3
masthead
15 prosince 1907
5
article
čtvrtin všech členů změnil zemské zřízení tak,
aby bylo možno platnost mandátů prodloužiti a
jakmile změna nabude panovnické sankce, aby
se sněm sešel s jediným úkolem — provésti vo-
lební opravu,
Zpravodaj „Czasu“ vyžádal si v té věci mí
nění něktorých známých poslanců. Býv. min
Prade řekl mu, že prodloužení mandátů jest
se stránky právnické velmi sporné, se stanoviska
ústavního pak vůbec nepřípustné. Sněm český
nachází se v podobné situaci, jako haličský,
přece se nepomýšlí na prodloužení poslaneckých
mandátů. Bude třeba zvoliti nový sněm a tento
ať se rychle postará o změnu volebního řádu.
Dr. Fuchs soudí, že při nejliberálnějším vý-
kladu ústávy bylo by možno šestiletí poslane-
okého mandátu počítati od prvé schůze sněmovní
a nikoli odedne posledních voleb. Dr. Šuster-
šič má přodloužetíl manídátů za věc velice
choulostivou a kdyby i vláda přístoupila na změ-
nu zemského zřízení, mohla by míti platnost pro
mandáty příštího sněmu) nikoli však pro nynější.
Dr. Pattai prohlásil prodloužení sněmovní
pravomoci za rozhodnou změnu zemské ústavy.
Prade
doktor
Fuchs
Šuster
Pattai
6
article
Theoreticky se mysliti dá; ale theeretic ky
dá se mýsliti na pr. také prodloužení mandátů
na dobu neurčitou, ba i dědičnost mandátů, na-
jde-li se na to kvalifikovaná většina; ale žádné
takové usnesení neobdržele by pánovnickě
sankce. oh le
Nejprostěji o této otázce soudi orgán lidov
ců, „Kůr. Lwow.“ Dnes, kdy jest každémů zjev
no, že volební oprava se provésti nedá, ježto
pravomoc sněmu vypršela, počíná se na všech
stranách jeviti nebývalý zájem o reformu. Nn
jaře a na podzím však, když býlo na provedení
reformy času ještě jako vody, páni konserva-
tivci i demokrati nedělali však nic jiného, než
že vymýšleli nové a nové projekly, jen aby re
formu zdrželi a věssné její provedení znemož
nili. Co si přáli, toho nyní dosáhli.
Z Lublaně, 11. prosince. (Ú stupky Lu
blani.) Orgány obou hlavních slovinských
stran odbržely z Vídně telegrafické zprávy, že
vláda se rozhodla vyhověti přání, tlumočenému
jak líberátními tak i klerikálními poslaňci slo-
vinskými, a založí v Lublani vyšší státní prů
myslovou školu slovinskou a zřídí tam státn
železniční dílny.
Ú stupka blani
Lublaň
Vídeň
7
title
Politické zprávy zahraničné.
8
article
V Praze, 14. prosince.
Praha
9
article
Přelíčení pro kapitulaci portarturskou.
Hned po kapitulaci Stösslově vyšlo na jevo
že on vlastně velitelem portarturské pevnost
nebyl, nýbrž pouze opevněného území port
arturského. Velitelem pevnosti byl gen. Smirnov
nyní spoluobžalovaný Stösslův. Smirnovu klade
ses za vinu, že si od Stössla velitelství pevnost
dal uchivátit.
Vyšetřováním se zjistilo, že gen. Smirnov
vypravil k hlavnímu veliteli mandžurské armády
gen. Kuropatkinovi, dva posly, plukovníka Gurke
a kapitána Odincova, aby mu jakožto předsla
venému obou, Smirnova i Stösslova, oznámili
co Stössel činí, a spolu vyjádrili pochybnosti
že by to bylo ve prospěch obrany. Kuropatjin
pojal pak pochybnosti, že by Stössel byl na
svěm místě, a ve srozumění s náměstkem mand
žurským dvěma telegramy a potom i pisemně
Stössla vyzval, aby velitelství nad Porfarturem
vrátil gen. Smírnovu a sám se dostavil k mand-
žurské armádě. Stössel rozkazu hlavního velitele
nevyplnil, ale 21. června po st. poslal Kuro-
patkinu list, kterým prosil, aby ho nechal v Port-
arturu v postavení zaujatém, líčil se jako duší
obrany a dokazoval, kdyby ho v Portarturu ne-
bylo, že by pevnost ihned padla. Kuropatkin po
obdržení tohoto listu Stössla již neodvolával
on následkem toho zůstal velitelem i opevněného
území, i usurpátorem velení nad pevností až do
kapitulace.
Smirnov
Stösslův
Odincův
Stössel
Kura
10
article
Stössel později veřejně se chvastal, že „se
sadil velitele“.
Osobní boj se Smírnovem byl Stösslovi dů
ležitějším, než boj s Japonci. Boje s Japonei
dařily se dobře, dokud nepadl gen. Kondratenko,
opravdový hrdina, který místo Stössla obranu
řídil, vojsku osobním udatenstvím dobrý příklad
dával a nepřítele chrabře a slavně odrážel, aniž
se staral o to, že Stössel telegramy carovi, vládě
i do novin sobě přisvojuje vavřiny. Kondratěn-
kovy a jemu dopřává místa jen ve svém stinu.
Stössel vlastně Japonců ani neviděl. Za bitev se
schovával do blindáží, aby byl bezpečen od ja-
ponských granátů. V blindážích hledalo úkryt
i občanské obyvatelstvo Portarturu. Civilisty dal
Stössel z těchto úkrytů vyhnat a sám do nich
Japonec
Stössel
11
article
lezl. Proto dostal v Portarturu přezdívku „je-
skynní generál“
Zápas se Smirnovem o velitelství v Port-
arturu trval déle. Stössel si pomahal tím, že
rozkazu Smirnova neposlouchal a tím podko-
pával jeho autoritu u důstojnictva. Smirnov na
př. dal rozkaz, aby vočer všechna okna domu
byla zavřena, aby nepřítel neviděl světel a ohnů.
Všechno obyvatelstvo uposlechlo, jen Stössel ni-
koli. Když pak přišel do jeho domu žandarmský
rytmistr kníže Mikeladze, aby jeho domácím roz-
kaz připomenul, Stössel mu pohrozil vězeníma
dal světla postaviti na okna.
Znenáhla důstojníci z pevnosti začal
Stössla uznávati za svého velitele. Učinili to nej-
prve ti, kteří pro jakékoli příčiny byli přoti Smir-
novu, a za nimi šli potom ostatní. Podrobiv své
vůli vojska portarturská, Stössel šel dále a jal
se poroučet i obyvatelstvu, a vydával mu roz-
kazy takové, které byly občanstvu na škodu a
měly vždycky formu surovou a hrubou.
Smirnov
Mikeladze
Port
12
article
Brzy se začal ozývati repot proti Stösslovi
i v důstojnictvu, i ve vojskách, i v námořnictvu.
Příčinu k tomu zavdalo nespravodlivé rozdílení
odměn a vyznamenání. Jako ze sehe podvodem
učinil velitele pevnosti a hrdinu, jehož jmeno
celý svět měl v úctě, pokud podvod nebyl ob-
jeven, tak si vedl i rozdíleje vyznamenánl. Vy-
znamenával nejprve důstojníky sobě milé,a
skrze ně zase vojáky jim milé, a skutečná vo-
jenská zásluha zůstávala nouznána. Tím způso-
bil rozmrzení a chabs, jimiž připravoval kapitu
laci „morálnou půdu“.
Jednou z vin, pro které je Stössel žalován
je také svévolné zastavení listu „Južný kraj“
v Portarturu a vypovědění jeho redaktora No
žina. Když p. Nožin jeho zločinné neřády viděl
pokládal za svou povinnost Rusa i novináře
o nich nemlčeti, Stössel s ním udělal krátký
proces jako s každým, kdo se mu nepodřízoval
nebo mu přokážel. Pan Nožin pak byl prvý, ku
veřejnost obeznámil s neslýchaným tropením
Stösslovým.
Južná
Rus
Nožin
Stösslová
13
article
Ruské osvětlení turecko- perských rozmíšek.
Co chvíli se opakují vpády tureckého voj-
ska na perské území. Divocí Kurdové, kteio
před nemnoha lety stali se pověstnými porubá-
ním Arménů, jichž na tisíce připravili o život,
pášou nyní stejné zhovadilosti na území sou-
sední Persie, na němž se po vojensku upevnili.
jakoby ho bylo dobyto. Perská vláda marně pro-
testovala u turecké, jež odpověděla, že pravdou
je opak: perské vojsko prý přešlo přes hranici tu-
reckou a dosáhlo od tureckého zasloužené od-
platy. Na to turecká vojska postoupila dále do
vnítřka Persie, vraždíce obyvatele a unášejíce
dívky i chlapce. Kurdové turečtí podněcují při
tom své soukmenovce perské, aby povstali a při-
dali se k Turecku. Na zachváceném území Ture
hned odstranili perské úřady a dosadili svoj
politickou správu.
Tím způsobem vede se již od několika měsíců
mezi Tureckem a Persií válka, aniž byla Tureckem
jakožto stranou napadající vypovězena. Ano slovo
válka ani vysloveno nebylo. Obrázek nových
mezinárodních poměrů, které se datují od po-
čátku války rusko-japonské. Mohlo-li tehdy Ja-
ponsko loupožně přepadnouti Rusko, aniž proti
tomu která vcivilisovaná velmoc protestovala,
mohlo-li Japonsko zahájiti válku s Růském zá-
keřným přepadem bez obvyklých formalit, zna-
menajících řádné vypovězení války, mohlo-li se
to státi s tajným schválením vlád a netajenou
zlomyslnosti národů, zaujatých proti Slovanstvu,
jakž by se nyní někdo směl odvážiti vytknouti
Turkům, dělajícím totéž, co Japonci? Oba dva
případy udály se v Asii. A dlouho-li bude trval
a tato neřádná, divoká, barbarská praktika bude
přenesena na pevnínu evropskou?
Armén
Růský
Turek
Japonec
Persie
Turecko
Rusko
Japonsko
Asie
14
article
„Novoje Vremja“, jež v otázkách zahrani-
čné politiky bývá výborně orientováno, přím
a výslovně ukazuje na Německo
jako na strůjce koníliktů turecko-
perských a našeptavače vlády tu-
recké. Pohnutku má při tom dvojí: jednak
činí vzdor naproti anglo-ruské smlouvě o Asii.
jednak se bojí, že by se jeho bagdadská dráho
následkem anglo-ruské dohody stala bezvýznam-
nou a neužitečnou. Současně Němei štvou Per
šany proti Rusku, vykládajíee jim anglo-ruskou
dohodu jako prvý krok k rozdělení Persie. Ru
sko a Anglie dosud proti německým intrikám ni-
čeho nečinily, domnivajíce se, že Peršanům
bude dosti dosavadních smluv z r. 1834 a 1870,
kterými jest oběma státy zaručena celistvost a
nedotknutelnost zemiště jejich vlasti.
„Smysl událostí na perské hranici, praví pe-
trohradský list, je očividný. Je to opakování
tétéž taktiky, která vydává nyní krvavé plody
Peršan
Německo
Asie
Rusko
Persie
Anglie
Novoj Vremja
15
article
v Marokku. Turecko proměnilo se ve vasala Ně
mecka, politika Porty spravuje se pokyny z Be
lína. Německo si hledá východ k Perskému zá-
livu a upevňuje svůj vliv v Malé Asii i v sou-
sedním Iraně. Vtržení německého va-
sal a do Persie ohrozí tam ůctu naši i an-
glickou, budou-li naše diplomacie
déle mlčeti. Je zapotřebí společ-
ných a rozhodných kroků.“
z Marokka.
Generál Drude telegrafoval do Paříže, že
se vyskytla zpráva o ústupu Muleye H-
fida do Marakeše. Mehally v okoli Sidi-
Aissy, jež operovaly na jihu Mogadoru, dostaly
rozkaz, aby se soustředily kolem Marakeše.
V Casablance je úplný klid. Obchodní
život plyne nerušeně. Trh poslední byl četně
navštíven.
Do Martimpreye docházejí do tábor
francouzského stále noví delegáti kmenů, které
se chtějí podrobiti. Téměř všechhy kmeny pu-
stily se do vyjednávání kromě Ben-Mengušů.
Generál Builland, přibyvší do Sella-Marnie dne
12.t., m; odebral se do Mártimpreye s generálem
Lyanteyem, a přenocoval tam v táboře. Do Sella
Marnie příbylo 150 goumierů alžírských. Zajím
vládne v okoli úplný klid.
Drude
H fid
ben
Builland
Sella
Lyantey
Maroko
Turecko
Německo
Persie
Paříž
Marakeš
Casablanca
Be lín
SidiAissy
16
article
Konference biskupů německých.
Za předsednictví vratislavského areibiskupa
kardinála Koppa konala se v Kolíně n. R
konference německých bískupů, jež měla dost
rozčilený průběh. Eneyklika proti modernistům
vzbudila velkou debatu. Většina biskupů s kar-
dinálem Koppem byla, podle »Köln. Zeit.«, toho
mínění, že by se měl Vatikán upozorniti, aby
se dříve informoval, nežli vydá tak důležitý
projev, týkající se též Německa. Naproti tomu
někteří biskupové ozvali se rázně na prospěch
Vatikánu a prohlásili, že nepřipusti, aby se
Svatě stolici dělaly jakékoliv výtky. Shromážděn
nemohlo se dohodnouti a bylo usneseno jen,
aby příští rok byla do Fuldy svolána nová
konference.
Snížení doby vojenského cvičení ve Francii.
Vojenská komise senátu zamitla 9 hlasy
proti 8 podržení dosávadní 28denní doby pr
cvíčení záložníků a přijala snížení lhůty n
21 dní, při čemž se nepočítá den vstoupen
a den odchodu. Následkem tohoto rozhodnut
složil předseda komise Freycinet svůj úřad
a též místopředseda Méziěres hodlá podat
demisi.
Ke kompromisu v otázce protipolské předlohy
sděluje se z Berlína ještě, že obvod v záp
Prusích, podrobený vyvlastňovacímu právu, čítá
12.000 hektarů, okres v Poznaňsku (výhradné
v bydhošťském kraji) 5000 hektará.
Náboženské vyučování v Italii zase obnoveno
Italský ministr vyučování škrtl z nového
učebního plánu obecních škol vyučování nábo
ženství Slátní ráda je nyní obnovila z důvod
že opravu takou bylo by lze provésti jen. záko-
nem a ne ministerským, nařizením. Protikleri
kální tisk je tim velice rozliceh na st. radu, č
dle pravdý nelze upříti, že státní rada stoj
lentokráte přesněji na stanovisku ústavním, nežl
její liberální odpůrci.
Kopp
Köln
Kolín
Vatikán
Německo
Fulda
Francie
Berlín
Poznaňsko
bydhošťský kraj
ha
17
article
Dopis z Paříže.
V Paříži, dne 10. prosince 1907.
(Politické kongresy. — Jak se Něme
zmocňují přírodního bohatství Francie.)
Tři politické ligy současně konají právě své kon-
gresy: L'Action liberale v čele s p. Piou; la Fédé-
ration républicaine, s p. Mělinem Ribolem, Aynardem
a Mottem; l'Alliance republicaine democratique s p.
Adolfem Carnotem. Klerikálové — umírnění — a ko-
nečně demokratičtí republikáni, tak jak jde stupnice
z krajní pravice k republikánské levici. Kongresy
tyto, respektive dvou posledních skupin, jsou charak-
teristické tím, že i zde opětně projevil.se proud, který
lze ve francouzské politice od nějaké doby dobře
rozpoznati a který usiluje o nové rozvrstvení politi-
ckých skupin v parlamentu Vládě, opírající se dosu
zvláště o dvě skupiny: radikální a radikálně-sociali-
stické, nabízejí nyní svoji součinnost, ne ovšem bez
koncení programových, skupiny umírněnější, které
opustily vládní většinu v boji o rozluku církvea
Na západě Francie, na samých hranicícb, kolem
Meurthe et Moselle, v kraji na rudu nejbohatším,
byla objevena nedávno nová ložiska železné rudy —
kterých se z valně části zmočnili Němei! Ano
francouzské doly budou zásobovati westfálské žele
zárny, zvláště však pověslné dílny Krupovy. V poli-
tických kruzích, které cíti dosah takové ztrály, způ-
slátu.
Mělin Ribol
Aynard
Carnot
Krupův
Paříž
Francie
Meurthe et Moselle
L ' Action
Mott
18
article
sobila zpráva o tom značný rozruch. Od let sedm-
desátých Němci doceia svobodně a systematicky ope-
rují v tomto kraji, aby se zmocnili všeho lěžařství.
Nelze zatajit skutečnost, že se jim plán, díky dosa-
vadní francouzské nevšímavosli, dosti dobře daří.
Dvě poslední koncese, jichž se zmocnili, zahrnují
v sobé rozlobu 1309 hektarů a nalezají se v místě
nejbohatším. Dle spolehlivých informací odhaduje se
výnos nových ložisek na 125 mil. tun. Ostatní tamní
německé doly dají sotva 40—45 proc. Konečně pro
Irancouzský železářský průmysl je v tom nebezpečí
tím větší, že kraj Meurthe et Moselle represenluje
86—88 proc. veškerého francouzského bohatství že-
lezné rudy. Proto poslední případ vzbudil silnější
rozruch. Uspané vědomí se probudilo; naučení je
ovšem drahé. Ukazuje se teď na nutnost, aby na
příště nová ložiska zůstala národním majetkem: bud
aby se stal exploitorem sám stát, nebo aby po pří-
kladu Švédska a Švýcar vymohl stát od konecsionářo
záruku, že více než polovina akcií zůstane v rukou
příslušníků národa. — Pří té příležitosti upozorňuji
jaště na jiný úkaz, také z poslední doby, který nám
poskytuje Marokko. V době, kdy Francie bojuje o
uhájení svěho vlivu v Marokko, ustavila se nová
veliká společnost těžařská pro Marokko, která je
rovněž ve vleku Nemců, kteří jako ve vělštně pří-
padů — nemajíce sami potřebného provozovacih
kapitálu — operují přímo s kapitálem francouzským.
J. H.
Němec
Meurthe
Moselle
Švédsko
Maroko
Francie
19
article
Dozorčí rada vodárny Prahy, a před-
městi
Dozorčí rada vodárny Prahy, a před-
městi
konala včera odpoledne na staroměstské radnici XII
schůzi, jíž předsedal starosta p. dr. K. Grož. Za pří
tomnosti 46 členů zahájil schůzi, načež věnoval vie
lou posmrlnou vzpomínku prof. dru. Al. Slavikovi
zemřelému dne 30. ledna, vynikajícímu odborníkovi
který si získal velkých zásluh o zpopularisování pro
jektu zavedení jedhotného vodovodu. Projev vyslechli
členové stojíce
Schůze se zúčastnili následující záslupcové obcí
za král. hlav. město Práhu pp. slarosta dr. Karel
Groš, arch. Gregor, dr. Růžička, stav. ruaada Vlčck
J. Trnka, řed. Kukla, J. Červený, E. Fatka, dr. Pra-
chenský, J. Seitort, Hertes, dr. V. Černý, Novotný
cís. rada Voitl, cís. rada Novák, Koubek, Hubáček
Pinz, stáv. Šafránek, stav. r. Pasovský, dr. Scharí
V. Brož, inž. Schiller, inž. Kovařovič, slav. Blecha.
dr. Janatka, stav. Hodek, dr. Šupich; za město Král
Vinohrady pp. náměstek Al. Bureš, dr. Jahn, M
Bílek, továrník Prokopec, stavitel Holeček, inž. Kou-
delka, dr. Krupička, dr. Čmuchal, Štěpánek; za S mí-
chov pp. starosta dr. Koldínský, dr. Steiner, Šinek
Vejděiek a F. Křížek: za Karlín p. Kremlička:z
Zižkov pp. starosta Žák, náměstek Kotland, Kra-
tochvil a dr. Truhlář,
Na pořadu jednání nalézalo se především čten
zápisu o schůzi dozorčí rady dne 29. září 1906; zápi
byl schválen.
profesor
doktor
Groš
Gregor
Růžička
Vlčck J Trnka
Kukla
J Červená
E Fatka
J Seitort
Hertes
V Černá
Voitl
Novák
Koubek
Hubáček
Pinz
Scharí
V Brož
Ing
Schiller
Kovařovič
Blech
Janatka
Hodek
Šupich
Al
Bureš
Jahn
Prokopec
Holeček
Krupička
čmuchat
Štěpánek
Koldínský
Steiner
Šinek Vejděiek
F Křížek
Kremlička
Truhlář
Praha
Šafránka
Kou
Karlín
M Bílka
Král Vinohrady
20
article
K dotazu se přihlásil p. inž. Koudelka z Král
Vinohradů. Uvedl, že dle § 1. stanov je předseda po-
vinen dozorčí radu svolati každého čivrt roku. Po-
něvadž ve skutečnosti přes rok schůze nebyla svo-
lána, láže se starosty, proč schůze nesvolával. Staro
sta p. dr. K. Groš odpověděl, že sám se dolazoval
správní rady společné vodárny, jakými pracemi se
zabývá a dostal za odpověď, že pracuje se na pro-
jektech různých variant. Práce ty vyžadovaly tolil
času, že teprve v poslední době byly ukončeny. P
jednání dozorčí rady nebyl tedy program a z toho
důvodu schůzi nesvolal.
Ing
Koudelka
K Groš
Královský vinohrad
21
article
Náměstkem předsedy dozorčí rady zvolen skla
maci opět p. dr. Koldínský, starosta města Smí-
chova.
Referent p. mag. rada dr. Jirgl podal zprávu
o účtu správní rady společné vodárny z výdajů vo
dárny v roce 1906. Náklady ty obnášely 202.1.45 K
Proti účiu tomu podaly námitky obce Smíchov
Žižkov. — Zpráva byla schválena všemi proti 5 hla
sům a námitky odkázány komisi.
Následovaly návrhy správní rady o rozpočtu
společné vodáfny na rok 1907 a na rok 190
(potřeba 5,350 000 K). Referent p. mag. rada dr
Jirg! sdělil, že správní rada většinou hlasů usnesl
se dozorčí radě doporučití návrhry
1. aby námitky proli návrhu rozpočiu společné
vodárny na rok 1907, jakož i proti projeklu tétu vo-
dárny a celkovému rozpočtu této vodůrny zamaítla:
2. protože letos následkem podaných námitel
nedošlo ke stavbě vodárny v tom rozsahu, jakým by
na zřeteli při sestavování návrhu rozpočtu na rol
1907 v celkové částce 3,000.0000 K, zejména poku
jde o nerozčleněnou položku 2,600.000 K a schválen
rozpočtu v tomto rozsahu stalo se letos bezpřen
mětným, aby v mezích předloženého návrhu rozpočtu
pavolila k úhradě potřeb společné vodárny v roee
1907 celkem toliko částku 194..056 K 26 h;
3. pokud jde o požadavek obce smíchovské, by
vyloučena byla ze svazku obcí spojených zákonem
ze 16. srpna 1899 č. 48 z. z., aby o tomto požadavku
nejednala a ponechala podnikatelství potřebných
kroků obci smíchovské;
4. pokud konečně se týká námiíky obce Král
Vinehradů proti správnosti procenta 21.7 na tute
obec dle § 3. stanov rozpočteného, by sice luto ná-
mitku zamítla, ale ve smyslu § 22. stanov o tomt
požadavku obce vinohradské vyslechla zúčastněne
obce.
doktor
Koldínský
Jirgl
Jirg
Smíchov Žižkov
Královský Vinehrad
22
article
Proti těmto návrhům ohlásili mínoritní volum po
dr. Jahn (za obec vinohradskou) a G. Žák (za obe
žižkovskou). Pan dr. Jahn navrhoval, aby námilkám
v tom směru se vyhovělo, že by těm obcim, které si
tak přejí, zavedena byla od Káraného pouze voda pit-
ná do stojánků a vodu procostatní potřebu že bys
opatřovaly obce tyto buď způsobem dosavadním neb
jiným vhodným, dle jich uznání a aby za tím úče-
lem doporučeno bylo dozorčí radě, aby předložený
projekt byl dle tohoto návrhu přepracován a aby
příspěvková kvola na stavbu byla repartována dle po-
měru potřeby.
Starosta p. Žák navrhoval, aby v případě za-
mitnutí návrhu p. dra. B. Jahna byla od Káraného
Jahn
doktor
Žák
B Jahn
23
article
zavedena pouze pilná voda do stojánků a pro ostabi
potřebu fillrovaná voda vliavská
Podolknouti dlužno, že výnosem z 30. říjní
1907 požádal místodržitel v král. českém pana sta-
rostu JUDra. K. Groše jako předsedu dozorčí rady
společné vodárny, aby co nejdlíve svolal dozoreí
radu a se vším důrazem k tomu působil, aby uči-
nila usnesení vedoucí k cíli cestou nejkratší a pak
na základě usnesení těch potřebné opatřil se vším
urychlením se správní radou bez ohledu na
další snad námitky obcí sousedníck
proti projektu, které vzhledem k právoplat-
nosti schválení tohoto projektu beztoho jsou opo-
zděné nebo bezpředmětné. K žádosti léto přiměln
místodržitele skutečnost, že naprostá nedostalečnos
zásobování obeí zákonem ze 16. srpna 1899 spoje-
ných stává se den co den citlivější a že tímto sta
vem obec pražská v poměru k obcím sousedním
nejvíce trpí. Zároveň ujistil místodržitel, že jako do-
posud tak i na dále úřadní pomoc poskytne k brzké-
mu uskutečnění tak důležilého a beztoho již zápoča-
tého podniku obce.
Pan dr. Jabn odůvodňoval pak znova sv
návrh.
Pan F. Křížek (ze Smíchova) prohlásil, že
Smíchov má nyní pitně vody dosti a v zájmu po-
platnictva smíchovského žáda za vypuštění Smíchova
ze smlouvy, aby si mohl zavěsti vodu fiitrovanou.
Jinak přimlouvá se řečník za návrh p. dra. Jahna.
K Groš
doktor
Jabn
F Křížek
Jahn
Smíchov
24
article
Pan ob. st. Kukla (z Prahy) doporučuje, aby
z dozorčí rady byla zvolena komise, která by ve-
škeré varianty prozkoumala, načež by mohla defini-
tivně, oboustranně přijatelné návrhy předložit.
Pan inž. Koudelka (z Král. Vinohradů) do-
poručuje schválení návrhu p. dra. Jahna.
Pan Kremlička (z Karlína) vzhledem k tomu,
že vyvráceny byly námitky proti jednolnému vodo-
vodu, prohtásil, že bude hlavovati pro návrh spiravní
rady.
Putom se hlasovalo.
Návrh pana řed. Kukly na zvolení komise byl
zamílnut 25 proti 21 hlasům, návrh pana dra. Jahna
zamítnut 25 proti proti 21 hlasům (hlasovali pran
zástupcové Zžkova, Smichova a Král. Vic ohradů,
dále 2 del-gali města Prahy). Pro návrh p. Křižka
na vypuštění Smichova ze společného svazku bylo
pouze 5 hlasů. Navrhy správní rady byly
25 hlasy proti 21 schváleny.
Pan inž. Koudelka prohlásil většině, že za-
sela rozkol mezi zůčastněné obce.
Náměstek starosty vinohradského slav. Bureš
vyslovil obavu, že náklad na vodárnu vystoupí
na 40 milionů korun a žadal pány, aby si to zapama-
tovali.
Rozpočet vodárny na rok 1908 byl
schválen 25 proti 21 hlasům a tímtéž
poměrem hlasů zamítnuty námitky, po-
dané proti rozpočtu tomulto.
Dnešní situace otázky vodovodu jest následující:
do domů má se zavést jednotna voda
z území labsko-jizerského a dosavadní
vodárny mají být prozatím ponechány
pro dodávání vody užitkové pro sad
a uli ce.
Kukla
Ing
Král
Jahn
Kremlička
Vic
Bureš
Praha
Koudelka
Karlín
Zžkov
Smichov
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O zemské obvyklosti českého jazyk
v německých okresích v Čechách uveřejnila
včera „Boh.“ článek od dra. J. Bunzela ze Žlu-
tic článek, čímž neposloužila ani sobě ani žlu-
tické autoritě v jazykovém právu. Hned v první
větě klopýtl chytrý pan dr. Bunzel a rozlil vše-
chen svůj právnický rozum do poslední kapky.
„Kdo nezná české státoprávní a národní snahy,
sotva by připadl na myšlenku, že v nějakém
okresu anebo kraji, kde ani človíček česky ne-
mluví, má se v tomio jazyku úřadovati, poně-
vadž obyvatelé jiného, snad dalekého okresu ko-
runní země timto jazykem mluví.“ Sama sku-
tečnost, že někda k okresnímu soudu v tak zva-
ném německém okrosu českou žalobu podává,
už tomu nasvědčuje, že v okresu při nejmenším
mluvi česky, aspoň žalobce a po případě advo
kát, který mu žalobu napsal. V chebském pří-
padě dokonce dokázáno, že i slavný krajský
soud tamější mluví velmi dobře čecky, nebot
odmilaje odvolání dra. Šebesty, prozradil ve
svém nálezu, že rozuměl každému odstavci od-
volání velmi výborně, třeba že zůstalo jenom
při snaze vyvrátiti důvody toho odvolání. Pa
dr. Bunzel, jemuž jistě neukřivdíme, budeme-l
jej považovati za trochu měně kompetentního
k výkladu platných zákonů než nejvyšší soud,
věnuje se v článku svém hlavně filologieko-práv-
nímu výkladu slova „zemsky obvyklý“ a sáhá
až do josefinské kancelářštiny, aby dokázal, že
kdyby byl — všeob. soudní řád eís. Josefa Il.
J Bunzel
doktor
Bunzel
Šebesta
il
Čechy
Žl
Boh
26
article
rozuměl slovem „landesůblich“ jazyk v zemi
obvyklý, že by byl užil výrazu „Provinzial-
sprache“. Filosofové druhu pana dra. Bunzcl
jsou na nejlepší cestě dokázati, že „landes-
übliche Sprache“ znamená vlastně jazyk ob-
vyklý na venkově! A dr. Bunzel sám sobě
škodí ohromně, když pro vymezení pojmu „zem-
sky obvyklého jazyka“ tak, aby se hodil dnes
našim Nemcům, tedy jako jazyka, jímž mluví
většina obyvatelstva v okresu, cituje z josefin-
ského všeob. soud. řádu ustanovení „Obě stra-
ny, jakož i jich právní přátelé, nechiť užívají ve
svých řečech zemsky obvyklého jazyka a pl-
sma“. Neboť v tom případě nesmělo by pře
doktor
Bunzel
27
article
Dramatic ké umění
Dramatic ké umění
+ Literární pozůstalost Hanny Kvapilové
řadu týdnů již slibovaná, konečně vyšla. Nie ne-
mohlo vzbuditi větší zájem o knihu, než samo
několik ukázek, objevivších se v časopisech
Plným právem by se mohlo říci, že literární po
zůstalost Hanny Kvapilové jest událostí, ba sen-
sací literárního trhu, ale tato slova jsou častým
opakováním a ještě častějším zneužíváním tak
otřelá a zdiskreditovaná, že vzácná a originální
kniha nezaslouží takového sevšednělého jiz
uznání. A hlavně proto, že její ráz je tak vými-
nečný a neliterární. Pravdu má připomínka
vydavatelova, že tato kniha nemohla by zůslat
nepovšimnuta, i kdyby vůbec nebyla podepsána
„Literární kronika našich dní musila by stanout
u ní a říci, že se zde chystal vzácný duch k roz-
letu.“
O knize, vyšlé nákladem Šimáčkovým
v krásné a pietní úpravě (za 7 K), bude ješté
psáno. Zatím jenom zaslouží vroucí zmínku v di-
vadelní rubrice, neboť ducha předčasně zesnulé
dramatické umělkyně podařilo se, tady šťastně
zachytiti a fixovati. Želíme tak často nenávrat-
nosti a pomíjejíenosti hereckého umění, po němž
pouze dojem silný zbývá, anebo závratná vzpo-
mínka — — v tragickém případě náhlé ztrály
Hanny Kvapilové téměř posmrtné teprve
odhaleni její činnosti literární (aspoň pro šl-
rokou veřejnost znamená to pravé odhaleni)
vrací nám její umění nazpět, ať v jiné formě,
ale totéž umění, jež mluví se stránek knihy
vlastní svojí řečí, nepomijitelnou. V tom je kus
veliké útěchy, a skoro možno říci: nové, třebaže
posmrtné vítězství umění nad nepo-
chopením a všední zlobou, jež naplnily hořkost
tolik dní jejího života.
Hanna Kvapil
Šimáčkův
28
article
Jak veliká a svědomitá herečka byla Hanna
Kvapilová, jak bohatý a cituplný byl její duševní
život, jak výjimočné inteligence a vysoké ponět
o tvůrčím umění hereckém, o tom svědčí pře
četné stránky této krásné knihy. Ať tam, kde
píše soukromý list o hereckém umění, ať v in-
timni zápisce, nahozené in margine nové role
ať v dopisech či tu a tam roztroušených poznám-
kách o sobě samé, o studiu hereckém, o poměru
umění žitého a divadelního. Z těch odstavců vy-
cítíte instinktivně, že nesmírně mnoho vytrpěle
pro divadlo a na něm, ale že tam také nalezla
svoje nejbohatší dojmy, nejkrásnější a nejpyš
nější okamžiky svého života
Hanna Kvapilová
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Konceri Spelku českých žurnalislů v Prane
3. ledna večer v Rudolfinu budí živý zajem nejen
svým poutavým pořadem, ale i účinkujícími umělci.
Nejvíce čísel programu zabírá kritikou jednomyslne
chválený orkestr vinohradské opery s I.
kapelníkem p. Čelanským v čele, jehož účinko-
vání zábezpečeno pořadatelstvu koncertu laskavostí
správního výboru Měst. divadla na Král. Vinohradech
již několik neděl před otevřením divadla. Orkestn
přednese Sukovu symfonickou báseň »Prag a«
Smetanovu »Vltavu« a průvod ke Gla zunovu
koncertu honslovému (solový part sl. Ella Stille-
rova) a k duetu z Malátovy komické opery
»Veselé námluvy«. Mislrovská škola
Ševčíkova zastoupena virtuoskou slč. Eilou
Stillerovou, jež mimo Glazunovůva koncert
přednese Paganiniovu fantasii »Mojžíš« (bra-
vurní variace na struně G) a Kádnerovo »Ron-
dinetto«, a triem, záležejícím z Američanek Edie
Ham a A. Greenup a Australky Florrie Hood,
jež přednesou Dvořákovo trilo pro dvoje bousle
a violu. Operní pěvkyně pí. Maruše Čelanská
zvolila k vystoupení svému též čísla zajímavá. Jak
vidno, očekává milovníky hudby požitek ryze umě-
lecký. Vstupenky prodávají firmy F. A Urbánek
a Mojmír Urbánek a to: do přízemí po 6, 5 a 4 k
na sedadla a po 2 K k stání a na tribunu po 4, 3.
2 a 11/2 K na sedadla a po 1 K k stání.
Konceri Spelka
Čelanský
Král
Sukův
Praga
Smetanův
Still
Malátův
Eila Stillerův
Paganiniův
Mojžíš
Kádnerův
Ron
Američanka
Edie Ham
A Greenup
Australka Florrie Hood
Urbánek
Vltava
Rudolfinum
Mislrovský škola Ševčíkův
30
article
+ Jadnota česk. hudebních umělců při hud. odboru
»Úmělecké besedy« v Praze koná ustavující valnou
hromadu v pondělí dne 16. t. m. o 9. hodině več.
v místnostech besedních (dům bývalá svato- václavsk
záložny)-
+ Vánoce v hudebním závodě Mojmíra Urbánka
Osvětlené, pečlivě vypravené výklady různých ob-
chodů, ruch a spěch na ulicích, vše věstí blížící se
Vánoce, nejpoetičtější dobu celého roku, dobu vzá-
jemného podarování. Ohromná produkce ve všech
odvětvích průmyslu a obchodu stůžuje nemálo volbu
vhodných dárků. Ale jsou i dárky vniternější hod-
noty, než pro pouhou zábavo, materiální požitek
praklickou potřebu. Jsou dárky duševnější: kniha,
umělecké předměty výtvarné a v neposlední míře
hudebnina. Co do výběru těchto posledních zaujímá
rozkvétající hudební závod Mojmíra Urbánka v Jung-
mannově třídě jedno z nejpřednějších míst mezi od-
bornými závody pražskými.
hopitelno tedy, že jest v tento čas cílem
vsecn, kdož se o hudbu a cokoli a ní souvisí, za-
jímají. Rozsáhlé místnosti jsou také v předvánoční
době neobyčejně navštěvovány, a vánoční hudební
výstavka závodu jest bez odporu pozoruhodnou.
Nemálo přispívá elegantní, v každém směru moderní
zařízení místností samých, jež poskytují návštěvníku
zajímavý obraz. Malby vynikajících umělců zdob
stěny přední místnosti, pro kupující hudebnin určené.
Jadnota česk
Urbánek
Vánoce
Jung
Praha
Úmělecký beseda
31
article
Zde možno dostati skladby všech národů, hudebnlny
všeho druhu, hudební spisy a časopisy, dokonce
i struny i jiné pomůcky. Jádro a chloubu prodejny
tvoří ovšem skladby vlastního nákladu, v první řadé
oblíbené Edice M. U., která vykazuje již bezmála
600 čísel. Nalezneme v ní vše: věci klavírní, hou-
slové, sbory, školy různých nástrojů, alba a j. aj-
Zvláštní pozornosti zaslubují alba našeho Dvo
řáka, klavírní a pfsňové, klavírní škola profesorů
Holmeistra a Trnečka, doporučená odborníky
a zavedená již na předních budebních ústavech,
mezi nimi i na pražské konservatoří, pro zpěváky
oblíbené »Album klasiků« od E. Destin-
nové, pro housle a klavír Mařákova sbírka
proslulých skladeb »Classi'que ot Modernee
a j. Nakladatelství vykazuje i statnou řadu samo-
statně vydaných hudebnin, mezi nimi rozkošné sa-
lonní skladby Fr. Prochasky, jeho oblíbené valčíky
»La Gudrrero«, »Valse revče«, roztolilou »Gavolte
empire« a j. Netřeba podotýkati, že z lebčí hudby
»Kmoch, ten náš tatíček, co zná moc písniček«, jest
zde všemi svými skladbami, těšícími se zvláštní
oblibě našeho lidu, čestně zastoupen. Neobyčejně
bohatý jest i sklad cizích nákladů celého světa, jenž
sotva najde v Praze soupeře. Vedle této míslnosti
nacházejí se klavírní salony, překvapující nástroji
zde uloženými, výrobky to prvních renomovanýcl
M U
Trneček
Mařákův
Vals
Kmoch
Francie
Prochaska
Praha
klavírní škola profesor Holmeistra
Destino
můj Dvo
Le Gudrrero
32
article
firem, jako jsou Ehrbar, Petrol, Foerste
Koch a Korseit, Stingl, Tuček, Rajkr, Wisth,
Raehse a j. Jsou to vesměs vybrané nástroje, uspo-
kojující v každém ohledu. Vedle toho nalézáme zde
oddělení pro gramofony známky »Odeon«, těšící se
nyní zvláštní oblibě. Pracovní místnosti a spoustami
notového materiálu naplněná skladiště v zadní části
jakož i v souterrainu, táhnoucí se po celé dělce ob-
chodních místností, doplňují hudební tento velezávod.
Ač jest touto prohlídkou oko návštěvníkovo nasyceno
přece ještě se zálibou spočine na vkusně vyprave-
ných výkladních skříních, jež samy o sobě tvoří ji
pozoruhodnou výstavku.
+ Jubilejní koncert pěvecký. Zpěvácky spolek
»Lumíre na Menším městě pražském, založený
r. 1867, oslaví dne 17. t. m. ve dvoraně Plodinové
bursy o 8. hod. večer v jubilejním konee rtu
svém památku místra Karla Bendla provédením
jeho rozkošné skladby, národní pohadky »Švandy
dudáka«, komponováné na slova Jar. Vrcblického. —
Sóla s ochotou, převzali paní Ludmila Homolová.
koncertní pěvkyně, pp. Ednard Krtička a Vil. Zajíček.
Foerste Koch
Korseit
Stingl
Tuček
Rajkr
Wisth
Raehs
Odeon
Bendl
Švanda
Ludmila
Ednard Krtička
Zajíček
Petrol
33
article
Průvod orchestrální obstará Česká Filharmonie, jež
přednese před tím dra. Ant. Dvořáka »Husilskou« a
Karla Bendla »Slavnostní pochod«, obé řízeníma pana
dra. Vil. Zemánka. Kromě toho jest na programu ši
roce založený, osmihlasý, smíšený sbor prof. Jos.
Khčky »České písni«, s textem Jar. Zyky- Borblin-
ského, novinka to spolku věnovaná, dále rázo-
vilá skladba »Svatý Václave« od Jindřicha Jindřicha.
na vroucí slova J. V. Sládka a konečně dva ženské
sbory známého skladatele K. Em. Macana, též spolku
připsané. Čásť zpěvní řídí sbormistr spolku Jose
Beneš. — Vzhledem k významu čtyřicetiletého
jubilea »Lumíru«, jakož i vzhledem ku pečlivě vole-
nému programu lze očekávati nejširší účasť. Listky
jsou v předprodeji u pp. F. A. Urbánka, vedle Na-
rodního divadla a Jos. Švába v Praze—1II.
+ Z České Filharmonie. V symfonických kon-
certech nastala obvyklá třínedělní vánoční přestávka
Příští (XI) koncert v Plodinové burne bude teprvu
neděli dnc 29. prosince o 4. hod. odpol.
+ Pěvecká jednota »Hlahol« vinohradský pořád
již zejtra v ponděli dne 16. prosince o 8. hod. več
ve velkém sále Národního domu na Král. Vinohra-
dech řádný koncert, ze skladeb Vitězslava Nováka
za laskavého spoluúčinkování p. V. Štěpána, virtnos
na klavír. Koncert bude řídili sbormistr spolku pan
Milan Zuna.
Dvořák
Husilska
Bendl
Zemánek
profesor
Jos
Zyka
Borblin
Svatá
Jindřich Jindřich
Sládek
K em
Macan
F A Urbánek
Král
Vitězslava Novák
Štěpán
Zuna
Český filharmonie
Jos
Praha
Khčka
Český píseň
spolek Jos Beneš
rodní divadlo
1 II
Český filharmonie
Hlahol
34
article
+ Hudební odbor Umělecké bosedy pořádá dnes
o 5. hodině odpolední ve dvoraně »Hlaholu« (Riegrova
nábřeží) přednášku p. prof. Adolfa Piskáčka »O blud-
ném Holanďanu«. — V úterý dne 17. 1. m. o 8. ho-
dině večerní koná se Bendlův koncert Umělecké be-
sedy ve velkém sále žofinském za laskavého spolu-
účinkování Českého kvarteta. Vstup pro členy a jim
uvedené hosty volný.
+ »Madama Buttorfly« v Plzni. Koncem minu
lého týdne objevila se nová opera Puceiniova » Ma-
dame Rulieifly« poprvé na českém operním reper-
loiru a síce v městském dvadle v Plzni. Působivé
dílo doznalo vzorného provedení a nadšeného při
jetí. Byl to hlučný a pronikavý úspěch. Operu na-
studoval kapělník Basll, na scénu ji vypravil šél
opery Malý, intendance městského divadla dodala
novou scénickou výpravu, k níž nové dekorace
z atelieru Kautského a Rottenara ve Vídni. Tilulní
úlohu zpívala pí. Noemí Wolfová a měla úspěch ve-
liký i zasloužený. Ostatní partie byly rovněž velmi
dobře opalřeny pp Harfnerem, Bartlem a pí. Flajš-
hanzovou. Libreto je přeloženo vzletně i zpěvně p
Jos. Fomanem, městským tajemníkem, který loni
přetlumočil libreto k »Blndnému Holanďanu«, kteréi
poprvé po česku bylo provedeno.
Riegrův
profesor
Piskáček
Holanďan
Bendlův
Malá
Kautský
Wolfová
Harfner
Bartl
Flajš
Plzeň
Vídeň
Jos
Hlahol
Mad Buttorfly
Puceiniův » Ma
35
article
+ »Jarní píseň«, smíšený sbor Jindřicha
Jindřicha, přednesený s velkým úspěchem o ne-
dělním koncerlě »Hlaholu« pražského v Rudolfině.
skladba to, významebaná- Ii cenou v soutěži »Prvn
české pěvecké a hudební župy«, vyšel nákladem
»Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovan-
ských« v Praze (Hlabolský dům) a bodí se pro
malé i velké sbory pěvecké. Cena partitury 1 kor.
50 hal., hlasy po 20 hal.; pěvectvu organisovanému
třetina srážky.
+ Hudební produkci svého žactva pořádá dnes
o 3. hod. odpolední Antonín Čejka, učitel hudbya
zpěvu, majitel klavírní a pěvěcké akademie na Král.
Vinohradech (Balbinova ulice 17). Na programu kla-
vírní skladby od Schuberta, Dvořáka, Smelany, písně
Mozartovy, Kovařovicovy a melodram od Foerstera
(Vrchlický).
+ V. symlonický koncert Orchestrálního sdružení
koná se v ponděli o 1/28, hodině v Plodinové burse
Aby částečně uctěna byla památka Bendlova, zahájen
bude pořad mistrovou předehrou k opeře. »Lejla«
Kromě jiných zajímavých skladeb obsahuje dále pro
gram Novotného balladu »Polednice«, k níž ruko-
pisný notový materiál zapůjčen byl laskavostí firmy
F. A. Urbánek (u Národního divadla). Do večerníh
Jindřich Jindřich
Čejka
Král
Balbinův
Schubert
Dvořák
Smelana
Mozartův
Kovařovicův
Foerster
Vrchlický
Bendlův
Lejla
Novotný
F A Urbánek
Praha
Hlahol
Hlabolský dům
národní divadlo