ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 271905e0-8fca-11dd-8b00-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 43 celkem · entity: place 69, org 13, person 85, work 13
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
I. června 1913. číslo 148.
4 article
ním a nemůže tudíž tohoto svého zvláštního postavení sama se vzdáti po způsobu dobro- volných městských školních okresů. Bylo tu- díž nutno městu, nesoucímu veškerý školský náklad věcný i osobní, vyhraditi zvláštní postavení ve školské správě. Přiřkl tedy zá- kon o dohlídce ke školám representaci města charakter školního úřadu správníhoa dozorčího, postavil purkmistra v čelo okresní školní rady a přiznal městu tolik zá- stupců v okresní školní radě, kolik bylo členů jiných. Avšak nový zákon snížil počet zá- stupců města v okresní školní radě na pou- hou třetinu všech členů a znehodnotil podstatně pravomoc městské representace ja- kožto úřadu školního, přikázav rozhodování v první instanci ve všech správních záležito- stech okresní školní radě a opatřiv tento úřad i určitým právem v záležitostech čistě ho- spodářských. Interpretace zákona byla pak dále na újmu práv městských. Postaraly se totiž vyšší úřady školní v praxi o to, aby téměř veškerá kompetenční práva i široká administrativa přesunuta byla na c. k. okr. školní radu,a městskému zastupitelstvu zůstaveny téměř výhradně jen povinnosti, takže město stalo se jen jakýmsi hospodářským správcem a vydržovatelem škol bez rozhodující- ho vlivu. Zkrátka řečeno vyvinula se praxí snaha vyšších úřadů školních, která směřovala a dosud směřuje k tomu, aby městské zastu- pítelstvo bylo pouhým vykonavatelem vůle okr. školní rady, kdežto naopak dle dosud platného právního stavu má správu školství obstarávati městské zastupitelstvo, jemuž qkr školní rada má býti toliko po ruce v do- hledu ke školám a u vedení školské admí- nistrativy.
5 article
Postupem času školská autonomie města Prahy stále byla oklešťována. Snížením počtu zástupců městských v okresní školní radě na pouhou třetinu členstva učiněn v omezován samosprávy počátek. Další citelné pohromy doznala školská autonomie, kdy r. 1875 vzate bylo městskému zastupitelstvu neomezené právo definitivního jmenování učitelstva kdy stanoveno, že městská rada vázána jest na pouhé terno okresní školní rady. Později zbaveno městské zastupitelstvo dosavadní autonomie v udílení dobrovolných učitelských přídavků a omezena práva, pokuď šlo o úpra- vu právních poměrů učitelek industriálních Dále odňat městské radě vliv při jmenován učitelstva ad personam do vyšší stupníce pla- tové na úkor jejího práva praesenčního a j.v Vytrvalá tato snaha c. k. dozorčích úřa- dů školních o seslabení autonomní pravomoe přezírá mimořádné poměry velkoměstsko správy, její obrovské povinnosti nákladovéa jest nejen příčinou častých konfliktů ale také málo příspívá k tomu, aby školství národní stalo se institucí oblíbenou v národě autonomně cítícím.
Praha
6 article
Městskému zastupitelstvu ponechávaj dozorčí úřady státní jen péči o hrazení škol- ských nákladů, ale všechny ostatní záležitost- reklamují pro sebe, předstírajíce ve všem element paedagogický a zabírajíce tak do své kompetence i takové ryze správní záležitosti jakou je na př. přijímání dítek z ci- zích školních okresů. školská samo- správa pražská doznala citelné pohromy ovšem i v ovzduší zápasů národně-politických kde samozřejmě silně působí i vlivy politické moci bez ohledu na platná práva samosprávy Takovou pohromou bylo i rozhodnutí ve spo- ru o přijímání dítek z cizích okresů, jímž vy- sloveno, že právo úřadního rozhodování ve věcech školských nenáleží do školské správy něstského zastupitelstva a že právo dispo- bice místnostmi školními náleží c. k. dozor- ším školním úřadům. Podotkneme-li, že spor veden byl o přijímání českých dětí z před- městí do pražských německých škol, poskytnutí místností nesystemisovaným, ně- heckým spolkem pro městské záležitosti Doukromě vydržovaným třídám, doufáme, že bude porozuměno, proč rozhodovaly asi v li- vy mimoškolské.
7 article
Autonomie školská omezována je dále c. k. úřady i v jiných oborech. Tak na př. při určování kompetence na obsazování míst správců škol. C. k. úřady osobují si právo bez vota městského zastupitelstva vyloučití již předem z konkursního řízení obsazovacího při školách dívčích vůbec učitelstvo mužské ačkoliv podle zásad základních zákonů stát- ních nelze z konkursu vylučovati žádnou způ- sobilou osobu učitelskou, nad tož celou uči- telskou kategorii. Zastupitelstvo města do- máhá se tu těžce oprávněného vlivu na pro- spěch učitelstva mužského, nechtějíc, aby jeho nepříznivý postup ještě více byl zhoršo- ván, nehledě ani k těžkým rodinným, sociál- ním i veřejným povinnostem a větším, by i jen fysickým schopnostem učitelů oproti uči- telkám.
8 article
Snaha po omezení autonomních práv šla tak daleko, že mířila i na výkon práva prae- sentačního, udílení dobrovolných přídavků dovolených učitelstvu. Jinak je však, jde-l o platební povinnost. Praha hradila až do roku 1905 všechen náklad na své školství ná- rodní sama. Vedle toho však v zemské při- rážce také náklad školský v ostatní zemi. Te- prve zemským zákonem z r. 1905 poskytnut Praze ze zemských důchodů příspěvek o dvou třetinách onoho okresního nákladu, který pře- vyšuje 10 školní přirážku k státním daním v Praze. Je to arci příspěvek tuze nepatrný. pouze asi 2% školských nákladů města. (Z poslední rok 86.000 K protí čtyřem milionům. kdežto Praha odvádí v zemské přírážce 11 milionů ročně na školství v celé zemi.) A pře- ce z tak nepatrného příspěvku zemského vy- vozuje se veliké omezení svéprávnosti měst- ského zastupitelstva; neboť bez výslovného souhlasu zemského výboru nelze vypraviti národní školství a vydatněji honorovati uči- telstvo nad pouhé zákonné minimum, ač-l nechce Praha při zvýšené péči o lepší vy- budování svého školství příspěvku zemského vůbec se zříci.
Praha Praga
9 article
Jak patrno, je autonomní vliv městského zastupítelstva pražského na správu národního školství silně a vytrvale omezován. Praha má nesporně vysoký význam a zvýšené úkolyv české kultuře školské. Praha vskutku je „svě- domím kulturních potřeb celého národa“ stojíc v popředí školského ruchu a školských reforem, zasluhuje, aby jí zachován byl plný nezkrácený vliv na veškeru správu školských záležitostí. Jsme vděční nadšenému a zkušenému autonomistovi dru. Horákovi za jeho upozor- nění, jehož zajisté povšimnou si všichni, kdož pověřeni jsou vedením české politiky škol- ské. Zachovati a vydobýti Praze zvýšenou míru školské samosprávy, toť je počátek zdo- konalení české školské autonomie vůbec. Budeme míti ještě příležitost obírati se zde druhým oddílem znamenitého spisu dra Horáka, který líčí v přehledu všechnu veli- kou, úctyhodnou kulturní práci města Prahy na roli školské. Potom tim jasněji vynikne. jak neudržitelným je dosavadní svévolné, ne- potřebné, neužitečné a mechanicky, schema- tickou byrokratickou praxí podnikané ome- zování vlivu representace našeho král. hlav města Prahy, kteréž pro svůj výjimečný vý znam v českém školství zasluhuje zvýšené néče a ochrany našich školských politiků. F. V. Moravec.
Horák F V Moravec Praha
10 title
Ženské hnutí.
11 article Dívčí skaut.
Dívčí skaut. Ústřední spolek českých žen“ přehlížel na 14. valné hromadě svou výroční činnost. V posledním roce honosí se novým činem, který je pro další ži- vot naší dívčí mládeže vysoce významným. Dívět odbor spolku byl obnoven a postaven na široký základ demokratický. Pořádá dívčí besídky, zasvě- cuje se do ženského hnutí, soustřeďuje dívky všech stavů a zaměstnání a připravuje dívčí dorost k bu- doucím povinnostem k sobě, k rodině i veřejnosti Věc ta je dalekosáhlá a mnohostranná. Nelzeji vyčerpati najednou. Dnes chci pojednati jen jednom směru, o skautu, který vepsal si odbor dív- čí ve svůj program. Náleží k povinnostem, které dívky plní k sob samým. Význam skautingu lze stručně shrnouti asi tak- to: znamená organisaci mládeže a samosprávu, se- bekázeň, všestranná cvičení tělesná, rozumová mravní. Pro hochy jeví se tábořením v přírodě turistikou, spoléháním na sebe, pomocí blížnímu žádá: konej dobro, varuj se zlého, vrať se k pří- rodě, pomáhej si sám. Tato vnitřní mravní výchova a sebevýchova je tím nejcennějším co skautism v sobě chová. To je jeho základ. Ten základ je ne- zbytným požadavkem pro všechnu mládež, mužskou i divčí. Otužování a výcvik tělesný je nezbytným jeho doplňkem, neboť zdravý duch vyžaduje zdravé tělo. Zdravý duch posiluje také tělo a toto pod- poruje sílu ducha navzájem. V tom je tajemství skautingu. Ale právě ten fakt, duševní základ všem společný, vyžaduje zevní projev jiný u hochů a jiný u dívek. V tom odchyluje se útvar dívčí od mužské- ho. Proto mluvíme o dívčím skautu.
12 article
Skaut rozšířen je téměř po celém vzdělaném světě v různých útvarech. U nás přirozeně nalézá skauting připravenou půdu. Tužení těla a sebe- kázeň uvedl v život „Sokol“, turistiku a sblížení s přírodou žádá moderní život sám V dnešním suchopárném žití, každý touží po oddechu, vzpružení a vzrušení a je zapotřebí trochu romantiky a dobrodružnosti, která osvěžuje a zpe- střuje tento všední, mechanický běh odměřeného. ztísněného života. Člověk moderní, každý, je vzrů- stající dělbou práce tísněn na úzký okruh činnosti a hledá nutné, osvěžující dojmy. Proto má krása přírody a volnost takový půvab, zejména pro mla- dého ducha. Tím větší půvab, čím nepoutavější je a čím bezprostřednějších a neočekávaných dojmů je účasten. Tu jako všude opět hůře na tom jsou dívky, které jsou spoutány předpisy a vyměřenými cestami a formami. A přece je dívkám potřebn posíliti a otužiti zdraví k těžkým zápasům, k samo- statnosti vyhraniti a zoceliti svou povahu, rozumně zušlechtiti své city přímými vjemy mocné přírody a vyrovnati působení jednotvárného zaměstnání ať je to sludium nebo jiné povolání a práce. Vždy je jim potřebí oddechu, povzbuzení, osvěžení těla a hlavně mysli. Z toho vědomí vznikl náš dívčí skaut.
Sokol
13 article
Vůdcem českého skautingu pro hochy je u nát prof. A. B. Svojsík, vůdkyní prvého pokusuo dívčí skaut je paní Marie Popelková-Biliánová. O vzniku jeho sděluje sama mnohé v „Ženském Světě“ Ke skautu vůbec a divčímu zvlášť neměla žád- ného vzoru. Jen z toho, co prolétlo v denních li- stech sestrojila příslušnou osnovu. Píšer „Viděla jsem jen kolem sebe řady dívek bledinkých tváři. celoroční práce jejich v různých kancelářích, ob- chodech nebo školách, cítila jsem s nimi všechny ty nervy studiemi nebo jinou prací rozbolené a žhavá touha pálila v duši: jen ven s nimi, ven do božské přírody, jejíž dech sám již uzdravuje tělo duši... Co potřeba je hochům, totéž potřebují i dívky... Dobrá matka nezkrátí žádné dítě... A tu sama vnucovala se na pomoc myšlenka dívčího skautingu. Což nebylo by lze opatřiti těmto dívkám pobyt v lese, při živné stravě v nejskromnějších ostatních potřebách, jak je předpisuje skauting?
profesor A B Svojsík Popelková Biliánová
14 article
Cil tu byl vytčen, ale cesta k němu! Profesor Svojaík byl se svou družinou již v lesích. Čas kvapil a nezbyla než svépomoc: vydupati ze země osnovu a vědomí ducha a podstaty skautingu vů- bec... Novinami proběhla stručná výzva. Na ráz přihlásilo se 30 dívek a dívčí skaut postaven takte péčí „Ústředního spolku českých žen“ před veřej- nost. Ubytoval se v chotouňském dvorci, prostřed lesů jilovských. A dařilo se mu dobře, a obstál čestně... První příbytek prvních českých skautek byl tak prostinký, jak jen býti mohl. Stěny stanů byly nahraženy pouze zdmi. A přece — co jas- ných chvil a jásavého veselí užila tam malá dru- žína, vesměs vzdělaných dívek, i přes nepřízeň po- časí. Božská příroda působí dojmy opojnými na duši lidskou a zvláště toho, jenž je oloupen o její prostředí. Ale to jásavé veselí, tryskající radostnými projevy čisté duše, jest v té míře možno jen v dru- žině mladých, zdravých, vzdělaných a bezstarost ných dível.
Svojaík
15 article
Ukázalo se plně, že mládeži naší je potřebno. vytrhnouti se na čas ze své práce a stálých zvyklo- stí, ba i z prostředí rodinného, odepříti si měkkého pohodlí, podříditi se z dobré vůle jiné kázni a způ- sobu života a zvykati tak vlastní zodpovědnostia samostatnosti. A to vše může poskytnouti zdravý skauting, bude-li přizpůsoben našim potřebám veden svérázným duchem českým Jako vyrostl skaut dívčí u nás z potřeby a vy- hověl pro počátek svému účelu v mezích daných. soudím, že je na nejlepší cestě k vytčenému cíli. osvěžiti, ozdraviti českou dívku tělesně i duševně. Jeho vůdkyně je si vědoma, že organisace bude se vyvíjeti, doplňovati a sama naznačuje některé body ve svých článcích. Ale zdravý základ tu je položen a za ten vděčíme její energil a osobní obětavosti. Krásný, téměř ideální vzor skautu v duchu na- šem slovanském podal ve své knize pro mládel „Sám sobě pomáhej“. V. J. Němirovič-Dančenkoo.
Krásná Němirovič Dančenkoo
16 article
Nikde dosud nenalezla jsem tak svěží, pravdivé hluboké vystižení toho co naší mládeži se nedo- stává, čeho je jí třeba, po čem touží: přirozený prostý život v přírodě a kterak lze chybu spo- lečností páchanou napravovati a opatřovati mlá- deží co je jí třeba. A snad po žádné knize ne- sáhne mládež tak ráda jako po této povídce, která z duše jí mluví a pro její duši je psána. škody, které způsobují nezdravé sociální po- měry, jednostranné pěstění duševní kultury u mlá- deže, nutno nevyhnutelně vyrovnávati pěstěním kultury těla, příměřenou životosprávou. Odhoditi okovy všednosti, rozevříti ducha sevřeného úsil- ným studiem, prchnouti z hluku města do volné přírody, osvěžiti a zotaviti mysl i srdce širokými rozhledy, naplniti nitro lidské prostorami a krásou, a vzletem sebevědomi, to jest touhou mladé vní- mavé duše, to jest co vyplývá samo ze student- ského života, snažícího se o volnost, svobodu proto skauting je v prvé řadě pro mládež studující. Vedle takovéto duševní i tělesné vzpruhy ie za- potřebí jistý způsob dobrodružnosti a romantiky zejména mládeži zaměstnané již v jednotvárné čin- nosti zvoleného povolání, ať kancelářské neb jiné tělesné. I této potřebě vyhoví nejlépe, skautism. Kdyby ničeho jiného neposkytoval, bylo by dosti.
17 article
Ale jsou tu mnchem cennější hodnoty než jen zotavení. Je tu hluboký moment výchovný, spo- čívající v organisaci a vysoká cena ethická mravní sebekázně a probouzení duchovní kultury osobní. Co tím říci chci, lépe poví krásná slova pro. Dvorského, jimiž v knížce „Hory“ na srdce klade naší mládeží alpism a turistiku vůbec. Vystihuje plně to, co pro duchovní kulturu osobní může vy- konati správně založený a vedený skauting. Řeší tím zároveň otázku ženskou, otázku poměru muže a ženy, která začíná poměrem dívky a hocha, či lépe, řeší otázku rozdílů obou, která způsobuje dnes největší obtíže skautu dívek. Musíme právě vychovávati nové, lepší lidi, aby těch obtíží ne- „Ne v emancipaci leží budoucnost ženy, alev tom, aby se stala muži osvědčenou přítelkyní. Až po dnešní dny, s malými výjimkami, byla mu jedi- ně milenkou. Příčina však, že povznášející přátel- ství [mezi mužem a ženou) bylo vždy jen výsadou lidí vynikajících, spočívá v nemalé míře v tom, že dosud nebylo půdy, na níž by mohlo častěji vykvésti a na níž by našlo podmínky, jaké pro přátelství mezi muží jsou nezbytny. Za takovou půdu pokládám Alpy a alpinismus . . . Jak málo jest lidské poslání jeho chápáno, poučují nás alp- ské romány, které dosud vyšly. Všechny jsou zbu- dovány více méně na nějaké historii lásky, a ani jeden se nedotýká, byť i jen přibližně, pocitů, jaké musí muže a ženu uchvátiti v přírodě velehorské. totiž pocity věrného kamarádství a přátelství.
Dvorský Hora Alpa
18 article
Ale jaká musí býti žena, která má se sláti rovno- cennou kamarádkou takového muže? Není-liž nutno, aby se naučila osvobozovati se od tisícerých malicherností, jimiž úzkoprsé, šablonovité vycho- vání stále ještě pokládá za nutné, obtěžovati do- růstající ženské pokolení? Není-li nutno, aby svým stupněm vzdělání, svými životními názory se při- blížila vlastní bytosti mužově? Mohl by muž. zvláště alpinista, na svoji osobitost tak hrdý, po- kládati za hodnou svého hlubokého přátelství by- tost, která nemá svérázného charakteru? A tak neodolatelnou silou doléhá na nás poznání, že jen ta žena může býti muži rovnocennou přitelkyní. která dojde k přesvědčení, že také její bytost má cenu a právo k činnosti. Ona se musí odtrhnouti od tisícerých pout konvenience, ona musí žíti své- mu nejvlastnějšímu přesvědčení, bez ohledu na to. že bude dělati věci, které se „pro dámu nehodí““ „Muže vůbec, alpinisty zvláště, přítelkyní může býti jedině „volná žena“, v plném, ale též nej- lepším významu slova. Má-li v duši vzniknouti a vyvinouti se odpor k všednosti, jest k tomu po- třebí tří podmínek: mládí, vzdělání a volnosti Volnost a vzdělání podmiňují se navzájem...
19 article
Naše mládež trpí nedostatkem volnosti a vzdě- lání právě v kritické době, kdy začíná se krysta- lisovati její povaha... Právě v této době musí při- jíti mladý člověk do hor, mezi rozeklané skaln stěny, do ponurých žlebů a v zamlklá platenu. musí přijíti nespoután, s -dostatečně vyvinutým rozumem, aby pocítil, jak je tu vše obrovské, ve- liké, silné, aby tato ohromnost, moc a síla vnikla v jeho duši, aby v něm vzbudila velké myšlenky A velkých myšlenek je naší mládeži třeba. „Infe- riorita , kterou nám jiní předhazují, nepramení leč v tom, že naše mládež vyrůstá v malicherno- stech, v názorech, že práce je nutné zlo a mělké zábavy rozkoší .. Jestliže mládež vůbec poskytuje málo naděje na vybřednutí z prostřednosti, daleko horší po- měry shledáváme, obrátíme-li se k mládeži žen- ské. Vzdělání a svobody je potřebí dívce . . .. Žádný člověk nenarodí se svoboden, nýbrž jen s určitou schopností k svobodě, tato schopnost však potřebuje vývoje. Oné znalostí a vážnosti k zákonu, onoho sebeovládání, jaké jest nezbyt- nou podmínkou pravě volnosti, nelze dosáhnouti nikdy bez námahy, zřídka kdy bez pochybení vždy jen cvikem.. Te, co bylo řečeno o alpinismu, lze říci o skau- tingu, představa sebevědomého alpisty značí tu nojem nového muže, jak jej má vychovati skaut Toho nového silného muže bude vážiti si a jemu své přátelství věnuje dívka, chápající a účastníe se dívčího skautu. V dosahování toho cíle, vyma- nění vlastní osobnosti ženské z pout naučené vnucené konvenience viděla bych pravý vnitřní význam skautu a přála bych si, aby tím směrem veden byl již od počátku, silně a účelně i v úzkých dnes daných možnostech. Aby heslem mu bylor oprostěním k duchovní kultuře osobnosti. Olga Stránská.
Stránská
21 article Literatura.
Literatura. (Na ouvrati.) Literární život na Moravě počíná se v posledních letech usilovněji organiso- vati a je si jen přáti, aby tento utěšený rozkvět vinou některých činitelů nevzal záhy za své. Prin- cip, na jehož základě vzniklo nedávno „Moravské kolo spisovatelů a který se rázem stal předmětem ostré diskuse mezi prof. Holým (jednatelem Kola) a drem. Hýskem (viz feuilletony „Zvonu“), je hlav. ním kamenem úrazu. Činným členem „Kola“ může se státi toliko spisovatel, který se prokáže do- movským listem z Moravyl Zní to jako vtip a mezi vzdělanými lidmi čpí to starým zpátečnickým separatismem.
profesor Holá Hýsek Morava
22 article
Touto poznámkou, kterou píšeme na okraj „al- manachu moravského kola spisovatelů“ (který po názvem „Na ouvrati“ vyšel právě v Brně, nákl. vlastním, str. 122 za 2.50 K) nechceme naprosto zastříti dojem z vlastního potěšitelného úkazu, kte- rý nalézáme v přítomné publikaci. Jestliže jsme almanach dlouho obraceli v rukou s nedůvěrou. byli jsme jistě překvapeni, když jsme si dodali od- vahy a počali jej čisti. Neodvažujeme-li již jeho absolutní hodnoty, kterou přináší, můžeme aspoř relativně, srovnáme-li jej na př. s podobnou po- slední premií našeho „Máje“ (almanach „Praha“). souditi o něm příznivě. V provolání „Kola“, které do almanachu vloženo, čteme tyto programové věty: „Vedeni ideálními snahami o povznesení ci- tové kulfury rázovitého lidu moravského, o roz- květ slovesného umění a písemnictví českého ná- roda na Moravě, moravští spisovatelé belletristé založili vlastní spolek. Vyšlí z lidu, chtějí mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechto- vati je. Atd.“ Již z těchto slov je patrno, že zlma- nach není mluvčím některého zvláštního literárního směru, určité literární školy, nýbrž chce uskuteč- niti to, po čem se dávno volalo a co se vynořilo jako problém celé literární Moravy, hlavně v době, kdy znovu přetřánána otázka t. zv. moravského separatismu: jako problém umění krajového. V tomto smyslu pedaloce almanachu „Na ouvrati“ pro- jevila svým pozorným výběrem (redaktory byli O
Brno Praha Morava Na ouvrat
23 article
Bystřina a St. Kovanda) mnoho dobré vůle, která by ovšem bývala zůstala neplodna, kdyby neměla po ruce vskutku dobrý materiál. Tvářnost dnešní literární Moravy byla tu vykreslena do všech zá- važných, vyčerpávajících detailů, pokud daly se podříditi základní ideji celku. Stará i nejstarší generace podala si tu ruce s nejmladší a celkem není propastí mezi nimi. Rázovitost různých krajů a lidových postav moravských vyličují příspěvky prosaické, které aspoň kvalitou mají převahu. Po- roruhodné jsou mezi nimi příspěvky: Zachara Mi- rona: „Šel jsem cestou kamenitou...“, kde nás překonává svou životní silou prostě vylíčený do- kument obětavé lásky ženiny z horského kraje severomoravského; Gabriely Preissové črta „O van- drující dušičce“, v níž je nakreslena klassická po- stava autorčiny babičky, veliké a filosofické ženy z lidu, které jsme v tak hluboce klidném vystižení v celém životním díle naší romanciérky ještě ne- poznali, Ozefa Kaldy rapsodie „Z Valašska“; Břeň- ka Otýna „Krev“, obraz z moravského venkova, kde žijí potomci Českých bratří: a konečně grotesky Floriána Čabouna „Pohřeb“ a O. Bystřiny „Kuřák““ Pozoruhodná je i dramatická práce „Rozina Majtá- nová“ M. Beňy; pokouší se o historickou hru z doby, kdy Jezuité na Moravě potlačovali poslední zbytky víry českobratrské (z poč. XVIII. století) kresli zajímavou postavu vášnivé, stárnoucí dívky,
Bystřina Kovanda Zachar Preiss Kalda Břeň Otýn Čaboun Rozina Majtý Morava Valašsko horský kraj
24 article
která pro milence zradila celý sbor i se svým otcem; technicky vyspělá je scéna poslední, která čistě dramaticky zkouší představiti spor mezi city rodinnými a milostnými v duši hrdinčině. Z poesie nejlepší jsou verše Jakuba Demla, dvě básně,z nichž zvláště druhá, „Dnes líto mi země“, překy- puje něhou v soucftění s přírodou, v němž mysti- cké prozáření hmoty blíží se svým vykoupením ze všech těžkých pout časnosti oněm nebeským blaženstvím, v nichž tonuli první křesťanšti mysti- kové. Nemůžeme odolati, abychom necitovali aspot tyto veršen Dnes líto mi Země: tváře jí boří, kamsi v neznámo se dívá, zdali obláček se někde nevynoří — kde se jen skrývá?
Deml
25 article
Dnes lito mi Země: rty má rozpukány žizní, pot se jí po skráních řine, prsa se jí dmou — och, jakou trýzní,. doufajíc, hyne... Ubohé dítky mé, stébla a kvítí: co se to děje s vámi? matka vás nepoznává, oči tak horečně vám svítí — atd. Ostatní poesle roste tu ve stínu dvou, sna nestejně, ale přece jen velkých: Otakara Březiny Petra Bezruče. Vystupují tu Březinovi epigfon R. Bojko a F. Taufer, a k témuž mistru hlásí se svým příspěvkem i St. Cyliak. Čistě bezručovská je Píseň M. Kurtova. Zajímavá je také baladická rapsodie Bed. M. Beneše, která čerpá účinně z ba- ladického umění lidového. Celkem je jiso, že naše literární Morava žije. že se v ní pracuje. Třebaže v almanachu vystu- pují konvenění novelisté, dovedli ku podivu někteři z nich nás příjemně překvapiti zralými a chutnými plody: opravdová vůně Moravy naplní z nich duš čtenářovu. Pomyslíme-li v tomto případě na loň- ský almanach Máje, který s pyšným názvem „Pra- ha“, vyzdoben a vyparáděn dřevorytovými slad- kostmi páně štáflovými, zůstal, bohužel čí bobudík obmezen na členstvo spolku, vidíme teprve, jak u nás se již přežila tato literární naše instituce. kdysi vůdčí. Chystá se: Prof. T. G. Masaryk dokonči dílo: Rusko a Evropa.
Březina Petro Bezruč R Bojko F Taufer Cyliak M Beneš profesor T G Masaryk Morava Rusko Evropa
26 article Bibliografie.
Bibliografie. Kamil rytíř Lhoták: „Soubor prací n památku sedmdesátých narozenín prof. dra. Karla Chodounského. V Pra- ze, Spolek českých lékařů. G. Freytag: Generalkarte von West- Russland und den angrenzenden Län- dern bis Wien u. Budapest — 1: 1.500.000. Wien, Verlag von Artaria Co. Preis 1.80 K. Die Eisenbahnen des Europäí- schen Russland mit Teilen der an grenzenden Länder und Kleinasiens Wien. Verlag von Artaria 8. Co. Dr. Karl Peucker: Politische Úber sichtskarte des Europäischen Rus land mit Tabellen politisch-stati sti scher Verhältnisse. Mastab 1:6,000.000 Wien, Verlag von Artaria . Co Die Schematisch - statistis eh Úbersichtstafel der k. u. k. Kriegs. marine. Triest-Wien I., Verlag M. Quidde vorm F. H. Schimpfí MUDr. Richard Adamík: Síla vůle a ži voťní energie. (Otázky a názory. Čís. XXXIV.) Na Král. Vinohradech, Jan Laichter. Cena 2 K. O. Novotný: Maliřství pokojů. (Umění řemesla. 9.) Na Král. Vinohradech, Jan Laichter Cena K 3.20. Ferd. de Giorgi, Ferd. L. Musil: „Domácía zelinářská zahrada s dodatkem „O pě- stování květin v zahradě i v domácnosti.“ Council Bluffs (lowa). De Giorgi Brofhers. Cena 75 centů Str. Ed. Martinov: Malé Karpáty a Biel Hora. V Olomouci, R. Prombergr. Cena 60 b. Almanach knihařů, ozdobn íků, pouzdrařů a kartonážníků českoslovan- ských. 1914. Redaktor: Jan Sajal. V Praze, Svar knihařů a příbuzných odvětví. Almanach lázní, léčebních míst a letních sídel českých jakož i vý- značných lázní zahraničních. V Praze Sdružení českých lázeňských lékařů. Cena 1 60 h.
Kamil Lhoták profesor doktor Karel chodounský G Freytag Peucker Rus Quidde Schimpfí MUDr Adamík Král Laichter Novotná Maliřství Giorgi Ferd L Musil R Prombergr Jan Sajmout Wien Biela Hora Olomouc Praha spolek český lékař Wien u . Budapest Verlag on Artaria Company Preis 1.80 desátník Europäí Verlag on Artaria český lázeňský lékař Generalkarte on West Russland und den angrenzenden Län Länder und Kleinasien Wien Politische Úber die Schematisch Wien I Verlag M Council Bluff
27 article
Šulcův stručný průvodce hlavníc měst v Evropě: 1. „Antverpy“. 2. „Benátky 3. „Brémy“, 4. „Brusel“, 5. „Cáchy“. 7. „Hamburk 8. „Kolin n. R.“. 9. „Ostende“. 11. „Terst“. Praze, Čeněk Šule 8e spol. Cena svazku 25 h. Šulcův illustrovaný průvodee I. „Turin“ 90 h, II. „Lipsko' 90 h, III. „Haag“ 90 h. IV. „Amsterdam“ 1 K 20 h. V. „Rotterdam“ 60 h VII. „Ženeva“ 60 h. VIII. „Luzern“ 60 h, IX. A— „Řím 4 K. XII. „Milán“ 1 K 20 h. XIII. „Ber 60 h. XVIII. „Neapol a okolí“ 2 K, XX. „Florencie“ 1 K 60 h. XXVII. „Benátky a okolní ostrovy XXXIII. „Dalmacie a Bosna s Hercegovinou“ 3 k XXXX. „Drážďany“ 1 K 20 h. V Praze, Čeněk šule 8. spol. Ph. dr. Jos. Bělohlav: Podrobné mapy ze- míkoruny české v měřítku 1 : 75.000. V Pra- ze, F. Topič. Cena 1 K. Dr. Justin V. Prášek: Babylonie koléb kou dějin. (Světová knihovna č. 1076—1078.) Praze, J. Otto. Cena 60 h. G. Preissová: Břízky. XII. (Sebrané spisy. V Praze, J. Otto. Cena 2 K 40 h. Jaroslav Vrchlický: Z hlubi n. (Básně.) Novo souborné vydání básnických spisů Jaroslav Vrchlického. Svaz. I. V Praze, J. Otto. Cena 2 40 h. Spisy Antona Pavloviče Čechova: Slabé po- vahy. Díl V. (Ruská knihovna LXIV.) V Praz J. Otto. Cena 2 K 80 h. Arbes: Romanetta. (Sebrané spisy XXXV.) V Praze, J. Otto. Čena 3 K Dr. Otto Polák: Dojmy lékaře z bal kánské války. — Dr. Fr. T. Kostelecký: nemocech, stáří a stárnutí národ (Lidové rozpravy lékařské. Čís. 116.) V Praze, Otto. Cena 90 k. epe: O. B. Pna: Cosuanie Ckanp Cepöc B. H. Hr, Tororpadi T-Ba. M. M. Mamcoa. IIšna 10 Kopšen. Pro cestu n
Šulcův doktor Jos V Prášek Otta G Preissová Vrchlický Pavlovič Čechův Slabá Arbes Romanett Otta Polák František Cosuanie M M Mamco Evropa Antverpy Benátky Brémy Brusel Cáchy Hamburk Ostende Terst Praha Turin Lipsko Haag Amsterodam Rotterdam Ženeva Lucern Řím Milán Neapol Florencie Dalmacie Bosna Hercegovina Drážďany Babylonie H . Hradec Tororpadi T Čeněk O . B IIšna 10 Kopsit
33 article VODOVODV A PUMPi
VODOVODV A PUMPi o města, statky, hospodářství atd. staví Akc. spo- lečnost První moravská továrna na vodovody a pump ANT. KUNZ v Hranicích na Moravě. Sklady pro Čechy: Praha, Ellčina tř.5. Prosp- zdarna k žádejte ve všech drog. a mater. obchodech
Kunz Hranice Morava Čechy Praha
36 article MARODNí IS
MARODNí IS vycházející dvakrát denně. „NÁRODNÍ LISTY“, s jichž jménem a histori nerozlučně spojena jest památka nejskvě- lejších jmen národa, jako Sladkovského, Julia a Eduarda Grégra, Hálka, Nerudy Svatopluka Čecha atd., jsou nejen reprezen- tativním orgánem české svobodomyslné in- teligence, nýbrž také jedním z hlavních or- gánů nového Slovanství. Slovanství bratr- ské lásky, snášelivosti a opravdové vzájem- nosti všech členů velké slovanské rodiny. NÁRODNÍ LISTY“ jako největší český a ne- odvislý list vycházejí od roku 1860 a jsou nejrozšířenějším a nejstarším svobodomysl- ným a pokrokovým časopisem národa če- ského zde i za hranicemi království. Zábavná příloha nedělního čísla těší se velíké oblibě, a jelikož si „Národní Listy“ dobyly čestné místo mezi nejlepšími a nejrozšíře- nějšími listy slovanskými, staly se populár- ním listem rodinným.
Sladkovský Julio Grégr Hálek Neruda Čecho
37 article
Hlídka z kulturního života přináší články vě- decké i populárně vzdělávací ze všech oborů od vynikajících vysokoškolských pro- fesorů a i jiných znamenitých pracovníků na poli vzdělávacím. Mimo to otiskuje kri- tické přehledy literatury domácí i cizí. Naše pravidelná „Kulturní hlídka“ má nahraditi každému veřejné vzdělávací přednášky, uni- versitní extense a pod. NÁRODNÍ LISTY“ informují své čtenáře ve- lice rychle a spolehlivě, soustavně a pře- hledně o všem, co nás jako Čechy a Slovany vůbec zajímá. Ve zvláštních přilohách, vě- novaných nejnovějším zjevům z oboru pí- semnictví, vědy, umění, školství, duševnía tělesné výchovy národa, sportu atd., uvždo- mují na slovo vzatí odborníci a vědci čte- náře „Národních Listů“ o všem, co pozor- nosti zasluhuje. Národohospodářská rubrika vedena jest osvědčenými odborníky a pojednáváo aktuálních otázkách, jež týkají se uplatnění a zvelebení naší hospodářské i finanční síly jak v Rakousku, tak i na trzích světových vůbec.
Hlídek Čechy Rakousko
38 article Každý předplatitel „N. L.“
Každý předplatitel „N. L.“ obdeží dva veliké listy denně. Na „Národní Listy“ ranní a večerní (v5 hodin večer) předplácí se: v Praze v administraci na měsíc . . . . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . . . . . 6 k s dvojí donáškou na měsíc . . . . . . . . . 2 K 54 h na čtvrt leta . . . . . . . . 7 K 62h Ve filiálkách pražských na měsíc . . . . . . . . . 2 K 30h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . . . . . . . sh Jednotlivá čísla večerní prodá- vají se za . . . . . . . Ve filiálkách venkovských: s jednou zásilkou s dvojí zásílkou na měsíc . . 3 K 20 h . . . . 3 K 80 h na čtvrt leta 9 K 60 h . . . . 11 K 40h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . . . . . . .. Jednotlivá čísla večerní prodá- vají se za. . . . . . .. 10h Na venek poštou: v Rakousko-Uhersku 3 K 20 h na měsíc . . . . . . . . . na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h s dvojí zásílkous na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80 h na čtvrt leta . . . . . . . 11 K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zá- silkou: do Německa . . . . . do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Turecka, Anglie, na Černou Horu, do Bulharska, Rumunska, Ruska a do Srbska
Praha Rakousko Uhersko Německo Amerika Francie Švýcarsko Bela Turecko Anglie Černá Hora Bulharsko Rumunsko Rusko Srbsko Italia