Periodikum ALTO Viewer

1

nabi

2

Ročník XXXXIX.

3

hv ltavkor

4

zonou aba oeon nmndunimif v čol odlot ib D mll Blsonb bta

5

V Praze, v neděli- 3. října 1909.

Praha

6

smo Azáovonog žměaz lanáío 2ahodonono e a mldosměn a svhbol odižssnoouml bos

7

Číslo 273.

8 article

Na ranní nvečerní listy předplácí se V Prazze v udministranla na měsl na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou K 54h na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K ve úiliálkáchí 2 K 30h na měslen poštons na měslo. . . . . . un čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou a měslo Ba Evrt P' ieta

Evrt P

9 article Dnešní čislo pro Prahu ls s 22 stranácb.

Dnešní čislo pro Prahu ls s 22 stranácb. Příští čislo „Národníich Listů- vyjde v pondělí dne 4. října v ob- vyllou hodinu polední.

Praha Národníich List

10 title

Nové vyjednávání o spoutaný český sněm?

11 article Nové překvapení z Vídně! Jebo Exce

Nové překvapení z Vídně! Jebo Exce lence bar. Bienerih usiluje prý zouf ale o to aby náš ubohý český sněm, jemuž již ně- mečtí obstrukčníci odzpívali své »Requie- scat« — přece jen byl ještě vzkří sen kjakémus zdánlivému živo ření aspoň na chvíli! A proto po chvatných nočních úradách s nejvyšším mar- šálkem princem Lobkovicem, s hrab. Coudenhovem, ministrem Žáčke m jakož i s pohlaváry německých a konserva- tivních velkostatkářů hr. Ervinem Nosti- cem a ClamMartinice m rozhodl se podniknouti pomocí uvedených pánů ještě jednu »neodvolatelně poslední« produkci na smiřovací harmoniku v Praze. Znovu maj býti zástupei českých a německých poslanců svoláni na konferenci, v níž jim předloží páně Bienerthův ochotník, prine Ferdinan Lobkovic, t. č. nejvyšší maršálek zemský. tento »sprostředkovací návrh« jednacího po řadu, pro nejblíže příští schůzi sněmu českého: 1. Usnesení, že zřídí se několik komisí sněmovních (aniž by se však hned zvolily), 2 první čten vládních předloh. (?!) Po odby tém prvém čtení tom pak za 3 ustavení sněmu, 4 předlohy ho spodářské.

Lobkovic Coudenhove Žáčke Ervin Nost Bienerthův Ferdinan Lobkovic Vídeň Praha

12 article

Znl-li návrh vskutku doslovně tak (a veškeré večerní zprávy z Vídně jej sdělují souhlasně) pak nemůže se zřejmě týkati schůze »nejblíže příští«, nýbrž teprs až třetí schůze sněmovní, poněvadž dle jednacího řádu musejí býti vlád n předlohy vytištěné dříve členům sněmu rozdůny (což se dosud nestaloj. načež teprv smí je nejvyšší maršálek dáti ku prvnímu čtení na jednací pořad schůze nejblíže příští (§ 38. j. ř.). Či snad chce se podniknout novota, odporující celému posa vadnímu zvyku parlamentnímu, že by vyti štěné předlohy byly »rozdány« členům sněmu z praesidia — nějaký den před nejblíže při- šti schůzí — poštou? Pomalu u nás všechno bude možné a nouze Excellencí že- lezo láme. — Ale pochybujeme, že by sobě podobné násilné praxe dali poslanci národa českého líbit! Než, i kdyby se záhada nazejtř vysvětlila jako omyl, a kdyby návrh zněl, že na jednací pořad nejblíže příští schůze má být položeno pouze usnesení o zřízení něko- lika komisí a rozdání tištěných vládních předloh a dost, pak v třeti tedy schůzi že dojde k prvému čten vládních předloh, načež teprv po ukončení — zajisté několikadenní debaty — o nich, přijdou na řadu: »další ustavení sněmu a předloby hospodářské«... tož ani takto stylisovaný návrh není ničím jiným než pastí na nás, nalíčenou k zisku věci německých obstrukčníkův — což snadno prokážeme. Domnívaje se, že sněmu českému jia

Vídeň

13 article

jest na dobro odzpíváno a odzvoněno a ne tuše, že jej počne bar. Bienerth k vůli své záchraně znovu k životu křísit, vůdce ně- meckých obstrukčníků dr. Eppinger pro- mluvil včera v »Bohemii« článkem, nade- psaným »Landtagsfinale«, jak se říků, o plic, při čemž uklouzla mu tato dvě paměti- hodná doznání: 1. že »vůdčí myšlenkou německých poslancův (za posledních pokusův smiřovacích) bylo, aby dříve již zahájená obstrukce německá zá- sadně i nadále trvala a i aby ne- bylo od ní upuštěno, leč jen pro onu činnost sněmu, které bude třeba ke skutečnému projednání národně politických požadavko Němcův.« Bodejť by milosípáni dělali obstruke i proti svým vlastním trhacím požadavkům. Však pouze a výhradně jen, pokud o tyto půjde, chtějí nechat sněm »přijíti ke slo v ue. Jakmile bychom však my Čechové přišli se svými národně politickými po žadavky, tedy s loňskými a letos obnove- nými návrhy: dra. Fořta na oprav zřízení zemského v duchu rozšířen samosprávy a svézákonnosti království če ského, jakož i s návrhy dra Koernera a dra. Baxy na demokratickou spravedli vou opravu volebního řádu sněmu zemského, anebo s návrhem dra Schauera na pro- vedení úplné rovnoprávnosti obou jazyků zemských ve všech úřadech nedilně vlasti naši: — spustí ihned německá obstrukce na sněm svou hrubou kládu a basta. Tedy nic jiného nesmí sněm český na ten čas dělat, než rokovat o trhacích návrzích

Bienerth doktor Eppinger Němcův Čecho Koerner Baxa Schauer Bohemia

14 article

německých obstrukčníkův. To byla a zůstala »vůdčí myšlenka« panstva. Poněvadž ale panstvo vědělo, že samo o sobě jest na to krátké, obrátilo se na pana Bienertha o přípřež. A tento nelenil. Dle jednacího řádu sněmovního mají vládní před- lohy tu přednost před ostatními návrhy poslanců, že nemohou se zamítnouti b ez předběžné porady, ba že i tehda, když sněm v poradě té je zamítne t. j žádné sněmovní komisi ku projednání nepřikáže, odevzdají se (dle § 42) ku před- běžné poradě zemskému výboru. Jest tedy o ně i v nejhorším případě vždy slušně postaráno. Naže, touto přípřeží přispěl bar. Bienerth německým obstrukčníkům, aby si je navnadil přeochotně ku pomoci Misto, aby, jak by se na státní ka rakouského slušelo a patřilo, příšel s návrhy opravdu poctivě mezi oběma národy prostředkujícími, podal sněmu patero předloh, které naprosto ignorují po- žadavky našeho národa, ba zá- sadně jim se protiví a příčí, za to ale vyhovují ve všech podstatných kusech choutkám a požadavkům německých hege- monův: uskutečňujíť důsledně národ- nostní rozdělení veškeré správy krá- lovství českého, směřují k upevnění tak zv. německé državy a olu puj nás i na dále ve vlastním sněmu o spra- vedlivou většinu. Nuže nyní doznává dr. Eppinger v »Bohemii«, jakou výhodu poskyll bar. Bienerth těmito předlohami ně- meckým obstrukčníkům. Tyto neodbytne vladní předlohy byly vítaným

Bienerth doktor Eppinger Bohemia

15 article

»mostem«, po němž se doufal Němci se svými ostřejšími »do- plňovacími« návrhy pohodln svězti a rychleji dostati k cíli. — Proto pánové tak naléhali, aby přede vším jiným sněm český tyto vládní před lohy vzal do prádla a co možná nejrychleji je ve zvláštní parlamentní komisi vypra z první vody na čisto. Při tom prádle dou- fali si uvařit svou polévku. Považovali za jisté, že my Čechové za nedlouho při tom prádle německém tak skřehnem a tak ze- mdlíme, že procedura skončí pro ně za stálé pomoci vlády Bienerthovy nad pomyšlení skvěle. — Tento ušlechtilý rozpočet jsme pánům ovšem důkladně zhatili, setrvavše nezvratně na legalním stanovisku, aby sněm království nejprve řádně byl ustaven, aby zvolil tedy především veškeré potřebné komise pro předběžné projednání všelikých důležitostí potřeb země i obyvatelstva — vždyť čeká 345 podání marně na své vyřízení sněmem. nemluvě o rozpočtu a sanaci, financí zem- ských — slovem, aby se nezabýval pouzea výhradně dotčenými předlohami vládnímia přilepenými k nim návrhy německými, nýbrž zároveň též požadavky a potřebami našimi většiny to obyvatelstva, a vůbec pospolitými nalebavými záležitostmi správními, kultur ními a hospodářskými.

Němec Čecho Bienerthův

16 article

Zlostně zamítli popuzení němečtí ob. strukčníci toto naše jedině správné vlaste- necké stanovisko a když my od něho od stoupiti nechtěli a nemohli, když jsme jim odpověděli: nežli takový, jen vašim choutkám služebný sněm, radějí žádný, tož se zarputili ve svém vzdoru: »A tak tedy žádný sněm!- Nejvyšší zemský maršálek pak místo aby byl neohroženě čelil německé obstrukcia svolal schůzi sněmu s jednacím pořadem přiměřeným logice, zvyklosti a řádu jedna- címu, couvl chabě před německým terrorem. netroufal si svolati žádné další schůze sněmu. ale zajel k bar. Bienerthovi do Vídně na poradu, co dále. Němci odtud čekali na jisto, že dnešní ministerská rada buď český sněm odročí nebo zcela uzavře. Protokolárně si zjistili v německém kasinu zmar všeho vyjednávání a »Bohemie« dne 1. t. m. na- psala apodikticky: »Na nějaké pokračování v poradách dohodovacích mezi Němci a Čechy již nikdo nepomýšlí více. Jde již jedině o otázku, bude-li sněm český odročen nebo na dobro uzavřen « Ale pan baron Bienerth nedovedl svou nehodu krutou jaká jej zmarem pražské do- hodovací akce stihla, tak lehce strávit, jako jeho němečtí milcové zdejší. Má uloženo s vyšších míst — jak prozrazuje »Prager Tegblatt« — učiniti sněm český delným stůj co stůj, a sice k vůli dělnosti rakouského parlamentu, na níž ny ní z důvodů finaněních velice záleží proto přese všechny epilogy a nekrology. přese všechno Eppingrovo »linale« znovu přítrž hledí navázati přetrženou strunu hráti v Praze smiřovací svou symfonii dále Uvidíme s jakým zdarem! Politické zprávy domáci. V Praze, 2. října. (Posl. dr. Glěbov cký o situac i.) V Kňažoluku ve východn

Bienerth Němec Čecho Prager Tegblatt Posl doktor Glěbov Vídeň Praha Bohemia

17 article

Haliči konala se minulou neděli voličská schů ze, navštívená asi 6000 lidu. Posl. dr. Nikol Glěbovický, člen parlamentní komise Slovansk jednoty podával zprávu o činnosti říšské rady a nynější politické situaci. Řečník prohlásil, že Slovanská jednota vytrvá v důsledné oposici tak dlouho, dokud směrodatní činitelé v říši rakou- sko-uherské nenabudou přesvědčeni, že říše ne- může býti pouze německo-maďarská nýbrž musí se ve svém vlastním zájmu státi také slovanskou. Vláda Bienerthova v ny- nějším složení nemůže ani žádati za důvěru Slovanů, poněvadž ve všem svém postupován jeví se centralisticko-germanisační, a nad to zpátečnickou. Z vyzývavého chování bar. Bie- nertha v únoru a červenci, z jeho rozhovorů s českými a německými poslanci počátkem zář vysvítá, želádě pranic nezáleží na uzdravení politické situace, naopak že se snaži kompromi tovati parlament i parlamentarism v Rakousku aby mohla obnoviti bývalé germanisační státní ústrojí. Vždyť bar. Bienerth sám úmyslně za- plétá situaci svým nemístným chováním k slo- vanskému bloku a pak neumí rozuzliti, co sám zamotal. Před svoláním parlamentu z minister- stva musejí odejíti osoby, které už svou přítom- ností v kabinetě jsou provokátory uraženého

Posl doktor Glěbovický Bienerthův Bienerth Halič Rakousko

18 article

Slovanstva, poněvadž jinak nebylo by možno nadíti se uklidnění parlamentu. Pokud se týče bezdůvodné radosti nepřátel Slovanstva, že Slo- vanská jednota se rozpadá, možno směle říci, že jich radost je příliš předčasná. Byly-li nějaké různosti v názorech co do taktiky (na př. v čer- venci), dnes ani takových růzností už není. Dne je Slovanská jednota solidárnější a pevnější, než kdykoli dříve. Nenastane-li do svolání parlamen- tu důkladná změna ve vládním systému, narazí bar. Bienerth i jeho podzimní parlamentní pro- gram na nejrozhodnější oposici Slovanské jed- noty. Samo sebou se rozumí, že za takovýeh poměrů bylo by velice choulostivo také svolán delegaci.sa avil ošsb ille V Praze, 2. října. (Odpověď Chorl va- tů dru. Wekerlovi.) Dr. Wekerle ve své závěrečné řeči v poslední schůzi uherské sně movny vytkl mimo jiné Chorvatům, že se ve svém postupu řídí vlivy, pocházejícími z Rakou ska i z ciziny, jichž účelem je potlačiti hegemo nii maďarského plemene v Uhrách. Poněvadi hned po této řeči sněm byl odročen, Chorvaté odpovídají dru. Wekerlovi v „Pest. Lloydu“ Praví tu, že nebylo třeba nijakého rakouského ani cizího vlivu, aby Chorvaté vstoupili do opo- sice, poněvadž se o to starají sami maďarši státníci, počinaje hned od r. 1868. Maďarské vlády bez ustání přokročují vyrovnání uhersko chorvatské, zvláště ve věcech jazykových a fi nančních. Nezákonné jednání uherské vlády způsobilo v Chorvatsku r. 1883 bouře pro ma darské tabulky, odpor sněmovny proti bánu Khuenu-Hedervárovi, spálení maďarského pra poru akademickou mládeží roku 1805, krve- profití při volbách roku 1897, demonstrace v le tech 1902 a 1903 atd.

doktor Wekerle Chorvat Lloyd Praha Uhry Chorvatsko KhuenHedervár

19 article

Když při volbách r. 1906 srbsko-chorvat ská koalice zvítězila, Chorvatsko se uklidnilo ponévadž poslanci na základě dohody s maďar skými politiky (Košutoveí) slibili národu, že pešťská vláda nebude už porušovati vyrovnáni Ale právě maďarská koaliční vláda úmluv s Chorvaty zapřela a sama nově porušila vyrov nání svou železniční pragmatikou. Tento nov klín, jejž Maďaři vrazili mezi Uhry a Chorvat- sko, dr. Wekerle ještě více upevnil absolutismem stlelale dena ttrr nosů jen

Chorvat Maďar doktor Wekerle Chorvatsko Uhry

20 article

drobném prodejii ranni číslo o sobě . . za 9h večerni . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní člalo . . . . . . . 1e večerní . . . . . . . . 5 l lnseráty platí se hotově napřed. Předplačení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a Tam nacházají se též redakcec tiskárna a expedice „Národních Listů- Rakopiny se nevracej.

21 article

prováděným v Chorvatsku za vlády Rakodezay- ovy a Rauchovy. Jest tedy zbytečno, sváděti na cizí vlivy, co úmyslně a důsledně koná v Chor- vatsku uherská vláda a v poslední době hlavně dr. Wekerle. Jestliže dr. Wekerle tomu nevěří, ať obnovi v Chorvatsku ústavní poměry a sám zachovává platné vyrovnání z r. 1868 a oka- mžitě se přesvědčí, že žádný cizí vliv neruší dobré styky mezi Chorvatskem a Uhrami. Ze Záhřeba, 31. října. (Stati stika „velezrádného“ procesu.) „Srbobran uveřejňuje zajímavá statistická data ze sedmi- měsíčného přelíčení se Srby, žalovanými pro velezrádu. Obhájcům obžalovaných diktováno senátem 2530 K pokuty; v 758 případech nedo- voleno jim činiti dotaz; žalovaným nedovolen činiti dotazy v 364 případech; obhájeům odňato slovo 90krát, obžalovaným 124 kráte. Obhájei podali 2075 zmatečných stížností, obžalovaní 180. Obžalovaní potrostáni disciplinárně 17 dny vězení o samotě a 54 dny vězení v temné ko- moře; 32krát byli vyloučeni ze soudní síně. Zalobce vedl 291 svědka, z nichž je 218 frane kovců. Šest z nich bylo dříve trestáno pro pod- vod, 25 pro krádež, 9 pro těžké poranění. Ob- hájci nabídli 824 vývodní svědky, senát z nich připustil pouze 42. Jsou to výmluvné příspěvky k charakteristice přelíčení, jakého dosud ne- viděl svět.

Rauchův Wekerle Srba Chorvatsko Chor Uhry Záhřeb Ob

22 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 2. října.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 2. října. jel Angličan o ruském školství. Anglická revue „The Saturday Review“ ave- řejnila v posledním čísle velmi zajímavý článek o ruských školách. Článek je sepsán na základě studií o národním školství u všech národů, jež koná anglické ministerstvo osvěty, určitěji ře- čeno na základě 23. svazku těchto studií, jenž právě byl předložen anglickým poslancům a je věnován výhradně národnímu školství v Rusku. „Svazek tento,“ píše revue, „obsahuje velnni mnoho dat, kterým se Angličan velice podiví. Nejprve nutí nás vzdáti se těch nevědomých představ o Rusku, které většina z nás má v kterých si mysli, že Rusko je ohromná země barbarská, opovrhující vším, co přínáší doba. Mnozí z nás se domnívají, že Rusko jedva vy- stupuje nad úroveň středověké kultury. Můžeme s jistotou řici, že mlnění toto v otázce národní vzdělanosti neodpovídá skutečnosti. Ruská sou- stava národní osvěty má snad vážné nedostatkyo však ona zcela jistě jest jedním z nejúplnějších pokusů organisovati národní osvětu a říditi j národními zásadami. Soustavá talo velmi málo ztráci ve srovnání s tou, která jest přijata v Ně- mecku a Anzlii, v každém pak případě stojí nad francouzskou! V celém článku pečlivě se provádí para- lela mezi ruským a anglickým školstvím. Článel se zavírá slovy: „Lidé, žijící mimo Rusko a za- jímající se otázkami školství, poznají z tohot díla velmi četné přednosti, které má ruská sou- stava, a to pro ně nebude bez užitku. Jsou zde arci také velmi četné vady, ale ony jsou násled- kem každé centralisace, a jimi netřeba se zdr- žovati, neboť jsou jasny každému. Angličanu. Samým Rusům tyto nedostatky dobře jsou zná- my a dlužno jim přiznati, že pracujíce o jich odklizení, ukazují takové umění a nestrannost, že jim ji záviděti může mnobý stát, který se považuje za civilisovanější.

Angličan Rus Praha Rusko the Saturday Review

23 article FEUILLETON

FEUILLETON eni V Praze, 2, října. 6— (Kronika.) Známý si o prázdninách poležel u německého moře. Nemohl minou metropoli veliké říše. — A jak se vám libilo na Sprévě? — Báječný rozkvět! Bohatstvi, přepych ruch života, prostě velkolepě ! . .. A dlouhý výron obdivu, co lze všeck v Berlíně vidět a zažit, jaký stupeň kultury jak se to ono nedá popřít a kdesi cosi. — A potom douška. — Všecko by bylo krásné, jenom něco s protiví. Toho vojáctví německého kdyby nebylo Strašný kuli uniformy. Kam se obrátiš, všeck se dvoři a koří šavli, dýše řadovou disciplinou, páchne duchem kasáren. Marně umělecká a li- terární satyra se tuží a tepe slabůstky milita- rismu. Kde kdo ustupuje barevnému limei staři, mladl, muži, ženy, všecko vzplane při po- bledu na lesklý šišák, dává přednost pánům o palaše a piky. Vojáctvl je bez odporu první stav v Německu. Protivno ! . .. — Snad národ správně tuší pravý stav věci. Kde by byla dnešní moe a sláva Německa kde vyhlášený rozkvět, nebýti zbrojné jeho sily a holovosti ? — A což německá věda, německé umění německý duch? Národ Schsllerův, Gocthův Kanlův zůstával by přece sám sebou i bez řin kotu německých zbrant ! . .. Je-li vše tak jisto?

Schsllerův Praha Spréva Berlín Německo Gocthův Kanlův

24 article

Váš výletnik je přesvědčený modernista A jsou věci, jež modernism pokládá za ujed naně. Práce ducha, rozvoj kultury, individua- lism, právo na život a požitek, rovnost! Vše- chno se rozumi samo, všechno ze sebe přišlo na sobě stojl — A což dělha úkolů v životě?« n míláte. — Jakáž dělba ? .. A úvaha z abecedy. Mohou li všichni vše chno? Všichni skládat verše, všichni vařit cuke všichni počilat hvězdy? Neřebatli rozdělit úkoly rozestavit ally? Někdo aby dům stavěl, někdo vozil cihly, jiný opalři vodovod, jiný elektřinu, ná bytek, každý něco jiného, jinou potřebu a ozdobu někdo aby dům hlídal a čistil, aby v něm teprv někdo dvacátý nebo padesátý mohl konečně také — bydlet. Rozkažte, aby si každý obsla- ral všechno sám a budeme bydlet všichni v dě- rách, vyhrabaných do země pěti praty jako před polopou. Kultura buď je dílo společné s roz ulěleným úkolem a fonkcí anebo kultura — není . .. — Dobrá! Třeba rozdělit dílo, úkol, práci Ale hotová kultura? Nemá-li každý právona svůj požitek ?. — Kdož ví? Dělba funkcí, dělba všeho. I požilek konečně, není-li také jen funkce ? Ne komu připadá, požitek připravovat, aby jej ně kdo druhý mohl — strávit. Někdo se mus požitku vzdát, aby ho druhý mohl užit, někd musí trpět, aby druhému zbyla rozkoš, někdo umřit, aby druhý svého se dožil . .. — Pěkný úděl živola! . .. A všechen běh světa není li na něm zalo žen? . .. Váš výlefnik si nevrle zakroutil knírek. — A jak to vše souvisí s německým mili tarismem? S nechutným kultem hrubé s ily Snad souvisí.

25 article

Moderní názor na kulturu, která prý dává jedinci všecko právo, není-li v rozporu s potře- bou celku, která ukládá — povinnost? Ostalně názor na rovnost práva není tak moderní, jak se domalvá. Za všech dob mě své horlivé vyznavače. V osmnáetém věku nejpokročilejší v Evrop byl národ francouzský. Voltairův esprit kraloval době. Však ne pouhým espritem živ je národ V hospodářství národa divně prohnívaly věci S hůry se šiřila nákaza, znemravnělý dvůr před cházel přikladem. Samo vojsko hlásilo se o své právo »na požitek«. Francouzské ležení vojenské nebo vojsk na pochodu poskytovaly té doby obraz, hodný svého štětce: — Ani podrízení důstojníci neuznávali za dobré obcházeti se v poli bez svých — mai- tres. Dámičky ubíraly se za válečným sborem dlouhými řadami povozů a často ve spo- lečnosti svých milenců. Obhajci vlasti nechávali

Voltairův Evropa

26 article

vojnu vojnou a pěstovali lásku V ležení panova přepych, jaký bývá vídat jen v nejskvělej upravených městech. O všecky potřeby život bylo postaráno. Kramáři všeho druhu dráždil choutku svými výklady, vozili za armádou sklady hedvábných látek, galanterního zboží, vonných mastí a vodiček, slunníků, vlásníček a líčidel Za sborem prince Soubise vleklo se 12.000 po vozů kramářských a markylánských, nepočitaje náklady důstojníků. A sbor čítal všeho 50. 000 »bojovných«. Na 129 jezdců tělesné stráže vévody de Villeroy příšlo 1200 koní. Hybnost a pohotovost takového »vojska« lze si před- staviti. V ležení pořádány plesy. Nezřidka opustil důstojník místo na stráži, aby nezmeškal pořádaný v sousedství menuet. Pojem diseipliny byl tuze uvolněn. Generál St. Germain kdysi ne- pohodl se s muršálem Broglio. Vzkázal veliteli prostě, že se poroučí ze zábavy a odešel z bo jiště. A věc nebyla nikomu ani nápadna. »Il donné sa demission!« řeklo se a věc byla od- byla . . .*) Veselá vojna ! Všem stejné právo na po- žitek.

Soubis Villeroy Nezřidek Stanislav Germaina

27 article

Ale v téže době Bedrich Veliký, králik ma- lého státečku na severu, chystá se obhájiti právo své země proti celé spiklé Evropě. Píše svému příteli a důvěrniku, markýzovi d' Argens: — Milý markýzi, patřte na mne jako na stěnu, do níž osudem po leta bylo střileno. Jsem na všech stranách otřesen domácími strasimi, tichými trampolami i veřejným ne- štěstím a ranami, které se chyslají: to je má denní strava ! . . . V dobách lak neblahých třeba své vnitřnosti vyzbrojiti žele- zem a srdce oceli. Není to chvíle pro filosoí Epikurovu. Přišií měsíc bude hrozný a při- nese rozhodnutí naší zemi. Osvojil jsem si smý- slení, jaké přísluší době. Jsem odhodlán bu zabynout nebo zvítězit . .. A svému bratru, pruskému princi násled níku, který se dopustil nějaké chyby na bo jišti: — Vaše chování uvedlo naše věci do zou- falého stavu. Ne naši nepřátelé, vy nás zničíte svým nešťastným postupem. Moji generálové vám špatně radili. Máte své uši zařízeny jen pre *) Archenholz : Dějiny sedmileté války.

Argens Evropa

28 article

slova lichomstná. Daun vám nelichotil a sklizíle následky. Mně v tom smulněm rozpoložení ne zbývá, než se bít a nezvilězíme-li, dáme s všichni rozsekat. A jinému důvěrniku — Považte, že mám 300 tisíc nepřátel n krku a našich je všeho 150. Vojna je hrozná denně divočejší a nelidštější. Naše osvícené sto letl je ještě tuze surové anebo lěpe, člověk je neskrotně zvíře, jakmile vášeň se rozpoutala. Ž jsem v zimě jako kartusián. Obědvám sám a všechen svůj čas jen pročtu a propišu ani nevečeřím. Jsi-li smuten, těžko na kone smutek zakrýt a tak je lépe, z ůstávat sám než smutek do společnosti zanášet. Jen č inn os namáhavá je mi útěchou . .. A duch krále, hotového do posledníh dechnuti konat nejtěžší povinnost, sdilí vojsk do posledního muže. A různost názorů v protivných táboree nezůstává bez ná-ledků. U Rossbachu 20 tisíc Prušáků rozprášilo 60 tisíc francouzského vojska, u Lešna, Leuthenu, Zorndorfu, pruské voje slavně odolávají trojná- sobným přesilám. Po sedm let Bedřich se bije se spoustou nepřátel, kteří na všech stranách koncích rostou ze země. Na konec malé Prusko má uhájeno potřebné podmínky existence a roz voje — dalšího. A teď otázka z metafysiky ! Když 20 tisl diktuje podmínky 60 tisícům, či je to nějak vítězství — »hrubě slly«?

Prušák Zorndorf Bedřich Lešno Leuthen Prusko U Rossbach duch král

29 article

Děj života má svoji prožluklou složitost Špalně k ní přiléhá lineárnost běžných hesel. — Kultura, duchovné dílo ! Stavu a povo lání, které pěstuje ducha, se kořte ! .. Překrásně! A které vznešené povolání t je ? A které — není? V čílánce přírodo- a životopisné snadn oddělíš rejstřík sil duševních a druhý hmotných. Ale v životě! Jak oddělit v národě slly ducha a síly těla? Život hra sil, menši síla vždy ustupuje větší. A kde je množství, větši na rozhodne A lidstvo je množatví. A vůdčí hvě- zdou lidstvu: idea pravdy ! A když nadejde chvíle a přavda života se ocitla na straně- menšinyl

30 article Co pak

Co pak — To známe! Pak záleží, aby síla ducha dovedla zhustit — sílu hmoty. I naši předkové to znali. V takové chvili drobné houfce Husitů ovládaných mocí i dey dovedly rozhánět tlumy nezřizených křižáckých vojsk . .. Škoda jen, že předkové naši dovedli vítězit jen pola! Cele vítězit znamená vítězství z tr- valit. Nabyté moci u žít, obklopit dílo kul- turné pevnou hradbou, obrálit sílu hmoty do forem řádu a povinnosti na prospěch dalšího rozvoje — věcí pravdy. Toho stateční předkové nedovedli a potomkům připadá něsti následky. V Německu osmnáctého věku po vítěz ství zbraní zocelených Bedřichovým duchem mohla teprv následovat perioda »duševní práce«, doba Lessingův a Kanto, Srhillerů a Goethů. Před tím, kdo chtěl slout vzdělancem v Německu, žvatlal po francouzsku. A vzkličená v doba napoleonských válek idea velkého a mocného Německa o sto let později teprv uzrává, zabez- pečena hradbou politiky — krve a železa, V souhře sil, která znamená život, kterak odtrhnout od sebe oba principy, ducha a hmotu? A když dělba funkel ukládá části kulturného celku, o pustit zábavu a požitek a na pokyn, bez odmluvy nastavit svoji kůži a kosti: či toje snad kulturni funkce — druhého řádu ?

Bedřichová Lessingův Srhiller Goethe Německo

31 article

Máte starého kamaráda, býval vojákem občas dosud rád si zahoruje o významu, prý tak po výtce národně-kulturném, vojenského stavu. — Tak proč jsi tam, u čerta, nezů stal škádlíte ho. Otázka prý nějakého ladu a skladu mrav- ních sil. Kdyby naše vojenské zřízení bylo proniknuto ideou národního vědomi jako jinde, povídá, byl by vojákem ještě dnes. e Znáte filosofii famulusa Wagnera. Faustův breptavý druh velice touží po kultuře, ale kul- turou rozumí — písmenu. Tuze oblíbená filo- sofle, horovat tak pro vreholky kulturyi! Vrcholky sem! A kde zatím jsou — základy? Voláme také po nějaké budově svého kulturného díla národního, ale tak, aby všecko bylo zaměstnáne co možná — na střeše. A tak se to v díle tolik viklá, viklá . . . Hledáš budovu, nachází — frázi a.

Wagner Faustův