2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
I. června 1913. číslo 148.
4
article
ním a nemůže tudíž tohoto svého zvláštního
postavení sama se vzdáti po způsobu dobro-
volných městských školních okresů. Bylo tu-
díž nutno městu, nesoucímu veškerý školský
náklad věcný i osobní, vyhraditi zvláštní
postavení ve školské správě. Přiřkl tedy zá-
kon o dohlídce ke školám representaci města
charakter školního úřadu správníhoa
dozorčího, postavil purkmistra v čelo
okresní školní rady a přiznal městu tolik zá-
stupců v okresní školní radě, kolik bylo členů
jiných. Avšak nový zákon snížil počet zá-
stupců města v okresní školní radě na pou-
hou třetinu všech členů a znehodnotil
podstatně pravomoc městské representace ja-
kožto úřadu školního, přikázav rozhodování
v první instanci ve všech správních záležito-
stech okresní školní radě a opatřiv tento úřad
i určitým právem v záležitostech čistě ho-
spodářských.
Interpretace zákona byla pak dále na
újmu práv městských. Postaraly se totiž vyšší
úřady školní v praxi o to, aby téměř veškerá
kompetenční práva i široká administrativa
přesunuta byla na c. k. okr. školní radu,a
městskému zastupitelstvu zůstaveny téměř
výhradně jen povinnosti, takže město
stalo se jen jakýmsi hospodářským správcem
a vydržovatelem škol bez rozhodující-
ho vlivu. Zkrátka řečeno vyvinula se praxí
snaha vyšších úřadů školních, která směřovala
a dosud směřuje k tomu, aby městské zastu-
pítelstvo bylo pouhým vykonavatelem vůle
okr. školní rady, kdežto naopak dle dosud
platného právního stavu má správu školství
obstarávati městské zastupitelstvo, jemuž qkr
školní rada má býti toliko po ruce v do-
hledu ke školám a u vedení školské admí-
nistrativy.
5
article
Postupem času školská autonomie města
Prahy stále byla oklešťována. Snížením počtu
zástupců městských v okresní školní radě na
pouhou třetinu členstva učiněn v omezován
samosprávy počátek. Další citelné pohromy
doznala školská autonomie, kdy r. 1875 vzate
bylo městskému zastupitelstvu neomezené
právo definitivního jmenování učitelstva
kdy stanoveno, že městská rada vázána jest
na pouhé terno okresní školní rady. Později
zbaveno městské zastupitelstvo dosavadní
autonomie v udílení dobrovolných učitelských
přídavků a omezena práva, pokuď šlo o úpra-
vu právních poměrů učitelek industriálních
Dále odňat městské radě vliv při jmenován
učitelstva ad personam do vyšší stupníce pla-
tové na úkor jejího práva praesenčního a j.v
Vytrvalá tato snaha c. k. dozorčích úřa-
dů školních o seslabení autonomní pravomoe
přezírá mimořádné poměry velkoměstsko
správy, její obrovské povinnosti nákladovéa
jest nejen příčinou častých konfliktů
ale také málo příspívá k tomu, aby školství
národní stalo se institucí oblíbenou
v národě autonomně cítícím.
Praha
6
article
Městskému zastupitelstvu ponechávaj
dozorčí úřady státní jen péči o hrazení škol-
ských nákladů, ale všechny ostatní záležitost-
reklamují pro sebe, předstírajíce ve všem
element paedagogický a zabírajíce tak do své
kompetence i takové ryze správní záležitosti
jakou je na př. přijímání dítek z ci-
zích školních okresů. školská samo-
správa pražská doznala citelné pohromy
ovšem i v ovzduší zápasů národně-politických
kde samozřejmě silně působí i vlivy politické
moci bez ohledu na platná práva samosprávy
Takovou pohromou bylo i rozhodnutí ve spo-
ru o přijímání dítek z cizích okresů, jímž vy-
sloveno, že právo úřadního rozhodování ve
věcech školských nenáleží do školské správy
něstského zastupitelstva a že právo dispo-
bice místnostmi školními náleží c. k. dozor-
ším školním úřadům. Podotkneme-li, že spor
veden byl o přijímání českých dětí z před-
městí do pražských německých škol,
poskytnutí místností nesystemisovaným, ně-
heckým spolkem pro městské záležitosti
Doukromě vydržovaným třídám, doufáme, že
bude porozuměno, proč rozhodovaly asi v li-
vy mimoškolské.
7
article
Autonomie školská omezována je dále
c. k. úřady i v jiných oborech. Tak na př.
při určování kompetence na obsazování míst
správců škol. C. k. úřady osobují si právo
bez vota městského zastupitelstva vyloučití
již předem z konkursního řízení obsazovacího
při školách dívčích vůbec učitelstvo mužské
ačkoliv podle zásad základních zákonů stát-
ních nelze z konkursu vylučovati žádnou způ-
sobilou osobu učitelskou, nad tož celou uči-
telskou kategorii. Zastupitelstvo města do-
máhá se tu těžce oprávněného vlivu na pro-
spěch učitelstva mužského, nechtějíc, aby
jeho nepříznivý postup ještě více byl zhoršo-
ván, nehledě ani k těžkým rodinným, sociál-
ním i veřejným povinnostem a větším, by
i jen fysickým schopnostem učitelů oproti uči-
telkám.
8
article
Snaha po omezení autonomních práv šla
tak daleko, že mířila i na výkon práva prae-
sentačního, udílení dobrovolných přídavků
dovolených učitelstvu. Jinak je však, jde-l
o platební povinnost. Praha hradila až do
roku 1905 všechen náklad na své školství ná-
rodní sama. Vedle toho však v zemské při-
rážce také náklad školský v ostatní zemi. Te-
prve zemským zákonem z r. 1905 poskytnut
Praze ze zemských důchodů příspěvek o dvou
třetinách onoho okresního nákladu, který pře-
vyšuje 10 školní přirážku k státním daním
v Praze. Je to arci příspěvek tuze nepatrný.
pouze asi 2% školských nákladů města. (Z
poslední rok 86.000 K protí čtyřem milionům.
kdežto Praha odvádí v zemské přírážce 11
milionů ročně na školství v celé zemi.) A pře-
ce z tak nepatrného příspěvku zemského vy-
vozuje se veliké omezení svéprávnosti měst-
ského zastupitelstva; neboť bez výslovného
souhlasu zemského výboru nelze vypraviti
národní školství a vydatněji honorovati uči-
telstvo nad pouhé zákonné minimum, ač-l
nechce Praha při zvýšené péči o lepší vy-
budování svého školství příspěvku zemského
vůbec se zříci.
Praha
Praga
9
article
Jak patrno, je autonomní vliv městského
zastupítelstva pražského na správu národního
školství silně a vytrvale omezován. Praha má
nesporně vysoký význam a zvýšené úkolyv
české kultuře školské. Praha vskutku je „svě-
domím kulturních potřeb celého národa“
stojíc v popředí školského ruchu a školských
reforem, zasluhuje, aby jí zachován byl plný
nezkrácený vliv na veškeru správu školských
záležitostí.
Jsme vděční nadšenému a zkušenému
autonomistovi dru. Horákovi za jeho upozor-
nění, jehož zajisté povšimnou si všichni, kdož
pověřeni jsou vedením české politiky škol-
ské. Zachovati a vydobýti Praze zvýšenou
míru školské samosprávy, toť je počátek zdo-
konalení české školské autonomie vůbec.
Budeme míti ještě příležitost obírati se
zde druhým oddílem znamenitého spisu dra
Horáka, který líčí v přehledu všechnu veli-
kou, úctyhodnou kulturní práci města Prahy
na roli školské. Potom tim jasněji vynikne.
jak neudržitelným je dosavadní svévolné, ne-
potřebné, neužitečné a mechanicky, schema-
tickou byrokratickou praxí podnikané ome-
zování vlivu representace našeho král. hlav
města Prahy, kteréž pro svůj výjimečný vý
znam v českém školství zasluhuje zvýšené
néče a ochrany našich školských politiků.
F. V. Moravec.
Horák
F V Moravec
Praha
11
article
Dívčí skaut.
Dívčí skaut.
Ústřední spolek českých žen“ přehlížel na 14.
valné hromadě svou výroční činnost. V posledním
roce honosí se novým činem, který je pro další ži-
vot naší dívčí mládeže vysoce významným. Dívět
odbor spolku byl obnoven a postaven na široký
základ demokratický. Pořádá dívčí besídky, zasvě-
cuje se do ženského hnutí, soustřeďuje dívky všech
stavů a zaměstnání a připravuje dívčí dorost k bu-
doucím povinnostem k sobě, k rodině i veřejnosti
Věc ta je dalekosáhlá a mnohostranná. Nelzeji
vyčerpati najednou. Dnes chci pojednati jen
jednom směru, o skautu, který vepsal si odbor dív-
čí ve svůj program.
Náleží k povinnostem, které dívky plní k sob
samým.
Význam skautingu lze stručně shrnouti asi tak-
to: znamená organisaci mládeže a samosprávu, se-
bekázeň, všestranná cvičení tělesná, rozumová
mravní. Pro hochy jeví se tábořením v přírodě
turistikou, spoléháním na sebe, pomocí blížnímu
žádá: konej dobro, varuj se zlého, vrať se k pří-
rodě, pomáhej si sám. Tato vnitřní mravní výchova
a sebevýchova je tím nejcennějším co skautism v
sobě chová. To je jeho základ. Ten základ je ne-
zbytným požadavkem pro všechnu mládež, mužskou
i divčí. Otužování a výcvik tělesný je nezbytným
jeho doplňkem, neboť zdravý duch vyžaduje zdravé
tělo. Zdravý duch posiluje také tělo a toto pod-
poruje sílu ducha navzájem. V tom je tajemství
skautingu. Ale právě ten fakt, duševní základ všem
společný, vyžaduje zevní projev jiný u hochů a jiný
u dívek. V tom odchyluje se útvar dívčí od mužské-
ho. Proto mluvíme o dívčím skautu.
12
article
Skaut rozšířen je téměř po celém vzdělaném
světě v různých útvarech. U nás přirozeně nalézá
skauting připravenou půdu. Tužení těla a sebe-
kázeň uvedl v život „Sokol“, turistiku a sblížení
s přírodou žádá moderní život sám
V dnešním suchopárném žití, každý touží po
oddechu, vzpružení a vzrušení a je zapotřebí trochu
romantiky a dobrodružnosti, která osvěžuje a zpe-
střuje tento všední, mechanický běh odměřeného.
ztísněného života. Člověk moderní, každý, je vzrů-
stající dělbou práce tísněn na úzký okruh činnosti
a hledá nutné, osvěžující dojmy. Proto má krása
přírody a volnost takový půvab, zejména pro mla-
dého ducha. Tím větší půvab, čím nepoutavější je
a čím bezprostřednějších a neočekávaných dojmů
je účasten. Tu jako všude opět hůře na tom jsou
dívky, které jsou spoutány předpisy a vyměřenými
cestami a formami. A přece je dívkám potřebn
posíliti a otužiti zdraví k těžkým zápasům, k samo-
statnosti vyhraniti a zoceliti svou povahu, rozumně
zušlechtiti své city přímými vjemy mocné přírody
a vyrovnati působení jednotvárného zaměstnání
ať je to sludium nebo jiné povolání a práce. Vždy
je jim potřebí oddechu, povzbuzení, osvěžení těla
a hlavně mysli.
Z toho vědomí vznikl náš dívčí skaut.
Sokol
13
article
Vůdcem českého skautingu pro hochy je u nát
prof. A. B. Svojsík, vůdkyní prvého pokusuo
dívčí skaut je paní Marie Popelková-Biliánová.
O vzniku jeho sděluje sama mnohé v „Ženském
Světě“
Ke skautu vůbec a divčímu zvlášť neměla žád-
ného vzoru. Jen z toho, co prolétlo v denních li-
stech sestrojila příslušnou osnovu. Píšer „Viděla
jsem jen kolem sebe řady dívek bledinkých tváři.
celoroční práce jejich v různých kancelářích, ob-
chodech nebo školách, cítila jsem s nimi všechny
ty nervy studiemi nebo jinou prací rozbolené a
žhavá touha pálila v duši: jen ven s nimi, ven do
božské přírody, jejíž dech sám již uzdravuje tělo
duši... Co potřeba je hochům, totéž potřebují i
dívky... Dobrá matka nezkrátí žádné dítě... A
tu sama vnucovala se na pomoc myšlenka dívčího
skautingu. Což nebylo by lze opatřiti těmto dívkám
pobyt v lese, při živné stravě v nejskromnějších
ostatních potřebách, jak je předpisuje skauting?
profesor
A B
Svojsík
Popelková
Biliánová
14
article
Cil tu byl vytčen, ale cesta k němu! Profesor
Svojaík byl se svou družinou již v lesích. Čas
kvapil a nezbyla než svépomoc: vydupati ze země
osnovu a vědomí ducha a podstaty skautingu vů-
bec... Novinami proběhla stručná výzva. Na ráz
přihlásilo se 30 dívek a dívčí skaut postaven takte
péčí „Ústředního spolku českých žen“ před veřej-
nost. Ubytoval se v chotouňském dvorci, prostřed
lesů jilovských. A dařilo se mu dobře, a obstál
čestně... První příbytek prvních českých skautek
byl tak prostinký, jak jen býti mohl. Stěny stanů
byly nahraženy pouze zdmi. A přece — co jas-
ných chvil a jásavého veselí užila tam malá dru-
žína, vesměs vzdělaných dívek, i přes nepřízeň po-
časí. Božská příroda působí dojmy opojnými na
duši lidskou a zvláště toho, jenž je oloupen o její
prostředí. Ale to jásavé veselí, tryskající radostnými
projevy čisté duše, jest v té míře možno jen v dru-
žině mladých, zdravých, vzdělaných a bezstarost
ných dível.
Svojaík
15
article
Ukázalo se plně, že mládeži naší je potřebno.
vytrhnouti se na čas ze své práce a stálých zvyklo-
stí, ba i z prostředí rodinného, odepříti si měkkého
pohodlí, podříditi se z dobré vůle jiné kázni a způ-
sobu života a zvykati tak vlastní zodpovědnostia
samostatnosti. A to vše může poskytnouti zdravý
skauting, bude-li přizpůsoben našim potřebám
veden svérázným duchem českým
Jako vyrostl skaut dívčí u nás z potřeby a vy-
hověl pro počátek svému účelu v mezích daných.
soudím, že je na nejlepší cestě k vytčenému cíli.
osvěžiti, ozdraviti českou dívku tělesně i duševně.
Jeho vůdkyně je si vědoma, že organisace bude se
vyvíjeti, doplňovati a sama naznačuje některé body
ve svých článcích. Ale zdravý základ tu je položen
a za ten vděčíme její energil a osobní obětavosti.
Krásný, téměř ideální vzor skautu v duchu na-
šem slovanském podal ve své knize pro mládel
„Sám sobě pomáhej“. V. J. Němirovič-Dančenkoo.
Krásná
Němirovič
Dančenkoo
16
article
Nikde dosud nenalezla jsem tak svěží, pravdivé
hluboké vystižení toho co naší mládeži se nedo-
stává, čeho je jí třeba, po čem touží: přirozený
prostý život v přírodě a kterak lze chybu spo-
lečností páchanou napravovati a opatřovati mlá-
deží co je jí třeba. A snad po žádné knize ne-
sáhne mládež tak ráda jako po této povídce, která
z duše jí mluví a pro její duši je psána.
škody, které způsobují nezdravé sociální po-
měry, jednostranné pěstění duševní kultury u mlá-
deže, nutno nevyhnutelně vyrovnávati pěstěním
kultury těla, příměřenou životosprávou. Odhoditi
okovy všednosti, rozevříti ducha sevřeného úsil-
ným studiem, prchnouti z hluku města do volné
přírody, osvěžiti a zotaviti mysl i srdce širokými
rozhledy, naplniti nitro lidské prostorami a krásou,
a vzletem sebevědomi, to jest touhou mladé vní-
mavé duše, to jest co vyplývá samo ze student-
ského života, snažícího se o volnost, svobodu
proto skauting je v prvé řadě pro mládež studující.
Vedle takovéto duševní i tělesné vzpruhy ie za-
potřebí jistý způsob dobrodružnosti a romantiky
zejména mládeži zaměstnané již v jednotvárné čin-
nosti zvoleného povolání, ať kancelářské neb jiné
tělesné. I této potřebě vyhoví nejlépe, skautism.
Kdyby ničeho jiného neposkytoval, bylo by dosti.
17
article
Ale jsou tu mnchem cennější hodnoty než jen
zotavení. Je tu hluboký moment výchovný, spo-
čívající v organisaci a vysoká cena ethická mravní
sebekázně a probouzení duchovní kultury osobní.
Co tím říci chci, lépe poví krásná slova pro.
Dvorského, jimiž v knížce „Hory“ na srdce klade
naší mládeží alpism a turistiku vůbec. Vystihuje
plně to, co pro duchovní kulturu osobní může vy-
konati správně založený a vedený skauting. Řeší
tím zároveň otázku ženskou, otázku poměru muže
a ženy, která začíná poměrem dívky a hocha, či
lépe, řeší otázku rozdílů obou, která způsobuje
dnes největší obtíže skautu dívek. Musíme právě
vychovávati nové, lepší lidi, aby těch obtíží ne-
„Ne v emancipaci leží budoucnost ženy, alev
tom, aby se stala muži osvědčenou přítelkyní. Až
po dnešní dny, s malými výjimkami, byla mu jedi-
ně milenkou. Příčina však, že povznášející přátel-
ství [mezi mužem a ženou) bylo vždy jen výsadou
lidí vynikajících, spočívá v nemalé míře v tom,
že dosud nebylo půdy, na níž by mohlo častěji
vykvésti a na níž by našlo podmínky, jaké pro
přátelství mezi muží jsou nezbytny. Za takovou
půdu pokládám Alpy a alpinismus . . . Jak málo
jest lidské poslání jeho chápáno, poučují nás alp-
ské romány, které dosud vyšly. Všechny jsou zbu-
dovány více méně na nějaké historii lásky, a ani
jeden se nedotýká, byť i jen přibližně, pocitů, jaké
musí muže a ženu uchvátiti v přírodě velehorské.
totiž pocity věrného kamarádství a přátelství.
Dvorský
Hora
Alpa
18
article
Ale jaká musí býti žena, která má se sláti rovno-
cennou kamarádkou takového muže? Není-liž
nutno, aby se naučila osvobozovati se od tisícerých
malicherností, jimiž úzkoprsé, šablonovité vycho-
vání stále ještě pokládá za nutné, obtěžovati do-
růstající ženské pokolení? Není-li nutno, aby svým
stupněm vzdělání, svými životními názory se při-
blížila vlastní bytosti mužově? Mohl by muž.
zvláště alpinista, na svoji osobitost tak hrdý, po-
kládati za hodnou svého hlubokého přátelství by-
tost, která nemá svérázného charakteru? A tak
neodolatelnou silou doléhá na nás poznání, že jen
ta žena může býti muži rovnocennou přitelkyní.
která dojde k přesvědčení, že také její bytost má
cenu a právo k činnosti. Ona se musí odtrhnouti
od tisícerých pout konvenience, ona musí žíti své-
mu nejvlastnějšímu přesvědčení, bez ohledu na to.
že bude dělati věci, které se „pro dámu nehodí““
„Muže vůbec, alpinisty zvláště, přítelkyní může
býti jedině „volná žena“, v plném, ale též nej-
lepším významu slova. Má-li v duši vzniknouti
a vyvinouti se odpor k všednosti, jest k tomu po-
třebí tří podmínek: mládí, vzdělání a volnosti
Volnost a vzdělání podmiňují se navzájem...
19
article
Naše mládež trpí nedostatkem volnosti a vzdě-
lání právě v kritické době, kdy začíná se krysta-
lisovati její povaha... Právě v této době musí při-
jíti mladý člověk do hor, mezi rozeklané skaln
stěny, do ponurých žlebů a v zamlklá platenu.
musí přijíti nespoután, s -dostatečně vyvinutým
rozumem, aby pocítil, jak je tu vše obrovské, ve-
liké, silné, aby tato ohromnost, moc a síla vnikla
v jeho duši, aby v něm vzbudila velké myšlenky
A velkých myšlenek je naší mládeži třeba. „Infe-
riorita , kterou nám jiní předhazují, nepramení
leč v tom, že naše mládež vyrůstá v malicherno-
stech, v názorech, že práce je nutné zlo a mělké
zábavy rozkoší ..
Jestliže mládež vůbec poskytuje málo naděje
na vybřednutí z prostřednosti, daleko horší po-
měry shledáváme, obrátíme-li se k mládeži žen-
ské. Vzdělání a svobody je potřebí dívce . . ..
Žádný člověk nenarodí se svoboden, nýbrž jen
s určitou schopností k svobodě, tato schopnost
však potřebuje vývoje. Oné znalostí a vážnosti
k zákonu, onoho sebeovládání, jaké jest nezbyt-
nou podmínkou pravě volnosti, nelze dosáhnouti
nikdy bez námahy, zřídka kdy bez pochybení
vždy jen cvikem..
Te, co bylo řečeno o alpinismu, lze říci o skau-
tingu, představa sebevědomého alpisty značí tu
nojem nového muže, jak jej má vychovati skaut
Toho nového silného muže bude vážiti si a jemu
své přátelství věnuje dívka, chápající a účastníe
se dívčího skautu. V dosahování toho cíle, vyma-
nění vlastní osobnosti ženské z pout naučené
vnucené konvenience viděla bych pravý vnitřní
význam skautu a přála bych si, aby tím směrem
veden byl již od počátku, silně a účelně i v
úzkých dnes daných možnostech. Aby heslem mu
bylor oprostěním k duchovní kultuře osobnosti.
Olga Stránská.
Stránská
21
article
Literatura.
Literatura.
(Na ouvrati.) Literární život na Moravě
počíná se v posledních letech usilovněji organiso-
vati a je si jen přáti, aby tento utěšený rozkvět
vinou některých činitelů nevzal záhy za své. Prin-
cip, na jehož základě vzniklo nedávno „Moravské
kolo spisovatelů a který se rázem stal předmětem
ostré diskuse mezi prof. Holým (jednatelem Kola)
a drem. Hýskem (viz feuilletony „Zvonu“), je hlav.
ním kamenem úrazu. Činným členem „Kola“ může
se státi toliko spisovatel, který se prokáže do-
movským listem z Moravyl Zní to jako vtip a
mezi vzdělanými lidmi čpí to starým zpátečnickým
separatismem.
profesor
Holá
Hýsek
Morava
22
article
Touto poznámkou, kterou píšeme na okraj „al-
manachu moravského kola spisovatelů“ (který po
názvem „Na ouvrati“ vyšel právě v Brně, nákl.
vlastním, str. 122 za 2.50 K) nechceme naprosto
zastříti dojem z vlastního potěšitelného úkazu, kte-
rý nalézáme v přítomné publikaci. Jestliže jsme
almanach dlouho obraceli v rukou s nedůvěrou.
byli jsme jistě překvapeni, když jsme si dodali od-
vahy a počali jej čisti. Neodvažujeme-li již jeho
absolutní hodnoty, kterou přináší, můžeme aspoř
relativně, srovnáme-li jej na př. s podobnou po-
slední premií našeho „Máje“ (almanach „Praha“).
souditi o něm příznivě. V provolání „Kola“, které
do almanachu vloženo, čteme tyto programové
věty: „Vedeni ideálními snahami o povznesení ci-
tové kulfury rázovitého lidu moravského, o roz-
květ slovesného umění a písemnictví českého ná-
roda na Moravě, moravští spisovatelé belletristé
založili vlastní spolek. Vyšlí z lidu, chtějí mluviti
k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechto-
vati je. Atd.“ Již z těchto slov je patrno, že zlma-
nach není mluvčím některého zvláštního literárního
směru, určité literární školy, nýbrž chce uskuteč-
niti to, po čem se dávno volalo a co se vynořilo
jako problém celé literární Moravy, hlavně v době,
kdy znovu přetřánána otázka t. zv. moravského
separatismu: jako problém umění krajového. V
tomto smyslu pedaloce almanachu „Na ouvrati“ pro-
jevila svým pozorným výběrem (redaktory byli O
Brno
Praha
Morava
Na ouvrat
23
article
Bystřina a St. Kovanda) mnoho dobré vůle, která
by ovšem bývala zůstala neplodna, kdyby neměla
po ruce vskutku dobrý materiál. Tvářnost dnešní
literární Moravy byla tu vykreslena do všech zá-
važných, vyčerpávajících detailů, pokud daly se
podříditi základní ideji celku. Stará i nejstarší
generace podala si tu ruce s nejmladší a celkem
není propastí mezi nimi. Rázovitost různých krajů
a lidových postav moravských vyličují příspěvky
prosaické, které aspoň kvalitou mají převahu. Po-
roruhodné jsou mezi nimi příspěvky: Zachara Mi-
rona: „Šel jsem cestou kamenitou...“, kde nás
překonává svou životní silou prostě vylíčený do-
kument obětavé lásky ženiny z horského kraje
severomoravského; Gabriely Preissové črta „O van-
drující dušičce“, v níž je nakreslena klassická po-
stava autorčiny babičky, veliké a filosofické ženy
z lidu, které jsme v tak hluboce klidném vystižení
v celém životním díle naší romanciérky ještě ne-
poznali, Ozefa Kaldy rapsodie „Z Valašska“; Břeň-
ka Otýna „Krev“, obraz z moravského venkova,
kde žijí potomci Českých bratří: a konečně grotesky
Floriána Čabouna „Pohřeb“ a O. Bystřiny „Kuřák““
Pozoruhodná je i dramatická práce „Rozina Majtá-
nová“ M. Beňy; pokouší se o historickou hru z
doby, kdy Jezuité na Moravě potlačovali poslední
zbytky víry českobratrské (z poč. XVIII. století)
kresli zajímavou postavu vášnivé, stárnoucí dívky,
Bystřina
Kovanda
Zachar
Preiss
Kalda
Břeň
Otýn
Čaboun
Rozina Majtý
Morava
Valašsko
horský kraj
24
article
která pro milence zradila celý sbor i se svým
otcem; technicky vyspělá je scéna poslední, která
čistě dramaticky zkouší představiti spor mezi city
rodinnými a milostnými v duši hrdinčině. Z poesie
nejlepší jsou verše Jakuba Demla, dvě básně,z
nichž zvláště druhá, „Dnes líto mi země“, překy-
puje něhou v soucftění s přírodou, v němž mysti-
cké prozáření hmoty blíží se svým vykoupením
ze všech těžkých pout časnosti oněm nebeským
blaženstvím, v nichž tonuli první křesťanšti mysti-
kové. Nemůžeme odolati, abychom necitovali aspot
tyto veršen
Dnes líto mi Země: tváře jí boří,
kamsi v neznámo se dívá,
zdali obláček se někde nevynoří —
kde se jen skrývá?
Deml
25
article
Dnes lito mi Země: rty má rozpukány žizní,
pot se jí po skráních řine,
prsa se jí dmou — och, jakou trýzní,.
doufajíc, hyne...
Ubohé dítky mé, stébla a kvítí:
co se to děje s vámi? matka vás nepoznává,
oči tak horečně vám svítí — atd.
Ostatní poesle roste tu ve stínu dvou, sna
nestejně, ale přece jen velkých: Otakara Březiny
Petra Bezruče. Vystupují tu Březinovi epigfon
R. Bojko a F. Taufer, a k témuž mistru hlásí se
svým příspěvkem i St. Cyliak. Čistě bezručovská
je Píseň M. Kurtova. Zajímavá je také baladická
rapsodie Bed. M. Beneše, která čerpá účinně z ba-
ladického umění lidového.
Celkem je jiso, že naše literární Morava žije.
že se v ní pracuje. Třebaže v almanachu vystu-
pují konvenění novelisté, dovedli ku podivu někteři
z nich nás příjemně překvapiti zralými a chutnými
plody: opravdová vůně Moravy naplní z nich duš
čtenářovu. Pomyslíme-li v tomto případě na loň-
ský almanach Máje, který s pyšným názvem „Pra-
ha“, vyzdoben a vyparáděn dřevorytovými slad-
kostmi páně štáflovými, zůstal, bohužel čí bobudík
obmezen na členstvo spolku, vidíme teprve, jak
u nás se již přežila tato literární naše instituce.
kdysi vůdčí.
Chystá se: Prof. T. G. Masaryk dokonči
dílo: Rusko a Evropa.
Březina
Petro Bezruč
R Bojko
F Taufer
Cyliak
M Beneš
profesor
T G Masaryk
Morava
Rusko
Evropa
26
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Kamil rytíř Lhoták: „Soubor prací n
památku sedmdesátých narozenín
prof. dra. Karla Chodounského. V Pra-
ze, Spolek českých lékařů.
G. Freytag: Generalkarte von West-
Russland und den angrenzenden Län-
dern bis Wien u. Budapest — 1: 1.500.000.
Wien, Verlag von Artaria Co. Preis 1.80 K.
Die Eisenbahnen des Europäí-
schen Russland mit Teilen der an
grenzenden Länder und Kleinasiens
Wien. Verlag von Artaria 8. Co.
Dr. Karl Peucker: Politische Úber
sichtskarte des Europäischen Rus
land mit Tabellen politisch-stati sti
scher Verhältnisse. Mastab 1:6,000.000
Wien, Verlag von Artaria . Co
Die Schematisch - statistis eh
Úbersichtstafel der k. u. k. Kriegs.
marine. Triest-Wien I., Verlag M. Quidde vorm
F. H. Schimpfí
MUDr. Richard Adamík: Síla vůle a ži
voťní energie. (Otázky a názory. Čís. XXXIV.)
Na Král. Vinohradech, Jan Laichter. Cena 2 K.
O. Novotný: Maliřství pokojů. (Umění
řemesla. 9.) Na Král. Vinohradech, Jan Laichter
Cena K 3.20.
Ferd. de Giorgi, Ferd. L. Musil: „Domácía
zelinářská zahrada s dodatkem „O pě-
stování květin v zahradě i v domácnosti.“ Council
Bluffs (lowa). De Giorgi Brofhers. Cena 75 centů
Str. Ed. Martinov: Malé Karpáty a Biel
Hora. V Olomouci, R. Prombergr. Cena 60 b.
Almanach knihařů, ozdobn íků,
pouzdrařů a kartonážníků českoslovan-
ských. 1914. Redaktor: Jan Sajal. V Praze, Svar
knihařů a příbuzných odvětví.
Almanach lázní, léčebních míst
a letních sídel českých jakož i vý-
značných lázní zahraničních. V Praze
Sdružení českých lázeňských lékařů. Cena 1
60 h.
Kamil
Lhoták
profesor
doktor
Karel chodounský
G Freytag
Peucker
Rus
Quidde
Schimpfí
MUDr
Adamík
Král
Laichter
Novotná
Maliřství
Giorgi
Ferd
L Musil
R Prombergr
Jan Sajmout
Wien
Biela Hora
Olomouc
Praha
spolek český lékař
Wien u . Budapest
Verlag on Artaria Company
Preis 1.80
desátník Europäí
Verlag on Artaria
český lázeňský lékař
Generalkarte on West
Russland und den angrenzenden Län
Länder und Kleinasien Wien
Politische Úber
die Schematisch
Wien I
Verlag M
Council Bluff
27
article
Šulcův stručný průvodce hlavníc
měst v Evropě: 1. „Antverpy“. 2. „Benátky
3. „Brémy“, 4. „Brusel“, 5. „Cáchy“. 7. „Hamburk
8. „Kolin n. R.“. 9. „Ostende“. 11. „Terst“.
Praze, Čeněk Šule 8e spol. Cena svazku 25 h.
Šulcův illustrovaný průvodee
I. „Turin“ 90 h, II. „Lipsko' 90 h, III. „Haag“ 90 h.
IV. „Amsterdam“ 1 K 20 h. V. „Rotterdam“ 60 h
VII. „Ženeva“ 60 h. VIII. „Luzern“ 60 h, IX. A—
„Řím 4 K. XII. „Milán“ 1 K 20 h. XIII. „Ber
60 h. XVIII. „Neapol a okolí“ 2 K, XX. „Florencie“
1 K 60 h. XXVII. „Benátky a okolní ostrovy
XXXIII. „Dalmacie a Bosna s Hercegovinou“ 3 k
XXXX. „Drážďany“ 1 K 20 h. V Praze, Čeněk
šule 8. spol.
Ph. dr. Jos. Bělohlav: Podrobné mapy ze-
míkoruny české v měřítku 1 : 75.000. V Pra-
ze, F. Topič. Cena 1 K.
Dr. Justin V. Prášek: Babylonie koléb
kou dějin. (Světová knihovna č. 1076—1078.)
Praze, J. Otto. Cena 60 h.
G. Preissová: Břízky. XII. (Sebrané spisy.
V Praze, J. Otto. Cena 2 K 40 h.
Jaroslav Vrchlický: Z hlubi n. (Básně.) Novo
souborné vydání básnických spisů Jaroslav
Vrchlického. Svaz. I. V Praze, J. Otto. Cena 2
40 h.
Spisy Antona Pavloviče Čechova: Slabé po-
vahy. Díl V. (Ruská knihovna LXIV.) V Praz
J. Otto. Cena 2 K 80 h.
Arbes: Romanetta. (Sebrané spisy
XXXV.) V Praze, J. Otto. Čena 3 K
Dr. Otto Polák: Dojmy lékaře z bal
kánské války. — Dr. Fr. T. Kostelecký:
nemocech, stáří a stárnutí národ
(Lidové rozpravy lékařské. Čís. 116.) V Praze,
Otto. Cena 90 k.
epe: O. B. Pna: Cosuanie Ckanp
Cepöc B. H. Hr, Tororpadi
T-Ba. M. M. Mamcoa. IIšna 10 Kopšen.
Pro cestu n
Šulcův
doktor
Jos
V Prášek
Otta
G Preissová
Vrchlický
Pavlovič Čechův
Slabá
Arbes
Romanett
Otta Polák
František
Cosuanie
M M Mamco
Evropa
Antverpy
Benátky
Brémy
Brusel
Cáchy
Hamburk
Ostende
Terst
Praha
Turin
Lipsko
Haag
Amsterodam
Rotterdam
Ženeva
Lucern
Řím
Milán
Neapol
Florencie
Dalmacie
Bosna
Hercegovina
Drážďany
Babylonie
H . Hradec
Tororpadi T
Čeněk
O . B
IIšna 10 Kopsit
33
article
VODOVODV A PUMPi
VODOVODV A PUMPi
o města, statky, hospodářství atd. staví Akc. spo-
lečnost První moravská továrna na vodovody a pump
ANT. KUNZ v Hranicích na Moravě.
Sklady pro Čechy: Praha, Ellčina tř.5. Prosp- zdarna k
žádejte ve všech drog. a mater. obchodech
Kunz
Hranice
Morava
Čechy
Praha
36
article
MARODNí IS
MARODNí IS
vycházející dvakrát denně.
„NÁRODNÍ LISTY“, s jichž jménem a histori
nerozlučně spojena jest památka nejskvě-
lejších jmen národa, jako Sladkovského,
Julia a Eduarda Grégra, Hálka, Nerudy
Svatopluka Čecha atd., jsou nejen reprezen-
tativním orgánem české svobodomyslné in-
teligence, nýbrž také jedním z hlavních or-
gánů nového Slovanství. Slovanství bratr-
ské lásky, snášelivosti a opravdové vzájem-
nosti všech členů velké slovanské rodiny.
NÁRODNÍ LISTY“ jako největší český a ne-
odvislý list vycházejí od roku 1860 a jsou
nejrozšířenějším a nejstarším svobodomysl-
ným a pokrokovým časopisem národa če-
ského zde i za hranicemi království.
Zábavná příloha nedělního čísla těší se velíké
oblibě, a jelikož si „Národní Listy“ dobyly
čestné místo mezi nejlepšími a nejrozšíře-
nějšími listy slovanskými, staly se populár-
ním listem rodinným.
Sladkovský
Julio
Grégr
Hálek
Neruda
Čecho
37
article
Hlídka z kulturního života přináší články vě-
decké i populárně vzdělávací ze všech
oborů od vynikajících vysokoškolských pro-
fesorů a i jiných znamenitých pracovníků
na poli vzdělávacím. Mimo to otiskuje kri-
tické přehledy literatury domácí i cizí. Naše
pravidelná „Kulturní hlídka“ má nahraditi
každému veřejné vzdělávací přednášky, uni-
versitní extense a pod.
NÁRODNÍ LISTY“ informují své čtenáře ve-
lice rychle a spolehlivě, soustavně a pře-
hledně o všem, co nás jako Čechy a Slovany
vůbec zajímá. Ve zvláštních přilohách, vě-
novaných nejnovějším zjevům z oboru pí-
semnictví, vědy, umění, školství, duševnía
tělesné výchovy národa, sportu atd., uvždo-
mují na slovo vzatí odborníci a vědci čte-
náře „Národních Listů“ o všem, co pozor-
nosti zasluhuje.
Národohospodářská rubrika vedena jest
osvědčenými odborníky a pojednáváo
aktuálních otázkách, jež týkají se uplatnění
a zvelebení naší hospodářské i finanční síly
jak v Rakousku, tak i na trzích světových
vůbec.
Hlídek
Čechy
Rakousko
38
article
Každý předplatitel „N. L.“
Každý předplatitel „N. L.“
obdeží dva veliké listy denně.
Na „Národní Listy“ ranní a večerní (v5
hodin večer) předplácí se:
v Praze v administraci
na měsíc . . . . . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . . . . . 6 k
s dvojí donáškou
na měsíc . . . . . . . . . 2 K 54 h
na čtvrt leta . . . . . . . . 7 K 62h
Ve filiálkách pražských
na měsíc . . . . . . . . . 2 K 30h
Jednotlivá čísla ranní prodávají
se za . . . . . . . .
sh
Jednotlivá čísla večerní prodá-
vají se za . . . . . . .
Ve filiálkách venkovských:
s jednou zásilkou
s dvojí zásílkou
na měsíc . . 3 K 20 h . . . . 3 K 80 h
na čtvrt leta 9 K 60 h . . . . 11 K 40h
Jednotlivá čísla ranní prodávají
se za . . . . . . . ..
Jednotlivá čísla večerní prodá-
vají se za. . . . . . ..
10h
Na venek poštou:
v Rakousko-Uhersku
3 K 20 h
na měsíc . . . . . . . . .
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h
s dvojí zásílkous
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80 h
na čtvrt leta . . . . . . . 11 K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zá-
silkou:
do Německa . . . . .
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gie, Turecka, Anglie,
na Černou Horu, do
Bulharska, Rumunska,
Ruska a do Srbska
Praha
Rakousko
Uhersko
Německo
Amerika
Francie
Švýcarsko
Bela
Turecko
Anglie
Černá Hora
Bulharsko
Rumunsko
Rusko
Srbsko
Italia