2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
L. Bervnu 1913. Číslo 148.
4
article
srbsko-bulharské, vůbec nevěděla, což dle
tvrzení berlínského zpravodaje „Zeitu“ jest
nyní předmětem rozhovorů v berlínských di-
plomatických kruzích.
Dr. Lukács pojede do Vídně.
V pešťských oposičných kruzích se tvrdí
že dr. Lukács hned po vyřízení procesu
Désyova pojede do Vídně podat demisi. De-
mise Lukácsova jest ovšem vřelým přáním
maďarské oposice; jista dosud není, ale jest
pravděpodobna. I ve vládní straně uherské
pokládá se za nezbytné, aby si Lukács vyžá-
dal u panovníka slyšení a podal mu zprávuo
výsledku procesu. Od toho, podaří-li se mu
panovníka přesvědčiti o své bezúhonnosti.
bude záviseti další jeho postup. Jisto však
je, že poslední nekalé historky uherské způ-
sobily velmi špatný dojem u dvora. Vojenská
kancelář následníka trůnu vyžádala si od
uherské vlády písemné vysvětlení koupě vel-
kostatku Varpaloty, na němž má býti zřízena
honvédská dělostřelecká střelnice a jejž vlá-
da přeplatila asi o 2 miliony. Kabinetní kan-
celář dává si z Pešti zasílati stenografický
protokol nynějšího Lukácsova procesu s D-
sym. Lukács v poslanecké sněmovně odpo-
věděl před časem na objednaný dotaz, že
není možno vážně ani mluviti o tom, že by
se našla banka, která by na věc tak choulo-
stivou, jako jsou volby, věnovala miliony. Vý-
povědí svědků Vajdy a hr. Károlyho v nyněj-
ším procesu jest však prokázáno, že uherská
obchodní banka skutečně dala na volby 4.7
mil. K. Tuto nesrovnalost bude dr. Lukács po-
vinen ve slyšení vysvětliti. Postavení Lu-
kácsovo se na všechen způsob Désyovým
procesem značně zhoršílo.
doktor
Lukács
Lukácsův
Vajda
Vídeň
Pešť
poslanecký sněmovna
6
article
Protiruský proud v Bulharsku
Protiruský proud v Bulharsku
Podáváme bez poznámky, co píše sofij-
ský dopisovatel „Ruské Molvy“; úvahu si u-
všdomělý čtenář učiň sám.
Bulharské rusofilství ne zmáhá. Listy
přinášejí dlouhé články, podepsané známými
jmény, v nichž s neslýchanou příkrostí se do-
vozuje potřeba, aby stambulovšti-
na vstala z hrobu. Takový článek napsal
také D. Strašimirov, spisovatel a poslanee.
oficiálně počítaný k „Zemědělské straně“, ale
vlastně přívrženec krajního šovinismu. Jiný
článek toho druhu má podpis Jonkova Vlady-
kina, známého starého publicisty a ideologa
t. zv. liberálné, nebo prostě „radoslavovské
strany. Oba články jsou věnovány kritice
obecného politického položení, nastalého p
válce s Tureckem a za sporů Bulharska se
spojencí. Zdálo by se, že Rusko tu je daleko
ale ruská politika balkánská i sem je za vlasy
přivlečena a při ní se mluví o rusko-bulhar
ských poměrech ve spojení s touto politikou.
D Strašimirov
Jonkův
Bulharsko
Turecko
Rusko
Vlad
7
article
Zvláště to možno říci o stati Jonkova Vla-
dykina. Pro něho nepodléhá nejmenší pochyb-
nosti, že hlavní zlo, hlavní příčin
bezvýchodného položení spočívá
v rusofilství nynější bulharské
vlády. (I). Vláda ze starého zvyku ve všem
se spravuje pokyny Ruska, nepozorujíc, že
Rusko jde za svými cíly, jež jsou s bulharskými
vokotrč. Odtud závěr: chce-li vláda býti
národní, musí přerušiti všecko
spojení s Ruskem a dohodnouti se
s Rakouskem, jehož zájmy na Balká-
ně jsou totožny, se zájmy Bulhar-
ska. (!). „Musíme se formálně vrátit k ra-
kousko-bulharské dohodě r. 1908, jež usnad-
níla Rakousku zábor dvou srbských zemí a
srbské státy zdržela, že se tomu branně ne-
vzpříčily. Seděti mezi dvěma stolic e m
déle nemožno.“ Rusko s námi bojuje. Silistrie
by zůstala naší, kdyby Rusko chtělo; ale ono
pomáhá Rumunsku vzít naší Silistrii, protože
rumunský následník je rusofil a
náš car a náš následník rusofily
nejsou. Stejně je se Solunem. Kdyby Rusko
zakřiklo Řecko, nebralo by nám Solunu. Rov-
něž kdyby Rusko nalehlo na Srbsko, aby nám
vydalo Bitolii, Ochrid. Veles, Prilip, Dibru
Srbsko by se neopovážilo odporovat. Ale
Rusko pořád se klaní fetiši jakési „rovno-
váhy“ na Balkáně, z níž jen ono by mělo vý-
hodu, protože by Bulharsko, kdyby dosáhlo
Bulhar
Bitolie
Ochrid
Veles
Prilip
Rusko
Rakousko
Silistrie
Rumunsko
Řecko
Srbsko
Balkán
Bulharsko
Soluna
Dibra Srbsko
Jonkův Vl
8
article
na Balkáně hegemonie, jež mu přirozeně patří
nedalo se Ruskem držeti na provázku. Ale
my víme, že nám hegemonie nad Balkánem
právem náleží a když nám nebude nabídnuta
vezmeme si jil Rusko ve své bludné politice
rovnováhy podporuje drzé nároky Srbska, je-
muž, chudákovi, zbytečně připravuje druhou
Slivnici.“
Autoři vyzývají vládu Gešova, aby jed-
nou pro vždy zbavila Bulharsko „ruských
Kaulbarsů“, aby se vytrhla z ruské hypnosya
upřímně podala ruku Rakousku. Co pak se
týče Srbska a Řecka, s nimi dlouhých ceremo-
nií netřeba. Jim třeba dát na vybranou: bud
se podrobte, anebo se těšte na náš vpád, jenž
nebude znáti milosrdenství a vyhladí vás
tváře zeměl
Současně s těmito hrozbami Rusku, Srb-
sku a Řecku listy uveřejňují rozmluvu, kterou
měl dopisovatel vídeňského „Zeitu“ se „sta-
rým vůdcem bulharské liberálné strany“ Ra-
doslavovem, jenž se tu ohlašuje jako ná-
stupce Gešova. Tu se dotvrzuje, že slo-
vanská politika vlády Gešova ne-
ní politikou národně-bulharskou
nýbrž ruskou; národní bulharskou bude te-
prve ta, kterou povedou stambulovci pod
ochranou Rakousko-Uherska. Rusko nepřeje
Bulharsku, aby se stalo skutečně velikým
Rakousko-Uhersko ano.
Tento způsob psaní sofijských listů roz-
paluje šoviniem širokých národních mass, jež
opalují po nich, že je „nutno, aby se vláda
vrátila k národním tradicím“, t. J. k stambu-
lovštině: k roztržce s Ruskem a k nepřátel-
ství se Srbskem pod protektorátem Rakousko-
Uherska.
Gešův
Srb
Balkán
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Řecko
RakouskoUhersko
9
article
Jak dělají Němci politiku
Všechno se sice Němcům v zahraničn
politice také nedaří, nejednou německý „Pan-
ther“ vysločí nadarmo, ale beze sporu docí-
lili v mezinárodní politice za posledních 30
až 40 let značných úspěchů. Jak chytře do-
vedou někdy německé diplomatické hlasy
jednat, o tom vypráví zajímavou kapitolu
„Novoje Vremja“. Mohou se o ní poučit i naš
diplomaté, kteří ke každému svému obratu
beztak k ničemu nevedoucímu, potřebují mo-
bilisace statisícové armády.
Němci do nedávné doby neměli ve Stře-
dozemním moři větší námořní síly. Skor
stále tam byla jen jedna „válečná loď“, nepo-
čítáme-li yachty „Loreley“, která stála v Ca-
řihradě ke službám německému vyslanci. Te-
prvo roku 1907 začali v Berlíně přemýšlet
o utvoření německé eskadry ve Středozemním
moři, ale váhali dlouho, poněvadž se bál
interpelací v německém sněmě, nepřátelských
výkladů v evropském tisku a poplachu v po-
litických kruzích evropských. Až úspěšné
boje bulharské u Čataldže vnukly německému
vyslanci v Cařihradě, Wagenheimovi, spáso-
nosnou myšlenku. Namluvil svým kolegům, že
třeba chránit cizince a křesťanské obyvatel-
stvo Cařihradu, a skutečně byla svolána do
Němec
Skor
Loreley
Ca
Berlín
Cařihrad
Wagenheim
Novoj Vremja
10
article
Cařihradu mezinárodní eskadra. Hned se ob-
jevil na vodách bosporských německý dread
nought „Goeben“, silnější než jiné cizí lod
tamní, za ním hned obrněnec „Vineta“. „Vi-
neta“ brzy odplula do Alexandrie, „Goeben'
do Soluna a Syrie, na místo nich do Caři-
hradu přibyl obrněnec „Breslau“, který záhy
byl zaměněn obrněncem „Dresden“ a odplu
do Baru. Po něm přibyl křižák „Geier“ s vý-
bornou artilerií. Tak Německo bez velkého
křiku shromáždilo v Středozemním moř
eskadru o 6—7 silných lodích. Teprve tehdy
si všimli ve světě, jak byli napáleni. Anglický
vyslanec Louther, který to prospal, byl hne
odvolán a za nim patrně půjde francouzský
vyslanec Bompart. Ruský Giers snad za t
také nebude vyznamenán.
Kdo dal podnět ke zbrojení?
V německém říšském sněmu prohlásil ministr
vojenství generál Heeringen, že francouzské zbro-
jení předcházelo německému zbrojení a že Mille-
rand od loňska připravoval návrat ke třileté vo-
jenské službě.
K tomu uvádí »Temps«, že 3l. Heeringen za-
pomíná, že německý kancléř prohlásil v říšském
sněmu, že říšská vláda se rozhodla v listop du
1912 rozmnožiti armádu, kdežto Millerand ještě v
prosinci 1912 výslovně prohlásil, že nejde o tří-
letou službu ani u jízdy. Jedině rozmnožení ně-
mecké armády přimělo francouzskou vládu, aby
žádala na národu úsilí, jež se stalo nutným tímlo
rozmnožením. Francie snížila r. 1905 dobu aktivní
Louther
Heeringen
Mill
Millerand
Cařihrad
Alexandrie
Sýrie
Breslau
Drážďany
Německo
Francie
11
article
služby a r. 1908 dobu výcviku záloh. Na toto sní-
žení odpovědělo Německo rozmnožením r. 1911
1912 a 1913 a tato řada zákonů nutí Francii jed-
nati. Taková je pravda.
Generál Heeringen dále pravil, že německý
zákon z r. 1913 bude míti plný účinek teprve z
dvě leta, a tudíž že Francie ohrožuje, poněvadi
bude míti od října 1913 zvýšený stav vojska. Co
generál nečte vojenský rozpočet? táže se »Temps«.
Nalezne v něm, že dodatečný rozpočet na rok
1913 obsahuje rozmnožení o 107.000 mužů [nepo-
čítaje důstojníky a poddůstojníky). Nejde tu tedy
o rozpočet na rok 1915.
O tak důležitých otázkách mělo by se mluviti
s větší vážností a upřímností, praví se na konc
článku. Nikdo ve Francii neupírá Německu práva
rozmnožiti svou armádu, ale nemohlo by se v Ně-
mecku uznati, že toto rozmnožení německé ar-
mády nutí Francii rozmnožovati vlastní armádu?
Bylo by to důstojnější a pravdivější a nebylo by
třeba polemik.
Heeringen
Německo
Francie
12
article
Francouzský dělostřelecký vynález
ve službách Německa.
Francouzský dělostřelecký vynález
ve službách Německa.
Za debaty o vojenském rozpočtu ve francouz-
ském senátě učinil Gaudin de Villaine zajímavá
odhalení o okolnostech, za nichž bylo Italii pro-
dáno Deportovo dělo model 1911, zhotovené na
žádost společnosti Chátillon-Commentry v ná-
rodních dílnách v Bourges a v Puteaux.
Italský průmysl není zařízen na výrobu De-
portových děl, jež vyžadují tak pečlivé práce
montáže, že společnost Chátillon-Commentry byla
nucena obrátiti se na vojenské závody. Firmy, na
něž se obrátila italská vláda, nejsou schopny vy-
robiti žádaný materiál. Sto baterií mělo býti do-
dáno příští měsíc, italské ministerstvo vojenství
však bylo nuceno povoliti nový odklad 1 rokua
objednati některé součástky u závodů ame-
rických.
Italie bude tedy míti nová děla opozděně.
ale pozadí věci je vážnější, neboť z patentů De-
portových těží vlastně závod Kruppův. Krupp byl
by se neodvážil obrátití se přímo na Chátillon-
Commentry a francouzské závody byly by nikdy
nepostoupily své patenty Německu. Byla tudíž
ujednána smlouva pod zástěrou italské skupiny.
v jejíž čele stojí piemontský poslanec Bucelli.
Tato skupina byla jen nastrčena i odevzdala to,
co dostala, hned firmě Kruppově, která se vyzná
v řemesle a vyrobila již znamenité polní kusy
s dělem Kruppovým, namontovaným na lafetě
Deportově.
Italie odmítla Kruppova polní děla model 1911
a dala přednost modelu Deportovu. Krupp ne
pomstil tím, že pomohl utvořiti italskou skupinu,
neschopnou zhotoviti dobrá děla, ale zároven
Německo napálilo Francii, neboť si dovedlo bez
velkých obtíží opatřiti nejdůmyslnější vynále
francouzský v polním dělostřelectvu.
Villaine
Kruppův
Krupp
Bucelli
Deportův
Italia
Německo
Bourges
Puteaux
Chátillon
Francie
ChátillonCommentr
Commentr
13
article
Zavedení třídní loterie.
Zavedení třídní loterie.
[Úřadní zpráva.)
14
article
Předběžné práce pro zavedení rakouské třídní
loterie, jejíž první tah má připadnouti na listo-
pad t. r., spějí ke svému ukončení. Herní plán pro
první třídní loterii jest vypracován, řád pro pro-
dejny povolané prodávati losy c. k. třídní loterie
dohotoven; nyní budou zadány tyto prodejny.
Během každého roku mají býti provedeny
dvě loterie, a to jedna počínající v listopadu
a končící v dubnu, druhá z počátku v květnu
a koncem v říjnu.
15
article
Počet losů a výher.
Počet losů a výher.
První rakouská třídní loterie obsahuje 100.00
losů, na něž v 5 tazích (třídách) připadá 50.000
výher, které úplně bez poplatků a srá-
žek na hotovosti budou vyplaceny. V
každé ze čtyř prvních tříd (t. zv. předních
tříd) bude taženo po 2500 výher, v páté třídě
(t. zv. hlavní tříděl bude taženo ostatních
40.000 výher. Celkem bude slosováno 759% všech
herních vkladů, tudíž 14.250.000 K. Z toho připadá
na první třídu 347.000 K, na druhou 480.000 K. na
třetí 679.200, na čtvrtou 860.000 a konečně na pátou
11.875.200 K. Ve čtyřech předních třídách obná-
šejí nejvyšši výhry 60.000, 70.000, 80.000, 100.000
kor. v 5. třídě obnáší nejvyšší výhra
300.000 K, k níž druží se výhry 200.000, 100.000.
60.000, 50.000 K atd. Mimo to jest v 5. třídě
vypsána pr emie 700.000 K, která případá jako
přirážka k výhře losu, na nějž v po-
sledním tahu byla tažena výhra nej-
méně 2000 K. Náhoda tudíž rozhoduje, které z
vyšších výher mezi 2000 K a 30.000 K, tažených
5. třídě, připadá tato premie jako přirážka. Nej-
nižšími výhrami jsou v jednotlivých pěti třídácho
80 K, 120 K, 160 K a 200 K.
16
article
Ustanovení o losech a hře.
Ustanovení o losech a hře.
Každý los má jedno z čísel 1 až 100.000. L -
sy vydávají se pouze ve vkladních listech za kaž-
dou z pěti tříd a jmenují se třídní losy. Třídní losy
vydávají se v celých, čtvrtečních a osminových
losech. Vklad obnáší u každé třídy 40 K, za celý
los, 10 K za čtvrteční a 5 K za osminový los. Pro-
dávati losy nad nebo pod uvedenou cenou jest
zakázáno. Tato cena platí však při třídních lo-
sech 2. až 5. třídy jen pro ty, kdož se předlože-
ním třídního losu předchozí třídy vykáží, že se
zúčastnili hry dřívější třídy. Kdo si teprve o tahu
1. třídy koupí los třídní loterie, musí dodatečně
zapraviti vklad tažených již tříd, poněvadž vy-
hlídky na výhru dle uvedeného rozdělení výher
jsou většinou soustředěny v 5. třídě. Los, tažený
v 1. až 4. třídě, nezúčastní se již hry ve vyšších
L sa
17
article
třídách. Hráč, jehož los byl tažen v 1. až 4. třídě
může se dalšího průběhu loterie zúčastniti jen tím
že získá los jiného čísla, zaplativ dodatečně vkla
tažených již tříd.
18
article
Výplata výher.
19
article
Třídní loterie zakládá jednak právo k účast
na tazích ve třídě té konaných, jednak právo prot
zaplacení pouze jediného třídního vkladu, získati
los příští třídy stejného čísla. Za účelem účast
v pozdější třídě musí si tudíž hráči, jichž los ne-
byl tažen, od třídy ke třídě u stejné prodejny o-
patřiti zaplacení vkladu a prokázání se losem
třídy posledního tahu nejdéle do týdne před po-
čátkem příštího tahu obnovovací losy. Hráči, kfeř
zmeškají tuto lhůtu, pozbývají práva na obnovo-
vací los. Nárok na obnovovací los poslední třídy
jest dále spojen s podmínkou, že vklady předníc
tříd musí býti úplně zapraveny. Losy včas neob-
novené může prodejna prodati novým hráčům
Prodejna má povinnost hráči, žádajícímu včas za
obnovení vydati třídní los (dílčí los) stejného čísla,
jaké měl předložený los předešlé třídy, a tento uči-
niti neplatným. Výhry vyplácejí se na předložení
vyhraných losů beze vší srážky a zejména také
beze srážky poplatků z výher. Na dílčí losy při-
padá kvota výhry dle plánu, odpovídající vkladu.
20
article
Závazek ke zkoumání oprávněnosti doručitele ta-
ženého losu neexistuje. Výhry, které na celý los
převyšují 2000 K, jsou (a to také pro všechny pří-
slušné dílčí losy) splatny u hlavního ředitelství
státních loterií. Vyplatí se, počínaje dnem po ta-
hu, buď v úřadních hodinách hlavního ředitelství.
anebo poštovní spořitelnou, jakmile předložen
bude tažený los, opatřený potvrzením vydávající
prodejny, že proti výplatě není překážek. Nižší
výhry jsou splatny u prodejny, která jest na losu
označena, týden po posledním dnu tahu příslušné
třídy. Prodejny jsou státem odškodňovány za jieh
námahu nesmějí ničeho srážeti z výher. Po vyprše-
ní 3 měsíců po vydání tažební listiny některé tří-
dy pomíjí nárok na všechny výhry této třídy, ne-
byl-li do té doby tažený los předložen příslušné
platebně k vyplacení. Lhůta propadnutí jest n
losu zřejmě označena.
21
article
Jak se konají tahy. — Tažební listiny.
Jak se konají tahy. — Tažební listiny.
Tahy konají se veřejně ve Vidni úřadně
dosazenou komisí. Doba tahu a místnost, v níž
se koná, se oznámí.
V určitou dobu vloží tato komise veřejně
100.000 číslových svitků do číslového kola a 250
výherních svitků 1. třídy do výherního kola. Vlo-
žení výherních svitků pro následující tahy stane
se stejným způsobem vždy den před tahem, uveřej-
něným ve „Wiener Zeitung“. Při každém třídním
tahu táhne se zrovna tolik čísel, kolik je ve vý-
herním kole výher dle herního plánu. Z obou kol
současně vyňaté číslové a výherní lístky budou
okamžitě společně navlečeny na žňůruj tato šňůra.
opatřená úřadní pečetí hlavního ředitelství a ú-
řadně uschovaná, jest definitivním důkazem o tom.
s jakou výhrou bylo které číslo taženo. 50.000 či-
sel, která po skončeném tahu 5. třídy zůstanou
kole, jsou nicky. Po skončeném tahu každé třídy
vydá hlavní ředitelství úřadním razítkem a pod-
pisem svým opatřenou tažební listinu. Prodejny
jsou povinny každému hráči dovolit nahlédnouti do
této úřadní listiny. Listiny možno koupiti u pro-
dejen po zaplacení nákladu (po 6 h za listiny 1.
až 4. třídy a 20 h za listiny 5. třídy) a po náhradě
porta. Mimo to obsahuje herní plán ustanovení o
předchozím vyplacení vkladů pro několik tříd,o
vydávání tažebních listin, o řízení při ztrátě losů
atd. Každý hráč může na prodejně žádati bezplatne
vydání herního plánu.
Wiener Zeitung
22
article
Řád pro zřízení a provozování prodejen
c. k. třídní loterie jest na rozdíl od herního plánu
jedině směrodatného pro právní poměr hráče ke
správě loterie vnitřním předpisem pro provozovaci
orgány, nezakládá pro hráče ani práv ani povin-
ností, nemožno tudiž odvolávatí se na něj ve styku
prodejen s obecenstvem. Tento řád upravuje práv-
ní poměr mezi státní správou a prodejnami, upra-
vuje styk mezi hlavním ředitelstvím a prodejnami
a ukládá těmto jisté obmezení při způsobu pro-
vozu, a to jodnak s hlediska, aby hrajíci obecen-
stvo bylo chráněno před zneužíváním, jednak k
tomu účelu, aby třídní loferii byl zachován váž-
ný ráz, který již při podání zákonné předlohy měla
vláda na zřeteli jako vůdčí myšlenku.
Státní správa určuje počet a stanoviště pro-
dejen. Ohraničení odbytných okresů pro jednotlivé
prodejny není. Státní správa uděluje prodejně na
základě předložených jí, ustanovením řádu vy-
hovujících ofert dle svobodného obchodního uvá-
žení. Prodejna udílí se pro jednu třídní loterii
jestliže však státní správa nepoužila v čas výpo-
vědního práva, prodlužuje se mlčky udělení jedné
třídní loterie na druhou.
Tuto výpověď musí státní správa dáti nejpo-
zdějí do čtvě neděl před započetím tahu 1. třídy
nejblíže příští loterie. Výpověď majitele prodejny
považuje se jen tehdy za včasnou, byla-li hlavnímu
ředitelství podána nejpozději do počátku tahu3
třidy předešlé loterie. Uchazečí o prodejny mus
býti svéprávní a zachovalí a musí dokázati, že maii
přiměřené obchodní vzdělání, nejsou v žádném slu-
žebním závislém poměru, že mohou z vlastního
jmění složiti žádanou kauci, že mají náležity
provozovací kapitál a jazykové zna-
losti nezbytné pro jejich stanoviště
(Další ustanovení, týkající se vnitřního styku
prodejen s hlavním ředitelstvím, uveřejněna budou
příště.)
23
article
Ze strany.
Ze strany.
Finanční odbor strany konal v pátek dne 30.
května t. r. řádnou svoji schůzi za předsednictví
pp. inž. B. Pešky a JUDra. Vejvara. Došlé dopis
vzaty na vědomí a učiněna usnesení ohledně
jich zodpovědění. Schváleny a poukázány došlé
účty a vyřízeny některé žádosti peněžní. Referát
p. pokl. r. Groha vzat na vědomí a usneseno
vzdáti zaň srdečné písemné díky. Zpráva po-
kladní za duben t. r. vzata na vědomi a schvá-
lena. Tím schůze skončena, Příští za 14 dní.
Karlín. Širší důvěrnický sbor místní organi-
sace měl schůzi v pátek za značné účasti členů
a za předsednictví p. cís. r. Engelmanna.
Taj. organisace p. Alexander v obšírném referátu
o novém organisačním řádu strany zabýval se
nejprve současnou situací politickou, dovodil
z posledních událostí jak malá je naděje, že
ostatní strany české by pochopily naši politickou
myšlenku, myšlenku reální politiky a že ná-
sledkem toho strana naše na dlouho bude ještě
odkázána sama na sebe, na výsledky své práce
uvědomovací, ocenil důležitost organísační práce
a přešel k novému organisačnímu řádu strany.
jenž sdělán ještě v předtuše nových bojů, jež
stranu čekají a ve snaze postaviti ji dokončením
reorganisace na základy nejpevnější. Vyložil pak
obšírně ustanovení řádu organisačního. Po zod-
povědění dotazu pana Jelínka rozvinula se
o situační části vývodů referentových živá de-
bata, ve které svoje názory na poslední události
politické za neutuchajícího zájmu a plného sou-
hlasu přítomných objasnili pp. dr. Fr. L okay
předseda organisace dr. J. J. Vejvar. V. Mar-
šálek a cís. rada Sýkora. — Když byl taj-
p. Alexandr podal zprávu o činnosti užšího dův-
sboru a živnostenského odboru od posledn
schůze šir. sboru důvěrnického, již doplnil pan
Ing
B Pešek
JUDr
Vejvar
Groh
Engelmann
Jelínek
doktor
Sýkora
Karlín
Mar
24
article
Křepinský a jež byla vzata na vědomí, ukon-
čil předsedající konstatováním jednomyslného
nazírání přítomných na politické otázky zdařilou
schůzi.
Studentská organisace pořádá dnes v neděli
vycházku do výstavy Skupiny umělců výtvarných
v Obecním domě pražském, Schůzka účastníků
před Obecním domem o 1410. hod. dopol. Vstupné
20 hal.
Slováckou svaďbu, studentskou slavnost ve
prospěch Husova fondu pořádá dnes v ne-
děli na celém prostranství vrchu Žižkova or-
ganisace svobodomyslné mládeže
Žižkově za spoluúčasti českých i moravských aka-
demiků a za protektorátu sl. městské rady žižkov-
ské. Vstupné 30 hal., studenti a děti 20 hal
Z ústředního výboru organisací svobodomyslné
mládeže, Členy přátelských organisací v Prazea
okolí upozorňujeme na slováckou svaďbu.
Husův
Žižkův
Žižkov
obecní dom
organizace svobodomyslný mládež
obecní dům
25
article
Americká delegace zeměděl-
Americká delegace zeměděl-
ská v Praze.
Po přednesení referátů včera dopolednev
zemědělské radě činili členové americké delegace
dotazy, jež přítomnými odborníky byly horlivě
zodpověděny. Potom rozdělili se účastníci ve tři
skupiny, a to: pro zemědělské úvěrnictví, pro vý-
robu a odbyt a pro organisaci družstevnictví. Každ
z těchto skupin probrala zevrubně celou řadu od-
borných otázek americkými zástupci kladených,
američtí delegáti zřejmě vyslovovali své uznání za
hojnost a důkladnost podaných jim odborných in-
formací. Úkol tlumočníků ochotně vykonávali rada
dr. Roos, Mr. Porter, Mr. Steiner a Mír. Fischer.
Doslovem předsedy americké delegace. Mr.
Southgatea byla anketa ukončena.
Ze zemědělské rady odjeli američtí hosté v
zvláštních vozech, propůjčených správní radou
městských podniků elektrických na Nebozízek ke
společnému obědu, pořádanému k jich poctě pre-
sidiem rady městské a zemědělskou radou, U
vchodu na terasu restaurační uvítal výpravu pa
starosta dr. Groš s I. nám. MUDrem. Fr. Kaš-
parem a členy rady městské, dále zástupcové
zemědělské rady, předseda České sekce zeměděl-
ské rady a předseda Ústřední jednoty českých ho-
spodářských společenstev v král. Českém, dále
předsednictvo Českého zemského svazu ku povzne-
šení návštěvy cizinců v král. Českém, místopřed-
seda zahraničního odboru Národní rady české, čle-
nové Americké kolonie pražské a Anglického klu-
bu v Praze, předseda Anglo-amerického klubu
Praze, rada zem, výboru dr. E. Roos, cís. rada dr.
doktor
Roos
Mister
Porter
Steiner
Fischer
Groš
Kaš
E Roos
Praha
Český sekec
Český zemský svaz
odbor národní rada
26
article
Mandl, úřadníci kanceláře presidiální rady měst-
ské rady a předseda Ústřední jednoty českých ho-
zasedli k bohatě květinami vyzdobeným stolům,
tak upraveným, aby se mohli kochati skvostnou
vyhlídkou na Prahu s tohoto místa.
Po obědě oslovil p. starosta dr. Groš ameri-
cké zástupce límto proslovem
„Dámy a pánově, ačkoliv oběd náš jest jen
neformálního a přátelského rázu, přece doufám,
že mi dovolíte, abych použil této příjemné příleži-
tosti a upřímně uvítal i pozdravil vzácné hosty ze
Spojených států severonmerických v našem staro-
slavném hlavním městě království Českého jménem
rady městské i za veškeré obyvatelstvo královsk
Prahy.
Praha má chvalnou pověst jako jedno z nej-
krásnějších měst Evropy, jest sídlem a střediskem
obchodu a průmyslu pro království České, jest
metropolí českého národa.
Jest zde otevřené pole pro rozvoj obchodních
a kulturních styků s cizinou; a přece, s lítostí mu-
sím říci, jest Praha poměrně málo známou za hra-
nicemi naší vlasti
Mandl
doktor
Groš
Praha
spojený stát
Evropa
prezidiální rada město
Český jméno rada
27
article
půvabu. Nejsme však dnes na pochybách o tom,
že ji byl Nestrov kmotrem, víme též, že ji Tyl ne-
vypiloval v dokonalé umělecké dílo, a že dnes
mnohé v ní působí spíš jen jako upomínka na naiv-
ní počátky českého divadla, než bezprostředním
dojmem. Ale přes to vše je „Strakonický dudák
na českém jevišti milým a vítaným hostem. Mohl-li
Reinhardt z „Lumpacivagabundu“ učinit hru pří-
jemnou svému obecenstvu, lze tím spíš Tylovu po-
hádku osvěžit na českém jevišti.
Tyl rozuměl jevišti i obecenstvu a dovedl dle
cizího vzoru vytvořit výpravnou hru opravdu če-
skou, postavit na jeviště několik živých figur, z
českého prostředí a vyvolat pěkné pohádkové ná-
lady v duchu toho lidového mythu a lidové po-
věry, jež v jeho době i v literatuře byly modou.
Starý šumař Kalafuna se svou Kordulou jsou do
dnes typické postavičky, a polednice Rosava se
svojí mateřskou láskou k lidskému synu a s celým
průvodem lesních panen a divých žen má týž pů-
vab, jako kouzelné postavy pohádek Němcové.
Lump Vocilka, sběhlý student a Švandův svůdce,
je hoden pera Rubešova. Starosvětská morálka
hry, se vším svým horováním pro staré zlaté časy.
s posměšky na nové mody, pověrami a krotkou,
pokornou spokojeností s trudným, pracovitým ži-
votem chuďasů, působí i dnes mile jako ozvěna
zašlých dob. Jedině pohádková smutná princezna
s celým svým okolím je trochu příliš exotická —
ale z těch našich výpravných her jsme bohužel
zvykli na zoela jiné neumělecké nemožnosti.
Reinhardt
Lumpacivagabund
Tylův
Tyl
Rosava
Němcová
Vocilka
Švandův
Rubešův
český divadlo
28
article
Tyl vede děj střídavě ze skutečna do oblasti
pověr a pohádky. V prvém aktu vesnická muzika.
sousedé, starý voják, zamilovaný dudák a vese-
lým šumařem, jeho Dorotka s bručivým otcem, mi-
lenců lásky žal, a touha Švandova vydělat peníze
dudami, aby si mohl vzit Dorotku. Souběžně s tím
bolest matky Švandovy, lesní panny, která pro lá-
sku k lidskému tvoru stala se polednicí a nesmí
se dát poznat svému dítěti.
V druhém aktu reálný svět nahrazen pohád-
kovým královstvím, jež má bavit obecenstvo exo-
tickými žerty i baletem, zatím co děj se rozvíí
mezi hlavními figurami, Švandou, Dorotkou a Ka-
lafunou, k nimž přibývá světoběžník Vocilka, vět-
roplach, jenž svede Švandu, aby zapřel svoje děv-
če před princeznou, která jej chce za muže. Pa-
ralelně k tomu mateřská láska polednice Rosavy
nabývá tragických rysů. Když Švanda je ženichem
princezniným vržen do vězení a chce klnout ne-
známé matce, zjevuje se mu Rosava, jež přívedla
k němu Dorotku, aby jej uchránila od svodů Vo-
eilkových, a donucena synovými výčitkami, přízná-
vá se k svému mateřství. Trest stíhá ji v zápětír je
královnou svoji odsouzena mezi divé ženy, a bojí
se, že nebude moci bdíti nad svým dítětem.
Tyl
Švandův
Dorotka
Švanda
Vocilka
Ka
lesní pannus
29
article
Třetí akt po reální a sentimentální kresbě ú-
vodu, po exotických žertech pohádkového králov-
ství, nabývá ostřeji vyhraněné a hlouběji zalo-
žené nálady. Pěkná, veselá scéna, když se Kala-
funa vrací s Dorotkou ze světa a krotí bněv své
Korduly, skytá herci, jakým byl Mošna, příležitost.
opravdově dojmout obecenstvo. Setkání Švandy.
jenž ze zármutku vede pustý život, s prohnaným
Vocilkou, který přichází jako potulný loutkář,
svádí Švandu k pití, aby mu mohl uloupit kouzel-
né dudy, je živě kresleno, a rozmluva Dorotky
Rosavou, která posilá Dorotku v půlnoci na po-
praviště vytrhnout Švandu z moci zlých duchů,
má účinnou náladu.
V posledním aktu na pustých ladách pijáck
hýření Švandy a Vocilky, moudrá slova starého
dudáka Tomáše jsou působivým úvodem k fanta-
stickému reji duchů pod šibenicí a zachráněn
Švandy statečnou Dorotkou.
Dorotka
Mošna
Švanda
Vocilka
Rosavá
Tomáš
Kala
30
article
Máma-li potřebí k letnímu období výpravné
hry, je „Strakonický dudák“ to nejlepší, co dosu
divadlo k tomuto účelu vedle Maeterlinckova „Mo-
drého ptáka“ našlo. Ovšem výpravná hra vyžaduje
výpravy a nákladu, po té stránce nelitovala sprá-
va tentokráte na českou hru peněz. Novou scenerii
vytvořil Josef Wenig. Wenig úkázal již v kaba-
retu Lucerně živý smysl pro scenické dekorační
umění, a jeho první pokus na Národním divadle
vypadl velmi příznivě. Pohádková architektura
druhého aktu hýří barvami a exotickými útvary
a síňí amutné princezny je jako živý sen z tisíce
jedné noci. Barevné a lesklé kostymy baletního
zástupu, pořízené dle Wenigových nákresů, pří-
jemně se odlišují od únavné jednotvárnosti starší
výpravy, a oděvy pohádkových figur, krále, prin-
cezny, hostinského i elužek mají originální-
pravu.
Dekorace prvního aktu, téměř pohádkový les
v němž se odehrává několik proměn, sjednoce-
ných režií na jedno místo, je sice sám o sobě
pěkně komponován, ale přece jen nestačí těm
různým krajinným náladám, jež Tyl pro své pro-
měny předpokládá. Lze pochopit, že pro výprav-
nou hru, aby proměny nezdržovaly děj, je spojení
proměn v jedno výhodné, ale stírá se tím onen
rozdíl mezi pohádkovým a reálným světem, jenž
působí v textu tak mile. V nové úpravě prochází
po lesní louce napřed průvod sedláků, pak na ni
rozmlouvá Kalafuna se Švandou. Kordulou a dět-
mi, na to Švanda s Dorotkou a jejím otcem,a
když je poledne, usíná tam Švanda, lesní panny
polednice provádějí kolem něho svůj rej. (Ten re
divěích těl v trikotech a modrých neforemných
řízách není právě šťastnou vložkou]. Po poledni
přichází Kalafuna Švandu hledat a říká, že to je
Švandovo zamilované místečko, které však prý on.
Maeterlinckův
Wenig
Wenigův
Tyl
Švanda
Kordula
Dorotka
Švandův
lesní pannus
31
article
Kalafuna, rád nevidí, zvláště o polednách. A přece
je to křižovatka, kterou prošlo ve chvilce půl ves-
nice! Takových nesrovnalostí výpravy s textem
zbylo několik — Vocilka na př. mluví o levém
šosu svého kabátu a má krátkou bundu — a sce-
lení proměn v jeden akt ruší někdy i dojem, když
na př. po poledním kouzlu na louce téměř ve
chvilce se objevuje večerní soumrak.
Konečný výjev hry, scenicky opravdu těžký
Švanda, sedící na šibenici v kole příšer, zdařil se
pěkně. V temnu ozývá se skřehotání a skřeky
jež z žabího skřehotu stoupají v ďábelský řev
v černých mlhách, hemžících se stíny, vystupují
na siném nebi obrysy čekanu se schoulenou po-
stavou. Po tomto příšerném obraze, pohádkový
les bílých kmenů, hořící rudým zlatem listí, vyvo-
lává půvabnou náladu.“
Celkem scenická úprava osvěžila několik
skvělými a pestrými obrazy pěkně tuto hre
— o souhře však to říci nelze. Herci víc než
jindy zanedbávají naprosto mluvené slovo a pře-
hánějí za to do krajností násilnou mimiku, pro-
dlužují umělé pausy a netěží z textu tolik, kolik
poskytuje. Třeba že jedná se jen o výpravnou hru,
není to ještě důvodem, aby souhra nebyla doko-
nale vytříbena a náležitě produševněna, tím méně
jsou dovolena extempore zcela arenního rázu. V
tom ohledu starší způsob hry byl řádněji vypra-
cován. Balet v druhém aktu oslnil zvlášť malé di-
váky, jichž bylo v divadle hojně, a jeho tvůrce
pan Berger, byl horlivě odměňován potleskem.
Švanda
Berger
32
article
Kvapilova úprava textová usnadnila výpravua
zvlášť ve scénách vil prospěla kusu. Hudební do-
provod páně Kovařovicův byl orchestrem hrán tal
hlučně, že se hercům ani úsilnou námahou nepo-
vedlo jej překonat.
Obecenstvo bylo se starou českou hrou na vý-
sost spokojeno. „Strakonický dudák“ nahradí mu
dojista dřívější výpravné hry a uvolní cestu jiným
kusům staršího českého repertoiru, jež zbytečně
zanedbáváme na našem jevišti.
Kvapilův
Kovařovicův
33
article
Hudba.
Hudba.
+ (Opera Měst. divadla Král. Vino-
hradů.) Druhým svým vystoupením, pro něž
zvolila si »Traviatu«, nepovznesla se signorina
Bianca Bellincioniová nikterak nad úroveň svého
výkonu v prvním večeru. Spíše byla pěvecká ne-
hotovost její ještě patrnější v této opeře Ver-
diově, která od představitelky titulní role žádá
neúprosně přímo virtuosní zpěv. Potvrdilo se tu
že hlas pěvkyně není zrozen pro úkoly vysokého
sopránu a zvláště ne pro partie koloraturní
O pravém koloraturním zpěvu nemůže býti řeči
tam, kde jen násílím třeba hlas v tento úkol
vpravovat. Přirozenost a bravurní lehkost kolora-
tur je v tomto oboru nezbytnou podmínkou a t
u B. Bellincioniové není splněna. Násilné vpra-
vování hlasu do tohoto vzdáleného mu úkolu
mělo pak neblahý vliv i na střední polohu, jejíž
tóny se tříštily a třepily a způsobovalo i disto-
naci, jíž zvláště citelně propadla celá závěrečná
»scena ad aria« prvního dějství. Vnějším zjevem
svým i hrou byla slč. Bellincioniová Violetton ne-
srovnatelně šťastnější než svým zpěvem. Mládí
pěvkyně, její štíhlá, pružná postava a sličná, vý-
razná tvář, činily z ní Violettu řídké krásy.A
Traviata
Bellincioniová
Veradiov
opera město . divadlo Král
34
article
dramatická akce její postavila na scénu opravdo-
vou dámu velkého světa, oslňující svou elegancí
i oslněnou svým okolím a jimající posluchače
svým osudem. V prvních třech aktech »Traviaty
poskytla nám pěvkyně malou přehlídku nejnověj-
ších damských mod pařížských. V celku však
nelze říci, že by dva večery Biancy Bellíncio-
niové znamenaly nějaký umělecký profit. Vždyt
na př. i titulní roli v »Traviatě« má vinohradské
divadlo obsazenu domácí silou pěvecky rozhodně
vyspělejší a hlasově partii více vyhovující než
tato cizí pěvkyně-začátečnice. V obou večerech
a zvláště ve »Traviatě«, dobře jsa disponován
hlasově vynikl p. Drvota. V »Traviatě« pak do-
cílil p. Čermák nebývalé intonační jistoty
přesnosti.
aš.
+ Čtyři mužské sbory (O. Březina: Zem?
O. Theer: Oheň. R. Dehmel: U moře, Písei
žatvy. od Ladislava Vycpálka, od něhož nedávno
tamže vyšly »Tři smíšené sbory«, vydala Hudební
Matice Ú. B. a sice partituru za K 2.50 (pro
členy U. B. za K 2.— a 4 hlasy po 60 h, pro
členy 50 h). Objednávky za hotové a za poštovné
(20 h při objednávce partitury a hlasů, 30 h při
obj. partitury) vyřizuje Hudební Matice Umělecké
Besedy v Praze—II,, Jungmannova 39
Traviata
Bellíncio
Drvota
Čermák
O Březina
O Theer
R Dehmel
Vycpálek
Praha
Jungmannův
hudební Matica
U moře
K 2
35
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
(K moři. — Tollety. — Pláktě. —
Střevíce.)
Před dvaceti, ba ještě i před deseti lety
bylo vzácností, jel-li někdo dolů na jih a to
ještě byl to buď literát, nebo výtvarník, který
tam jel studovat, pracovat a čerpat popudy
k novým myšlenkám, nebo to kyl chorý, je-
muž lékaři pobyt u moře doporučili. Dnes je
tomu jinak. Dnes nejdou tam jen umělci a ne-
mocní, nýbrž lidé zdraví, jdoucí ztráviti své
prázdniny k moři pro zábavu a osvěžení, kte-
ré v našem století kvapu a shonu není ani
nejzdravějšímu na škodu. Je rozvržen malý
(ač se zdá často velký) finanční plán, je pro-
studován jízdní řád, po případě už i zamluven
byt, zbývá jen otázka, čím naplniti cestovní
koše, aby se nevzalo nic zbytečného a zase,
aby něco nescházelo. Kde to pak v cizině
shánět? Množství prádla, jež s sebou bereme,
závisí ovšem od délky doby, kterou hodláme
tráviti u moře. Pak, aby se nezapomnělo, dá-
se hned za prádlem do koše koupací oblek
se vším příslušenstvím, t. j. čapka, plášť a
střevíce a teď nastane hlavní věc, volba šatů.
Je sice pravda, že pestrá letošní moda pěkně
by se vyjímala na bezbarvém písčitém po-
břeží mořském, ale nesmí se zapomenouti, že
slunce, které krásným barvám propůjčuje
skvělost, je zároveň jejich nejúhlavnějším ne-
přítelem a že na slunci obstojí jedině barva
bílá, která vlastně, přesně vzato, ani barvou
není. Proto je dobře dle toho se zaříditi
vžíti — nechceme-li si barevné toalety zka-
ziti — toalety pokud možná bílé. Není třeba
se toho lekati. Kdo byl dole, ví, jak málo se
tam bílé obleky špiní. Sukně, kterou u nás
po druhém nebo třetím obléknutí nutno dáti
do prádla, vydrží tam čtrnáct dní a déle.
Právě tak je to s blůzami a zvláště, na čem
je to ostatně nejpatrnější, se světlými střevíci.
Nejpraktičtější jsou pro chůzi po pobřežním
Plákta