Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

ce znnj

3 article

sre enačd

4 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 2. října. Letošní sjezd německého spolku pro soei ální politiku konán byl ve Vídni. Zapadly doby kdy tento spolek, z něhož vyšlo hojně popudů pro sociální reformu a jenž byl své doby stře- diskem tak zv. kathedrového socialismu, oddá- val se úvahám čistě teoretickým. Vlivy nové doby uplatnily se i v něm a uplatnily se speci- álně na posledním sjezdu. Tím nechceme ovšem říci, že by spolek nebýval měl smysl pro ducha času anebo že by spřádal své teoretické závěry, naprosto nevšímaje si proudů moderních, v ži- votě se projevujících; vedení spolku snažilo se na jednací pořad valných hromad uvésti začasté otázky vysoce zajímavé a čašové, jako na př. šetření o příčinách hospodářské krise prvých let tohoto století, otázka bytová a pod. Ale způsob debaty voden byl ve směru, vybíhajícím v kri- tiku a ve vyslovování toho, co by mělo býti. zatím co tak často unikalo to, co vlastněsv ži- votě jest. V Něměcku ozval se proti tomutů teo- retisujícímu směru, který vyplynul ze zdůrazňo- vání etických eílů národního hospodářství, znač- ný odpor. Na jedné straně potírána byla ortho- doxní politická ekonomie bězohledně sociali smem; na druhé straně postavili se proti ní i ne socialističtí badatelé sami.

Praha Vídeň

5 article

Pröfesor Ehrenberg svým požadavkem ná vratu k exaktní vědě vyslovil jen to, co bylo již dříve pociťováno. Jal se totiž ve svěm časo pisu, který chtěje zdůrazniti vzor své methody nazval „Archivem Thünenovým“, zkoušetí tak zv. hospodářské zákony na zjevech praktického života a dospěl ku přirozenému závěru nespráv nosti a jednostrannosti takovýchto zákonů. Jeho bádání ovšem omezuje se na poměrně omezený obor, zatím co i jemu nebylo možno nevytknouti jednostrannost, poněvadž směsoval začasté mo- menty soukromohospodářské s momenty veřejno- hospodářskými. Ale není pochybnosti, že jeho bádání o příčinách a pohnutkách hospodářské práce mají v sobě nejen mnoho pravdy, ale i mnoho kouzla. Objevil pro vědu opět, co jest přece samozřejmou pravdou, že nelze stavěti národohospodářské zákony ve vzduchoprázdných prostorách, nýbrž že nutno počítati s člověkem tak, jak jest, s jeho vášněmi, s jeho sny, s jeho sklonností, s jeho energií a vůlí. Na tyto mo- menty politická ekonomic teoretická tak často a tak ráda nebere dosti zření, ačkoliv na první stránce učebnic z pravidla poukazuje na vliv tohoto lidského já na hospodářské konání vůhee Profesor Sombart jinou cestou šel do jisté míry za týmž cílem. Řekl to jasně v úvodu ve- likého svého spisu „O moderním kapitalismu“, kde vyložil základ své methodologie. Praví zde výslovně: „Prvé, co jest nutno zdůrazniti, jest toto: Abychom se nikdy nedalí svésti k tomu, že bychom něco jiného považovali za poslední příčinu, jíž chceme vyložiti sociální jevy, než motivaci živých lidí.“ Historická škola něme cká na rozdíl od více teorisující a abstrahujíeí školy t. zv. rakouské ovšem věnuje tomuto psy- chologickému mementu v národním hospodář ství hojně pozornosti, jak jest zřejmo z děl

Thünenův Sombart

6 article

Schmollerových, Sombart jde však v tomto smě- ru dále. Proto také dospívá k závěru, že must již věda s tím se smířiti, že nebude moci vy- tvořiti sociální teorie, platné pro všecky doby nýbrž, že bude nucena spokojiti se s formulací teorií pro určité, historicky ohraničitelné hospo- dářské období. Tím jest ovšem objem šetření sociálně politických i národně-hospodářských — vyjímaje čistě historické práce — zůžen, avšak vrací se k tomu, v čem vlastně býti má, t. j. k danému životu, jak kolem bije a bouří, k še- tření jeho motivů a jeho zjevů. A možno-li vy- sloviti cíle konečné, není Sombartovi ideálem etického národního hospodářství, nýbrž esteti- ckého národního hospodářství. Jeho poslední touhou zůstane krása a člověk. „Bude zapotřebí výchovy pro celé generace, než spočine věda v generaci umělců, než etické národní hospodářství vystřídáno bude hospodář stvím estetickým. Ale co bychom již dnes ve značném rozsahu mohlí učiniti, bylo by tolo: Zůstati živými i ve svých dílech. Bylo by to ovšem prvním krokem k umělectví. Dnes může býti většina vědeckých knih psána také od ně- koho jiného, než od jich autorů, což jest pro nás vysvědčením zahanbujícím. Pro mně ani na chvíli není pochybnosti, že jest nejvyšším cílem vědeckého snažení: Zůstatí živým člověkem také v něm. A kdyby z tohoto lidství, zachovaného přece vědou, zapadl paprsek světla ne ztrnule studené formy na osnovu, vypracovanou v tom- to díle, bylo by mně to nejradostnějším pomy šlením. Neboť i neslohové, nudné předměstská stavby mohou nás na okamžik zaujmouti, když paprsky večerního slunce bloudí po nich.

Schmollerův Sombart

7 article

Odlesk tohoto dvojího nazírání projevil se i na posledním vídeňském sjezdu. Jest známo že vídeňská škola národohospodářská jde dále v teoretisování, nežli historická škola německá, jejímžto vychevancem jsou Sombart i ostatní (vynikl z těchto modernistů na posledním sjezdu speciálně profesor Weber). Proto také boj obou hledisk odehrával se zvláště v debatách mezi profesorem Philippovichem a profesorem Som- bartem. Předmětem sporu byto formulování otáz- ky produktivity národsíího hospodářství, de fakto však rozestřela se debata na základ bá- dání národohospodářského vůbec. Sombart správně poukazoval na neurčitost pojmů „pro- duktivity v národním hospodářství,“ jak dán na jednací pořad a nemilosrdně rozebíral definici Philippovichovu, dle níž produktivita nese se k vybudování pokud možno největšího blaho bytu a v stupni jeho se zračí. „Ve vědeckém, skutečně vědeckém národním hospodářství ne lze pracovati s pojmy neurčitě formulovanými Návrat k precisnosti a k jasnému uvědoměnís života jest jedinou cestou, kterou moderní ná- rodní hospodářství jíti může. Jest to jediná mož nost, jak uchrániti poslední zbytek úvěru, kte- rého ještě naše věda dnes požívá. Chceme -li na- býti vlivu na praktický život, jest to možno člstvi

Weber Philippovich fakto Sombart Philippovichův profesor Som

8 article

pouze tím, že omezíme vědu na působnost zji- šťovati to, co jest.“ A závěrem své řeči pra- vil správně: „Budeme s to, abychm se dohodli o produktivnosti anebo neproduktivnosti hospo- dářských dějů, budeme-li na pojem tento nazí- rati tak, jako pan referent (Philippovich), teprve tehdy, až vědecky rozhodnuto bude — pravím vědecky — jsou-li brunety hezčí, nežli blon- dýny“. Vystihnutí tohoto subjektivního momen- tu v posuzování a kritice hospodářské s soci- álně-politické se Sombartovi zdařilo. Subjektivní názor přovládá z pravidla a vědecké závěry bý- vají dle toho, jaké jest politické anebo jíné kredo autora. Se své strany má pravdu každý, poně- vadž každý stojí na subjektivním svém stano- visku — objektivity ve vědeckém bádání v tom smyslu, jak pojímá ji Sombart, jest málo. Tím ovšem není negováno to, co praví o snaze zů- stati „živým ve svých dílech“. Právě proto, že chce pojímati člověka tak, jak jest, zkoumati motivy jeho konání s naprostou objeklivnostía ve světle skutečného života, nezabarvenou stran- nickou přislušností, právě proto chce sám také zůstati člověkem v tom směru, že jeho dílo ne- bude suchým hromaděním různých poznatků, nýbrž že provanuto bude tím, co se nazývá estetickým národním hospodářstvím, t. j. sna- hou i víživotě hospodářském, ve kterém jde o in- teresy materiální, nalézti krásno a smysl jeho.

referent Philippovich Sombart

9 article

Ale sjezd vídeňský byl zajímavým ještě po směru jiném: Neobyčejně silným zdůrazněním myšlenky národní. Bylo te krásné, jak mužové jako. Wagner zřejmě a otevřeně přihlásili se ke svým všeněmockým cílům a jak toto své pře- svědčení otevřeně vyslovili ve Vídni samé. Jest povinností každého muže vždy a všudy hlásiti se k politickému svému názoru a speciálně ke svému cítění národnímu. Ještě nikdy ve spolku pro sociální politiku nebylo mluveno fak nacio- nalisticky, jako ve Vídni, na doklad, jak my- šlenka nacionální, prohlašovaná tak mnohými za přežitek, nalézá se na mocném vzestupu, jak naplňuje hlavy a srdce a jak stává se důležitým faktorem politiky světové i politiky v jednotli- vých státech vůbec. Jest nám to milo konstato- vati, poněvadž byly i u nés doby, kdy se zdů- razňování nacionalismu odsuzovalo, kdy potí ráno bylo různým tvrzením o šovinismu a za- časté hloupém šovinismu a kdy zřejmé prohla- šování se k myšlence nacionalismu bylo vyhla- šováno za znamení nepokrokovosti smýšlenía povahy. Od těch dob přešlo ovšem několik lel a potřeba živola rozmetala hojně z těchto teorir, aby jich hlasateté byli nuceni sami, ovšem s určitým zdráháním se, přihlásiti se pod prapor vědomého, silně vybudovaného naciona- lismu. Prohlašovati, že spojením Italie a Něme- eka byla myšlenka národnostní zprovozena se světa, jest jen dokladem neznalosti historie života. italie spojená má ještě své cile v Tyrol- sku a v Terstu a Německo svou novou gene- rací přihlásilo se k doplnění onoho sjednocení národa, které provedeno bylo po Hradci Králové.

Wagner Vídeň Tyroly Terst Německo Hradec Králové Italia Nout

10 article

Bismark sám vytlačil Rakousko z Německa jen proto, aby později mohl Rakousko s Německem úžeji spojiti. Řokl to nejednou a celá politika jeho života jest toho dokladem. Profesor Wagner zdůraznil již dříve svoje silné národní smýšlení. Bylo to naposledy ve spise „O mocenské a ob- chodní politice“, kde výslovně ukazuje na cíle veliké némecké politiky. Ve vstupním proslovu letošního sjezdu sociálních politiků opakoval z valné části to, co jest uvedenc již v citovaném spisu. Mluvil ovšem o kulturní jednotě Němců, avšak ukázal na historických faktech, nesprávné arci zabarvených, že Rakousko vždy bylo něme- ckým. Že bojovaly u Vídně proti Turkůma u Ošpru proti Napoleonovi slovanské pluky, to prostě zapomněl, jako neexistuje pro něho fakt. že Rakousko ve své většině jest slovanským stá- tem a že slovanští národové vždy tomuto státu dodávali krev i prostředky hmotné. Boje proti

Wagner Němec Napoleon Rakousko Německo Vídeň Turkůma Ošpr

11 article

Napoleonovi nebyly německými boji, jak Wagnen je pojímá, avšak toto subjektivní jeho tvrzení konečně nepadá na váhu. Jsme — Němci — po- liticky nyní rozděleni, kulturně a národně však nikoliv. Nemůžeme a nechceme postrádati něme- ckých Rakušanů. Kdybychom jen jednoho vzpo- měli, jich velikých hudebníků, koho jim posta- vílo ostatní Německo po bok? Německé Rakou- sko pod Habsburky jest typickým pro vývoj střední Evropy. Vedle starého Františka stoj- Marie Terezie a Joseř II. ve vzpomínkách ce- lého německého lidu. To vnucuje se do myšle- nek kazdého říšského Němce ve Vídni a tak jsme povinni starým díkem Německa Rakcusku a jeho dynastii. Nyní jsme sdruženi v hlavním městě nově založeného a nově organisovaného mocného Rakouska v dnešní jeho podobě Ra- kouska a Uherska. Všude prodírá se německý charakter a žádný Slovan, žádný Maďar nemůže popříti, že co vytvořeno bylo na kultuře cei- kové rakouské říše, nutnc přičísti činnosti Něm- ců a německému původu. Pan profesor Wagner ovšem byl pouze ve Vídni a není to zrovna zna- kem vědecké přesnosti, mluví-li o věcech, o kte- rých se nepřesvědčil. Když již mluví o hudbě.

Němec Rakušan Habsburk František stoj Marie Terezia Joseř Maďar Wagner Německo Evropa Vídeň Rakousko Uhersko

12 article

nesmí zapomenouti, že Smelana, Dvořák a Fi- bich, kteří náležejí k největším ozdobám hudeb- ního umění v této říši, nebyli Němci. Ale u Něm- ců pravidelně přestává přesnost tam, kde začiná zdůrazňování jich mocenských snah a nelze jin toho konečně zazlíti. Každý národ má se sna žiti, aby získal pro sebe pokud možno nejvíce a není třeba, aby užival vědecké přesnosti proti sobě. Není nesprávno, ponechati trochu kritiky odpůrci. Profesor Wagner pokračoval: „Jako jsme v poslední době kryli záda Rakou- sko-Uhersku, tak spoléháme my Němci stejně na to, že Rakousko-Uhersko bude nám krýti záda v době, až by snad se přiblížilo velké ne- bezpečí, které není nepravděpodobno a které není dalekým. A tak smíme zpívati: Milá vlasti, můžeš býti klidnou, pevně stojí a věrně stráž na Rýně a Dunají. Tím jsou dány základy dneš- ního hospodářského a sociálního rozvoje. Vdě- číme za ně činům obou velikých dynastií, Habsburků a Hohenzollernů, děkujeme jim za poznatek potřeby užšího spojení. Radujeme se

Smelan Dvořák Němec Wagner Habsburk Hohenzollern Německo Rakousko Rýn RakaskýUhersko

13 title

Příloha „Národních Listů“ k čislu 273. ze dne 3. říjnía 1909.

14 article Obohod Průmysl

Obohod Průmysl z toho také jako sociální politikové, že tento poznatek jest dnešními náčelníky obou dynasti tak hluboce pociťován. Byl to krásný rys, kdy kníže Hohenzolletnů, nynější německý císař v čele německých knižat projevil svoji úctu star hlavě habsburské, velíkému monarchovi Rakou- sko-Uherska, a byl to krásný rys Františka Jo- sefa, že podanou růku míru tak vřele stiskl. My říšstí Němči radujeme se z toho, že jest Fran- tišek Josef německým květem habsbursko-lotrin- ské dynastie a že nýní stojíme těsně vedle sebe.“a e i ne Staří páni, kteři kdysi zakládali spolek pr sociální politiku, vracejí se k ideálům svého mládí a myšlenky nacionalismu plní jich hrůdi. Chtějí vědomě pracovati i vědecky jen pro svůj národ. Pro jejich sílu a moc, pro jeho rozvoj a vliv. Slouží jim to ke cti. Jako bude vždy každému muži sloužiti ke cti postaviti se zřejmě plnou silou a hloubkou svého přesvědčení do služeh myšlenky svého národa. Mohou býti nám přikla- demtito staří pánové, které nemýli hesla o so- vinismu, ale kteří vědí, že slla němectví büde si- lou jich dětí a vnuků. Chtějí vědomě vtisknouti dějinám světovým stopy německého ducha, jako jest povinnosti každého příslušníka národa kte- réhokoliv 6 to usilovati, aby život tohoto ná- roda uplatňoval se ve vývoji lidstva vůbec. Ne- jen kulturně, ale také mocensky, neboť jestě mnoho a mnoho projde staletí, nož národové budou se měřit políze zbraní ducha. Síla a kul- tura — to jsou eíle, které si musíme vytknouti ve svůj život i my a oboje pod praporem sebe- vědomého a silného nacionalismu. V životě poli- tickém, kulturním a hospodářském.

Hohenzolletn František Fran Josef německý RakaskýUhersko

15 article

Peněžní bürsa pražská zahájila fento týden pev- ným smýšlením a sťejnou náladou, vykazuje dost obratů, končí všnk zase klidně a bez obchodu. Po dlouhé době soukromá zpráva bursovní při- nesla teňto týdeh záznamy kmenových akcií pražsko- duchcovské drahy (K221.—) a akcií moravské eskomptní banky (po K 402.50) Z bankovních hodnot, na pražské burse ustáleně vedených, začaly akcie hospodářské úvěrní banky od 2 K dráže než v lýdnu předehozím, bylyť kupovány po 430 K; na to byly prodávány o 6 K dráže, dalš nabldka přidala ještě 2 K, ale pak se zlevnila až na poslední záznam 464 K. Akcie pražské úvěrní banky ohchodovány po K 652.50 až 653.—. Akcie směnáren- ské společnosti »Merkuru« vykazují zprvu nabídku K 624.50, o K 1.50 vyšší než dříve: ale udržela se jen jediný den, načež ustoupila na K 423.—. Za akcie zajišťovaci bapky nabízeno bylo K 214.50, potom placeno K 215.— až 215.50 a nabídka končí o dalších 50 haléřů výše. Akcilm Živnostenské banky nabídka ubrala na jediný pouze den 50 halétů; jinak zůstal jim ustálený kuts K 246 50.

úvěrní banka

16 article

Na trhu bodnot průmyslových nejvýznačnější je vzestup akcií kolfoské továrny chemické o K 5.50, bylyť kupovány po K 390.— až po 390..50, a na lét úrovni již zůstaly. Akcie české společnosti pro prů mysl cukerní měly počálečný záznam K 216.— a během týdne se po poklesu o 1 K zlepšily celkem o 3 K. i konči kursem K 218.—. Akcie Daňkovy strojírny měly počátkem týdne záznam o K 1.50 proti týdne předebozímu snížený; pozdější vzestop o 1 K se zase ztratil, tak že poslední záznam je stejný jako první; K 429.—. Za akcie pražské železářské společnosti při- dávala nabídka 20 K, čímž vysvětlen je jejich pražský kura K 2835.—, Akciím Škodových závodů ubral nabídka při kursu K 309.— jen 50 haléřů. Nabídka za akcie západočeských továren koalinových přidala v sobotu 5 K, tak že kurs jejich stoupl na K 505.— Jiných podstatných změn nebylo.

Daňkův Škodův

17 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. (Pdvoduí zpráva »Národních Listů«.) Z Vídně, 1. října. Nepříznivý vývoj politických poměrů v Uhrách zaujal pozornost bursy silněji a konečně ji přimět k určité zdrželivosti. Ovšem brají při tom svou rol také zprávy z Nového Yorku a z Berlína, ježto dosa vadní silný pohyb v Berlíně měl i ve Vídní mohutnou ozvěnu a když vzmach polevil, objevily se důsledky též ve Vídni. Rovněž zklamaly trochu zprávy ame- rických odborných listů železářských. Hlavní příčinu vystřízlivění ve Vídni lze zajisté hledati v poznání. že vrstva kupujících, nyní vystůpující do popředl sestává z velké části z rukou velmi slabých, tak že v akci objevuje se jakási nespolehlivost. To se práv ukazuje hned, jakmile dojdou méně příznivé zprávy. ježto bez mnohé úvahy se zahajují realisace, kter tím více dráždí kursy, když není po ruce jiná vrstva kupujících, chtějící bez zřetele na cenu nahromadií veliké závazky.

Vídeň Uhry Nový York Berlín

18 article

Veliký prostor ve všeobecné rozpravě zabral průlah, nastalý ve zvýšení kapitálu Pražské železář- ské společnosti, ježto vláda nyní, jak se zdá, čin takové potíže, jaké podnik tehce překonati nemůže Příčina záleží, jak všeobecně se přiznává, v tom, že berní fiskus se dražbou aktiv Č-ské báňské společ nosti považuje poškozeným o 8 mil. K. Stanovisk bursy je rozděleno. Jednak se praví, že lu jde o d zcela oddělené akce, že tedy vláda nema dostateč- ného důvodu, by rozmnožení kapitálu odpirala protože na druhé straně nemě, čím proti spole nosti vystupovati; ale jinak činí ovšem trapný dojem, že právě Pražská železářská společnost, kter beze vší pochybnosti patří k nejbohatším podnikům a poplatek, jaký by jí byl předepsán, by najisto byla mohla lehce zaplatil, sahá na takově prostředky které sice zákonně jsou nezvratné, leč se zásadníh stanoviska berní mravnosti připouštějí určilé námitky Zvláště jest obava, že záležitost ta stane se ve sně- movně předmětem rokování a že odpůrcům kapitál i průmyslu dá podnět ku prudkým útokům a vý- padům.

19 article

Z ostatních události dlužno vytknouti hladky průběh valné hromady společnosti rýmavsko-muráň ské a jednohlasnou opětnou volbu dosavadní správy Pozoruhodno je dále chování se trhu rentového ostatních hodnot s pevným úrokem. Souvisle se vze- stupným pohybem hodnot průmyslových a násled- kem směnných transakcí tím vyvolaných bylo pozo rovati, že jsou dosti prudce dotčeny kursy rent, kter se v poslední době ovšem zase poněkud dovedly zotaviti. Nyní nastal opět, tentokráte však v oboru zástavních listů uherských, směr sestupný, který patrně souvisí s vývojem uherské politiky a jako její příznak zasluhuje pozornosti. Devisy i valuty nevykazují podstatných změn. Důležitější kursově variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto sestavení 2. října 25. září Rak. korunová renta . . . 94.95 94.85 Rak. zlatá renta . . . . . 116.55 116.80 Uherská zlatá renta . . . . 112.85 113.05 Uherská korunová renta .. 91.95 91.85 Turecké losy, . . . . . . 201.75 202. 25 Rak. kreditky . . . . . . 665.75 664. 75 Bauka pro země rakouské . 492.25 491.— 769.25

Bauka

20 title

Finančnictví

21 article Uherské kreditky . . . . .

Uherské kreditky . . . . . 773.75 Bankovní jednola 543.10 540.30 Pozemkový úvěrní ústav .. 1174.— 1184.— Živnostenská banka . . . . 246.— 246.50 Společnost státní dráhy .. 755.25 758.50 Jižní dráha 126.75 - 126.4 Buštěhradská dráha lit. B. 984.— 982.— 1025.— 1020.— Dunajská paroplavební spol.

živnostenský banka státní dráha jižní dráha

22 article

Rakouská továrna na zbroj

24 article

Alpinky . . . . . . . . 736.50 737 .50

25 article Rým.-muráňská společnosť: .

Rým.-muráňská společnosť: . 686.— 699.40 Pražská železářská společnost 2843.— 2875.— Mostecká uhlářská společnost 752.— nh 760.— 5535.— Schodnica . . . . . . 564.— Londýnská devisa . . . . 239. 82. 239.65 Rlšské marky . . . . . . 117.52 117.52

Schodnica železářský společnost Rlšský marka

26 article

Z trhů peněžních. 2. října. Dnes uveřejněný výkaz Rakouskb-uherské banky z konc září 1. r. odkazuje do náležitých branic předchozí. místy přimo poplašné zprávy soukromých ústav o letošních prý exorbitantních nárocích na banku. Z oficiálního výkazu sice viděti, že náröky letošní v posledním týdnu záříjovém byly větší než loni (v obou půjčkových oborech celkem asi o 16.7 mil. koron), ale nikterak tak značně, jak se zprvu za to mělo. Vzhledem k celkovému stavu je i nyní ovšem letošní situace banky mnohem lepší než loni. Smě- nečný portefeuille vykazuje letos vzrůst o 135.3 mil. na 533.1 mil. K (loni o 116.3 na 629 1 mil.), lom- bard o 7.2 na 69.5 (loni o 9.5 na 78.4) mil. korun. Také zlatý poklad vykazuje leton větší poklas (o 5 6 mil.) než loni (3.6 mil.), ovšem vždy zůstává téměi o 200 mil. K větší (17327 mil.) než loni (t534. mil.). Oběh bankovek stoupí o 145.1 mil. (loni o 136.8 ml.), tak že nebyla ani vyčerpána celá zá- soba daně prostých bankovek, která se zmenšila na 6.2 mil. K. Loní tou dubou octla se Rakousko-uherská banka v daňové povinnoshi se 104 1 mil. K. — Pod- statně větší napětl bylo naproti tomu u Ř iš sk banky německé, která se očtla v daňové povin- nosti se značnou suniou 570.3 mil. mk. proti 320 mil. mk. loni.

Rakouskb uherský banka

27 article

Praba. Dnešní bursa minula bez obchodua akčie České společnosti pro průmysl cukerní a akci Škodových závodů vůbec uváděny nebyly; dále po- levily akcie Hospodářské úvěrní banky o 2 K. an uváděno za ně K 434.—-. Jinak podáváno za akcie České průmyslové banky K 416.—, Pražské úvěrní banky K 653.—, »Merkůru«, směn. akc. společnosti K 623.—, České banky »Union« K 249.—, Zajišťovac banky K 215.75 (+ 50 b). Živnost. banky K 246.50 Krälohradeckého úvěrního ústavu K 449.—, Akciove továtný na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolině K 390.—, Kolinské továrny na kávové ná- hražky K 800 —, České společnosti pro průmysl cu- kerní K 218.—, pivovaru v Českých Budějovicíeh K 950.—, Pražské železářské společnosti K 2835.— (+ 20 K), strojírny Daňkovy K 429.— (— 1 K) První česko-moravské strojírny K 950.—, První česko akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.— Západo českých továren kaolinových a šamotových K 500.— paníze.

Škodův Merkůr Kolinský Daňkův hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka Zajišťovac banka Krälohradecký úvěrní

28 article

Vídeň. Politická krise v Uhrách přiměla spe- kulaci na začáteční burse opět k nečinnosti, tak že obchod přes povzbudivé zprávy z ciziny nebyl velm klidný a tendence nebyla jasná. Baňské papíry vzhle- dem na nové staupnutí v Novém Yorku a nové zvý- šení železářských cen německých stouply. Hlavní mezinárodní papíry byly zanedbávány, ve šranku průmyslově byly pevné. Na polední burse nastalo upevněnt protože Berlín a Paříž oznámily vyšší zá- znamy. Živý obchod měly toliko železářské paplry. z nichž zejměna pražské značné stouply. Ve šraňku uherské cukrovarnické, Lloydu, zbrojovky, hotelové společnosti a vídeňské stavební společnosti stouply. Renty neměly obchodu. Na eskomptním trhu peníze nezměněny, 311/1. % Česká průmyslová banka místo pravidelného slosování zakoupila ve smystu § 7. stanov z umořo- vacího fondu své vlastní 4/2v bankovní dlužn úpisy v úhruné částce K 758.600.—, a sice: pe 10.000 K: čís. 12, 392—401, 404—407, 422—427 467—470, 476, 477, 503—522; po 5000 K: čís. 238 1161—1168, 1282—1300; po 1000 K: čís. 92, 4412 4163—4466, 4751—4755, 5050—5055, 5097— 5099 po 500 K: čís. 3819—3824, 4732—4765, 4832 —5067. po 190 K: čls. 2623, 3197, 3198, 3240, 3407, 360 4164, 4362—4511, 4513 4560, 4566, kteréž dnem I. října t. r. z oběhu vzaty a před zvláštní komist ibned zničeny byly. Seznamy dosud k výplatě na předložených slosovaných dlužních úpisů vydávajís u pokladen České průmyslové banky v Praze, jakož jeji filialek ve Vídni, v Brně a Ml. Boleslavi expositny v Praze VIII. (L'beň).

Lloyd L beň Vídeň Uhry Nový York Berlín Paříž Praha Brno Boleslav Český průmyslový banka

29 article

Otevření zemského musea zemědělského na Me- ravě. Z Brna, 1. října. Zemědělský týden v Brně přinesl celou řadu novot, které mají býti vzpruhou živola hospodářského na Moravě. Jednou z nich jest otevření zemského musea zemědělského, jehož po- třeba jest dostatečně odůvodněna bohatým a vyvi- nutým zemědělstvím na Moravě a jeho významem v celém hospodářském rozvoji národním. Dnes do- poledne konána byla tichá tato slavnost, které zú- častnil se čestně zastoupený venkov i město. Za- hajovací řeč pronesl pres. zeměd. rady říš. a zem. poslanec Rozkošný. Zdůraznil potřebu sbíratia uschovávati staré předměty, potřebné na venkově Jsou to památky po našich předcích a zároveň do- kumenty odborné zdatnosti různých dob v naší vlast a budou poučením dohám příštím. Leč to nestačí Zemědělské museum v Brně bude nadále vyvíjet se tak, aby se podobalo technologickému museu ve Vídní a soustřeďovalo také nové předměty, pro ho- spodářství potřehné a získávalo naše lidi k hojnému jich napodobování ve vlastním hospodářství. Zdoko- nalování a přizpůsobování předmětů těchto součas- nému hospodaření bude míti zajisté vliv na vývoh praktického vzdělání. Po této stránce můžeme zří zení zemědělského musea jen vílati. Ovšem že míst- nosti dosavadní ani svou polohou, ani svými roz- měry naprosto nestačí, bude nutno pomýšleti n opatření důstojné budovy, která by pojala všecko to co do tohoto oboru náleží. Věci vystavené aspoň do- kazují, že při trošce dobré vůle a práce dá se se- brati mnoho, ať již jsou to výšivky, kraslice, nádob obrazy, nábytek, hospod. náčiní nebo knihy.

Rozkošná Brno Morava Vídeň muzeum zemědělský na I zemědělský muzeum v Brno

30 article

Statistika kávy. Dle měsíčního výkazu rotero- damské firmy W. Schöffer spol. činily dovozy kávy od 1. července t. r. do konce září 1,205.000 bl v Riu a 5,870.000 bal. v Santosu, celkem tedy 7,075.000 bal., t. j. o 2,748.000 bal. více než v sou- dobí loňském Statistika mědi. Viditelné zásoby mědi v Evropě činily dle výkazu fy. Mertonovy koncem září t. 93.,851 tun proti 90.387 t. z polovice září a 88.218t z konce srpna t. r. Nastal tedy ještě další vzrůst Hornoslezský odbyl uhlí činil v září 224.977 va- gonů po 10 t. (loni 223.217 vag.), od počátku roku 1,890.307 (loni 1,893.060) vag. — Odbyt obvodu rurského činil v září t. r. 5,879.480 t. proti 5,979. 520 t. v srpnu t. r. a proti 5,903.880 t. v září 1908, Letošní sklizeň chmela v Bavorsku vypočítávé statistický úřad bavorský na 44.627 q proti 142. 22t o loni.

W Schöffer Mertonův Rio Santos Evropa Bavorsko

31 article

Ceny železa stanoveny byly na poslední důssel- dorfské burse, jak následuje: zrcadelné železo 60 až 64 mk. (prcti 60.63 mk, ze dne 17. m. m.), pudlo- vané surové železo 55—57 (55), ocel 57—60 (56 až 58), německé Bessemerovo 58—61 (58—60), Thoma- sovo 48—51 (48—50), lucemburské pudlované4 až 47 (44—46), lucemburské litinové železo 48—5 (47—49), německé litinové č. 1. 57—59 (56—58) totéž č. 3. 56—58 (55—57, německé hematit 58—6 (57—59), anglické litinové 72—73 (71—72), angl hematit 80—81 (77—78), plávkové tyčové 100—100 (98—104), svářkové tyčové 125 (1221/2—125), obru čové 125—1271/4 (1221/2——125), hrubý plech z plávko vého železa 108—115 (106—112), kotlový plech pláv- kový 118—125 (116—122), jemný plech 123—130 (120—125). Většina zvýšení cenových činí tedy mk. Oficiální zpráva o tendenci: Želežářský trh př stoupajících cenách dále pevný. — Uhelný a ko ksový trh je ještě klidný. Znamenán koks pro vy soké pece 13—15 mk. (minule 14.50—16.50), koksové jich. uhlí 10.25—11.25 (11—12) mk. Záznamy koksu tedy znovu kleslv. rre

Thoma Bessemerův

32 article

O nastávající změně ve správě Úvěrníhe úslav rakonského přináší zajímavý dopis „Voss. Ztg.“. Dle toho první ředitel Blum chystá se již dlouho do pen- se, aby se pak stal vicepresidentem, rosp. presiden- fem spřávní rady. Také ředitelé Raumann a dr. Mi- kosch v brzku odejdou na odpočínek. Ovšem Mi- kosch prý zatím musí sečkati následkem úmrtí Nossalova. O náhradě za tohoto dosud není rozhod- nuto. Za Bluma je vyhlédnut na místo vrch. ředitele průmyslník Art. Kuffler, předseda rak. svazu přá- delen, který je sice výtečným odborníkem, ale nl- koli bankovním. Dále -bude povolán do ředitelství jako zástupce velkoakcionáře Rothschilda dr. P. Hammerschlag, klerý počátel své kariéry dě- kuje zvláště okolnosti, že je bratrem domácího lékaře rodiny Rothschildovy. U Úvěr ústavu patří k tradici, že dům Rothschildův je zastoupen aspoň jedním svým důvěrníkem v ředitelství. Méně tradičním b bylo, kdyby Úvěrní ústav vrchní správu ředitelstí předal majiteli přádelny bavlny. Jak se ostatně pro- slýchá, jeví komerč. rada Kuffler zatím málo ochoty nabízeně místo přijati.

Voss Blum Rothschild doktor P Hammerschlag Rothschildův Kuffler

33 article

O tryštátských železárnách ve Slezsku bylo nám sděleno, že se staly majetkem Prážsko-železář- ské společnosti a to tím způsobem, že Pražsko-že- lezářská společnost skoupila prostřednictvím jednoho soukromého peněžního ústavu ve Vídni potichu vět- šinu akcil fryštätských železáren a že tato majet, změ- na byla již uplatněna ve valné hromadě fryštátské společnosti. Zároveň bylo nám sděleno, že železárny ty budou nyní zvětšeny a že kartel železářský jim přidělil velký podíl výroby, prý 1200 vagonů železa — Informovali jsme se o věci na místě nejkompe- tentnějším; tam bylo nám řečeno, že zpráva sdělená se na pravdě nezakládá, a že Pražská železářská společnost nejenom nepracovala o získání fryštát- ských železáren, ale že se o věci té ani nemluvilo Novoměstská záložna. Na zakladě jednomyslného usnesení valné hromady ze dne 18 dubna 1909 a n základě schválení c. k. obchodního soudu v Praze bude »Všeobecný úsporný a úvěrní ústav v Praze. zapsané společenstvo s ručením obmezeným« firmu- vati od nynějška »Novoměstská záložnm v Praze, zapsané společenstvo s ruče- ním obmezeným«. Úřadovati bude v dosavad ních značně rozšířených místnostech v Jirvhářích.

Slezsko Vídeň Praha úvěrní ústav

34 article

Penstjní pojištění zřízenců, zaměstnaných pře- chedně při slavbách mimo sídlo firmy. Všeobecný pensijní ústav pro zřízence ve Vídni rozhodl k žá- dostí několika vídeňškých velkopodnikatelských firem stavebních, že zřízencí, zaměstnaní přechodně při pracích stavebních mimo obvod Zemské úřadovny dolnorakouské mohou zůstati, resp. býti pojištění u této úřadovny. Podobně jako v těchto případech mohou býti resp. zůstali pojištěni zřízenci jiných firem, kleří jsou občas přechodně zaměstnání v ob- vodech jiných zemských úřadoven, u té zemské úřadovny, v jejímž obvodě má závod hlavní sídlo, zažádají-li dotyčné firmy o povolení u všeobecného pensijního ústavu. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Pensijní úslav českoslovanskélio peněžnictví Ústav čítá 696 zaměstnavatelů, 3172 úřadníků, po- jistné fondy 535.052 K 6 h, pojištěné služné 7,050.000; nově přistoupily spořitelny Sobotka a Sku- teč. — Zajímavý doklad k příčinám úmrtí v kruzích soukromého úřadnictva, přináší slatistika úmrtí jmenovaného ústavu. Ústav zaznamenává dosu úmrtí 17 členů, při čemž v 9 případech byla příči- nou smrti tuberkulosa plic; malá ukázka tato znázorňuje, jak hrozným způsobem zákeřná nemo tato zvláště mezi úřadnictvem řádí.

Vídeň Sobotka Sko ústav pro zřízenec živnostenský komora v Praga

35 article

Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytč v pondělí dne 4. října 1909 přihlášeno jest 180 kusů hovězího dobylka původu domácího, 420 kusů pů- vodu haličského a 110 kusů původu uherského Insolvence. Dle „Pest. Ll.“ je insolventní ruko- dílná firma Zikmund Pollak ve Velkém Varadu. Dlu- hy za zboží činí 210.000 K, dluhy peněžní 50.000K Pozemková banka v Praze koupí každé množ- ství nemovitostí: stavebních míst, pozemků, domů statků, velkostatků atd. Založila katastr nabídek ne- movitostí a poptávek po nich a má v záznamu velk množství objektů nejrůznějšího druhu. Přejímá sprá- vu realit, vybírá nájemné, financuje, směnuje, par- celuje, podporuje stavební ruch, doporučuje společ- níky, odborníky nebo finančníky atd. — Banka založena byla s počátečním akciovým kapitálem 3.000.000 K na nejreelnějších a nejsolidnějších pod- kladech a zasluhuje proto pozornosti a doporučeni i s vyššího hlediska národohospodářského.

Pollak Praha

37 article

rny peněžní. Vídeňská bursa. z. Z Vídně, 2. října. (Telefgr. »Nár. Listů-). Po burse. Kreditky 665.75 po —.—, uherské kr- ditky 770.50, anglobanka 310 50, bankovní jednota 543 50, unionka 581 75, Iänderbanka 493.50, státní dráha 755.75, jižní dráha 127 25, polabská dráha .—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákové 369.—, rýmavsko muráňské 686.—, alpinky 736. — po —, květnová renta 95.10, uberská korunová 91 90. turecké losy 202.50, marky za hotové 117.52, ultimo 117.46. Smýšlení upevněné. x Z Vídně, 2 října. (Telfgram. »Nár. Listůe) Devisy. (První číslo znači peníze, druhě zboží.) Amslerodam šek a kratké lh. 100) hol. zl. K 198.30. 198.50, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—. Brussel šek na kr. ihůty za 100 fr. —.—, —.— —, Německo šek na Brussel na delší lh. —.- krátké lhůty za 100 mk. 117.471/2, 117.671/2. Německo . Londýn šek a kr. ln. za delší lhůty — a 10 lib. št. 239 75, 239.95, Londýn na delší h. —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů — - —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94 95, 95.121/2, Ilalie na delší lhůty —.—, —.—, Patrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 254.50, 255.25. Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Pařiž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.40. 95.55, Pařiž delší lh —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké ln. 95.35, 95.521/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.35, 95.521/2, na delší lh. —. —

Vídeň 2 říjen Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Curych Basilej Ilalie Italia šek

38 article

Závěrečné kursy Zástavní listy: 2. října 1. říjn 4proc. Hypot. banky kr. českého 97 10 97.10 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 89.50 89.50 tproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.— 95 — 4proc. žel. úp. zem. hauky kr. česk. 95.— 95.— 4i/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 93 75 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.— 97.— Úvtřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— Berlinská bursa. Z Bozlina, 2. října. K. k.) hreditky 209.70. berlínská obchodní 182.70. darmštadtská banka 139.80 německá banka 249.40, diskonto komand. 199 30 drážďanská banka 161.70, národní banka 130.50 státní dráha 161.70, lombardy 25 10. Kanada 189.40. Baltimore 118.20, dráha Henri 134.70, bochumské 255.50, dortmundské 84.10, Lauřina huť 197.70 Consolidace —.—, gelsenkirchenské 216.20, harponase 207.50, Hibernis —.—. Packer 133.60. Lioyd 103.90, dynam. trust 176.20. Smýšlení slabůl. Z Hambuzku, 2. října. (K. k.) Rak. stříbrná renta 98.20, rakouská zlalá renta 99.—, uherská zlatá renta 94.95, italská renta 104.20, kreditky 209.75 losy z r. 1860 166.—, státní dráha —.—-, lombardy 25.10, střibro 70.50 zboží, 70.— peníze. Smýšlení klidné. Z Franklurtu, 2. října. (Telegr. závěr, kursy.) Úvěrní akcie 209.90 akcie společnosti státní dráhy 161.90, lombardy 25.—, papír. renta —.—, stří- brná renta —.—, rak. zlatá renta 99 20, 4% rak korun renta —.—, uherská zlatá renta 94.70, uhet. korunová renta 92.30. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 2. října. (Podateč. bursa.) Úvěre akcie 209.90, státní dráha 161.90, lombárdy 25.—.

Henri 134.70 Hibernis Praha Kanada Baltimore Frankfurt Úvtřední banka německý banka drážďanský banka 161.70 národní banka Lauřin huť 197.70