Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

18 dubna 1909. Číslo 107

4 article

popadnuv čepici s usmoleným šillem, vyběh z pastoušky na náves. Spěchal rovnou do hospody, kde soudruh jeho hýřil. Věděl, že jej zastihne rozkurášova- ného. Slyšel již v předsíni jeho drsný, chraplavý hlas a pomyslil si: No počké, šak te dnes bodeš inači. Postim se do tebe jako velebné panáček, všecko ti to rozomně rozmlovím — ešče mě bodeš jednó děkovat, že sem ti održei chalópko!« Vrazil odhodlaně do hospody, naplněné čpavým kouřem a výparem rozlitého piva s nej- lepšími úmysly. Zůslal státi chvíli rozpačitě u dveří jako malý školáček, poslaný pro ta- tínka. U stolu seděl Janek před vrchovatým plecháčem piva — a chraptivě zpíval svoji ob líbenou: »Doneste mně jen vojensky mondore — a hned ovizete, co bode z Jore.« »Janko, jož zasi se v tym«, promluvi Francek na svého opilého kamaráda hlasem trpce vyčítavým a uchopil jej silně za rameno.

Janek Janko Francek Jor

5 article

Janek hodil zlostně hlavou a shlédnuv svého kamaráda, smýkl jím prudce na la- vici, takže se mimoděk posadil a radostně volal: »Franeko, Franliško, přešil's jak na za- voláňo. Já holt decky řikám, že mě nihdá ne- opostiš. Hospodo, honem plecháč sem — ale hebno !« Nežli mohl Francek proněsti slovo protestu, stál před ním vábně naplněný ciment těšetického Svůdný mok ohrozil velice jeho dobrá předse- vzetí. Krásné úmysly o kázání posunuly se po někud do pozadí — až aspoň ten plecháč vy- pije, ten mu přece neuškodí — no, a pak přemluví jisté Janka, aby dělal dobrotu. Bude do něho mluvit jako dubský děkan — no a to by byl v tom čert, aby jej neobrátil. »Ale Janko«, spustil Franeek mravokárně vážným hlasem, »proč mně dáváš nalivat, dež ešče neviš, ešie bodo pit. Muhl bes teho chlasto jož nechat. Otráciš gréeare a doma hospodářstvi de rundem. Janko, kamaráde, přitelo, moslim to s tebó dobře, nepi furt, deť propiješ chajdoa bodeš zas hoferem jak's béval — podivé se na mě. Co je včel ze mně Šak viš, dež sme spolo slóžele o hosaru, co sem bával za štra- máka. A včel — paso hónata! Až tam sem to dopracoval«, naříkal Francek vyčítavě. »Janko.

Janek Francek proněst Janko Francek

6 article

Janičko přendi k sobě a nepi furt« — domlou- val dále Jankovi. Ale lento ani neposlouchal a mávnuv rukou řekl: »Neplké hlópote - rači pi!« »Janko, poď dom !«, vybízel ještě jednou Francek. Ale Kroutil se jenom rozchechtal »Ale deť nespiché, hose só jož v limbo!« A na stole ocitl se nový pěnivý plecháč. Franekovy nejlepší úmysly prehaly každým douškem. Po třelím plecháči přestal už přemlou- vati a za chvil. zpíval s Kroutilem zamilovanou vojenskou: »Přeneste mně jen vojensky mon dore — a hneď ovizete, co bode z Jore !« A když ponocný Huhert troubili půlnoe, vedli se naši husaři pod paží a zpívali vesele »Husaři, husaři, pěkně koně máte.« Tetka Kroutilka dosud nespaly. Seděly u stolu a modlily se potichu růženec. Kdyi uslyšely naše kamarády, otevřely dviřka a vtáhly Kroulila do dvorku Francek Hlačiků sám s těžkou hlavou, potácivým krokem ubíral se k pastoušce. Vzpo- mněl si zase na tetku Kroutilku, suchou sevrklou od starostí. Sevřelo se mu znova Ilto stí srdce. Vždyť on pomáhal zase dnes Jankovi bužirovat. A nechtěl, na mou duši nechtěl Chtěl jej přece přemluvit a zavést domů k tetce Kroutilce a chlubně říci: Slešite tetko, tade vám vedo vašeho pantáto. Všecko sem mo to pěkně rozmlovil, do doše veložel — a tade ho včel máte obrácenyho jak Šavla« — tak uva- žoval po cestě k pastoušee. A těžká hlava ne- dala již více uvažovat. Stál před pastouškou za chvíli chrápal na slamníku jako spravedlivý. I krásné předsevzetí zapadlo v tom hlubokém spánku . . Druhý den ráno hnal Francek svoje husy k pastvisku a Kroutil zapřihal kra vičky . . Husaři se vrátili do svých kolejí

Janička Janko Franekův Kroutil Huhert Hlačiků Šavel Francek Jor Slešite tetka

7 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Mléko a výrobky mléčné zdrojem nákazy- S potěšením znamenáme, že naše veleobee pražská v péči o zdravi ových obyvatelů přee různé četné obtže čestně závodi s velkoměsty cizími. Kanalisace, vodovod, zřizování parků i hřišť, stálý dozor nad studnami, stavny mo- derně, hygienicky vypravených škol, péče o sla bé děti, úprava podpory chudým, všude pokr k a ochotně věnování obnosů nemalých. Nejnověji také zřetel obrácen k sanaci poměrů, týkajících se zaopatřování Prahy mlékem, a vydán byl mléčný řád, obsahující několik důležitých článků, jenž publikován byl ve všech listech i na rozích, takže je většině znám. Tím ovšen v zásobování Praby mlékom nedosaženo všeho, ba ani ne mneho, loč přoce směrem tím učiněn slibný kroksku předu.

Praha

8 article

Je sice dostatek známo, že mléko, neni-li čisté, může býti šířitelem různých chorop, leě v obecném životě po většině myslívá se př heslu; dodávka dobrého mléka jen n možnost nákazy tuberkulosou. A přece, jak dnešní vědecké zkušenosti učí, jest mléko, máslo (i jiné výrebky z mlěka) zdrojem nejroz- nanitějších a nejnebezpečnějších nákaz, Skoro bychom řekli, že u pitné i užitkové vody význam nakazlivosti do jisté míry byl přeceňován, kdežt vzlah mléka k infekčním chorobám spíše byl podecňován. Třeba tu uvážiti, že mléko — my slíme ovšem v pojednání tomto — kravské — nejdůležitější, ba mnohdy výhradní potrava ze jména věku dětského, skýtá složením svým nej příhodnějši půdu výživnou mikrobům nejrůzněj- ším. Kdežto ve vodě mnohé, zejména chorobo- plodné zárodky jenom po jistou dopu se udr- žují, nemajíce pro rozmnožování své dostateč- ných podmínek životních, mohou zárodky v mis- ce pomnožiti se do úžasné míry, majíť tu dobrou přirozenou živinu; nad to přistupuje k tomu v létě závažná další podmínka k vývoji bakteri zejména choroboplodných t. j. příznivá teplota. Různé publikace a statistické údaje jasno dokazují vztah mléka k nemocem. Vypočell na příklad Dunbar, již před několika lety, že v Německu ročně zmírá na 150.000 uměle živa- ných děti požíváním špatného mléka, ač Něme eko v zásobovám měst mlékem nemí na stapn nejnižším.

Dunbar Německo

9 article

V mléce mohou se vyskytovati a rozmnožo- vati: zárodky neškodné i škodliv (čili chorohoplodné). Odkud dostávají se zárodky tyto do mléka? Za normálních poměrů t. j. ve zdravé žláze mléčné lidí i zvířat se nalézající mléko, aneb i mléko po vytlačení prvních partií z vemene, zachycené do čistých nádob, jest bez zárodků čili sterilní. Znečistění mléka nastává několi- kerým způsobem a má původ svůj buď 1. v one- mocnění zvířete, anebo 2. nastává znečistění př dojení, uschováním v nečistých nádobách, v ne- vhodných místnostech, neb při zůmyslném po- rušování mléka nečistou vodou, aneb konečne 3. z nemocných lidí, manipulujících s mlékem a to ať ve stáji nebo později (překupníci, per- sonál v prodejnách a j.) a nedbalém zacházen s nádobami i mlékem Namítne se ovšém, že nebezpečí infekce mlékem dnešního dne jest malé, jelikož po vět- šině nepije se mléka nesvařeného, leč argumen tento, jak dále uslyšíme, jest planý — a oslatno promlouváme tu i o výrobeích mléčných, jichž požívá se nesvařených, tak máslo, sýr a j.

10 article

I. Z choroboplodných zárodků v mléce do- kázaných z těla dojeného zvířete největší vý- znam má bacillus tuberkulosy. One- mocnění — perlovina — jest úžasně u do- bytka rozšířeno. V Německu každá pátá dojnice prý stižena byla tuberkulosou. Není tajemstvám že také u nás hovězí dobytek značně jest perlo vinou zamořen. Bylo zjištěno v některých dve rech až 97% krav, stižených perlovinou, a což podivného, právě ta zdánlivě nejušlechuilejšt plemena importovaná vykazují porcento nejvyšší. kdežto selský dobytek je néně zachvácen. Bacilly perloviny přecházejí do mléka a tín také do másla. Zejména velký počet jich v mléce se nalézá, stíženo-li současně onemocněním tím vemeno zviřat, což však nevyskytuje se často. Bakteriologickými zkouškami mléka v různých městech zjištěno, že mléko velice často chová bacilly tuberkulosy. V Paříži na 13 zkoušel mléka připadala vždy jedna zkouška s nálezem b. tuberkulosních. Je jasno, že mléko jedné tu- berkulosní krávy, secernující mléko s bakteriemi smícháno s mlékem jiných, třeba zdravých, zne hodnocuje zásobu veškeru. Nedostatečným sva řením mléka, nebo požíváním nevařeného, neb másla z něho, může nastati nákaza u člověka a to zejména, je-li bakterii tuberkulosních mno ho a šťáva žaludeční nestačí je zničiti.

Německo Paříž

11 article

Je pravda, dnes nastala změna v nazírání na podstatu tuberkulosy zvířat a lidí. Měli jsme do nodávna obě onemocnění za úplně stejná, dnes po výzkumech a vývodech Kochových tre- ba uznati, že perlovina (tedy tuberkulosa hově- zího dobytka) a tuberkulosa lidí, ale i tuberku- losa ptačí i studenokrevných, činitelem svým se poněkud liší. Patrně pocházejí všechny tyti typy z jednoho základního původního kmene který dlouholetým působením v těle dotyčnýeh živočichů se změnil, přizpůsobiv se na tělo svého hostitele. Vnikne-li tudiž zárodek perlo- viny (t. j. bacillus tuberkulosy, typus bovinus do organismu lidského, nemá v těle lidském te bujnosti, jako v těle zvířecím, organismus lid- ský není jemu tak po vůli, jako tělo hovězíhi dobytka, proto nákaza bacillem perloviny podle Kocha není tak závažná, tak prudká, jako kdyby nákaza nastala bacillem typu lidského. Takse to má s činitelem tuberkulosy ptačí, tuberkulosy ryb, ještěrek a j. Jsou skutečně rozdily biologi cké i tvarové mezi různými kmeny bakterii tu- berkulosních, leč nejsme prozatím oprávnění in- fekci mlékem perlovinných krav podeeňovati

Kochův Koch

12 article

Neboť proti autoritě Kochově stojí neméně závažná osobnost — slavného vynálezce sera antidiftherického — Behring, jenž naopl vysvětluje největší percento tuberkulosy lidské nákazou v ranném věku potravou — mlékem at hlavně mlékem kravským. Neuznáváme sice t koto výstředního stanoviska Behringova, leč p něvadž bakterie tuberkulosy hovězí (ptačí a j. mohou u člověka nákazu vyvolati (čehož ani Koch nepopírá), jest radno ničeho z opatření doposud platnýeh při zásobování měst mlékem nevypustiti. Nebude nesnadno dosáhnouti v bu- douenosti mléka úplně a jistě prostého baktori tuberkutosních. Bakteriologie vypracovala nán někalik method, jimiž společně s opatřeními daí šími bude možno znopatřovati města i venkov mlékem bezvadným (diagnostika perloviny, očko vání protituberkulosní, sterilisace). Nejrychley podařilo by se to ovšem vymýtěním všech zatíže ných zvířat a dosažením plemene zdravého, pr stého tuberkulosy. Toho však nedá se tak snad no dosáhnout pro ohromné rozšíření onemocněn toho — a to také proto, že porlovina jest pe mém soudu onemocněním dědičným. Prozatín nutno podle světlého přikladu dánského se ři dití, tuborkulinem perlovinu zjišťovati a praco- vati k odchově dobytka zdravého.

Kochův Behring Behringův Koch Prozatín

13 article

Další zárodky, znehodnocující a znečišťu jící mléko (přecházející z dojnic) jsou b. s nět slezinné, činitel slintavky a kul havky, hnisoplodné kokky i tyčin ky a původcové zvláštních řídkých onemocněn (vaeciny, vztokliny a p.). Nejčastějším a proto nejvíce v úvahu padajícími jsou z áro ky hnisavé. Pocházejí obyčejně z hnisavého onemocnění vemene. Takovýchto zvířat nemá se vůbec používat k získávání tržního mléka, ne boť obyčejnou přípravou mléka (vařením neb sterilisací) nedovedeme takové mléko učinit. úplně neškodným, byť i do jisté míry procedu- rami těmi zárodky byly oslabeny anebo velký jich část zničena. Zaznamenán v literatuře pří- pad, kde onemocněla celá rodina, děti i cbůvn za příznaků otravy po požiti syrového mléka v němž kromě hnisavých kokků (streptokokků) a hnisavých tělísek nebylo nalezeno žádného chomického jedu. Jedno dítě, které mléka onoho nepilo, neonemocnělo. (Jistou statistikou doká- zány hnisavé kokky v mléce v 75%, uslyšíme dále, že tyto zárodky nemusí vždy pocházeti ze zvířete.) II. Zárodky z venčí (vzduchem, rukou, z ná- dob, rozřeďeváním vodou a p.) do mléka vniklé zaviňují často různé nákazy anebo mléko zne bodnocují. Mléko, získané obyčejným dojením i p umyti vemene i rukou porsonálu dojení a mani- pulaci mléka obstarávajicího není v prvníeh částkách bez zárodků. Ve vývodech po vydojen zůslávají sledy mléka, v nichž bakterie z veně vniklé se vyvinují a jejich vývoj usnadněn jes znamenitě teplotou těla. Mléko, které v prvnieh partiích obsahuje nesčíslné množství bakterii, může po chvíli býti bez bakterií. Uvážime-li, že ve výkalech kravských na

14 article

lezeno v 1 gr. až 275 millionů zárodků, nepodi víme se, že i v mléce čerstvě nadojeném bylo nalezeno v 1 cm.“ až 2.5 millionů i více bakte- riálních zárodků. Vedle tohoto znečištění může nastávati i brubé znečištění chlupy krav, část- kami píce i steliva, šupinkami pokožky a j., coz ovšem filtrací snadno lze odstraniti. a) Bakterie, znehodnocující jakost mléka, zaviňují změnu barvy, vůně, chuti, konsistene a složení. Nannšlní harva mléka je Bílá s nádechemd žluta. Změny této barvy způsobeny mohou býti po- travou*) (v tom případě je zbarvení stejnoměrně nomění se při stání) anebo léky, náhodou zvířeli po- danými. Nastává-li zbarvení mléka ponenáhlu, za činá-li na povrchu a šlří-li se pruhovitě, pak způ sobeno jest baktoriemi. I známe mléko červen (přícina: bacillus lactis erythrogenes, b. prodigiosus microc. cerasius lactis, Sarcina rosea, saccharomyua roseus), mléko modré (b. cyaneogenes, b. cyaneo- fluoresceus), mléko žlutě (b. syxanthus), mléko ze- lené (b. pyocyanous, b fluoresceus), mléko h uč dě (sarcina Adamcova). Není známo, že by tato mléka byla škodli- vá, přece však ku požívání se nehodí a nedá se upřit, že zárodky uvodené (na př. b. pyocyaneus) pro zdraví zejména kojenců a dětí vůbec nebu- dou nezávadny. Těmto nemilým zjevům dá se snadno předejíti nebo odpomoci pečlivým čiště ním a sterilisováním nádob, běžit tu o bakterie málo úporné, odumirající při 50—60° po 10 niinutách.

Adamcův centimetr million

15 article

Usadí-li se sedlina červená ve mléce, pak způsobeno bylo zbarvení přimisením krve k mlé- ku buď po požití silně dráždicí píce (pryskyři- covité prostředky), anebo po poranění vemen neho při onemocnění zvířete. Podobně i jiné změny mléka způsobeny jsou buď bylinami, na pastvách požitými, neb podáním různých léků nebo bakteriemi. Tak zhořknutí způsobeno bakterií: b. lnetis amari. ztuchlost mléka zaviňuje b. faetidus laetis. Jen- sen, do miéka přichází vůně heřmánku, terpen- tinového oleje, krmení různými druhy česneku způsobuje chuť i zápach česnekovou. b) Bakterie, jež současně s lejnem do mléka se dostanou, jscu nebezpečny v době letních pa- ren. Jak již uvedeno, rozmnožují se bakteriev mléce nejméně v létě, a tu mléko takové zavi- ňuje u kojenců rychle po požití smrtná onemoe- c) Nejpovážlivější jest zúmyslné porušování mléka přiléváním vody znečištěné, anebo vymý. váním nádob vodou takovou. Tímto způsoben povstávaji ojedinělá i houfná onemocnění tyfem střevním neb onemocnění tyfu podobná (para- tyfus), tle i cholera asijská i domáci a i dysen- terie. Rozhodně se zdá, že ojedinělé onemocnění i epidemie tyfové a paratyfové mnchem častej nastávaji takto znečištěným mlékem a máslem Zajímavé konány v tom směru pokusy, aby zji stilo se, jaký vliv má na mléko vypláchnutí na doby uměle znečištěnou vodou, dále přechází- bakterie tyfu do smetany a másla a jak dlouho v tomto se mohou udržeti. Ve smetaně z mlékt infikovaného bacillem tylovým i z mléka, nalé- zajícíbo se v nádobě, propláchnuté infikovanou yodou, daly se dokázati zárodky tyfu střevního a ze smetany přecházely i do másla. V másl pak dokázány b. tyfové ještě 27. den — a prvních dnech nastávalo dokonco rozmnožen zárodků těch.

16 article

V čstavě Kochově bylo zjišlěno, že zárodky tylu paratyfu, otrav masem, dysenterie možno v mléce zničiti zahlíváním na 60° po 10 minut trvajícím, tedy za stejné teploty, za jaké možno zničiti tyto zárodky suspondované v jiných ústředích (voda, bouillon). Pa trně chovají se tax i jiné zárodky, což důležito pre posouzení důby a trvání procedur sterilisačních. Mluvilo se také o ničivém vlivu mléka nesva- řeného na bakterie a tu v ústavě. Kochově jislý úči- nek baklerielní zjištěn jenom na vibriony cholery asij- ské — na bakterie tyfu, paratyfu, bact coli a pod. účinku toho nezjištěno. Proto nemělo by Behrin zem doporučované požívání mléka syrového nijakého vý- znamu odůvodněného, ale nutno tu počílati ještě s antagonismem bakteriálním, podle něhož baklerie v mléce působí nepříznivě na bakterie hniloby. III. Konečně mohou nebezpečně i obyčejné zá- rody mikrobiální do mléka dostati se z lidí onemoe- nělých, obstarávajících dojení, uschovávání mléka. přelévání a p. Sem patří tedy onemocnění u lidis vyskytující, jichž záročky do mléka se dostavší, v tomto se rozmnožují anebo udržují. Mohou 4o býl zárodky spalniček, záškrtu, ale i spály, tuberkulosy tyfu i jiných onemocnění. Vyplývá z toho nevyhnutel ná polřeba hygienických opatření v prodejnách, ob- chodech, čistota prodávajících, zákaz bydlení v míst- nostech, kde mléko se přechovává a pod, jak tak v regulativu mléčném, pro Prahu vydaném, zminěno Pro mne není pochybnosli, že zejména spála mlé- kem znečištěným se šíří.

Kochův Moha Praha

17 article

Nakažlivest mléka má tudíž několik původů. Jest úkolem pečovati o to, aby znočištění mléka bylo zne- možněno, tak aby mlěko nemohlo se státi šiřitelem nebezpečných onemocnění, zejména tuberkulosy, tyl a paratyfu Zásady v télo příčině jsou již kompelent- ním kruhům známy a nám nezbývá, než přičiniti jer drobnosti. Jelikož nekontrolovaně mléko nejsnadněji může býti jakosti špalné, jest první podmínkou, aby po- uliční prodej mléka byl zakazován aby zřizovány byly velké mlékárny na periferii velkých měst a po venkově aby v život uvá- děna nyla subvencovaná mlékařská družstva. Tim prospělo by se nejen zdraví lidu, ale i pokleslému chovu dobytka. Bude-li obchod s mlékem soustředěn ve velkých mlékárnách jako má Berlín a také čá stečně již u nás podohmné, ale menší se nalézají, pak bude přísným dohledem v mlékárnách dáno zadoa bezvadnému dodávání mléka do měst. Čítáme-li na jednotlivce denní spotřebu mléka minimálně na 0 31 byla by spolřeba pro Velko-Prahu (asi 500.000 oby vatel) 153,000 litrů. Množství toto ovšem stávající mlékárny dosud nedodávají, i zbývá úhrada přímým dovozem producentů nebo překupníků, jednotliveů Mlékárna moderně vedená může sama zajistiti scbě dodávku mléka dojnic zdravých. Taková instituce mů- že započíti s dozorem již ve stájich, může dbáli tcho, aby producenti, t. j. majilelé neb pachtýři dvorů měl dobytek očhovaný tuberkulinem (což dá se lehce dnes bez rákladu provéstí), může zádati od dodavntsiů

Tim Berlín VelkoPraha

19 article

*) Řipou, šmelemí okoličnatým (Bulomus), moře nou barvíiskou, svízelem syřišťovým (zalium, gala mléko) zbarvuje se mléko do červena, větší požil šafránu, mrkve má za následek zbarvení do žluta a konečně užankou lékalskou a bažankou lesní do modra. Jaby ve slájích a při dojení dodržována byla největšt čistota, přesvědčuje se o racionelním krmení zjišto- váním procenia tuku a čistoty. Mléko do mlékáren dodané ochlazováním, centrifugováním, mísením, vte- rilisací se zušlechtuje a jakosť jeho se kontroluje. Leč mlékárny mohou vykonávat i přesný dozor v místnostech obchodních po městech a lak s úspbehem dostáti úkolu svému: dodávati mléko po každé strán- ce dokonal! Podotykám ještě, že uvědonělá města cizí, jelikož dosavadní zákony a rády o dozoru na obchod s po- travinami nepostačují (mléko i velmi mnoho zárodků choroboplodných obsahující nemusí jevili co do fy- sikálních a chemických vlastností nijakých nápadných známok), starají se sama o odbornou kontrolu. Tak ve Štutigartu sami obchodníci podmiňují si smlou- vou s dodavateli, že bude mléko bakteriologicky pra- videlně vyšetřováno. V Lipsku a Mnichově zřízeny jsou zvlaštní stanice pro bakteriologická vyšetřování mléka, kdež pátrá se po choroboplodných bakterilch. Najdou-li se zárodky podezřelé, pátrá se po původu znočistění i prohlidkou zvířete. Není pochyby, že iu nás dosáhneme ideálu toho — bezvadného maléka — prozatím však doporučujeme, aby v domácnostech každé mléko pro denní spotřebu bylo dobře svaře- Prof. dr. J. Hoal. váno. Číslo 284. 1911/,09. ŠACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtež adrosovány: Redakce „Národnich Listá“í, Praba-lI., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach“ Úloha čís. 454. (Originál) K. A. L.. Kubbel v Potrobradě.

Řipa Podotyka profesor doktor J Hoal Lipsko Mnichov Praba marianský ulice Národnich Listat

21 article

Zprávy 8achové. Ústřední jednota českých šachi stů konala dne 12. dubna mimořádnou valnou schůzi za účelem dopluční výboru. Na schůzi bylo zastoupeno svými delegáty 5 spolků s 235 členy. Po provedení doplňovacích voleb, jež staly se jednomyslně, ustaven jest výbor nyní takto: předseda dr. A. Klir, I. místo- předseda A. Kratochvíl, II. mistopředseda B. Penižka, I. jednatel Fr. Sova, II. jednatel St. Trčala, poklad- ník K. Ande le, I. pořadatel K. Unger, II. pořadatel J. Pelikán, bez funkce B. Storch, M. Wysoczanski, A. Varvažovský a J. Kerner, nabradníci dr. F Nachti al, J. V. Rašovský, V. Dyk a A. Maňásek, re- visoři K. Jilek a P. Tichý. Pak jednáno o přištim sjezdu, jenž koná se letos o prázdninách v Praze a dána sjezdovému komitétu určitá direktiva, v jakém slohu sjezd připravovati. Mimo obvyklé turnaje hlavní, vedlejší a skupinov bude též pořádán národní turnaj mistrovský, v němž s našimi mistry mají se utkati nejsilnější naši hráči- Že turnaj ten bude velice zajímavý, nelze pochybovati. stačí jen uvésti jména: P. K. Traxler, O. Valenta, dr. L. Taussig. /V. Dyk, J. Brach, V. Cisař, K. Hro- mádka, A. Perna a j. Mistrovská naše třída již čít 7 jmen: O. Důras, J. Kotré, dr. J Kvíčala, O. Pavelka, L. Prokeš, Fr. Treybal a K. Treybal. Turnaj takto obsazený budil by jistě značný zájem v české obci ša- chové. Doufejme, že v listiné účastníků prvého našeho národního turnaje nebude z výše jmenovaných chyběti nikdo.

doktor A Klir A Kratochvíl B Penižek Sova K Ande K Unger Storch M Wysoczanski A Varvažovský J Kerner Nacht al J V Rašovský V Dyk K Jilek P Tichá K Traxler Valent L Taussig J Brach V Cisař Kvíčala Pavelek L Prokeš Treybal K Treybal Francie Praha O . Důras

22 article

Praha. Český spolek šacho vní. V matchi V. Dyk—O. Kruliš ryt. Randa prvé dvě pattie byly remis, třeti vyhrál Kruliš a ve čtvrté stojí Dyk na výhru. K. Hromádka vyzval dra. Jana Kvičalu k od- velnému matchi, janž započne v nejbližších dnech. Litomyšl. Zdejší studanti-šachisté sehráli o veli- nočních prázdninách turnaj o 12 účastnících, v němž I. a II. cenu dělili J. Bartoň a B. Toupalík. V matehi K. Hromádka—J. Podhajský zůstal prvý vítězem 2 výhrami při 1 prohře a 1 remise. Ke kabelovému matchi Anglie—A merika Přerušená partie Mlodkowaki (Amerika)—Sergean (Anglie) v postavení: B. Kd2. Vg?, ph3, Č. Kaž, Vbe pa5, b6. (Černý na tahu) vůdcem bllých vzdána takže Anghie vítězí v poměru 6:4. Klub akademikůšachistů má ustavu- jící valnou hromadu v sobotu 24. t m. v kavárně Louvre (Ferdinandova tř.) o 8. hod. večer. Klub za- jisté se stane brzy střediskem šachového života stu dentského, neboť již dnes má přes 50 členů. I začá- telníkům poskytnuta bude přiležitost naučiti a zdo- konaliti se ve hře šachové zlízením vyučovacího kursu, který počne začátkem května, kdy se také začne hráti prvý velký klubový taroaj Měsíční při- spěvek stanoven je na 20 h, u členů přispívajíeích 5 K ročně.

V Dyk Kruliš Randa Dyk K Hromádka Kvičala J Bartoň Toupalík J Podhajský Praha Litomyšl Anglie Amerika Louvre Český spolek šacho Sergean Kd 2 Ferdinandův třída

23 article Hlasy z obecenstva.

Hlasy z obecenstva. Hořká voda Františka Jesefa upotře- bena bývá na klinikách nejen jako počišťující prostře- dek, nýbrž i jako rozpouštějící léčivo při strrdnutí jater a sleziny. Tuto přírodní minerální vodu nemocní rádi užívají a při stálém upotřebení se velmi dobře snese. Rozpouštějící a počišťující účinek na- stane již při požití menšího množství než u jiných po- dobných vod. Denní dávka: 1/2 až 1 plná sklenice ohřaté hořké vody pije se ráno na lačný žaludek

Jesef

26 article

6797 areeno-žolezitá lečivá zřídla co nejlépe osvědčená př charobach krevních, nervo- vých, kožnich a ženských, k domáci léčbě pitím všude k dostání. 7018 (500 m.) Arseno-železité lázně s alpskou filiálkou Vetriolo (1500 m.). Nejmodernější léčebny s prvotřídními hotely. — Saisona: od I. dubna do konce řijna. — Prospekty zasílá a bližší sdělí ře- ditejství lázní v Levico (jižní Tyrolsko) Zdeňka Morávková, chotc a k. dvor. krejčího p. V. Morávka, Praha, Ferdinandova tř. 24 nové, Šlikův palác Stálá výstava pařížských damských modelových klobouků. n Tele fon 2687.

Morávková V Morávek Leviko jižní Tyrolsko Praha Ferdinandov třída Šlikův palác

38 article Muiracithin

Muiracithin přední misto. Nervové nemoci jsou nyní stř- dem lěkařského bádáni; zvláště předčasná sla- bost nervů neb nenrasthente u pánů, která znamenů nikoliv podcenitelné nobozpeči. Předšan seslaheni nervů vyskytuje se následkem přemáhání, přn- praoováni, výstřodnosli ntd. a trpi ji i onlá tolo: probot Jsou i menši zln, jnko nechnť k jidlu, zapo- muětlivovt, třesení, úzkost, rozrnácnest val- mi často stálými právodel předěasně norvové slabosti. Nechť tudiž nikda neomešká dáti sa v takovych připadech zavěas ošetřovati lékařem, ktarému, jak již sděleno, jest Mutraelthín volmi vynik ajicím podpůrným prostřudkom. Přočtěte lokařská dobrozdláni. zdar která se interešentům jako brožuna zasilají ona ma a fraknko.

43 article Přiožte s

Přiožte s plátek „Rheumonu“, cítíte-li bolesti revmatické. ischias, neuraigii neb nastuzení Budete výsledkem překvapen. Ve všech lékárnách. 8222 Prof. dr. Kolomoizew, ředitel císařské vojenské nemocnice v Kasanu píše: Otázka vyléčení sexuelní neurasthenie patří mezi nejzajímavější, ale také k nejméně rozřeše- ným záhadám lékařství. Chci tudíž upozorniti též na Muiracithin, který znám ze svého pozorování. Muiracithin doporučen jest řadou professorů k vy- léčení sexuelní neurasthenie a sice od an- torit jako je prof. Senator, prof. Nevinný, prof. Eulenburg, prof. Holländer atddi. Na základě svého pozorování o účinku Muiracithi- nu pravím, že tento prostředek jest bez odporu vy- nikajíci specificum proti předčasně sla- hosti mužské. Toto skvělé uznání potvrzuje též řada známých lékařů. Interessenti nechť dopiší si o literaturu pode- psané továrně, kterou zašle tato zdarma a franko. Muiracithin rychle odstraňuje všechny zjevy předčasné nervové slabosti u ná- nů a jest od autorit uznané nervové to- nicum. Muiracithin lze obdržeti ve všech lékarnach. Továrna: Kontor chemischer Prapara- te, Berlin C. 2/ 80. Hlavní sklad: Hirechen Apotheke ve Vídni VIl., Westbahnstr., 19. 6939

profesor doktor Kolomoizew Senator Eulenburg Holländer Kasan Berlín Vídeň Westbahnstrálie Hirechen Apotheke

57 article Stálá výstava

Stálá výstava uměleckých nábytkových zařízení, Váelavské nám. 15 (vedle „Zlaté husy“). Zdobná slohová návěští na staropražském patri- cijském domě č. 15 na Václavském náměstí s daleko- viditelnou firmou Ludvík Sehreiber uprostřed upozorňují toho času na obrovskou výstavu slohových interienrů, umístěných v prvém a druhém patře traktu průčelního. Čhef velkozávodu, jediného svého druhu, získal na svých cestách po centrech evrop- ského, tón a modu udávajícího truhlářského umění pravé skvosty celistvých zařízení nábytkových, jímž té doby v Praze po stránce materialu a provedení není rovných. Vyžadovalo by víc, než stručné stati, aby byly vytčeny pouhé jednotlivosti, z celku nahodile vytržené — vyličiti veškery dojmy procházky touto výstavou jest holou nemožnosti. V prvém patře vidíme jedno- tlivosti bytových zařízení, nad nimiž dech se tají — v druhém patře takové interieury, které vyvolávají pohádkové představy šťastných snů mladosti. Jaká dřeva! Jaké mistrné zpracování! Tlumené, poetickým kouzlem působící efekty damských budoirů, aristokra- ticky klidný přepych panských pokojů a pracoven, ložnice a jidelny nejšťastnějších nálad plných slohů v provedení, jež exotický material, tvrdé tropické dřevo, mění barvou i leskem v kov i mramor stálosti nezmarné, zdobami z tepaného kovu neb křišťálových zrcadel v poklady umění, které ceny nikdy nepo- zbývá, řady těchto interieurů od čísla k číslu nově překvapujících a zdánlivé bez konce — toť věru cosi, co návštévu stálé výstavy firmy Ludvík Schreiber, ve svém odboru nedostižné, činí nezapomenutelnou, co vzbuzuje touhu mocnou zaříditi svůj domov tímto, veškerému ušlechtilému vkusu vyhovujícím způsobem.

Sehreiber Schreiber Váelavský já Václavský náměstí Praha cijský dům

58 article

Tato stálá výstava nábytku těší se arciť takév míře plné přízni oněch kruhů českého obecenstva, jimž jest domov malým posvátným královstvím, jež sluši veškerým pohodlím, uměním a leskem opatřiti, aby poutal a svou náladovostí mysli šťastně podněcoval. Táž přízeň obráží se také v nejširších kruzích obyvatelstva českého venkova, o čemž svědčí denní návštěvy a ne- sčetně chválou oplývajících dopisů. Poměrná, levnou režií podmíněná láce drahocenného nábytka povznáši bezpříkladně bobatě zásobený velkozávod fy. Ludvik Schreiber na stupeň konkurence nedostižné. Jest t pražské unikum.

Ludvik Schreiber