1
masthead
1. února 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
politika česká. Řekl jsem, že se nebojím říci
trpké pravdy, ale řeknu také docela upřímně,
že ve mně není nedůvěry a není bázně o národ
český a jeho budoucnost, jestli se český národ
nepoškodí sám svými chybami, jak, bohužel,v
historii staré i nyní tak často činí. My v tom
Rakousku jsme přece něčím. Jsme národem po
Němeích nejsilnějším, nejkulturnějším a konečně
také hospodářsky nejvyspělejším. Jest jen po-
třeha, abychom v politice zůstali především
věr i sobě a abychom se nepřeceňovali, ale
také nepodceňovali. Jest potřeba, aby v naší
politice byla pevnost a rozvaha, pevnost v ko-
nečných ellech politiky české, ale také rozvaha
v taktice a v prostředcích k její dosažení. Vedle
toho jest úsilovně potřeba organi sa ce
práce hospodářské a kulturní.
Musíme dohnati, co jsme zameškali a také
v hospodářském životě pracovatí k výchově ná-
roda k opravdové práci, solidno sti
a poctivosti a chrániti se také v hospo-
dářských věcech lesklých frází a hesel, poně-
vadž na takové fráze a hesla se nejlépe chytá
lehkomyslnost a špatnost.
Politický program náš v této říši musí nám
býti elementem rozumného pokroku, národní
snášelivosti a spravedlnosti, strážcem historických
práv království a zemí této říše s pevným cí-
lem, že chceme míti řiši spravedlivou k náro-
dům, ale také povnou na venek, aby byla pev-
nou baštou prati přehmatům pangermánským.
Rakousko
6
article
Po měm soudě dojdeme sice pomalu, ale jistě
ke svým cílům, neboť je to politika přece na
konec prospěšná říši a všem, kdo ji chtějí.
Sympatie pro tuto politiku nebudou jen u nás,
nýbrž půjdou i za hranice naše a nebojím se
výtky, že by takuvá politlka byla neslovanská.
Nikoliv, zrovna ta snaha, aby Rakousk
bylo spravedlivo ke všem Slovanům, aby jich
neutiskovalo, nebralo jim jich individuality
ve víře a národnosti, aby podporovalo jich kul-
turní a hmotné prospěchy, zrovna taková poli-
tika Rakouska ziská éto říši sympatie všech
Slovanů jižních a východních a v této sympatii
pro Rakousko spravedlivé ke Slovanům jest
jedna z velkých garancií pro vývin této říše
a v ní našeho národa. Nemyslím, že by tento
převrat politiky naší říše byl věcí okamžitou,
nebo že bychom mohli jej čekat v době
nejbližší a blízké. Po staletí se v tradicích této
říše kupilo bezpráví proti těm, kteří byli
vlastním fundamentem této říše a převrat při
takověto staré tradici není věcí lehkou, ačkoliv
nelze popříti, že zájem dynastie a zájem na-
šeho národa v zachování této říše se sešlya
byly totožny. Ačkoliv cesta k této politice není
lehkou, ačkoliv není naděje, že bychom rázem
docilili toho, co chceme, přece myslím, že neni
bezvýsledna. Máme jedno pro sebe: ne-
chceme žádných zvláštních vý
hod v Rakousku pro sebe, nechceme
žádného nadpráví nad druhými,
nýbrž budeme vždy přeborníky starého českého
programu: spravedlnost ke všem a
stejná láska a stejná pěče o
všechny národy v Rakousku.
Rakousk
Rakousko
7
article
(Výborně.)
Chceme s druhými míti místo na slunci
nechceme dále zakrňovati ve stínu, ale chceme.
abychom na tom slunečním místě nebyli jen my.
nýbrž všichni národové rakouští, ke kterýmse
Rakousko chová tak macešsky a nespravedlivě.
Nezbývá nám jiného přání, než aby Rakousko
našlo zase státnika, který pochopí tento veliký
úkol této monarchie, aby vyplnila svůj historický
úkol, aby byla ochranou a pevnou baštou svým
národům. Najde-li Rakousko takového státnika
a bude-li možno, abychom vykonali positivní
politiku ve prospěch svůj i říše, jsem přesvěd-
čen, že cesta k lepší budoucnosti nebude daleka
a tské bezvýsledna. Ovšem politikou katastrofální
nepřijdeme k cíli. Nepřijdeme k eíli jinak než
praci kulturní, prací opravdovou, praci a zase
prací. Jsem pevně přesvědčen, že taková oprav-
dová práce na poli politickém, kulturním a hospo-
dářském je také nejlepší zbraní pro budoucnost
a nejlepší zárukou pro ony veliké doby a pro
ony chvile, kdyby snad přišly ty veliké kata-
strofy, poněvadž budeme-li připraveni opravdo-
vou a poctivou prací, budeme v té těžké chvili
tím pevnější, tím houževnatější a nejvíce zabez-
pečení pro svou budoucnost. Tím končím! (Vý-
borně! Výborně! Hlučný potlesk.)
Rakousko
8
article
Posl. dr. Herold
Dovolte mně, bych příležitosti této použil
k tomu, abych vůči kombinovanému ú oku.
který v poslední době proti naší straně a ze-
jmena proti poslancům národa českého na říš
ské radě se strany jednotlivých frakcí se činí.
promluvil několik slov méně na obranu, jako
na vysvětlenou a — řekl bych — na posilně-
nou našich přívrženců, kteří vůči všem tako-
výmto útokům snad vhodnou zbraň naleznou
Neračte především zapomínati, že národ náš
při konstitučním pojímání úkolů poslanců ně
jaké strany má poněkud jiné postavení než taci
národové, kteří mají svůj stát nebo kteří v do
tyčném parlamentním sboru jsou sami nebo
v převážné většině. Zejmena na říšské radě za-
stupitelstvo národa, tedy strany, která má vět-
šinu poslanců, nemůže býti jen pouhým zástup-
cem, řekl bych jednostranného programuté
které strany, poněvadž to, co udělá naše strana
dnes na říšské radě, platí pro celý národ.
Posl
doktor
Herold dovolit
9
article
Již zde jsme v nevýhodě proti všem těm
stranám a tak zvaným mladým frakcím, které
jsou buď nepatrně na říšské radě zastoupeny,
nebo tam vůbec zastoupeny nejsou. Jestliže
dnes agrárníci a národní sociálové něco na
říšské radě učiní nebo ne, nemá to na osud
české politiky žádného vlivu a sice proto, že
tyto strany jsou dosud příliš nepatrné a to, co
ony provádějí, nepočítá se na vrub českého
národa, leč jen tehdy, učiní-li něco, co je sku-
tečně českému jménu ke cti. V takovém pří-
padé naši národní odpůrci využitkují všeho, co
jen s české strany pochází.
Když však vyšel manifest stran, které na
fíšské radě zastoupeny nejsou, a když projev
ten skončil výzvou na poslance národní strany
svobodomyslné, aby složili mandáty, pak jest
možno o výzvě té dvojí si mysliti. Buďto pů-
vodcové její myslili to opravdově a jsou také
do opravdy odhodláni zastupovati dále národ
na základě programu, v jehož hesle vy-
zvali poslance národní strany svobodomyslné
ke složení mandátů a přejmutí za vše dalši
zodpovědnost, nebo to nemyslí upřímně s výzvou,
abychom složili mandáty. a pak výzva taie
10
article
pouhou demonstrací, která má působiti v širo-
kých vrstvách lidových a původcům jejím dát
nějakou látku k zápasu proti nám.
Mám svoji úctu před našimi radikálním
stranami přece jen větší, než abych měl za to,
že svoji výzvu, abychom složili mandáty, my-
slily upřímně. Doufám, že mezi nimi přece je
několik, když ne vyškolených politiků, tož aspor
chytrých hlav, které dobře vědí, že v tom pří-
padě, kdybychom my jim učinili po vůli a man-
dáty složili, by zprvu nevěděly, co s dědictvím
po nás převzatým dělat. (Veselost.) Ale Něme
řiká: »Kommt Amt, kommt Verstand.« (Opětná
veselost.)
Ale strany ty nemají naděje, že by dědi-
etví po nás převzaly ony. Neboť dle toho, jak
dnes situace vypadá v našem národě, by žádná
radikální strana nepřevzala celkové zastupování
národa, nýbrž dědictví naše by přešlo na strany
stavovské, které maji nebo ještě hledají po výtce
hospodářský program; pak nastal by boj jedno
tlivých stavů mezi sebou, a z něho by vyšlo
nové zastupitelstvo národa, které by sice zajisté
mělo konkretní politický program, ale které by
najisto nemělo program takový, na jehož základě
se výzva ke složení mandátů stala.
Kommt Amt
11
article
Proto nemyslím, že výzva ta byla upřímně
myšlena a mám za to, že strany ty, které se
ještě nedávno na život a na smrt potíraly, na-
lezly jen vhodný okamžik, ve kterém se sešly
a vyhledaly si pak jistá dvě slova pro společné
nynější jich vystupování, slova, která jsem já
ovšem nevynalezl, nýbrž strany ony samy. Tato
dvě slova znějí: »nové punktace.«
Poněvadž národní strana svobodomyslná
dobyla známým a dosud skvělým bojem proti
tehdejším česko-německo vládním úmluvám, tak
zv. punktacím a jejích tendenci úspěchů —
ovšem byla již tehda na sněmě království če-
ského silnou stranou — a poněvadž pak pr
nejbližších volbách říšských dobyla rázem všech
mandátů, domnívají se nyní t. zv. mladě strany
že našly nyní konečně ten kouzelný proutek
kterým tehda národní strana svobodomyslná do
byla úspěchů a myslily, že se v historii podobné
věci opakují.
Již to svědčí o jich malé prozíravosti. Hi
storie se zde nemohla opakovati jednak proto
poněvadž bylo lze dobře souditi, že poslanci ná-
rodní strany svobodomyslné neučiní ničeho, co
by zavdalo příčinu, aby pomocí »nových punk-
tací« mohlo proti nám býti postupováno.
12
article
Za druhé — a to se nepochopuje —je
dnes zcela jiná doba nežli byla tehda. Dnes,
kdyby se rozbila jednotná organisace národní
strany svobodomyslné, by se nové volby pro
vedly zcela jiným způsobem a za zcela jinýeh
hesel, nežli za jakých se nyní vede boj poot
domnělým »novým punktacím«.
Že nešlo než o pouhou agitaci, o vypůjčen
starého osvědčeného prostředku, toho důkazem
že když již vyrovnací konference byly rozbity
— v úterý — ještě v neděli na to konala se velk
schůze radikálních stran s heslem: „Nové punk-
tace“, ba, že, pánové, ještě i zejtra na Král. Vino-
hradech se koná podobná schůze s týmž pro-
gramem. (Veselost.) Může-li za takovýchto okol
ností někdo se odvážiti — a já sám jako jeden
z bývalých, živých účastníků onoho velkého
protipunktačního boje, to zde výslovně prohla-
šuji — tento někdejší náš boj takovýmto způ-
sobem komediantským persifikovati, zasluhuje
za to při nejmenším veřejného pokárání. (Hlučný
souhlas.) Kdo ví, že my vyčkali klidně, co ve
Král
národní strana
13
article
Vídní se dělo a co bylo ujednáno a když nám
obsah konferenčního jednání byl předložen, pe-
člivě jsme jej prozkoumali, co v něm dobréhio
bylo, uznali, co špatného, pokárali veřejným ma-
nifestem, k českému národu vydaným. Kde
viděl. že my tento boj vedli věcnými důvody —
m se opravdu pozastaviti nad tím, jak mohou
pání proti nám bojovati heslem nových punktací,
pokud nemame nejmenšího substrátu, který by
mohl býti předmětem boje. (Souhlas.) Je to bo-
lestně, leč také i smutné pro politickou výchovu
našeho lidu, že, ač poslanci čeští svým prome-
moriem proti německému též své stanoviskove
vídeňských konferencích vyložili, ač jasně a ne-
popíratelně prohlásili zásadu spravedlivého roz-
řešení jazykové otázky, ač vytkli, že spravedlivé
vyřízení této otázky nesmí býti předmětem ně-
jaké kompensace — že nalezli se ještě lidé.
kteří nejen vůči pobouřeným širokým vrstván
lidu, nýbrž i vůči intelligentním vrstvám mohli
tvrditi, že se pečou ve Vídni punktace, na zkázu
a zmar českého národa, neboť pak malovali
čerta na stěnu a volali národ do zbraně proti
něčemu, co se vůbec nestalo. (Souhlas.)
Vídeň
14
article
Druhá věc, která zavdala v poslední dob
rovněž příčinu k boji proti nám, byla okolnost,
že prý jsme pustili cukerní předlohy z ob-
strukce; za to však vychvalováno, že 9 po-
slanců po 52 hodin vedlo obstrukci na říšské
radě. Neváhám prohlásiti veřejně, že — byť i tato
obstrukce provedla nebo mohla provésti důkaz,
že několik málo poslanců stačí ke zdržení parla-
mentního jednání — že ten dojem, který my,
již jsme obstrukei onu na místě viděli, byl pro
nás, jako Čechy, přímo žalostný a že bylo-li co
v tom žalostnějšího, nebyla to nerozvážnost, se
kterou obstrukci onu podnikli, ač neměli pří-
činy k obstrukci proti cukerní předloze, ale že to
s obstrukcí do opravdy nemyslili, neboť jinak ne-
byli by šli pod kaudinské jho, které jim Němci
dali, když sami věc chtěli ukončiti, jinak byli
by odstavili své pilné návrhy, aby je měli pro
jindy v zásobě a nebyli by přistoupili na haneb-
nou podmínku, promrskati je v 10—20 minutách
a nebyli by tím již svoji obstrukci persiflovali
jako nejhanebnější komedii. (Souhlas.) Ač při
hlasování byli z deviti poslanců přítomni pouze
dva, nalezne se přece ještě v našem národě
mnoho lidí, kteří nám to líčí jako hrdinství, je-
hož my prý měli následovati! A tu se mně zdá.
že není u nás něco v pořádku. Obstrukce je pro-
středkem. My se jí neodříkáme, aniž jí vyhrožu-
jeme, ale tolik víme, že když poslanci národní
strany svobodomyslné budou chtit a povedou ob-
strukci za určitým cílem, aby to či ono zmařili,
že mohou při této obstrukci býti poraženi, že ji
ale povedou do posledních důsledků, jako čeští
mužové, kteří, když se rozhodli jednou pro
určitý krok, provedou jej s veškerou seriosnost
a vážností, jako svědomití zástupcové, beztal
ve Vídni již dosti haněného a tupeného národa.
Němec
Čechy
Vídeň
národní strana
15
article
(Výborně.) Kdybychom my čehos podobného v
Vídní zkusili a svých na př. 40 pilných návrhů
po odbytí jedné noci analogicky promrskali,
proto, že by byla lhůta pro vlak, který ve 3 hod
40 min. odpoledne odjiždí, v několika minutách
a kdybychom se vrátili na neděli domů, jsem pře-
svědčen, že by ani jedno okno u kteréhokoliv
z nás nebylo zdravé (Veselost) a že celý národ
český odvrátil by se s rozhořčením od nás. (Sou-
hlas.) Tí, kteří obstrukci tak lehkovážně podnikli
nenamířili ji proti vládě, proti Němcům nebo
proti brusselské konvenci, nýbrž vlastně z oppo-
síce proti nám, aby pouze nějakým činem pře
národem se osvědčili a chváleni byli za to jako
hrdinové. (Souhilas. )
Je velmi často — přiznávám — o krocieh
našich a jich důvodech nemožno hned sděli
veřejnosti plnou przvdu. Tím stává se, že ve
řejnost nezví mnohdy motivů, proč to či ono
se podniká.
Němec
Vídeň
16
article
My v zájmu věci začasté musíme mlčeti
a když naši odpůrci činí nesprávné výklady, my
z taktických důvodů nemůžeme nosit na trh ve
řejnosti, jak se věc v pravdé má. Vždyť čelné
záležitosti musejí se vyřizovati mimoparlamentně
Onehdy na př. podali Němci interpellaci
usnesení pražského sboru obecních starších
stavbě representačního domu, již spojili s vy
puknuvší nákazou tyfovou. My jsme v této
věci učinili všechny potřebné kroky, ale nevi
děli jsme potřeby, nyní dávati o tom do veřejnost
zprávu. Tu však čteme, že čeští poslanci si
věci nevšimli. Podobně jsme provedli ake
vzhledem k nezaměstnanosti dělného lidu v Praze,
neučinili jsme o tom zmínky veřejné, a pak
jistý, nám nepřátelský časopis napsal, že mlado-
čeští poslanci na neblahou záležitost tu nedbali,
a že teprve p. Fresl musil přijíti a ozvati se
Takovým způsobem dělá se u nás veřejné mi
(Dokončení řeči posl. dra. Herolda přine
seme přiště.)
Předseda posl. dr. V. Škarda tázal se pak
přeje-li si ještě někdo slova.
(Když nikdo se nehlásil): Ježto bouřlivým
potleskem byl již projeven souhlas s vývody
všech řečníků, pokládám projev ten zajisté prá-
vem za schválení taktického postupu říšského
poslaneckého klubů naší strany a děkuje zan
jakož i za přečetnou účasť, končím schůzi
(Výborně ! Hlučný potlesk.)
nění.
Němec
Fresl
Herold
doktor
V Škarda
Praha
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 31. ledna. (C.-B)
Za necelých 5 hodin panská sněmovna
schválila všechny tři zákony cukerní. Smlouva
brusselská doznala tedy souhlasu také obou po-
lovin monarchie a ještě dnes uvědoměn byl zá-
stupce říše v Brusselu, by přistoupení Rakousk
ke konvenci úřadně oznámil.
Debata nepostrádala zajímavých momentů.
Hr. Khevenhüller, který byl vyslancem
v Brusselu, když smlouva tato se dělala, uja
se slo a. Byli však zklamáni ve svých nadé
jích, kdož očekávali, že mluviti bude o díle
tomt. Proti tomuto mluvil prine Lobko vie
který také zastavoval se nad prazvláštním způ-
sobem, jakým v Brusselu zastoupeno bylo Před
lilavsko a zvláště Zalitavsko. Dr. Plener, bý-
valý ministr financí, postavil se zvláště prudce
proti kontingentu. Generální ředitel sev. dráhy
Khevenhüller
doktor
Plener
Vídeň
Brusel
Hradec
Zalitavsko
18
article
Jeitteles navrhl, aby zákon kontingentační
vrátil se výboru k přepracování zvláště těch
částí, kterými se činí nemožným zřizování no-
vých raffinerií i surováren. Podepsán byl tento
návrh členy levice. Při hlasování byl však za-
mítnut. Přispěly k tomu platně výklady nejen
ministra dra. Böhm Bawerka, nýbrž také zpravo-
daje ředitele Matu še. Události, které se sběhly
včera v rozpočtovém výboru poslanecké sně-
movny, kde byli delegáti raffinerií a surováre
přepadení německými lidovci, dostaly se na pře-
třes ve sněmovně panské. Stalo sertak knížetem
Fürstenbergem. Bylo prazvláštním díva-
dlem, jak tento německý kavalir káral chování
se »výkvětu německého lidu« ve sněmovně
druhé. Předseda prine Windisehgraetz prohlásil,
že již zakročil ve sněmovně poslanecké, aby
se podobné výjevy neopakovaly. Ministerský
předseda dr. Körber ke všeobecnému překvapeni
vstal a také jmenem vlády vyslovil politování
nad násilnostmi těmi, o kterých mínil, že by
nebylo k nim došlo, kdyby se byly řekly dů-
vody, pro které byli cukrovarníci svolání. Tén
jménem kabinetu vyslovil díky, že umožnili po
kojně zkoncování cukerních předloh.
Jeitteles
Böhm Bawerka
Mat
Fürstenberg
doktor
Körber
poslanecký snít
19
article
Z Vidně, 31. ledna. (C.- B.)
Předseda kn. Windischgrätz zahajuje schůz
v 1 hodinu 40 minut.
Po vyřízení formalil předseda cukerního výboru
hr. Merveldt navrhl, aby brusselská konvence a ostatní
předlohy byly projednány pilně.
Návrh se schvaluje a sněmovna usnáší se po ná
vrhu předsedy, že odbude povšechnou debatu o všech
třech zákonech společně.
Hrabě Merveldt jako zpravodaj o smlouvě ve
své řečí připojuje se ku včerejšímu politování před-
sedy, že sněmovna nalezá se pod nátlakem lhůty
a doporučuje především schválení brusselské konvence.
aby Rakousko se svým cukerním průmyslem nebylo
v mezinárodním obchodu osamoceno. Ač lhůta lpro
vyřízení ostalních předloh není nalehavá, výbor přec
po přání ministra financí rozhodl se projednati také
předlohu o cukerní dani. V otázce výkladu doslovného
znění konvence v příčině užívání trestních cel Angli
naproti jejím samosprávným osadám a východní Indi
výbor dospěl k názoru, že nebezpečí, že rakouský
vývoz bude zmíněnými osadami vytlačen, jest velm
nepatrné.
Windischgrätz
Merveldt
Angl
Rakousko
20
article
Výbor vytkl ve své zprávě o cukerní předloze
že je snížení spotřební daně velice žádoucím. Opráv
něna je také žádost, by vláda podporovala všemožn
průmysl, jenž rozmnožuje spotřebu cukru svými vý
robky. Ozvaly se hlasy proti kontingentací a rozdělení
kontingentu mezi Rakouskem a Uhrami, avšak výbon
schválil předlohy vzhledem k ministrovým vývodům
Řečník jest odpůrcem kontingentace, ale když se jiz
kontingentovalo, musil se rozděliti také kontingent
mezi oběma částmi říše. Arci Uhrám dostalo se více
Činí návrh, aby se smlouva schválila.
Dr. Mattuš, referent pro kontingentní předlohu
praví, že smlouva způsobila nemalé zděšení v cukro-
varských i zemědělských kruzích z obavy, aby ne-
byla ohrožena domácí výroba. Proto není divu, žes
stala opatření, aby se domácímu průmyslu zabezpečii
aspoň tuzemský trh. Nelze se diviti, že různé zájmy
byly příčinou nesnází o shodu a vláda, věnujíc věc
náležitou pozornost, přispěla, že uskutečnila se před-
loha o individuálním rozvržení kontingentu. Kon-
statuje, že surovárníci považují kontingentací za ži
votní podmínku, ne rafináři. Třeba byla hlavní
myšlenka předlohy hodna chvály, přece pro novotu
věci činily se proti ní s různých stran námitky. Pr
pilnost věci výbor usnesl se schválit usnešení posla-
necké sněmovny beze změny.
Zahájena povšechná debata
Hrabě Khevenhůtise litoval, že panská sně-
movna má projednati předlohu v noslední chvíli ben
důkladné úrady. Hlavní myšlenkou bruzgelské smlouvy
bylo stabilisovati výrobu burákového cukru.
doktor
Mattuš
Khevenhůtis
Rakousko
Uhry
Kon
21
article
Chtěl navrhnouti snížení cukerní daně, ale upust
ou toho, neboť by to bylo marné.
Prine Ferdinand Lobkovic poukazoval na
časteu tíseň, v níž nalezá se pro krátkost času
vyřizování předloh a není divu, že mnozí členové
raději nehlasují o důležitých předlohách, o nichž ne-
bylo zevrubných porad. Prohlašuje, že osobně ne-
může přistoupiti na usnešení brusselské smlouvy, již
posuzuje a shledává, že se jí má zjednati vyrovnán
mezi evropskou a mimoevropskou cukerní výrobou.
Při rozkvětu evropského cukrovarství nepochopuje
proč bylo třeba zjednávati vyrovnání mezi výrobou
burákového a třtinového cukru a to ve forme
smlouvy. Pojednávaje o kontingentaci praví, že její
způsob jeví se, jak již řečeno, novým krokem k roz
luce společného celního území. S omezením výroby
je spokojen, avšak omezuje se pouze výroba burá-
kového cukru, kdežlo na druhé straně výroba třtino-
vého cukru podporuje se. Nejedná se tak o obme-
zení, ale přemístění výroby. Lituje, že vláda nesnižila
zárovoň cukerní daň, troufi však, že jak minisln
připověděl, postará se o lo záhy. Kontingentaceje
pouze ochranou toho, co máme a prostředkem k za-
mezení škod a ochraně malých závodů. Odmilá
útoky podnikaně v poslanecké sněmovně, zejmena
na české velkostatkáře. Je přesvědčen, že v hospo-
dářském ohledu již dávno nebyla zasazena evrop
ským a zvlášť rakouským zájmům tak těžká rána
Vláda musí dbáti, aby tyto škody zmírnily se po-
kud možná v nejrůznějších oborech veřejné správy.
Budou ji v tom podporovati všichini upřímní vla
stenci.
Lobkovic
poslanecký sněmovna
22
article
Dr. Arnošt Plener dovozoval neudržitelnos
poměrů, jež směřovaly k tomu, aby zdejší cukr od-
býval se v Anglii lacino. Poměry ty by bývaly pře
staly, kdyby cukerní premie vývozné bývaly se po
nenáhlu snížovaly. Brusselská smtouva udělala pří
trž premilm a proto bude hlasovati rád pro výborová
usnešení. Otázku trestných cel musí vláda řešiti v
srozumění s jinými mocnostmi. Býval by pro sní-
žení cukerní daně spotřební o 5 K, neboť myslí, že
tento úbytek by se vynahradil větší spotřebou, jak
se stalo ve Francii. Kontingentní předloha nahražuje
starý cukerní kartel podobnou organisací. Pojednav
o singulárním a dvojím kontingentu a velice podiv
něm ustanovení o postupnosti kontinentních podilů.
dovozuje, že cukrovar musí býti zcela dobře zavřen
a jeho majitel může si zabezpečit určitou rentu pro-
dejem své kontingentní poukázky po pět let. Kam
se děje ochrana řepařů, nemohou li prodati řepu
proto, že cukrovar v jejich okruhu je zavřen? Je to
také divná ochrana malých závodů, zabezpečuje-li
se jim příjem, když vůbec nepracují. A kdeje
ochrana malých továren naproti skládání cukrovarů
Taková ustanovení upevňují jen postavení kar
lelů pod jiným jménem a zjednávají monopol
státní organisaci. Navrhuje, aby výbor odstranil usta
novení o poslupnosti kontingentních podilů a přimě
řenou změnu kontingentní předlohy. Přal by, aby
tento zákon nejen zjednal průmyslu žádoucnou renlu
ale také ho podněcoval, aby dříve než mine pět let
vyvinul se tak, aby mohl podniknouti mnohem těžs
boj o vývoz a byl s to dobře a trvale vyhovět
větší tuzemské spotřebě. Podaři li se to, nebude tomu
nikdo více povděčen než en. (Hlučná pochvalaa
potlesk.)
Dvrr. Jeittele s navrhuje, aby se kontingentn
předloha vrátila.
doktor
Plener
Anglie
Francie
23
article
Ministr dr. Böhm Bawerk lituje, že tak dů-
ležitá předloha byla podána tak pozdě a omlouvá, pro
se tak stalo, omývaje vládu. Děkuje sněmovně, že
tak b zo rokuje o předloze, neboť by bylo velice ne
příjemno, kdyby Rakousko a jeho cukrovarství byls
vydány v šane následkům, kdyby smlouva nebyla
v čas schválena. Býval by si přál, aby smlouva
v leckteré části bývala dopadla jinak, avšak nebylo
to možná a proto bylo líp k ní přistoupiti, nebo
rakouské i j. cukrovarství vykazovalo ohromnou nad-
výrohu a řády, je! ji podněcovaly. Ministr domníva
se, že může doporučiti smlouvu k přijetí v zájmu
Rakouska.
Vykládá zásady, jimiž řídila se vláda v otázce
kontingentace. Nechtěla prý zbaviti cukrovarství
zemědělství náhle všech podpor. Líčí rozdíl mez
rakouskou kontingentací a ruskou normírovkou a vy
vrací námitku, že kontingentace je tolik jako kartel
V oboru p dporování cukrovarství má slát ješt
mnoho co činiti, pokud týká se podpory průmysla
jež zpracovávají cukr, i povznešení spotřeby — třeba
snížením cukerní daně, dále v oboru tanifnicíví
zemědělsíví. Hají své postavení, jež zaujal v otázce
snížení cukerní daně a odkazuje na své vyjádření
poslanecké snémovně, že vláda, až přijde pravý čas
ochotně podá předlohu o snížení cukerní daně. Ko-
nečně ubezpečuje, že stanovení individuálních podilo
kontingentních bylo nejobtížnější a nejtrapnějš
úlohou. Nejedná se o to, dostal-li jeden více, druhý
méně, nýbrž o to, aby věděl, s čím ma kdo počítae
Proto žádá, by sněmovna schválila všechny tři před-
lohy. (Hlučná pochvala.)
Povšechně rokování jest ukončeno.
doktor
Böhm
Rakousko
ko
24
article
Ref. hr. Merveldt prohlásil ve svém doslovu
naproti Plenerovi, že zvláštní zastoupení Rakouská
a Uher nesrovnává se skutečně se zákonem o spu-
lečných záležitostech. Dovozuje nutnost schválen
smlonvy a troufá, že prospěje říši, krise hrozící ra
kouskému cukrovarství pomine a toto bude zkvétat
dále.
Ref dr. Mattuš dovozoval ve svém doslovu
kdyby se kontingenlní zákon nepřijal, že by nastala
katastrofa v zemědělství i vakrovarství. Vrácen
předlohy výboru mělo by pro cukrovarstvi za ná-
sledek neblahý odklad.
Přechází se k hlasování.
Jeitlelesův návrh na vrácení kontingentní-před
lohy výboru propadl, načež brusselská smlouva byia
schválena.
Potom přešlo se k zevrubné debatě o cukern
dani a předloha přijata bez rokování v 2.
3. člení.
První čtyři §§ kontingentní předlohy byly
schváleny buz debaty
Při § 5. ryt. Schreiner vyslovil obavu, že
zemědělství, zejmena řepaři, utrpí škodu postupnost
kontingentních podilů.
Ministr dr. Böh m-Bawerk vytkl stanovište
vlády, kdy navrhovla postupnost podílů. Řepaři utrp
míň, než kdyby některé závody musily zastaviti svou
činnost. Vladá uznává, že proli zásadě postupnost
lze všelicos namítat, avšak proto přec rozhodla s
pro to, co bylo méně povážlivé.
8 5. přijat beze změny; rovněž ostatní články
zákona, jenž přijat potom také v 3. člení.
Ref
doktor
Mattuš
Jeitlelesův
Schreiner
Böh
Bawerk
Uhry
25
article
Kníže Fürstenberg ujímá se slova k dotazu
předsedovn. Poukazuje na známé včerejší události ve
výborovně poslanecké sněmovny a pla se předsedy
jmenem svým a ve smyslu četných členů sněmovny
co hodlá učiniti, aby takové politování hodné událost
byly budoucně nemožny
Předseda kn. Wndischgrätz odpovídá,ž
dostavili se k němu předsedové třech velkých skupin
panské sněmovny stěžovati si na ony uidálosti a on
jim řekl, že učiní, čeho třeba, aby se takové polito
vání hodné události pro budoucnost zamezily. (Po
chvala.) Oznamuje, že učinil v tom směru již potřebné
kroky. (Hlučná pochvala.)
Ministerský předseda dr. Körber jmenem vlády
vyslovuje nejhlubší politování, že nedokonalá zná
most a bludný výklad věci vedl k zmíněným nemilým
událostem v místnostech poslanecké sněmovny. Je
pevně přesvědčen, že by k nim nebývalo nikdy došlo
kdyby se byly mohly v čas oznámiti v poslanecké
sněmovně příčiny leprv v poslední chvíli rozeslaného
pozvání cukrovarníků, na jejichž dostavení se a usne
šení velice záleželo, neboť potom by se nebyli po
slanci rozčílili přitomností v sněmovní místnosti pánů
již ne jsou členy sněmovny. Stalo se nejednou, že
byli vyslechnuti v parlamentní budově neposlanci
arci s vědomím poslanecké sněmovny nebo výboru
Vláda žádá, by se považovaly ony události za ná
sledek nepříjemného spletení okolností a děkuje všem
kdo se dostavili, za jejich spolupůsobení tím vrouc
něji, proto že přispěli k uspokojivému řešení důležite
a nalehavé hospodářské otázky. (Hlučná pochvala.
Konec schůze v 5 hodin 10 minut odpoledne.
Fürstenberg
doktor
Körber
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
sněmovna
26
article
Exodus českých členů vodocestního
sboru poradního.
Z Vídně, 31. ledna.
Schůze sboru pro dráhy vodne
která se dnes ve velkém sále ministerstva ob
chodu za předsednictví ministra Calla konala,
měla neobyčejně pohnutý průběh a pro vodní
dráhy v království českém velmi neutěšený vý-
sledek.
Jednalo se o stavebním programu pro vodní
dráhy, zákonem ze dne 11. června 1901, ná-
sledkem energického zakročení delegace české
a za jejího vedení říšskou radou schváleném.
Přes to a přes velký hospodářský význam
projektu vodních dráh českých vyměřila ve svém
prvním programu svém vláda témto ze 171
millionů K státního příspěvku pouze obnos 39
mill. K, zbytek 139 mill. K průplavu du-
najskooderskému a haličské mu.
Proti tomuto zkrácení ozvali se co nejrozhod-
něji zástupei češti, načež oznámil ministr ob-
chodu ve zvláštní konferenci, na které se posl.
Calla
Vídeň
27
article
Kaftan a Maštálka zúčastnili, že původní
kvotu pro král. české o 16 millionů K zvýší,
tak že na české dráhy vodní by potom připadlo
47 mill. K, na průplavy moravský a haličský
velký obnos 124 milI. K.
O tomto programu bylo na schůzi i jed
náno. Zástupci z Čech české i německé národ-
nosti dostavili se v plném počtu
Slova se ujal nejprvé poslanec inženýr Ka ftan
poukázav důrazně na nesrovnalosti ve sta-
vebním programu vládním.
Dle § 1. a 6. zákona o vodních dráhách má být
stavba všech tam uvedených dráh vodních v roce 1904
zahájena a ve 20 létech provedena. Z toho již jde.
že jsou dle zákona všechny tyto dráhy rovnocen-
né, pročež se řečník energicky obrací proti nespra-
vedlivému rozdělení obnosu a zkracování českých
dráh vodních vůči kanálům na Moravě a v Halči,
ohražuje se proti tomu, aby byly české vod. dráhy, ze-
jmena kanalisování Vltavy nad Prahou a středního
Labe řaděny za průplavy dunajsko-oderský a haličský
tím měně, jelikož prospějí nejen král. českému, nýbra
i státu a Vídni.
Rečník naléhá tedy na to, aby bylo usne-
sení sněmu českého ze dne 18. července
1902 respektováno, jež žádá rozdělení státního
příspěvku dle poměru stavebního nákladu celkového.
Kaftan
Maštálek
Čechy
Morava
Vltava
Praha
Vídeň
28
article
Dle toho připadlo by na Čechy 41.57%, kdežto vláda
nabízí v prvním rozvrhu toliko 18%%, ve druhém 3095.
tedy místo 70 millionů toliko 47 mill. K. Posl. Kal-
tan připomíná, že projekty české jsou nejvíce
pokročilé vůči projektům ostatních
průplavů a zádá za rychlé a výdatné poskytnu
přiměřených prostředků k provedení zejmena většího
obnosu na kanalisování středního Labe, by do roku
1912 dospělo nejméně do Kolína, a za pokračování
kanalisace Vltavy nejmémě k ústí Sázavy, aby
mohly nezbytné a již schválené regulace Berounk
a Sázavy, potom potoků botičského a motol-
ského provedeny býti.
Ko konci naléhá na neodkladnou organisac
stavební služby, zřízení zvláštní sekce
stavební pro Čechy a odevzdání provádění kana-
lisace Vltavy uvnitř Prahy osvědčené komisi pro ka-
nalisování Vltavy a Labe, a končí následovním, členy
Fořtem. Kaftanem. Křižíkem. Maštál-
kou, Rusem, princem Schwarzenbergem,
Schöppem, Taschkem a Váňou podepsaným
návrhem, jenž zní:
Sbor pro dráhy vodní očekává, že
1. se stavbou všech, v § 1. zák. o vod. dr.
uvedených vodních dráh v roce 1904 bude
skutečně započato a stejnoměrně až k
ukončení jich pokračováno;
2. bude kanalisováním Vltavy v prvním
období stavebním též z Prahy k Budějovicům
započato a až do r. 1912 alespoň k ústí Sá-
zavy provedeno a vládou potřebný náklad
k tomu v čas — nikoliv však na úkor obnosu
pro kanalisování Vltavy uvnitř Prahy a středního
Labe určených — vymožen;
3. budou k účelům úpravy Vltavy v ob-
vodu Budějovic potřebně práce předběžné co
nejdříve vykonány
K tomu připojil dr. Fořt dodatek, by
k účelům provedení kanalisace Vllavy z Prahy
do Davle preliminovaný obnos byl o 8 mill.
korun zvýšen.
K Posl
Fořt
Kaftan
Křižík
Ruse
Schwarzenberg
Schöpp
Taschk
Váňa
Čechy
Kala
Kolín
Vltava
Sázava
Praha
Budějovice
Davle
Berounk a Sázava
29
article
Posl. dr. Lueger v dlouhé tendenční řeči po-
dává dva návrhy a sice: 1. aby zůstalo při prvotním
programu vlády, t. j. aby dodatečné zvý šení
o 16 mill. pro Labe schváleno nebylo,
a 2. aby případné vyšší požadavky hrazeny byly no-
vým úvěrem, o který necht se u říšské rady zažádá.
Posl. dr. Fořt polemisuje ostře proti dru. Lue-
grovi. Způsobil-li v Čechách první ministerský návrh
pracovní program roztrpčení, vzbuzuje dnešní ná-
vrh vídeňského purkmistra přímo úža s. Dr. Luege
řídí se zásadou, že nejlepší obrana jest útok. Aby
zparalysoval naše snahy po vyměření několika dal-
ších millionů pro Vltavu nad Prahou, útočí proti
zvýšení nákladu na střední Labe o 16
mill., tedy proti návrhu, který vláda
samotna činí!! Vývody dra. Luegra vycházeji
z předpokladů úplně nesprávných. Jeho první
arzument spočívé v lom. že prý nutno některý z pro-
jektevaných objektů běliem první periody celý dosta
věřsabychom nabyli jasného obrazu, jak umělá vodní
cesta Muže plahodárně působiti. Dr. Lueger vychází
tu patrně z předpokladu, že 102 milliony, jež jsou
v programu pro oderský kanál vyhrazeny, kanál tento
bude během první periody skutečně dobudován. V té
příčlně však jest dr. Lueger zhola na omylu! Je vjdět,
ktěrak jsme o fundamentech celé akce dosud v mlhách!
Posl
doktor
Lueger
Fořt
Luege
Čechy
Vltava
Praha
30
article
Již před lety byl francouzskou firmou stavební náklan
kanálu toho rozpočten na 90 mili. zl. Celkový stavební
náklad bude činiti kolem 200 mill. kor., tak že během
první periody dohotoví se asi polovina.
I druhý argument dra. Luegra, spočívající v ohledu na
Uhry, jest zhola nicotný. Kanál oderský nebude
nás před uherskou soutěží chrániti, nýbrž naopak.
v obchodu tuzemském i vývozním ka-
nálten bude Uhrám činiti výdatné služ-
. Jest vůbec nepochopitelno, na základě jakých hle-
disk a klíčů vláda předložený program sestavila. Vlád-
ne tu patrně čirý systém protekcionářský,
proti čemuž se co nejrozhodněji ohra-
2 ujeme. Kdyby vzata byla za základ poplatnost do-
tyčných zemí, příšlo by na Čechy o 15—20 mill. více.
Kdyby kriteriem byly délka a celkový náklad sta-
vební, činil by podí! Čech o 20 mill. více, než mno-
ho-li vláda i v opraveném svém programu navrhuje
Přihlédneme-li však ke kriteriu národo-hospodářské
účelnosti, náleží českému střednímu Labi
především jiným přednost. Má-li se již, jak
vláda sama dí, prověsti experiment, nechť se pro-
vede tam, kde jsou podmínky, že experiment má vy-
hlídku ve zdar. V ohledu tom střednímu Labi přísluší
nepopíratelná priorita. Rečník vyvrací pak vývody
dra. Luegra v příčině domnělých výhod, které Vídeň
očekává od oderského kanálu, vzhledem ke zlevněné
depravě uhlí a dovozuje, že bylo povinností vlády, též
na kanalisaci Vltavy nad Prahou vzíli
zřetel. V ohledu tom dopustila se vláda neodpusti-
telné jednostrannosti, která se zákonem
vodocestním v křiklavém stojí rozporu. Řečník pod-
poruje společný návrh českých členů a připojujek
němu konkretní cifru, žádaje, aby pro Vltavu nad
Prahou částka 8 mill, K do programu prvního období
byla pojata.
Luegr
Uhry
Čechy
Vídeň
Vltava
Praha
Vltava nad Praha
mill
31
article
Posl. Maštálka obrací se proti návrhu dra
Ltegra a vyslovuje své překvapení nad tím, že to
byl právě on, jenž vyslovuje se příkře proti spravedli-
vým návrhům království českého. Poslancové čeští
svého času ani slůvkem nečinili námitky, když v roce
1897 parlamentu byla dána předloha, vedle které na
regulování Dunaje povolen byl obnos 42 mill, korun.
Již v původní červnové předloze uvedla vláda, že zku-
šenosti, učiněné při kanalisování řek, ukázaly na
prospěšné technické a hospodářské zkušenosti podob-
ných úprav. Sama vláda však přiznává, že stavba
kanálů je neznáma a že je nutno tento experiment
prověsti. Tedy zkušenostmi podepřené kanalisování
řek má se oddáliti k vůli experimentům? To by bylo
při nejmenším přímo nerozumné počínání. V králov-
Posl
Maštálek
Ltegr
Dunaj