ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a2401a50-70af-11dc-bdea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 21, person 56, work 1, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 1. února 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 32.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předslácí se: v Praze v ndministraci na nřsí na čtvrt leta . . . s dvejí donáš kou na ně aníta . : . : 7 k o0h ve 5liskch 2K t0 na něsie. Poštoui na měsíe n člvzt leis . . s drojí zísilko ěet nr. :. . k
Praha
5 article Dnsšní číslo pro Prahu je o 22 stranách,
Dnsšní číslo pro Prahu je o 22 stranách, Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 3. února t. r. v obvyklou ho- dinu ranní. Rozprava o politice českého poselstva. „V pochybnostech volnost, nutnostech svornost, ve všem srdečnost. Čeho jsme si tak vřele žádali a čeho jsme zvlášť poslední dobou tak trapně postrádali, aby totiž čelní poslanci naši otevřeně, upřímně a ne- pokrytě národu českému odhalili ledví své poli- tiky, aby ji soudnému rozumu a vlasteneckému citu lidu našeho vysvětlili, odůvodnili a obhájili nejen proti nespravedlivým výtkám, mrzkým podezřením a křivým obžalobám jizlivé zášti zavilých škůdců a potměšilých protivníkův ná- rodní strany svobodomyslně, ale i vůči pochyb- nostem vznikajíeím občas v myslích nejlepších přátel její, žádostivých poznati pravdy : to se k srdečnému potěšení našemu o včerejší schůzi klubu národní strany svobodomyslné konečně stalo. Jakož jsme vítali upřímný projev dra.
Praha
6 article
Fořta na voličské schůzi kolínské z minulé neděle, tak vítáme dnes osvědčení dra. Š kar dy dra. Pacáka, dra. Kramáře a dra. He- rolda na včerejší valně navštívené pražské schůzi klubu naší národní strany svobodomyslné. Obě ty schůze vnášejí životoplodné světlo ve chmurnou tišinu našeho veřejného živoření, obě schůze probudí bohda mysl našeho lidu nikoli k hašteřivé a řevnivé sočivosti, po níž práhnou vrazi našeho národa, nýbrž ku vlasteneckým rozpravám a výměnám názorův o cestách, které by v daných okolnostech nejlépe věc néroda na- šeho dovedly k elli nám všem stejně drahému a žádoucímu, k vítězstv našeho dobrého práva, k naší sa- mostatnosti politické v této říši která bez nás nebyla by velmocí evropskou. Na vzpomenuté schůzi kolínské dr. Foř hájil přesvědčení své, že v nynější situaci jeso pro národ náš kategorickým imperativem po- tírat panující systém vládní vytrvale obstrukcí, až přivodíme jeho pád, poněvadž doufá, že na rozvalinách tohoto systému pak bude vybudo- váno federativní Rakousko s českým státem průčelí.
Pacák Kramář doktor Foř He Rakousko
7 article
Ve včerejší schůzi klubu národní strany svobodomyslné definoval opět dr. Pacák po- litiku poselstva českého heslem: »Nespustit se našich politických ideálů na osamostatnění našich vlastí, ale v mezidobí hledět vše vyzískat, co našemu národu prospěje a vše zamezit, cokoliv by mu mohlo ublížit.« Za jedno s drom. Fořlem označil ministra Körbra jako nejvážnějšího odpůrce našich snah a jeho porážku za přední cil opposice naší, však na rozdil od řečníka kolínského soudl,že není radno, umíniti se zrovna na tom jedi- ném prostředku bojovném, obstrukci, nýbrž volné užíti všech vhodných zbrani, jaké kdy kde osvědčí se nejúčinnějšími. Dr. Kramář tolikéž dává na uváženou, že není radno hrát v dnešních okolnostech rozmachu pangerma- nismu v Rakousku va banque, že není nikterak jisto, zdali by po »krachu«, naší obstrukcí způ- sobeném, dostalo Rakousko oči a procitlo ku lepšímu životu, k federalismu a státu če- skému. Naproti čemuž však opět dr. Herold při pomíná, kterak jsme obstrukcí nahnali patřič ného respektu svým nepřátelům, pročež jes radno chovati i na dále ten obstrukční prach v suchu, a operovati tak, aby nepřátelé našt stále zůstali ve spasitelně bázni, že dovedeme proti nim tímto mečem své síly důrazněs ohnati.
Pacák Körbr doktor Kramář Herold Rakousko
8 article
Veškeré projevy pak, od kolínské řeči dra. Fořta až do dnešních řečí dra. Pacáka a He- rolda vyzněly ve vlastenecké tužbě, abychom nemařili svých sil sváry osobní vášnivosti, ale shlukli se v jeden mohutný šik odhodlaných věrných obrancův národa svého proti zádavě nepřátelské. — V tom zračí se zajisté vznešená tradice strany naší: že vždy etila volnost pře- svědčení a svobodu mínění v táboře svém, že nikdy nehověla kultu osobní autority, alebrž naším zvěčnělým Karlem Sladkovským pravila Autoritou naší budiž »nejlepši my šlenka, již se svobodnou a laska- vou rozpravou domůžemel« Schůze klubu národní strany svobodomyslné. Od památné schůze klubu národní strany svobodomyslné, ve které — budou tomu brzo 2 léta — poslanci dr. Pacák, dr. Stránský, dr Engel a jiní ještě vyložili taktickou změnu, kterou tehda klub svobodomyslných lidových poslanců českých provedl, — neměl klub tento schůze tak čejně navštivené, tak pozorně sledo- vané a vývody svými tak významné, jako schůze včerejší. S jakým zájmem bylo včerejší rokován očekáváno, o tom svědčí nejen účasť věru ne- obvyklá — všecky tři sály klubovní byly do posledního místa obsazeny — ale také pozor- nost, s jakou výklady řečníků byly vy slechnuty. Z poslanců dostavili se red. Anýž, d Blažek, dr. Ladislav Dvořák, dr. Engel, Filip dr. Herold, dr. Kramář, dr. Podlipný, dr. Pinkas, dr. Pantůček, Sehnal, dr. Škarda a dr- Ulrich, za výkonný výhor mimo to pp. Keclik a dr. Vejvar, dále obcovali schůzi četní zástupci sborů samosprávných, advokáti dr. Vladimín Škarda, dr. Fuhrich, professoři universitni, spi- sovatelé i několik kněží.
Pacák Sladkovský doktor Stránský Engel Anýž Blažek Dvořák Filip Herold Kramář Podlipná Pinkas Pantůček Sehnal Ulrich Keclik Vejvar Vladimín Škarda Fuhrich He
9 article
Čelným počtem přišli stoupenci a přátele mladší generace národní strany svobodomrslné Z Pardubic zavílala tříčlenná deputace a to pp dr. Horák, C. Vančura a Fr. Kuchynka, z M Boleslavi dr. Bobek, za Vršovice řed. měšt škol Šťastný a řed. měst. úřadu Kurka Nuslí. Schůzi zahájil předseda klubu národní strany svobodomyslné pan dr. Václav Škarda vřelým přivítáním přítomných a sdělenim,ze zástupci našeho poselstva na radě říšské ochotně vyhověli pozvání správního výboru klubu a dostavili se, aby promluvili o politické situnci Rečník nechce předbíhati průběhu debaty, ale poukazuje, že v poslední době trousily se opět naší veřejností různé hlasy o tom, že prý naši poslanci změnili své postavení proti vládě, že se vzdali opposice, že upustili od odporua sjednali volnou dráhu nynější vládě.
doktor Horák C Vančura Kuchynka Bobek Škarda Rečník Pardubice Francie M Boleslav Vršovice úřad Kurek Nusle
10 article
Na těchto tvrzeních nebylo ovšem an slova pravdy. Vždyť nejen klub poslanecký, ale i výkonný výbor národní strany svobodomyslné v poslední době o prázdninách vánočních shro- mážděný prohlásil, že trvá úplně na opposičním stanovisku proti nynější vládě a že schvaluje usnesení klubovní, potírati vládu Körbrovu všemi parlamentárními prostředky. Těm, kdo jsou zaslepeni stranniekou vášní, hlavy napra- vovati nebudeme, ale u všech lidí dobré vůle, kteří jsou soudní a objektivní, myslím, že každá pochybnost, která snad v té příčině vzešla, byla potlačena projevem našeho klubu, který učinil ve čtvrtek na říšské radě, když se projednávala branná předloha. Prohlášení dra. Kramáře, které učiní jménem klubu, bylo jasné, mužné a energické a jim zatiačeny a úplně byly zbaveny všeliké podstaty veškeré domněnky, které po Cechách z pramenů nekalých kolovaly. Zajisté projev ton uhodil, jak se říká, do černého. Sotva do- mluvil dr. Kramář, hned vystoupil předseda ministerstva dr. Körber a začal vykládati tu svou starou a již nikoho nebavící pohádkuo
Körbrův Körber národní strana
11 article
červené karkulce, že on jest úplně neutrálním a jeho vláda že jest objektivní a spravedlivá na všechny strany. Co se týče nás v Čechách ani žádně nejmenší dítě těm jeho projevům ne- věří a bylo by dobře, kdyby od toho svého stá lého ujišťování upustil, poněvadž všechny jeho skutky svědčí o pravém opaku, neboť pře sladká úlisná slova, všechny jeho činy byly ná- rodu našemu nepřátelské. Řečník pak dále prohlašuje: Nemůže být žádného sporu, že postavení delegace naší celé naší strany proti vládě Körbrově jest oppo siční: postavení odporu proti vládě, která jes vlastně vládou německé obstrukce, vládou, která ve všem straní Němeům a která ve všech svých skuteích nám se jeví býti nepřátelskou. Po- stavení naše vůči té vládě jest dáno a poslanci vykonaji zaji sté svou povinnost, aby překážku, která veškerý zdravý vývoj zne- možňuje, aby systém, který vyho- vuje jen Němelům a staví se proti Čechům, systém, který jest n úkor slovanské většině řlše a ce- lému státu samému, byl zdolán, aby vláda Körbrova byla odstra- něna a bylo lze všemi prostřed ky starati se o celý vývoj otázky če- ské a uzdravení celého soustát (Souhlas.) Na to sdělil předseda, že posl. dr. For omluvil nepřítomnost svou účasti na dnešn schůzi poradního sboru pro vodní stavby až ke slovu jsou přihlášeni posl. dr. Pacák dr. Kramář a dr. Herold.
Čecho doktor Pacák Kramář Herold Čechy
12 article Posl. dr. Pacák:
Posl. dr. Pacák: Velectění pánové! Postavení klubu poslanců českých na radě říšské bylo vždy v zhledem ke stétopráv- ním zásadám našim těžkým; v ny nější, nanejvýše kritické době jest opravdu ne smírně obtížným. Tato obtíž vzniká přirozeně z nutného dvo jitého postavení, jaké klub poslanců českýchv zájmu svého národa musí zaujímati. Dvojitým nazývám postavení naše z toho důvodu, ježto klub musí na jedné straně státi v přirozeném ostrém boji proti centralistickému systému, na druhé straně musí se starati o opa- tření řady kulturních, hospodářských, národních a finančních potřeb českého národa, jež nelze odložiti a jichž rychlého vyřizování je ke vzrůstu našeho národa potřebí. Tyto potřeby jsou to, jež nuti poslance če ské mnohdy, byť řpři šetření veškerých politi- ckých ohledů, nastupovati cesty, jež pak v Če- chách vykládají se jako ústup a chabost, dvo- jakost a nevím, jaké jiné jméno ještě se politice té přikládá. Tato přirozená dvojitost jeví se pak tak v názorech našeho národa. Jen tak je možno vy- kládati, že na příklad v jedné a téže schůzi voličů jedním a tímže dechem může se žádat bezvými- nečná obstrukce proti vládě a zase od téže vlády zřízení na př. reálky, pošty atd. To jsou přirozené následky této dvojité politiky. A přece nelze upřít, že musí proti centralistickému sy- stému vésti se boj a na druhé straně, že mus opatřovat se nutné kulturní a hospodářské zájmy našeho národa, nemá-li národ vzíti úhonu.
Posl doktor Pacák
13 article
Proto není možno, přístoupiti na zásadu mnohých našinců, pravících: „až se státní právo uskuteční, vše ostalní sí zjednáme. Svět jde ku předu, a my nesmíme zůsta státi, musíme ku předu s ním. Neboť víme, že jen národ hospodářsky a kulturně silný doved si dobýti a obhájiti svobody, národ hospodářsky slabý nikoliv. Toto dvojité naše postavení však nikterak nám nevelí ani zastavit náš poli tický boj, ani ustati od domáhán se kulturních a hospodářských vy možeností. Ale velí nám, rozdělit svů program v program budoucnosti v program aktuální. Našich ideálů poli- tických sotva dobudeme v dobách normálních. nýbrž v dobách abnormálních; v dobách nor- málních musíme se připravovat hospodářsky, kul- turně se sílit a klást základy pro boj za velke své statky, aniž bychom boj a úsilí za naše statky a ideály zanedbávali. Tím nejen věc svoji postavíme na zdravý základ, ale i lid náš nám porozumi, když jemu toto své stanovisko poctivě a prostě vyložime Stálá tvrzení, „my dobudeme všeho najednou“ činí jej nespokojeným s částí dobytého. Ale při dvojitém směru naší politiky slyšíme pak přirozeně, jde-li se jednou politicko-ostrým bojem, po druhé opět klidnou cestou za zabez pečením některé kulturní neb hospodářské po třeby výtku nekonsekvence.
14 article
Já na konsekvenci v politice, pánové, všeck nestavím. Politické poměry mění se denně a dle těch poměrů musíme zaříditi své kroky, ať seto děje tím neb oním směrem, jen když to národu našemu prospěje. Mně zdá se ta politika roz- umnou, nepustit se našich politi- ckých ideálů na osamostatnění na- šich vlastí, ale v mezidobí hledět vše vy- získat, co našemu národu prospěje a vše zamezit, co může mu uškodit Tak vidíme od Taaffa až de Körbra, že ně kdy ženeme ostrým útokem na systém centrali stický, a jindy zase zvolňujeme kroky své na čas abychom kulturni a hospodářské své potřeby opatřili. Totéž děje se za vlády nynější. Veškerá naše usneseni směřují ku poražení jeho, a přece vi díme, že zase v boji zastavujeme kroky, tam, kde jedná se o zabezpečení našich kulturních a ho spodářských potřeb To jest výsledek té naší nutné dvojité p litiky. Dr. Körber jest personifikovaný centrali mus, jest zaprodán naprosto německé levici které se zavázal, ničeho, třeba spravedlivějšího naučinit pro nás, nepřipustit žádnou většinu, žádnou změnu jednacího řádu, v bec nic bez vůle Němeů. Jest něco přirozenějšího, než — že my všín úsilím k tomu pracovati musíme, aby jeho sy- stém, který celému parlamentu dílem veřejně dílem tajně, jest na odpor — byl sražen? Vždy jeho pádem poměry parlamentu i naše byse změnily; ba změnily by se k lepšímu i poměry v celé říši. A přece i za toho ministra zastavili jsme za různých českých po třeb ostré kroky své.
Taaff Körbr doktor Körber
15 article
„To jste neměli činit,“ volá se nám vstří z některých stran. Prosím, měli jsme nechat če- skou techniku v Brně, regulaci řek a kanalisaci assanační subvenci pro Prahu, zrušení mýt, naše eukrovarství a řadu kulturních potřeb našich na Moravě a v Čechách bez podpory? Tak se jeví věci, a vytýká-li se naší politice dvojitost, noní tím vinen klub, nýbrž přirozen postavení našeho národa. Snad jes to nemilou brzdou proti politickému postupu — možná. Ale ta brzda de faeto tu je a žádnou trásí se nedá změnit. My jsme se usnesli, pracovati všemi veví deňském parlamentě obvyklými prostředky ku pádu vlády dra. Körbra, poněvadž jej osobně máme za překážku možné nápravy a konsoli dace. Praví se: Toho dá se dosíci jen ne ochvějnou obstruke Já však pravím, že politická strana, kter celou svou politiku věší na jeden politický pro středek, chybuje, ježto selháním jeho prohrává ale odpůrci usnadňuje veřejným ohlášením boj protiboj. Tím nechci říci, že jsem a priori odpůrcen užití zbraně obstrukční. V principu jsem proti ní poněvadž jest to přímé popíráni parlamentarismu a konstitucionalismu, ale pokud nebude učiněna na všech stranách vůbec nemožnou — tu ovšem vzhledem k výsledkům, jež ve vídeňském par- lamentu měla proti nám — musí se prostředku toho užívati. Ale ne vždy a ne všude j obstrukce bezvýminečně na svém V drobném prodejl ranní čí-lo o sobě . . . ra zh o dpole tni Ve úllalkách na venkovs ranní číslo. . . . . . od poledni Inserá ty plati se hotové rupřod Fřečplaeení a lnsrrty plijii dnini- slroce v Hlartansté ulici č. a. Tam rashtrejí se těž r dsbee liskárnaseapečita, Haossich Liitě- Rukopisy za nevraerjl.
Brno Praha Morava Čechy Hlartansta ulice Haossich Liita
16 article
mistě. Někdy může výborně nám prospěti, ně- kdy ale může prospět odpůrci a vládě, kterou chceme potírat. Dokáži to na příkladecha I v pojmu obstrukce jest tolik odrůd o bouřlivé a mechanické, až ke klidné, ale tím účinnější — že mnohdy nesnadno rozezna hra- nic mezi obstrukcí a opposicí. Poslancům musí býti přece ponechána vl- nost, rozhodnouti, kterého prostředku nejúčinněji mohou použiti, poněvadž oni přímo vidí, jak po- měry vypadají a který prostředek v tu kterou chvíli jest nejúčinnější. Pravil jsem, že na při- kladech dokáži, jednak, že mnohdy obstrukce mechanická může odpůrci a vládě býti milá a za druhé, že klidná obstrukce může býti účinnější ve výsledcích, než bouřlivá. Nemusím jíti daleko. Hnáti poslední brannou předlohu ke čl. 14. znamenalo, že bude ponecháno 6000 náhradních záložníků na tři léta ve službě, ale již připuštěním předlohy ku prvnímu čtení, je tato těžká úhona pro obyvatelstvo odstraněna. Proč? Vláda viděla, že nemá většiny pro tento požadavek, a proto nechala jej padnout. Vládě by v tomto připadě bylo donucení k čl. 14. jistě milejším bývalo. Mně řekl vysoký hodnosta státní, když se dověděl a našem připuštění branné předlohy ku prvnímu čtení: „Nám by bylo při této předloze neparlamentní vyřizení milejší, ježto bychom jidosteli ne- změněnou, neměli bychom trampoty ve vý- boru a nemusili nic slibovat. Za vlády hr. Thuna, když bylo smluveno rakousko-uherské vyrovnáni, bylo nám řečeno jedním ministrem: „Věc bude zcela jednoduchá. Svolá se říšská rada, levice bude dělat obstrukei, parlament nechá se 4 neděle sedět, pak se za- vře a udělá se vše článkem 14.
Thun
17 article
Tehda byli, jak známo, Němci v nejprudšt bouřlivé obstrukci. Tuto obstrukci z asta- vili ihned, jakmile byly předloženy vyrovnací předlohy, a počali s tak zvanou obstrukci v ěc- nou, s protahováním, jež trvalo několik měsíců a tak porazili hr. Thuna. Tehda by tedy obstrukci bouřnou byli vládě pomohli. Přestanu v prvním směru na těchto dvou příkladech. Ve druhém směru uvádím eklatantní případ z dob ministerstva hr. Clara. Tehda my zase zanechali jsme také ob- strukce bouřné, propustili jsme rozpočet a část rakousko-uherského vyrovnání do výboru, a zde věcným protahováním prodloužili jsme vše až ku poslednímu termínu a tím jsme způ- sobili pád Clara, poněvadž on článkem 14. ne- chtěl nic prováděti. Také tehda byla nám vyčítána v Čechách chabost, a jeden pán z našeho klubu, jenž také teď není s taktikou klubovní spokojen, přímo z klubu vystoupil. A co se stalo? Po pádu hr. Clara v Čechách nastalo uspokojení a onen pán zase do klubu vstoupil. Snad také tento příklad dostačí.
Němec Thun Claro Čechy
18 article
Proto pravím: ceterum autem censeo, ob- strukce je dobrá, je-li jí užito v pravý čas; škodná je, je-li jí užito v čas nepravý; proto musí poslan- cům dána býti volnost, aby dle daných poměrů užili prostředků nejvhodnějších. Ale nezapomeňme při tom na jednu věc. že totiž pro obstrukci nesmíme zapomínati na nutné potřeby kulturní a hospodářské, jež li na nás vymáhá, a že lid po obstrukční noci dne 8. června, po rozmachu tak velikém, nevolil právě ty, kteří nejvíce bouřnou obstrukci dělali. To je také velmí významné. Konečně nezapomeňme, proč jsme obstruk začali? — Nejen pro uzmuté nám právo, ale hlavně také proto, abychom způsobili protiváhu vítězné německé obstrukci, která, jsouc sama vládkyní, byla by s to, terrorisovati celou říši. Divil jsem se proto, když v jisté nedávné schůzi naše podpora návrhu na změnu jednacího řádu byla nám vytýkána, ježto prý „jednací řád jest naší záštitou.
uzmutý já práv
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 3 1. ledna. š— (Kronika.) Člen mladší generaceli terární uvažoval onehdy o situaci našeho písem nictví. — Jsme malý vnitrozemský nárůdek, k všemu nesvobodný. Poměry jsou úzké malo městské, scházi nám široký vzduch velkéhoži vota, mocný ruch o závod všemi směry kultur ními, schází světový rozhled a vědomí významu. A podle toho vypadá literafura. Poslavy jej jsou drobné, nepatrné, krotei venkované, šosat měšťáci, filistrovské existence, zabarvené slovan skou citlivosti a romantikou slovanského ideali smu. Je nouze o veliké idey, o velké postavy Naše produkce nemůže proto závodit na světo vém trhu Touží se po »světovosti« české produkce — Proč nemáme takové romány, taková dramata, jaké mají literatury světově ? — Dobrá! odpovídá český spisovatel, na- píšu takový román český, takové drama, ale dejte mi dřive takové — české lidí! .. Úvaha je vskutku časová. Jde nějaká ho rečka naším literárním světem, aspoň jistou jeho částí. Horečka pocitu těsnoty, byste fekli. Jev se určitými příznaky, volbou látek, náklonnosti k určitým ideám i formám, mluvi z literárnich noticek, ze zpráv literárních listů a rubrik. Je- nom tě hráze nepohodlné kdyby nebylo, která dělí úzký český okršlek od ostatního světa ! Jak ji prolomit! Jak pozornost za hranicemi upoutat
Horečka Praha
20 article
Aspoň zdání pozornosti, aspoň něco tomu po- dobného vyvolat! Jak je vytouženo každé zna- ménko, každé zdání znaměnka, takové pozor nosti! Jak úsilovně sháníme přiležitost, jak se snežíme uzavírati známosti, jak horlivé zazna- menáváme každý příklad, každý pokus překladu české práce, který se vyskytl, sebe nepatrnější třeba jsme si jej sami pořídili, jaký důraz kla- deme na každou konvenční poklonu, sebe prázd- nější, které jsme byli ve společnosti účastní, ja kou důležitost přikládáme každé zmínce, sebe zběžnějši, která o nás v cizině padla, k níž jsme snad prostřednictvím své známosti přišl a které mimo nás nikdo na světě si nepovšiml Jen li dá aspoň na chvilku illusi toho, co je naším snem, naší touhou, naším ideálem: po zornost širšího světal Vypravují o mladém českém kandidátu svě tové literární pověsti, jenž prý sebral svých pě švestek a odjel do Paříže s pevným úmyslem. odvrhnouti pouta, jež talent jeho víži k zá- krsku českého malosvěta a státi se — fran couzským spisovatelem Je to všecko přirozeno. Je potřebou zdravé sily, potřebou sebecitu, se šířit! Ale tolik je jisto, prozatím zůstává při pouhé illusi. Jen n děje zbývá. Čas, snad ten konečně něco př nese — Nastane krásný úkol příštím generacím aby českou literaturu z nynějšího maloměst ského milieu zvedly a postavily ji v plné vý sluní velkého světa, do peřejí světového závo- dění, o kterém marně, proto že předča sn sníme dnes!... končí pozorovatel svoji úvahu
Paříž
21 article
Arci, ne všecko, co má »světovou« pověst musí být už proto velké a obdivuhodné. Mnoho dělá, jak víte, impresarský apparát, industriál nost, vřesk reklamy. A naproti, zase! Dove- dete si snadno představiti dílo velké, hluboké přece pominuté hlukem a pozorností světa. Ale přece Je zřejmo, co z pravidla zjednává vítězství co pomáhá ke jménu a významu ve světěl Síla
22 article
A při díle uměleckém síla idey nebo sila formy. Obě síly, nebo aspoň jedna z nich, jsou nezbytny pro světovou karléru. A slla je na- mnoze — v novotč. Kdo první dal my šlence mohutný výraz, toho jméno letí světem Hejno epigonů, kteří přicházejí se svými vari acemi, zaníká už a mizí ve hluku ropoticího množství. Gogol svými obrázky ze zastrčené ves nice, s lidičkami s nejobmezenějším horizontem dobyl světového jména. Velikost postav a ob zorů není tedy nezbytna. Po Gogolovi vyrojilo se jiných se satyrami na maloměstské filistrov- ství, ale už nedobyli světovosti. V tom je práve mocnost umění. Látka nerozhoduje, ale síla A síla je — v novotě. A silný, nový je, kdo je svůj. A svým nelze být, než ze sebe, ze svého okolí, ze života, se kterým talent srostl Arci, ani velký talent se neobejde bez v zorů. Ale v tom je rozdíl mezi velkým a malým talentem. Malý rozplývá se v dojmu silnýeh uměleckých vzorů, nedovede se vybavit z kouzla jejich idejí a forem, točí se v jejich kruhu, při jímá hotovou látku, vypracovanou ideu, a jen ji přelévá z formy do formy, neschopen probrat se k vlastnímu životu. Tak vznikají v litera tuře vlivem silných vzorů »modní« nebo chce te li »dobové« ideje a látky. V nesčíslných obměnách se opakují a vracejí. Silný talení neopakuje. Má také vzory před sebou, ale nepodléhá kouzlu jejich suggescí, zachovává svoj souvislost s životem, nachází v něm novou látku, novou formu, novou ideu. Zůstává s v ůj a svým způsobem překonává vzory- A ještě jeden příznak velkého talentul Nemá směšných starostí o »světovost« svých látek a idel. Je příliš z auja t věcí, okolím, s nímž srostl, v němž žije, z něhož tvoří, jehož látky a prvky vyplňují jeho duši, jež zpracovávat. usí, chtěj nechtěj, puzen moci silného tvů
Gogol
23 article
čího pudu, který v něm raší. Jen tak rostou umělecká díla velká, silná, nová. Rostou — z vlastní přirody. Skladatel »Prodané nevěsty se nikdy netrápil starostmi o svoji »světovost« Žil v malých šosáckých poměrech svého »fili strovského« okolí. Tvořil z nejbídnějších poměrů znal také vzory, ale nedával se odlouditi o nejužší souvislosti s životem, v němž kotvila jeho bytost. Světovost dostavila se — sama. Jak lichý je běžný názor o podmínkáe pro svělovost a velkost díla! Poměry a látky že rozhodují! Je v tom optický klam !. Vidím hotová, oslňující díla a zaměňujeme n ásle del s — příčinou. — Dejte mi velké české lidi a napíšt světový český román, drama . . A pochod je zatím opačný! Vyskytn se velký talent a z poměrů jakýchkoli, kde pře ním nikdo nic netušil, vznikne dílo velké, nov — svél A geografické položení? Zde, v srde Evropy, bez moře, bez rozhledu do velikého světa! Jeli tu prostor, vzduch a čas pro ideu světového významu? Jaké rozpaky Zde, na rozhraní dvou kulturných živlů v předvečer velikého závodu o vládu světa,že by nebylo místa a chvíle pro velikou ideu A skupina malých národů, kteří ve svém roz- voji dospěli zde k uvědomění tajemného otaz níku svých dějin: být či nebýt? — buď příšt rozkvět samobytné, vlastní kultury, anebo ne náhlý zánik v zátopě mocnější kultury — cizí To že by nestačilo na podnět mocného rozví- ření duchů, jež by musilo najiti výraz v domác literatuře Jisto je jedno. Otázka existence malých národů v srdci Evropy může se dnešním sta- vem věcí jen krátkému zraku obmezeného ob- čánka zdáti »vyřizenou«. Jen dvojí je možno.
Evropa
24 article
Buď nadejde mocné vzpružení životních sil a zjedná potřebné organismům podmín ky dalšího samobytného rozvoje. Anebo — nadejde druhý případ! Období tak zvaného znovuzro- zení a dnešního života objeví se jako pouhá přechodná episodka. A po ní v proudu věků následovati bude perioda nového z ha síná n a konečně poslední vzdech kulfurního živlu, v minulosti beztoho jednou již polo- odumřelého. Slojime na rozhraní dějů! To je patrno, A v ovzduší tak napjatém, životných tvarů tak zvláštních, že by nebylo půdy pro mohutnou literárně-uměleckou tvorbu? . . . Silnou, novou. svou ? . .. Jak a čeho že by bylo třeba Či to není olázka — talentů? A zatím, jaká hesla se ozývají! Národní idea není »dobová«, prý se »přežila« 1 Literatura má »jiné« starosti! Jak je možno, aby se pro literaturu »přežilo«, co ve skutečnosti právě teprv prožívá své nejakutnější stavy? A k tomu stavy nové, dobové, jindy a jinde v tom tvaru nebývalé, své! Ale literatura vyhýbá se t otázce. Stojí v suggesci — světové literatury. Podléhá kouzlu její forem a idejí. Národní idea ovšem není té chvile »dobovou« ve světovém písemnictví, protože v jeho poměrech není akutní. Tam, venku, ve »světovém« světé je prozatim »vyřizena«. Ale není vyřízena u nás, zde je akutní, zde by volala po svém »výraze« dobo- vém i literárné-uměleckém. Ale pro naše nové písemnictví idea neexistuje, protože ono má být moderní, nemůže být »starovlastenecké« ztratilo svoji souvislost s půdou vlastních poměro a nedovede se obejíti — beze vzorů.