2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. ú nora 1903.
5
article
To je veliký omyl, jejž dnes nebudu vyklá-
dat, ale, pánové, buďtež přesvědčeni, že ten
„omyl“ budoucnost nám prokáže.
Končím tudíž kapitolu o taktice tím, že
pravím: obstrukce jest jen prostřed-
kem kcíli a nikoliv cílem, a tu je při-
rozeno, že se o něm — jak také klub se ohrom-
nou většinou usnesl — od připadu ku případu
musí rozhodovati: kdy a kde jej nejvhodněj
Národ, jenž poslance, jako své vyvolence
vyslal, přece tolik důvěry míti k nim musí,že
užijou v příhodné době nejpřihodnějších pro-
středků, alespoň více důvěry, než k různým he-
slům a frásim různých frakcí a frakciček, v ná-
rodě podkopávajících důvěru ku poselstvu če-
skému.
V nejnovější době se nám zase vytýkala cha-
bost proto, že jsme propustili jednak cukern
předlohu, jednak branné předlohy z
obstrukce. O poslednější jsem již mluvil, nie-
méně promluvím o věci ještě obšírně. Připuštění
cukerních předloh znamenalo záchranu našeho
cukrovarství a s ním souvisícího zemědělství
řepařství, zamezení předloh těch znamenalo po-
škození obou, poškození vývozu našeho cukru
do Anglie a pomožení exportérům německým
francouzským, a tím nepřímo poškození našeho
zemědělství a řepařství. Obstrukce proti těmto
předlohám provozovaná neznamenala by tudíž
řiznutí do masa vlády, nýbrž říznutí do masa
vlastního. Tím nepochopitelnější tedy byla ob-
strukce agrárníků i národních sociálů. Nevidě
jsem dosud tak ničím neodůvodněnou obstrukei
jako byla tato, jež nikomu neuškodila, nýbrž od-
půrci prospěla, poněvadž tu vystříleno všech 17
nutných návrhů těchto stran zbytečně, jichž
jinde naší pomocí dobře by se byly daly užiti;
mímo to strany ty odpůrcům ukázaly slabiny
svého postavení.
Proč pustili jste brannou předlohu?
Anglie
6
article
Mohl bych prostě odpovědět: učinili jsme.
jak jiná léta. Ale půjdu dále. Učinili jsme tak ze
dvou důvodů, a sice jednak proto, že nechtěl
jsme, by tato předloha byla provedena čl. 14.
poněvadž tu by se byla provedla tak, jak byla
předložena, i s těmi 6000 náhradních záložníků
kdežto my jsme měli pevnou naději, že při pro-
jednání ve výboru se pro těch 6000 náhradních
záložníků nenajde většina.
A nezklamali jsme se; jakmile jsme př-
pustili předlohu ku projednání, bylo hned pa-
trno, že vláda poznala, že nemá pro ni většinu
a upustila od nejtěžšího břemene, od povolán
6000 náhradních záložníků k činné službě.
My měli jsme však ještě jiný důvod pro
své rozhodnuti. Neklamte se, pánové! My po-
třebujeme silného a mocného Rakouska ! Snad
v budoucnosti na svém těle poznáme, že h
potřebujeme k obhájení jednotnosti naší vlasti
proti útokům starých svých nepřátel, zevníeh
i jiných. My jsme dosud přece svojí existeneh
poukázání na Rakousko. Proto náš boj neplat
monarchii a dynastii, nýbrž nepřátelskému nám
systému centralistickému, při čemž si přejeme
Rakouska ke všem národům stejně spravedli-
věho. Proto také propustili jsme brannou před-
Přicházím nyní k řadě výtek, jež ze stran
a frakcí odpůrčích se nám činí.
Rakousko
7
article
Především se nám vytýká, že prý jsme
opustili prapor státoprávní. Ne
znám výtky bezdůvodnější, nežl
je tato. Naše adresy a všecky naše
projevy ostatní svědčí o opaku toho, c
se nám vytýká.
Dále se nám říká, že prý jsme bo
o jazykovou otázku prohráli. J
se táži: Kde jsme jej prohráli? Pře
hlédněme si stručně vývoj celé věci! Samo-
vládu německého jazyka ve vnitřním úřadování
nemohli Cechové prolomiti ani za vlády hraběle
Taaffa, ač tehda zástupcové národa českého
byli ve vládní straně. Říkalo se tehda, že
vnitřní úřadní řeči německé vyžaduje státn
zájem.
Teprve hrabě Badeni dal nám vnitřn
úřadní češtinu, my však jsme mu za ni nedali
ničeho a nemohli jsme také ničeho dáti, nebot
nepočitaje ani platných zákonů jiných, sám
státní základní zákon nám ji zaručuje.
Násilí Němců vzalo nám následkem sla-
bosti povědomých kruhů to, co nám bylo dřive
dáno. My jsme sice nedosáhli změny — to je
pravda, ale stav jazykové praxe zůstal týž, jaký
byl před výnosy Badenovými
My domáhali jsme se restituce, ale návrhy
činěné nám jsou takového druhu, že znamenají
rozhodně zhoršení nynějšího stavu; proto n
ně nikdy a nikdy, za nijakých pod
mínek nepřistoupíme.
Taaff
Baden
Němec
Badenův
8
article
Nyní volají na nás z domova jedni: zjed
nejte satisfakci za čin ze dne 17. října, jin
však: nevěste všecko na hřebík jazykové otázky,
kdežto třetí praví: tato vláda hlodá rozřešen
proti nám, a proto nechte věc raději neroz-
řešenu, než aby byla rozřešena špatněl
Na vše to odpovídám: My budeme se
domáhati dále a stále práva nám
příslušícího, nedopustíme zkrá-
cení našich práv, aniž učiníme
otázku tuto jediným a výlučný m
předmětem naší činnosti parla-
mentní.
Z dosavadních zápasů jedna věc zůstala;
dnes už se nemluví o nemožnost
vnitřního českého jazyka, jako se to
dělo dříve, ani ve vládních, ani v jiných pro
jevech. Váha tohoto momentu přece také se
nesmi zneuznati.
Vytýkalo se nám, že jsme opustili náš jazy.
kový program. Tato trpká výtka boli a pál
protože je nezasloužená. Až budou uveřejněny
všecky elaboráty námi vypraco-
vané, pak se ukáže, jaká se nám děla křivda
Naše prohlášení o jazykovém právu českém, uči
něné v poslední sehůzi nedávných konferencí
zřejmě to dokazuje.
My stáli jsme vždy a stojíme dosud n
starých dobrých zásadách, od nichž ani na pí
jsme neustoupili:
1. že jazyk český i německý
jsou rovnoprávny a rovnocenny
v celé zemi, u všech úřadů a pro
všecky úkony;
2. v Čechách Čech i Němec v celé
zemi v ústním jednání i vpisemném
podání i jednáni u všech úřado
musí svým jazykem dojiti svého
práva.
Němec
Čechy Čechy
11
article
To jsou zásady, které výkonný výbor naší
strany schválil pro první už konference, a zá
sady ty jsou naším vodítkem pro vždy-
Veškerá obviňování, proti nám pronášená
jsou tedy lichá, a každého poctivě pracujícího
bolí, když pozoruje různé podezřívání.
A co vše se nám vytýkalo v době letošních
konfereneí! Div, že jsme nebyli prohlášeni z
zrádce národa proto, že jsme tam sli. A přece
jíti tam bylo politickou nutností.
Němci i vláda nastrojili konference jen proto
aby dokázali nahoru, že s námi nic není, my
že jsme nesmířitelní, — a aby pak měl
čím odůvodniti různá zamýšlená
opatření proti nám.
Měli jsme snad my usnadniti vládě a Něm
cům ten důkaz? Proč? Vždyť naše právo je
tak dobré, že je můžeme všude obhájiti!
My jsme věděli, že z konferencí nic ne
bude, že moravští Němci znemožní výsledek.
To se splnilo. Již dne 10. a 11. lednav
schůzi rady moravských Němců byla věc roz-
hodnuta, a dne 20. ledna v česko-německé kon-
ferenci čeští Němci konference na dobro pocho-
vali. Tážu se nyní: nebylo by bývalo velikou
chybou, konferenci těch neobeslati?
Končím: situace ve Vídni je zlá — o tom
není pochybnosti. Ale víle, co je ještě horší?
To, že nejsme úplně solidárními, že žurnalisticky
i ústně veřejně se potíráme, že se tak poško-
zujeme nahoru i dolů, místo co bychom své
názory vyměňovali ve svých klubech, rozhod-
nuti vělšiny se podrobovali a v zájmu národa
pracovali společně na jeho prospěch.
Němec
Německo
Vídeň
12
article
Proto volám po solidarit
všech, kdož chtějí dobro národa.
Dohodněme se upřímně — na pro-
středeích a krocích — ale pak jdě m
tou cestou jako jeden muž. Jen tak
zvítězíme.
Já vidím možnost nápravy poměrů je
v tomto vzájemném dohodnutí a v solidárním
postupu.
Ve Vídci jest nyní ovšem největší překáž
kou lepší úpravy poměrů osoba ministerského
předsedy Körbra, jenž německé levici jest
upsán a nemůže a také snad nechce ničeho
učinit ostatním národům.
Jeho odstoupením nastaly by
ihned poměry snesitelnéjší a proto
my veškerým úsilím praco vat
chceme a musíme k jeho pád u.
Jakými cestami to, pánové, učiníme,to
ponechte poslancům. Vždyť těžko a nesnadno
je vzdáleným pozorovati terrain a určovat
z dáli prostředky. A ptáte li se mne, jaké za-
ujmeme nyní stanovisko? Odpusťte mi odpověd,
kterou nyní dám. Také v tom záleží naše
chyba, že urbi et orbi hlásíme vždy napřed,
co budeme dělat. Neboť výklad náš neslyšíte
jen vy, ale i naši nepřátelé, kterým pak je
snadno na odboj se připravit. Mohu vás ale
ubezpečit, že jednati budeme jena
jen tak, jak prospěchu a dobru
našeho národa nejlépe to pro-
spěje. (Výborně! Hlučný, trvalý potlesk
pochvala.)
Körbr
13
article
Posl. dr. Kramář:
Posl
doktor
Kramář
14
article
Velectění pánové! Dosavadní předseda
jak doufám i budoucí náš předseda (Výborně
Výborně! Hlučný potlesk.) mluvil před vámi
o různých aktuálních otázkách politiky české,
o různých otázkách taktických, o otázkách spor
ných, ve kterých hledány byly příčiny útok
proti naší straně. Dovolte mi, abych neopakoval
to, co řekl p. dr. Pacák a bych se obráti
ke druhé stránce výtek, které nám byly činěny.
k výtkám, které se týkají ne okamžité politiky
na říšské radě, nýbrž celého fundamentu naši
politiky české. Myslím tím manifest spojenýeh
radikálnich stran, který byl vydán proti naš
straně před několika dny a který končil zbož-
ným přáním, které jest ostatně u všech mladýeh
stran pochopitelné: »nové lidi«. Dovolte, abych
se tímto manifestem poněkud zabýval. Mělo li
toto ohražení nahraditi mnohými slovy, co tam
snad scházelo na důvodech, nechci manifestu
toho v tom následovati. Chci se zabývati zá-
kladní myšlénkou onoho manifestu, základní
myšlénkou, klerou hlásají spojené strany radi
kální, základní myšlénkou toho, co prý český
národ povede ke spáse a k lepší budouenosti.
Víte, co jest základní myšlénkou manifestu na-
šich radikálních stran? Každá politika pozvolná
která hledí krok za krokem sesíliti naše posta-
vení, která krok za krokem hledí zjednati na-
šemu národu kus práva, kus možnosti, abys
dále rozvíjel, jest zradou na národu, je-
dině možnou politikou jest nechtiti ničeho
chtíti jen jedno velké: český, svobodný, samo-
statný stát a nadpráví českého národa v krá-
lovství českém.
doktor
Pacák
15
article
Dovolte, abych to krátce nazval, politíka
katastrofální. To přece přiznáte, že obyčejnou
cestou, dokonce snad i nejbouřlivější obstrukeí
toho všeho sotva docíliti možno. Politika ta po-
čítati musí na katastrofu a jest odleskem jistých
starých politických hesel, která byla u nás vůd-
čimi v minulých desítiletich. Mně zdá se, že
naši páni radikálové trpí velice nedostatkem
perspektivy. Všechny otázky vidí jen v bezpro-
střední blízkosti, nevidí je tam, kde stojí, ne-
vidí je ve všech těch poměrech, v tom zbar
vení, které jim dává tón, nevidí, že nestojí tal
blízko a že nestojí jen tam, kam sahá obzor
těch, kteří se politikou tou zabývají. Zdás
mně, že radikální politikové také trpí tím, že
přejímají stará hesla, starou taktiku politiky
české a nedbají pranic na to, že všechno naše
okolí se změnilo, že jsou všechny poměry nové
a že se nacházíme se svými národními tužbami
v docela jině situaci, nežli byli naši předchůd-
cové v létech 60. a 70. Od let šedesátých
změnilo se velice mnoho, tak mnoho, že s
člověk skutečně ptá: jest to možné, aby vy-
stoupily dokonce tři spojené radikální strany
nepozorovaly i myslily si, že všechno zůstalo
stejné, jako zůstala stejná hesla politická,
která chtějí ony strany v českém lidu zase dnes
přivěsti k platnosti.
Podívejme se, co se všechno změnílo
Především změnilo se Rakousko. V létech
šedesátých internacionální postavení bylo na-
prosto nejasné, nebyla rozřešena otázka italská,
a nebyla rozřešena otázka německá. Rakousko
bylo ještě v expansivní politice jak italské, tk
německé a následkem toho bylo a musilo být
stálé připravování se na polittekou kata
strofu a to dávalo jisté oprávnění politicktm
Rakousko
16
article
stranám, aby s těmi katastrofami a na tyto ka
tastrofy svou politiku zařizovaly. Maďaři, vele-
ctění pánové, na takové katastrofy svou politiku
zařizovali a dosáhli, co chtěli. Také my zaři-
zovali jsme svoji politiku na ta-
kové katastrofy, ale propásli jsme
vhodný moment a prohráli jsme. Odté
doby se celá internacionální posice Rakousk
úplně změnila. Rakousko nemá a nemůže míti
žádné touhy více po velké expansi, Rakousko
stalo se velmoci, která potřebuje klidu, kter
potřebuje pokoje a míru, která nesmí chtiti nie
více, nežli snad zachovali, co má, která se must
vyhýbati každé katastrofě. Proto se mi zdá, že
počítati na kutastrofy zahraniční jest věcí, která
jest pro politiku, jež skutečně chce státi n
přídě daných poměrů, naprosto vyl ou-
čena.
Na druhé straně, co se změnilo okolo nás?
Maďar
Rakousko
17
article
Vzrostlo mohutné Německo! V letech 60., kdy
naši předchůdcové v politice dělali ještě politiku
fundamentálních článků a deklarací, ještě Ně-
mecko nebylo utvořeno, tenkrát byl sice námě
k tomu, že Prusko ovládne Německem, ale ne-
bylo ještě rozhodnuto, jak dopadne konečný boj-
Tenkráte, velectění pánové, také ještě německá
myšlenka nacionální neměla tu strašnou sílu.
kterou má nyní, tenkráte německonacionáln
myšlenka byla jen nařízena na sjednocené Né-
mecko. Ale od té doby se Německo nejen utvo-
řilo, nýbrž stalo se pevným státem evropským
co do moci nejen vojenské, nýbrž i hospodářské
Myšlénka všeněmecká se stala myšlenkou expan
sivnou, která zachvacuje kde koho, klerá zu-
chvacuje všechny elementy, které zde byly dříve
a které byly věrné této říši a nebyly nacionální
My pociťujeme sílu a tlak télo pilitické a hospo
dářské přemoci a také vůči tomu nemůže zůsta
česká politika takovou, jakou byla před tím, než
se toto Německo utvořilo.
Velectění pánové! Není nejmenší pochyby
že tendence pangermánské vehnaly náš nároo
přímo do náručí Rakouska, neboť jde nám nyní
nejen o Rakousko, nýbrž v tom Rakousku
zároveň s Rakouskem o nás samy. (Tak jest!)
Německo
Prusko
Rakousko
18
article
Nyní vezměme, jaké byly dřívější poměry
uvnitř naší říše. V létech 60lých. Ještě když se
tvořila ústava i v letech 70tých na počátku.
když ještě, než naši předehůdeové přišli na říš-
skou radu, měli jste zde silné a sebevědomé
strany autonomistické, s pevně vyhraněným auto-
nomistickým programem. Měli jste zde státní
správu, centralismus, který nebyl ještě v tom
velkém rozvělvení moderní hospodářské politiky
která všude si tvoří interessenty, která všude
budí zájem pro to, aby jednotlivé vrstvy hospo-
dářské byly od státu podporovány, by dostávaly
od něho buď materiální anebo morální podporu.
anebo zákonitou ochranu. V tom rozvoji moder-
ního centralismu — to jest také neštěstí naš
politiky, že v čas se nám nepodařilo, abychom
všechny ty nové potřeby správy státní dovedl
tak zařídit, aby je dostala do rukou země a aby
nezůstaly státu — stalo se, že autono-
mistické strany na říšské radě
slevily mnoho ze svého politi
ckého programu a že jsou přivá
zány svými hospodářskými zájmy
které jsou jim tímnejsilnějším
na říšskou radu, že se z nich stá-
vají skoro pomalu největši obran-
cové centralismu; vidíme, že jedn
z nejbližších nám, na příklad Slo
vinci a Rusíni, jsou rozhodní cen
tralisté. Také s tím musí česká politik
počítatí.
Rusín
19
article
Konečně se podivejme, jaké změny
se staly s námi samými, s národem
českým. Odpusťte, že maluji tak na černo.
ale nepřijel jsem do Prahy, abych maloval na
růžovo a obelhával vás a sebe. Přijel jsem,
abych pověděl úplnou pravdu, ať si komu libo.
aneho ne. V dobách, kdy vedli jsme svůj nej
větší zápas ku přetvoření Rakouska, v letech
60. a počátkem 70., byli jsme hospo-
dářsky docela jiným faktorem.
než dnes. To byly doby vysokých cel obi-
ních, doby plného rozkvětu zemědělství. Vedle
toho Němci měli jen počinající industrii, která
zvláště byla živena jen tím, že zakládala se na
řekách a potocích horských a využitkovala vodní
sily. Od té doby se však vše ch ny
hospodářské poměry světové pře-
tvořily úplně. Dnes můžeme mluviti jen
o agrární krisi, o úpadku zemé-
dělství a o prospivající industrii.
Industrie, která byla omezena na horské okresy,
kde měla vody k využitkování hybné síly, roz-
tahuje se nyní po českých vlastech, je tím
polypem, který nám bere náš ja-
zyk, který dělá německé skolyv
našem územi a který nám bere, co
náme nejcennějšího, náš český
lid. Tak se změnily poměry. A nyní si k tomu
vezměme všeobecnou, světovou kris
malého řemeslnictva — a vidíme ho-
spodářskou bilanci, jaká jest nyní a jaká byla
před tím. Řekněte sami, máme-li příčinu ku
přeceňování svých sil a ke hnaní naší politiky
do katastrof, o kterých nevíme, jak dopadnou.
Němec
Praha
Rakousko
20
article
Zdá se mně, že všemi těmito poměry, ktere
se zde utvořily, stalo se přetvoření říše rázem
na federalistickou, vyhovující celému našemu
státoprávnímu programu, fantasií, kterou si nikdy
nemohou dovoliti politikové praktičti a polilikové
zodpovědní za dobro svého národa svému lidu
který je volil
Vím, že po všem tom, co jsem řekl,či
něna mně bude výtka rakušanství. Odpusťte, ale
ta fráze, třeba by byla tolikrát ve všech radi-
kálních listech opakována, dnes již skufečně
netáhne. Promluvím zcela otevřeně. Koho chtějí
klamati pánové z radikální skupiny ? Kam
chceme vlastně z Rakouska ven ? Kam pak by-
chom připadli? Zdá se mně, že celým funda-
mentem našeho politického nazírání je to, ž
nikdy nesmíme zapomínati, že jsme na rozvo-
jové linii Německa a že jsme prvním objektem
každého germánského rozmachu. Klamati se
snad tím a mysliti si, že někdo speciálně nás
bude chrániti a zachraňovati, jest po měm soudě
velikým sebeklamem. Dojista jsem upřímným
Slovanem a nepotřebuji ze svého Slovanstv
klásti žádné speciální vyznání víry, ale tolik
musím říci, že doufati na každý způsob v zá-
chranu jenom našeho národa před Germánstvem
od Slovanstva bych měl alespoň za přiliš od-
vážné. Záchrana Rakouska a nás v něm jes
historickou staletou tradicí svropské politiky,t
Rakousko
Německo
21
article
jest fundamentální kámen veškeré internacionální
politiky světové, to je základ evropské rovno-
váhy, na které nemáme interes jen my a R-
kousko, nýbrž veškeré státy evropské, poku
nedovedou snésti převahu Germánstva. (Výborněl
Na této linii, myslím, že je potřebí, aby
se pohybovala česká politika a zdá se mně, ž
veškerým tím vývojem evropské situace,si-
tuace naší říše, situace stran na říšské radě
i situace naší vlastní změněny všecky funda
menty české politiky-
Dovolil bych si to formulovati asi tak
Dříve jsme chtěli české státn
právo napřed, aby Rakousko byl
lopší a jiné, dnes, kdy na dobytí státníh
práva rázem není pomyšlení, formule praktické
a cílevědomé politiky české musí býti jiná
Rakousko musí býti jiné a lepš
abychom my došli státního práv
(Výborně !)
Musíme chtíti toto mocnářství positivní
nejen jako menší zlo, ale obrozené, nové, spra
vedlivé ke všem národům a k jich nacionálním
a historickým právům. Za tím, aby toho se do-
cílilo, musí jíti každá positivní česká politika
To musím říci docela otevřeně a loyálně a bez
strachu před radikálními výtkami rakušanství.
neboť my tuto říši zvláště chceme a musíme
míti především pro sebe mocnou a silnou, aby
sama sebe i nás uchránila proti Německu. (Vý-
borně!)
Buďte ubezpečeni, že jako dr. Pacák an
já nemluvím z nijaké sentimentální loyálnosti
Z úst člověka, který cíti celou českou historii
by to snad dokonce znělo i trochu falešně
Jestli tak mluvím, mluvím jedině a jediněz
zdravého českého egoismu. Rozumní politikové
rakoušti se konečně také po měm soudě už
přesvědčili o tom, že jediným a pevným funda-
mentem pro všechnu budoucnost a věrnost ná
rodů k řiši jest jich vážný a životní interes n
této ríši.
Pacák
Rakousko
Německo
22
article
Velectění pánové, málo se smí věřiti loyal
ním slovům a loyalním frásím. My po desítilet
nie jiného jsme neslyšeli v Rakousku, než
o věrnosti německé k císaři, ale před 5 léty.
když Němci začali boj proti hr. Badenovi, sly
šeli jsme, že ta loyalnost a ta věrnost má jist
meze, totiž jen dotud, pokud Ra
kousko jest německé a pokud ulla-
čuje Slovany. Tato zkušenost po mém
soudě musí dovésli rakouské státníky k tomu,
že jediným pevným fundamentem této říše jsou
oni národové, kleří nemluví mnoho o loyalnost
své, za to jsou v duši tím loyalnější, poněvada
tu říší chtějí nejen pro říši, nýbrž zvláště p r
sebe.
Tyto myšlenky, které jsem zde rozbíral
nejsou nově. Byly vůdčími myšlenkami br
Badena. Hr. Badeni to byl, klerý chtěl, aby
českému národu byla získána positivní půda.
aby se dostal ze svého negativního postaven
k říši a mohl pracovati s ostatními národy
k její rozvoji a na její sesílení. Bohužel, my-
šlenka byla příliš nová, ale jsem pevně pře
svědčen, že Rakousko, chce-li býti a chce-
trvati, musí se k této myšlence vrá-
titi. Nemyslím však, že nejnovější taktika pana
ministerského předsedy, který chce udělati z ně-
mecké strany lidové státní stranu, dosáhn
nějakého cíle.
Němec
Baden
Rakousko
Hradec
Slovan
23
article
Program německý jest pravou negací státn
myšlénky rakouské a program násilí na
jinými národy nikdy nemůže býti
myšlénkou vůděí této říše. Jsem př-
svědčen tedy, že ministerskému předsedovi s
tato zkouška s novou státní stranou německou
nepodaří, poněvadž myšlénka ta není ani
novou, ani příliš osvědčenou. Německá státní
myšlénka byla v Rakousku po staletí a vy víte
kam Rakousko s touto myšlénkou to dovedlo
Čím byla ona zkouška za Auerspergů
Lasserů ve své apolheose a kam přivedla Ra-
kousko? K rozvratu a téměř ke státnímu ban-
krotu. Myslím, že najde se možnost, abychom
my v tomto směru mohli pracovati positivně n
sesilení a utvrzení této říše, ovšem jedině v tom
duchu, že tato říše bude tím, čím musí býti,
chce-li trvati, totiž útočištěm všech svých národů.
Auersperg Lasser
Rakousko
24
article
Když již mluvím o politice katastrofální
dovolte, abych promluvil také o otáz e
naší obstrukce. Pan dr. Pacák velice
správně řekl: Obstrukce nesmí být eílem, můž
býti jen prostředkem a nejméně možno jestu
nás předpisovat nějaké parlamentární straně ur-
čitý způsob obstrukce. Kdysi dělali jsme ob-
strukci jmenovitým hlasováním, ale jak jsme
přestali ji dělati, řeklo se, že jsme upustili o
obstrukce; pak dělali jsme obstrukci pilným
návrhy a kdybychom zanechali podávání pil
ných návrhů, řeklo by se opět, že jsme ob
strukce zanechali.
doktor
Pacák
25
article
Kdyby se o těchto věcech mluvilo vždy
z těch stran, které mají praxi, které mají jistý
předpoklad správnosti, totiž znalost věcí a pan
lamentárních poměrů, nemohlo by tak býti. Ale
když se na shromážděních lidu mluví o tako-
vých subtilních otázkách parlamentární taktiky.
jako jest otázka způsobu obstrukce, jest to
přece jen odvážné a sice proto, poněvadž práve
otázka taktiky jest povždy jednou z nej
obtížnějších otázek, kterou nelze jinak řošiti
nežli v daném momentu hned bez přilišnéhe
uvažování, jak toho zrovna doba vyžaduje.
Na jedné z posledních schůzí pravil jeden
pan řečník, že máme se svou obstrukcí jí
bezohledně až ke konci. Mluvím o tom, poně-
vadž se to také hodí do katastrofální politiky.
o které jsem mluvil napřed. Jest pravda, že
obstrukci možno vydržeti a že pilnými návrhy
jest možno uláhnouti parlament tak, že se an
nehne a že jest nemožno o něčem jednati. Ale
zmíněný pan poslanec tvrdil, že musí dojíti k
katastrofé a že tato katastrofa dobře musí do-
padnouti pro nás, poněvadž by to nebyl
v zájmu Rakouska, aby dopadla proti nám. O
pusťte, mám-li hnáti jistou politiku do katastrofy
musím míli poněkud jině, pevnější garancie
nežli jsou: má víra, mé přesvědčení a má n
děje. Budu li riskovati jen své, mohu to ko
nečně dělati. Když však riskuji při tom pr
spěch národa, pak pro mě kroky politické mus
býti ještě něco jiného vodítkem než pouhá na
děje, pouhé utěšení a pouhá víra.
Rakousko
26
article
Poměry jsou již takové, abychom mohl
počítati s takovou prozíravostí rozhodujícíe
kruhů, že by dnes skutečně neučinily docel
jiným způsobem konec naší obstrukci? Sna
také poněkud znám poměry vídeňské a musín
říci, že bych na tuto naději nie nestavěl. Na
opak nechci sice tvrditi, že musilo by nám hro-
ziti z toho to nejhorší, totiž že by třeba § 14
byl oktrojován nepříznivý pro nás zákon jazy-
kový. Možná že ne, ačkoliv není dovoleno za-
pomínati na staré přísloví, že chuť dostavuje
se s jídlem. Pan ministerský předsedá až do
31. prosince minulého roku byl principiálním
strašným odpůrcem § 14., ale nyní, kdy po
nejprv § 14. užil, nevím jestli mu nepřišel na
vkus. Aspoň se tak všechno zdá, že se člověk
příliš nemýli, když si myslí, že pan ministerský
předseda by dokonce nebyl tak neuspokojen,
kdyby nemusil podrobiti svou stranu německ-
nacionální zkoušce státníkově, kdyby nemusil je
nutiti, aby přiznali barvu a eventuálně hlasoval
pro rakousko-uherské vyrovnání a kdyby raději
on vzal na sebe velké břemeno a § 14. si od-
byl vše, co potřebuje, aby přišel do parlamentu
a měl tam tabulam rasam, kdy by mu bylo lho-
stejno, povolí-li mu parlament budžet nebo ne.
27
article
Tento konec je, po mém soudě, mnohem
pravděpodobnější, než katastrofální konec pan
poslance dra. Fořta, poněvadž, po měm soudě,
po katastrofě nikdo netouží a myslím, že z
nynějších poměrů počítati s takovou katastrofou
jest přímo vyloučeno. Čeho bychom tedy do-
cílili? Jen toho, že by pan minister-
ský předseda zbavil se tíže parla-
mentní, že by § 14. zbavil se všech obta
a stal se zase silným ministerským předsedou,
vrátil se do parlamentu beze všech strachů
před jakoukoliv obstrukcí a že by jeho posice
byla sesílena snad tak, jak si toho nikdo ne-
představuje. Neříkám, že jest toh
nutnou konsekvencí, zanechat
obstrukce. Nikol ivl
Ale na každý způsob řeknu tolik: Obe-
zřetní parlamentní strana, která počítá a všechno
uvažuje, rozváží si všechny kroky, které činí
činí je takovým způsobem, aby
ten, proti komu bojuje, nebyl po-
staven v sítuací lehkou, o jaké s
mu dříve ani nezdálo.
Myslím, že také obstrukce jest jen t ak-
tickou zbraní, které se může užívat tak
dlouho, dokud se tím nožem člověk nepořež
sám, poněvadž pak přestává býti zbraní pro-
spěšnou a jest zbraní, které držet se, může bý
velice konsekventním síce, ale nic platným.
ivl
Ob
28
article
Mluvím-li takovým theoretickým způsobem o mož-
nosti, že bychom jinou cestou hleděli potírat
vládu, nemyslete si, že bychom chtěli
tím nejmenším seslabiti svůj od-
por proti této vládě, poněvadž — bude
přesvědčeni — co se nám stalo, cíllme myo
o kterých se říká, že jsme opportunisty, aspoá
tak hluboce a upřímně, jako každý ten nejradi-
kálnější v Čechách. Nedocházíme-li ve všech
prostředcích, kterých užíváme, souhlasu
nejradikálnějších stran, máme plné právo, aby
úmysl náš a eíle, ke kterým jdeme, byi
v Čechách sympatickým každému, kdo to mysl
s politikou českou upřímně. Každá obstruk
může býti jen prostředkem, ale nikdy
cilem politiky. (Výborně!)
Jediným cílem politiky naší musí býti, aby
se nynější systém, který se v Rakousku zahí-
zdil, aby se tato officiální san ke
vítězství nejhorší a nejnásilně js
obstrukce, aby se toto prote ž -
vání byrokratickou vládou nejne-
spravedlivějšího německého nadpráví, aby s
tato překážka každého zdravěho
rozvoje v této říši konečně o-
stranila. Jest to cílem naší politiky a mu-
síme jen prositi a chtiti, aby národ český d l
nám tolik důvěry, abychom prostředky k dojit
cíle volili sami, abychom volili prostředky,o
kterých víme, že povedou k cíli
(Výborně!)
Radikální strany hlásají: »Nové lídi !e
Myslím, že v nevhodnější dob
toto heslo nemohlo býti vyslo-
veno. Kdybychom my dnes okamžitě sli
udělali pánům radikálům po vůli a vzdali s
mandátů, myslím, že by si pan ministerský
předseda podtrhl ten den ve svých pamětech
nejčervenější tužkou. Neboť většího dobrodiní
nemohli bychom mu žádným způsobem pro-
kázati.
Čechy
Rakousko
29
article
V tom okamžiku měl by po starosti. Než
by byly vypsány nové volby, zvoleni noví po-
slanci, bylo by vyrovnání rakousko-
uherské uklizeno, byly by všechny
ostatní potřeby uklizeny a noví radikální po-
slanci českého národa by našli ovšem situsci
docela novou, ale takovou, kter
bych jim, ale hlavně českému ná-
rodu nezáviděl. Myslite, že by se v
Vídni obstrukce českých radikálních stran tk
neobyčejně báli? Já nemyslím! Kdyby přišl
do parlamentu osoby úplně nové, strany bez
tradie, strany v parlamentě bez spojení, bez
starých zvyklostí, bez toho jistého společnéh
prostředí, ve klerém bojovala, trpěla a vyrostl
strana naše, buďte přesvědčeni, že by proti t-
kové straně ani vláda, ani Němci neváhali ani
okamžik změniti jednací řád a užíti proti nim
nejostřejších prostředků. Jako kdysi vídeňsk
ulice se bouřila pro to, že v parlamentě učiněn
byl prostředek, energicky zakročit proti výtrž-
nostem a násilnostem obstrukce, tak by
ulice a vídeňské žurnály jásaly,
kdyby se znásilnila obstrukce českých radi-
Obstrukce ta by byla znásilněna velic
brzy, poněvadž převaha elementů, které by se
spojily proti ní, je tak veliká, že by taková ob-
strukce strany bez sympatií v parlamentě byla
okamžitě hotova. Myslím, že skutečně ve všech
ohledech pan ministerský předseda by si ne-
mohl přáti nie jiného než aby přání vy-
slovené v manifestě českých radikálních stra
bylo také poslanci národní strany svobodomysln
splněno.
Němec
Vídeň
národní strana
30
article
Zdá se mně, kdybychom tak učinili, že
bychom snad pro sebe udělali to nejlepší, po-
něvadž není nejmenší pochyby, že povolání po-
slance českého nepatří zrovna k nejrůžovějším
věcem a myslím, že není také tak závidění
hodným. Snad bychom ve vlastním interessu
jednali tak, jak by se leckterému z nás chtělo,
ale po mém soudě — kdybychom poslechli r-
dikálů — prohřešili bychom se těžce na českém
lidu a na těch, kteří nám mandáty svěřili.
Neskončil bych rád řeč svou tím jistým
pessimismem a skepticismem, se kterým jsem
rozvíjel dané poměry, ve kterých se pohybuje
kálů.