1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
tarino tnr mnel oe nvče
3
masthead
V Praze, v neděli 15. prosince 1907.
Praha
4
masthead
d s laleh oled Jaol e lnenttn člemna
6
masthead
Na ranní a odpal. líst,
předylácí s
v Praze v adelalstraei
na něsie
na čtvrt leta . . . . G K —k
s dvejí deniřke
na něsí
Praha
7
masthead
.. . K 50 h
.. . K 50 h
na čtvst leba-
ve MlEslMšck
. 9K 3o
za m šiske . -
Pošten
a něsíe . . . . .
ke
n čtort lela . . .
s dvojí zieilkan
na mařsí
rrt . . . . K co
8
masthead
V drobném prodcjít
zanní čísle o sobě . . . za B
odpelední
. nlk
Ve nlislkáek na vonkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4l
Inseráť
platí se hotové napřel.
Předplacení a inserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nachávejí se též radakre
tiskárna a ezpadica „Nárednich Llstš“
Rukopisy se nevraceji.
Nárednich Llstš
9
title
Onešní čísle pro Prahu le a 28 stranácl-
Praha
10
article
Kdo měl pravdu?
Kdo měl pravdu?
Ke skvělému husarskému nájezdu, jímž
»zdrcen veškeren odpor v prach«, přirovná-
vali před pěti dny jásající oficiosové první
hlasování sněmovny poslanecké pro pilne
projednání vyrovnacích předloh Košutovsko-
Beckových a zdejší orgán českého klubu
chlubně ukazoval nám na tu čtyřpětinovou
většinu vládní armády, tázaje se: »Kdože
byl prozíravějším politíkem, zda my »Národní
Listy«, kteří jsme říkali, že bez nás a proti
nám Čechům není provedení rakousko-uher
ské smlouvy možné, že osud toho Košutovsko
Beckova vyrovnání spočívá rozhodně v na-
šich rukou, či dr. Kramář, který tomu od
poroval a od počátku tvrdil, že bar. Beek
našich hlasův nepotřebuje, že si svede většinu
pro své vyrovnání i bez nás a proti nám
s tou největší lehkostí, pročež bylo by zpo-
zdilostí s naší strany postaviti se té ohromné
přemoci pluků vládních na odpor a utržiti si
jistojistou porázku. »Tak zněla otázka«, do-
tíral na nás dne 11. prosince orgán klubu
českého: »Měli poslanci čeští, vědouce, že
výrovnání zcela jisté bude parlamentně
projednáno bez nás i proti nám, zříci
se posic ve vládě a vydati je na pospas opět
Beckův
Čecho
11
article
Němcům. Poslancové svobodomyslní dali od-
pověď zápornou. Dnešním hlasováním
o pilnosti navrhu na projednání vy-
rovnání, jest otázka úspěšně vyřízena pro
stanovisko poslancův říšských .. . Bude ted
jasno?«
Mohli jsme sice prostě odpovědíl, že bez
nás a proti nám by vůbec nebylo ani
možno bývalo, aby do konce letošního roku
byl pilný návrh (Chiarův) o vyrovnacích před-
lohach a o rozpočtu podaný teprv 5. pro-
siňce projednán, poněvadž jsme ho mohli
dávno hravě předejít a zatar a si
celou kupou svých pilných ná
vrhův včasně podaných a k tomu
bylo od demise českých ministrů, jež stala
se dne 25 října, pane bože času! Avšak
vyčkali jsme raději dalších udalostí, dalších
skutků, aby daly odpověď za nás. A krátkých
pět dní stačilo, aby výmluvnost jejich ob
jevila, kdo měl pravdu.
Němec
Chiarův
12
article
V pátek dne 13. prosince svedena
první hlavní bitva o rakousko uher
skě vyrovnání ve sněmovně poslanecké, na
níž závisela existence vládý a celý osud její
smlouvy s Košutem a Wekerlem. Tu jes
přece samozřejmo, že vynaložil generalisimus
Beck všechen svůj vojevůdčí důvtip a um,
všechnu svou energii státnickou, všechnu
svou virtuosnost režisérskou, aby tuto hlavní
bitvu vyhrál co nejslavněji a nejskvěleji.
Oficiosové jeho také do poslední chvíle
doufali, že sežene ne-li opět většinu čtyř
pětinovou, tož jistě většinu dvoutřeti-
novou, kteréž dle náhledu mnohých práv-
níků je ku právoplatnému schválení nové
smlouvy s Uhry nutně zapolřebí.
Avšak co se zatím stalo ? Přes všechn
své úsilí a umění nesehnal »všemohoucíe
ministerský předseda bar. Beck k rozhodné
té bitvě své z 516 sněmovníkův pro svou
předlohu než 256 hlasův, tedy ani ne
prostou nadpoloviční většinu,
do kteréž mu scházely tři hlasy (neboť po-
lovina z 516 činí 258 hlasů) Vyhrál-li nie-
méně bitvu, stalo se pouze tím, že — 120
poslancův nebylo při hlasování přítomnoa
že ze 67 členů Národního klubu
českého — 58 jich pro věc jeho se bilo.
Jedině a výhradně pomocí českých
hlasův zvítězil nad oposicí, která vzrostla o
úterka ze 40 na 140 hlasův.
Kdyby těch 67 Čechův, soustředěných
v Narodním klubu, bylo včera se po-
stavilo na způsob 20 německých agrárníkův
do oposice, byla by tato vzrostla ze 140
na 217 hlasův, kdežto by armáda
Beckova byla se smrskla ze 256
na pouhých 189 hlasův a vítězoslavný
šťastný generalisimus Cislajtanie — byl by
s celým svým nimbem a dílem životním —
poražen.
Košut
Wekerl
Beck
Beckův
Uhry
Čechův
13
article
Kde byla tedy ta jeho jisto jistá
skvělá většina, o níž naši prozíraví vůd-
cové již před měsícem svědělie (?!), že
si ji běz nás, přes nás a proti nám v této
sněmovně sežene »přímo hravě«. Jak skutek
ukazuje, neměl ji baron Beck na-
prosto tak zajištěnou, a proto s
našinci nikterak nepotřeboval
dáti před měsícem libiti od něho
podobné diktáty, o nichž náš vídeňský
zpravodaj včera nám sdělil tyto rovně pa-
mětihodné jako — z ahanbující ná
podrobnosti:
»Když počala nynější kampaň říšské
rady, bar. Beck docela nepokrytě a r oz-
hodně řekl Čechům, že musí za-
dati:
1. aby Čechové, chtějíli míti
dva ministry, dodali vladě ta ke
náležitý počet hlasů pro všechny
předlohy vládní;
2. aby čeští ministři mohl
dáti záruku a jistotu, že za ni m
vezdy stojítaké poslanci čeští.
Beck
Čecho
14
article
Na to ministři dr. Fořt a dr. Pacák
podali demisi, poněvadž o všech poslan-
cích českých nemohli dáti žádané záruky.«
Misto aby naši agrárníci, klerikálové,
Mlado- a Staročeši byli tedy požadovali
a vymahali zárůky na ministerském před-
sedovi pro českou věc za to, podepřouli
jeho kabinet též dvěma zástupci šestimiliono-
vého historického národa českého, jednalo se
obraceně: bar. Beck diktoval na-
šim své podmínky, chtěl za tu »milost
dvou českých ministrův na nich zá-
ruky, že budou pak všickni poslanci češti
hlasovat šmahem pro všechny vladní před
loby od A až doŽ A tu naši delegáti,
místo aby se byli za prvé: přesvědčili,
je-li to vůbec pravda, že vláda má
i bez nás většinu pro svou smlouvu s Košu-
tem v parlamentě opravdu tak skalopevně za-
jištěnou, jak udává a místo, aby byli pak za
druhé: ohledali politické ledví vlády barona
Becka, zdali ona má opravdu
te dobré, poctivé a odhodlan
vůle vyhověti co nejdřive možno spravedli-
vým zakladním našim požadavkům narod
ním — — oni místo toho střemhlav, plní
úzkosti, »aby nebylo vyrovnání parlamentně
projednáno bez nás a proti nám« i »a by
chom neztratili svých posic ve
vládě« — podrobili se podmínkám
Beckovým a stloukali mu jen honem
potřebné pomocné vojsko české, z
pouhý dar těch dvou českých ministrů v ka-
binetě Beckově.
Fořt
doktor
Pacák
Mlada
Beck
Koša
Beckův
15
article
Politika strachu tedy a poli
tika illuse, doufající, že stačí nám
míti dva ministry v kabinetě, osazeném
Němci, abychom svou českou velkou při
časem vybráli — ta zavedla 67 poslanců
českých do tenat Beckových.
Ale dnes pojednou se vidí všeobecně.
že strach našincův byl právě zpoz
dilý jako naděje nepodstatná. —
To včerejší hlasování sněmovny o pře
chodu ku podrobné debatě bleskem osvětlilo
celou tu těžkou chybu, jíž dopustila se osud-
ného 8. listopadu většina delegatův našich
až do hlubiny.
Pravda zní: Bar. Beck neměl 8. listo-
padu žádné jistoty absolutní, že
bez nás a nadtož proti nám sežene
pro své vyrovnání s Košutem většinu v tomto
parlamentě: nýbrž my Čechové měli tehda
nepopíratelně osud celého vyrovnání uher-
ského ve svých rukou a proto jsme
mohli a měli s baronem Beckem zcela
jinak jednat než našinci dle všeho jednali
Bude teď jasno?
Smíme se ptát plným právem dnes my
když události ukázaly, že jedině pomocí na
šich 67 v Národním klubu soustředěných
poslancův českých mohl baron Beck se
hnati pro svou největší a nejdůležitější
předlohu vládní aní a bsolutní větši ny
259 hlasův, nýbrž ani ne poměrn
většiny 256 proti 140?
A neměli snad naši dostatečných
velkých příčin k oposici proti systému,
za něhož nutno jim podávati interpelace na
obranu ohroženého pověkého domovskéh
práva jazyka českého v úřadech vlastí na-
šich, o něž nás netroufali si oloupiti ani ví
tězové bělohorští, o které ale jest se národu
našemu chvíti pod sluncem století za vlády
v níž máme »posici«?
Němec
Beckův
Beck
Čecho
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 46)
Ve Vídni, 14. prosince.
(Původní telef, zpráva »Nár. Listůs.)
Po silných výbuších a otřesech včerejších
nastala v poslanecké sněmovně dnes reskce
klid a ticho. V zasedaci síni napočteno všeho
všudy 64 poslanců, celkem jich byla v domě
133. Žádný nikde hluk — učiněná to idylka.
Řečníci se také nikterak nenamáhali; domluvili,
co měli připraveno nebo napsáno. Malý kruh
přátel je poslouchal. V zasedací síni bylo jako
v kostele, když se slouží mše u postranního
oltáře a veliký prostor chrámový je prázdný.
Přímořský Chorvat dr. Lagňja mluvil celé
tři hodiny se slátoprávního stanoviska dalmal-
ského a chorvatského; projevy dalších řečníků
byly vešměs kratší. K 6. hodině málo početný
sbor poslanců, který tu zbyl, rozešel se úplně.
V ponděli odpoledne promluví o první části
vyrovnacích předloh jestě čtyři řečníci; pak s
bude hlasovati.
Ministerská lavice byla za dnešní schůze
skoro sedmihodinové těměř úplně prázdna. Je
nom na chvili, když mluvil polský poslanee
dr. Kolischer, objevil se nas ní ministr orby
dr. Ebenhoch.
.vl.a anr e
Chorvat
doktor
Lagňja
Kolischer
Ebenhoch
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
Předseda dr Weiskirchner zahájil schůz
v 10.18 hod.
Posl, Cbiari a sp. podávají pilný návr
na bezodkladné zahájení 1. čtoní státního roz
počtu na r. 190l8.
Mezí došlými spisy je dále návrh posl
Udržala a s p. na změnu zákona ze dne 30. čce
1884 na podporu zemědělství v oboru vodních staveh.
Dotazy podali pooslanci: Iro a sp. po váno
ních svátcích na měšťanských školách 21. t. m.: —
Lov Winter a sp. po zabraňovam žakům zúčast-
niti se tělocviku v dělnickém télocvičném spolku
v Línech: — Kramář a sp. po slavu budovy okr
soudu v Čáslavi: Fresl a sp. po nedoslatku
uhlí zojména v Klatovech a v okolí, po definitivním
ustanovení vězeňských dozprců u kraj. soudů v Če
chách, zvláště u zem. tr. soudu v Praze, po zařadění
dozorců v ženských trestnicích do statu vězenskýei
dožorců, — Fllipinský a sp. po nepřijímán
českých oznámení o schůzích u magistrátu libere
ckéno a po výcviku školáků za honce při honbácl
na čís. slatku v Hodoníně: — dr. Soukup a sp. po
šetření rovnoprávnosti češtiny u všech soudních úřadů
v Čechách — Wityck a sp. po způsobu, jakým
zachází se s rak. zvláště haličskými dělníky v Prusku
a Sasku.
Sněmovna rokovala dále
o vyrovnávacích předlohách
Weiskirchner
Posl
Cbiari
Udržal
Winter
Kramář
Fresl
Soukup
Čáslav
Klatovy
Praha
Hodonín
Čechy
Prusko
Sasko
18
article
Posl. Laginja odůvodňuje zamílavé stanoviska
Chorvalů. Ani po státoprávní ani po stránce hospo-
dářské nenaslane nyní stálost. Jedině dobrou je ve-
terinářstá smlouva a ta není výhradnl záslohou ra-
kouské vlády. Pobřešuje ve vyrovnání opatření pr
vystěhovalce a jejich návrat. Líčí utiskování Chor
vatů Maďary, dontije, že se rakonský lidový parla-
ment ujme práv Chorvatů a utiskovaných národnosti
na jihu a východě mocnářství. Dalmatské dráhy ne
jsou milosti pro Dalmacii, nýbrž pouze splacením
starého dluhu
Posl. Kozlowski pojednává zevrubně o veterinář
ské smlouvě a veterinářských poměrech v Hlaliči.
Posl. Pacher poukazuje na poslední odstave-
čl. XV., jímž se stanovl, že ostatní ustanovení tohot
Posl
Chorval
Chor
Maďar
Chorvat
Kozlowski
Pacher
Dalmacie
19
article
čiánku, která upravují rovnoprávnost obchodníků
živnoslníků v obou státech, neplatí pro podomní
obchod. Zejména v Rudohoří, které je odkázáno na
podomní obchod, toto ustanovení způsobilo znepoko-
jení, ježto by tím byl znemožněn podomní obcho
rudohorský v Uhrách a obyvatelé Rudohoří byli by
připraveni o velkou část svých výdělků.
Doporučuje resoluci, jíž vláda vyzývá se, by
vynasnažila se u vlády uhorské, aby podomním ob
chodníkům z Rudohoří byl dovolen prodej jejich
zboží v Uhrách, dále aby brzkým předložením zá-
kona o pedomním obchodě bylo jim všemozně uleh-
čeno vykonáváni jejich povolání ve vnitrozemí a
věnovala se pozornost i podpora hospodářskému po-
vznesení Krušných hor. (Pochvala.
Posl. Kolischer vítá zrušení vázaných tarifů
doufá, že slátní správa použije nově získané tarifní
svobody ve prospěch rakouského národohospodář-
ství. Závazek Rakouska, zříditi košicko-bohumínskou
dráhu, je téžkou obětí; dotýkáť se po výtce zájmův
Uher a je prostředkem jejich omancipace od Rakou-
ska. Vyslovuje se rozhodně proti placení hotovými.
líčí nebezpečí bankovní rozluky a lituje, že basikovní
otázka nebyla řešena
Iájí stanovisko plné parity průmyslu se země-
dělstvím, posuzuje projekt sociálních demokratů ve
přičině uzavřeni celní jednoty se Srbskem, Bulhar-
skem a Rtumunskem a vytýká našemu národnímu
hospodářství nedostatečnou inicialivu a zpátečnictví
Pochvala mezi Poláky.)
Posl
Bulhar
Polák
Rudohoří
Uhry
krušný hora
Rakousko
Raka
Srbsko
20
article
Posl. Šabata prohlašuje, že jeho stramna hlasuje
pro vyrovnání prolo, že si přeje hospodářské a soci-
ální opravy a chce poskytnouti vládě možnost, aby
odčinila dlouholeté bezpráví. Doufá, že po snížení
cukerní daně budou následovati reformy, v jiných
oborech zemědělského průmyslur jmenovitě snížení
damě z kořalky, zachování ponifikací pro český. liho-
varský průmysl, zatížení cizozemského lnu přiměře-
nými cly a p. Vyrovnání je lepší, než protizákonný
stav. Lid přeje si positivní práce a ta možna jen
když parlament, vyřídiv ústavním způsobem státní
nezbytnosti, bude s to přikročiti k řešení otázek ná-
rodních a sociálních. Vláda je povinna poskylnouti
zvláště českému národu ve všech národních otázkách
plnou rovnoprávnost, hájiti náležitě zemědělství, ani
by byly při tom dotčeny zájmy průmyslu. Jeho stra-
na je přesvědčena, že svým schvalným votem roz
hodla se pro pravou cestu. (Pochvala.)
Posl. Guggenberu souhlasí úplně s pláštíkovým
zákonem i co do obsahu i co do znění. Některé po-
žadavky Uher v oboru státoprávním jsou oprávněny
Spolčhá na přirozené poměry, jež Rakousko s Uhra
mi navzájem spojují.
Posl
Šabata
Rakousko
Uher
Lido
21
article
Posl. Haunsch neshledává ve vyrovnání ničeh
pro dělníky. Naproti státu, jemuž ročně darujeme
miliony celních příjů, jenž rakouskými penězi od-
chovává si průmysl, stát uzavírující smlouvu může
zaujati jiné postavení než jak činí rakouská vládn.
Rakouský dělník nepožívá v Uhrách žádné ochrany
Je na tom hůř něž rakouští dělníci v cizině. Rakoušt
dělníci bývají všemi možnými sliby lákání do Uhe
a tam jsou vydáni zvůli služných. Vystěhovaleclvín
rakouských dělníků jsou vinni podnikatelé, kleří pře
vysokou konjunkluru nezvyšují dělnictvu mzdy. Stáv-
ky zavinily drahotu životních prostředků. Užite
z draholy mají průmyslníci Souhlas mezi sociálním
demokraty.), jež znoužívají stávek ke zvýšení ce
Nynější hromadná výroba jest odkázána na hromad-
nou spotřebu a ta omezůje se tím, že dělníkům se
nodává nálezilá mzda.
Posl
Užite
Uhry
Uhe
22
article
Broji proti omezování podomního obchodu. Ne-
lze spokojiti se pouze se spravedhvým rozdělením
výroby mezi továrníky, Uřeba těž žádati, by rakouský
stát počal konečně prováděti sociální politiku. So-
clální demokracii podařilo se po dlouholetém boj
ustřihnouli rakouským byrokratům copy, a dělnické
hnulí postará se, aby vpraveno jim bylo těž sociálně-
politické vědomí a svědomí. (Hlučná pochvala mez
seciálními demokraty) Bude-li potom předloženo vy
rovnání, prodehnuté sociálně-demokratickým duchem
bude snad i sociálním demokratům možno pro ni
hlasovati. Vlárla nomá proč stěžovati si na sociáln
demokraty, hlasují-li proti vyrovnání, zacházíť se
bum s dělnictvem tak, jakoby dělné třídy nebylo
(IIlučná pochvala a pollesk mezi sociálními demo-
kraty.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Starck (v dolazu na předsedu) pouka-
zuje na včerejší novinovou zprávu, že felegramy
o pasivné resistenci byly zastaveny. V další řeči mí-
stopřodseda dr. Žáček vyzývá ho opět, aby učini
dotaz a nekonal přednášku. Starck končí dolazem
je-li min. spravedlnosti ochotno zavésti nejpřísnějš
vyšetřování
Místopředseda dr. Žáček vyslovuje politování
nad zneužíváním jednacího řádu posl. Starokem.
Tento nepodal dotaz k předsednictvu, nýbrz dolan
na min. spravedlnosti a takový dotaz dle jednacíh
řádu sluší podati ve sněmovně písemně.
Konec schůze o 1/46. hod.; příští bude v ponděl
ve 3 hod. odpol.
Broj
Posl
Starck
doktor
Žáček
so
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. prosince (Přípravy k de
legacím.) V jedně z nejbližších schůzí posla
necké sněmovny bude nutno prověsti volbyde
Praha
24
article
delegace, poněvadž dle posledních zpráv dele-
gace budou svolány již v pátek dne 20. t. m.
Budou to prvé delegační volby, jež vykoná nová
sněmovna, vyšlá ze všeobecných voleb. Delegáti
nevolí se, jak známo, z celé sněmovny, nýbrž
dle korunních zemí; v tomto vzhledě nový vo-
lební řád nepřinesl téměř nijských pronikavěj-
ších změn. Pouze na Moravě většinu mají nyní
poslanci čeští, kdežto ve staré sněmovně většinu
měli Němci; v Istrii a Gorici, kde dříve většinu
měli Vlachové, jest nyní rovnost hlasů, takže
o volbě delegáta bude asi rozhodovati los.
Pokud se týče královstvi českého,
uzavřen prý opět kompromis, dle něhož bude
voleno pět českých lidových delegátů, jeden
český secialista, tři lidoví Němci a jeden ně-
mecký socialista. Na Moravě česká většina
nabízí prý jeden mandát Němcům, jeden socia-
listům a české většině by připadly dva man-
dáty. Ve Slezsku jest třeba kompromisu
mezi Němci a socialisty, poněvadž rozhodné
většiny nemá tu žádná strana. O sedm halič-
ských mandátů vyjednává se mezi polským
kolem, polskými lidovci, ruskými kluby a so-
cialisty. Lidovci i Rusové žádají prý po dvou
mandálech, ale spokojí se bezpochyby jedním.
V Bukovině určili si už losem, že letos
delegační mandát za tuto zemi obdrží Rumun.
Němec
Vlach
Rus
Rumun
Morava
Istria
Gorica
Slezsko
Bukovina
25
article
Ve Štyrsku došlo prý už také na kompro-
mis, dle něhož letos budou volení dva Němei,
napřesrok jeden Němec a jeden Slovinee.
V Gorici rozhodl už los ve prospěch Vlachů.
V Terstu mají vlašti socialisté většinu; z Ty-
rolska bude zvolen, jak obvykle, jeden Né-
mec a jeden Vlach.
V Dolnich Rakousích domáhají se
socialisté jednoho ze tří mandátů, ale křesťanšt
sociálové neustupují, tvrdice, že socialisté ne-
mají ve svěm držení třetinu všech zemských
mandátů. V Horních Rakousích, Solnohrudsku
a Vorarlberku mají většinu křesťanští sociálové,
v Korutanech němečtí nacionálové, v Kraňsku
slovinstí sociálové, v Dalmacii Chorvatés
v Istrii, jak už praveno, rozhodne opět los mezi
Vlachem a Slovanem.
Němec
Vlach
Vorarlberk
Gorica
Terst
Dolnich Rakousy
Horní Rakousy
Korutany
Kraňsko
Dalmacie
Istria
Slovan
26
article
Ze Záhřeba, 12. prosince. (Návrh n
obžalobu bánovu), podaný v dnešní
schůzi před samým rozpustěním sněmu, znl:
Na základé zákl. zákona z r. 1874 o bánově-
zodpovědnosti bán dr. Rakodezay se viní 1. že.
bánskou hodnost přijal s podmlokou, že dopo-
může také v Chorvatsku k platnosti maďarskému
jazyku, protizákonně železniční pragmalikou té
na Chorvatsku rozšlfenému, a že bánskou hod-
nost příjal v době, v níž jeho předchůdce právě
pro tuto olázku úřadu se vzdal a chorvatšt
poslanci na společném sněmě o tuto, ještě ne-
rozřešenou otázku vedli tuhý zápas; 2. že tehda
když chorvatský sněm měl rozbodnouti o tétn
sporné otázce, vymohl si odročení snému a tlm
mu překazil, aby vyslovil své stanovisko a před
sankel pragmatiky zdvihl protest proti ní v zájmu
neporušenosti zákl. zákona; 3. že přijal bánskou
hodnost s výslovnou povinností, že dopomůže
v Chorvatsku ku platnosti jednoté uherského
státu, jíž chorvatské základní zákony na-
znají.
Z Pešti, 14. prosince. (Demise mini-
stra honvédů) Zde se proslýchá, že mi-
nistr honvédů, polní zbrojm. Jekelfal u s sy
v nejbližší době odstoupí z důvodů zdravotních.
Za jeho nástupce vyhlédnut prý odbor. před-
nosta v ministerstvě vojenství, podmaršálel
Hugo Hoffma nn.
V Praze, 12. prosince. (Starosti o ha-
ličský sněm.) V demokratických kruzích
polského kola vznikla myšlenka, prodloužiti plat-
nost poslaneckých mandátů sněmovních, jež vy-
prší dne 28. t. m., o jeden měsíc a užiti tohoto
měsíce na projednání volební opravy. Poněvadž
se objevily pochybnosti, že by se takové pro-
dloužení mandátů dle platného zemského zři-
zení haličského dalo prověsti, vystupuje „Nov.
Ref.“ s novým návrhem, aby sněm byl ješté
v čas svolán aspoň na jeden den, v ten den
aby kvalifikovanou většinou za přítomnosti tr
doktor
Rakodezay
Hugo Hoffma
Záhřeb
Chorvatsko
Pešť
Praha
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 14. prosince.
5— (Kronika.) Nežli k nám přijeli Ru
sové ukázat svoje divadlo, neměli jsme valného
poněti, jaký u nich stupeň v tom oboru.
Je-li se ukázat Západu a my jsme při tom svoj
nesamostatnou zvědavost jen tak svezli. Nejsme
ješté schopni, samostatně se opatřovat potřebným
vědomostmi. Mnoho nescházelo a byli bychomse
ochotně prohlásili za »nejvyspělejší mezi Slo-
vany« také v tom oboru.
Stupně vyspělosti, jakého ukázkou byl sám
jenom večer »Caře Feodora«, nelze ovšem do-
stihnout ani úsilím jedince, ani jediného ústavu,
ani jediné generace. Všecko umění jako všecka
kultura je souhrané dílo. Nevznikne náhle, ne
narodí se »z ničeho«, musí růst, sbírat se
podávat z ruky do ruky, nežli se naskytne,
uzrálé — shrnovat.
Loni bylo sto let, co v Moskvě založeno
státní jeviště. Před tím sto let hrálo se di-
vadlo jen po soukromu. Podnikatelé měli s diva
dlem štěsti tu větší, tu menši. Za nejvážnější
pokládán v XVIII. století v Moskvě podnik Angli-
čana Medoxe. Bohatý cizinec vložil do divadla
všecko své jmění. Nedařilo se mu nejlépe. Budova
byla sice kamenná, ale mnoho pohodli neposky-
tovala obecenstvu.
— Není tam slyšet ! praví současná zpráva.
sluch uniká pod střechu. Za vlhkého počasl
kape se stropu, uvnitř je stálý průvan, všude
prach a nečistota . . .9)
*) V. Pogožev: Stolětije organizaci
Imperatorskich moskovskich těatro v. Pervaje
kniga. 1806 — 1826.
Feodor
V Pogožev
Praha
Stupno
Moskva
Angl
28
article
Ej. jaký pobyt rozkošný ! Však správa ne-
byla bezpochyby zrovna na vous pravdiva
Aspoň nebyla nestranná, skládal ji gaspadin gu
bernátor a ten byl proti podnikateli zaujat. Di-
vadlo vystřídalo několik majitelů. Někdejší za
kladatel na konec sám ve svém vlastním domě
ustanoven pouze placeným úřadníkem. Posledních
15 let nachází se bývalé soukromé divadlo
vlastně už ve státní správě. Jen pořádek byl
hrozný. Věci šli čím dále hůře. Až roku 1805
obnáší schodek divadla už 300 tisíc rublů. Ne-
zbývalo, než pomýšlet na nějakou reformu
A tak vznikl plán, spojit moskevské divadlo
s carským — petrohradským.
Dne 29. prosince 1806 vydán »sootvětvu-
juščij ukaz« a tím dnem zahajuje moskevské
divadlo novou dobu svého života.
Dilo V. Pogoževa nesleduje účely umělecko
historické. Sděláno je na základě archivných
dokumentů. Obsahuje množství dat, namnoze
velmi poučných pro odborníky i milovníky po
dobných — vědomostl.
Červenou nitkou dějin správy »imperator
ských testrov« — kdo by to řekl? — je
heslo: šetřit a šetřit! A jak už bývá: heslo se
blásá, ale opak se děje. Šetři se, kde a jsk
možno, ale »nutné výdaje« — rostou. Divadla
vykazují deficit. U dvora hubují, co však zbývá,
než dluby — platit!
Hlavní nesnáze vězely v samém základě
podniku. Divadla měla být dvorská, určena
pouze pro dvůr a jeho příslušenstvo. Takový
byl původní záměr. Ale věci se vyvinuly docela
jinak. V Petrohradě na příklad hráli z počátku
jen dvakrát týdně. Herci zahálejí. Třeba je za-
městnati! Zdvojnásoben tedy počet večerů do
týdne. Nelze však hráti před prázdnými lavi-
cemi. Dvěr sám čtyřikrát za týden divadlo ne-
naplní. Otevřen tedy dům i širší návšlěvě. No
vota vyžaduje nové vydaje, dodatečné, nepřed-
vídané a schodek je vyložen!.
V Pogožev
Petrohrad
29
article
Znenáhla ústav dvorský mění se podsta-
tou na veřejný. Platicího obecenstva přibývá
Ovšem ho nepřibývá tou měrou, aby vydaje
byly kryty. Veřejné divadlo stoji na přízní
zvědavosti obecenstva. A obecenstvo? Tékavý
nespolehlivý druh! Přízeň jeho, půda kolisavá
A potom chtějí sniikové divadlo prohlašo-
vat za nějakou »školu«! A škole ukládat záměry
výchovné! Což pomůže »výchova«, kde pan vy
chovatel závislý je na rozmarech milého —
školáčka ? . ..
Čásek jdou obchody dobře. Najednou —
zlé léto! A všecka minulá úroda strávena.
V divadle zrovna jako v selském hospo-
dářství. Všecko na pohodě sejde !. Co
zbývá! Zase starosti, kterak zachránit podnik.
Hlavou stěnu neprorazíš! A tak vychází na jevo
základní zkušenost: spravovat divadlo — oše-
metný úkol! Ať v Moskvé a Petrohradě aneb
— jindel
Moskevská divadla nebyla výminkou z pra-
vidla. Přízeň okolností byla jim tůze skromná.
Jednou vypovídá službu obecenstvo. Nechodí do
divadla, buď co buď. Jindy jiná okolnost pře-
káži! Třeba stavět novou budovu! Potom zaa
— Napoleon je v Moskvě! A pod. Nehoda na ne
hodu! Nejmoudřejší správce octne se v cho-
bolu se vší moudrostí. Carská pokladna poslla
úkaz za úkazem: šetřit a šetřit! Ale cifry
účetního rostou jako stíny při západu. Za Je-
katěřiny vystačováno ještě a rozpočtem 200 tisle
Moskvá
Petrohrad
30
article
rublů. Všsk už r. 1809 za Alexandra I. ob
náší útrata dvorních divadel 1,358 000 rublů
Z toho celý skoro milionek pohlcují ústavy pe-
trohradské. Na Mosku připadá 365 tislc. Zrovna
tisfcovka doplatku na denl
Bývaly také jasnější chvíle. Chodit do divadl
přišlo jaksí do módy. Ne však na dlouho
Potom je zase doba, že do divadla nepáchn
sní myš. Nová budova Bolšavo (velkého
ťeatra postavena r. 1824. Bylo druhé největa
v Evropě, hned po milánském. A vedle hne
postaven Malij featr. A v obou hrány témě
jedny věci. Pravé ekonomie nebylo !seeev
A zásady umělecké ?
R. 1824—25 uvedena zvláštní »Postano
vlenija imperatorskoj ťeatralnoj direkcij«. Prav
se tu stran pořadu her:
— Reperloár, duše dívadla! Zdokonalova
a udržovat jej třeba: pečlivým výběrem, věr
ným studiem, pěknou výpravou i náležilým vy
pracováním her, což zase podmiňuje, aby role
byly vhod rozděleny a času bylo dost, je ovlád-
nouti a docilit šťastné souhry
Co chcete vie? Možno li, aby nejlepš
moderní divadlo mělo »postanovlenija« doko-
nalejší?
Alexandr
Evropa
Pravy
Bolšavo
31
article
Také spravovat divadlo je otázka živosnsých
sil a přirozených zákonů Těžko tu objevovat
»nové úkoly«. Zákony přírody také v umění plati
dnes tyléž jako před tisíci lety. V »postanov-
lenijach« čleme věci, které mohly být napsány
včera. A byly napsány — před sto lety!
— Občas jeden či druhý herec, čiperněji
nadán, pomate obecenstvu hlavu, může i správě
divadla zabezpečit mnohý plný dům. však bez
32
article
náležitého výběru her ani takové »hvězdy« ne-
zaručí divadlu ani pravý užitek ani zásluhu ..
Hleďme, hleďme! Jaká zkušenost živola
Anebo dále:
— Divadla, která si zajišťují návštěvu
pouze vábivostí jednotlivých sil, nikdy se netěší
dlouhému rozkvětu. Tisknou některá jména
tlusté na cedulích a ponižují ostatní spolučinitele.
Všecka naděj u nich složena ne v hodnotu
provozovaných her ani v dobrou souhru, ale
v pouhý zvuk jména. Záhy upadají v závislosl
na rozmarech svých »miláčků« obecenstva. Aby
se jim zachovali, uliskují druhé mladší talenty.
sestavují pořad takový, aby samolibosti »miláčků«
bylo vyhověno a znenáhla slepě se řítí do vlaslní
zkázy . ..
Řiditelství ve svých »postanovlenijach« mlu-
vilo z cizí zkušenosti. Studovalo pilně současné
divadelní poměry zahraničné, hlavně pařížské.
V Paříži zvedaly se právě kotouče prachu kolem
divadelních »události«. V divadle Odeonu »hvězda«
mile. Georges-ova nikoho s trochou talentu vedle
sebe nestrpěla. Přivedla na mizinu všechen
soubor. Naproti zase divadlo Picardovo zname-
nitě rozkvetlo, ač nemělo jediné síly nadprů-
měrné. Jediná péče o dobrou souhru je po-
vznesla.
Ovšem nemá zásada vybráno už proto, že
ji znali už — před sto lety. Vždyeky bude re-
klama, ať strojená a objednaná, ať naivnía
dobrovolná, vždycky bude »pěstovat« hvězdya
vždycky se najdou podnikatelé, kteří na ni
budou spekulovat. Jsou právě pravdy tisícilelé,
proti kterým se — nejvic hřeší. —
Georges
Paříž
divadlo Odeon
Picardův zname