Periodikum ALTO Viewer

1

01 oba

2

nnenon

3

Národní hospodář.

4

odensi

5 Zemědělstvi

Zemědělstvi aon

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 107. ze dne 18. dubna 1909

7

Obchod

8

Prčmysl

9

Finaněnictví

10 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 17. dubna. Končící týden měl svoji sensaci. Přišla z Víaně, a jak samo sebou se rozumí, měla ostře zahrocenou tendenci, která jako vždy obraceru se proti českému podnikání a proti českým snahám hospodářským. Kdo sledova vývoj českého textilního průmyslu a kdo byl blíže zasvěcen do nevraživosti, které proti němu se obracely, ten vl, s jakými prostředky vždy ve Vídni proti rozvoji tomuto se pracovala. Ne- jsouť dávna léta, kdy textilníci vídeňšti považo- vali se za rozhodujícího faktora v tomto prů- myslu a také na české straně panovala domněnka, že v oboru bavinářského průmyslu asi stěží če- ská podnikavost se uplatní, poněvadž nahroma- děný kapitál i zkušenosti jsou vesměs v tomto odvětví v rukou německých. Proto když začsla uplatňovati se česká podnikavost v tkaleovství bavlnářském a když závody tyto po věťšině pracovaly ve mzdě, provázeny byly tyto počátky z Vídně útrpným úsměvem a český tkadlec po- suzován výhradně s hlediska mzdového zaměst- nance, který asi stíži, dovede proniknouti do obchodní organisace bavlněných tovarů. Nebyly řídky vtipy na to, odkud přicházeli čeští tkalci. bylo poukazováno na to, že k energii podnika telské vzehopili se ze zaměstnání jiného. Avšal ukázalo se, jako vždy, kde rozbodují pouze vý sledky práce a energie, že přezíráním na pomě- rech nezmění se praničeho, a že odpor, který se klade vývoji českého pednikání, jen sílí zdroj jeho energie. A tak pomalu měnilo se přezírání ve formu jinou: Přiznáno, že bavlnářský prů mysl tkalcovský v rukou českých činí neoby.

Praha Vídeň

11 article

čejné pokroky, že však finanční založení tohoto průmyslu není dosti silné a že celá tato podni kavost jest pouhým pokusem, dosti odvážným, se strany českých bank. Současně však praco- váno bylo směrem jiným, neméně důležitým nmi často přeziraným. Moderní obchod založen fest skrz na skrz na důvěře. Není také možno při každém jednotlivém obehodu domáhati se nějakého zvláštního zajištění, nýbrž nutno roz bodovati se rychle a jest nutno spokojovati se začasté s běžnými informacemi, které trh o bo- nité té které firmy podává. Dnešní naše informační zařízení, se kterým obchod pravidelně praeuje, jest v rukou několiks společnosti, které pomocí svých akvisitérů opatřuje si informace o těch kterých firmách a informace tyto bez jskéhokoliv závazku interesentům podává In- formační tato činnost organisována jest čistě po živnostensku a záleží konec konců na jakosti posledních akvisitérů informaci. Poněvadž pak informace podobné čerpají se pravidelně od f- rem blízkých výrobě firmy, o níž informace jsou hledány, jest pochopitelno, že konkurenční mo- tivy padají tu často na váhu. A to byla posice, ze kle é proti českému průmystu textilnímu bylo pracováno. Kdo měl přiležitost pročitati infor- mace, které o českých firmách před 15—20 léty byly rozšiřovány, užasl, nad tím, co za časté nepochopení v nich se vyskyluje. Prot

Ina strana český banka

12 article

tomuto proudu byly nuceny mladé závody plouti a když teprve po létech ukázala se jejich zdat- nost a finanční pohotovost, rozbíla se tato umě- lá stavba, která jim měla přehraditi vstup do ši- rokého a volného obchodu. Jest tomu teprve nedlouho, co z úst jednoho z největších repre- sentantů bavlnářského průmyslu textilního padla zajímavá slova: »Přehliželi jsme dlouho textilní průmysl český, kladli jsme mu dlouho odpor, nvšak konec konců zřime, že proti zdravé ener- gii podnikatelské není zbraní žadných, a že ne- zbude, než prostě uznati fakt a poklonitise před prací, kterou mužové námi přezíraní vy konali« To jsou slova muže spravedlivého, kte- rý dovede nahlédnouti důsledky vývoje a klerý s nimi jako obchodník počítá.

13 article

Ale přece jen zbylo hojně nevraživostia snad také záští proti podnikatelům, kteří zasa- hovali tak energicky v obor, jenž považován byl za monopol určitých kruhů a kteři také začasté cenovému vývoji dali nový směr. Zbylo této zášti tím více, že to byl právě český ba- vlnářský průmysl tkalcovský, který dal nejdůle- žitější podnět k vývozní činnosti a který v této vývozní činnosti uplatnil se měrou skutečně ne- očekávanou a neobyčejnou. Tvrdilo-li se, že česká výroba bavlnářská omezuje se jen na zhoršení jakosti a že pomoci tohoto zhoršení sráží ceny, ukázalo se při vývozu, kde dobrá jakost látky jest rozhodující, že lomu tak není a že naopak bavlnářský průmysl český na dobré jméno své tovární značky klade neobyčejnou váhu. Tento úporný boj, který veden byl če- skými podnikateli bavinářskými, není širší ve- řejnosti znám a nebylo také důvodů, proč vy- kládati jednotlivé jeho fase neinteresované ve- řejnosti. Byloť rozhodující devisou ve směro- datných kruzích českého bavlnářského průmyslu, že dobrý tovar a řádná práce podnikatelská razí si cestu samy, že není k tomu zapotřeb reklamy, poněvadž v obchodním světě konee konců dobrá jakost při uspokojující ceně jes doporučením nejlepším.

14 article

Tato devisa ukázala se správnou a tale devisa vedla i k tomu, že dnes při regulan otázek, pro bavlnářský průmysl důležitých, bez českého slova nevykoná se ani krok. Tyto ve škeré posice byly vybojovány přirozeným vývo jem a energickou prací a můžeme býti jen po- těšení, že bavlnářský průmysl tuto práci vykonal sám svou vnitřní silou. Poslední tři leta bavlnářského průmyslu náležela k nejlepším a v těchto třech leteeh vyrostl textilní průmysl český a specielně ba- vlnářský neobyčejně. Uvážíme-li, že ještě pře 5 lety bylo v českých rukou pouze asi 150 00 vřelen bavlněných, kdežto dnes máme jich as 600.000, jest z těchto dat nejlěpe patrný onen veliký pokrok, který proveden byl českými pod nikateli v oboru, který ukládá velké zkušenosti obchodní a velké znalosti technické. Režná vý- roba tkaleovská, která byla východiskem če- ského podnikání v oboru bavlnářského průmyslu

16 article

jest výrobou nejjednodušší a nejsnáze kontrolo- vatelnou. Od té doby postoupilo české podnikání do obtížnějšího odvětví, speciálně do tkalcovství pestrého, aby na základě zkušenosti, kterých bylo získalo, přesunulo se do oboru nejtěžšího, do oboru přádelnického. Tkadlec přízi svoji kupuje od domácích firem za ceny, které zná a za okolnosti, které může přehlédnouti. Přá- delník naopak surovinu (bavlnu) kupuje ze vzdá- lených odbytšť amerických, které nemůže snadno kontrolovati a kde tedy do jisté míry speku- lační moment padá již více na váhu. Postou- pili-li jsme tedy i v přádelnictví, jest z toho pouze zřejmo, že základy, na kterých spočívá český bavlnářský průmysl, jsou zdravé a jsou silné. Kdo měl speciálně dále přiležitost sledovati finanční vývoj jednotlivých podniků, ten ví, žev českém bavlnářském průmyslu jsou finanční zá- klady dobré a že konjunktury v posledníeh lětech nebylo pouze užito k novým investicím, nýbrž také k finančnímu vyzbrojení průmy slu. Patrno jest to nejlépe z toho, že při sastupu. ve kterém dnes nalezá se výroba bavlnářská, průmysl tento nebyl dotčen.

Tkadlec

17 article

A přece sensace posledních dnů zvířilaši roké kruhy a vzbudila velikou pozornost. Uka- zuje to jen, jak jest široká veřejnost noinformo- vaná a jak nýní obchodní kruhy nedosti správně posuzují danou situnci obchodní. Jest známr urbi et orbi, že vídeňské pondělní listy přinesl; zprávu o úpadku kterési veliké firmy východo české (rozumí se samo sebou, že s velikým z- dostučiněním bylo připojeno slovo „české“) Zpráva tato přešla do listů pražských, aniž byla kontrolována a vyvolala přirozeně veliké vzru šení. Na vídeňské burse, kde zpráva tato kol- portována, s velikou určitosti, vyslovováno již jméno kterésí veliké české firmy, zatím co

východní český

18 article

„Pester Llloyd“ dokonce přinesl seznam aktiv a pasiv, aby při této příležitosti s průhlednou tendencí vrhli se na banku českou, která s uve- denou firmou jest ve spojení. Také v Praze zpráva tato vyvolala sensaci, byla však ihned kruhy, které jsou o celé věcí informovány, de- mentována, a bylo poukazováno ihned na zřej- mou tendenci, která ze zprávy této vane. Uve- dená firma, které se pověsti tyto týkaly, jest dávno již trnem v oku celé řadě vídeňských firem, poněvadž jim vítězně soutěží, nen v lýsce jistých vývozních kruhů vídeňskýcha jest šnad svým vzrůstem i předmětem nenávisti těch, kteří nedovedli do té míry rozpnouti ener- gii sil a nedovedli docíliti takovýchto úspěchů- Drůhý den byly zprávy tyto dementovány a uká- zala se jejich bezpředmětnost. Avšak nutno se vmysliti v situaei firmy, byť sebe větší, na kto- rou téměř prstem se ukazuje a která neznajíe důvodů, pojednou stavěna jest na pranýř, ač koliv k tomu není nejmenší příčiny. Na tomtu příkladě nejlépe ukazuje se nedostaťečná orga nisace našeho informačního zpravodajství a zá roveň také ukázuje se, ják ve Vídni s tendencí velni průhlednou dovede se útočiti proti českým podnikatelům prostředky všemi. Ministerstv vnitra dovedlo velmi energicky vystoupiti proti tomu, pakli že někdo v českém městě vyslovil přání, aby bylo kupováno pouze od českých firem. Pakli že však takto průhledně ve veřej ných listech útočí se na firmu, proti jejíž bonite neni žádných dokladů, nevšimá si prostě tako- vého zjevu nikdo a nanejvýše poukáže se na to.

jítmentovat Praha Vídeň Pester Floyd

19 article

že zprávu možno dementovati. Jsme přesvěd- čeni, kdýby ona zpráva s určitou tendenci byla vyšla z českých listů proti některé německe firmě, že nalezla správa státní již prostředky aby takovémuto paušálnímu zlehčování byly kladeny hráze. V daném případě totiž padá n váhu to, že bylo mluveno o kterési veliké vý- chodočeské firmě, při čemž sluší uvážiti, že vše- ehny veliké bavlnářské textilní firmy české na- lézaji se na českém severovýchodě. Možno s tedy představiti spleť domněnek, které takovéte všeobecné zprávy vyvolaly. Uvádíme tento pří- klad v širším rámci proto, aby bylo zřejmo, jak jest nedostatočná organisace našeho zpravodai- síví, na kterém má vyrosti důvěra v obchod aby bylo zřejmo, jak vynžívá se k účelům čistč národnostním informačního poslání novin prot- nám. Vídeň není nám jenom odpůrcem ve vě- cech politických, ale daleko větším odpůrcem ve věcech hospodářských. Neslušíť zapominati že německý průmysl rakouský v této Vídni za- ložil své kanceláře a že v této Vídni navykl sl nabývati vliv v jednotlivých poradních sborech státních a také v knncelářích ministerských. Ví- deň, to byl vlastně průmyslový svět rakouský po jistou dobu pro ministerstvo obchodu, až te prve čeští ministři obchodu byli nuceni pouká zati na to, že jest zde také průmysl český, který právě svým rychlým vývojem a pevným svýu základem zasluhuje respoktu. Svou lásku ostat- ně projevil ministr Weiskirchner českému prů- myslu nejlépe tím, že téměř ostentativně Čechů pominul při posledním jmenování do průmyslové rady, aniž k tomu bylo sebe menšího důvodu. Snažime-li se tedy o pevně organisovaný svůj život hospodářský, činíme tak ve svém zájmu. činíme tak na ochranu svého silného a zdravého samostatného rozvoje a činíme tak v zájmu ce- lého vývoje národního.

Čecho Vídeň

20 article

Jako všichni v Předlitavsku, také pražští finan- čníci byli počátkem týdne překvapeni revolučními událostmi tureckými. Pevné smýšlení, jímž zahájen byl na bursách úterní obchod, ustoupilo ještě týž den ochablosti. Seslabení to způsobilo, že ve středu obchod naprosto vází; ve čtvrtek teprve se smýšlení uklidnilo a trh se poněkud upevnil. Mimořádné po- měry v Turecku však zůstaly příčinou, že se neroz vinul, jak finančníci si přáli. Týden skončil zeela klidně V obchodu objevuje se mnoho mezer. Z ren státních byla předmětem obchodu pouze 31/2proe. renta investiční a to z prvu za kursu K 85.70, pak o 22 hal. nižšího a vedle ní 5proceniní ruská státní renta po K 98.15. Z českých papírů ukládacích byly předmětem poptávky jen 4proc. železniční úpis Zemské banky, bezvýsledně však, poněvadž jich ni- kdo neprodával. Hodnoty bankovní rovněž se nevykazují obcho- dem rozměrným. Obchodovalo se s akciemi Zivno- stenské banky (po K 241.50), Hospodářského úvěr- ního ústavu (po K 403.50 a 403.—), hradeckého lzssn

Předlitavsko Turecko zemský banka

21 article

úvězního záložního ústavu za kursu trvale uslále ného (K 444.—) a České banky Union (po K 245.—) vedle nich byla poptávka po akciích Rakousko-uher ské banky, jež v pátek záznamem K 1785.— po- zbyly 2 K z kursu čtvrtečního, v sobotu však nebyly na prodaj. Z papírů průmyslových byly na trhu akcie Č skomoravské strojírny, jichž záznam K 880.— před- stavuje již odečtení 40 K superdividendy, pak Daň- kovky, jimž od úlerka do pátku přibyla 1 K, tak ž hledány byly po K 409.—, konečně akcie Spor ečno sti pro průmysl cukerní, jichž úterní záznam zně K 190.— až 192.—, sobotní však jen K 188.. —. Tarifní anketa o cukru v obchodni komoře v Praze Ke včerejšímu referátu o generální debatě o t rifech na cukr surový a rafinovaný v dopravě tu- zemské i exportní uvádíme ještě: Referent vrch. insp Schmied podal nejprve objektivní referát o do- savadních tarifech a úpravě tarifů budoucích a na- značil důvody, jež z kruhů interesentů se uplatňuj pro i proli jednotlivým skupinovým tarifům cuker ním, nově projektovaným. Úprava nových tarifů jeví se býti velmi složitým problémem, ježto desvadní tarify byly u jednotll vých drah vybudovány na zcela rozličných princi- pech. V novém místním tarifu má býti na cukr ne méně než 5 samostatných baremů a to 2 baremy pru dopravu vnitrozemskou (a] pro cukr surový, bl pr- rafinovaný), 3 baremy pro export a to barem: a) pro vývoz suroviny transit Labe, b) pro vývoz rafinády v témž směru, c) pro vývoz rafinády přes Terst, n Balkán a do západní ciziny.

Schmied Rakousko Praha Terst Balkán Český banka Union

22 article

Barem c) platí též pro dopravu suroviny do r- finerie v případě vývozu rafinády do území subc označeného, Barem a)jest nejdražší, barem b) l cinější, barem c) nejnižší. V debatě generální dovolával se za středočeské rafinerie p. řed. c. r. Fischer z Peček slev pr vývoz rafinády na sever, dále výjim. tarifů pro stře- dočeské rafinerie, jimiž by bylo dosavadní rozpje snzeb mezi soutěžícími rafineriemi v tuzemsku z- chováno. Pan c. r. Stadelmann (Rosice) poža- duje v delší, výborně založené řeči individualisování v tarifech jednotlivých skupin rafinerii a odůvodňuje požadavek ten velikými dilerencemi, jež na úkor vnitrozemských rafinerií by povstaly. Pan disp Weiner stěžuje si do úpravy sazeb pro rafinerie severočeské (labské) a žádá o odstranění zvláštních výhod, jichž po jeho názoru nabývají úpravou no- vých tarifů rafinerie vnitrozemské. Tofěž slanovisko zaujímá p řod. Engländer, jměnem rafinerit úste- ckých. P k. r. Redlich prohlašuje za moravské cukrovary, že by nebyiy proli tomu, aby byl českýn rafineriím usnadněn odbyt do zemí alpských přiměře- ným zvýšením prvních stupňů tarifních a snížením stupňů vzdálenějších. Na konec pojednal zástupee ministerstva železnic o důvodech, jež přiměly vládu ku projektované úpravě cukerních larilo.

Fischer Stadelmann Weiner Redlich Barma Pečky Rosice

23 article

Odpoledne bylo pokračováno ve speciáln debatě o jodnotiivých nových baremech tarifních, jež potrvcia do pozdního večera. Ve příčině tarifu VIIb na surový cukr v tuzemsku byl příjat návrh na změnu projektovaného baremu potud, aby byl usnadněn i exportovaným rafineriím dovoz suroviny ze vzdálenějších surovaren. Stran výjim. tarifu VII na rafinádu v tuzemské dopravě, proti jehož výši protestovali zejména rafinéři východočeští, nemohl býtí docileno shody a zvolen profo zvláštní komitét, jenž speciálné by se otázkou touto zabýval a př- saušně návrhy učinil, jimiž by bylo lze trvající ne- srovralosti odstraniti. Na to projednány v další debatě baremy expo- ní K návíhu p. dra. Karlíka usneseno požádat vládu, by barem a) (export surového čukru trans Labe) byl vybudován jednotně pro všecky státní trati, tedy i pro staré (dosavadní) linie státní, pro něž by dle návrhu vlády platiti neměl. Ve přiíčině baremu b) (export rafinády transit Labe) nebylo do- cíleno rovněž shody pro divergence, mezi jednolli- vými skupinami výrobními vzniklé a zvolen proto II. komitét ke speciálnímu projednání této složilé otázky. Barem e) fexport rafinády a odběr suroviny pro export via Terst na Balkán a do západní ciziny přizat se souhlasem všech zástupců, avšak s prote- stem rafinerií labských (Čstí n. L., Nestomic u Krás. Března), které požadovaly zrušení tohoto baremu pro dovoz suroviny. Usneseno, podati tom vládě zprávu a požádati o vhodnou úpravu této otázky. Dosiovem předsedajícího p. Riedla z Rieden- steinu byla anketa o 7. hod. več. skončena

Nestomic Riedl Barma Terst Balkán Rieden

24 article

Doprava hnědouhelná v prvém čtvriletí. nn —(Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Bilanci odbytu hnědoubelného za prvé čivrtleu jsme už oznámili; konči poklesem proti loňsku o 60.066 vagonů čili 15.2 proc. Ku posouzení o- bytových poměrů uvádíme dopravní výsledky za prve čtvrtletí posledních let: rok vagonů z toho k Labi 1909 . . . . . 334. 596 7640 1908 . . . . . 3914.662 26.830 1907 . . . . . E63 391 15.419 1906 . . . . . 349.190 28.850 32 596 1902 . . . . 327 89e 35.387 Z čialic těchto patrno, že latošní odbyt překročil z posledních 5 let toliko odbytové číslice roku 1904 a 1905 a zůstal za výší odbytu let 1906, 1907a 1908. Částečné vysvětlení tohoto poklesu letošního podává přehled dopravy labské, jejíž zahájení leto nezvykle dlouho se zdrželo, čímž doprava labská do konce března t. r. zůstala proti loňsku o 19.182 va- gonů pozadu. Vedle toho také vodnimi katastrofami přerušená plná výkonnost těžební zavinila z části úbytek celkové dopravy, jež vlivem všeobecného oslabení hospodářského a tím citelně pokleslé spo třeby uhelné nemohla se na přibližné výši čilého od bytu loňského udržeti Zahajením pravidelného exportu labského se od bytové poměry pro nejbližší období zlepšily Jednotlivé společnosti, těžařstva a doly vykazuj za prvé čtvrtletí tento odbyt 1909 1908 rnl vagonů: 26.973 32.759 (— 5786 39.769 48.269 (— 8500 66.742 81.028 (= 1928

NN

25 article

Mostecká společnost: doly osecké . . . . . . doly ostatní v celku. Severoč. spol. ubl. . 36.326 40.701 důl Habsburg . . 2.823 9.064 těžařstvo »Austrie« . . 3.858 4.15 Princ Eugen . . . . . . 3.542 3.763 Těžařstvo v Lomu doly lomské . . . . . . 19.314 23.295 doly ostatní 24.858 25.965 v celku. . . 44.172 49. 190 c. k. doly státní . . . 17.897 24.256 duche, podmok. dráha . . 7.194 7.784 doly Grohmannovy . . . 4.455 3.767 kníž. Claryho . . . . . 828 688 Walpurgis . . . . . . . 910 2.399 2.215 2.497 Eleonora . . . . . . . 1.191 1.916 Franenlob . . . . . . . Valerie . . . . . 11.789 14.340 duche. spolek uhlář. 12.315 14.105 7.776 10.142 spol. »Britannia« .. doly hr. Sylva Taroucy Nostice. 4.705 7 208 doly kniž. Lobkovice 3.986 4.183 doly Pražské úvěrn banky. těž. 1lorentinské . kor. prine Rudol! . . důl Janův Most. Wiener Kohlenind. Verein dolv Baldaufovy důl E y

Grohmannův Eleonora Valerius Britannia Sylva Taroucy Nostic Lobkovic Wiener Kohlenind Lom Austria Princ Eugen Janův Most

26 article Hnědouhelná doprava labská.

Hnědouhelná doprava labská. V posledním týdnu byla doprava labská za r stoucí splavnosti velmi čilá; stav vody labsk obnášel: dubna 13. 1161e 138 186 211 a dnešní prognosa hläsí další stoupání. Lodn s'azby zůstaly beze zmény; placeno na základníei sazbácn do Magdeburku . . 240 fen. za tunu » Hamburku . . . 280 » a » . » Braniboru . . . 350 » » » i Ujednání nebylo mnoho; vzhlédem k tomu, že v posledních dnech lodi na zdejších překladištích vesměs rozebrány a návrat jiných lodí povodní zdržen, jeví se od pátku nouze o lodi, jak uvádi úřadní list bursy ústecké, čímž by v čilém vývozu labském nastaly pravděpodobně nové poruchy. Na překladiště ústecká dopraveno v tomto týdnu 13. dubna 994 vag. úhrnem 3965 od 1. do 12. dubna 6629 od 1. do 17. dubna 10.594 vagonů uhlí. Z České společnosti národohospodářské. Ve stře- du une 21. důbna bude přednášeti ve členské schůzi společnosti komorní koncipista pan dr. Jan Mat ys o thematu „České stanovisko vůči osno vě o sociálním pojišťování.“ Schůze kona se v sekční stni obchodní komory pražské (mezanin Pařížská ul. 3). Začátek o 1/47. hod. več. Z ústřadních jatek pražských. Na dobytčí trh pondělí dne 19. dubna 1909 přihlášeno est 280 ku sů hovězího dobytka původu domácího a 140 kuso původu haličského. Konkurs uvalen byl zemským soudem v Praze na jmění Berty Kvasničkové, obchodnice Praze-VII. Konkursní komisař r. z. s. Rohn, správce podstaty JUDr. Vladimír Schiller, adv. v Praze. — Lhůty 24. dubna, 22. a 28. května.

doktor Jan Mat Kvasnička Rohn JUDr Schiller Magdeburk Hamburk pařížský ulice Praha Český společnost

27 article

Banky, záložny a spořitelny- Výkaz rakousko-uherské banky ze dne 15. dubna 1909. (K. k.) [V tisících korun.] Oběh bankovek 1,955.272, K (+. 54.491), kovový poklad 1,644.716 K (+ 21.584 K), zásoba směnek 448.255 K (— 72.569 K), lombardy 76 222 K (— 7.768 K), zásoha bankovek dan proslých 89 444 K (+ 76 075 K) Výkaz říšské banky německé ze dne 15. dubna 1909. (K. k.) Aktiva: Kovový poklad, sestávající z běžných německých mincí, z zlata ve svitkách a z cizozemských minci, počitá-li se kilogram čistého zlata za 2784 marek (v tisíci markách): 1,053 893 (— 47.039), mezi tím zlaté svitky 793 956 (+ 41 855), říšské po- kladniční poukázky 68 890 (+ 2.236), jiné ban- kovky 28 290 ( 7.983), směnky 856 584 (— 126 710), požadavky lombardové 80 3 18 (— 21.924), efekty 362 231 (+ 3.918). jiná aktiva 134.195 (— 1390). — Passiva Základní kapitál 180.000 (nezměněno), reservnt fondy 64 815 (nezměněno), oběh bankovek 1,580 891 (— 109 681), jiné denně splatné zá- vazky 732.626 (+ 30.250), jiná passiva 26 07 (+ 583). Nová filiálka Ústřední bauky českých spo- řitelen. Vzhledem k opětně projevenému přání místních kruhů jak ruských tak rumunských i ostatních a se zřetelem na vyvinutý již obchod v těchto končinách, odhodlalo se ředitelstv předložiti správní radě návrh na zřízení pobočky v Černovcích, o čemž má býti v dnešním zasedání rozhodnuto. Filiálka započala by svou činnost v době nejbližší.

28 290 Černovec uherský banka

28 article

Moravská agrární a průmyslová banka v Brně. Zdárně pokračující upisovací akce na akcie emisse jasně dokumentuje oblibu, které se tento prvý český penéžní ústav na Moravě těší. Do dne 15 t. m. bylo upsáno nových akcii za K 820.000.—, takže dosáhnuta téměř polovina vypsaného kapitálu (2,000.00 kor.) a lze očekávati, že veškeré akcie ještě před ukončením subskripění lhůty, která končí dnem 30 dubna, budou upsány. Sledujíc snahy vniknouti co nejvíce ve střed ho- spodářského života jednotlivých okrsků svého rayonu dokončuje Moravská agrární a průmyslo v banka přípravné práce k otevření druhé své filiálky v Moravské Ostravě, která as dnem 1. června za ve- dení odborníka znalého speciálních potřeb tohoto dů ležitého kraje a za součinnosti interessoraných kruhů domácích svoji činnost započne. 8210 rhy penězní. Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 17. dubna. (Telegram »Národních L.«) Po burse. Kreditky 627.— po --.—, uherské kre- ditky 730.25, anglobanka 293 25, bankovní jednota 519.—, unionka 536.75, länderbanka 437.25, státní dráha 688.—, jižní dráha 109.50, polabská dráha 458.—, severozáp. dráha 458.—, turecké tahákové 330.—, rýmavsko muráňské 536.50, alpinky 658.—p květnová renta 95.15, uberská koruno vá 92.25.

Brno moravský Ostrava Vídeň průmyslový banka ústav na Morava národní L

29 article

turecké losy 180.50, marky za hotové 117..23. ultimo 117.25. Smýšlení upevněné. x Z Vidně, 17. dubna. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.60, 198 95, Bukurešť na krátké lhůty —.—, — Brussel šek na kr. lhůly za 100 tr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —. —.—, Německo šek na krátké lbůty za 100 mk. 117.20, 117.40, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.571/2, 239.90, Londýn na delší fh. —.—, Nový York za 100 dollarů —.- —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.55 94.70, Italie na delší můty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 252.— 253.—, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Pařiž šek na krátké lh. za 100 tr. 95.2713, 95.421/2, Paříž delší —.—, Curych a Basilej šek a krátké lb. 95.171/2, 95.371/2. na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké ln. 95.171/2, 95.371/4, na delší lh. —.—,

Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek Italia

30 article

4375 6241 zi 3911 1107 — 5019 — 6359 + 388 1429 (— 2551. 1790 2366

31 article

Závěrečné kursy Zástavní listy: 17. dubna 16 dubna 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.75 95 75 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96 — 97.75 3l/proc. Hypot. banky kr. českého 97 65 4proc. Hypot. banky kr. českého 89.75 89 75 4sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 416.— 416.— 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97..50 97.5 Ústřední banka čes. spořitslen 40 100.— 100.— Berlínská bursa.

Praha ústřední banka

32 article

Z Berlína, 17. dubna. (Zvl. tel. zpráva »Národ- ních Lisrů«.) Na dnešní burse byly znamenány Averovky 570.50, Panzerovky 228.75, Edisonky 227 75. 3% tíšská půjčka 86.75. — Soukromý diskont ne- změněn: 29 / %. Z Berlina, 17. dubna. K. k.) Kreditky 197.—, berlínská obchodní 169 70. darmstadtská banka 1300.70, německá banka 239.40. diskonto komand. 186 70, drážďanská banka 148.50 národní banka 120.40, státní dráha 148.—, lomoardy 18.10 Kanada 173.10, Baltimore 111.10, dráha Henri 121.10. bochumske 223.20. dortmundské 60.40, Lauřina huť 191.—, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 187 40. harpunsaé 191.—, Hibernia —.—, Packet 117.10. Lloyd 86.30, dynam, trust —. —, Smnýšlení lepší. Z Barlina, 17. dubna. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 196.50, státní dráha 147.50, lombardy 18.10. Smýšlení klidné. Z Hamburku, 17. dubna. (K. k.) Rak. stříbrná renta 98.90, rakouská zlatá renta 99.—, uherská zlatá renta 94.50, italská renta 104.30, kreditky 196.9 losy z r. 1860 —.—, státní dráha 147.25, lombardy 18 25, stříbro 69.75 zboží, 69.25 penize. Smýšlení klidné. Z Frankřurtu, 17. dubna. (Telegr vavěr. kursy.) Uvěrní akcie 196.70 akene společnosti státní dráhy 147.50, lombardy 18.10, papír. ren s —.—, stři brna renta 99 50 rak. zlatá renta 99.60, 4% rak. korun. renta 95.60, uherská zlalá renta 94.75, uher. korunová renta 92.80. Smýšlení volně. Z Frankřurta, 17. dubna. (Dodateč. pursa Úvár i akcie 196 70. státní dráha 147.50, lombardy 18.10, O Pařížská bursa. a Z Paříte, 17. dubna zPočatezní bursa.) 3procentní renta 97.40. Smýšlení slabě.

Henri 121.10 Lloyd 86.30 dobrý Barlin Frankřurt Berlín Kanada Baltimore Hamburk německý banka drážďanský banka 148.50 národní banka 120.40 Lauřin huť 191 Consolidace Hibernia Panzerovka 228.75 Edisonka 227 75 Packet 117.10

33 article

3 529 3.937 3.041 4.312 727 391 1.977 1.813 7.096 8.828 5.960 7.572

37 article

11.502 13.618

39 article

(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)

41 article

Pražská bursa. V Praze, 17. dubna. Oliciajni záznamy znějí:

Praha

42 article

Zástavní listy české hyp. bánky 50 3 1/2 Žákladní úpisy české zem. banky 400 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) » » (v K Mel. úpisy , „ . (ve zl.) 4 % . . (v k Žel. Zákl, dlužní úpisy bukovinské zemské banký . . . 41/2 Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky Dlužni úpisy Ústřední banky českých spořitelen . Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořítelny pražské Zástavní listy mor. hyp. ba nky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy » 41/2 Zástavní listy I. mor. spořitelny z9% 4 1/2 e „ hal. zem. banky 4v%

K Mel Český průmyslový . banka

43 article Kom- dl. úpisy '

Kom- dl. úpisy ' Zeleznič. 41/2 Zást. listy Hal. akc. byp. banky » Rak. -uherské banky „ Dolnorak. hyp. ústavu 490 34/s Kom. dl. úp. 31p Zástavní listy Rak. byp. banky 40% Prior. obl. spol, rak. míst. drah 3 % Ruská státní půjčka z r. 1905 4.2 0 Únorová společná renta (v pap.) Dobnová, (ve stř.) Květnová . , (v pap.) Červencová spol, renta (ve stř.) 4 % Rakousků zlatá renta korunová renla. . . 40 , investiční . . . . 3 1/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Unron Česká průmyslová banka- Česká zajišťovací banka Hospodářská úvěrní banka Moravská eskontní banka Pražská ůvěrní banka. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradcí Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoleční banka Rakousko uherská banka . . Českomoravská strojirna .. Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna Česká společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějov icích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov. Trhy na zboží. Plodinová bursa.

Prior Dobnová Daňkův Rustonův Poldin Rakousko Č . Budějov Modřany Hal uherský banka Dolnorak Český eskontní banka Český banka Unron Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hospodářský úvěrní banka moravský eskontní banka ůvěrní banka Hradce Králové živnostenský banka haličský akciový . hypoleční banka železářský společnost

44 article

Ohili. Znamená se za 50 kg transito: pšenl ce česká 1908 77—81 kg 14.40, 15.—, rakouská — - —, uherská — kg —.—, —.—, německá 14.50, 14.65; žito české nové 1908 72—75 kg 10.15, 1045; ječmen výběr 10.10, 10 25. I. jakosti 9.90 10.—, střední 9.75, 9.85, merkant. 9.60. 9..65; o vea prima 9.25, 9.35, merkantilní 9 15, 9.20, oves k setl 9.50, 9.75, kukuřice 1908 8.85, 9.. 1907 —.—, —.—, cinguantinová 1907 10.20, 10 30; vikev če- ská 12.25, 12.65, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—. 0.—, pohanka 0.—, proso 0.—

kg

45 article

Penizej Zboal 101.50 102.50 97.70 99.50 100.50 95 75 96.75 95.75 96.75 95.75 96.75 95 75 96.75

46 article

93 70

48 article

100.75 99.75 100.75

49 article

100.— 100.30 97 50 98.50 103 25 96.35 97.35 94.70 95 70 94.70 95.70 100.50 101.50 97 50 98 50 100.— 101.— 94.40 95..40 93.75 9 4.75 93.50 94.50 99. 25 99.75 94. — 95.— 98 25 99.25 97.— 98.— 88.25 89.25 96.75 97.75 88.25 89.25 95.50 96 50 77.85 78.80 s9.— 99 20 99 15 99.35 95.20 95.40 95.20 95.40 116.45 1 16 65 95.20 95 40 85 .65 85.40 245.— 246.— 416.— 420.— 198.— 200 — 402.— 403.50 606.— 444.— 241.50 611.— 455.— 242 50 586 — 900.— 412. — 408 — 188.— 189.— 880.—1940.— 390.— 203.— 210.— 443.— 448.— 2465 2478 225.— 255.— nšo a nte

50 article

V Praze, 17. dubna.

Praha