Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3. října 1909. Číslo 273.

4 article

Dmilar sebou pohne na prahu. Nechce s příti a nejméně s ní, s Pavlijou. A pak, boží pravda, i on ví. Nepatří se, mohlo by jí opravdu něco uškoditi. Přendá on pravou nohu do dvorka a umlkne, přestane rozprávěti . .. Pavlíja i Evica mlčí, Petar mlčí již od prvu. Mlčí tma i vše dokola kolem v ní, poslední slovo zmírá ve tmě: — Podej, sem! praví Dmitar. Pavlija vstane. Podává mu prostěradlo halinu. I Dmitar vstane. Natáhl se, protáhl se, zivá. Praskají mu klouby. Pak prostírá prostě radlo na dvoře před prahem. Přikrývá se hali nou a ulehá. Pávlíja se pokřižuje. Pátravě po rozhlédá se ještě ve tmě po chatě, pak i ona se uloží. Vejde do jizby, lehne tu na zem vedle dětí . .. Každý život má něco veselejšího, nejbíd- nějši, nejžalostnější má, i ten tu má svoje, ža- lostný je a bídný, ale to přece má. .. Mičí tma, poslední rozhovor vl ní přestal. ale myšlenky v ní ještě se řadí, ještě ten živoh žijel... Tu nahoře ve tmě ve přístavku je Rů- žava, oteli se hízy, a pak, jak se otelí, ano, jak se otolín.. Klepe tu ve přístavku cosi, hýbe se, pohy- Buje. Ve tmě otáčejí hlavy. V myšlenkách na n ukončili poslední rozmluvu, i poslední myšlenky ní ukončují. Mohou myšlenky, svobodnější jsou ony než slova, mohou ony všecko. Není nikdy nikdo, co kdo myslí, není třeba se o nich tajiti, zakrývati jako v rozmluvě. — — Mohlo by se to vzíti, mohlo by, myslí Dmi tar. Deset zlatníků „malý“ donese. Za rok, za dva budou volci. Člověka to zmáhá. Vždycky jen rukama, na hřbetě. Pravda. Odehnalo . ..

Petar Dmitar boží pravda

5 article

Ale. I dvanáct by dal, tele je pěkné. Půjde na- horu zejtra... Vůz.... Pluh .. I Pavlija netají už ničeho, utišila se, ale přece nemůže usnouti dlouho. Slyší nyní Dmitra již chrápat a přemýšli ještě pořád, naslouchá ku přístavku a myslí: — Jen kdyby bůh... Zlý je Petar, ale bude všecko dobře. — Musi. Deeřino bude. V ona, co je to. Musí se, odněkud se musí. Zá- stěry, aliny, prádlo, gerdan.*) Bože pomoz . . Dá bůh, bude. Což bude-li býček? Nechť, bude dce- řino... Kdyby... jenom kdyby bůh... Jenom Unavena je Pavlija, teď opravdu vidí, jak je unavena. Tmí se jí ve hlavě, i ona usíná - Petar chrápe. Zlostné a hrčívé je to jeho chrápání. Dávno už je, co usnul. Ale prvé, než usnul, přemýšlel. Nemá je právě rád, ty druhé, ale přece myslil; i on je pro to, aby Dmi- tar tele vzal: — Nebyli by siváci. Baboši by byli. Ale .. Nechť... Hle, byli by volci, vůz. Takhle . . . na- háči... ba..: naháči — — Jandrija usnul pozdě. Mara usnula hned on ne. Byl vzhůru ještě dlouho, „mašina“ mu nedala pokoje. Pak si vzpomněl, že je Ilija ve Brunu, že on „mašinu“ viděl, musí ji viděti. Něři Djurovi, ale ... Nemůže pochopiti, jak to, že „mašina“ vodu srká, ba srká.. ššrrr...1 A když si vzpo- mněl, že Ilija musil to viděti, a že přijde, že mu bude moci vykládati, pojímala ho touha: — Hned kdyby přišel, hned aby zvěděl. . . Posléze se utišil v myšlenkách na Růžu:— Zdoli se otelí, božíčku? Zdalí dnes v noci... 1? Usnu prvé než máti lohla k němu. Přitulil se k Maři. pohladil ji po hlavě a usnul . ..

Al Petar Bož bůh Pavlija Djur Ilija Mařa

6 article

Evica usnula poslední. Přemýšlela a pře- mýšlela neustále. Hleděla upřeně do tmy a my- slíla myšlenky všelijaké, dívčí starosti a touhy dívčí z dolního konce Komareva. — Nepůjde nahoru. Odejde Rudě před poutí. Nepůjde. Půjde až pozadu. Nepůjde an potom... Bylo by jí líto, kdyby ji viděla za- snoubenu — a ona... I ona bude,.. Jak Rů- žava.... Stanko, už... VI ona, zpozorovala . Strach je, jak jsou zlé huby ... Nikola . .. Jiný je on... Ať roste, nechá je ... Bude je ošetřo- vati, milovati... Petra bude míti gerdan... Ale Ruda má větší... Pět dukátů . .. Co je to. Není ani moda... Jak pohlédal na ni dneska — Oženil by se? Čert ho vem .. . Neprodá je Vypůjčí si gerdan na pout... A telička nech roste... Ano... Horko je ... Dlouho tak Evica přemyšlí. Odhrnuje, při krývá, odhrnuje pokryvku, upřeně do tmy hled a přemýšlí. Mladá je, horko je jí, krev jí vře v žilách, srdce poskakuje, ale naposled. Una- vena je i ona. Oči se jí zavírají, myšlenky se matou, poslední myšlenka umírá ve tmavém chumáči na dně Komareva. — — Noc je. Pout je v Kobiljaku zejtra a množ- ství lidu sejde se na tu pout. Černá je noc, hustá a hluchá. Černý schoulený chumáč stojí tu v noci pod Dikavcem, 500 metrů je vysoký Di- kavac, 500 metrů tmy leží na chaloupce Dmitra Rajkoviče č. dom. 27... Pozdě je již, hodina, dvě, kdož ví hodiny v noci. Kdož ví, kolik času minulo od té, co bylo slyšet poslední slovo tu na dně tmy, ode- mřela poslední myšlenka v ní, přestal život v chatce. Přestal? Ne, nepřestal.

Stanko Nikola Petro Rajkovič Una

7 article

Dlouho již spí Dmitar, Pavlija spí i všecky děti pořadem, pravda je to však přece. Ještě je život tu ve tmě. Růža, Růžava nespí... Ta neusnula, nemůže ještě jinak usnouti. Slyšet ji ještě stále. Silněji slyšet než prvé... Každou chvilku slyšet, jak se ve přístavku cosi hýbe, tluče. klepá, pohybuje. Růžava je to. Jednou rohem udeří, jednou nohou, jednou zavrtí hlavou, pak opět nohou. A lehne Růžava. Dvakrát lehla, ale pokaždé opět vstala... Růžava je to a nikdo neví, co je jí. Kdož to může vědět, když v chatě všichni spí, unaveni jsou i umdleni všichni v chatě a spí spánek tvrdý — — — — Kdož ví, kdož poví každou hodinu v noei pořadem? Hluboká je noc, hluboko pokročila, ale ještě je život tu na jejím dně, Hodina za hodinou plyne, hodinu za hodinou slyšet je život ze přístavku, hřmoti tu v něm, klepá... Nikoho není, aby se podíval, co je, Dobře není, nemůže býti. Dvakrát již zařvala Růžava, neveselo, jako krávy řvou, když se telí, smutně zařvala, chraptivě, táhle ... Kdož by viděl? Spí všicci v chaloupce, i Pavlija spí, nej tvrději ze všech ostatních spí ona a nikdo z nich ani netuší... A kdyby i kdo tušil, kdyby se probudil, vstal, šel se podívat! Kdož by viděl? aby —

Růža Růžava

8 article

4) Rerdan. Chudobnější dívky nosí na krku ozdobu ze skleněných koralí a cetek, jež splývá, po prsou. U bohatších bývá gerdan z peněz stříbrných a zlatých, cvanciky (staré dvacetníky), tolary a du- káty našívají se na koženou podložku; někdy gerdan jako pancíř dozahuje až na spod trupu, Hustá je tma. Proměnila se v tom čase. Dva krát je hustší a černější, než prvé, a nerozezná se nyní žádný chumáč již v ní, ničeho neviděl jen tmu a ničeho více. Arci, mohl by ten, kde by vstal, rozžati lampičku, ale v lampičce oleje není. Louč by musil rozžati, ale než by ji našel rozžal, do té doby mohlo by se bůh ví co při- hoditi... Ano, ano, pozdě by přišel, vždyť hle již — Pozdě je na noc, velmi pozdě. Přišel oka mžik, kdy utišil se život tu na konci Komareva. Přestale i to klopání a pohybování ve přístavku Ve předešlém okamžiku zakleplo posledně, za hřmotilo, a nyní neslyšet již ničeho více. Sp Dmitar, Pavlija spí i všecky Něti pořadem oe Petra do malého Stole. A nahoře ve přístavku? I Růža spí, i ona usnula, Růža, Růžava, oteli se má brzy, a pak, až se otelí, ano, až se otelí Nic neni věčného, trvá noc, ale i přestane.

Petro Růža Růžava

9 article

Jest jitro. Rozlilo je slunce s vrchu Dikavce A všecko je vidět. Vypiná se holý vrch k nebi. zejí výmoly po shrbeném širokém hřbetu Di- kavce, prázdné, suché, vyschlé. Vidět všecky dolíky a bařiny Komareva, v něm schoulené chumáče: Tadiči, Uroševiči, Vrge, Blagojeviči Rajkoviči. Přikrčily se po dnu výmolů, zapadlé stisknuté, jako by se styděly, jako by jich za cosi bylo hanba. I chatku Dmitra Rajkoviče vi dět, ano, vidět — — I slyšet je všecko. Slyšet pobíhání, křik hádku, smích, vrzání, řvaní, bečení z dolejšího konce Komareva. 1 pláč je slyšet. Z dolního konce Komareva ho slyšet, již dávno započal a ještě pořád trvá. Celá vesnice slyší ten pláč a ví, kdo pláče a proč. Vědí, že tam u Dmitra Rajkoviče pláčou: pláčou, kráva té noci jim uhynula... Některým je líto, a některým i není jsou lidé všelijací... Litují jedni a praví: Hle takový je to chudák... sám bůh ví, jaký , . nepočaroval jim někdo?.. počaroval? co by „.

Tadič Uroševič Vrge Blagojevič Rajkovič

10 article

Komu bůh nedá, tož nedá... Oni, kterým je to lhostejno, mlčí, a řeknou-li něco, míní: — Což kdyby moje zdechla, nebo: Může i moje uhynouti — Je pout v Kobiljaku, chodí lidé cestou na hoře přes Dikavac, houfec za houfeem přecházi A ti všichni slyší pláč zdola. Slyší a vyptávaj se ti, kdo nevědí. Když se dovědí, stejně mluví nebo myslí, jako ti na dolejším konci někdo si i zažertuje, jsou lidé všelijací. Devět hodin bylo. když vrchem Dikavce objižděl vůz plný panstvo z Lisičn, občina je v Lisičích a kostel. Milk popa 5) Lisiča to byla, která se otázala. Slyšela pláč zdola, i ptala se, proč pláčou. Nikdo na voze nedovodl jí pověditi, ale za vozem še hlouček Komarevljanů ... Mladý kandidát Sta- bandžija, který seděl napřed na kozlíku s ko- čím, optal se lidí za vozem. Pověděli mu. — To je hrůza, řekla Milka, kráva zdechla, protc pláčou... Ach, wie dumm. Musím to vypravo- vati, až se vrátím do lycea.*) — Rozesmála se Mladý kandidát Stabandžija se usmál. — Hroz- ný je náš, lid, hrozně hloupý — řekl. — — — Nic není věčno. Všecko přejde. Přešlo Petrovo, dávno je už, co Petrovdan minul. Ano minul, ale pro Dmitra Rajkoviče ještě pořád ne a nemine brzy. Nemine. V Koma- revu pod Dikavcem žije Dmitar Rajkovič. Ženat je a má děti. Zena jeho jmenuje se Pavlijau deti po rade: Ilija, Petar, Evica, Jandrija, Mara Kata a Stojan. Kata i Stojan jsou ještě malí proto jim říkají Kaja i Stole. Ještě tré dětí měi Dmitar, ale, s odpuštěním — pomřely, všecky tři umřely ještě v kolébce... I jednu krávu mě Dmitar, pěknou malou kravičku krátkých rohů a otelit se měla brzy, a pak, když se otelila. ano, když se otelila... Měl kravičku; byloji Růža. Růža, Růžava, měl — ale nyní už nemá —

Milka Petrův Petrovdan Rajkovič Zeno Ilija Petar Evica Jandrija Stojan Růža Růžava

11 title

Lékařská hlidka

12 article Dna čili pakostnice.

Dna čili pakostnice. V lékařské hlídce tohoto listu pojednáno bylo také již o zkornatění cév a jako jedna z mnoha příčin, třebas jen domnělých, uvedena dna číli pakostnice. Rozšíření i vlastní pojem této choroby vyžadují, aby i o ní se na tomt místé stala zmínka. Jméno „dna“ není příliš v širokých vrst vách lidových běžným, užívá se téměř všeobec- ně pojmenování německého „Gicht“ *) Vědecky ji zovem Arthritis uratica, deformans; jindy se mluví o „podngře“, čímž vlastně je pojmenován pouze jeden její projev, totiž záchvat bolest v kloubu palce nohy. Přídomek „uratica seu uriea“ označuje, že se tu jedná o chorobu kloubní, zaviněnou nějakou součástkou močo Není to choroba moderní, neboť již staří lé kařští autoři řimští i Hippokrates sám se o n zmiňovali. Považovala se a považuje se i dnee ještě za úděl života požívačného a lenošivého. Nasvědčuje tomu i známý výrok světák našeho Mikuláše Dačického z Heslo- v a« Mladý epicureus — starý podagricus, t. j. kdo v mládí příliš holduje požitkům tělesným, na stará kolena ho soužiti bude dna. Uvidíme z dalšího, zda výrok ten bez zrnka pravdy.

Hippokrates Dačický

13 article

Klinicky čili vědocky ji prvý důkladně po- psal anglický Tomáš Sydenham ve spise „Tractatus de podagra et hydrope“ roku 1683 znamenitý učence tento měl trpký úděl, nebot popisoval chorobu, která jeho samého po celých 34 let sužovala. Pokud se pojmu týče, musíme říci, že dna jest chorobou celko- vou, spočívající ve zvláštním sta- vu (disposici), při němž se hromad na rozmanitých místech těla, ne pouze v kloubech, soli kyselin močové; nejvíce zastoupen býv kyselý močan sodnatý. Místa ta však bývají již chorobně změněna, odumírají a pak teprve se v nich soli ty usazují. Při tom dochází k zánětům v okolí. Průběh choroby jest bud acutní, rychlý, charakterisovaný bolestivým zá- nětem některého kloubu, nebo chronický (po- časný), kde bolesti nebývají prudké, ale za t dlouho trvají a znenáhla nemoci té propadá celé vou. tělo. pop= kněz pravoslavný. Jsou vesměs ženalí )1yceum = dívčí střední škola v Záhřebě. *) Čeština má ještě jiná jména pro tuto chorobu tak na př. Rais ve svém „Západu“, líče sklonek zi vota vesnického faráře, mluví o „kvíčalkách“, kter starocha často sužovaly; není to nic jiného nežl dna, pakostnice.

Sydenham Rais Záhřeb Tractatus jít podagra

14 article

Příčina nemoci, jak loyálně jsme nu ceni přiznati, není dosud přesně určena. Jisto jest však, že dědičnost při ní hraje důleži- tou roli; zejména anglické statistiky ji uváděj volice často. Scudamore konstatoval z 523 pří- padů dědičnost 309krát, Gairdner ze 156 pří- padů 140krát. Garrod mohl ji konstatovati v jed- né rodině po 400 let: dědila se tu vždy z otce na syna. Muži jí trpí více nežli ženy. Jest tedy tato dinthesa dnavá člověku ve většině připadů vrozena. Druhou a snad hlavní příčinu její vi- díme ve způsobu života, jak již uvedený výrok Dačického sám trefně vystihuje. Příliš hojná, nadbytečná strava bílkovinná, hlavně masa silně kořeněná a podporovaná těžkýmt lihovinami, bývá po přednosti uváděna ve při činnou souvislost se dnou. Koná-li pak člověk při této opulentní tabuli málo pohybu nebo fy- sické práce vůbec jest tu dána nejlepší podmin- ka pro její vznik. Poněvadž pak takový způsob života vedou z pravidla ty nejbohatší a nejvyšší vrstvy, nebo lidé pouze duševně pracující, stává se dna jaksi charakteristickou neb vlastní jen těmto třídám. Řím císařský, oddaný lenošivé po- živačnosti, jí velice trpěl; schudli jeho potomei vedoucí život jednoduchý, jsou ji prosti; dna je dnes v jižních krajinách chorobou vzácnou Nelze však tvrditi, že by tato nadbytečná výživa byla výhradní příčinou dny, neboť se s ní shledáváme i u pracujících vrslev dělni- ckých, kde jistě nemůže býti řeči o bohatém a vybraném stole nebo nedostatku pohybu.

Gairdner Řím

15 article

Za jinou příčinu dny bývá označován i al- kololismus, ale zkušenost, že v Krajinách kořalce propadlých, zejména v Rusku, Irskua jinde se s ní neshledáváme, mluví proti této theorii. Za to však všeobecně se přiznává, že počasná otrava olovem často mívá za následek vypuknutí dny; touto otravou trpívají nejčastěji sazečí, tkalci, malíři, pismolijci, hrnčíři a j.

Rusko

16 article

Konečně nejednou bývá vyvolán prvý zz chvat nějakou náhodnou příčinou: nachlazením. diaetní chybou, přílišným hnutím mysli a zejmé- na úrazem a j. Také ne uvádí, že i roční po- časí má určitý vliv na vypuknutí nebo průbět nemoci: chladné, vlhké jaro neb podzim, větry působi nepříznivě. Jest to choroba obyčejně vyššího věku, pře 40 rokem, neni-li dědična, objeví se zřídka kdy Často je družkou jiných chorob: otylosti, cu- krovky, hostce kloubního, záduchy, ledvinových kaménků a j. Průběh a příznaky její bývají asi takto po- pisovány: Ve většině případů se objeví najed- nou, často bez každé nějaké předběžné známky bolestivý záchvat dny v podobě známé prudké bolesti prvního zanártního kloubu palce nohy. typická to podagra. S obvzláštní zálibou do- stavují se první bolesti v časných hodinách ran ních s prudkosti velikou, někdy zrovna nesnesi- telnou. Kloub zduří, povrch jeho dostává zá- nětlivou červeň, teplota je zvýšena, okolní žíly překrveny. Přes den jest stav snesitelný a jen zánětlivě zduření nemocného kloubu svědčío chorobě; pacient však vyhráno ještě nemá. Ná- sledující noc se bolestivost vrací, třebas již s menší prudkostí, celý stav se opakuje jako předešle a přes následující den zase nastane klid. Tyto záohvaty bolestivé se stále klesájící prudkostí se opakují po cely týden nobo o něco déle, zevní příznaky choroby (zánětlivé zduření kloubu) znenáhla mízí za svědění a odlupování se pokožky. Záchvat bývá někdy provázen i ho- rečkou.

17 article

Dosti často však předcházejí záchvatu dna vému různé předběžné příznaky. Bývají to ze- jména poruchy ústrojí zažívacího, nechutenství, vrhnutí, deprimovaná nálada, záducha, všeobec- ná skleslost tělesná a j. Nejednou připadá i pa- lec, v němž se později dostaví vlastní chorobný příznak, jaksi tuhý. Největší pozornosti přirozeně se těšil vždy u badatelů stav kyseliny močové v těle v zá- chvatu, před a po něm; vždyť její hromadění v kloubech, jak hned z předu bylo řečeno, je hlav- ním objektivním příznakem chorobným. Jestto zásluha Garrodova, jenž prvý s určitostí doká- zal abnormní složení krve vzhledem k množstv kyseliny močové u dnavých. Krev po čas dna- vého záchvatu prý obsahuje větší množství této kyseliny, kdežto moč je zase v tutéž dobu na ni chudší. Zdálo se, že tím jest existence této choroby vysvětlena, neboť z krve, kde je po dobu záchvatu nahromaděna, se tato nadbytečna kysolina ukládá do různých tkaní tělesnýcha vyvolává tak příznaky dnavé, Theorie tato však neobstála, neboť se dokázalo, že množství této kyseliny jest zvětšeno i při jiných chorobách. Mimo to moderní chemie svými exaktními me- thodami výzkumnými dokázala, že zkoušky Garrodovy nejsou správné, a že vlastně při dně nebo jejím záchvatu poměr kyseliny močové je normální. Vůbec jest nám dnes dosud celá záležitost kyseliny močové při dně nejasnou. Hypothes je celá řada, ale žádná není všeobecně uznávána. Spravně proto připomíná T homayer ve svá učebnici: „Všichni se zaměstnávají při těchto otázkách poměrem kyseliny močové a přece ni- kdo nepomýšlí, že škodlivost kyseliny močové nikdo nedokázal.“ Na tom také vzhledem k účelu této stati přestaneme. Nás zde zajímá jen její průběh a profylaxe, čili ochrana před ní.

Garrodův Garrodův

18 article

Pokud se dalšího průběhu týče, nutno říci. že je příliš mnohotvárný. Často pacient, by upomenut prvým záchvatem na svůj chorobný stav, změní způsob života a není více sužován, nebo jen v menší míře. Nejednou přináší pro- běhlý záchvat dnavý značnou úlevu po před- cházejících mu prodromálních příznacích. Jindy zase za čas se dostaví záchvat nový po mezidobí různě dlouhém. Obyčejně s postu- pujícím věkem se kráti mezidobí a záchvatů při- bývá. Počáteční minou velice často bez zane- chání funkcionálních ztrát, pozdější nezmizí do- cela a vyvíjí se choroba chronická. Pohyblivost kloubů bývá omezena, jejich měkký obal zůstává stálo jaksi zánětlivě zduřený; zduřeniny vyvi- nují se různotvárně, klouby se stávají neforem- nými, málo pohyblivými, až konečně některé vypoví službu docela. Pacient nemůže pohybo vatí ani rukama, ani nohama, stává se z něho mrzák, odkázaný zcela na okolí. Na prstech rukou se časem vytvářejí zvláštní ztluštěniny, zvané uzliky Heberdenovy. Tento zjev jest něe zcela jiného, nežli změny z počasného rheuma- tismu, neboť počasný kloubní rheumatismusa dna není choroba táž. Vyjma tyto jaksi místní pouze příznaky do stavují se v dalším průběhu i příznaky, vzdá- leně, celkové. Činnost zažívací, trávení snad nejčastěji bývá chorobně změněno: jsou to ze- jména nechutenství, bolesti žaludeční, kyselé říhání, vrhnutí kyselých mass, počasný katarh střevní s dlouhotrvající záepou, zřídka průjmem obtíže haemorhoidální. Dýchací aparát také reaguje na abnormn složení tělesných šťáv a velice časťo trpí záněty; údělem dnavého bývají počasná rýma, počasný zánět hrtamu, průdušek, z něhož se vyvijí roze- dma plic, záducha. se

19 article

Srdce a cévy též časem podléhají počasným změnám, provázeným bušením srdce, záduchou srdeční a zkörnatěním cév, jež pak probíhá zná- mým způsobem málo od srdeční vady se lišícím. Zvláště důležité chorobné změny vyvolává dna v ledvinách, jež často trpí počasným zá- nětem. Dna jest choroba zdlouhavá, život sice zrovna neohrožující, ale prognostícky ne právě přijemná. Nejvíce nebezpečí hrozí od komplika cí srdečních a ledvinových. Nejedna prtvice ať mozková nebo srdeční z arteriosklerosy vznik lá má svůj prapůvod ve dně. Poněvadž se dna považuje všeobecně za chorobu z nepřiměřené výživy a z nepřiměřené- ho způsobu života, přirozeno, že její léčie n spočívá zvláště v náležité úpravě živ oto- správy a je nutno vždy hned v začátcích po- raditi se s lékařem. Jsme si tak dalece jisti, že hlavním požadavkem při léčení dny jest, by ne- mocný jedl stravu smišenou, ale jen v určitě omezeném množství. Příprava jídel budiž co nejjedno- dušší, jídla masná buďtež připra- vena bez koření neb těžce strav- telných příkrmů, které jen dráždí žaludek a ledviny. Šetření ledvin nutno míti nejvíce na zřeteli, rovněž tak i podporován správné činnosti střevní. Za nápoj se nejlépe hodí: mléko, alka- lické i prosté kyselky, ovocné šťávy a limonády a dobrá pitná ne příliš tvrdá voda vůbec. Těchto nápojů může piti nemocný hodně, čím více, tím Vadle úpravy diaety musí pamatovati posti- žený také na přiměřený pohyb a práci svalovou. Léčbu třeba aby řídil lékař a přes to, že výborné výslodky vykazují různé procedury hydrotherapeutické a zejména lázně rašelinné. — z nichž mnohé slynou zvlášť dobrými výsled- ky — jest povinností naší upozorniti, aby obe- censtvo neoddávalo se radám laiků, nýbrž do- žádalo si předpisů pro životosprávu a léčení na Dr. Kurka. místech kompetentních. lépe.

doktor Kurek

22 article

Úlohové soutěže IV. úlobová soutěž časopisu »Skakbla d- rozhodnuta soudci J. Müllerem a Chr. Christensenem následovně: I. Val. Márin, Barcelona, 2. P. Pe dersen-Horne, Middelfart, 3. R. Knudsen, Tversted 4. dr. E. Palkoska, Praha a 5. K. Erlin, Vídeň čestná uznání: 1. N. C. Lose, Bred, 2. S. Herlaud Bukurešť, 3. A. E. Strömberg, Trollhältau, 4. K. A L. Kubbel. Petrohrad a 5. K. Erlin, Vídeň. Zvláštní cenu pro členy dánského svazu šachového obdržal B. Haase, Kodaň. Došlo celkem 66 třítažek, z nich 56 korektních. Partie č. 415. Hrána dne 31. srpna 1909 v II. utkání národního tur naje mistrovského v Praze Černý: O. Důras, Praha Bílý: J. Brach, Brno, Dd7—e7 67— 65 26. g1XK. ſ5 1. 02—e4 De7— de 27. Vc2—be Jb8 —ce 2. Jg1—f3 Vdg— as a7—a6 28. Vb2 —ce 3. Sf1—b5 Jbů—d? 29. Vc2—bz 4. Sb5 xKc6 d7xcce Va8—a5 f7— fe 30. h3—h4 5. d2—ds Kg8—f7 31. h1—h5 Sf8 — de 6. h2—ha Kř7—es c6—c 32. Dřz— hz 7. Jb1 — cs Ke8— ds 33. Dh2— fe Jg8—e7 8. Se1—r e3 Kd8—c7 34. Kci—dl Sc8—e0 9. Ddl--en Dd6—e7 35. Kd1—e2 c7—c 10. 0—0- 36. Dí2—h2 Kc7—b7 b7—b5 11. a2—a3 37. h5—her g7xkcho a6—a5 A2. Je3 —bl o—0 38. Se3xché Sfsxc h6 13. c2—i c4.

J Müller Christum Christensen Horn Middelfart R Knudsen Tversted E Palkoska K Erlin N C Los A E Strömberg Trollhältau L Kubbel B Haas Došla Černá J Brach Virginie Kec Dd Barcelona Praha Vídeň Breda Petrohrad Kodaň Brno Dd Ddl Skakbl d I . Val Herlaud Bukurešť Sf Kř 7 O . Důras 5 1 Vc 2 Sf 1 Jb Sb 5 xKc 6 d c 7 Kc 7 c 2 c 4

23 article

39. Dh2 «he Va5—as Va8—bs 14. g2—gt 40. Ke2—fi Va8—gs Je7—ce 15. Vd1—d2 De7—d6 41. Vd2—h2 Dd8—e7 16. Vd2—e 42. Dh6—es Ve8—pv Je8—be 17. Vh1—gt 43. Vh2—ge VgTx« ga b5—ba 18. Jí3—hí Dd6—dt 44. KfIXg? De7—d7 19. Jh4—f5 45. De3—e2 Val—as a5xb4 20. a3xcb4 46. De2— f2 Dd4x«ds Ví8 — ds 21. b2—b 47. Vb2— d2 Ddsxkcbí 22. Ve1—di Sd6—fs 48. Vd2xd7- Kb7—be Vb8—as 23. Vä1—da 49. Kg2—g3 Db1—hi Va8—t 24. f2—f a bílý se vzdal. Se6xsf5 25. De2— šachové. Zprávy Praha. Šachovní klub „Dobruský“ vypi suje zimní turnaj klubový ve 3 třidách. Vklad pro I. tř. 5 K záruka (po sehrání turnaje se vráti) 3 K. Ceny: 25, 20, 15, 10 a 5 K mimo to honoruje se každá výhra 1 K. Při 8—10 účastnících každý s každým 2 partie, při větším počtu pouze 1 partie. II. třída: vklad 3 K zár. 2 K. Ceny 15, 12, 9. 6a 3 K, honorář za výhru 60 h. III. třídal: vklad 2 K. zár. 1 K. Ceny 10, 8, 6, 4 a 2 K, honorář za výhru 40 h. Hraje se dle hracího řádu „Ú. J. Č. Š.“ I. třída hraje vždy ve středu a v sobotu, II. třída v úterýa v pátek, III. třída v pondělí a ve čtvrtek, počátek hry nejdéle o 7 hod. večer. Přihlášky nejdéle do 16. října r. přijímá pokladník v klubové místnosti; na při- hlášky bez vkladu a záruky naprosto nebude brán zřetel. Počátek turnajů dna 18. října. Šachovní klub „Dobruský“ vypisuje II. soutěžo „Memorisl dra. Jana Dobru- ského“. Řád soutěže zasílá se všem spolkům kroužkům šachovým v Praze a předměstích. Přiklášky nejdéle do 15. října 1909 na výbor klubu. Nusle. Klub šachistů v Nuslích koná v neděli dne 3. října o 5 hod. odpol. I. řádnou val- nou schůzi výroční. Pro zimní období vypisuje se všeobecný, členský turnaj, k němuž přijímají se při- hlášky do 17. října v klubové místnosti. Tam sděleny budou i bližší podmínky turnaje.

dh Dd jít 7 Dobruský Nusl Virginie Kb 7 Praha Nusle e 2 Val Šachovní klub jít 7 Jan dobro

38 article Řád stavehní pro Čechy. to

Řád stavehní pro Čechy. to Nařízení zřídka známá. — Slávny prumy SlUVE. 60 h. Stavitelům nezbytné. a cement. Se 148 obr. a 24 Slavy Utonov příl. Cena 5 K. Moderní sta- vitel se bez této důležité knihy více neobejde. Důležité pro stavitele a kamenníky. RamennlctVI. S mnoha sty obrazů. Vychází v se- šitech po 60 hal. Napsal prof. Cechner. Poučný Slony Slavěull. text, na sta illustrací. Cena K 4.40. Výroba cihel, tašek, rour, dlaždic, před- UlhlařstVl. mětů okrasných a fac. Zařízení pecl 20360 četné obrazy. Cena 6K.

Utonov profesor Cechner Čechy