ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9a21ad90-8f10-11dd-ba44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 67, person 92, org 11, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli I. června 1913.
Praha
3 masthead
Čisle 148.
4 article
Marannlavečerní listy předplácí san V Praze v ndministraci na měsle. . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 5 K — s dvoji donáškou na měsíc. . . . . . 2 K na čtvrt lata . . . . 7 k esh ve Gliálkáchí ca másle . . . . . 9 K 80 Foštoui na město, . . na čtvrt iet . . . 9 K sn a dvojí zásilkou na měsíe, na vrie: . k Dnešní číslo pro Prahu jest o 18 stranách, s přílohou pro venkov o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 2. června v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
5 article Jest boj mezi Bulhary a Srby nevyhnutelný?
Jest boj mezi Bulhary a Srby nevyhnutelný? Všechen politický svět podléhá dnes ovšem hlubokému dojmu historické událo- sti tak světodějné, jakou jest podepsání mi- ru vítězných národů pobalkánských s pora- ženým Tureckem, míru to, jímž uzavírá se jedna z nejtěžších kapitol dějin Evropy. Vážnosti slavnostního okamžiku aktu toho plně odpovídaly projevy předsedy mirové konference, prvního státníka Anglie sira Edvarda Greye, jakož i výborného za- stupce Bulharska dra. Daneva, ale ne- škodil též zatrpklý postesk zástupce těžce zkoušeného chrabrého národa černohor- ského. „Podepsali jsme“, pravil delegát králov- ství Černohorského Popovič — „ale jsme s textem míru, který jsme nuceni při- jati, nejvýš nespokojeni. Anglie měla hlavní účast, když nám vzat Skader... Považujeme ji nyní za své- ho dlužníka. Očekáváme od ní, že pro nás prosadí aspoň opravu hranic alban- ských takovou, aby se nám dostalo územ hodícího se k obdělávání půdy a přirozené cesty z Podgorice ku Peči.“ Jak pravíme, nevadil tento oprávněný postesk zkrácené vlastí slovanské ve chvíli historické, naopak byl vhodný v zájmu dějinné pravdy, aby slavná diplomacie evropská se tak příliš nechlubila zdárným dílem svým, jež tak těžce byla skoncovala jako učinil za ní právě slovutný sir Edvard
Bulhar Srba Grey Popovič Turecko Evropa Anglie Bulharsko Podgorica Peč
6 article
Grey, když po podepsání mírové smlou- vy zaplesal: „Rád se oddávám naději, že vy všichni budete na rozhodnutí, ke kterému jste právě dospěli, pohlížeti s ci- tem povděku a uspokojení. Toho- to citu zúčastní se ostatnímocnosti. které zůstaly neutrální (?) ale vždyckysi přály zvěděti, že mír jest v zájmu Evropy obnoven. Víme sice, že ještě mnohé otázky musí býti rozřešeny, nežli se dospěje k úplné dohodě, ale věřím rád, že uzavře- ní mirové smlouvy usnadní ú- pravu otázek těchaže vůčí vám všem, tím jsem jist, zvýší blaho- volný zájem ostatních mocno- stí... Přeji si z celého srdce, aby mín zde uzavřený měl za výsledek úplné u- klidnění, aby každý stát mohl své po- mocné prostředky, tak těžce poškozené. obnoviti, svá území rozvíjeti a blaho a štěstí svého národa, jakož i zdar svého ži- vota národního zajistiti.“ Přání snad upřímně míněné, leč tvrdá skutečnost zatím dosud nenasvědčuje, že by národům balkánským bezprostředně již vybírala a vyjasňovala se pěkná pohoda pro klidný, šťastný jich rozvoj pod sluncem všeevropské blahovůle a příz- ně. Zříme ještě obzor vůkol dosti po- vážlivě zachmuřený tak mnohou zlovůlía starou záští — „křesťanskou“ proti Slo- vanům pobalkánským, jejich velkolepá ví- tězství nad Osmanstvem ji nebyla naprosto vítána, nýbrž naopak velmi nemile ji pře- kvapila. Tato stará zášť a nepřízeň sotva pohasne a pouleví pod palmou míru ve sklenníku paláce svatojakubského v Lon- dýně vystavenou a pod žehnajícíma rukama blahořečníka anglického.
Grey Evropa Lon
7 article
Sir Edvard Grey zajisté dobře ví, že jsou a zůstávají v Evropě živlové a síly ú- porné klidnému, nerušenému rozvoji slo- vanských států pobalkánských, které se tak brzy nesmíři s ohromným dokonaným převratem tamním, ale spíše hledati a spa- třovatí neustanou zájem o prospěch svůjv tom, zůstane-li i po nynějším míru na Bal- káně hojně otázek nerozřešených, hojně zárodků budoucích sporů a třenic mezi dě- dici Turecka. Hle s jakou škodolibostí ne- smírnou pasou se již dnes tito zapřísáhlí protivníci Slovanstva na neblahém do- časném sporu bulharsko-srbském o Make- donii. Až na skrovné výjimky téměř vše- chen německý a maďarský tisk přímo práhne po tom, aby raději dnes nežli zítra vzplanul na Balkáně prvý požár vál- ky, nejhroznější to války bratrovra- žedné, Slovanů se Slovany, Srbů s Bul- hary. Kdežto všickni lidé dobré vůle trnou při pouhém pomýšlení na možnost takové- ho bratroboje děsného, dotčení opovědní nepřátelé a škůdcové Slovanstva nemo- hou se téměř ani dočkat prvého výstřelu, i podněcují tiskem svým tu Bulhary, tu opět Srby do vášnivého vření a brojení až na krev všemi prostředky intriky a pro- lhanosti, v níž jsou nedostižnými virtuosy.
Srba Bulhar Evropa Bala Turecko Balkán Edvard Grey
8 article
Jaká by to byla pro ně pochoutka, aby se jim zdařilo rozdmychati spor inte- resův domnělých neb skutečných mezi Bulhary a Srby v planoucí žár zuřivých hněvů a vášní bratrobojných! Jaké by to bylo pro všecky ony tajné i zjevné nená- vistníky krve slovanské — divadlo, kdyby na kyprých ještě rovech hrdin bulharských a srbských, na slavných bojištích posvěce- ných a prosycených krví slovanskou teprv nedávno společně prolitou, nyní znovu řítily se proti sobě bojovné té- my včerejších spolubojovníků, ja- ko lítí nepřátelé, aby v slepé divo- ké nevraživosti útočili na sebe bodáky a pumami, decimujíce řady své mládeže ukrutnou palbou nesčetných děl, kterými nedávno ještě pospolu za společnou sva- tou věc dobývali vítězství u Kumanova ja- ko u Odrinu. — Divadlo — nad nímž by miliony nej- lepších srdcí slovanských usedala a trnula bolestí nevýslovnou!
Bulhar Srba Kumanovo Odrin
9 article
Ale netoliko divadlo, nýbrž zisk úspěch neskonalý by měli veškeří nepřátelé a škůdcové Slovanstva z nepřá- telství vražedného mezi jižními bratry slo- vanskými a to nejen pro okamžik, nýbrž pro dlouhou, dlouhou budoucnost. Necho by vyhrál ten neb onen, osten by zůstala zavilost nepřátel neopomenula by jitřiti rány a sypati do nich sůl svých intrik, po- máhajíc střídavě jednomu proti druhému. až by na konec zlomila a sobě podčinila Což probůh musí k tomu dojíti, aby Slovan opět Slovana zdolával k radosti zisku společných zapřísáhlých nepřátel svých. Máme uvěřiti dnešním jich zprávám, že válka srbsko-bulharská již jest neod- vratná? Proč neodvratná? Tážeme se, proč? Což zaslepen zdravý rozum takých by- strých vůdců, politiků a národovců čirým šílenstvím, že by nenašli prostředků a vý- chodiska ze sporu dnešního o některé kra- jiny Makedonie, nežli v bratroboji krva- vém? Což by se celý ten spor srbsko-bulhar- ský nedal zcela snadně a velmi přátelsky srovnat, kdyby si zřídili politicko- oba. hospodářskou smlouvu vzájem- nou, druh takové státní konvence se zaručením všech práv obou národů v obou státech, skýtající příslušníkům jejich rovné právo na školy, úřady, na samosprávu obcí, na svobodu církve, tak že měli by Srbové pak zabez- pečný příchod k moři a Bulhaři měli by zabezpečeno sjednocení všech rodáků svých ve státě svém. — Tážeme se, není podobná dohoda možna! Podle našeho pře- svědčení jest a my z celého srdce chceme doufat, že k ní také ještě šťastně dojdel
Slovan Srba Bulhar Makedonie
10 title
Politický přehled.
11 title
Země české.
12 article K plné schůzi německých poslanců v Praze.
K plné schůzi německých poslanců v Praze. Ke svému včerejšímu rannímu článkua zprávě „Deutschnat. Korr.“ o valné schůzi německých zem. poslanců na den 7. t. m. do Prahy svolané, přináší večerní „Bohemia“ do- datek, v němž uvažuje o moudrosti či nemou- drosti návrhu, mají-li němečtí přisedící zem- ského výboru Urban, Legler, Werunsky svá místa opustiti či nikoli. Názory o návrhu tom jsou prý podle směrodatných informací „Boh. v německém táboře různé. Návrh vyšel prý od strany radikální, kteráž posledního týdne vystupovala pro tento „demonstrativní krok na četných schůzích německých. V německo- pokrokové straně a mezi něm. agrárníky ozý- vají prý se závažné hlasy, jež zrazují z po- dobného usnesení. Se strany znamenitých prý osobností německé politiky v Čechách na- mítá se proti takovému opatření, že by se jím Němci zbavili dobrovolně veškeré kontroly nad činností zemského výboru, což by prý mohlo míti za následek, že „Němcům nepřá- telské“ jednání většiny zemského výboru by překročilo hranice až dosud vymezené. Jsout prý vysoce vynikající poslanci němečtí, kteř zavrhují poukazem na důležité politické udá- losti dřívějších dob každou abstinenční poli- fiku.“
Deutschnat Urban Legler Werunsky Němec Praha Čechy Bohemia
13 article
Tato deklamace směrodatné německé strany v „Bohemii“ prozrazuje jenom děsné rozpaky německého tábora, jehož vůdcové marně shánějí se po konci, za který by mohli popadnouti s jakousi nadějí na výsledek. Pů- vodní domněnka jich, že partii vyhrají, když budou obětovati nejkrásnější figuru své ša- chovnice, finančního referenta dra. Urbana, zklamala šeredně a krok bývalého finančního referenta, nyní Sibylly hrůzných konců zem- ského hospodářství, neměl ani té demonstra- tivní ceny, jaká od něho očekávána. Nikde se nic nesřítilo, ze zemské budovy nespadl ani kus omítky. Znamenití a vysoce vynikající osobnosti německé politiky v Čechách před- vídají velmi správně, že by „demonstrativní krok“ resignace německých přísedících ne- měl v zápětí než reprisu blamáže, špatně ztrávené po Urbanovi, a proto zrazují z pla- ných bliktrů. Hemžení v německém táboře, kteréž má předstírati energickou taktiku, jest symptomem naprosté jeho bezradnosti, kteráž měla slovo také v páteční schůzi německo- pokrokové strany za předsednictví Bachman- nova, kde byly prý uvažovány anebo snad dokonce i usneseny kroky k nacionální auto- nomii Němců via facti této utopie, která jes útěšným snem méně znamenitých a vynika- jících hlav mezi německými politiky, jichž ozdobou jest dv. rada Bachmann. Z večerníku „Bohemie“ prozatím vidíme že němečtí přísedící moudře zůstanou s poše- tilou výmluvou na kontrolu. Naprostá anarchie u okr. soudu v Rumburku.
Urban Bachman Němec Bachmann Urbano Čechy Rumburk Bohemia
14 article
Se strany kompetentní dochází nás ze- vrubný výklad k systematickému odpírání prá- va továrníku p. J. Stáhalovi v Rumburce se strany tamního okr. soudu, o kterémž případu jsme již opětovně podali na tomto míste zprávy. V lednu 1913 měly býti projednány před okresním soudem v Rumburku české ža- loby, jež podal tamní český továrník J an Stáhala. Ač do té doby vždy jednáno bylo o českých žalobách česky a také rozsudky česky vy- nášeny, umínil si pojednou německý soudee Beckert, že česky jednati nebude a na základe § 185. ř. s. české jednání odmítl a nařídil žalobci, aby do 14 dnů si opatřil zástupce, „soudní řeči““ — německé — mocného, jinak že nechá žalobyv klidu. Proti tomu podal p. Stáhala prostřednictvím pana dra. Joseía Schlechta, advokáta v Praze, rekursy, kteréž však soudce Beckert nepředložil krajskému soudu v Česke Lipě, nýbrž prostě založil do stolu ().
J Stáhala Stáhala doktor Joseía Schlechta Beckert Rumburk Praha okresní soud v Rumburk
15 article
Teprve, když p. Stáhala při novém ličení zamitl soudce Beckerta, jakožto předpojatého, byl nucen tento předložiti rekursy krajskému soudu, kterýž rozhodnutím ze dne 6. května t. r. vyhověl stížnosti p. Stáhaly, na- řídil, aby soudce Beckertnařídil nová stání a jednal dle řádu soudniho. V dů- vodech pravil krajský soud, že § 185, s. ř. nelze vykládati tak, jako by p. Stáhala nebyl schopen rozumného vyjádření v předmětu sporném, aneb že nebyl by vůbec ústního líčení schopen, naopak dlužno míti za to, že žalobce se považoval opráv- něným českého jazyka uživati před soudem. Prota nebyla příčina k odročení a dožadování se, aby žalobce dle § 185. ř. s. vhodným plnomocníkem dal se zastupovati, naopak bylo povinností soudce. by p. Stábalu poučil v řeči jednací, aby návrhy činil, tyto zjistil a po zjištění dle zákona rozhodl. Dne 23. května t. r. nařídil tedy soudce Beckert nové stání. Pan Stáhala dostavil se k soudu opělně bez zástupce a trval na projednání ža- loby v řeči české. Soudce Beckert odmítl češtinu s poučením, že dle čl. 1. § 13. ř. s. a dvor- ního dekretu ze dne 22. prosince 1835 č. 109u c. k. okresního soudu jest řečí jednací jen řeč ně- mecká, musí tedy žalobce jednati německy, jinak vydán bude rozsudek kontumační. Na to prohlásil pan Stáhala, že německy jednati nebude. Pak pro- hlásil soudce Beckert, že dle § 133. c. p. ř. ne- vstoupil pan Stáhala v jednání a proto dle téhož paragrafu a § 170. c. p. ř. záležitost zůstává v klidu.
Stáhala Beckert Stábala
16 article
Přirozeně, že pan Stáhala nedá si líbiti toto bez- práví, avšak Němcům rumburským zatím stačí roz- hodnutí soudce Beckerta. Všechny německé míst- ní listy baví se jím. Neipěkněji píše „Rumburger Tagblatt“, kterýž rozebírá záležitost v článku, na- dapsaném „Stáhala a žádný konec“. Článek, jak jinak nelze očekávati, jest pln nenávisti proti če- skému průmyslníku, svádění k bojkotu. List ten má za zlé, že p. Stáhala ohlásil se při líčení českým „zde“, že mluvil jen česky, že přibral si ze svého závodu dva české úřadníky za svědky, praví, že jednání p. Stáhaly jest provokativní a pod. Obslu- hovatelem rumburských novin v této záležitosti jest advokát dr. Bloch, kterýž v Praze dělal če- ského žida, v Rumburku však jest krajní nacionál německý, jemuž malá kancelář dovoluje zúčast- niti se tahů proti „počešťovateli“ Stáhalovi. že soudce Beckert jedná nejen prolizákonně, vysvě- tleno již nahoře, než jest ještě několik momentů, které osvětlují soudce Beckerta i po jiné stránce. Pozoru nejhodnější jest tento: Před některým ča- sem otiskl „Rumburger Tagblatt“ seznam žalob i žalovaných za poslední tři roky. Článek napsal dr Bloch a materiál dodal sám soud, kterýž tímto porušil úřadní tajemství. Když pak pan Stáhala žádal za disciplinární vyšetřování v této věci, zem- ský soud v Praze mu po delší době odpověděl, že nebylo lze vyšetřiti, kdo úřadní tajemství porušil Takové jsou slasti českého člověka, domábajícíh se práv, které nám základní zákony zaručujíl
Stáhala Němec Beckert doktor Bloch Praha Rumburk Rumburger Tagblatt
17 article
Choulostivá aféra
18 article
O choulostivé aféře v národně sociálním klubu poslaneckém vypravuje „Právo Lidu“. Před ně- kolika týdny konala prý se v Praze přísně důvěr- ná schůze klubu poslanců národně sociálních, na níž učiněno prý jisté usneseni, týkající se styků poslanců národně sociálních s politiky srbskýmia bulharskými. Usnesení toto — jak prý posl. Klofáč za svého posledního pobytu v Bělehradě zjistil — bylo ihned v zápětí prozrazeno úřadům, takže mí- stodržitelství ihned mohlo o tom podati zevrubnou zprávu ministerstvu zahraničných záležitosti. V po- slední schůzi národně sociálního klubu prý záleži- tost tato způsobila velice pohnutou debatu, aniž bylo zjištěno, jak mohlo být ono důvěrné usnesení prozrazeno. Večerník „Českého Slova“ vyvrací tuto zprávu v ten smysl, že podobné schůze s takovým programem vůbec nebylo, a na poslední schůzi klubu nár. soc. poslanců se nikdo o žádné aféře nezmínil, poněvadž nikdo nic o ní neví.
Klofáč Praha Bělehrad
19 article
V drobnem prodejle ranní diale v sobě . . sa sh vačarni . . za t k Ve fliálkách na venkovš ranni čislo . . . . . . 10n večerni lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijima sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se tež rudakce, tiskárna a expedlae „Národních Listů- Bukopisy se nevranel
20 article Z Moravy.
Z Moravy. 31. května 1913. (Volební podvody. — Nejzuřivější zápas volební. — Sprostota voleb- ního boje v novinách dosahuje vrcholu.) Psali jsme o tom, jak lidé dra. Stránského sodkráglovali« odborného učitele Mrázka. »Mor. Listy« celému případu věnují mnoho pozornostia dokazují, že odstavení odb. učitele Mrázka od kandidatury stalo se způsobem naprosto »pod- vodným« a že podvodem je také v »Lid. No- vinách« otištěné prohlášení starosty Konečného z Troubska. Věc tato na Moravě už nikoho ne překvapí. Kdo dovede hráti podvodnou la s veřejností, že namluví jednou lidu, když po- třebuje hlasy klerikální pro zemský svůj man- dát, že sociální demokraté jsou největšími škůdci národa českého, a kdo zase při říšských volbách. když potřebuje pro svůj mandát říšský hlasy sociálně-demokratické, prohlásí, že v zájmu ná- roda je, aby byla Morava vyrvána klerikálům a dána sociálním demokratům — ten přece už to s tím podvodem u takové kandidatury odborného učitele nemusí bráti nijak na velkou váhu. Svědomí jeho je tak široké, že takovou maličkost už lehce snese.
Stránský Mrázek Mor Konečný Morava Troubsko Lido
21 article
Zuřivý boj volební na Moravě rozpoután je po celé zemi. Včecka pozornost upírá se ke městským skupinám třebíčské kde kandiduje dr. Bulín a tiš- novské kde kandiduje dr. Stránský. Dr. Stránský napíná všechny možné prostředky, aby dra. Bulína ubil. Bohužel zneužívá se i živnostenské rady k tomu, jejíž president Pastyřík — nedávno ještě chodil na mladočeské námluvy — najednou trefí i na západní Moravu se svou troškou. Než dr. Stránský nemá posici jistou. Povstal v okrese jeho velký odpor, jenž našel výrázu v tom, že prof. inž. M. Úrsini přijal proti Stránskému kandidaturu. Ovšem orgány strany lidovo-pokrokové mu náleži- tě „škopky špíny“ vylejou na hlavu a budou mu vyčítat, že je klerikál, ač je evangelík. Ovšem mar- ně. Havlikovi to evangelictví u lidovo-pokrokové strany nevadí. Ta má pro každého jiné měřitko. — Novinářský boj volební už dosahuje svého vrchole. Tolik sprostoty a tolik nadávek, jako je v českých listech proti českým lidem, tolik se snad na Mo- ravě najde pouze v orgánech německých dvoua sice listu brněnské radnice (Brünner deutsche Zei- tung) a list serketáře Bearova (Brünner Montags- blatt), které ve sprostotě tonu mají nepopíratelný rekord, proti němuž různé štvanice ve všeněme- ckých listech jsou pravá poesie plná voňavek. — V příštím týdnu přineseme situační zprávu o vše- obecné kurii, jež dne 8. června jde k volbě.
Bulín doktor Stránský Pastyřík profesor Ing M Úrsini Havlik Bearův Morava Brünner deutsche Zei Brünner Montags
22 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. O čem rakouská díplomacie nevěděla. Rakouská tisková kancelář potlačila nej- prvě závěrečná slova známého exposé srb- ského ministerského předsedy Pašiče a te- prve po dvou dnech dodala veřejnosti tato slova, v nichž Pašič projevil politování nad tím, že sousední velmoc utrpěla za balkánské války těžké rány a že bude povinností Srb- ska přispěti k celení těchto ran. Jaksi na vysvětlenou této soustrasti Pa- šičovy obdržel „Zeit“ z berlínských, dobře informovaných diplomatických kruhů zajíma- vou zprávu. Pašič ve své řeči oznámil, žev předběžné srbsko-bulharské smlouvě oba stá- ty se dohodly, jak se po šťastné válce roz- dělí o některá dobytá turecká území, aleo tak zvaném sporném pásmu nestalo se žádné rozhodnutí. Toto sporné území zaujímá celou západní Makedonii od Skoplje k Solunu a od Ochridy po Seres. Toto území nebylo pojato do plánu o rozdělení dobytých území, poně- vadž bylo balkánskými státy mlč- ky res ervováno Rakousku, podob- ně jako také novopazarský sandžak byl po- kládán za území, spadající do sféry rakou- ského vlivu a do plánu pojat nebyl. Spojenci očekávali, že Rakousko bude chtít po vypuk- nutí války uskutečniti starý program hr. Jul. Andrásse a zaujme cestu do Soluna. Te- prve, když už za války Rakousko-Uhersko projevilo, že nečiní nároků na žádné nové území na Balkáně, spojenci se odhodlali obsa- diti také sandžak a západní Makedonii. Ra- kousko-uherská diplomacie o této výhradě ve prospěch Rakouska, obsažené ve smlouvě
Pašič Srb Jula RakouskoUhersko Makedonie Skoplje Ochrid Rakousko Soluna Balkán
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 31. května 1913. B (Kronika.) Pomalu pomalinku začíná Evropa trávit na silných dojmech poslední do bou nahromaděných. A důsledky se dostavují Evropa přizpůsobuje své názory. — Znali jsme špatně Balkánce! Třeba s o nich lépe poučitil .. Heslo přijato. A v patách už se trousí in- formace o věcech a poměrech, jež rázem staly se tak zajímavými. A bude se pouček čím dále více trousit. Událost, nejvýmluvnější hlasa- tel. Slepým otevírá oči. Jsme v té věci ostatně docela za jedno s Evropou. Nevěděli jsme sami mnoho o na- šich pobratimech. Skoro nic, co by stálo z řeč. Krom té trochy sympatií, za které ko- nečně nemůžeš, sdíleli jsme šmahem liché představy Evropy. Jaké to bylo překvapení, když docházely první vítězné zprávyí — Báječno, jak ti Bulhaři to berou o podlahy! Ráz na ráz! A posici za posicí A všecko „na štyk“, na bodec!... — Jaký dív! Asijská kreví — Jak to... asíjská? — Inu, Bulhaři, smíšená krev! Slovanská s asijskou. Vlastní Bulhaři byli Asijcí. Tam odněkud svého času přišli na Dunaj, podma- nili zdejší Slovany ... — Kdo to praví?
Balkánec Bulhar Asijce Praha Evropa Ina Dunaj
24 article
— Kdožby! Dějiny vypravují, je to obecně známo. A co je obecně známo, obecně platí A kdo z nás kdy u Caribrodu, anebo u sv Víta na Dunaji vstupoval na bulharskou půdu měl takový pocit v těle. Tak trochu s patra pohlížel na okolí, kam se ubíral. Ke slovan skému bratrství připouštěli jsme Bulhary leda zpola. JJaksi z milosti.- Nahodila se chvile, dát se o věci pouči na místě. — Jak se to má vlastně s vaším asia- tismem? — otázali jste se známého v Sofiji. — Jakýž asiatism! Jsme tak čistí Slo- vané, jako kteříkoli z vás ostatních. Rozhodně čistší, než vy Čechové se svým slovanským předáctvím. A čistší jistě Slované, nežli jsou Germány na příklad — Němci. U vás v če- chách každý druhý člověk má německé jmé- no. A v Němcích? Kdo se zrovna nejmenuje Majer, nebo Müller buď má názvisko přímo slovanské, anebo tak nesmyslně německé, že je lépe a přirozeněji vysvětlíš — po slovan- sku. — A vaše bulharština? Nevykazuje sna cizí živly? — Jak pak ne! Z poslední doby, ovšem. řecké a turecké. Ale celkem všeho tak po skrovnu a tak na povrch, že to v podstať ja- zyka njak nezasáhlo. — A ta podstat? — Čistá slovanština! A nemožno jinak. či se poasijštili Srbové přes staletí tureckého jha? Anebo Slováci a Chorvati za maďarské- ho panství? Anebo jsou Rusové poloasijci, že na několik století je sobě podrobili Tataři?. Divná věcí Tak už bývá. Čím nevlídnější předsudek, tím houževnatěji ulpí. Máme te na čem opravovat.
Kdožba Caribroda Vít Dunaj Bulhar Nahodil Čecho Slovan Germán Němec Majer Müller Srba Slovák Chorvat Rus Tatar Sofija
25 article
Pilně jsme po dobu války jezdili prstem po balkánské mapě! Srovnávali údaje, stanice a posice, hory a doly, řeky, cesty, hranice. Pronikali jste v končiny, kam za studijí země- pisných sotva kdy vám bylo zabloudit. Po- divné myšlenky vás tu napadaly. — Jenom ta jména, vezměte! Melník Gostivar, Prilep. Trnova, Mitrovice, Konice Knín, Gorice, Suchdol, Starosedlo, Brjaslav. Na mou věru! Což to nejsou vlastně známá — česká jména ? — Jména jako jménal — Ale zde, v jakých končinách! V Srb- sku, v Bulharsku, v Makedonii! A zrovna jak u nás v Čechách nebo na Moravě! — Konečně, slovanská země, slovanská jména! — Dobrá, aťsi slovanská! Co tedy zna- mená po slovansku na př. Gostivar? Zde Hostivař u Prahy, Gostivar v Makedonii! Ne- vařili přec nikdy hosty ani v Čechách, ani v Makedonii! Jakého tedy smyslu je slovo? Ptáš se Bulhara, neví, ptáš se Čecha, stejná odpověď. A přece slovanské jméno. Gosti je slovansky, var je slovansky. A dohromady? Dnes slovo už neznamená nic. Ale kdysi přec něco značilo. A lidé v Čechách a v Makedo- nii, když jméno vyslovili, věděli, co chtějí říci. A když věděli v Čechách a věděli v Make- donii, pak tu i tam, mluveno stejným jazykem. Ne-li? Jaký to byl jazyk? Záhada.
Brjaslav Srb Bulhar Čecho Prilep Trnov Mitrovice Gorica Suchdol Starosedlo Bulharsko Makedonie Čechy Morava Gostivar Hostivař Praha Makeda Melník Gostivar Konica Knín
26 article
— Jisto je, dnešní jazyk to nebyl Dnes Gostivar ani tu, ani tam neznamená nic — Nevadí. Nemá-li slovo význam dnes mělo svůj dojista jindy. Chodí tak v životě jazyka. Jazyk, živoucí bytost, neustálým změ- nám podléhá. Nová slova vznikají, stará mizí Tu je takové zapomenuté slovo. Přežitek dáv ných časů. Z živého jazyka dávno vymizelo ale v kraji zachytilo se na předmětu, pře- trvalo věky. Zbylá slupka. Kdysi živoue tvar, dnes — zkamenělina. — Kdo ví? Snad nemělo jméno nikdy žádného smyslu. Snad se zrodilo jen tak pouhý shluk hlásek a slabik. — Zároveň v Čechách a daleko v Make- donii.? Tuze nepodobno pravdě! Je takových jmen příliš mnoho. Zřetelná slova a přec jin nerozumíš. Je jich plná mapa. — Staré přežilé věci, nač si tím láma hlavu. — A přec! Možno-li, minout lhostejně zjev tak nápadný a nevysvětlený! Přílepy v Čechách, Prilep na Balkáně! Cetyň v Če- chách, Cetyň na Černé Hoře! Není-li jméno pomník jakéhos poměru, který by zasluhoval úvahy? Poměr člověka k půdě, ku potřebám a naléhavostem svého okolí. Jaký as to byl poměr? Ve které době asi vznikl? — Nemáme zpráv, nevíme nic. Třeba se spokojit a vyrovnat se se svou — nevědo- mostí. Podivno! A zrovna věci, o kterých není zpráv, nemohou-li člověka — nejvíc zajímat?
Čechy Tuz Balkán Černá hoře
27 article
Jednou přivedli jste hodně z míry svého sofijského známého. Mimoděk za hovoru pro zradili jste mu předsudek své evropské vzdě- lanosti. Utkvělo vám v paměti, co stálo ve školském dějepise o prvním úsvitu bulhar- ských dějín. Dovolávali jste se, co tam vý- slovně jste četli: — V tu dobu kmen Bulharů, tatarské- ho plemene, jak už jméno naznačuje, pře- kročil Dunaj a podrobil sobě zdejší Slovany. — Co že, Bulhar, tatarské jméno? — U nás se tak obecně myslí. — Máte o nás pěkné pojmy! — Co chcete! Slovo zní tak cize. Nemá žádného smyslu. Je asi cizé, tatarské, asij- ské ... — A přece je slovo ryze slovanské — Kterak? Co značí slovo? — Co znamená blg. blag, blago, blah Mohl by přece Slovan tušit. — Je snad blg a bulh jedno? — Týž kořen, leda výslovnost jiná. My sami si říkáme Bylgary, Srbové nás jmenuji Bugary, jiní národové Bolgary, Bulgary a vám. Čechům, jsme Bulhaři. Totéž slovo stále, jen výslovnost jiná. — A kořen blg? — Věc učených, aby si vysvětlili. Nebudu vám svoji domněnku vnucovat. Co znamená
Bulhar Bylgara Srba Bugara Čecho Dunaj Bolgar Slovan
28 article
vaše jméno Čech? Nebo jména Srb, Chorvat, Rus? Dost se o tom učení nahádali. Nebo jména Deutsch, Francais, Italien, Spaniol ete? Konečně, dal si říci, i svou domněnku pronesl. Je prý jich více. Jedni tak, jiní jinak soudí, jako všude. Blg, blag, blago, původně snad úroda, obilí, vůbec majetek. Později pe- níze, moc a ke všemu i nějaký pocit — blaha. Na konec tajemná bytost, která ty všechny pojmy shrnuje. Moc i vládu světa a vrchol blaženství: blh, buh, boh, bůh! . .. — Tedy Blgaři, Bogaři, kmen — zbož- ných? — Tak nebo jinak. Možná prostě: ma- jetný, bohatý kmen, vládnoucí statkem. Kmen zemědělský, pastýřský. Tím Slované vždy bý- vali a dosud jsou. — A vaše — asijství? — Patrně představa, vzniklá z nejasnosti zpráv, z nevědomosti starých zpravodajů ... — Bezpochyby! ... Čerpat u pramene, vždycky vděčno. ži- vel je tu svěží, bystrý, jaksi bližší životua pravdě. Teď po válce otevře se Balkán širší evropské návštěvě. A vzdělanosti evropské naskytne se možnost, opravovat množství — lichých představ a předpojatostí.
Srb Chorvat Deutsch Francais Italien Spaniol Ted Blgar Bogar Slovan Čechy Rus Balkán
29 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + JJ. K. Tyl: Strakonický dudák. Národní báchorka se zpěvy a tanci o třech dějstvích s de- víti obrazy. Nově studováno, scénováno a vypra- veno na Národním divadle v pátek 30. května. Režisér Jaroslav Kvapil. Naše Národní divadlo, jež stále ještě, jako ve svých počátcích, má úkolem hráti na svém jevišti mimo operetu všechny druhy scénického umění, opatřuje si pravidelně na letní saisonu výpravnou hru. Po několik roků byly ty různé balety a pan- tomimy přímo postrachem dobrého vkusu. Letos učinilo pokus zásadně velmi šťastný. Obnovilo nákladnou výpravou Tylovu pohádkovou hru, které přes jejích sedmasedmdesát let, co žije na scéně českých divadel, neubylo na naivním
Jj K Tyl Kvapil Tylův národní divadlo český divadlo strakonický dudák