5
article
ství českém byl přijat v létě 1902 zákon o regulaci
řek; tento zákon zůstal by však kusým a neprove-
ditelným, kdyby hlavní recipieniy, Labe a Vltava.
měly zůstati neupraveny. Pan starosta města Vídně
minil, že regulace Moravy je nanejvýš nutna a žeje
hanbou, že až dosud nebyla provedena. Ano, potvrzuji
úplně tenio názor a zajisté se mi neupře, že my jsme
to byli, kteří v uznání nulnosti toho se starali, aby
z obnosu, ke kanalisaci určeného, jistý obnos by
vyloučen pro regulování řek. Jenom tomuto našemu
úsilí lze co děkovati, že řeka Morava může býti re-
gulována a přejeme si, aby se to stalo co nejdříve
Avšak právě tak naše horní Labe, Úpa, Jizera aid
čekají na úpravu; a vládní program doznal v lom smě-
ru příznivé změny, že Labe má býti nejenom ve spod-
ní části kanalisováno, leč také i ve střední části své
regulováno v rámci budoucí kanalisace, aby se k re-
gulování jeho i přitoků vůbec mohlo přikročiti.
Labe
Vltava
Vídeň
Morava
horní Labe
Úpa
Jizera
6
article
Vyslovuji se s největší rozhodností proli prv-
nímu dílu, návrhu dra. Luegra, a ohražuji se proli
jeho přijelí. My neuznáváme tento poradní sbor jako
takový, který by o rozvržení obnosů ke kanalisování
poskylnutých mohl rozhodovati. Tento poradní sbo
je složen přímo proti nám a v něm jsme a budeme
vždy majorisováni, neboť království české má zde
jen 9 zástupců, kdežto z Dolních Rakous zasedá
v něm 14 zástupců, kteří s německými členy Moravy
mají a vždy budou míti většinu. Appelluji na spra-
vedlnost tohoto sboru, jestliže dr. Lueger nás odka
zuje na dodatečný úvěr parlamentní, pak prohlašuji
že tomu nevěřím, že by se za nynějších poměro
parlamentních nějaký mimořádný úvěr dal vymoci
My zajisté však budeme podporovati všecky kroky
v tom směru, jestliže se strany pana dra. Luegra
po eventuálním přijetí vládního návrhu budou v par-
lamentu učiněny kroky na opatření dodatečného
úvěru. Znovu a s největším důrazem ohražují se
proti příjetí tohoto nespravedlivého návrhu.
Kromě toho mluvila ještě celá řada řečníků pro
1 proti; z Němců dr. Russ a Tasche - zastáva
se návrhů českých. Ke konci dr. Lueger poněkud
svůj návrh modifikoval, načež
dr. Fořt jménem českých členů učinil prohlá-
šení, ve klerém se proti oběma návrhům dra. Luegra
prolesluje, zároveň se ohražují čeští členov
proli strannickému majorisování a na konci se appel-
luje na vládu, aby přes případné odmítavě votum
poradního sboru konala vůči Čechám svoji po-
vinnost.
Při hlasování byly návrhy dra. Luegra
přijaty většinou. Pro hlavní odstavce hlasovalo
17 členů proti 13. Poláci vesměs hlaso-
vali proti Čechům. Též dva čeští Moravané.
Po hlasování opustili čeští členové schůzi.
která na to byla přerušena. Do odpoledn
schůze čeští členové už nepříšli.
Lueger
Němec
Russ
Tasch
doktor
Fořt
Polák
Čecho
Moravan
Dolní Rakousy
Morava
Čechy
7
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Moravský poslanec a rada vrohního
soudu d'Elvert vykládá v »Neue Freie Pressee
o otázce jazykové a posici moravských Němeů
v této otázce. Je nevrlý nad tím, že prý »jehoe
stát je odkázán na chudou stravu, již mu z mi-
losti poskytují Čechové. Česká obstrukce olou
pila prý ho o volný pohyb i o volnou disposie
a chudák je prý odsouzen vléci svůj smutný
osud ze dne na den, bez naděje na lepší bu-
douenost. Čas po čase musí ubožák opatřit
zákonodárnými akty jisté nezbytnosti státní, však
pokaždé, když jedná se o některou z nich, do
staví se Čechové, zatáhnou mýto a dokudse
stát nevykoupí národními a státoprávními kon
cessemi, nemůže dále. A jediné této okoinost
přičítati sluší, že vláda loni na podzim od
hodlala se ke svolání tak zvaných jazykových
konferencí, na nichž měly býti vyřízeny sporné
otázky mezi Němei a Čechy. Moravští Němci prý
zdráhali konference obeslat, poněvadž »zásady
vládní, na j jichž základě mělo býti vyjednáváno
pokládány byly hned od počátku za nepřijatelné
Němci své názory v ohledu jazykovém uložili ve
svém svatodušním programu a toho se nespusti
Co jim bylo na konferencích předloženo, zavírá
v sobě nejen hluboké pokoření Němců, nýbrž i je
zároveň poškozením životních zájmů tohoto státu.
Elvert
Čecho
Němec
Neue Frei Pressee
8
article
Ví bůh, co přimělo prý vládu k předložení takových
návrhů, jež byly vlastně zhoršením pověstných
nařízení Badenových. Vláda snad spekulovala na
roztržku Němců moravských. Však ti tvoři jednu
talangu, jež připravena je s největší energii od
raziti každý pokus, sevříti je opět nesnesitelným
jhem, jímž je byla sevřela jazyková ňiařízen
a jež šťastně setřásli. Pan d'Elvert a chu
dičký jeho článek, tak chudičký, jako jeho
duševní fond vůbec, neobsahuje nie, co by
nebylo dávno již bylo opětovně vytištěn
v německých listech, nejnovější je nanejvýše
to, že páně Körbrovy »zásady« jsou dle mo-
ravského vrehního rady — »zhoršením jazyko-
vých nařízení Badenových«. Opravdu jsou
lidé, s nimiž rozumná politika je nemožná
kteři zosobněnou jsou vášní, jakmile se kdo
dotkne jazykového práva našeho. K lidem těm
náleží v první řadě němečtí poslanci z Moravy.
Badenův
Němec
Elvert
Körbrův
Morava
9
article
V nich v pravém toho slova smyslu hárá vztel
proti nám Čechům. Lidě jako d' Elvert, Gross
Albrecht, Goetz a Primavesi na lžíci vody by
nás utopili, s těmi diskutovati na podkladu
spravedlnosti je věcí naprosto nemožnou. Ideálem
národnostních poměrů na Moravě jest jim, že
Němec rozeným tam je pánem. Na jedné straně
hlouček potomků přivandrovalých dřevorubců
švábských, na druhé ostrůvek interessantních
Schönhengstlů odvažuje se tam komandovati
ohromnou přesilu lidu slovanského, a slál,
jenž má býti bezpečným útulkem
malých a menších národů ve střední Evropě jim
při tom assistuje. Proto také jej pan dr. d'g-
vert pokládá za »svůj« stát a též jej tak jme-
nuje. Nepochybujeme ani dost málo o tom, že
stát tohoto pána a jeho soudruhů by nesnesl
snad ani Körbrových »zásad«, na štěstí ale ne-
sahá vliv a moc moravsko-německých zuřiveů
tak daleko, aby mu diklovati mohli, na čem se
usnesou v německém domě brněnském. To jest
právě největší švindl, že identifikují Němci svoj
prospěch s prospěchem státu a že nastrkuji
záda státu, kde jde o jejich vlastní. Co jim
jde k duhu, to dle jejich široké argunienlace
je na prospěch též státu. Panství němčiny ne
žádají pro sebe, nýbrž »jménem státu«. Však
kdykoli stane se to nejmenší, eo by ne snad
jim bylo na škodu, nýbrž na sebe menší prospěeh
nám, ihned jsou pohotově sťát ten, zamilovaný
svůj stát, jako strana »eminentně státní«
zničit.
Čecho
Gross
Albrecht
Goetz
Primavesi
Němec
d ' g
Körbrový
Morava
Evropa
německý dům
d ' Elvert
10
article
— Některé poznánky k pálečním výjevům
ve vídeňské sněmovně. Parlament měl rozhodo-
vati o životních — není to nijak snad prázdní
fráse — zájmech důležitého průmyslu, z něhož
stát těží milliony a zároveň o důležitých intere
sech našeho zemědělství. Bylo přirozeno, že kru-
hové, jichž se to týkalo, živé jevili účastenství
na této práci parlamentní a na straně druhě že
poslancům, kteří s voliči upřímně smýšlejí, ne
mohlo býti lhostejno, co interesenti průmyslu
cukerního o parlamentní akci, kterouž měla být
schválena bruszelská konvence a upravenypo
11
article
měry s touto souvisící, smýšlejí a soudl. Zte
příčiny rozvinul se živý styk mezi poslane-
a těmito interessenty. Přání stihalo přání a jeden
návrh stíhal druhý. Anketa konána za anketou.
schůze za schůzi a nesnadným bylo úkolem
ze všech těchto speciálních přání a z ohledů na
obecnost, zejmena na konsumenty, vyvoditi správ-
nou výslednici. Ještě v posledním okamžiku střetly
se různé tábory a na požádání interessento
svolána byla na pátek schůze do budovy sně
movní. Svolána byla vládou — ministeriálním
radou Bernatzkým — a referenty komise cu
kerní posl. Maštálkou a Urbanem. Zúčastnili se
jí řepaři, surovárníci i rafinéři. Kromě těch četní
poslanci a členové panské sněmovny. Schůze
konána v místnostech rozpočtové komise, kde
zasedali již tak mnohé mimoparlamentní komise
a jiné společnosti. Nikomu ani nenapadlo, že
by se tím porušovala čest, integrita anebo do
konce nějaké právo domu. Však průmysl cukro
varnický je, dle domněnek mimočeských Němců,
naším průmyslem národním, a proto nedalisi
ujít přiležilosti, na shromáždění v rozpočtové
síni se vrhnout. Učinili to obvyklým u těchto
lidí nóbl způsobem. Když jde o nějakou suro-
vost zvláštního řádu, jsou páni sociální demo
kraté nejvitanějšími spojenci. A s těmi se na-
cionálové z alpských zemi, kde ovšem žádná
řepa neroste a také cukr nikde se tam nevyrábí,
spojili a ztropili skandál, jenž zůstane ostudou ví-
deňského parlamentu i potom, když se týž — mo-
žno-li v to vůbee doufali — ze svě nynější bidy očíst
Maštálka
Urban
Němec
panská sněmovna
12
article
Nechceme opakovati, co se událo v pátek v par-
lamentě, čtenářstvo naše o tom je s důslatek
zpraveno: slušní lidé, již přišli na pozvání vlády
napadeni od »pořadalele« sněmovního pant
Walze, jenž jakožto profous ve vojště snad
znamenitě konal úřad svůj, který ale jako po-
řadatel parlamentu osvědčil se býti podomkem.
jemuž příslušela jako atribut zástěra a koště.
Však v jednom ohledu dobře se stalo, že zlibilo
se pánům Némcům schůzi eukrovarníků přepad-
nouti. Většina účastníků schů ze te
byli Němci a ne Čechové, zvěděl
tedy aspoň, jací jsou to páni a z vlastního ná-
zoru se přesvěděili, jak příjemno je s takovými
živly obstarávati zákonodárství státu. — Před
seda hrabě Vetter zachoval se při této přileži
tosti ne zrovna taktně. První jeho odpověď zněla,
jako by si ji byli nacionálové objednali. Pan
předseda ničeho o schůzi nevěděl, nikomu neda
svolení, aby bylo použito za shromaždiště sálu
výboru rozpočtového. Nic jiného si zuřivci ne-
přáli, Jako smečka divochů vrhli se do sálu
čísla druhého a tam za neustálého řraní
»Hinaus Bagage!« dům »očistili«. Rozumí se
samo sebou, že ve druhé řeči Vettrově sevrklo
se všechno na pouhé »nedorozumění«.
— Spis o rakousko-uherském vyrovnáni.
Walha
Némec
Čecho
Vetter
Hinaus Bagag
13
article
Ve „Sborníku spisů politických
národohospodářských“, vydávaném re-
dakcí dra. Lad. Dvořáka, spěje právě k ukon-
čení. „Parlamentarism“ od dra. Z. Ba
lického, překladem dra. Bořivoje Prusíka. V nej
bližším týdnu počne se s otiskováním původního
spisu poslance prof. dra. F r. Fiedlera: „Vy-
rovnáni rakousko-uherská po roku
1878“, který zahrne posouzení vyrovnacích po-
měrů až do naší doby. Mimo spis dra. Kaizla
který končí líčením poměrů vyrovnacích vr
1878, není v české — ani v německé — litera-
tuře spisu podobného. Poněvadž vyrovnání ra-
kousko-uherské současně předloženo bylo říš
ské radě, podařilo se redakci získati spis vy
znamu zajistě aktuálního, v němž dojde každý
kdo o poměry vyrovnací se zajímá, poučení
vysvětlení.
— Klub národní strany svobodomyslné
Členská sehůze konati se bude v so botr
dne 7. t. m. o 7. hod. večerní v místnostech
klubovních ve Vladislavské ulici (dům Měšťansk
besedy pražské). Na denním pořádku jest před
náška p. prof. Josefa Čipery z Plzně
»0 národnostních poměrech v Če
chách.« Hosté pp. členy uvedení mají volný
přístup.
— Z občanských klubů. Klub voli čn
novoměsíských koná v pátek 6. února
t. r. v dolejším sále restaurantu Choděrova.
Ferdinandova třída, zajímavou přednášku slovut-
ného historického badatele p. professo ra
dra. Zikmunda Wintra »0 starých
řemeslech a živnostech.« Počátek
přednášky v 8. h. več. Uvedení hosté jsou vítáni.
— Osobní. Pan MUDr. Otakar Zuna, praktický
lékař v Praze, jmenován byl lékařem nemocensko
pokladny Nového obchodního gremia a nemocenské
pokladny Gremia knihkupců v Praze.
Dvořák
Prusík
profesor
doktor
Fiedler
Kaizl
Čipera
Choděrův
Ferdinandův
Winter
MUDr
Zuna
Vladislavský ulice
Plzeň
Praha
dům Měšťansk
Z občanský klub
14
article
— Úmrti. V Doudlevcích zemřel včera ke 3. hod
ranní majitel statku a býv. starosta obce pan M
Pokorný, otec majitele »Plzeňského Obzoru«u
věku teprve 56 let. Zesnulý pro svoji bodrou, přímou
povahu, pro pracovitost svou a zkušenosti hojně těšii
se značné vážnosti netoliko jen v užším kruhu přáteí
svých, nýbrž i v širší veřejnosti plzeňské. P'o 20 lel
stál v čele obce doudlevské, k jejímuž dobru horlivě
přispívati hleděl. Pohřeb zesnulého koná se v pon-
dělí o 9. hod. dopol, z domu smutku na hěbitov li
tický. — Ve Štyrském Hradcí zemřel 27. ledna pro
fessor vyšší státní reálky Jan N. Šim ek, rodak e
Nového Města n. Metují ve věku 46 let. Tělesné po-
zůstatky zesnulého byty převeženy do Nového Města
n. Met., kde budou dnes o 3. hud. odpol. na hřhi
tově Všech svatých uloženy.
— Arcivévoda Ferdinand Karel včera večer Fran
tiškovou dráhou vrátil se z Vídně do Prahy.
— K obeazení mista primáře u Milosrdných brati
Sděluje se nám z informovaných kruhů: Po odchodu
oblíbeného sekundáře dra. Hoímanna, který jsa Če-
chem, zastával jen sekundářské místo a primářem ne-
byl jmenován, zamýšlí konvent Milosrdných bratří v
Praze jmenovati nynějšího assistenta něm. kliniky
prof. Jaksche, dra. Walko, svým primářem, jemuž by
nynější primář prof. Bayer ustoupil a ponechal si jen
chirurgii. Dr. Walko sám česky se s pacienty doroz-
uměti neměže a zavlády by v nemocnici, kterou pod-
peruje mnoho českých nemocenských pokladen, po-
dobné poměry, jako na německo-nacionální klinice
prof. Jaksche, kde se nemocní stiži s lékařským per-
senálem jen pomocí opatrovnice mohou dorozuměti
M Pokorná
Ši
Ferdinand Karel
Fran
Hoímann
profesor
Jaksch
Walko
Bayer
doktor
Doudlevce
Nový město
Nový město můj
Met
Vídeň
Praha
Štyrský Hradce
15
article
Jaký to má při zavádění správné therapie vliv, si může
každý domysliti
— Náred Horavě a zobě. Další skvělé příklady
účinné obětavostí oznamují se opět s různých strai
královstvi a markrabství. Okresní zastupitelstvo v Nov
Bydžově usneslo se, dle oznámení okresního starosty
a poslance p. J. Doležala, věnovati českému Národ
nímu divadlu v Brně 5000 K dle obecného rozvrhu n
okres novobydžovský připadajících. Rovněž tak usne-
sin se okresní zastupitelstvo v Nových Benátkách, dle
přípisu okresního starosty a poslance p. J. Šulce, ve
své schůzi dne 30. prosince m. r., věnovati tému
účelu celý peníz 2200 K na okres novobenátecký při-
padlý. Důsledkem této vzorné obětavosti obou těchto
okresů odpadnou vůbec i v okresu novobenáteckém
v okresu novobydžovském všeobecné sbírky po jedno-
tliveích, k placení okresních přirážek povinných. —
Obec města Holešova na Moravě zavázala se složit
2000 K. Z městských obcí je to po obci král. hlav
města Prahy dosud neivětší dar. Městská spořitelna
v Holešově, která jest dosud v prvních počátcích, vě
novala 100 K. — Okresní zastupitelstvo v Klatovech
věnovalo 1000 K. Aby se tedy docílilo prodlením pět
let úhrnného peníze 6500 K, na okres klatovský při
radajícího, provedou se v městech a venkovských ob
cích okresu sbírky všeobecné
— Rozšíření české školy leplické okresní škol
radon jednohlasně zamítouto. Ve včerejší schůz
teplické okresní školní rady byl návrh na rozšířen
české školy v Teplicích všemi hlasy — za
mítnut.
J Doležal
J Šulc
Nova Bydžov
Brno
Nová Benátky
Holešov
Morava
Praha
Klatovy
Teplice
16
article
— Ve schůzích městské rady v Karlíně dne 23
a 28. ledna vyřízeny mimo jiné tyto záležitosti
Usneseno dotázati se odborů právnického a techni
ckého, zda by se nedoporučovala decentralisace ně-
kterých referátů v obec. úřadě. — Usneseno v nejbližší
schůzi obec. výboru prověsti volbu člena měst. rady
na místo odstouplého p. JUDra. J. Vejvara. — Navrhne
se obec. výboru, aby na místě dra. Vejvara zvolil zá-
stupcem svým do správní rady jateční p. m. r. Boh
J Vejvar
Vejvar
Karlín
17
article
Petřáčka. — Návrh o vyloučení členů zastupitelstva
z obecních dodávek postoupí se k uvážení odboru ho-
spedářskému, do něhož buďtež přijati zástupci živn
společenstev. Členům městské rady jest volno jednání
toho s hlasem rozhodčím se zúčastniti. — Usneseno vy-
hověti žádosti Al. Müllera za vyloučení podmínkyz
povolení k parcelaci usedlosti čp. 11, pokud se týče
zastavení parcely C. (Návrh pro obec výbor.) — Vzato
na vědomi, že zesnulý p. A. Hrabě věnoval obci 30
knih. — Obec. výboru se doporučí, aby dělnickým by-
tům dle příslušného říšs. zákona z 8. července 1902
č. 144 zaručil osvobození od polovice obec. dávek čin-
žovních. — Dále navrhne se obec. výboru k zamit-
nutí rekurs P. a O. Václavičkových proli vyměřenío-
krasního poplatku. — Žádosi sič. B. Pickové o remu-
neraci za vypomáhání v mateřské škole doporoučí se
obec. výboru a navrhne se odměna 40 K za každý
měsíc. — Usneseno sludny s nezdravou vodou v do-
mech soukromých, školách obecných, pak studny v
správě obecní jsoucí vyčistiti a pokud by voda opětně
byla závadnou, opatřiti ji tabulkami, že používání se
doporučuje jen po svaření vody. — Usneseno vy-
piatití p. inž. Fr. Matějovskému 343 K za zeměměřič-
ské práce v letech 1901 a 1902. — Právnická sekce
budiž dotázána, jak by bylo mono použíti fondu z dě-
dictvi po Ant. Svobodoví odkázaného ke zřízení ne-
mocnice. — Odboru elcklrárny odkázána záležitost
zřizeni světelných hodin v parku Jungmannova ná-
městí.
Al
Müller
A Hrabě
B Picek
Ing
František
Matějovský
Jungmannův
18
article
— Král. česká společnost nank konala včera val-
nou hromadu, již předsedal vl. rada W. W. Tomek
Pamálce zesnulých členů: dra. Schöbla, dra. Durdíka
dra. Šafaříka, dra. Čelakovského, vzdána byla pří-
slušná pocta. Společnosi má členů: čestné 2, řádných
v první třídě 11, ve druhé 10, přespolních v první třídě
25, ve druhé 25, mimořádných v prvé třídě 48, ve
druhé 36, dopisujících 34 a 31, celkem 222 členy
Řádní členové měli 10 schůzí. Vědecká činnost společ-
nosti vyvijela se obvyklým postupem, konaly se před-
nášky a vydávaly vědecké rozpravy. Učených sborů
ústavů, s nimiž je společnost ve styku, je 420. Spo
lečnost nastupuje nyní do 119. roku svého trvání
Novými členy společnosti byli zvoleni: řádným členem
ve třídě filosoficko-histor -filologické dr. Ot. Hostinský
přespolními členy téže třídy: dr. HI. Fitting, proí. univ.
v Halle, prof. Arnošt Denis v Sceaux, dr. Louis Leger
prof v Paříži, prof. K. Grot v Petrohradě a dr. Bol
Ulanowski, prol. v Krakově; za přespolní členy ve
třídě mathematicko-přírodovědecké pp.: dr. Z. Gün-
iher, prof. v Mnichově, dr. Karel Grobben, prof. ve
Vídni, Giov. Bat. Grassi, prof. v Římě, Henry R. Os-
berne, prof. v Nov. Yorku a dr. W. Szajnocha, proí
v Krakově, za mimořádného člena téže třídy p V. Jung
prof. v Praze; za dopisujícího člena ve třídě filos.-
histor-filologické p. F. A. Slavík, ředitel reálky v Ho-
doníně, dopis. členem ve třídě mathem.-přírodovědecké
p Václav Jeřábek, řed. reálky české v Brně. Před-
náškou byla valná hromada ukončena.
Král
W W Tomek
Durdík
Šafařík
Čelakovský
doktor
Otakar
HI
profesor
Denis
Leger
Bol Ulanowski
Grobben
Grass
York
W Szajnoch
V Jung
Slavík
Jeřábek
Halle
Sceaux
Paříž
Petrohrad
Krakov
Mnichov
Vídeň
Bata
Řím
Praha
Brno
19
article
— Z Právnické jednoty. Ve čtvrtek dne 5. l. m.
koná se o 6. hod, več. v Karolinu týdenní schůze.
Na jejím pořadu jest přednáška univ. docenta p. dra.
Jos. Drachovského o themntě: »Daně proste
minimum existenční«, načež zahájen bude rozhovon
o thematě přednášek p. dv. rady prof. dra Zuckra
o řízení ve věcech milosti dle mín. nař. z 25. listo-
padu 1902. — V předešlé schůzi zakončil za hlučne
pochvaly p. dr. J. Heller řadu svých přednášek
o právu elektrickém, které byly sledovány s ne-
malým zájmem. Za člena se přihlásil p. dr. Václav
Štorkán, berní inspektor. — Valná hromada ko-
nali se bude ve čtvriek dne 12. t. m. Podrobný pro
gram bude oznámen později
— Přednášky. Lidové přednášky čels ke
university. Dnes v úterý, budou přednášeti ve
dvoraně Českoslovanské obchodnické besedy v Jeru-
salemské ul. čís. 7 o půl 8. hod. več. doc. dr. Jan
Krejčí ,0 Goethově Faustu«, 4. přednáška, a
posluchárně ústavu pro všeobecneu a experimentáln
pathologi v Kateřinské ulicj také o půl 8. hod. več.
doc. dr. Alois Velich »Úkony ústrojů močových
ve zdraví a nemoci« (s pokusy), 4. přednáška.
profesor
Zucker
doktor
J Heller
Štorkán
docent
Krejčí
Goethův Faust
Velich
Jer
20
article
— Výslava pro uměleckou výchovu v Kutné Hole
od 26. července do 16. srpna t. r. uspořádána bude
učitelstvem, sdruženým v Budči kutnohorské, výcho-
dočeském odboru Jedn. učitelek, krajinském spolku
Jedn, učitelstva škol měšťanských a místními inter-
essenty z řad professorů a občanů. Umělecká vý-
chova stává se vždy více oceňovanou nazírací formou
na všecku výchovu i učbu v rodině, skole a veřej-
nosti. Nese s sebou hlubší nazírání a širší rozhledly
po výchově, ale přináší také teplo citového pojetí
z něho vyplývajících altruistických snah do chladu,
jež do života moderní společnosti dýše egoism, do
krajnosti v ní pěstovaný. Snad právě proto, že vše-
obecně se cítí potřeba obratu od jednostranného pě-
stění rozumu k péči o žádoucí rezvoj citové stránky
člověka, nalézá umělecká výchova všude přátel, po-
rozumění a chuti ku práci, již vyžaduje. Kus důležité
práce této vzala na se uspořádáním svě výstavy Budeč
kutnohorská. Chce ukázati veřejnosti české nikoliv jen,
jakých prostředků uživati bude umělecká výchova ve
škole, ale také i v rodině; zabývati se bude nejen
snahami moderních umělců o uměl. výchovu společ-
nosti, ale ukáže i — na bohatých památkách kutno-
herských — co dělali v télo příčině staří češti mistři
Kutná
Budeč
21
article
Město Hora Kutná pak svou minulostí, mluvicí ze
starých jeho památek architektonických, rozněcujíci
cit starými slavnými obrazy a skulpturami, jest jakoby
ideově přizpůsobeno přijati do svého ovzduší moderní
snahy o uměl. výchovu. Pořadatelstvo výstavy šiřiti
chce ideje, jež vedou je k podniku tomuto, v učitel-
stvu a v rodinách českých před olevřením výstavy
samě zvláštním časopisem „Za uměleckou výchovou-
zvaném, jenž od 15. února l. r. do otevření výstavy
měsíčně jednou vycházeti bude a zabývati se bude my-
šlénkami r snahami u nás i jinde uměl. výchovou
vyvolanými, Redakci má prvý náš odborník v uměl.
výchově pan prof. Jos. Patočka, Předplatně na časopi
lento (6 čisel, z nichž poslední bude katalogem vý-
stavy) stanoveno na 2 K a pořadatelstvo, majíc na
mysli hlavní úkol svě výstavy, aby všude a plně tě-
ženo bylo z vychovávacího vlivu umění, podarujc jed-
noho z každého 100 předplatitelů cenným originálem
aneb výtečnou reprodukcí uměl. děl na výslsvě vy-
stavených. (Přihlášky dějí se u p. Oldřicha Hepnara.
učitel v Hoře Kutné.
profesor
Jos
Patočka
Hepnar
Kutná
22
article
— Výstava hežická. Čistý výnos z vánoční zpěvo-
hry „Budečské jesličky“ (56 K 80 h) provozované ve
Lhotě pod Libčany, odevzdala tamní čtenářská jednota
správě obecné školy ve Lholě pod Libčany, aby ho
užito bylo k hromadné prohlídce školní mládeže lib
čanské letošní hospodářsko průmyslové a umělecke
výstavy v Hořicích. Příklad ten jest zajisté hoden ná-
sledování
— Východočeská výstava v Pardubicích 1903. Ne-
očekávané účastenství k výstavě této přimělo výstavní
výbor k tomu, aby dosavadní rozměry výslaviště
kleré již nyní všechny dřívější výslavy n
českém venkově pořádané daleko převýšily, ještěo
zračnou míru rozšířil. Rovněž i původně stanovené
rezměry průmyslového paláce, vzhledem již k došlým
a přijatým přihláškám, ukázaly se dnes již býti ne-
postačitelnými a bude palác tento, na jehož konstruke
již nyní se pracuje, v rozměrech svých dvojnásebn
zvětšen. Vedle průmyslového paláce postaveny budou
zvláštní rozsáhlé budovy, totiž strojnický pavillon.
Lhota pod Libčany
Lhol pod Libčany
Hořice
Pardubice
23
article
strojovna, budova pro zemědělství a celá řada menších
budov, z nichž uvedeme zvláště rázovitou budovu pro
průmysl domácký. Se stavbou budovy administrační
započato bude v době nejbližší. Z velkého průmyslu
přihlásil se též velký počet firem se samostatnými pa-
villeny, z nichž mnohé úhledností a rázovatosti svej
výstavě zvláštního půvabu a zajimavosti dodávati bu-
dou. Jmenovitě záhodno uvésti významné přihlášky
okolních velkostatkářů, kteří postaví zvláštní budový
pro hospodářství lesní, rybářské, honební (s různým
sbírkami a pod.). Pro dobu výslavní zajištěny jsou
různé výslavy dočasné, při kterých odborné kursy
přednášky pořádány budou. Pro vystavovatele zaji-
štěny jsou již různé medaille a čestné odměny státní
zemské, okresní i místní. Výstava bude zahájena dne
26 července a potrvá do 15. září 1903. Poplatky z mí-
sla jsou: Na volné prostoře místo stavební 1 m' K 2.—
k jinému účelu 1 m2 od 50 h do K 1.—, místnosti polo-
kryté za 1 m' K 2.—, místnosti kryté za 1 m' a) n
místě se všech stran přístupném K 6.—, b) na stolech
se stěnou K 6.—, c) na stolech K 5.—, d) na stěnách
K 3—, c) na stěnách v chodbě K 2.—. Nejmenš
možné místo, které vystavovateli může býti propůj-
čeno jest 1 m', a mista se všech stran přistupného
2 m2. O podrobnějších podmínkách vystavování lze
se informovati ve výstavním řádu, který na požádání
záslán bude.
m 2
24
article
— Ohrazáma v Rudolfině zůstane zejtra v pon-
dělí, rovněž jako každý svátek od 11—3 hod. ote-
vřena.
— První výpůjčka Úslřední Matice školské v je-
tošním roce byla učiněna dne 30. ledna. Nedoslávale
se jí na zaplacení nájemného z některých škol, pro
čež byla nucena vydlužili si HOCO K. Příjmy za měsíc
leden stačily právě na ubražení služného učitelstvu
splatného dne 1. února. Jest ovšem nyní období zá-
bav, ze kterých Ústřední Matici školské dostane s
zajisté značnějších přijmů, avšak pro samé sbírky
nejrůznějšího druhu zapomíná se leckdy na nejdůle
žitější a také nejdobročinnější ústav národní, Ústřední
Matici školskou. Žádáme svých členářů, aby nejen
sami při každé příležitosti menšinové školatví naše
podporovali, ale také aby všude získávali nové pří-
znivce a nové členy Ústřední Mat ci školské, nebot
»Jen tim v budoucnosti zkvetem, co dáme dnes svým
českým dětem«, jak praví epigram předního českého
básníka, vylištěný na pokladničkových diplomcíc
matičních
— Mísiní odbor Ústřední Matice školské pro Bn-
beneč a okolí pořádá výroční valnou hromadu v pon-
dělí 2. února o 145. hodině odpoledne v místnosti p
Bambáska v Bubenči. Páni členové se žádají, aby
se v hojném počtu dostavili
Bambásek
Bubeneč
25
article
— Zadáni dedávek strojnickému průmyslu. S
sírany komise pro splavnění Vitavy a Labe došle
právě, jak se s kompelentních míst dovídáme, tová-
ren na stroje vyzvání, aby podaly nabídky na do-
dávku železných konstrukcí pro jez a zdýmadi
vraňansko-hořinské. Dodávky tyto, jež representuj
náklad půl millionu, zadány budou ještě průběhen
měsíce února. Mimo to zadány byly zmíněnou ko-
misí dodávky v obnosu 200.000 K. Vzhledem na ny
nější nedostatek práce v průmyslu železářském vzbu
dily tyto dodávky pro zúčastněné kruhy nematý
zájem.
— Kanceláři pro zlužbu dozorčí a výkonnonv
okresích pražských loni dáno k vyšetření 55,187 zále
žitostí. Doručovatelé dodali 68.989 kusů. Zájmů s vý
sledkem vykonáno 655, bez výsledku 13.199, dražel
exekučním zabavením svrchků nařízeno 6593. Exe-
kucemi vydobyté obnosy a v kanceláři složené do-
sáhly výše 384.C88 K 67 h.
— Propužtění a předčasné pensionování některých
přednostů stanic ústecko-teplické dráby. Velice z
jímavá zpráva docházi z České Lípy z pramene zcel
spolehlivého. Reditelství ústecko -teplické dráhy pře
nějakou dobou tajně vyšetřovalo celou řadu před
nostů stanic na tratích svě dráhy, obviněných ze zpro-
nevěry a zneužití své úřadní moci. Jakým způsoben
se přehmaty jejich dály, není ještě uvedeno na veřej
nost, ale z informovaných kruhů se tvrdí, že bylo
to obchodování s uhlím objednaným pro stanici
prodávaným stranám, v připadech jiných všelijaké
výhody, poskytované přednosty stanic správám dol
v pánvi ústecko-teplické, ovšem za případné nemal
odměny. Jisto jest, že ředitelstvo ústecko-teplické drá-
hy po předchozím vyšetřování zakročilo proti předno-
stům stanic tím, že částečně mnohě z nicl
včerejším dnem propustilo, částečn
dalo mnché na předčasný odpočinek.
Český Lípa
C 88
Reditelství ústecký
26
article
— Hromnice. První významnější sválek v dob
kdy nastává pozvolna obrat ze zimy k jaru — Hrom
níce — spojen v prostonárodním bájesloví s četným
obyčeji, zvyky a pověrami. Odůvodnění jména hromni
odtud, že jimi počíná hromová t. j. letní polovic
roku, zdá se lidovému názoru nejpřirozenější. V kau-
sálním dějinném postupu vykládá se, že zaveden svá-
tek ten papežem Gelasiem roku 949, aby jím nahradi
a tím tak zastavil římské slavnesti pohanské, luper-
kalie, jež měly ráz původně pastýřský, později maso-
pustně rozpustilý. Očistný význam jaký dán křesťan-
skému svůtku Očišťování P. Marie měly i původně lu-
perkalie. Průvod s hožícími svícemi kolem kostel
anebo v kostele, měl nahraditi průvody luperkální po
městě konané. V křesťanství slaví se svátek ten 40.
den po narození Páně, jak zákonem Mojžíšovým oči-
šťování přikázáno. Svíce o hromnicích posvěcené se
rozsvěcují v čas bouře, odkud slovou hromničky nebo
hromnice. Od hromu chrání též v lidovém podání kviti
svěcené o božím těle, uhlí z hranice, na které pálí n
Hrom
Mojžíšův oko
27
article
Bílou sobotu Jidáše, vlašťovčí hnízdo a kočičky svě
cené na Květnou neděli. Ze stromů a květin oddalují
hrom: habr, jeřáb, netřesk, kopřiva, jasan, liska
černobýl. Hromničky se bojí všichni zlí duchové,
zvláště čerti. V pisních žákovských ze středověku
čteme o přispěvku rektorů školských zvaném „hrom-
ničkáles“, jejž přinášeli žáci na zakoupení svíce
„hromničky“ Význam Hromnie v přírodě jevi se prvou
nadějí na lepši a teplejší časy, dle lidového smýšlen
„musí skřivánek na Hromnice vrznout i kdyby mě
zmrznou!“, Ač z pozorování několikaletých stanoven
příchod skřivánkův na dny únorově pozdější, přece jen
věří lid, že přiletí-li na pole skřivánek o Hromnicích
bude rok úrodný, jinak obává se hospodář neúrody
zavítá-li však před Hromnicemi, bude ještě dlouhe
zima. Chodí proto v den svátku toho hospodáři i ho
spodyně do polí, aby věštbou přírodní se potěšili neb
zarmoutiti. Dle pořekadla: „Jak dlouho před Hrom
nicemi skřivan zpívá, tak dlouho po Hromnicích bvud
mičeti“ jest časné objevení se skřivánka též neblahým
Dle jiné pranostiky má-li býti úrodný rok, musí n
sv Blažeje píti skřivan z koleje. Sv. Blažeje pak jest
den po Hromnicích; snad miní se zde skřivánkem
náš věrný chocholouš, který za mírnějšího počaší ve-
seleji na polích a silnicích si vede. Sv. Blažej u lidt
ciěn v řadě čtrnácti pomocníků, kleří pomáhají v roz-
ličných nemocech, lento svatý v nemecích krčních
Kladení hromniček na krk ve chrámech křesťanských
na den sv. Blažeje koná se v důvěře této. Dokud u nás
kvetlo soukenniciví, měly cechy živnosti télo patronem
svým sv. Blažeje a vyobrazovaly ho s vochlí nebo
svíci v rukou Býval též ochráncem stád, čemuž na-
svědčují mnohé formule, jimiž pastýři žehnají sládo
vyhánějíce je na pastvu. Mnozí vidí v něm náhradu
za slovanského bůžka Velesa, ochránce stád.
Jidáš
svatý Blažej
Blažej
svatý . Blažej
Blažej
28
article
— Z plírody. Od zimního slunovratu uplymu
již měsic, siunce nyní ješiě rychlejí postupovati bud
paprsky svými k severu. V domácnostech venkovských
od stalku největšího až ku poslednímu baráčku chudě
vdovy naděje jara opět pučí — v nászdách husích
Nedávno ještě byl loňský dorost tohoto nejvýznam-
nějšího a nejužitečnějšího ptáka domácího vzácnou
veličinou v gastronemických otázkách přečetných do-
mácnosti a již zase zárodek k novým, milým, jarnim
žlutáčkům a letním bělounkým husičkám klade hust
pemenice. Ke konci ledna anebo na počátku únor
počíná cbyčejně v našich venkovských domácnostech
příjemná tato starost hospodyním, aby řádně odbíraly
z hnízd snesená vejce, ukládady je do míst studeněj-
ších a podiožily k vysezení až v době dle počasí př-
hodně. Letos krutě dolehly hstopadové i pozdějš
mrazy na plactvo naše polní, vypravují hospodáři, jal
při nedávné polní práci za oblevy nalézali zmrzl
ptáčky, brhlíky, zvonky a i na polich pod drny a hrou-
dami. Že drsné mrazy panují lelos na severu evrop
ském, toho důkazem jsou hejna kvičal, která z bře
zových lesů končin severních přilětají pochutnati
na našich jeřabinách. Hnizdí sice tento uhlazený droz-
dovilý pták na četných místech u nás, ale v zim
zalétají k nám nejvice menší i větší hejna z brani-
borských a pomolanských lesů a roštin březových
V denním přeletování vran shinklých opět ve velik
hejna pezorovati lze pravidelnost: k devšté ráno let
na východ, kolem čtvrté hodiny na západ. Již v únor
počnou oddělovali se jednollivé párky, pliinen k seb
29
article
vřelen a zahůjí tato čeled havranská se so lkami a stra-
kami první pohádku věčně mladého a omlazujicík
jara. Z bylin nejdříve z jara plody se chlubí mechy
a lišejníky. Bujejí věude pod sněhem i za mrazu
mají-li jen kousek ornice k uchycení se, na skalách
zdech, kmenech, střechách cihelných a doškových?
spokojeny jsou s nejrozdílnější půdou, pískem sypkým
i bahnem na nížinách, dělají huslý drn široko daleko
se táhnoucí. U velikém hospodářství přísody jsou
mechy velmi děležitými činiteli. Usazují se na místa
holá, neohmezeně bujíce, poskytují úrodnou prsť do-
konalejším rostlinám. Pohlcují lakotně vlhko a dávají
vznik pramenům na horách, počátkům potoků a řek
Zdrojůvkou na př. zacpávají skuliny mezi trámovinl
u dřevěných domů v domněnce, že nikdy nechytne
z ohromných drnů a z lodych listových ploníky dělají
mnohde kartáče a chvošťálka; trhlozubu v octě vaře-
ného v lékařství s prospěchem proti krvoloku užívali:
vlákna nepukavy na způsob aksamítu půdu jemně
stále přikrývají, porostnice nebo játerník i játrovka
proli neduhům jaterným a změtení útrob břišních vý-
tečným jest lékem. Mista nejsušší a nejneúrodnějši
pokryly lišejníky skalní, zemní a stromové. Na kme
nech jehličných léčivá provazovka; na vřesovištích,
v borech, po nížinách i horách pukléřka nebo plicník
výborný lék v neduzích plicních; hávnatky podávali
v prášek rozmletou proli vzteklině psí; thé z dulkatces
mlékem proti souchotinám nejlepším jest prostředkem:
kde neni chmele, přidávají lišejník ten do piva. Na
místo chininu proti zimnicím, dobře je požiti odvaru
terčovky, lišejníku to na strumech ovocných rostou-
cího. Nekonečná řada bylin těchto prostinkých tak mo-
hutný má význam v celkové účeinosti naší přirody
30
article
— Dosavadní výdojny okružních listků na ná-
draží cís. Frant. Josefa, rak.-uherské společnoslia
rak. severozáp. dráhy v Praze budou dne 1. ú no ra
1903 zrušeny; týmž dnem nově zřízené dvě
výdejny rak. stát. drah v Praze—I., Hy-
bernská ulice č. 12 (Schenker a spol.) a
v Praze—II., Havličkova ulice č. 1. (Šule
a spol.) otevřeny a sice ve všední dny od 8 hodin
ráno až do 12 hodin v poledne a od 2 hod odpol.
až do 6 hodin večer; v neděli a ve svátky od 9 hot.
ráno do 12 hodin v poledne. Obě jmenované kance-
láře rakouských státních drah jsou oprávněny za vy-
hotovení složitelných okružních lístků vyzvednonti
od objednatele 2% poplatek z ceny proda-
ného okružního lístku, nejvýše vžak 2 mar ky
za každý prodaný okružní lístek.
— Přerušění dopravy na trati Plzeň—Budějovics.
V noci na včerejšek o 11. hod. zlomila se mezi
stanicemi Plzní a Plzencem u nákladního vlaku č. e2
osa u tendru. Následkem toho opezdíl se vídeňský
osobní vlak č. 17 o 1 hod. 53 min. a rychlovlak
z Plzně k Vídni č. 2 o 1 hod. 51 min. Kromě
opozdění nestalo se ničeho.
— Ezekuční prodej domu. U okresního soudu n
Král. Vinohradech konala se včera exekuční dražba
domu čp. 121 v Podolí; koupil jej obchodnik z Kar-
lina V. Dubský za 9900 K. Odbadní cena obnásel
11.211 K. Předepsané vadium složilo 7 kupců.
František
Josef
Schenker
Budějovics
V Dubská
Praha
ha
bernský ulice
Havličkov ulice
Plzeň
Plzenec
Vídeň
Vinohrady
Kara
II
okresní soud můj Královský
31
article
— Dražba na deskový stalek Vostředek. K zakro-
čení Hypoteční banky konala se včera dopoledneu
zemského soudu na Ovocném trhu dražba deskového
statku Vostředku v okresu benešovském. Statek z přisl.
oeněn byl ohnosem 235.928 K 39 h. Nejmenší podání
slanoveno obnosem 157.285 K 60 h. Z koupěchtivých
složilo 7 vadium. Statek, který byl kdysi vlastnictvím
hr Zd. Waldsteina a náležel nyní manželům Joselu
a Aloisii Krudencovým z Pardubic, vydražil za 201.000
K. p. Ferdinand Pecha, bývalý uzenář, nyní statká
ve Střelhošticích u Horažďovie
— Dráha Sudeměž—Stará Paka. Píše se nám:
1 elos na jaře mělo býti započato se stavbou télo drákr
ale začátek opět odročen. Okresní výbor, městské za-
stupitelstvo a cukrovar v Mladě Boleslavi podaly zem-
skému výboru a družstvu pro vystavění dráhy žádost,
aby dráha Sudoměř—Stará Paka ústila do nádraží
české severní dráhy v Mladé Boleslavi. Zemský vý-
bor zahájil vyjednávání s ředitelstvím této dráhy
skutečně docleno přičiněním posl. Maštálky dohod-
nulí, že nová dráha bude ústiti do nynějšího nádraži
boleslavského. V těchto dnech byla dokončena při-
slušná změna plánů, která bude zaslána ministerstvu
železnic. Po schválení plánů bude se konati kolau-
dační komise. Stavha dráhy zadá se ve třech dilecha
ovšem ve všech začne se současně pracovati
— Ke zprávě o požáru kartounky na Smíchov
dlužno dodati, že požár zpozoroval nejprvé sluha
Fr. Tůma, který domovníka probudil a tak o věasné
zahájení záchranných prací se přičinil.
Zdeněk
Waldstein
Josela
Krudencův
Pech
Maštálek
Tůma
Pardubice
Stará Paka
mladit Boleslav
Sudoměř
Mladá Boleslav
Smíchov
Francie
32
article
— Něco ze života ditěte — pohrobka. Z Ústín.
Orlicí se nám sděluje zajímavý případ: Ve Vídni pře
časem zemřel ústecký příslušník, dělník Josef Oplistl
a zanechal po sobě vdovu s pěti nezaopatřenými dětmi.
Čiyři měsícé po jeho smrti narodilo se vdově šestě
dítě — pohrobeček. Chudá žena, která živila se po-
sluhováním, nemohla uživiti šest hladovících krků
vehnána v zoufalou tíseň odebrala se na vídeňský
m-agistrát, kde díté své odevzdala, prosic, aby připadlo
domovské obci na starost, jinak, ze by dílě umřelo
hlady, protože nemůže je vedle druhých svých pěli
dítek uživiti. Vídeňský magistrát dopsal městskému
úřadu v Ústí n. Orlicí, aby si pro dítě poslali. Městský
úřad v Ústí n. Orlicí vypravil do Vídně ženu strážníka
B. Brožkovou, aby dítě přivezla. V kanceláři vídeň-
ského magistrátu odevzdáno ji dítě úplně nahé, bez
košilky, beze všeho, takže průvodkyně musila je zaba-
liti do svého šálu. Osud přivezeného děcka-pohrebka
dojal ústeckého soudního kancelistu p. Fr. Pekárka,
že sám bezdétek, ujal se ho se svou cholí a přijal
je za vlastní. Dobročinný tente skutek provázen jest
v Ústi všecbecnou pochvalou
— Česká továrna vyhořela v zněmčené obci
Hilválech. Dne 29. t. m. vypukl v továrně a slévárně
českého průmyslníka p. Josefa Daniela Lonka v Ill-
vátech u Ústí nad Orlicí požár z přičin nepovědomých
a strávil rozsáhlou slévárnu i k ni přiléhající obytná
stavení. Na budovu tovární jesí na štěstí p. Lonek po-
jištén; ne však na stroje, jež ohněm úplně zničeny.
Oplistl
Brožkův
Pekárek
Lonek
Ústín
Orlice
Ústí
Vídeň
Ill
Ústí nad Orlice
33
article
Obnáši tudiž celková škoda asi 20.000 .
— Nebezpočné lůžko. Hlídně Josef Buhálek, 68 j
starý, vyhledal si včera velmi nebezpečné lůžko k od-
počinuti. Lehl si v cihelně vídeňské společnosti ve
Veleslavíně a z tvrdého spánku hyl pojednou velkou
palčivosti probuzen. K nemalému překvapení shledal,
že si připálil záda, žel, že tete poznání nastalo u
pozdě. Popálený hlidač byl naložen na vůz a převezen
do Prahy, ale na cestě zemřel. Mrtvola byla pak
dopravena do patholog. ústavu
Buhálek
Veleslavín
Praha
34
article
— Společnost miadistvých zlodějů byla včera vy
pátrána na Král. Vinohradech. V poslední době byl
provedeno několik krádeží, zejmena v papirnických
obchodech na Král. Vinohradech a ve Vršovicícha
pachatelům předvčírem přišlo se na stopu. Několik
chlapců přišlo totiž do krámu obchedníka s papírem
p. Tittelbacha v Palackého třkdlě na Král. Vinohradech
a koupili si jednu pohlednici. Po odchodu školáčká
zpozoroval obchodník, že mu scházi asi 100 kusů po-
hlednic. Rozběhl se za malými zákazníky, z nichž
dva zadržel a policií odevzdal. Vyslýchaním jich byle
zjištěno, že několik školaků z Vinohradů a z Vršovie
utvořilo společnost, mající za úkol prováděti krádete
v obchodech. Byli už tak pokročilí, že si zavedli zlo-
dějskou hantýrku. Jakmile jeden oznámil „dnes bude
hic“, znamenalo to pro ostatní členy společnosti, že
vypátral vhodné místo pro vykonání krádeže a že se
mají k výpravě připraviti. Zvolal-li vůdce „krůtai-
rozprchli se všichni, neboť „krůlou“ byl strážník.A
když vůdce vztýčil ruku a zvolal „pres!“, znamenalo
to, že výprava je bezvýsledná a že dlužne okamžite
zmizeti. Zadržení chlapci byli propuštěni na svobodu
a za nedlouho přinesli 43 pohlednice a 62 písanky,
které odcizili v obchodě p. Titlelbacha a p. Smolíka ve
Vršovicích. Poněvadž poškozeným škoda byla nahra-
žena, nežádnli za úřadní potrestání malých provinilců.
kteří byli odevzdání k potrestání rodičům.
Král
Tittelbach
Palacký
Smolík
Vinohrady
Vršovice
35
article
— Sázka o litr „ččerta“. Na posezení vypít litr p-
lenky „čerta“ — takový nesmyslně bravurní kousek
provedl truhlářský pomocník Malěj Otys, 23 roky
starý a bydlicí ve Vršovicích č. 25. Všaktě také za-
žil mrzutě následky této sázky. Otys se svým sou-
druhem 19letým Janem Passaurem z Vršovic roz-
vážel předvčírem dříví obchodníku p. Janu Grieslovi
z Vršovic. Oha zřízenci po vykonání svých povin-
nestí nevrátili se do závodu svého zaměstnavatele,
aby mu odevzdali vybraných 18 K, nýbrž odebrali se
do hostince, aby provedli sázku. Otys vsadil se o de-
sítku, že vypije litr „čerta“. Passauer dal protisázku,
ovšem nepatrnou, poněvadž neměl peněz, že Otys
takové množství likéru nevypije na posezení. Sázka
tedy začala. Passauer hasil žízeň ppivem a Otys pro-
léval hrdlo „ččertem“. Až do polovice láhve likéru
statně ubývaio, ale polom Otys začal rudnouti, jazyk
mu dřevěněl a kdvž častějí musil vyjlti z mistnosti
Passaur
Griesl
Vršovice
Malěj Otys
Otys