ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 26ff1540-8fca-11dd-b9d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 92, place 51, org 15, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
L. Bervnu 1913. Číslo 148.
4 article
srbsko-bulharské, vůbec nevěděla, což dle tvrzení berlínského zpravodaje „Zeitu“ jest nyní předmětem rozhovorů v berlínských di- plomatických kruzích. Dr. Lukács pojede do Vídně. V pešťských oposičných kruzích se tvrdí že dr. Lukács hned po vyřízení procesu Désyova pojede do Vídně podat demisi. De- mise Lukácsova jest ovšem vřelým přáním maďarské oposice; jista dosud není, ale jest pravděpodobna. I ve vládní straně uherské pokládá se za nezbytné, aby si Lukács vyžá- dal u panovníka slyšení a podal mu zprávuo výsledku procesu. Od toho, podaří-li se mu panovníka přesvědčiti o své bezúhonnosti. bude záviseti další jeho postup. Jisto však je, že poslední nekalé historky uherské způ- sobily velmi špatný dojem u dvora. Vojenská kancelář následníka trůnu vyžádala si od uherské vlády písemné vysvětlení koupě vel- kostatku Varpaloty, na němž má býti zřízena honvédská dělostřelecká střelnice a jejž vlá- da přeplatila asi o 2 miliony. Kabinetní kan- celář dává si z Pešti zasílati stenografický protokol nynějšího Lukácsova procesu s D- sym. Lukács v poslanecké sněmovně odpo- věděl před časem na objednaný dotaz, že není možno vážně ani mluviti o tom, že by se našla banka, která by na věc tak choulo- stivou, jako jsou volby, věnovala miliony. Vý- povědí svědků Vajdy a hr. Károlyho v nyněj- ším procesu jest však prokázáno, že uherská obchodní banka skutečně dala na volby 4.7 mil. K. Tuto nesrovnalost bude dr. Lukács po- vinen ve slyšení vysvětliti. Postavení Lu- kácsovo se na všechen způsob Désyovým procesem značně zhoršílo.
doktor Lukács Lukácsův Vajda Vídeň Pešť poslanecký sněmovna
5 title
Za hranicemi.
6 article Protiruský proud v Bulharsku
Protiruský proud v Bulharsku Podáváme bez poznámky, co píše sofij- ský dopisovatel „Ruské Molvy“; úvahu si u- všdomělý čtenář učiň sám. Bulharské rusofilství ne zmáhá. Listy přinášejí dlouhé články, podepsané známými jmény, v nichž s neslýchanou příkrostí se do- vozuje potřeba, aby stambulovšti- na vstala z hrobu. Takový článek napsal také D. Strašimirov, spisovatel a poslanee. oficiálně počítaný k „Zemědělské straně“, ale vlastně přívrženec krajního šovinismu. Jiný článek toho druhu má podpis Jonkova Vlady- kina, známého starého publicisty a ideologa t. zv. liberálné, nebo prostě „radoslavovské strany. Oba články jsou věnovány kritice obecného politického položení, nastalého p válce s Tureckem a za sporů Bulharska se spojencí. Zdálo by se, že Rusko tu je daleko ale ruská politika balkánská i sem je za vlasy přivlečena a při ní se mluví o rusko-bulhar ských poměrech ve spojení s touto politikou.
D Strašimirov Jonkův Bulharsko Turecko Rusko Vlad
7 article
Zvláště to možno říci o stati Jonkova Vla- dykina. Pro něho nepodléhá nejmenší pochyb- nosti, že hlavní zlo, hlavní příčin bezvýchodného položení spočívá v rusofilství nynější bulharské vlády. (I). Vláda ze starého zvyku ve všem se spravuje pokyny Ruska, nepozorujíc, že Rusko jde za svými cíly, jež jsou s bulharskými vokotrč. Odtud závěr: chce-li vláda býti národní, musí přerušiti všecko spojení s Ruskem a dohodnouti se s Rakouskem, jehož zájmy na Balká- ně jsou totožny, se zájmy Bulhar- ska. (!). „Musíme se formálně vrátit k ra- kousko-bulharské dohodě r. 1908, jež usnad- níla Rakousku zábor dvou srbských zemí a srbské státy zdržela, že se tomu branně ne- vzpříčily. Seděti mezi dvěma stolic e m déle nemožno.“ Rusko s námi bojuje. Silistrie by zůstala naší, kdyby Rusko chtělo; ale ono pomáhá Rumunsku vzít naší Silistrii, protože rumunský následník je rusofil a náš car a náš následník rusofily nejsou. Stejně je se Solunem. Kdyby Rusko zakřiklo Řecko, nebralo by nám Solunu. Rov- něž kdyby Rusko nalehlo na Srbsko, aby nám vydalo Bitolii, Ochrid. Veles, Prilip, Dibru Srbsko by se neopovážilo odporovat. Ale Rusko pořád se klaní fetiši jakési „rovno- váhy“ na Balkáně, z níž jen ono by mělo vý- hodu, protože by Bulharsko, kdyby dosáhlo
Bulhar Bitolie Ochrid Veles Prilip Rusko Rakousko Silistrie Rumunsko Řecko Srbsko Balkán Bulharsko Soluna Dibra Srbsko Jonkův Vl
8 article
na Balkáně hegemonie, jež mu přirozeně patří nedalo se Ruskem držeti na provázku. Ale my víme, že nám hegemonie nad Balkánem právem náleží a když nám nebude nabídnuta vezmeme si jil Rusko ve své bludné politice rovnováhy podporuje drzé nároky Srbska, je- muž, chudákovi, zbytečně připravuje druhou Slivnici.“ Autoři vyzývají vládu Gešova, aby jed- nou pro vždy zbavila Bulharsko „ruských Kaulbarsů“, aby se vytrhla z ruské hypnosya upřímně podala ruku Rakousku. Co pak se týče Srbska a Řecka, s nimi dlouhých ceremo- nií netřeba. Jim třeba dát na vybranou: bud se podrobte, anebo se těšte na náš vpád, jenž nebude znáti milosrdenství a vyhladí vás tváře zeměl Současně s těmito hrozbami Rusku, Srb- sku a Řecku listy uveřejňují rozmluvu, kterou měl dopisovatel vídeňského „Zeitu“ se „sta- rým vůdcem bulharské liberálné strany“ Ra- doslavovem, jenž se tu ohlašuje jako ná- stupce Gešova. Tu se dotvrzuje, že slo- vanská politika vlády Gešova ne- ní politikou národně-bulharskou nýbrž ruskou; národní bulharskou bude te- prve ta, kterou povedou stambulovci pod ochranou Rakousko-Uherska. Rusko nepřeje Bulharsku, aby se stalo skutečně velikým Rakousko-Uhersko ano. Tento způsob psaní sofijských listů roz- paluje šoviniem širokých národních mass, jež opalují po nich, že je „nutno, aby se vláda vrátila k národním tradicím“, t. J. k stambu- lovštině: k roztržce s Ruskem a k nepřátel- ství se Srbskem pod protektorátem Rakousko- Uherska.
Gešův Srb Balkán Rusko Srbsko Bulharsko Rakousko Řecko RakouskoUhersko
9 article
Jak dělají Němci politiku Všechno se sice Němcům v zahraničn politice také nedaří, nejednou německý „Pan- ther“ vysločí nadarmo, ale beze sporu docí- lili v mezinárodní politice za posledních 30 až 40 let značných úspěchů. Jak chytře do- vedou někdy německé diplomatické hlasy jednat, o tom vypráví zajímavou kapitolu „Novoje Vremja“. Mohou se o ní poučit i naš diplomaté, kteří ke každému svému obratu beztak k ničemu nevedoucímu, potřebují mo- bilisace statisícové armády. Němci do nedávné doby neměli ve Stře- dozemním moři větší námořní síly. Skor stále tam byla jen jedna „válečná loď“, nepo- čítáme-li yachty „Loreley“, která stála v Ca- řihradě ke službám německému vyslanci. Te- prvo roku 1907 začali v Berlíně přemýšlet o utvoření německé eskadry ve Středozemním moři, ale váhali dlouho, poněvadž se bál interpelací v německém sněmě, nepřátelských výkladů v evropském tisku a poplachu v po- litických kruzích evropských. Až úspěšné boje bulharské u Čataldže vnukly německému vyslanci v Cařihradě, Wagenheimovi, spáso- nosnou myšlenku. Namluvil svým kolegům, že třeba chránit cizince a křesťanské obyvatel- stvo Cařihradu, a skutečně byla svolána do
Němec Skor Loreley Ca Berlín Cařihrad Wagenheim Novoj Vremja
10 article
Cařihradu mezinárodní eskadra. Hned se ob- jevil na vodách bosporských německý dread nought „Goeben“, silnější než jiné cizí lod tamní, za ním hned obrněnec „Vineta“. „Vi- neta“ brzy odplula do Alexandrie, „Goeben' do Soluna a Syrie, na místo nich do Caři- hradu přibyl obrněnec „Breslau“, který záhy byl zaměněn obrněncem „Dresden“ a odplu do Baru. Po něm přibyl křižák „Geier“ s vý- bornou artilerií. Tak Německo bez velkého křiku shromáždilo v Středozemním moř eskadru o 6—7 silných lodích. Teprve tehdy si všimli ve světě, jak byli napáleni. Anglický vyslanec Louther, který to prospal, byl hne odvolán a za nim patrně půjde francouzský vyslanec Bompart. Ruský Giers snad za t také nebude vyznamenán. Kdo dal podnět ke zbrojení? V německém říšském sněmu prohlásil ministr vojenství generál Heeringen, že francouzské zbro- jení předcházelo německému zbrojení a že Mille- rand od loňska připravoval návrat ke třileté vo- jenské službě. K tomu uvádí »Temps«, že 3l. Heeringen za- pomíná, že německý kancléř prohlásil v říšském sněmu, že říšská vláda se rozhodla v listop du 1912 rozmnožiti armádu, kdežto Millerand ještě v prosinci 1912 výslovně prohlásil, že nejde o tří- letou službu ani u jízdy. Jedině rozmnožení ně- mecké armády přimělo francouzskou vládu, aby žádala na národu úsilí, jež se stalo nutným tímlo rozmnožením. Francie snížila r. 1905 dobu aktivní
Louther Heeringen Mill Millerand Cařihrad Alexandrie Sýrie Breslau Drážďany Německo Francie
11 article
služby a r. 1908 dobu výcviku záloh. Na toto sní- žení odpovědělo Německo rozmnožením r. 1911 1912 a 1913 a tato řada zákonů nutí Francii jed- nati. Taková je pravda. Generál Heeringen dále pravil, že německý zákon z r. 1913 bude míti plný účinek teprve z dvě leta, a tudíž že Francie ohrožuje, poněvadi bude míti od října 1913 zvýšený stav vojska. Co generál nečte vojenský rozpočet? táže se »Temps«. Nalezne v něm, že dodatečný rozpočet na rok 1913 obsahuje rozmnožení o 107.000 mužů [nepo- čítaje důstojníky a poddůstojníky). Nejde tu tedy o rozpočet na rok 1915. O tak důležitých otázkách mělo by se mluviti s větší vážností a upřímností, praví se na konc článku. Nikdo ve Francii neupírá Německu práva rozmnožiti svou armádu, ale nemohlo by se v Ně- mecku uznati, že toto rozmnožení německé ar- mády nutí Francii rozmnožovati vlastní armádu? Bylo by to důstojnější a pravdivější a nebylo by třeba polemik.
Heeringen Německo Francie
12 article Francouzský dělostřelecký vynález ve službách Německa.
Francouzský dělostřelecký vynález ve službách Německa. Za debaty o vojenském rozpočtu ve francouz- ském senátě učinil Gaudin de Villaine zajímavá odhalení o okolnostech, za nichž bylo Italii pro- dáno Deportovo dělo model 1911, zhotovené na žádost společnosti Chátillon-Commentry v ná- rodních dílnách v Bourges a v Puteaux. Italský průmysl není zařízen na výrobu De- portových děl, jež vyžadují tak pečlivé práce montáže, že společnost Chátillon-Commentry byla nucena obrátiti se na vojenské závody. Firmy, na něž se obrátila italská vláda, nejsou schopny vy- robiti žádaný materiál. Sto baterií mělo býti do- dáno příští měsíc, italské ministerstvo vojenství však bylo nuceno povoliti nový odklad 1 rokua objednati některé součástky u závodů ame- rických. Italie bude tedy míti nová děla opozděně. ale pozadí věci je vážnější, neboť z patentů De- portových těží vlastně závod Kruppův. Krupp byl by se neodvážil obrátití se přímo na Chátillon- Commentry a francouzské závody byly by nikdy nepostoupily své patenty Německu. Byla tudíž ujednána smlouva pod zástěrou italské skupiny. v jejíž čele stojí piemontský poslanec Bucelli. Tato skupina byla jen nastrčena i odevzdala to, co dostala, hned firmě Kruppově, která se vyzná v řemesle a vyrobila již znamenité polní kusy s dělem Kruppovým, namontovaným na lafetě Deportově. Italie odmítla Kruppova polní děla model 1911 a dala přednost modelu Deportovu. Krupp ne pomstil tím, že pomohl utvořiti italskou skupinu, neschopnou zhotoviti dobrá děla, ale zároven Německo napálilo Francii, neboť si dovedlo bez velkých obtíží opatřiti nejdůmyslnější vynále francouzský v polním dělostřelectvu.
Villaine Kruppův Krupp Bucelli Deportův Italia Německo Bourges Puteaux Chátillon Francie ChátillonCommentr Commentr
13 article Zavedení třídní loterie.
Zavedení třídní loterie. [Úřadní zpráva.)
14 article
Předběžné práce pro zavedení rakouské třídní loterie, jejíž první tah má připadnouti na listo- pad t. r., spějí ke svému ukončení. Herní plán pro první třídní loterii jest vypracován, řád pro pro- dejny povolané prodávati losy c. k. třídní loterie dohotoven; nyní budou zadány tyto prodejny. Během každého roku mají býti provedeny dvě loterie, a to jedna počínající v listopadu a končící v dubnu, druhá z počátku v květnu a koncem v říjnu.
15 article Počet losů a výher.
Počet losů a výher. První rakouská třídní loterie obsahuje 100.00 losů, na něž v 5 tazích (třídách) připadá 50.000 výher, které úplně bez poplatků a srá- žek na hotovosti budou vyplaceny. V každé ze čtyř prvních tříd (t. zv. předních tříd) bude taženo po 2500 výher, v páté třídě (t. zv. hlavní tříděl bude taženo ostatních 40.000 výher. Celkem bude slosováno 759% všech herních vkladů, tudíž 14.250.000 K. Z toho připadá na první třídu 347.000 K, na druhou 480.000 K. na třetí 679.200, na čtvrtou 860.000 a konečně na pátou 11.875.200 K. Ve čtyřech předních třídách obná- šejí nejvyšši výhry 60.000, 70.000, 80.000, 100.000 kor. v 5. třídě obnáší nejvyšší výhra 300.000 K, k níž druží se výhry 200.000, 100.000. 60.000, 50.000 K atd. Mimo to jest v 5. třídě vypsána pr emie 700.000 K, která případá jako přirážka k výhře losu, na nějž v po- sledním tahu byla tažena výhra nej- méně 2000 K. Náhoda tudíž rozhoduje, které z vyšších výher mezi 2000 K a 30.000 K, tažených 5. třídě, připadá tato premie jako přirážka. Nej- nižšími výhrami jsou v jednotlivých pěti třídácho 80 K, 120 K, 160 K a 200 K.
16 article Ustanovení o losech a hře.
Ustanovení o losech a hře. Každý los má jedno z čísel 1 až 100.000. L - sy vydávají se pouze ve vkladních listech za kaž- dou z pěti tříd a jmenují se třídní losy. Třídní losy vydávají se v celých, čtvrtečních a osminových losech. Vklad obnáší u každé třídy 40 K, za celý los, 10 K za čtvrteční a 5 K za osminový los. Pro- dávati losy nad nebo pod uvedenou cenou jest zakázáno. Tato cena platí však při třídních lo- sech 2. až 5. třídy jen pro ty, kdož se předlože- ním třídního losu předchozí třídy vykáží, že se zúčastnili hry dřívější třídy. Kdo si teprve o tahu 1. třídy koupí los třídní loterie, musí dodatečně zapraviti vklad tažených již tříd, poněvadž vy- hlídky na výhru dle uvedeného rozdělení výher jsou většinou soustředěny v 5. třídě. Los, tažený v 1. až 4. třídě, nezúčastní se již hry ve vyšších
L sa
17 article
třídách. Hráč, jehož los byl tažen v 1. až 4. třídě může se dalšího průběhu loterie zúčastniti jen tím že získá los jiného čísla, zaplativ dodatečně vkla tažených již tříd.
18 article
Výplata výher.
19 article
Třídní loterie zakládá jednak právo k účast na tazích ve třídě té konaných, jednak právo prot zaplacení pouze jediného třídního vkladu, získati los příští třídy stejného čísla. Za účelem účast v pozdější třídě musí si tudíž hráči, jichž los ne- byl tažen, od třídy ke třídě u stejné prodejny o- patřiti zaplacení vkladu a prokázání se losem třídy posledního tahu nejdéle do týdne před po- čátkem příštího tahu obnovovací losy. Hráči, kfeř zmeškají tuto lhůtu, pozbývají práva na obnovo- vací los. Nárok na obnovovací los poslední třídy jest dále spojen s podmínkou, že vklady předníc tříd musí býti úplně zapraveny. Losy včas neob- novené může prodejna prodati novým hráčům Prodejna má povinnost hráči, žádajícímu včas za obnovení vydati třídní los (dílčí los) stejného čísla, jaké měl předložený los předešlé třídy, a tento uči- niti neplatným. Výhry vyplácejí se na předložení vyhraných losů beze vší srážky a zejména také beze srážky poplatků z výher. Na dílčí losy při- padá kvota výhry dle plánu, odpovídající vkladu.
20 article
Závazek ke zkoumání oprávněnosti doručitele ta- ženého losu neexistuje. Výhry, které na celý los převyšují 2000 K, jsou (a to také pro všechny pří- slušné dílčí losy) splatny u hlavního ředitelství státních loterií. Vyplatí se, počínaje dnem po ta- hu, buď v úřadních hodinách hlavního ředitelství. anebo poštovní spořitelnou, jakmile předložen bude tažený los, opatřený potvrzením vydávající prodejny, že proti výplatě není překážek. Nižší výhry jsou splatny u prodejny, která jest na losu označena, týden po posledním dnu tahu příslušné třídy. Prodejny jsou státem odškodňovány za jieh námahu nesmějí ničeho srážeti z výher. Po vyprše- ní 3 měsíců po vydání tažební listiny některé tří- dy pomíjí nárok na všechny výhry této třídy, ne- byl-li do té doby tažený los předložen příslušné platebně k vyplacení. Lhůta propadnutí jest n losu zřejmě označena.
21 article Jak se konají tahy. — Tažební listiny.
Jak se konají tahy. — Tažební listiny. Tahy konají se veřejně ve Vidni úřadně dosazenou komisí. Doba tahu a místnost, v níž se koná, se oznámí. V určitou dobu vloží tato komise veřejně 100.000 číslových svitků do číslového kola a 250 výherních svitků 1. třídy do výherního kola. Vlo- žení výherních svitků pro následující tahy stane se stejným způsobem vždy den před tahem, uveřej- něným ve „Wiener Zeitung“. Při každém třídním tahu táhne se zrovna tolik čísel, kolik je ve vý- herním kole výher dle herního plánu. Z obou kol současně vyňaté číslové a výherní lístky budou okamžitě společně navlečeny na žňůruj tato šňůra. opatřená úřadní pečetí hlavního ředitelství a ú- řadně uschovaná, jest definitivním důkazem o tom. s jakou výhrou bylo které číslo taženo. 50.000 či- sel, která po skončeném tahu 5. třídy zůstanou kole, jsou nicky. Po skončeném tahu každé třídy vydá hlavní ředitelství úřadním razítkem a pod- pisem svým opatřenou tažební listinu. Prodejny jsou povinny každému hráči dovolit nahlédnouti do této úřadní listiny. Listiny možno koupiti u pro- dejen po zaplacení nákladu (po 6 h za listiny 1. až 4. třídy a 20 h za listiny 5. třídy) a po náhradě porta. Mimo to obsahuje herní plán ustanovení o předchozím vyplacení vkladů pro několik tříd,o vydávání tažebních listin, o řízení při ztrátě losů atd. Každý hráč může na prodejně žádati bezplatne vydání herního plánu.
Wiener Zeitung
22 article
Řád pro zřízení a provozování prodejen c. k. třídní loterie jest na rozdíl od herního plánu jedině směrodatného pro právní poměr hráče ke správě loterie vnitřním předpisem pro provozovaci orgány, nezakládá pro hráče ani práv ani povin- ností, nemožno tudiž odvolávatí se na něj ve styku prodejen s obecenstvem. Tento řád upravuje práv- ní poměr mezi státní správou a prodejnami, upra- vuje styk mezi hlavním ředitelstvím a prodejnami a ukládá těmto jisté obmezení při způsobu pro- vozu, a to jodnak s hlediska, aby hrajíci obecen- stvo bylo chráněno před zneužíváním, jednak k tomu účelu, aby třídní loferii byl zachován váž- ný ráz, který již při podání zákonné předlohy měla vláda na zřeteli jako vůdčí myšlenku. Státní správa určuje počet a stanoviště pro- dejen. Ohraničení odbytných okresů pro jednotlivé prodejny není. Státní správa uděluje prodejně na základě předložených jí, ustanovením řádu vy- hovujících ofert dle svobodného obchodního uvá- žení. Prodejna udílí se pro jednu třídní loterii jestliže však státní správa nepoužila v čas výpo- vědního práva, prodlužuje se mlčky udělení jedné třídní loterie na druhou. Tuto výpověď musí státní správa dáti nejpo- zdějí do čtvě neděl před započetím tahu 1. třídy nejblíže příští loterie. Výpověď majitele prodejny považuje se jen tehdy za včasnou, byla-li hlavnímu ředitelství podána nejpozději do počátku tahu3 třidy předešlé loterie. Uchazečí o prodejny mus býti svéprávní a zachovalí a musí dokázati, že maii přiměřené obchodní vzdělání, nejsou v žádném slu- žebním závislém poměru, že mohou z vlastního jmění složiti žádanou kauci, že mají náležity provozovací kapitál a jazykové zna- losti nezbytné pro jejich stanoviště (Další ustanovení, týkající se vnitřního styku prodejen s hlavním ředitelstvím, uveřejněna budou příště.)
23 article Ze strany.
Ze strany. Finanční odbor strany konal v pátek dne 30. května t. r. řádnou svoji schůzi za předsednictví pp. inž. B. Pešky a JUDra. Vejvara. Došlé dopis vzaty na vědomí a učiněna usnesení ohledně jich zodpovědění. Schváleny a poukázány došlé účty a vyřízeny některé žádosti peněžní. Referát p. pokl. r. Groha vzat na vědomí a usneseno vzdáti zaň srdečné písemné díky. Zpráva po- kladní za duben t. r. vzata na vědomi a schvá- lena. Tím schůze skončena, Příští za 14 dní. Karlín. Širší důvěrnický sbor místní organi- sace měl schůzi v pátek za značné účasti členů a za předsednictví p. cís. r. Engelmanna. Taj. organisace p. Alexander v obšírném referátu o novém organisačním řádu strany zabýval se nejprve současnou situací politickou, dovodil z posledních událostí jak malá je naděje, že ostatní strany české by pochopily naši politickou myšlenku, myšlenku reální politiky a že ná- sledkem toho strana naše na dlouho bude ještě odkázána sama na sebe, na výsledky své práce uvědomovací, ocenil důležitost organísační práce a přešel k novému organisačnímu řádu strany. jenž sdělán ještě v předtuše nových bojů, jež stranu čekají a ve snaze postaviti ji dokončením reorganisace na základy nejpevnější. Vyložil pak obšírně ustanovení řádu organisačního. Po zod- povědění dotazu pana Jelínka rozvinula se o situační části vývodů referentových živá de- bata, ve které svoje názory na poslední události politické za neutuchajícího zájmu a plného sou- hlasu přítomných objasnili pp. dr. Fr. L okay předseda organisace dr. J. J. Vejvar. V. Mar- šálek a cís. rada Sýkora. — Když byl taj- p. Alexandr podal zprávu o činnosti užšího dův- sboru a živnostenského odboru od posledn schůze šir. sboru důvěrnického, již doplnil pan
Ing B Pešek JUDr Vejvar Groh Engelmann Jelínek doktor Sýkora Karlín Mar
24 article
Křepinský a jež byla vzata na vědomí, ukon- čil předsedající konstatováním jednomyslného nazírání přítomných na politické otázky zdařilou schůzi. Studentská organisace pořádá dnes v neděli vycházku do výstavy Skupiny umělců výtvarných v Obecním domě pražském, Schůzka účastníků před Obecním domem o 1410. hod. dopol. Vstupné 20 hal. Slováckou svaďbu, studentskou slavnost ve prospěch Husova fondu pořádá dnes v ne- děli na celém prostranství vrchu Žižkova or- ganisace svobodomyslné mládeže Žižkově za spoluúčasti českých i moravských aka- demiků a za protektorátu sl. městské rady žižkov- ské. Vstupné 30 hal., studenti a děti 20 hal Z ústředního výboru organisací svobodomyslné mládeže, Členy přátelských organisací v Prazea okolí upozorňujeme na slováckou svaďbu.
Husův Žižkův Žižkov obecní dom organizace svobodomyslný mládež obecní dům
25 article Americká delegace zeměděl-
Americká delegace zeměděl- ská v Praze. Po přednesení referátů včera dopolednev zemědělské radě činili členové americké delegace dotazy, jež přítomnými odborníky byly horlivě zodpověděny. Potom rozdělili se účastníci ve tři skupiny, a to: pro zemědělské úvěrnictví, pro vý- robu a odbyt a pro organisaci družstevnictví. Každ z těchto skupin probrala zevrubně celou řadu od- borných otázek americkými zástupci kladených, američtí delegáti zřejmě vyslovovali své uznání za hojnost a důkladnost podaných jim odborných in- formací. Úkol tlumočníků ochotně vykonávali rada dr. Roos, Mr. Porter, Mr. Steiner a Mír. Fischer. Doslovem předsedy americké delegace. Mr. Southgatea byla anketa ukončena. Ze zemědělské rady odjeli američtí hosté v zvláštních vozech, propůjčených správní radou městských podniků elektrických na Nebozízek ke společnému obědu, pořádanému k jich poctě pre- sidiem rady městské a zemědělskou radou, U vchodu na terasu restaurační uvítal výpravu pa starosta dr. Groš s I. nám. MUDrem. Fr. Kaš- parem a členy rady městské, dále zástupcové zemědělské rady, předseda České sekce zeměděl- ské rady a předseda Ústřední jednoty českých ho- spodářských společenstev v král. Českém, dále předsednictvo Českého zemského svazu ku povzne- šení návštěvy cizinců v král. Českém, místopřed- seda zahraničního odboru Národní rady české, čle- nové Americké kolonie pražské a Anglického klu- bu v Praze, předseda Anglo-amerického klubu Praze, rada zem, výboru dr. E. Roos, cís. rada dr.
doktor Roos Mister Porter Steiner Fischer Groš Kaš E Roos Praha Český sekec Český zemský svaz odbor národní rada
26 article
Mandl, úřadníci kanceláře presidiální rady měst- ské rady a předseda Ústřední jednoty českých ho- zasedli k bohatě květinami vyzdobeným stolům, tak upraveným, aby se mohli kochati skvostnou vyhlídkou na Prahu s tohoto místa. Po obědě oslovil p. starosta dr. Groš ameri- cké zástupce límto proslovem „Dámy a pánově, ačkoliv oběd náš jest jen neformálního a přátelského rázu, přece doufám, že mi dovolíte, abych použil této příjemné příleži- tosti a upřímně uvítal i pozdravil vzácné hosty ze Spojených států severonmerických v našem staro- slavném hlavním městě království Českého jménem rady městské i za veškeré obyvatelstvo královsk Prahy. Praha má chvalnou pověst jako jedno z nej- krásnějších měst Evropy, jest sídlem a střediskem obchodu a průmyslu pro království České, jest metropolí českého národa. Jest zde otevřené pole pro rozvoj obchodních a kulturních styků s cizinou; a přece, s lítostí mu- sím říci, jest Praha poměrně málo známou za hra- nicemi naší vlasti
Mandl doktor Groš Praha spojený stát Evropa prezidiální rada město Český jméno rada
27 article
půvabu. Nejsme však dnes na pochybách o tom, že ji byl Nestrov kmotrem, víme též, že ji Tyl ne- vypiloval v dokonalé umělecké dílo, a že dnes mnohé v ní působí spíš jen jako upomínka na naiv- ní počátky českého divadla, než bezprostředním dojmem. Ale přes to vše je „Strakonický dudák na českém jevišti milým a vítaným hostem. Mohl-li Reinhardt z „Lumpacivagabundu“ učinit hru pří- jemnou svému obecenstvu, lze tím spíš Tylovu po- hádku osvěžit na českém jevišti. Tyl rozuměl jevišti i obecenstvu a dovedl dle cizího vzoru vytvořit výpravnou hru opravdu če- skou, postavit na jeviště několik živých figur, z českého prostředí a vyvolat pěkné pohádkové ná- lady v duchu toho lidového mythu a lidové po- věry, jež v jeho době i v literatuře byly modou. Starý šumař Kalafuna se svou Kordulou jsou do dnes typické postavičky, a polednice Rosava se svojí mateřskou láskou k lidskému synu a s celým průvodem lesních panen a divých žen má týž pů- vab, jako kouzelné postavy pohádek Němcové. Lump Vocilka, sběhlý student a Švandův svůdce, je hoden pera Rubešova. Starosvětská morálka hry, se vším svým horováním pro staré zlaté časy. s posměšky na nové mody, pověrami a krotkou, pokornou spokojeností s trudným, pracovitým ži- votem chuďasů, působí i dnes mile jako ozvěna zašlých dob. Jedině pohádková smutná princezna s celým svým okolím je trochu příliš exotická — ale z těch našich výpravných her jsme bohužel zvykli na zoela jiné neumělecké nemožnosti.
Reinhardt Lumpacivagabund Tylův Tyl Rosava Němcová Vocilka Švandův Rubešův český divadlo
28 article
Tyl vede děj střídavě ze skutečna do oblasti pověr a pohádky. V prvém aktu vesnická muzika. sousedé, starý voják, zamilovaný dudák a vese- lým šumařem, jeho Dorotka s bručivým otcem, mi- lenců lásky žal, a touha Švandova vydělat peníze dudami, aby si mohl vzit Dorotku. Souběžně s tím bolest matky Švandovy, lesní panny, která pro lá- sku k lidskému tvoru stala se polednicí a nesmí se dát poznat svému dítěti. V druhém aktu reálný svět nahrazen pohád- kovým královstvím, jež má bavit obecenstvo exo- tickými žerty i baletem, zatím co děj se rozvíí mezi hlavními figurami, Švandou, Dorotkou a Ka- lafunou, k nimž přibývá světoběžník Vocilka, vět- roplach, jenž svede Švandu, aby zapřel svoje děv- če před princeznou, která jej chce za muže. Pa- ralelně k tomu mateřská láska polednice Rosavy nabývá tragických rysů. Když Švanda je ženichem princezniným vržen do vězení a chce klnout ne- známé matce, zjevuje se mu Rosava, jež přívedla k němu Dorotku, aby jej uchránila od svodů Vo- eilkových, a donucena synovými výčitkami, přízná- vá se k svému mateřství. Trest stíhá ji v zápětír je královnou svoji odsouzena mezi divé ženy, a bojí se, že nebude moci bdíti nad svým dítětem.
Tyl Švandův Dorotka Švanda Vocilka Ka lesní pannus
29 article
Třetí akt po reální a sentimentální kresbě ú- vodu, po exotických žertech pohádkového králov- ství, nabývá ostřeji vyhraněné a hlouběji zalo- žené nálady. Pěkná, veselá scéna, když se Kala- funa vrací s Dorotkou ze světa a krotí bněv své Korduly, skytá herci, jakým byl Mošna, příležitost. opravdově dojmout obecenstvo. Setkání Švandy. jenž ze zármutku vede pustý život, s prohnaným Vocilkou, který přichází jako potulný loutkář, svádí Švandu k pití, aby mu mohl uloupit kouzel- né dudy, je živě kresleno, a rozmluva Dorotky Rosavou, která posilá Dorotku v půlnoci na po- praviště vytrhnout Švandu z moci zlých duchů, má účinnou náladu. V posledním aktu na pustých ladách pijáck hýření Švandy a Vocilky, moudrá slova starého dudáka Tomáše jsou působivým úvodem k fanta- stickému reji duchů pod šibenicí a zachráněn Švandy statečnou Dorotkou.
Dorotka Mošna Švanda Vocilka Rosavá Tomáš Kala
30 article
Máma-li potřebí k letnímu období výpravné hry, je „Strakonický dudák“ to nejlepší, co dosu divadlo k tomuto účelu vedle Maeterlinckova „Mo- drého ptáka“ našlo. Ovšem výpravná hra vyžaduje výpravy a nákladu, po té stránce nelitovala sprá- va tentokráte na českou hru peněz. Novou scenerii vytvořil Josef Wenig. Wenig úkázal již v kaba- retu Lucerně živý smysl pro scenické dekorační umění, a jeho první pokus na Národním divadle vypadl velmi příznivě. Pohádková architektura druhého aktu hýří barvami a exotickými útvary a síňí amutné princezny je jako živý sen z tisíce jedné noci. Barevné a lesklé kostymy baletního zástupu, pořízené dle Wenigových nákresů, pří- jemně se odlišují od únavné jednotvárnosti starší výpravy, a oděvy pohádkových figur, krále, prin- cezny, hostinského i elužek mají originální- pravu. Dekorace prvního aktu, téměř pohádkový les v němž se odehrává několik proměn, sjednoce- ných režií na jedno místo, je sice sám o sobě pěkně komponován, ale přece jen nestačí těm různým krajinným náladám, jež Tyl pro své pro- měny předpokládá. Lze pochopit, že pro výprav- nou hru, aby proměny nezdržovaly děj, je spojení proměn v jedno výhodné, ale stírá se tím onen rozdíl mezi pohádkovým a reálným světem, jenž působí v textu tak mile. V nové úpravě prochází po lesní louce napřed průvod sedláků, pak na ni rozmlouvá Kalafuna se Švandou. Kordulou a dět- mi, na to Švanda s Dorotkou a jejím otcem,a když je poledne, usíná tam Švanda, lesní panny polednice provádějí kolem něho svůj rej. (Ten re divěích těl v trikotech a modrých neforemných řízách není právě šťastnou vložkou]. Po poledni přichází Kalafuna Švandu hledat a říká, že to je Švandovo zamilované místečko, které však prý on.
Maeterlinckův Wenig Wenigův Tyl Švanda Kordula Dorotka Švandův lesní pannus
31 article
Kalafuna, rád nevidí, zvláště o polednách. A přece je to křižovatka, kterou prošlo ve chvilce půl ves- nice! Takových nesrovnalostí výpravy s textem zbylo několik — Vocilka na př. mluví o levém šosu svého kabátu a má krátkou bundu — a sce- lení proměn v jeden akt ruší někdy i dojem, když na př. po poledním kouzlu na louce téměř ve chvilce se objevuje večerní soumrak. Konečný výjev hry, scenicky opravdu těžký Švanda, sedící na šibenici v kole příšer, zdařil se pěkně. V temnu ozývá se skřehotání a skřeky jež z žabího skřehotu stoupají v ďábelský řev v černých mlhách, hemžících se stíny, vystupují na siném nebi obrysy čekanu se schoulenou po- stavou. Po tomto příšerném obraze, pohádkový les bílých kmenů, hořící rudým zlatem listí, vyvo- lává půvabnou náladu.“ Celkem scenická úprava osvěžila několik skvělými a pestrými obrazy pěkně tuto hre — o souhře však to říci nelze. Herci víc než jindy zanedbávají naprosto mluvené slovo a pře- hánějí za to do krajností násilnou mimiku, pro- dlužují umělé pausy a netěží z textu tolik, kolik poskytuje. Třeba že jedná se jen o výpravnou hru, není to ještě důvodem, aby souhra nebyla doko- nale vytříbena a náležitě produševněna, tím méně jsou dovolena extempore zcela arenního rázu. V tom ohledu starší způsob hry byl řádněji vypra- cován. Balet v druhém aktu oslnil zvlášť malé di- váky, jichž bylo v divadle hojně, a jeho tvůrce pan Berger, byl horlivě odměňován potleskem.
Švanda Berger
32 article
Kvapilova úprava textová usnadnila výpravua zvlášť ve scénách vil prospěla kusu. Hudební do- provod páně Kovařovicův byl orchestrem hrán tal hlučně, že se hercům ani úsilnou námahou nepo- vedlo jej překonat. Obecenstvo bylo se starou českou hrou na vý- sost spokojeno. „Strakonický dudák“ nahradí mu dojista dřívější výpravné hry a uvolní cestu jiným kusům staršího českého repertoiru, jež zbytečně zanedbáváme na našem jevišti.
Kvapilův Kovařovicův
33 article Hudba.
Hudba. + (Opera Měst. divadla Král. Vino- hradů.) Druhým svým vystoupením, pro něž zvolila si »Traviatu«, nepovznesla se signorina Bianca Bellincioniová nikterak nad úroveň svého výkonu v prvním večeru. Spíše byla pěvecká ne- hotovost její ještě patrnější v této opeře Ver- diově, která od představitelky titulní role žádá neúprosně přímo virtuosní zpěv. Potvrdilo se tu že hlas pěvkyně není zrozen pro úkoly vysokého sopránu a zvláště ne pro partie koloraturní O pravém koloraturním zpěvu nemůže býti řeči tam, kde jen násílím třeba hlas v tento úkol vpravovat. Přirozenost a bravurní lehkost kolora- tur je v tomto oboru nezbytnou podmínkou a t u B. Bellincioniové není splněna. Násilné vpra- vování hlasu do tohoto vzdáleného mu úkolu mělo pak neblahý vliv i na střední polohu, jejíž tóny se tříštily a třepily a způsobovalo i disto- naci, jíž zvláště citelně propadla celá závěrečná »scena ad aria« prvního dějství. Vnějším zjevem svým i hrou byla slč. Bellincioniová Violetton ne- srovnatelně šťastnější než svým zpěvem. Mládí pěvkyně, její štíhlá, pružná postava a sličná, vý- razná tvář, činily z ní Violettu řídké krásy.A
Traviata Bellincioniová Veradiov opera město . divadlo Král
34 article
dramatická akce její postavila na scénu opravdo- vou dámu velkého světa, oslňující svou elegancí i oslněnou svým okolím a jimající posluchače svým osudem. V prvních třech aktech »Traviaty poskytla nám pěvkyně malou přehlídku nejnověj- ších damských mod pařížských. V celku však nelze říci, že by dva večery Biancy Bellíncio- niové znamenaly nějaký umělecký profit. Vždyt na př. i titulní roli v »Traviatě« má vinohradské divadlo obsazenu domácí silou pěvecky rozhodně vyspělejší a hlasově partii více vyhovující než tato cizí pěvkyně-začátečnice. V obou večerech a zvláště ve »Traviatě«, dobře jsa disponován hlasově vynikl p. Drvota. V »Traviatě« pak do- cílil p. Čermák nebývalé intonační jistoty přesnosti. aš. + Čtyři mužské sbory (O. Březina: Zem? O. Theer: Oheň. R. Dehmel: U moře, Písei žatvy. od Ladislava Vycpálka, od něhož nedávno tamže vyšly »Tři smíšené sbory«, vydala Hudební Matice Ú. B. a sice partituru za K 2.50 (pro členy U. B. za K 2.— a 4 hlasy po 60 h, pro členy 50 h). Objednávky za hotové a za poštovné (20 h při objednávce partitury a hlasů, 30 h při obj. partitury) vyřizuje Hudební Matice Umělecké Besedy v Praze—II,, Jungmannova 39
Traviata Bellíncio Drvota Čermák O Březina O Theer R Dehmel Vycpálek Praha Jungmannův hudební Matica U moře K 2
35 article Modní hlídka.
Modní hlídka. (K moři. — Tollety. — Pláktě. — Střevíce.) Před dvaceti, ba ještě i před deseti lety bylo vzácností, jel-li někdo dolů na jih a to ještě byl to buď literát, nebo výtvarník, který tam jel studovat, pracovat a čerpat popudy k novým myšlenkám, nebo to kyl chorý, je- muž lékaři pobyt u moře doporučili. Dnes je tomu jinak. Dnes nejdou tam jen umělci a ne- mocní, nýbrž lidé zdraví, jdoucí ztráviti své prázdniny k moři pro zábavu a osvěžení, kte- ré v našem století kvapu a shonu není ani nejzdravějšímu na škodu. Je rozvržen malý (ač se zdá často velký) finanční plán, je pro- studován jízdní řád, po případě už i zamluven byt, zbývá jen otázka, čím naplniti cestovní koše, aby se nevzalo nic zbytečného a zase, aby něco nescházelo. Kde to pak v cizině shánět? Množství prádla, jež s sebou bereme, závisí ovšem od délky doby, kterou hodláme tráviti u moře. Pak, aby se nezapomnělo, dá- se hned za prádlem do koše koupací oblek se vším příslušenstvím, t. j. čapka, plášť a střevíce a teď nastane hlavní věc, volba šatů. Je sice pravda, že pestrá letošní moda pěkně by se vyjímala na bezbarvém písčitém po- břeží mořském, ale nesmí se zapomenouti, že slunce, které krásným barvám propůjčuje skvělost, je zároveň jejich nejúhlavnějším ne- přítelem a že na slunci obstojí jedině barva bílá, která vlastně, přesně vzato, ani barvou není. Proto je dobře dle toho se zaříditi vžíti — nechceme-li si barevné toalety zka- ziti — toalety pokud možná bílé. Není třeba se toho lekati. Kdo byl dole, ví, jak málo se tam bílé obleky špiní. Sukně, kterou u nás po druhém nebo třetím obléknutí nutno dáti do prádla, vydrží tam čtrnáct dní a déle. Právě tak je to s blůzami a zvláště, na čem je to ostatně nejpatrnější, se světlými střevíci. Nejpraktičtější jsou pro chůzi po pobřežním
Plákta