1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli I. června 1913.
Praha
4
article
Marannlavečerní listy
předplácí san
V Praze v ndministraci
na měsle.
. . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 5 K —
s dvoji donáškou
na měsíc. . . . . . 2 K
na čtvrt lata . . . . 7 k esh
ve Gliálkáchí
ca másle . . . . . 9 K 80
Foštoui
na město, . .
na čtvrt iet . . . 9 K sn
a dvojí zásilkou
na měsíe,
na vrie: . k
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18
stranách, s přílohou pro venkov
o 22 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 2. června v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
5
article
Jest boj mezi Bulhary a Srby
nevyhnutelný?
Jest boj mezi Bulhary a Srby
nevyhnutelný?
Všechen politický svět podléhá dnes
ovšem hlubokému dojmu historické událo-
sti tak světodějné, jakou jest podepsání mi-
ru vítězných národů pobalkánských s pora-
ženým Tureckem, míru to, jímž uzavírá se
jedna z nejtěžších kapitol dějin Evropy.
Vážnosti slavnostního okamžiku aktu toho
plně odpovídaly projevy předsedy mirové
konference, prvního státníka Anglie sira
Edvarda Greye, jakož i výborného za-
stupce Bulharska dra. Daneva, ale ne-
škodil též zatrpklý postesk zástupce těžce
zkoušeného chrabrého národa černohor-
ského.
„Podepsali jsme“, pravil delegát králov-
ství Černohorského Popovič — „ale
jsme s textem míru, který jsme nuceni při-
jati, nejvýš nespokojeni. Anglie
měla hlavní účast, když nám vzat
Skader... Považujeme ji nyní za své-
ho dlužníka. Očekáváme od ní, že pro
nás prosadí aspoň opravu hranic alban-
ských takovou, aby se nám dostalo územ
hodícího se k obdělávání půdy a přirozené
cesty z Podgorice ku Peči.“
Jak pravíme, nevadil tento oprávněný
postesk zkrácené vlastí slovanské ve chvíli
historické, naopak byl vhodný v zájmu
dějinné pravdy, aby slavná diplomacie
evropská se tak příliš nechlubila zdárným
dílem svým, jež tak těžce byla skoncovala
jako učinil za ní právě slovutný sir Edvard
Bulhar
Srba
Grey
Popovič
Turecko
Evropa
Anglie
Bulharsko
Podgorica
Peč
6
article
Grey, když po podepsání mírové smlou-
vy zaplesal: „Rád se oddávám naději, že
vy všichni budete na rozhodnutí, ke
kterému jste právě dospěli, pohlížeti s ci-
tem povděku a uspokojení. Toho-
to citu zúčastní se ostatnímocnosti.
které zůstaly neutrální (?) ale vždyckysi
přály zvěděti, že mír jest v zájmu Evropy
obnoven. Víme sice, že ještě mnohé otázky
musí býti rozřešeny, nežli se dospěje k
úplné dohodě, ale věřím rád, že uzavře-
ní mirové smlouvy usnadní ú-
pravu otázek těchaže vůčí vám
všem, tím jsem jist, zvýší blaho-
volný zájem ostatních mocno-
stí... Přeji si z celého srdce, aby mín
zde uzavřený měl za výsledek úplné u-
klidnění, aby každý stát mohl své po-
mocné prostředky, tak těžce poškozené.
obnoviti, svá území rozvíjeti a blaho a
štěstí svého národa, jakož i zdar svého ži-
vota národního zajistiti.“
Přání snad upřímně míněné, leč tvrdá
skutečnost zatím dosud nenasvědčuje, že
by národům balkánským bezprostředně
již vybírala a vyjasňovala se pěkná pohoda
pro klidný, šťastný jich rozvoj pod sluncem
všeevropské blahovůle a příz-
ně. Zříme ještě obzor vůkol dosti po-
vážlivě zachmuřený tak mnohou zlovůlía
starou záští — „křesťanskou“ proti Slo-
vanům pobalkánským, jejich velkolepá ví-
tězství nad Osmanstvem ji nebyla naprosto
vítána, nýbrž naopak velmi nemile ji pře-
kvapila. Tato stará zášť a nepřízeň sotva
pohasne a pouleví pod palmou míru ve
sklenníku paláce svatojakubského v Lon-
dýně vystavenou a pod žehnajícíma rukama
blahořečníka anglického.
Grey
Evropa
Lon
7
article
Sir Edvard Grey zajisté dobře ví, že
jsou a zůstávají v Evropě živlové a síly ú-
porné klidnému, nerušenému rozvoji slo-
vanských států pobalkánských, které se
tak brzy nesmíři s ohromným dokonaným
převratem tamním, ale spíše hledati a spa-
třovatí neustanou zájem o prospěch svůjv
tom, zůstane-li i po nynějším míru na Bal-
káně hojně otázek nerozřešených, hojně
zárodků budoucích sporů a třenic mezi dě-
dici Turecka. Hle s jakou škodolibostí ne-
smírnou pasou se již dnes tito zapřísáhlí
protivníci Slovanstva na neblahém do-
časném sporu bulharsko-srbském o Make-
donii. Až na skrovné výjimky téměř vše-
chen německý a maďarský tisk přímo
práhne po tom, aby raději dnes nežli zítra
vzplanul na Balkáně prvý požár vál-
ky, nejhroznější to války bratrovra-
žedné, Slovanů se Slovany, Srbů s Bul-
hary. Kdežto všickni lidé dobré vůle trnou
při pouhém pomýšlení na možnost takové-
ho bratroboje děsného, dotčení opovědní
nepřátelé a škůdcové Slovanstva nemo-
hou se téměř ani dočkat prvého výstřelu,
i podněcují tiskem svým tu Bulhary, tu
opět Srby do vášnivého vření a brojení až
na krev všemi prostředky intriky a pro-
lhanosti, v níž jsou nedostižnými virtuosy.
Srba
Bulhar
Evropa
Bala
Turecko
Balkán
Edvard Grey
8
article
Jaká by to byla pro ně pochoutka,
aby se jim zdařilo rozdmychati spor inte-
resův domnělých neb skutečných mezi
Bulhary a Srby v planoucí žár zuřivých
hněvů a vášní bratrobojných! Jaké by to
bylo pro všecky ony tajné i zjevné nená-
vistníky krve slovanské — divadlo, kdyby
na kyprých ještě rovech hrdin bulharských
a srbských, na slavných bojištích posvěce-
ných a prosycených krví slovanskou teprv
nedávno společně prolitou, nyní
znovu řítily se proti sobě bojovné té-
my včerejších spolubojovníků, ja-
ko lítí nepřátelé, aby v slepé divo-
ké nevraživosti útočili na sebe bodáky a
pumami, decimujíce řady své mládeže
ukrutnou palbou nesčetných děl, kterými
nedávno ještě pospolu za společnou sva-
tou věc dobývali vítězství u Kumanova ja-
ko u Odrinu. —
Divadlo — nad nímž by miliony nej-
lepších srdcí slovanských usedala a trnula
bolestí nevýslovnou!
Bulhar
Srba
Kumanovo
Odrin
9
article
Ale netoliko divadlo, nýbrž zisk
úspěch neskonalý by měli veškeří
nepřátelé a škůdcové Slovanstva z nepřá-
telství vražedného mezi jižními bratry slo-
vanskými a to nejen pro okamžik, nýbrž
pro dlouhou, dlouhou budoucnost. Necho
by vyhrál ten neb onen, osten by zůstala
zavilost nepřátel neopomenula by jitřiti
rány a sypati do nich sůl svých intrik, po-
máhajíc střídavě jednomu proti druhému.
až by na konec zlomila a sobě podčinila
Což probůh musí k tomu dojíti, aby
Slovan opět Slovana zdolával k radosti
zisku společných zapřísáhlých nepřátel
svých. Máme uvěřiti dnešním jich zprávám,
že válka srbsko-bulharská již jest neod-
vratná?
Proč neodvratná? Tážeme se, proč?
Což zaslepen zdravý rozum takých by-
strých vůdců, politiků a národovců čirým
šílenstvím, že by nenašli prostředků a vý-
chodiska ze sporu dnešního o některé kra-
jiny Makedonie, nežli v bratroboji krva-
vém?
Což by se celý ten spor srbsko-bulhar-
ský nedal zcela snadně a velmi přátelsky
srovnat, kdyby si zřídili politicko-
oba.
hospodářskou smlouvu vzájem-
nou, druh takové státní konvence
se zaručením všech práv obou
národů v obou státech, skýtající
příslušníkům jejich rovné právo na školy,
úřady, na samosprávu obcí, na svobodu
církve, tak že měli by Srbové pak zabez-
pečný příchod k moři a Bulhaři měli by
zabezpečeno sjednocení všech rodáků
svých ve státě svém. — Tážeme se, není
podobná dohoda možna! Podle našeho pře-
svědčení jest a my z celého srdce chceme
doufat, že k ní také ještě šťastně dojdel
Slovan
Srba
Bulhar
Makedonie
10
title
Politický přehled.
12
article
K plné schůzi německých poslanců v Praze.
K plné schůzi německých poslanců v Praze.
Ke svému včerejšímu rannímu článkua
zprávě „Deutschnat. Korr.“ o valné schůzi
německých zem. poslanců na den 7. t. m. do
Prahy svolané, přináší večerní „Bohemia“ do-
datek, v němž uvažuje o moudrosti či nemou-
drosti návrhu, mají-li němečtí přisedící zem-
ského výboru Urban, Legler, Werunsky svá
místa opustiti či nikoli. Názory o návrhu tom
jsou prý podle směrodatných informací „Boh.
v německém táboře různé. Návrh vyšel prý
od strany radikální, kteráž posledního týdne
vystupovala pro tento „demonstrativní krok
na četných schůzích německých. V německo-
pokrokové straně a mezi něm. agrárníky ozý-
vají prý se závažné hlasy, jež zrazují z po-
dobného usnesení. Se strany znamenitých prý
osobností německé politiky v Čechách na-
mítá se proti takovému opatření, že by se jím
Němci zbavili dobrovolně veškeré kontroly
nad činností zemského výboru, což by prý
mohlo míti za následek, že „Němcům nepřá-
telské“ jednání většiny zemského výboru by
překročilo hranice až dosud vymezené. Jsout
prý vysoce vynikající poslanci němečtí, kteř
zavrhují poukazem na důležité politické udá-
losti dřívějších dob každou abstinenční poli-
fiku.“
Deutschnat
Urban
Legler
Werunsky
Němec
Praha
Čechy
Bohemia
13
article
Tato deklamace směrodatné německé
strany v „Bohemii“ prozrazuje jenom děsné
rozpaky německého tábora, jehož vůdcové
marně shánějí se po konci, za který by mohli
popadnouti s jakousi nadějí na výsledek. Pů-
vodní domněnka jich, že partii vyhrají, když
budou obětovati nejkrásnější figuru své ša-
chovnice, finančního referenta dra. Urbana,
zklamala šeredně a krok bývalého finančního
referenta, nyní Sibylly hrůzných konců zem-
ského hospodářství, neměl ani té demonstra-
tivní ceny, jaká od něho očekávána. Nikde se
nic nesřítilo, ze zemské budovy nespadl ani
kus omítky. Znamenití a vysoce vynikající
osobnosti německé politiky v Čechách před-
vídají velmi správně, že by „demonstrativní
krok“ resignace německých přísedících ne-
měl v zápětí než reprisu blamáže, špatně
ztrávené po Urbanovi, a proto zrazují z pla-
ných bliktrů. Hemžení v německém táboře,
kteréž má předstírati energickou taktiku, jest
symptomem naprosté jeho bezradnosti, kteráž
měla slovo také v páteční schůzi německo-
pokrokové strany za předsednictví Bachman-
nova, kde byly prý uvažovány anebo snad
dokonce i usneseny kroky k nacionální auto-
nomii Němců via facti této utopie, která jes
útěšným snem méně znamenitých a vynika-
jících hlav mezi německými politiky, jichž
ozdobou jest dv. rada Bachmann.
Z večerníku „Bohemie“ prozatím vidíme
že němečtí přísedící moudře zůstanou s poše-
tilou výmluvou na kontrolu.
Naprostá anarchie u okr. soudu v Rumburku.
Urban
Bachman
Němec
Bachmann
Urbano
Čechy
Rumburk
Bohemia
14
article
Se strany kompetentní dochází nás ze-
vrubný výklad k systematickému odpírání prá-
va továrníku p. J. Stáhalovi v Rumburce se
strany tamního okr. soudu, o kterémž případu
jsme již opětovně podali na tomto míste
zprávy.
V lednu 1913 měly býti projednány před
okresním soudem v Rumburku české ža-
loby, jež podal tamní český továrník J an
Stáhala. Ač do té doby vždy jednáno bylo o
českých žalobách česky a také rozsudky česky vy-
nášeny, umínil si pojednou německý soudee
Beckert, že česky jednati nebude a na základe
§ 185. ř. s. české jednání odmítl a nařídil žalobci,
aby do 14 dnů si opatřil zástupce, „soudní řeči““ —
německé — mocného, jinak že nechá žalobyv
klidu. Proti tomu podal p. Stáhala prostřednictvím
pana dra. Joseía Schlechta, advokáta
v Praze, rekursy, kteréž však soudce Beckert
nepředložil krajskému soudu v Česke
Lipě, nýbrž prostě založil do stolu ().
J Stáhala
Stáhala
doktor
Joseía Schlechta
Beckert
Rumburk
Praha
okresní soud v Rumburk
15
article
Teprve, když p. Stáhala při novém ličení zamitl
soudce Beckerta, jakožto předpojatého, byl nucen
tento předložiti rekursy krajskému soudu,
kterýž rozhodnutím ze dne 6. května
t. r. vyhověl stížnosti p. Stáhaly, na-
řídil, aby soudce Beckertnařídil nová
stání a jednal dle řádu soudniho. V dů-
vodech pravil krajský soud, že § 185, s. ř. nelze
vykládati tak, jako by p. Stáhala nebyl schopen
rozumného vyjádření v předmětu sporném, aneb
že nebyl by vůbec ústního líčení schopen, naopak
dlužno míti za to, že žalobce se považoval opráv-
něným českého jazyka uživati před soudem. Prota
nebyla příčina k odročení a dožadování se, aby
žalobce dle § 185. ř. s. vhodným plnomocníkem
dal se zastupovati, naopak bylo povinností soudce.
by p. Stábalu poučil v řeči jednací, aby návrhy
činil, tyto zjistil a po zjištění dle zákona rozhodl.
Dne 23. května t. r. nařídil tedy soudce Beckert
nové stání. Pan Stáhala dostavil se k soudu opělně
bez zástupce a trval na projednání ža-
loby v řeči české. Soudce Beckert odmítl
češtinu s poučením, že dle čl. 1. § 13. ř. s. a dvor-
ního dekretu ze dne 22. prosince 1835 č. 109u
c. k. okresního soudu jest řečí jednací jen řeč ně-
mecká, musí tedy žalobce jednati německy, jinak
vydán bude rozsudek kontumační. Na to prohlásil
pan Stáhala, že německy jednati nebude. Pak pro-
hlásil soudce Beckert, že dle § 133. c. p. ř. ne-
vstoupil pan Stáhala v jednání a proto dle téhož
paragrafu a § 170. c. p. ř. záležitost zůstává v klidu.
Stáhala
Beckert
Stábala
16
article
Přirozeně, že pan Stáhala nedá si líbiti toto bez-
práví, avšak Němcům rumburským zatím stačí roz-
hodnutí soudce Beckerta. Všechny německé míst-
ní listy baví se jím. Neipěkněji píše „Rumburger
Tagblatt“, kterýž rozebírá záležitost v článku, na-
dapsaném „Stáhala a žádný konec“. Článek, jak
jinak nelze očekávati, jest pln nenávisti proti če-
skému průmyslníku, svádění k bojkotu. List ten
má za zlé, že p. Stáhala ohlásil se při líčení českým
„zde“, že mluvil jen česky, že přibral si ze svého
závodu dva české úřadníky za svědky, praví, že
jednání p. Stáhaly jest provokativní a pod. Obslu-
hovatelem rumburských novin v této záležitosti
jest advokát dr. Bloch, kterýž v Praze dělal če-
ského žida, v Rumburku však jest krajní nacionál
německý, jemuž malá kancelář dovoluje zúčast-
niti se tahů proti „počešťovateli“ Stáhalovi. že
soudce Beckert jedná nejen prolizákonně, vysvě-
tleno již nahoře, než jest ještě několik momentů,
které osvětlují soudce Beckerta i po jiné stránce.
Pozoru nejhodnější jest tento: Před některým ča-
sem otiskl „Rumburger Tagblatt“ seznam žalob i
žalovaných za poslední tři roky. Článek napsal dr
Bloch a materiál dodal sám soud, kterýž tímto
porušil úřadní tajemství. Když pak pan Stáhala
žádal za disciplinární vyšetřování v této věci, zem-
ský soud v Praze mu po delší době odpověděl, že
nebylo lze vyšetřiti, kdo úřadní tajemství porušil
Takové jsou slasti českého člověka, domábajícíh
se práv, které nám základní zákony zaručujíl
Stáhala
Němec
Beckert
doktor
Bloch
Praha
Rumburk
Rumburger Tagblatt
17
article
Choulostivá aféra
18
article
O choulostivé aféře v národně sociálním klubu
poslaneckém vypravuje „Právo Lidu“. Před ně-
kolika týdny konala prý se v Praze přísně důvěr-
ná schůze klubu poslanců národně sociálních, na
níž učiněno prý jisté usneseni, týkající se styků
poslanců národně sociálních s politiky srbskýmia
bulharskými. Usnesení toto — jak prý posl. Klofáč
za svého posledního pobytu v Bělehradě zjistil —
bylo ihned v zápětí prozrazeno úřadům, takže mí-
stodržitelství ihned mohlo o tom podati zevrubnou
zprávu ministerstvu zahraničných záležitosti. V po-
slední schůzi národně sociálního klubu prý záleži-
tost tato způsobila velice pohnutou debatu, aniž
bylo zjištěno, jak mohlo být ono důvěrné usnesení
prozrazeno. Večerník „Českého Slova“ vyvrací tuto
zprávu v ten smysl, že podobné schůze s takovým
programem vůbec nebylo, a na poslední schůzi
klubu nár. soc. poslanců se nikdo o žádné aféře
nezmínil, poněvadž nikdo nic o ní neví.
Klofáč
Praha
Bělehrad
19
article
V drobnem prodejle
ranní diale v sobě . . sa sh
vačarni
. . za t k
Ve fliálkách na venkovš
ranni čislo
. . . . . . 10n
večerni
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijima
sdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se tež
rudakce, tiskárna a expedlae
„Národních Listů-
Bukopisy se nevranel
20
article
Z Moravy.
Z Moravy.
31. května 1913.
(Volební podvody. — Nejzuřivější
zápas volební. — Sprostota voleb-
ního boje v novinách dosahuje
vrcholu.)
Psali jsme o tom, jak lidé dra. Stránského
sodkráglovali« odborného učitele Mrázka. »Mor.
Listy« celému případu věnují mnoho pozornostia
dokazují, že odstavení odb. učitele Mrázka od
kandidatury stalo se způsobem naprosto »pod-
vodným« a že podvodem je také v »Lid. No-
vinách« otištěné prohlášení starosty Konečného
z Troubska. Věc tato na Moravě už nikoho ne
překvapí. Kdo dovede hráti podvodnou la
s veřejností, že namluví jednou lidu, když po-
třebuje hlasy klerikální pro zemský svůj man-
dát, že sociální demokraté jsou největšími škůdci
národa českého, a kdo zase při říšských volbách.
když potřebuje pro svůj mandát říšský hlasy
sociálně-demokratické, prohlásí, že v zájmu ná-
roda je, aby byla Morava vyrvána klerikálům a
dána sociálním demokratům — ten přece už to
s tím podvodem u takové kandidatury odborného
učitele nemusí bráti nijak na velkou váhu.
Svědomí jeho je tak široké, že takovou maličkost
už lehce snese.
Stránský
Mrázek
Mor
Konečný
Morava
Troubsko
Lido
21
article
Zuřivý boj volební na Moravě rozpoután je po
celé zemi. Včecka pozornost upírá se ke městským
skupinám třebíčské kde kandiduje dr. Bulín a tiš-
novské kde kandiduje dr. Stránský. Dr. Stránský
napíná všechny možné prostředky, aby dra. Bulína
ubil. Bohužel zneužívá se i živnostenské rady k
tomu, jejíž president Pastyřík — nedávno ještě
chodil na mladočeské námluvy — najednou trefí
i na západní Moravu se svou troškou. Než dr.
Stránský nemá posici jistou. Povstal v okrese jeho
velký odpor, jenž našel výrázu v tom, že prof. inž.
M. Úrsini přijal proti Stránskému kandidaturu.
Ovšem orgány strany lidovo-pokrokové mu náleži-
tě „škopky špíny“ vylejou na hlavu a budou mu
vyčítat, že je klerikál, ač je evangelík. Ovšem mar-
ně. Havlikovi to evangelictví u lidovo-pokrokové
strany nevadí. Ta má pro každého jiné měřitko. —
Novinářský boj volební už dosahuje svého vrchole.
Tolik sprostoty a tolik nadávek, jako je v českých
listech proti českým lidem, tolik se snad na Mo-
ravě najde pouze v orgánech německých dvoua
sice listu brněnské radnice (Brünner deutsche Zei-
tung) a list serketáře Bearova (Brünner Montags-
blatt), které ve sprostotě tonu mají nepopíratelný
rekord, proti němuž různé štvanice ve všeněme-
ckých listech jsou pravá poesie plná voňavek. —
V příštím týdnu přineseme situační zprávu o vše-
obecné kurii, jež dne 8. června jde k volbě.
Bulín
doktor
Stránský
Pastyřík
profesor
Ing
M Úrsini
Havlik
Bearův
Morava
Brünner deutsche Zei
Brünner Montags
22
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
O čem rakouská díplomacie nevěděla.
Rakouská tisková kancelář potlačila nej-
prvě závěrečná slova známého exposé srb-
ského ministerského předsedy Pašiče a te-
prve po dvou dnech dodala veřejnosti tato
slova, v nichž Pašič projevil politování nad
tím, že sousední velmoc utrpěla za balkánské
války těžké rány a že bude povinností Srb-
ska přispěti k celení těchto ran.
Jaksi na vysvětlenou této soustrasti Pa-
šičovy obdržel „Zeit“ z berlínských, dobře
informovaných diplomatických kruhů zajíma-
vou zprávu. Pašič ve své řeči oznámil, žev
předběžné srbsko-bulharské smlouvě oba stá-
ty se dohodly, jak se po šťastné válce roz-
dělí o některá dobytá turecká území, aleo
tak zvaném sporném pásmu nestalo se žádné
rozhodnutí. Toto sporné území zaujímá celou
západní Makedonii od Skoplje k Solunu a od
Ochridy po Seres. Toto území nebylo pojato
do plánu o rozdělení dobytých území, poně-
vadž bylo balkánskými státy mlč-
ky res ervováno Rakousku, podob-
ně jako také novopazarský sandžak byl po-
kládán za území, spadající do sféry rakou-
ského vlivu a do plánu pojat nebyl. Spojenci
očekávali, že Rakousko bude chtít po vypuk-
nutí války uskutečniti starý program hr. Jul.
Andrásse a zaujme cestu do Soluna. Te-
prve, když už za války Rakousko-Uhersko
projevilo, že nečiní nároků na žádné nové
území na Balkáně, spojenci se odhodlali obsa-
diti také sandžak a západní Makedonii. Ra-
kousko-uherská diplomacie o této výhradě
ve prospěch Rakouska, obsažené ve smlouvě
Pašič
Srb
Jula
RakouskoUhersko
Makedonie
Skoplje
Ochrid
Rakousko
Soluna
Balkán
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 31. května 1913.
B (Kronika.) Pomalu pomalinku začíná
Evropa trávit na silných dojmech poslední do
bou nahromaděných. A důsledky se dostavují
Evropa přizpůsobuje své názory.
— Znali jsme špatně Balkánce! Třeba s
o nich lépe poučitil ..
Heslo přijato. A v patách už se trousí in-
formace o věcech a poměrech, jež rázem staly
se tak zajímavými. A bude se pouček čím dále
více trousit. Událost, nejvýmluvnější hlasa-
tel. Slepým otevírá oči.
Jsme v té věci ostatně docela za jedno
s Evropou. Nevěděli jsme sami mnoho o na-
šich pobratimech. Skoro nic, co by stálo z
řeč. Krom té trochy sympatií, za které ko-
nečně nemůžeš, sdíleli jsme šmahem liché
představy Evropy.
Jaké to bylo překvapení, když docházely
první vítězné zprávyí
— Báječno, jak ti Bulhaři to berou o
podlahy! Ráz na ráz! A posici za posicí
A všecko „na štyk“, na bodec!...
— Jaký dív! Asijská kreví
— Jak to... asíjská?
— Inu, Bulhaři, smíšená krev! Slovanská
s asijskou. Vlastní Bulhaři byli Asijcí. Tam
odněkud svého času přišli na Dunaj, podma-
nili zdejší Slovany ...
— Kdo to praví?
Balkánec
Bulhar
Asijce
Praha
Evropa
Ina
Dunaj
24
article
— Kdožby! Dějiny vypravují, je to obecně
známo.
A co je obecně známo, obecně platí
A kdo z nás kdy u Caribrodu, anebo u sv
Víta na Dunaji vstupoval na bulharskou půdu
měl takový pocit v těle. Tak trochu s patra
pohlížel na okolí, kam se ubíral. Ke slovan
skému bratrství připouštěli jsme Bulhary
leda zpola. JJaksi z milosti.-
Nahodila se chvile, dát se o věci pouči
na místě.
— Jak se to má vlastně s vaším asia-
tismem? — otázali jste se známého v Sofiji.
— Jakýž asiatism! Jsme tak čistí Slo-
vané, jako kteříkoli z vás ostatních. Rozhodně
čistší, než vy Čechové se svým slovanským
předáctvím. A čistší jistě Slované, nežli jsou
Germány na příklad — Němci. U vás v če-
chách každý druhý člověk má německé jmé-
no. A v Němcích? Kdo se zrovna nejmenuje
Majer, nebo Müller buď má názvisko přímo
slovanské, anebo tak nesmyslně německé, že
je lépe a přirozeněji vysvětlíš — po slovan-
sku.
— A vaše bulharština? Nevykazuje sna
cizí živly?
— Jak pak ne! Z poslední doby, ovšem.
řecké a turecké. Ale celkem všeho tak po
skrovnu a tak na povrch, že to v podstať ja-
zyka njak nezasáhlo.
— A ta podstat?
— Čistá slovanština! A nemožno jinak.
či se poasijštili Srbové přes staletí tureckého
jha? Anebo Slováci a Chorvati za maďarské-
ho panství? Anebo jsou Rusové poloasijci, že
na několik století je sobě podrobili Tataři?.
Divná věcí Tak už bývá. Čím nevlídnější
předsudek, tím houževnatěji ulpí. Máme te
na čem opravovat.
Kdožba
Caribroda
Vít
Dunaj
Bulhar
Nahodil
Čecho
Slovan
Germán
Němec
Majer
Müller
Srba
Slovák
Chorvat
Rus
Tatar
Sofija
25
article
Pilně jsme po dobu války jezdili prstem
po balkánské mapě! Srovnávali údaje, stanice
a posice, hory a doly, řeky, cesty, hranice.
Pronikali jste v končiny, kam za studijí země-
pisných sotva kdy vám bylo zabloudit. Po-
divné myšlenky vás tu napadaly.
— Jenom ta jména, vezměte! Melník
Gostivar, Prilep. Trnova, Mitrovice, Konice
Knín, Gorice, Suchdol, Starosedlo, Brjaslav.
Na mou věru! Což to nejsou vlastně známá —
česká jména ?
— Jména jako jménal
— Ale zde, v jakých končinách! V Srb-
sku, v Bulharsku, v Makedonii! A zrovna jak
u nás v Čechách nebo na Moravě!
— Konečně, slovanská země, slovanská
jména!
— Dobrá, aťsi slovanská! Co tedy zna-
mená po slovansku na př. Gostivar? Zde
Hostivař u Prahy, Gostivar v Makedonii! Ne-
vařili přec nikdy hosty ani v Čechách, ani v
Makedonii! Jakého tedy smyslu je slovo?
Ptáš se Bulhara, neví, ptáš se Čecha, stejná
odpověď. A přece slovanské jméno. Gosti je
slovansky, var je slovansky. A dohromady?
Dnes slovo už neznamená nic. Ale kdysi přec
něco značilo. A lidé v Čechách a v Makedo-
nii, když jméno vyslovili, věděli, co chtějí říci.
A když věděli v Čechách a věděli v Make-
donii, pak tu i tam, mluveno stejným jazykem.
Ne-li? Jaký to byl jazyk?
Záhada.
Brjaslav
Srb
Bulhar
Čecho
Prilep
Trnov
Mitrovice
Gorica
Suchdol
Starosedlo
Bulharsko
Makedonie
Čechy
Morava
Gostivar
Hostivař
Praha
Makeda
Melník Gostivar
Konica Knín
26
article
— Jisto je, dnešní jazyk to nebyl
Dnes Gostivar ani tu, ani tam neznamená nic
— Nevadí. Nemá-li slovo význam dnes
mělo svůj dojista jindy. Chodí tak v životě
jazyka. Jazyk, živoucí bytost, neustálým změ-
nám podléhá. Nová slova vznikají, stará mizí
Tu je takové zapomenuté slovo. Přežitek dáv
ných časů. Z živého jazyka dávno vymizelo
ale v kraji zachytilo se na předmětu, pře-
trvalo věky. Zbylá slupka. Kdysi živoue
tvar, dnes — zkamenělina.
— Kdo ví? Snad nemělo jméno nikdy
žádného smyslu. Snad se zrodilo jen tak
pouhý shluk hlásek a slabik.
— Zároveň v Čechách a daleko v Make-
donii.? Tuze nepodobno pravdě! Je takových
jmen příliš mnoho. Zřetelná slova a přec jin
nerozumíš. Je jich plná mapa.
— Staré přežilé věci, nač si tím láma
hlavu.
— A přec! Možno-li, minout lhostejně
zjev tak nápadný a nevysvětlený! Přílepy
v Čechách, Prilep na Balkáně! Cetyň v Če-
chách, Cetyň na Černé Hoře! Není-li jméno
pomník jakéhos poměru, který by zasluhoval
úvahy? Poměr člověka k půdě, ku potřebám
a naléhavostem svého okolí. Jaký as to byl
poměr? Ve které době asi vznikl?
— Nemáme zpráv, nevíme nic. Třeba se
spokojit a vyrovnat se se svou — nevědo-
mostí.
Podivno! A zrovna věci, o kterých není
zpráv, nemohou-li člověka — nejvíc zajímat?
Čechy
Tuz
Balkán
Černá hoře
27
article
Jednou přivedli jste hodně z míry svého
sofijského známého. Mimoděk za hovoru pro
zradili jste mu předsudek své evropské vzdě-
lanosti. Utkvělo vám v paměti, co stálo ve
školském dějepise o prvním úsvitu bulhar-
ských dějín. Dovolávali jste se, co tam vý-
slovně jste četli:
— V tu dobu kmen Bulharů, tatarské-
ho plemene, jak už jméno naznačuje, pře-
kročil Dunaj a podrobil sobě zdejší Slovany.
— Co že, Bulhar, tatarské jméno?
— U nás se tak obecně myslí.
— Máte o nás pěkné pojmy!
— Co chcete! Slovo zní tak cize. Nemá
žádného smyslu. Je asi cizé, tatarské, asij-
ské ...
— A přece je slovo ryze slovanské
— Kterak? Co značí slovo?
— Co znamená blg. blag, blago, blah
Mohl by přece Slovan tušit.
— Je snad blg a bulh jedno?
— Týž kořen, leda výslovnost jiná. My
sami si říkáme Bylgary, Srbové nás jmenuji
Bugary, jiní národové Bolgary, Bulgary a vám.
Čechům, jsme Bulhaři. Totéž slovo stále, jen
výslovnost jiná.
— A kořen blg?
— Věc učených, aby si vysvětlili. Nebudu
vám svoji domněnku vnucovat. Co znamená
Bulhar
Bylgara
Srba
Bugara
Čecho
Dunaj
Bolgar
Slovan
28
article
vaše jméno Čech? Nebo jména Srb, Chorvat,
Rus? Dost se o tom učení nahádali. Nebo
jména Deutsch, Francais, Italien, Spaniol ete?
Konečně, dal si říci, i svou domněnku
pronesl. Je prý jich více. Jedni tak, jiní jinak
soudí, jako všude. Blg, blag, blago, původně
snad úroda, obilí, vůbec majetek. Později pe-
níze, moc a ke všemu i nějaký pocit — blaha.
Na konec tajemná bytost, která ty všechny
pojmy shrnuje. Moc i vládu světa a vrchol
blaženství: blh, buh, boh, bůh! . ..
— Tedy Blgaři, Bogaři, kmen — zbož-
ných?
— Tak nebo jinak. Možná prostě: ma-
jetný, bohatý kmen, vládnoucí statkem. Kmen
zemědělský, pastýřský. Tím Slované vždy bý-
vali a dosud jsou.
— A vaše — asijství?
— Patrně představa, vzniklá z nejasnosti
zpráv, z nevědomosti starých zpravodajů ...
— Bezpochyby! ...
Čerpat u pramene, vždycky vděčno. ži-
vel je tu svěží, bystrý, jaksi bližší životua
pravdě. Teď po válce otevře se Balkán širší
evropské návštěvě. A vzdělanosti evropské
naskytne se možnost, opravovat množství —
lichých představ a předpojatostí.
Srb
Chorvat
Deutsch
Francais
Italien
Spaniol
Ted Blgar
Bogar
Slovan
Čechy
Rus
Balkán
29
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ JJ. K. Tyl: Strakonický dudák. Národní
báchorka se zpěvy a tanci o třech dějstvích s de-
víti obrazy. Nově studováno, scénováno a vypra-
veno na Národním divadle v pátek 30. května.
Režisér Jaroslav Kvapil.
Naše Národní divadlo, jež stále ještě, jako ve
svých počátcích, má úkolem hráti na svém jevišti
mimo operetu všechny druhy scénického umění,
opatřuje si pravidelně na letní saisonu výpravnou
hru. Po několik roků byly ty různé balety a pan-
tomimy přímo postrachem dobrého vkusu.
Letos učinilo pokus zásadně velmi šťastný.
Obnovilo nákladnou výpravou Tylovu pohádkovou
hru, které přes jejích sedmasedmdesát let, co žije
na scéně českých divadel, neubylo na naivním
Jj
K Tyl
Kvapil
Tylův
národní divadlo
český divadlo
strakonický dudák