ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 143bc970-7686-11dc-a8cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 52, org 7, person 68, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
tarino tnr mnel oe nvče
3 masthead
V Praze, v neděli 15. prosince 1907.
Praha
4 masthead
d s laleh oled Jaol e lnenttn člemna
5 masthead
Číslo 346.
6 masthead
Na ranní a odpal. líst, předylácí s v Praze v adelalstraei na něsie na čtvrt leta . . . . G K —k s dvejí deniřke na něsí
Praha
7 masthead .. . K 50 h
.. . K 50 h na čtvst leba- ve MlEslMšck . 9K 3o za m šiske . - Pošten a něsíe . . . . . ke n čtort lela . . . s dvojí zieilkan na mařsí rrt . . . . K co
8 masthead
V drobném prodcjít zanní čísle o sobě . . . za B odpelední . nlk Ve nlislkáek na vonkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4l Inseráť platí se hotové napřel. Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nachávejí se též radakre tiskárna a ezpadica „Nárednich Llstš“ Rukopisy se nevraceji.
Nárednich Llstš
9 title
Onešní čísle pro Prahu le a 28 stranácl-
Praha
10 article Kdo měl pravdu?
Kdo měl pravdu? Ke skvělému husarskému nájezdu, jímž »zdrcen veškeren odpor v prach«, přirovná- vali před pěti dny jásající oficiosové první hlasování sněmovny poslanecké pro pilne projednání vyrovnacích předloh Košutovsko- Beckových a zdejší orgán českého klubu chlubně ukazoval nám na tu čtyřpětinovou většinu vládní armády, tázaje se: »Kdože byl prozíravějším politíkem, zda my »Národní Listy«, kteří jsme říkali, že bez nás a proti nám Čechům není provedení rakousko-uher ské smlouvy možné, že osud toho Košutovsko Beckova vyrovnání spočívá rozhodně v na- šich rukou, či dr. Kramář, který tomu od poroval a od počátku tvrdil, že bar. Beek našich hlasův nepotřebuje, že si svede většinu pro své vyrovnání i bez nás a proti nám s tou největší lehkostí, pročež bylo by zpo- zdilostí s naší strany postaviti se té ohromné přemoci pluků vládních na odpor a utržiti si jistojistou porázku. »Tak zněla otázka«, do- tíral na nás dne 11. prosince orgán klubu českého: »Měli poslanci čeští, vědouce, že výrovnání zcela jisté bude parlamentně projednáno bez nás i proti nám, zříci se posic ve vládě a vydati je na pospas opět
Beckův Čecho
11 article
Němcům. Poslancové svobodomyslní dali od- pověď zápornou. Dnešním hlasováním o pilnosti navrhu na projednání vy- rovnání, jest otázka úspěšně vyřízena pro stanovisko poslancův říšských .. . Bude ted jasno?« Mohli jsme sice prostě odpovědíl, že bez nás a proti nám by vůbec nebylo ani možno bývalo, aby do konce letošního roku byl pilný návrh (Chiarův) o vyrovnacích před- lohach a o rozpočtu podaný teprv 5. pro- siňce projednán, poněvadž jsme ho mohli dávno hravě předejít a zatar a si celou kupou svých pilných ná vrhův včasně podaných a k tomu bylo od demise českých ministrů, jež stala se dne 25 října, pane bože času! Avšak vyčkali jsme raději dalších udalostí, dalších skutků, aby daly odpověď za nás. A krátkých pět dní stačilo, aby výmluvnost jejich ob jevila, kdo měl pravdu.
Němec Chiarův
12 article
V pátek dne 13. prosince svedena první hlavní bitva o rakousko uher skě vyrovnání ve sněmovně poslanecké, na níž závisela existence vládý a celý osud její smlouvy s Košutem a Wekerlem. Tu jes přece samozřejmo, že vynaložil generalisimus Beck všechen svůj vojevůdčí důvtip a um, všechnu svou energii státnickou, všechnu svou virtuosnost režisérskou, aby tuto hlavní bitvu vyhrál co nejslavněji a nejskvěleji. Oficiosové jeho také do poslední chvíle doufali, že sežene ne-li opět většinu čtyř pětinovou, tož jistě většinu dvoutřeti- novou, kteréž dle náhledu mnohých práv- níků je ku právoplatnému schválení nové smlouvy s Uhry nutně zapolřebí. Avšak co se zatím stalo ? Přes všechn své úsilí a umění nesehnal »všemohoucíe ministerský předseda bar. Beck k rozhodné té bitvě své z 516 sněmovníkův pro svou předlohu než 256 hlasův, tedy ani ne prostou nadpoloviční většinu, do kteréž mu scházely tři hlasy (neboť po- lovina z 516 činí 258 hlasů) Vyhrál-li nie- méně bitvu, stalo se pouze tím, že — 120 poslancův nebylo při hlasování přítomnoa že ze 67 členů Národního klubu českého — 58 jich pro věc jeho se bilo. Jedině a výhradně pomocí českých hlasův zvítězil nad oposicí, která vzrostla o úterka ze 40 na 140 hlasův. Kdyby těch 67 Čechův, soustředěných v Narodním klubu, bylo včera se po- stavilo na způsob 20 německých agrárníkův do oposice, byla by tato vzrostla ze 140 na 217 hlasův, kdežto by armáda Beckova byla se smrskla ze 256 na pouhých 189 hlasův a vítězoslavný šťastný generalisimus Cislajtanie — byl by s celým svým nimbem a dílem životním — poražen.
Košut Wekerl Beck Beckův Uhry Čechův
13 article
Kde byla tedy ta jeho jisto jistá skvělá většina, o níž naši prozíraví vůd- cové již před měsícem svědělie (?!), že si ji běz nás, přes nás a proti nám v této sněmovně sežene »přímo hravě«. Jak skutek ukazuje, neměl ji baron Beck na- prosto tak zajištěnou, a proto s našinci nikterak nepotřeboval dáti před měsícem libiti od něho podobné diktáty, o nichž náš vídeňský zpravodaj včera nám sdělil tyto rovně pa- mětihodné jako — z ahanbující ná podrobnosti: »Když počala nynější kampaň říšské rady, bar. Beck docela nepokrytě a r oz- hodně řekl Čechům, že musí za- dati: 1. aby Čechové, chtějíli míti dva ministry, dodali vladě ta ke náležitý počet hlasů pro všechny předlohy vládní; 2. aby čeští ministři mohl dáti záruku a jistotu, že za ni m vezdy stojítaké poslanci čeští.
Beck Čecho
14 article
Na to ministři dr. Fořt a dr. Pacák podali demisi, poněvadž o všech poslan- cích českých nemohli dáti žádané záruky.« Misto aby naši agrárníci, klerikálové, Mlado- a Staročeši byli tedy požadovali a vymahali zárůky na ministerském před- sedovi pro českou věc za to, podepřouli jeho kabinet též dvěma zástupci šestimiliono- vého historického národa českého, jednalo se obraceně: bar. Beck diktoval na- šim své podmínky, chtěl za tu »milost dvou českých ministrův na nich zá- ruky, že budou pak všickni poslanci češti hlasovat šmahem pro všechny vladní před loby od A až doŽ A tu naši delegáti, místo aby se byli za prvé: přesvědčili, je-li to vůbec pravda, že vláda má i bez nás většinu pro svou smlouvu s Košu- tem v parlamentě opravdu tak skalopevně za- jištěnou, jak udává a místo, aby byli pak za druhé: ohledali politické ledví vlády barona Becka, zdali ona má opravdu te dobré, poctivé a odhodlan vůle vyhověti co nejdřive možno spravedli- vým zakladním našim požadavkům narod ním — — oni místo toho střemhlav, plní úzkosti, »aby nebylo vyrovnání parlamentně projednáno bez nás a proti nám« i »a by chom neztratili svých posic ve vládě« — podrobili se podmínkám Beckovým a stloukali mu jen honem potřebné pomocné vojsko české, z pouhý dar těch dvou českých ministrů v ka- binetě Beckově.
Fořt doktor Pacák Mlada Beck Koša Beckův
15 article
Politika strachu tedy a poli tika illuse, doufající, že stačí nám míti dva ministry v kabinetě, osazeném Němci, abychom svou českou velkou při časem vybráli — ta zavedla 67 poslanců českých do tenat Beckových. Ale dnes pojednou se vidí všeobecně. že strach našincův byl právě zpoz dilý jako naděje nepodstatná. — To včerejší hlasování sněmovny o pře chodu ku podrobné debatě bleskem osvětlilo celou tu těžkou chybu, jíž dopustila se osud- ného 8. listopadu většina delegatův našich až do hlubiny. Pravda zní: Bar. Beck neměl 8. listo- padu žádné jistoty absolutní, že bez nás a nadtož proti nám sežene pro své vyrovnání s Košutem většinu v tomto parlamentě: nýbrž my Čechové měli tehda nepopíratelně osud celého vyrovnání uher- ského ve svých rukou a proto jsme mohli a měli s baronem Beckem zcela jinak jednat než našinci dle všeho jednali Bude teď jasno? Smíme se ptát plným právem dnes my když události ukázaly, že jedině pomocí na šich 67 v Národním klubu soustředěných poslancův českých mohl baron Beck se hnati pro svou největší a nejdůležitější předlohu vládní aní a bsolutní větši ny 259 hlasův, nýbrž ani ne poměrn většiny 256 proti 140? A neměli snad naši dostatečných velkých příčin k oposici proti systému, za něhož nutno jim podávati interpelace na obranu ohroženého pověkého domovskéh práva jazyka českého v úřadech vlastí na- šich, o něž nás netroufali si oloupiti ani ví tězové bělohorští, o které ale jest se národu našemu chvíti pod sluncem století za vlády v níž máme »posici«?
Němec Beckův Beck Čecho
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 46) Ve Vídni, 14. prosince. (Původní telef, zpráva »Nár. Listůs.) Po silných výbuších a otřesech včerejších nastala v poslanecké sněmovně dnes reskce klid a ticho. V zasedaci síni napočteno všeho všudy 64 poslanců, celkem jich byla v domě 133. Žádný nikde hluk — učiněná to idylka. Řečníci se také nikterak nenamáhali; domluvili, co měli připraveno nebo napsáno. Malý kruh přátel je poslouchal. V zasedací síni bylo jako v kostele, když se slouží mše u postranního oltáře a veliký prostor chrámový je prázdný. Přímořský Chorvat dr. Lagňja mluvil celé tři hodiny se slátoprávního stanoviska dalmal- ského a chorvatského; projevy dalších řečníků byly vešměs kratší. K 6. hodině málo početný sbor poslanců, který tu zbyl, rozešel se úplně. V ponděli odpoledne promluví o první části vyrovnacích předloh jestě čtyři řečníci; pak s bude hlasovati. Ministerská lavice byla za dnešní schůze skoro sedmihodinové těměř úplně prázdna. Je nom na chvili, když mluvil polský poslanee dr. Kolischer, objevil se nas ní ministr orby dr. Ebenhoch. .vl.a anr e
Chorvat doktor Lagňja Kolischer Ebenhoch Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
Předseda dr Weiskirchner zahájil schůz v 10.18 hod. Posl, Cbiari a sp. podávají pilný návr na bezodkladné zahájení 1. čtoní státního roz počtu na r. 190l8. Mezí došlými spisy je dále návrh posl Udržala a s p. na změnu zákona ze dne 30. čce 1884 na podporu zemědělství v oboru vodních staveh. Dotazy podali pooslanci: Iro a sp. po váno ních svátcích na měšťanských školách 21. t. m.: — Lov Winter a sp. po zabraňovam žakům zúčast- niti se tělocviku v dělnickém télocvičném spolku v Línech: — Kramář a sp. po slavu budovy okr soudu v Čáslavi: Fresl a sp. po nedoslatku uhlí zojména v Klatovech a v okolí, po definitivním ustanovení vězeňských dozprců u kraj. soudů v Če chách, zvláště u zem. tr. soudu v Praze, po zařadění dozorců v ženských trestnicích do statu vězenskýei dožorců, — Fllipinský a sp. po nepřijímán českých oznámení o schůzích u magistrátu libere ckéno a po výcviku školáků za honce při honbácl na čís. slatku v Hodoníně: — dr. Soukup a sp. po šetření rovnoprávnosti češtiny u všech soudních úřadů v Čechách — Wityck a sp. po způsobu, jakým zachází se s rak. zvláště haličskými dělníky v Prusku a Sasku. Sněmovna rokovala dále o vyrovnávacích předlohách
Weiskirchner Posl Cbiari Udržal Winter Kramář Fresl Soukup Čáslav Klatovy Praha Hodonín Čechy Prusko Sasko
18 article
Posl. Laginja odůvodňuje zamílavé stanoviska Chorvalů. Ani po státoprávní ani po stránce hospo- dářské nenaslane nyní stálost. Jedině dobrou je ve- terinářstá smlouva a ta není výhradnl záslohou ra- kouské vlády. Pobřešuje ve vyrovnání opatření pr vystěhovalce a jejich návrat. Líčí utiskování Chor vatů Maďary, dontije, že se rakonský lidový parla- ment ujme práv Chorvatů a utiskovaných národnosti na jihu a východě mocnářství. Dalmatské dráhy ne jsou milosti pro Dalmacii, nýbrž pouze splacením starého dluhu Posl. Kozlowski pojednává zevrubně o veterinář ské smlouvě a veterinářských poměrech v Hlaliči. Posl. Pacher poukazuje na poslední odstave- čl. XV., jímž se stanovl, že ostatní ustanovení tohot
Posl Chorval Chor Maďar Chorvat Kozlowski Pacher Dalmacie
19 article
čiánku, která upravují rovnoprávnost obchodníků živnoslníků v obou státech, neplatí pro podomní obchod. Zejména v Rudohoří, které je odkázáno na podomní obchod, toto ustanovení způsobilo znepoko- jení, ježto by tím byl znemožněn podomní obcho rudohorský v Uhrách a obyvatelé Rudohoří byli by připraveni o velkou část svých výdělků. Doporučuje resoluci, jíž vláda vyzývá se, by vynasnažila se u vlády uhorské, aby podomním ob chodníkům z Rudohoří byl dovolen prodej jejich zboží v Uhrách, dále aby brzkým předložením zá- kona o pedomním obchodě bylo jim všemozně uleh- čeno vykonáváni jejich povolání ve vnitrozemí a věnovala se pozornost i podpora hospodářskému po- vznesení Krušných hor. (Pochvala. Posl. Kolischer vítá zrušení vázaných tarifů doufá, že slátní správa použije nově získané tarifní svobody ve prospěch rakouského národohospodář- ství. Závazek Rakouska, zříditi košicko-bohumínskou dráhu, je téžkou obětí; dotýkáť se po výtce zájmův Uher a je prostředkem jejich omancipace od Rakou- ska. Vyslovuje se rozhodně proti placení hotovými. líčí nebezpečí bankovní rozluky a lituje, že basikovní otázka nebyla řešena Iájí stanovisko plné parity průmyslu se země- dělstvím, posuzuje projekt sociálních demokratů ve přičině uzavřeni celní jednoty se Srbskem, Bulhar- skem a Rtumunskem a vytýká našemu národnímu hospodářství nedostatečnou inicialivu a zpátečnictví Pochvala mezi Poláky.)
Posl Bulhar Polák Rudohoří Uhry krušný hora Rakousko Raka Srbsko
20 article
Posl. Šabata prohlašuje, že jeho stramna hlasuje pro vyrovnání prolo, že si přeje hospodářské a soci- ální opravy a chce poskytnouti vládě možnost, aby odčinila dlouholeté bezpráví. Doufá, že po snížení cukerní daně budou následovati reformy, v jiných oborech zemědělského průmyslur jmenovitě snížení damě z kořalky, zachování ponifikací pro český. liho- varský průmysl, zatížení cizozemského lnu přiměře- nými cly a p. Vyrovnání je lepší, než protizákonný stav. Lid přeje si positivní práce a ta možna jen když parlament, vyřídiv ústavním způsobem státní nezbytnosti, bude s to přikročiti k řešení otázek ná- rodních a sociálních. Vláda je povinna poskylnouti zvláště českému národu ve všech národních otázkách plnou rovnoprávnost, hájiti náležitě zemědělství, ani by byly při tom dotčeny zájmy průmyslu. Jeho stra- na je přesvědčena, že svým schvalným votem roz hodla se pro pravou cestu. (Pochvala.) Posl. Guggenberu souhlasí úplně s pláštíkovým zákonem i co do obsahu i co do znění. Některé po- žadavky Uher v oboru státoprávním jsou oprávněny Spolčhá na přirozené poměry, jež Rakousko s Uhra mi navzájem spojují.
Posl Šabata Rakousko Uher Lido
21 article
Posl. Haunsch neshledává ve vyrovnání ničeh pro dělníky. Naproti státu, jemuž ročně darujeme miliony celních příjů, jenž rakouskými penězi od- chovává si průmysl, stát uzavírující smlouvu může zaujati jiné postavení než jak činí rakouská vládn. Rakouský dělník nepožívá v Uhrách žádné ochrany Je na tom hůř něž rakouští dělníci v cizině. Rakoušt dělníci bývají všemi možnými sliby lákání do Uhe a tam jsou vydáni zvůli služných. Vystěhovaleclvín rakouských dělníků jsou vinni podnikatelé, kleří pře vysokou konjunkluru nezvyšují dělnictvu mzdy. Stáv- ky zavinily drahotu životních prostředků. Užite z draholy mají průmyslníci Souhlas mezi sociálním demokraty.), jež znoužívají stávek ke zvýšení ce Nynější hromadná výroba jest odkázána na hromad- nou spotřebu a ta omezůje se tím, že dělníkům se nodává nálezilá mzda.
Posl Užite Uhry Uhe
22 article
Broji proti omezování podomního obchodu. Ne- lze spokojiti se pouze se spravedhvým rozdělením výroby mezi továrníky, Uřeba těž žádati, by rakouský stát počal konečně prováděti sociální politiku. So- clální demokracii podařilo se po dlouholetém boj ustřihnouli rakouským byrokratům copy, a dělnické hnulí postará se, aby vpraveno jim bylo těž sociálně- politické vědomí a svědomí. (Hlučná pochvala mez seciálními demokraty) Bude-li potom předloženo vy rovnání, prodehnuté sociálně-demokratickým duchem bude snad i sociálním demokratům možno pro ni hlasovati. Vlárla nomá proč stěžovati si na sociáln demokraty, hlasují-li proti vyrovnání, zacházíť se bum s dělnictvem tak, jakoby dělné třídy nebylo (IIlučná pochvala a pollesk mezi sociálními demo- kraty.) Rokování přerušuje se. Posl. Starck (v dolazu na předsedu) pouka- zuje na včerejší novinovou zprávu, že felegramy o pasivné resistenci byly zastaveny. V další řeči mí- stopřodseda dr. Žáček vyzývá ho opět, aby učini dotaz a nekonal přednášku. Starck končí dolazem je-li min. spravedlnosti ochotno zavésti nejpřísnějš vyšetřování Místopředseda dr. Žáček vyslovuje politování nad zneužíváním jednacího řádu posl. Starokem. Tento nepodal dotaz k předsednictvu, nýbrz dolan na min. spravedlnosti a takový dotaz dle jednacíh řádu sluší podati ve sněmovně písemně. Konec schůze o 1/46. hod.; příští bude v ponděl ve 3 hod. odpol.
Broj Posl Starck doktor Žáček so
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. prosince (Přípravy k de legacím.) V jedně z nejbližších schůzí posla necké sněmovny bude nutno prověsti volbyde
Praha
24 article
delegace, poněvadž dle posledních zpráv dele- gace budou svolány již v pátek dne 20. t. m. Budou to prvé delegační volby, jež vykoná nová sněmovna, vyšlá ze všeobecných voleb. Delegáti nevolí se, jak známo, z celé sněmovny, nýbrž dle korunních zemí; v tomto vzhledě nový vo- lební řád nepřinesl téměř nijských pronikavěj- ších změn. Pouze na Moravě většinu mají nyní poslanci čeští, kdežto ve staré sněmovně většinu měli Němci; v Istrii a Gorici, kde dříve většinu měli Vlachové, jest nyní rovnost hlasů, takže o volbě delegáta bude asi rozhodovati los. Pokud se týče královstvi českého, uzavřen prý opět kompromis, dle něhož bude voleno pět českých lidových delegátů, jeden český secialista, tři lidoví Němci a jeden ně- mecký socialista. Na Moravě česká většina nabízí prý jeden mandát Němcům, jeden socia- listům a české většině by připadly dva man- dáty. Ve Slezsku jest třeba kompromisu mezi Němci a socialisty, poněvadž rozhodné většiny nemá tu žádná strana. O sedm halič- ských mandátů vyjednává se mezi polským kolem, polskými lidovci, ruskými kluby a so- cialisty. Lidovci i Rusové žádají prý po dvou mandálech, ale spokojí se bezpochyby jedním. V Bukovině určili si už losem, že letos delegační mandát za tuto zemi obdrží Rumun.
Němec Vlach Rus Rumun Morava Istria Gorica Slezsko Bukovina
25 article
Ve Štyrsku došlo prý už také na kompro- mis, dle něhož letos budou volení dva Němei, napřesrok jeden Němec a jeden Slovinee. V Gorici rozhodl už los ve prospěch Vlachů. V Terstu mají vlašti socialisté většinu; z Ty- rolska bude zvolen, jak obvykle, jeden Né- mec a jeden Vlach. V Dolnich Rakousích domáhají se socialisté jednoho ze tří mandátů, ale křesťanšt sociálové neustupují, tvrdice, že socialisté ne- mají ve svěm držení třetinu všech zemských mandátů. V Horních Rakousích, Solnohrudsku a Vorarlberku mají většinu křesťanští sociálové, v Korutanech němečtí nacionálové, v Kraňsku slovinstí sociálové, v Dalmacii Chorvatés v Istrii, jak už praveno, rozhodne opět los mezi Vlachem a Slovanem.
Němec Vlach Vorarlberk Gorica Terst Dolnich Rakousy Horní Rakousy Korutany Kraňsko Dalmacie Istria Slovan
26 article
Ze Záhřeba, 12. prosince. (Návrh n obžalobu bánovu), podaný v dnešní schůzi před samým rozpustěním sněmu, znl: Na základé zákl. zákona z r. 1874 o bánově- zodpovědnosti bán dr. Rakodezay se viní 1. že. bánskou hodnost přijal s podmlokou, že dopo- může také v Chorvatsku k platnosti maďarskému jazyku, protizákonně železniční pragmalikou té na Chorvatsku rozšlfenému, a že bánskou hod- nost příjal v době, v níž jeho předchůdce právě pro tuto olázku úřadu se vzdal a chorvatšt poslanci na společném sněmě o tuto, ještě ne- rozřešenou otázku vedli tuhý zápas; 2. že tehda když chorvatský sněm měl rozbodnouti o tétn sporné otázce, vymohl si odročení snému a tlm mu překazil, aby vyslovil své stanovisko a před sankel pragmatiky zdvihl protest proti ní v zájmu neporušenosti zákl. zákona; 3. že přijal bánskou hodnost s výslovnou povinností, že dopomůže v Chorvatsku ku platnosti jednoté uherského státu, jíž chorvatské základní zákony na- znají. Z Pešti, 14. prosince. (Demise mini- stra honvédů) Zde se proslýchá, že mi- nistr honvédů, polní zbrojm. Jekelfal u s sy v nejbližší době odstoupí z důvodů zdravotních. Za jeho nástupce vyhlédnut prý odbor. před- nosta v ministerstvě vojenství, podmaršálel Hugo Hoffma nn. V Praze, 12. prosince. (Starosti o ha- ličský sněm.) V demokratických kruzích polského kola vznikla myšlenka, prodloužiti plat- nost poslaneckých mandátů sněmovních, jež vy- prší dne 28. t. m., o jeden měsíc a užiti tohoto měsíce na projednání volební opravy. Poněvadž se objevily pochybnosti, že by se takové pro- dloužení mandátů dle platného zemského zři- zení haličského dalo prověsti, vystupuje „Nov. Ref.“ s novým návrhem, aby sněm byl ješté v čas svolán aspoň na jeden den, v ten den aby kvalifikovanou většinou za přítomnosti tr
doktor Rakodezay Hugo Hoffma Záhřeb Chorvatsko Pešť Praha
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 14. prosince. 5— (Kronika.) Nežli k nám přijeli Ru sové ukázat svoje divadlo, neměli jsme valného poněti, jaký u nich stupeň v tom oboru. Je-li se ukázat Západu a my jsme při tom svoj nesamostatnou zvědavost jen tak svezli. Nejsme ješté schopni, samostatně se opatřovat potřebným vědomostmi. Mnoho nescházelo a byli bychomse ochotně prohlásili za »nejvyspělejší mezi Slo- vany« také v tom oboru. Stupně vyspělosti, jakého ukázkou byl sám jenom večer »Caře Feodora«, nelze ovšem do- stihnout ani úsilím jedince, ani jediného ústavu, ani jediné generace. Všecko umění jako všecka kultura je souhrané dílo. Nevznikne náhle, ne narodí se »z ničeho«, musí růst, sbírat se podávat z ruky do ruky, nežli se naskytne, uzrálé — shrnovat. Loni bylo sto let, co v Moskvě založeno státní jeviště. Před tím sto let hrálo se di- vadlo jen po soukromu. Podnikatelé měli s diva dlem štěsti tu větší, tu menši. Za nejvážnější pokládán v XVIII. století v Moskvě podnik Angli- čana Medoxe. Bohatý cizinec vložil do divadla všecko své jmění. Nedařilo se mu nejlépe. Budova byla sice kamenná, ale mnoho pohodli neposky- tovala obecenstvu. — Není tam slyšet ! praví současná zpráva. sluch uniká pod střechu. Za vlhkého počasl kape se stropu, uvnitř je stálý průvan, všude prach a nečistota . . .9) *) V. Pogožev: Stolětije organizaci Imperatorskich moskovskich těatro v. Pervaje kniga. 1806 — 1826.
Feodor V Pogožev Praha Stupno Moskva Angl
28 article
Ej. jaký pobyt rozkošný ! Však správa ne- byla bezpochyby zrovna na vous pravdiva Aspoň nebyla nestranná, skládal ji gaspadin gu bernátor a ten byl proti podnikateli zaujat. Di- vadlo vystřídalo několik majitelů. Někdejší za kladatel na konec sám ve svém vlastním domě ustanoven pouze placeným úřadníkem. Posledních 15 let nachází se bývalé soukromé divadlo vlastně už ve státní správě. Jen pořádek byl hrozný. Věci šli čím dále hůře. Až roku 1805 obnáší schodek divadla už 300 tisíc rublů. Ne- zbývalo, než pomýšlet na nějakou reformu A tak vznikl plán, spojit moskevské divadlo s carským — petrohradským. Dne 29. prosince 1806 vydán »sootvětvu- juščij ukaz« a tím dnem zahajuje moskevské divadlo novou dobu svého života. Dilo V. Pogoževa nesleduje účely umělecko historické. Sděláno je na základě archivných dokumentů. Obsahuje množství dat, namnoze velmi poučných pro odborníky i milovníky po dobných — vědomostl. Červenou nitkou dějin správy »imperator ských testrov« — kdo by to řekl? — je heslo: šetřit a šetřit! A jak už bývá: heslo se blásá, ale opak se děje. Šetři se, kde a jsk možno, ale »nutné výdaje« — rostou. Divadla vykazují deficit. U dvora hubují, co však zbývá, než dluby — platit! Hlavní nesnáze vězely v samém základě podniku. Divadla měla být dvorská, určena pouze pro dvůr a jeho příslušenstvo. Takový byl původní záměr. Ale věci se vyvinuly docela jinak. V Petrohradě na příklad hráli z počátku jen dvakrát týdně. Herci zahálejí. Třeba je za- městnati! Zdvojnásoben tedy počet večerů do týdne. Nelze však hráti před prázdnými lavi- cemi. Dvěr sám čtyřikrát za týden divadlo ne- naplní. Otevřen tedy dům i širší návšlěvě. No vota vyžaduje nové vydaje, dodatečné, nepřed- vídané a schodek je vyložen!.
V Pogožev Petrohrad
29 article
Znenáhla ústav dvorský mění se podsta- tou na veřejný. Platicího obecenstva přibývá Ovšem ho nepřibývá tou měrou, aby vydaje byly kryty. Veřejné divadlo stoji na přízní zvědavosti obecenstva. A obecenstvo? Tékavý nespolehlivý druh! Přízeň jeho, půda kolisavá A potom chtějí sniikové divadlo prohlašo- vat za nějakou »školu«! A škole ukládat záměry výchovné! Což pomůže »výchova«, kde pan vy chovatel závislý je na rozmarech milého — školáčka ? . .. Čásek jdou obchody dobře. Najednou — zlé léto! A všecka minulá úroda strávena. V divadle zrovna jako v selském hospo- dářství. Všecko na pohodě sejde !. Co zbývá! Zase starosti, kterak zachránit podnik. Hlavou stěnu neprorazíš! A tak vychází na jevo základní zkušenost: spravovat divadlo — oše- metný úkol! Ať v Moskvé a Petrohradě aneb — jindel Moskevská divadla nebyla výminkou z pra- vidla. Přízeň okolností byla jim tůze skromná. Jednou vypovídá službu obecenstvo. Nechodí do divadla, buď co buď. Jindy jiná okolnost pře- káži! Třeba stavět novou budovu! Potom zaa — Napoleon je v Moskvě! A pod. Nehoda na ne hodu! Nejmoudřejší správce octne se v cho- bolu se vší moudrostí. Carská pokladna poslla úkaz za úkazem: šetřit a šetřit! Ale cifry účetního rostou jako stíny při západu. Za Je- katěřiny vystačováno ještě a rozpočtem 200 tisle
Moskvá Petrohrad
30 article
rublů. Všsk už r. 1809 za Alexandra I. ob náší útrata dvorních divadel 1,358 000 rublů Z toho celý skoro milionek pohlcují ústavy pe- trohradské. Na Mosku připadá 365 tislc. Zrovna tisfcovka doplatku na denl Bývaly také jasnější chvíle. Chodit do divadl přišlo jaksí do módy. Ne však na dlouho Potom je zase doba, že do divadla nepáchn sní myš. Nová budova Bolšavo (velkého ťeatra postavena r. 1824. Bylo druhé největa v Evropě, hned po milánském. A vedle hne postaven Malij featr. A v obou hrány témě jedny věci. Pravé ekonomie nebylo !seeev A zásady umělecké ? R. 1824—25 uvedena zvláštní »Postano vlenija imperatorskoj ťeatralnoj direkcij«. Prav se tu stran pořadu her: — Reperloár, duše dívadla! Zdokonalova a udržovat jej třeba: pečlivým výběrem, věr ným studiem, pěknou výpravou i náležilým vy pracováním her, což zase podmiňuje, aby role byly vhod rozděleny a času bylo dost, je ovlád- nouti a docilit šťastné souhry Co chcete vie? Možno li, aby nejlepš moderní divadlo mělo »postanovlenija« doko- nalejší?
Alexandr Evropa Pravy Bolšavo
31 article
Také spravovat divadlo je otázka živosnsých sil a přirozených zákonů Těžko tu objevovat »nové úkoly«. Zákony přírody také v umění plati dnes tyléž jako před tisíci lety. V »postanov- lenijach« čleme věci, které mohly být napsány včera. A byly napsány — před sto lety! — Občas jeden či druhý herec, čiperněji nadán, pomate obecenstvu hlavu, může i správě divadla zabezpečit mnohý plný dům. však bez
32 article
náležitého výběru her ani takové »hvězdy« ne- zaručí divadlu ani pravý užitek ani zásluhu .. Hleďme, hleďme! Jaká zkušenost živola Anebo dále: — Divadla, která si zajišťují návštěvu pouze vábivostí jednotlivých sil, nikdy se netěší dlouhému rozkvětu. Tisknou některá jména tlusté na cedulích a ponižují ostatní spolučinitele. Všecka naděj u nich složena ne v hodnotu provozovaných her ani v dobrou souhru, ale v pouhý zvuk jména. Záhy upadají v závislosl na rozmarech svých »miláčků« obecenstva. Aby se jim zachovali, uliskují druhé mladší talenty. sestavují pořad takový, aby samolibosti »miláčků« bylo vyhověno a znenáhla slepě se řítí do vlaslní zkázy . .. Řiditelství ve svých »postanovlenijach« mlu- vilo z cizí zkušenosti. Studovalo pilně současné divadelní poměry zahraničné, hlavně pařížské. V Paříži zvedaly se právě kotouče prachu kolem divadelních »události«. V divadle Odeonu »hvězda« mile. Georges-ova nikoho s trochou talentu vedle sebe nestrpěla. Přivedla na mizinu všechen soubor. Naproti zase divadlo Picardovo zname- nitě rozkvetlo, ač nemělo jediné síly nadprů- měrné. Jediná péče o dobrou souhru je po- vznesla. Ovšem nemá zásada vybráno už proto, že ji znali už — před sto lety. Vždyeky bude re- klama, ať strojená a objednaná, ať naivnía dobrovolná, vždycky bude »pěstovat« hvězdya vždycky se najdou podnikatelé, kteří na ni budou spekulovat. Jsou právě pravdy tisícilelé, proti kterým se — nejvic hřeší. —
Georges Paříž divadlo Odeon Picardův zname