha. dr. Janatka, stav. Hodek, dr. Šupich; za město Král Vinohrady pp. náměstek Al. Bureš, dr. Jahn, M Bílek, továrník Prokopec, stavitel Holeček, inž. Kou- delka, dr. Krupička, dr. Čmuchal, Štěpánek; za S mí- chov pp. starosta dr. Koldínský, dr. Steiner, Šinek Vejděiek a F. Křížek: za Karlín p. Kremlička:z Zižkov pp. starosta Žák, náměstek Kotland, Kra- tochvil a dr. Truhlář, Na pořadu jednání nalézalo se především čten zápisu o schůzi dozorčí rady dne 29. září 1906; zápi byl schválen.
profesor doktor Groš Gregor Růžička Vlčck J Trnka Kukla J Červená E Fatka J Seitort Hertes V Černá Voitl Novák Koubek Hubáček Pinz Scharí V Brož Ing Schiller Kovařovič Blech Janatka Hodek Šupich Al Bureš Jahn Prokopec Holeček Krupička čmuchat Štěpánek Koldínský Steiner Šinek Vejděiek F Křížek Kremlička Truhlář Praha Šafránka Kou Karlín M Bílka Král Vinohrady
20 article
K dotazu se přihlásil p. inž. Koudelka z Král Vinohradů. Uvedl, že dle § 1. stanov je předseda po- vinen dozorčí radu svolati každého čivrt roku. Po- něvadž ve skutečnosti přes rok schůze nebyla svo- lána, láže se starosty, proč schůze nesvolával. Staro sta p. dr. K. Groš odpověděl, že sám se dolazoval správní rady společné vodárny, jakými pracemi se zabývá a dostal za odpověď, že pracuje se na pro- jektech různých variant. Práce ty vyžadovaly tolil času, že teprve v poslední době byly ukončeny. P jednání dozorčí rady nebyl tedy program a z toho důvodu schůzi nesvolal.
Ing Koudelka K Groš Královský vinohrad
21 article
Náměstkem předsedy dozorčí rady zvolen skla maci opět p. dr. Koldínský, starosta města Smí- chova. Referent p. mag. rada dr. Jirgl podal zprávu o účtu správní rady společné vodárny z výdajů vo dárny v roce 1906. Náklady ty obnášely 202.1.45 K Proti účiu tomu podaly námitky obce Smíchov Žižkov. — Zpráva byla schválena všemi proti 5 hla sům a námitky odkázány komisi. Následovaly návrhy správní rady o rozpočtu společné vodáfny na rok 1907 a na rok 190 (potřeba 5,350 000 K). Referent p. mag. rada dr Jirg! sdělil, že správní rada většinou hlasů usnesl se dozorčí radě doporučití návrhry 1. aby námitky proli návrhu rozpočiu společné vodárny na rok 1907, jakož i proti projeklu tétu vo- dárny a celkovému rozpočtu této vodůrny zamaítla: 2. protože letos následkem podaných námitel nedošlo ke stavbě vodárny v tom rozsahu, jakým by na zřeteli při sestavování návrhu rozpočtu na rol 1907 v celkové částce 3,000.0000 K, zejména poku jde o nerozčleněnou položku 2,600.000 K a schválen rozpočtu v tomto rozsahu stalo se letos bezpřen mětným, aby v mezích předloženého návrhu rozpočtu pavolila k úhradě potřeb společné vodárny v roee 1907 celkem toliko částku 194..056 K 26 h; 3. pokud jde o požadavek obce smíchovské, by vyloučena byla ze svazku obcí spojených zákonem ze 16. srpna 1899 č. 48 z. z., aby o tomto požadavku nejednala a ponechala podnikatelství potřebných kroků obci smíchovské; 4. pokud konečně se týká námiíky obce Král Vinehradů proti správnosti procenta 21.7 na tute obec dle § 3. stanov rozpočteného, by sice luto ná- mitku zamítla, ale ve smyslu § 22. stanov o tomt požadavku obce vinohradské vyslechla zúčastněne obce.
doktor Koldínský Jirgl Jirg Smíchov Žižkov Královský Vinehrad
22 article
Proti těmto návrhům ohlásili mínoritní volum po dr. Jahn (za obec vinohradskou) a G. Žák (za obe žižkovskou). Pan dr. Jahn navrhoval, aby námilkám v tom směru se vyhovělo, že by těm obcim, které si tak přejí, zavedena byla od Káraného pouze voda pit- ná do stojánků a vodu procostatní potřebu že bys opatřovaly obce tyto buď způsobem dosavadním neb jiným vhodným, dle jich uznání a aby za tím úče- lem doporučeno bylo dozorčí radě, aby předložený projekt byl dle tohoto návrhu přepracován a aby příspěvková kvola na stavbu byla repartována dle po- měru potřeby. Starosta p. Žák navrhoval, aby v případě za- mitnutí návrhu p. dra. B. Jahna byla od Káraného
Jahn doktor Žák B Jahn
23 article
zavedena pouze pilná voda do stojánků a pro ostabi potřebu fillrovaná voda vliavská Podolknouti dlužno, že výnosem z 30. říjní 1907 požádal místodržitel v král. českém pana sta- rostu JUDra. K. Groše jako předsedu dozorčí rady společné vodárny, aby co nejdlíve svolal dozoreí radu a se vším důrazem k tomu působil, aby uči- nila usnesení vedoucí k cíli cestou nejkratší a pak na základě usnesení těch potřebné opatřil se vším urychlením se správní radou bez ohledu na další snad námitky obcí sousedníck proti projektu, které vzhledem k právoplat- nosti schválení tohoto projektu beztoho jsou opo- zděné nebo bezpředmětné. K žádosti léto přiměln místodržitele skutečnost, že naprostá nedostalečnos zásobování obeí zákonem ze 16. srpna 1899 spoje- ných stává se den co den citlivější a že tímto sta vem obec pražská v poměru k obcím sousedním nejvíce trpí. Zároveň ujistil místodržitel, že jako do- posud tak i na dále úřadní pomoc poskytne k brzké- mu uskutečnění tak důležilého a beztoho již zápoča- tého podniku obce. Pan dr. Jabn odůvodňoval pak znova sv návrh. Pan F. Křížek (ze Smíchova) prohlásil, že Smíchov má nyní pitně vody dosti a v zájmu po- platnictva smíchovského žáda za vypuštění Smíchova ze smlouvy, aby si mohl zavěsti vodu fiitrovanou. Jinak přimlouvá se řečník za návrh p. dra. Jahna.
K Groš doktor Jabn F Křížek Jahn Smíchov
24 article
Pan ob. st. Kukla (z Prahy) doporučuje, aby z dozorčí rady byla zvolena komise, která by ve- škeré varianty prozkoumala, načež by mohla defini- tivně, oboustranně přijatelné návrhy předložit. Pan inž. Koudelka (z Král. Vinohradů) do- poručuje schválení návrhu p. dra. Jahna. Pan Kremlička (z Karlína) vzhledem k tomu, že vyvráceny byly námitky proti jednolnému vodo- vodu, prohtásil, že bude hlavovati pro návrh spiravní rady. Putom se hlasovalo. Návrh pana řed. Kukly na zvolení komise byl zamílnut 25 proti 21 hlasům, návrh pana dra. Jahna zamítnut 25 proti proti 21 hlasům (hlasovali pran zástupcové Zžkova, Smichova a Král. Vic ohradů, dále 2 del-gali města Prahy). Pro návrh p. Křižka na vypuštění Smichova ze společného svazku bylo pouze 5 hlasů. Navrhy správní rady byly 25 hlasy proti 21 schváleny. Pan inž. Koudelka prohlásil většině, že za- sela rozkol mezi zůčastněné obce. Náměstek starosty vinohradského slav. Bureš vyslovil obavu, že náklad na vodárnu vystoupí na 40 milionů korun a žadal pány, aby si to zapama- tovali. Rozpočet vodárny na rok 1908 byl schválen 25 proti 21 hlasům a tímtéž poměrem hlasů zamítnuty námitky, po- dané proti rozpočtu tomulto. Dnešní situace otázky vodovodu jest následující: do domů má se zavést jednotna voda z území labsko-jizerského a dosavadní vodárny mají být prozatím ponechány pro dodávání vody užitkové pro sad a uli ce.
Kukla Ing Král Jahn Kremlička Vic Bureš Praha Koudelka Karlín Zžkov Smichov
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O zemské obvyklosti českého jazyk v německých okresích v Čechách uveřejnila včera „Boh.“ článek od dra. J. Bunzela ze Žlu- tic článek, čímž neposloužila ani sobě ani žlu- tické autoritě v jazykovém právu. Hned v první větě klopýtl chytrý pan dr. Bunzel a rozlil vše- chen svůj právnický rozum do poslední kapky. „Kdo nezná české státoprávní a národní snahy, sotva by připadl na myšlenku, že v nějakém okresu anebo kraji, kde ani človíček česky ne- mluví, má se v tomio jazyku úřadovati, poně- vadž obyvatelé jiného, snad dalekého okresu ko- runní země timto jazykem mluví.“ Sama sku- tečnost, že někda k okresnímu soudu v tak zva- ném německém okrosu českou žalobu podává, už tomu nasvědčuje, že v okresu při nejmenším mluvi česky, aspoň žalobce a po případě advo kát, který mu žalobu napsal. V chebském pří- padě dokonce dokázáno, že i slavný krajský soud tamější mluví velmi dobře čecky, nebot odmilaje odvolání dra. Šebesty, prozradil ve svém nálezu, že rozuměl každému odstavci od- volání velmi výborně, třeba že zůstalo jenom při snaze vyvrátiti důvody toho odvolání. Pa dr. Bunzel, jemuž jistě neukřivdíme, budeme-l jej považovati za trochu měně kompetentního k výkladu platných zákonů než nejvyšší soud, věnuje se v článku svém hlavně filologieko-práv- nímu výkladu slova „zemsky obvyklý“ a sáhá až do josefinské kancelářštiny, aby dokázal, že kdyby byl — všeob. soudní řád eís. Josefa Il.
J Bunzel doktor Bunzel Šebesta il Čechy Žl Boh
26 article
rozuměl slovem „landesůblich“ jazyk v zemi obvyklý, že by byl užil výrazu „Provinzial- sprache“. Filosofové druhu pana dra. Bunzcl jsou na nejlepší cestě dokázati, že „landes- übliche Sprache“ znamená vlastně jazyk ob- vyklý na venkově! A dr. Bunzel sám sobě škodí ohromně, když pro vymezení pojmu „zem- sky obvyklého jazyka“ tak, aby se hodil dnes našim Nemcům, tedy jako jazyka, jímž mluví většina obyvatelstva v okresu, cituje z josefin- ského všeob. soud. řádu ustanovení „Obě stra- ny, jakož i jich právní přátelé, nechiť užívají ve svých řečech zemsky obvyklého jazyka a pl- sma“. Neboť v tom případě nesmělo by pře
doktor Bunzel
27 article Dramatic ké umění
Dramatic ké umění + Literární pozůstalost Hanny Kvapilové řadu týdnů již slibovaná, konečně vyšla. Nie ne- mohlo vzbuditi větší zájem o knihu, než samo několik ukázek, objevivších se v časopisech Plným právem by se mohlo říci, že literární po zůstalost Hanny Kvapilové jest událostí, ba sen- sací literárního trhu, ale tato slova jsou častým opakováním a ještě častějším zneužíváním tak otřelá a zdiskreditovaná, že vzácná a originální kniha nezaslouží takového sevšednělého jiz uznání. A hlavně proto, že její ráz je tak vými- nečný a neliterární. Pravdu má připomínka vydavatelova, že tato kniha nemohla by zůslat nepovšimnuta, i kdyby vůbec nebyla podepsána „Literární kronika našich dní musila by stanout u ní a říci, že se zde chystal vzácný duch k roz- letu.“ O knize, vyšlé nákladem Šimáčkovým v krásné a pietní úpravě (za 7 K), bude ješté psáno. Zatím jenom zaslouží vroucí zmínku v di- vadelní rubrice, neboť ducha předčasně zesnulé dramatické umělkyně podařilo se, tady šťastně zachytiti a fixovati. Želíme tak často nenávrat- nosti a pomíjejíenosti hereckého umění, po němž pouze dojem silný zbývá, anebo závratná vzpo- mínka — — v tragickém případě náhlé ztrály Hanny Kvapilové téměř posmrtné teprve odhaleni její činnosti literární (aspoň pro šl- rokou veřejnost znamená to pravé odhaleni) vrací nám její umění nazpět, ať v jiné formě, ale totéž umění, jež mluví se stránek knihy vlastní svojí řečí, nepomijitelnou. V tom je kus veliké útěchy, a skoro možno říci: nové, třebaže posmrtné vítězství umění nad nepo- chopením a všední zlobou, jež naplnily hořkost tolik dní jejího života.
Hanna Kvapil Šimáčkův
28 article
Jak veliká a svědomitá herečka byla Hanna Kvapilová, jak bohatý a cituplný byl její duševní život, jak výjimočné inteligence a vysoké ponět o tvůrčím umění hereckém, o tom svědčí pře četné stránky této krásné knihy. Ať tam, kde píše soukromý list o hereckém umění, ať v in- timni zápisce, nahozené in margine nové role ať v dopisech či tu a tam roztroušených poznám- kách o sobě samé, o studiu hereckém, o poměru umění žitého a divadelního. Z těch odstavců vy- cítíte instinktivně, že nesmírně mnoho vytrpěle pro divadlo a na něm, ale že tam také nalezla svoje nejbohatší dojmy, nejkrásnější a nejpyš nější okamžiky svého života
Hanna Kvapilová
29 article Hudba.
Hudba. + Konceri Spelku českých žurnalislů v Prane 3. ledna večer v Rudolfinu budí živý zajem nejen svým poutavým pořadem, ale i účinkujícími umělci. Nejvíce čísel programu zabírá kritikou jednomyslne chválený orkestr vinohradské opery s I. kapelníkem p. Čelanským v čele, jehož účinko- vání zábezpečeno pořadatelstvu koncertu laskavostí správního výboru Měst. divadla na Král. Vinohradech již několik neděl před otevřením divadla. Orkestn přednese Sukovu symfonickou báseň »Prag a« Smetanovu »Vltavu« a průvod ke Gla zunovu koncertu honslovému (solový part sl. Ella Stille- rova) a k duetu z Malátovy komické opery »Veselé námluvy«. Mislrovská škola Ševčíkova zastoupena virtuoskou slč. Eilou Stillerovou, jež mimo Glazunovůva koncert přednese Paganiniovu fantasii »Mojžíš« (bra- vurní variace na struně G) a Kádnerovo »Ron- dinetto«, a triem, záležejícím z Američanek Edie Ham a A. Greenup a Australky Florrie Hood, jež přednesou Dvořákovo trilo pro dvoje bousle a violu. Operní pěvkyně pí. Maruše Čelanská zvolila k vystoupení svému též čísla zajímavá. Jak vidno, očekává milovníky hudby požitek ryze umě- lecký. Vstupenky prodávají firmy F. A Urbánek a Mojmír Urbánek a to: do přízemí po 6, 5 a 4 k na sedadla a po 2 K k stání a na tribunu po 4, 3. 2 a 11/2 K na sedadla a po 1 K k stání.
Konceri Spelka Čelanský Král Sukův Praga Smetanův Still Malátův Eila Stillerův Paganiniův Mojžíš Kádnerův Ron Američanka Edie Ham A Greenup Australka Florrie Hood Urbánek Vltava Rudolfinum Mislrovský škola Ševčíkův
30 article
+ Jadnota česk. hudebních umělců při hud. odboru »Úmělecké besedy« v Praze koná ustavující valnou hromadu v pondělí dne 16. t. m. o 9. hodině več. v místnostech besedních (dům bývalá svato- václavsk záložny)- + Vánoce v hudebním závodě Mojmíra Urbánka Osvětlené, pečlivě vypravené výklady různých ob- chodů, ruch a spěch na ulicích, vše věstí blížící se Vánoce, nejpoetičtější dobu celého roku, dobu vzá- jemného podarování. Ohromná produkce ve všech odvětvích průmyslu a obchodu stůžuje nemálo volbu vhodných dárků. Ale jsou i dárky vniternější hod- noty, než pro pouhou zábavo, materiální požitek praklickou potřebu. Jsou dárky duševnější: kniha, umělecké předměty výtvarné a v neposlední míře hudebnina. Co do výběru těchto posledních zaujímá rozkvétající hudební závod Mojmíra Urbánka v Jung- mannově třídě jedno z nejpřednějších míst mezi od- bornými závody pražskými. hopitelno tedy, že jest v tento čas cílem vsecn, kdož se o hudbu a cokoli a ní souvisí, za- jímají. Rozsáhlé místnosti jsou také v předvánoční době neobyčejně navštěvovány, a vánoční hudební výstavka závodu jest bez odporu pozoruhodnou. Nemálo přispívá elegantní, v každém směru moderní zařízení místností samých, jež poskytují návštěvníku zajímavý obraz. Malby vynikajících umělců zdob stěny přední místnosti, pro kupující hudebnin určené.
Jadnota česk Urbánek Vánoce Jung Praha Úmělecký beseda
31 article
Zde možno dostati skladby všech národů, hudebnlny všeho druhu, hudební spisy a časopisy, dokonce i struny i jiné pomůcky. Jádro a chloubu prodejny tvoří ovšem skladby vlastního nákladu, v první řadé oblíbené Edice M. U., která vykazuje již bezmála 600 čísel. Nalezneme v ní vše: věci klavírní, hou- slové, sbory, školy různých nástrojů, alba a j. aj- Zvláštní pozornosti zaslubují alba našeho Dvo řáka, klavírní a pfsňové, klavírní škola profesorů Holmeistra a Trnečka, doporučená odborníky a zavedená již na předních budebních ústavech, mezi nimi i na pražské konservatoří, pro zpěváky oblíbené »Album klasiků« od E. Destin- nové, pro housle a klavír Mařákova sbírka proslulých skladeb »Classi'que ot Modernee a j. Nakladatelství vykazuje i statnou řadu samo- statně vydaných hudebnin, mezi nimi rozkošné sa- lonní skladby Fr. Prochasky, jeho oblíbené valčíky »La Gudrrero«, »Valse revče«, roztolilou »Gavolte empire« a j. Netřeba podotýkati, že z lebčí hudby »Kmoch, ten náš tatíček, co zná moc písniček«, jest zde všemi svými skladbami, těšícími se zvláštní oblibě našeho lidu, čestně zastoupen. Neobyčejně bohatý jest i sklad cizích nákladů celého světa, jenž sotva najde v Praze soupeře. Vedle této míslnosti nacházejí se klavírní salony, překvapující nástroji zde uloženými, výrobky to prvních renomovanýcl
M U Trneček Mařákův Vals Kmoch Francie Prochaska Praha klavírní škola profesor Holmeistra Destino můj Dvo Le Gudrrero
32 article
firem, jako jsou Ehrbar, Petrol, Foerste Koch a Korseit, Stingl, Tuček, Rajkr, Wisth, Raehse a j. Jsou to vesměs vybrané nástroje, uspo- kojující v každém ohledu. Vedle toho nalézáme zde oddělení pro gramofony známky »Odeon«, těšící se nyní zvláštní oblibě. Pracovní místnosti a spoustami notového materiálu naplněná skladiště v zadní části jakož i v souterrainu, táhnoucí se po celé dělce ob- chodních místností, doplňují hudební tento velezávod. Ač jest touto prohlídkou oko návštěvníkovo nasyceno přece ještě se zálibou spočine na vkusně vyprave- ných výkladních skříních, jež samy o sobě tvoří ji pozoruhodnou výstavku. + Jubilejní koncert pěvecký. Zpěvácky spolek »Lumíre na Menším městě pražském, založený r. 1867, oslaví dne 17. t. m. ve dvoraně Plodinové bursy o 8. hod. večer v jubilejním konee rtu svém památku místra Karla Bendla provédením jeho rozkošné skladby, národní pohadky »Švandy dudáka«, komponováné na slova Jar. Vrcblického. — Sóla s ochotou, převzali paní Ludmila Homolová. koncertní pěvkyně, pp. Ednard Krtička a Vil. Zajíček.
Foerste Koch Korseit Stingl Tuček Rajkr Wisth Raehs Odeon Bendl Švanda Ludmila Ednard Krtička Zajíček Petrol
33 article
Průvod orchestrální obstará Česká Filharmonie, jež přednese před tím dra. Ant. Dvořáka »Husilskou« a Karla Bendla »Slavnostní pochod«, obé řízeníma pana dra. Vil. Zemánka. Kromě toho jest na programu ši roce založený, osmihlasý, smíšený sbor prof. Jos. Khčky »České písni«, s textem Jar. Zyky- Borblin- ského, novinka to spolku věnovaná, dále rázo- vilá skladba »Svatý Václave« od Jindřicha Jindřicha. na vroucí slova J. V. Sládka a konečně dva ženské sbory známého skladatele K. Em. Macana, též spolku připsané. Čásť zpěvní řídí sbormistr spolku Jose Beneš. — Vzhledem k významu čtyřicetiletého jubilea »Lumíru«, jakož i vzhledem ku pečlivě vole- nému programu lze očekávati nejširší účasť. Listky jsou v předprodeji u pp. F. A. Urbánka, vedle Na- rodního divadla a Jos. Švába v Praze—1II. + Z České Filharmonie. V symfonických kon- certech nastala obvyklá třínedělní vánoční přestávka Příští (XI) koncert v Plodinové burne bude teprvu neděli dnc 29. prosince o 4. hod. odpol. + Pěvecká jednota »Hlahol« vinohradský pořád již zejtra v ponděli dne 16. prosince o 8. hod. več ve velkém sále Národního domu na Král. Vinohra- dech řádný koncert, ze skladeb Vitězslava Nováka za laskavého spoluúčinkování p. V. Štěpána, virtnos na klavír. Koncert bude řídili sbormistr spolku pan Milan Zuna.
Dvořák Husilska Bendl Zemánek profesor Jos Zyka Borblin Svatá Jindřich Jindřich Sládek K em Macan F A Urbánek Král Vitězslava Novák Štěpán Zuna Český filharmonie Jos Praha Khčka Český píseň spolek Jos Beneš rodní divadlo 1 II Český filharmonie Hlahol
34 article
+ Hudební odbor Umělecké bosedy pořádá dnes o 5. hodině odpolední ve dvoraně »Hlaholu« (Riegrova nábřeží) přednášku p. prof. Adolfa Piskáčka »O blud- ném Holanďanu«. — V úterý dne 17. 1. m. o 8. ho- dině večerní koná se Bendlův koncert Umělecké be- sedy ve velkém sále žofinském za laskavého spolu- účinkování Českého kvarteta. Vstup pro členy a jim uvedené hosty volný. + »Madama Buttorfly« v Plzni. Koncem minu lého týdne objevila se nová opera Puceiniova » Ma- dame Rulieifly« poprvé na českém operním reper- loiru a síce v městském dvadle v Plzni. Působivé dílo doznalo vzorného provedení a nadšeného při jetí. Byl to hlučný a pronikavý úspěch. Operu na- studoval kapělník Basll, na scénu ji vypravil šél opery Malý, intendance městského divadla dodala novou scénickou výpravu, k níž nové dekorace z atelieru Kautského a Rottenara ve Vídni. Tilulní úlohu zpívala pí. Noemí Wolfová a měla úspěch ve- liký i zasloužený. Ostatní partie byly rovněž velmi dobře opalřeny pp Harfnerem, Bartlem a pí. Flajš- hanzovou. Libreto je přeloženo vzletně i zpěvně p Jos. Fomanem, městským tajemníkem, který loni přetlumočil libreto k »Blndnému Holanďanu«, kteréi poprvé po česku bylo provedeno.
Riegrův profesor Piskáček Holanďan Bendlův Malá Kautský Wolfová Harfner Bartl Flajš Plzeň Vídeň Jos Hlahol Mad Buttorfly Puceiniův » Ma
35 article
+ »Jarní píseň«, smíšený sbor Jindřicha Jindřicha, přednesený s velkým úspěchem o ne- dělním koncerlě »Hlaholu« pražského v Rudolfině. skladba to, významebaná- Ii cenou v soutěži »Prvn české pěvecké a hudební župy«, vyšel nákladem »Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovan- ských« v Praze (Hlabolský dům) a bodí se pro malé i velké sbory pěvecké. Cena partitury 1 kor. 50 hal., hlasy po 20 hal.; pěvectvu organisovanému třetina srážky. + Hudební produkci svého žactva pořádá dnes o 3. hod. odpolední Antonín Čejka, učitel hudbya zpěvu, majitel klavírní a pěvěcké akademie na Král. Vinohradech (Balbinova ulice 17). Na programu kla- vírní skladby od Schuberta, Dvořáka, Smelany, písně Mozartovy, Kovařovicovy a melodram od Foerstera (Vrchlický). + V. symlonický koncert Orchestrálního sdružení koná se v ponděli o 1/28, hodině v Plodinové burse Aby částečně uctěna byla památka Bendlova, zahájen bude pořad mistrovou předehrou k opeře. »Lejla« Kromě jiných zajímavých skladeb obsahuje dále pro gram Novotného balladu »Polednice«, k níž ruko- pisný notový materiál zapůjčen byl laskavostí firmy F. A. Urbánek (u Národního divadla). Do večerníh
Jindřich Jindřich Čejka Král Balbinův Schubert Dvořák Smelana Mozartův Kovařovicův Foerster Vrchlický Bendlův Lejla Novotný F A Urbánek Praha Hlahol Hlabolský dům národní divadlo