Periodikum ALTO Viewer

1

3. října 1909. Císlo 273.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana5.

4 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Dva rozsudky z leňských demon- strací zrušeny kasněním soudem. Z Vídně, 2. října. Kasační soud zaměstnával se dnes řadou trest- ních případů, jež byly v souvislosti s loňskými praž- skými událosími. Jedné neděle dopoledne vyklidila jízdní policie Příkopy, aby nčinila přítrž demonstra- eím. Když při této příležilosti bylo přejelo díté zvolal Jos. Cimr: »Ti lumpové; Řežtu je ! Zabili jednoho člo věka.« Pro toto zvolání byl Cimr obžalován pro urážku stráže a pro pokus svádění k těžkému ublížení na těle a také byl odsouzen. Do rozsudku podal dr. Emil Pole šovský, jako obhájee zmateční stižnost, protože o souzení pro svádění k těžkému ublížení na lěle jest mylně a nedostatečně odůvodněno. K tomuto náhledu připojil se kasační souc, zrušil rozsudek nakázal v télo záležitosti nové líčení u pr až- ského zemského soudu. V druhém případě byl obžalován učeň Jaroslav Král, že strhl jednomu buršákovi čapku a lím při vodil pro tohoto »nebezpečí života« a nebo »tělesné bezpečnosti« od »ástupů, ježto jeho jednání mobl snadno podražditi zástopy k nepřátelství proti stu- dentovi. Král byl osvobozen, ježto pražský zemský soud pokládal jeho čin ne za zlomys'né jednání nýbrž pouze za nepatřičnou nezbednost. Z ma tečno stížnost státního zástupce byla kasačnín spudem zamnítnuta.

Jos Cimr Emil Král Vídeň

5 article

Vznl všeeko na sebe (Před pražským soudem poro'ním.) Typ velmi nebezpečného zloděje předveden byl včerejšího dne před pražskou porotu. Mladik sotv 2lelý, Astonín Tykal, dle všeho člen organiso vané baudy na vykrádání byta, člen spolehilivý a míčelivý, kterého ani vyhlídka na sebe delší pobyt na Pankrázi nepohnula k vyzrazení spoluvinuíků. Dle žaloby vykradl Ant. Tykal s jinými ještě neznámými pachateli byt pana Arnošta Nováka v Dlouhé třídě. Stato se tak dne 8. srpna t. r., kdy pan Novák dlel mimo Prahu a kdy obratným zlodě- jům bylo možno nerušeně a dlouho pracovati. Také dali si jak náleží záleželi, neboť do tisíců šly před měty, jež byly z bytu odvlečeny Tykal se přiznal, že krádež spáchal, když nal zeno bylo u něho celé skladiště zástavníchi lístků ale spoluvinníky své nižádným způs bem prozradi nechlěl, ač doznal, že je měl. Vzhledem k lét okolnosti vyřkla porola verdikt neobvyklý tím, že přisvědčila na olázko, zdali škoda přesahiovala přes 600 K. Tato suma, jak známo, má při výměře trestu svůj značný význam, neboť zvyšuje jej nemalou měrou. Bylo to také patrno ihned z rozsudku, jimž Tykal odsouzen byl na pěťlet do téžkého žaláře, zostřeného čtvrtletne postem.

Astonín Tykal Antonín Tykal Novák Praha

6 article

»Obsazeno !

7 article

otlin (Před soudem odvolacím.) .. . Nepatrné, krátké slůvko, ale skoro vždy ne příjem Spřcbále v poslední chvíli na dráhu, zoufal vyhližíte zvolna plížící se tramway — konečně je tu . . . Ale kondukter visí sám na stupátku a už z dálky na vás volá: »Obsazeno!« . . . Vyletěli by sle z kůže, ale ani to vás na dráhu v čas nedo praví . . . Neba, opět spěcháte, velmi spěchůte .. snad netřeba se ani o tom šířit kam, ale když jsle u cíle a popadnete zuřivé za kliku, ozve, nebo ne ozve se, ale je nvnitř obsazeno. Než, nejen na tramwayi nebo na místě vzpom nulém bývá obsazeno. Jsou restaorace a kavárny kde na určitých stolech, k nimž zasedá denni sp lečnost, umístěna jest labulka, hlásající, že je »Obsa zeno«, byť lu nikdo neseděl. Je potíž s takovýmito místy l Dlouholetí hosté činí si na ně nárok jakýms právem vydržení a bývají uražení, když přijdou místo jejich je“ obsazeno neznámým. Nejsoul dosti koncilia tními, někdy i odejdou, neuvažujíce. jak těžké je v takovém připadě postavení hostinského nebo kavárníka. Ten zpravidla to odnáší1 A upozorní-i nového příchozího, že místo na které chce usednout je obsazeno, opět se vydává v nebezpečí, že tento host podruhé nepřijde, když nesmí si sednout, kde se mu líbl. Takováto historka s »Obsazeno«, udála se v jedné pražské kavárně a měla soudní dohru. Dlouholetý návštěvník sedával denně v určitou ho dinu u okna. Jednoho dne se trochu opozdil a když přišel, seděl na místě jeho neznámý, nový host.

8 article

»Račte dovolit... tohle místo je obsazeno!- řekl dosti energicky, v naději, že onen nový hos řekne »pardon« a odstěhuje se jinam. Ale trehla kosa na kámen Nový host nedal se vyrušili z čtení novin a od- sekl: »Tak co sem lezete, když vidíte, že je obsa- zeno ?« Starý host se začal čerfit: »Ale já tu sedám den za dnem už pět roků — — »Tak jste se tu naseděl už dosí, a teď tu budu zase den za dnem já seděl pěť roků,« řekl nový host Celá kavárna se smála, jen »pětiletý« denní hos zlostí se chvěl... Snad už by si byl sedl jinam, ale teď když oři všech na něm žadostivě spočívaly cítil, že své »starobylé« právo musí bájiti jako lev Začal tedy novým útekem: »Přece račle uznat, že mezi slušnými lidmij v takové věci dohoda možná ?« —- »Dozajista, a sice tím způsobem, když si sednet třeba támhle u toho stolu a dáte mi už pokoj...« Teď toho měl »slarý« host — k vůli svým — zrovna dost. »To je od vás pane, sprosťáctví, takhle násilín zasednout moje místo —« Nový host na ta slova obrátil se k němu zády kývl na sklepníka a ptal se, jak se ten pán jmenuje Pak si to zapsal do notýsku a klidně četl dále, ne staraje se už o zuření slarého hosta. Sešli se až o okresu a pak u odvolacího soudu kde »starý hosty, jemuž vyměřeno bylo 24 hodin vězení, raději odprosil a uvolil se zaplatiti soudn útraty . ..

9 article Věstník zivnostenský a dělnlcký.

Věstník zivnostenský a dělnlcký. * Přadnáška Řemesinicko-živnosten ská beseda v Praze koná v ponděli 4. t m o 8. hod. večerní v místnostech svých v domě býv sv. václavské záložny v Praze přednášku, při které promluví člen sptávního výboru pan Frant. Bejlek. který se zúčastnil s českou delegací zájezdu d Polska, »O výslavě v Čenstochové a o navázání styků polsko-českých v ohledu obchodním a průmy slovém« Žádají se páni členové a jich dámy, aby se této pouťně a znjímavé přednůšky četně zúčat nili. Hosté vítáni. * Z ústředního spolku čaských kupců. V ponděl 4. října jest o 1/29. hod. večer schůza správního vý boru »U Choděry«. Na programu: »Stanovisko detail ního kupectva oproti novým prodejním podmínkám cukerního kartelu«. Správní výbor doporučuje kole gům, aby prozatím žádných uzávěrečných listů ne podpisovali. * Veřejná knlhovna Jednoty průmyslové byl v měsíci zaří t. r. navšlívena 904 frekrentaníty, jimt vydáno 1710 svazků různých děl a čapopisů. V to není zahrnuta návětěva vyhrazené čítárny členské a počet spisů domů půjčených, aniž avazky, použité z příruční, každému volně přístapné knihovní skříně. Počet odborných časopisů pořadem docházení v člen- ské čítárně stále vyložených a jako jiné spisy i do veřejných čítáren půjčovaných dostoupil nyní čísl 173. Seznam děl nově vřaděných (do inv. č. 14780) jest v předsíni číláren vyvěšen a pod příslušnými hesly každému přistoupného psaného III. suplementu katafcga zapsán. — Čítátny json etevřeny kažný všední den bez výjimky od 4. hod. odp. do 8. hod večer a každou neděli a svátek od 9. do 12. hodiny dopolednt.

František Bejlek Choděra Praha Polsko Čenstochová Přadnáška Řemesinicko

10 article

Věstník spolkový. Schůze. Dnes: »Parokruh«, spolek řídičů parních strojů a kollů v Praze, koná o 3. hod. odpol. výbo- rovou schůzi v rest. »Zátiší« v Jirchářích v Praze 1l Noví členové se přijímají Zábavy. Malostranská beseda Letošní podzimní saisona bude zvláště bohata řadou skvělých divadel ních večerů, humoristických večírků a přednášek. Jit lento týden bude zahájena saisona francouzskou ve- selohrou »Doktor Kalous«, za režie ředitele Jana Obersla. Jako host vystoupí sl. Hilaváčkova, býv. člen městského divadla v Pizn. V této hře účinkuje celý dramatický odbor. Volné lístky vydávají se vždy ve středu a čtvrtek v čítárně besední od 4—5 hodin odpol. na průkaz studijní legitimace. Vycházky. Dnes: Vzdělavací odbor Řem. - žlv. besedy na Král. Vinohradech pořádá o 2. hod. prohlídku pokladu svatovitského. Schůzk o půl 2. před kostelem sv. Víta u »Vikárky«.

Kalous Jan Oberslo Král Praha Praha 1 Hilaváčkov městský divadlo Vikárka Vzdělavace odbor Ř svatý . Vít

11 article Poučná hlídka.

Poučná hlídka. Turci a Arméni. V Cařihradě, v polovici září 1909. Národ arménský, roztroušený po celé turecké ří- ši, byl psancem. Za vlády Ahdula Hamada zbaver úplně všech práv a podmínek životních, žil v ústraní a v stálém strachu o život svých příslušníků. Armén byl všude pronásledován a Abdul Hamid tureckou luzu proti němu štval. Vypravuje se, že sesazený sul- tán beyl nejúhlavnějším nepřítelem Arménů jenomz toho důvodu, že jeho matka byla Arměnkeu a on, který cítil ve svých žilách prouditi arménskou krev který následkem toho vynikal bystrostí a Istivost nade všechny státníky vlastní i cizích států, klerý celé Evropě častokráte podal důkaz svého lstivého státnického ducha, prcnásledoval Armény bezohleu ně a s jakousi krvežíznivou zběsilosti. Ještě nevy- mizely z paměti obyvatelů cařihradských hrozně episody z roku 1896, z doby krvavých masakrů ar- ménských, kterým ve třech dnech od 25. do 18. srp- na lisíce Arménů za obět padlo v pozemních řežíe i ve vlnách Bosporu a Zl. rohu. Masakry ty, zosnovan Abdulem Hamidem, byly důkazem jeho ukrutnost. Byla to nejnižší luza mohamedánská, která se k to- mu krvavému dílu bez okolků propůjčila a v n vyznamerali se smutně Kurdové, kteří tvoří většinu cařihradských hamalů číli nosičů.

Turek Armén Hamada Hamid Cařihrad Evropa Bospor

12 article

Arméni byli veřejně na ulicích vraždění, Ulup ozbrojených Kurdů slídily po ulicích, zastavili ka ždého, kdo jim jako Armén byl podézřelý a poznavše Arměna na tvrdé výřečnosti turečtiny, bez milo srdenství ho ubily. Do označených arménských domů vnikala luza za tmy a hrozného zděšení obyvatel stva, vraždíc a zdousíc Armény ve jměnu pána své ho Abdula Hamida. I připady se staly, že v domech kde bydlili též příslušníci drubého národa, tito dříve varováni byli, aby opustili byt v tu a tu chvíli; ne měli býti svědky ukrutnosti, páchané na obyvatelíc arměnských. Terkráte se celou Evropou ozval vý- křik hrůzy, protesty však zůstaly jenom na papiře

Armén Hamid Evropa

13 article

Abdul Famid vládl krutým svým způsobem dále. Ny - ní ho stihl zasloužený trest; on, neobmezený vládce ohromné turecké říše, který kolem sebe jenom hrůzu rozséval, který svůj život halil v tajuplný plášť, n jehož zlopověstné sídlo na výšině bešiktašské tisic a tísíce očí hledělo s netajenou hirůzou, který talo- vým ukrutným způsobem svůj poddaný a zotročily lid odvrátiti chtěl od myšlenky o vlastním bědněm stavu, ten sedí jako vězeň svého národa, ve vile Alla tini, neklidný, nemocný, týrán bezmocným vztekem V Turecku ještě nyní, tedy i při ústavním ži votě, zaopatřiti si musí každý na čestu do vnitre zemí průvodní pas, tak zvaný téskéré, za jehož vy hotovení se platí malý poplatek. Policie turecká vy stavila každému na požádání tento nutný dokument jenom Armén byl toho dobrodiní zbaven a chtěl-l přece dosáhnouti dovolení třebas i k té rojmenší ce stě, byl donucen turecké úřady vždy velkým obno sem podplatiti. Potřeboval-li turecký úřadník pro sv zábavy většího peněžního obnosu, obrátil se na Ar ména a poručil si sumu, kterou právě potřeboval Běda Arménovi, který ochotně a bez dlouhých oko! ků tomu přání revyhověl; byl odveden na karakol čili policejní stanici, kde se mu řádné výplaty ho- lemi a pěstí dostalo a kde mohl pak o svém zmi- zelém majetku přemýšleti

Famid tini Armén Turecko

14 article

Tu nastal obrat k lepšímu; dne 24. července mi nalého roku vyblášena byla ústava, rovnost všech občanů otiomanských před zákonem. Radost zachvá tila celou říši. tisíce Arnénů vracelo se do Cali hradu, který jim dříve navždy zapovězen byl; řecko parníky byly obsazeny jenom rodinami arménskými turecké úřady vystavovaly v prvním neuvědomělén okamžiku svobody každému s velikou ocholou t- skérě, lid jásal po ulicích a i při nejmenší příleži tosti se slavnosti opakovaly, Turci a Arméni pořá dali společně slavnostní průvody, okázale se bratií čkovali a tvoříli již na začátku této éry spolky prot Řekům. Jejich radost však dlouho netrvala; přišly známé kruté rány na říši tureckou; po samostatnost Bulharska, zabrání Bosny a Hercegoviny zahájen by boykot rakouského zboží a turecký lid, který konsti tuci zcela dle pojmu absolutní svobody chápal a kte- rý ve své samolibosti hluboce byl uražen, obráce se nepřátelsky proti spolnobčanům jiného vyznání

Turek Armén Řek Cali hrad Bulharsko Bosna Hercegovina

15 article

Již za času boykotového hnutí proti Rakousko- Uher- sku proskakovaly zprávy o chystaných masakreel arménských Turecký lid, svedený agitátory, neměl ve svém nejbližším okolí nikoho jiného, než ode dávna nená- viděného Arména a tak žili Arméní znova ve stá- lém strachu před vzplanutím mohamedánského fa- natismu. Ve mnoha městech Malé Asíe, na břehu černemořském, arménské ženy celé noci probděly v pláči nad nejistým osudem svýmk a byl jsem toh sám svědkem, jak zástupcové cizích států vůči obá- vanému krveprolití stáli bozmocně, nevědouce si ra- dy ani pomoci; kroky, podniknutě na zoďpovědnýel místech u úřadů tureckých, vyznělý zeela bez účin ku, všude bylo jim ujišťováno, že turecké obyvalei- stvo nepřátelsky vůči křesťanům nevýstoupí a ze v každém případě proti rušitelům veřejného pořádku se přísně zakročí — to bylo ujišťování veřejné, ale duchu souhlasili turečtí úřadníci se svým lidem vy- znání Allahova.

Armén Arméní Alláhův Rakousko Uhry

16 article

Turek však byl již dobře připraven. Zbraně šly s pžasnou rychlostí na odbyt a nejen v obchodecl se zbraněmi, i v každěm menším krámku byly re- volvery vystaveny; každý muž byl ozbrojen, poulič luza mezi sepou s revolvery veřejně obchodovala Zlořady se pnožily. nejistola rostla ode dne ke dn vůčihledě, liď pracovati nechičl a úrady k tomu vše- mu klidně přihlížely. Konstituce se narodila se zárodkem smrti a k nec konců příšla reakce ze dne 13. dubna. Sultán Abdul-řiamid- podplatil vojsko- posádky cařiliradské cařihradskou nejnižší sběř, zosnoval v noci na 24 dubna krveprolití mezi křesťany cařihradskými — měl vše připraveno, aby se znovu smutně proslavil Mladolurci, vyburcováni nevlidně ze svého spánku ještě nezaslouženého, zakročili rázně a v posledním okamžiku zabránila vítězná armáda solunská hroz- ným masakrům a zachránila Turky před rychlým nuceným útěkem do jejich dřívějších vlastí v Asii A zase to byli Arméni, ktarým se vina všeho zl měla podstrčiti. Prohlašovalo se, že arménský revo luční komitét edhodlán jest do konsulátních a vy slaneckých budov pumy naházeti, by takto inter vence evropská byla mocí vyvolána. Byl to posledn trik sesazeného sullána a jeho sběře, který se jin však špatně vyplatil.

Turek řiamid Armén Asie

17 article

To se tedy odehirávalo v Cařihradě, bez dalšícl hrozných následků pro křesťany. Za to z Anatolie zvlástě z Adany v zálivu mersinském, docházely smutné zprávy o ukrutných masakrech, páchaných na obyvatelstvu křesťanském, zvláště na Arménech Na 20 000 jich bylo pobito, majetek jim rozkraden,ro diny zničeny. Další vývoj je znám. Velmoci vyslal, do vod mersinských několik válečných korábů, tu recká vláda pe dlouhém rozmýšlení část vojska, by pořádek byl znovu obnoven. Nad Adanou a okolim vyhlášen byl stav obležení a válečný soud vynáše rozsudky. V Cařihradě i v jiných městech pořádány byl velké slavnosti ve prospěch obětí adanských, v hlav ním městě i za protektorátu samého sultána Meh meda II. v bývalém sídle Abdula Hamida v Ildiz Kicsku. Mezitím decházely již stížnosti na nespravedliv jednání válečného soudu, které způsobilo mezi Ar mény velké vzrušení. Na 30 Turků odsouzeno byl k smrti — a 5 Arménů. Hlavní vinníci buďto vůbe nebyli trestáni, aneb odsouzeni k trestu minimální mu. Assaí bej, kterého veřejné mínění za ukrutn události činí zodpovědným, vyšel beztrestně, Remz paša dostal 3letý žalář a Djevad bej, bývalý vali mě- sta Adana, odsouzen byl k šestíměšíční ztrátě svého dřadu.

Anatolie Armén Hamid Remz Cařihrad Adana II Turek

18 article

Následkem takového jednání válečného soudu žádají Arméni o ustanovení vyšší soudní instance která má prozkoumati již ohlášené rozsudky. Arméni si stěžují, že válečný soud adanský ne- pochopil svého poslání ve smyslu vládním. Nesmíme a nemůžeme — praví — jeho roz sudky příjati tak, jak byly vyneseny. Panuje, u Tu ků vzhledem na spáchané masakry jakásí lživá lsti vost, která musí býti vyplněna a rozsudky adanskéh soudu nepřesvědčily nás, že tato lslivost, s kterou Turci za Abdula Hamida organisovali masakry, se nyní změnila, Tyto stižnosti a jednání soudů i vlády jsou př činou demise arménského patriarchy. Patriarch žáda na základě rozhodnutí národní rady od vlády turecké aby na Arménech, k smrti odsouzených, ortel neby vykonán. Stalo se minulou sobotu, že několik členo patriarchální rady odebralo se k ministrovi vnitra Talaat beji, vyžádati si odpovědi v této záležitosti Talaat bej ve své odpovědi poukázal na to, že orte smrti, vynesený soudem adanským, v plné míře pro veden býti musí, jak na Turcích tak i na Arménech vzhledem na smýšlení musulmanského obyvatelstva Delegáti sdělili tuto odpověď patriarchovi a patriar cha podal na to demisi Porlů s přáním, aby bylá předložena panovníkovi. Zatím docházejí z Adany telegralické zprávy, hlásajíci, že k vůli odsouzení Arménů velké roztrpčení zavládlo v celé provinci Turecké časopisy přinášejí dlouhé stati o demisi pa triarchově, radíce mu k umírněnosti a k diplomaii ckému taktu a ujtšťujíce ho, že jeho přání bude v hověno.

Armén Turek Hamid Turec Adana

19 article

Dne 3. t. m. patriarcha Msgr. Tourian opustil jia svůj palác a odebral se k svému bratru do Cadikö,e na protějším břehu asijském. Se všech stran doch zejí k němu návštěvy, přeptávajíce se na příčiny jeho demise. Redaktoru řeckého časopisu „Proodos“ prohlásil se patriarcha asi takto: „Mojí první povin nosti od okamžiku mé volby národem arménským bylo, abych odebral se k velkovezírovi, požádalij za potrestání osnovatelů řeží a krveprolili, jakož všech osob, které uvrhly v hídu a smutek celý mů národ. Často i v noci jsem vládu tureckou navštívi a tato, uznávajíc naše stesky za oprávněné, odpovt dala vždy ujištěním, že učiní vše, co by národ ar ménský mohlo uspokojiti; i přímo o nevině Arméno adanských se vyjádřila, alo dosud opatření žádnýcl neučinila, neboť úřady adanské pozavíraly znov mnoho Arménů a válečný soud dále je odsuzova k smrti. To jsou pravé příčiny mě demise, kterou n odvolám dříve, dokud mi vláda nedá plného zadosti učinění a důkazu své dobré vůle.

Tourian Armén Cadikö

20 article

Rozhodnuti arménského patriarchy“ způsobil i ve vládních kruzích jakési vzrušení, tim více jelikož je žádoucno, aby nastalo mezi národy ture- cké říše úplné sblížení, po kterém volají všechny č sopisy bez rozdílu stran. Nejen že turecká říše je ohrožena tajnými n přáteli, kterým silné Turecko by bylo velikou překáž kou k dosažení jejich plánů, také v nitrozemí se opa kují stále nepokoje a vzpoury proti panství turecké mu — tomuto hnutí pak dodávají Turci svým n přátelským jednáním vůči Arménům nové posily Porta nyní přislíbila, Je desideria arménského patriarchy chce prozkoumati a studium této otázky arménsko-turecké svěřeno bylo ministrům vnitra spravedlnosti. Zdá se, že vláda hledá jakési výcho diště z nemilého případu, aby vyhověla patriarchov a usnadnila mu odvolání demise, aniž by byla nu cena zrušiti rozsudky adanského soudu. Vláda hodle svoji dobrou vůli dokázati tim, že dvěma ze 7 k smrti odsonzeným Arménům trest změněn byl v do životní nucenou práci. Ve vládních kruzích se pro hlašuje, že ostatních 5 Arménů se nenacházelo v po stavent zákonné obrany. s ne rrs

Armén Turecko Turec

21 article

Jest to arciť jen nešťastná výmluva, jak vy chází z následujícího výroku, že by v případě osv bození Arménů také lid musulmanský žádal za obno vení soudního řizení: a tedy je nejlépe nechati celon záležitost tak, jak byla rozsouzena, jelikož by bylo snad nutno odsouditi k smrti ještě sta a sta vinníko arci že Iureckých. V procesu adanském nadržuje tedy vláda zjevně eletpentu düreckému, táž vláda, klerá od počátku kon- stituce se věnovala výhradně jen panující své národ- nosti, pro obyvatele jiného vyznání neučinila všal ničehož. Časopisy arménské vystupují ostrými polo- mikami proti nynějšímu systěmu. Situace mezi Turky a Arměny se přiostřuje tal že žádná strana nevidí již z těchto poměrů výcho diska. Smfšená národní rada patriarchátu prohlásila dne 10. 1. m., že čeká na odpověď Porly až do úter ka; nebude-liodpověď unpokojlvá, podá in corpor demisi a příklad ten následovati bude arménským národním shromážděním. Pro vládu je rázné vystoupení patriarchy armě ského velmi trapné, neboť ukazuje celému světe vládu Turků v pravém svělle dvojsmyslného jednání „Vše pro Turky“ je heslo této vlády, konstituce uspo kojuje jenom Turky, v národech ollomanských vzbu zuje však ode dne ke dni rostoucí nespokojenost. Ne mýlím-li se, vypuknou v králké době nové bouř mezi Turky a Armény, bude-li ortel smrti nad 5 A mény skutečně vykonán Zášť mezi Turky a Armény je již pradávná. Svo jí inteligencí vyniká Armén vysoko nad Turka a Tu nek, obávaje se, že bude od něho obelstěn, raději h ničí a vraždí. Dnes přinášejí noviny zprávu, že vláda rozká zala, by ortel surti nad Armény skutečně byl vy S. Cařihradský. konán.

Armén Iurecký Turek Smfšený národní rada patriarchát

22 article Zemské sněmy.

Zemské sněmy. Ze Lrova, 2. tfjna. (K. k.) Mezí spisy došlými haličského sněmu je náv h posl. Ciuchcinskěho na rozmnožení zástupei Haliče v nejsyšší zdravotní radě ve Vídni, dále návrk posí. Skolyczewského (pol. lid. str.) na změnu volebního řádu do zemského sněmu a návrh posl. Merunoviče, klerým se vláda vyzývá, aby halič skou trať sestálněné Severní dráhy přidelila ředitel ství drab v Krakově. Pu vyřízení I. čtení některých návrhů oznámi zemský matšálek, že posl. dr. Makuch a s. po- dali pilný návrh, kterým ze vy sývá vláda, ahy zakročila ve prospěch rakouského státního příslušníka Česlava Zakrzewského, který byl v Rusku odsouzen k smrtí. Dle jednacího řádu nemůže připustiti jednání o tomto návrhu, neboť nepatří do sněmu. Posl. dr. Globiňski pravil, že rodina odsou- zeného Zakrzewského, který jest rakovským státním příslušníkem a sludoval na polytechnické škole v Lvově, obrátila se na něho v této zůležitosti. Žakr- zewski byl vojenským soudem vilenským odsouzen k smrti provazem pro domnělon účast na přepaden železničního vlaku v Bezdanech. Jeho rodina tvrdí že Zakrzewski nejen se nezůčaslnil loupežného pře padení, nýbrž že i svědkové viděli ho v kritické dob v Krakově. Jako předseda polského kola považova řečník za svoji povinnost žádati ministra zahrani ních věcí lelegraficky o zakročení, aby připad byl vyšetřen. Nyní prosi, aby toto zakročení vzali poda vatelé návrhů na vědomí.

Merunovič doktor Makuch Zakrzewský Posl Globiňski Halič Vídeň Krakov Rusko Lvov Bezdan

23 article

Za Salepurku. 2. října. (K. k) Na solnohradském sněmě posl. Preusler Proksch (soc. dem.) podali navrhy na změnu zem ského zřizení a volebního průva zemského, jakož ubecního zřízení a volebniho řadu do obcí pro ve vodství solnohradské, na zavedení nového velebníh řádu pro město Salepurk, jakož i na provedení zá- kona o živnosteuských školách pokračovacích Návrhy byly podepsány jen oběma navrhovateli pročež zemský hejiman vzal na potaz sněm, p dpo ruje-li oba návthy. Podpora byla odepřen semi proti hlasům obou navrhovatel. Na jednacím pořadu jsou zprávy zemského vy zoru o sanování zemských Binanc P'ilští sehůze bude v úter ý.

Preusler Proksch Salepurk

24 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů Nové pokusy o dělnost sněmu. Z Vídně, 2. října. O půl čtvrté hodině od- polodní sešla se ministerská rada. Zúčastnili se jí členové kabinetu, vyjma ministra orby dra Bráfa, který nastydl při zahájení výstavy ječ- mene v Brně. Trvala několik hodin, ule, jk jsme již ohlásili ve večerním vydání t. l., neuči nila žádného rozhodnutí o sněmu království če ského. Usnesení, kterým se doporučuje koruně od ročiti sněm na dobu neurčitou, se nestalo. Na základě porad, které měl bar. Bie nerth včera v noci a dnes o polednách s nej- vyš. maršálkem princem Lobkovicem; místodrži telem hr. Coudenhovem; hrabětem Jindřichien Clam Martinicem, hr. Ervinem Nostilzem a n- nistrem drem. Žáčkem; bude podniknut ještě jeden pokus o dohodu pro jednací pořad 2 neb 3 plenárních schůzí sněmovních. Mistodržitel hr. Coudenhovo měl porady dopoledne s ministrom drem. Žáčkem. Večerním rychlikem dráhy Františka Josefa vrátil se d Prahy. Po svém příjezdu zahájí maršálek a m- stodržitel jednání se zástupci českých a něme- ckých stran, které zahájeno bylo již odpolodn telefonieky. Hrabě Clam Martinic ac hr. Nostia a drn u budou zejtra také v Praze. Zejtra o polednách bude přijat bar. Bie nerth císařem v audienci. Bude referovati o si tuaci na sněmu českém. Vzhledem na vzpom nulý pokus nepředloží panovňíkovi ještě, žádn návrh v příčině sněmu toho. Bude vyčkáno ješte 2—3 dny, s jakým zdarem provázeny budou snahy o kompromis mezi českými a ně- t vabaste vsete meckými stranami.

Bráf Lobkovic Coudenhove Jindřichien Martinic Nostilz Coudenhův František Josef Vídeň Brno Praha

25 article

Starosti německého »Volksratu«. Z Vídně, 2. záři. Německý »Volksrat« pro Čechy vydal všem Němcům, kleří se kdy uchá- zeli do zemských služeb v království českém byli zemským výborem z jakékoliv příčiny od- mitnuti, výzvu, aby podali hližší údaje o svých žádostech a o odmiinutí a aby neprodleně ozná- mili to německému »Volksratu« do Třebenie. JJak patrno, zařízuje se »Volksral« na ústav pr sprostředkování služeb a míst. Dr. Titta bud dle všeho »vodičkou«. panlenei uap Ze strany Vasilkovy. Z Černovců, 2. října. V Roztokách konala se dnes velká schůze Rusů, na níž dostavili se posl. Vasilko, Lukaševič, Pibuljak, Semak a Spenul, kteří, jak známo, před časem vystoupili z ruského klubu, aby provozovali vládní politiku.

Němec doktor Titt Vasilkův Rus Vasilko Lukaševič Pibuljak Semak Spenout Vídeň Čechy Černovec Roztoky

26 article

Posl. Vasilko pravil, že nynější ústava se vyžil a že jest nezbytno, aby ústřední parlament by zbaven břemena čelných záležitosti, které se mu dopsud ukládají. Nutno zavésti národní aulono mii a národnostní spory z parlamentu vyloučiti. za druhé pak odstraniti dosavadní tčžkopádnes parlamentu. Jest pravděpodobno, že následken neděinosti parlamentu bude vládnulc § 14. Roz- puštění parlamentu nic by neznamenalo. V zá- jmu lidových zájmů jsou poslanci povinni praco- vati pro dělnost parlamentu. Co se týče oposie Rusů haličských jest odůvodněna nynějšími po- měry, které panují v Haliči v ohledu hospodář- ském i kulfurním. Kromě Poláků všichn ostatní Slované v Rakousku jsou proti vládě Bienorthově v oposici, Rusové však nejsou v oposici vzhledem na Čechy a Slovince. Řeč níkpechybuje, že by Čechové upustili od dosa- vadní podpory Poláků a že bude možno Rusům vstoupiti do Slovanské jednoty. Povinnosti par lamentu jest postaviti se proti maďarským po- žadavkům a Rusové takovou akci budou jist podlporovati. Každé posílení maďarské hegemo nie znamenalo by záhubu ruských soukmenovet v Uhrách. Na schůzi byla vyslovena Vasilko a jcho bukovinským soudruhům plná důvěn Kralevič Jií S. Z Bělehradn, 2. řijna. (Zvl. tel. »N. L.e) Jměnem kraleviče Jiřího v »Le Cour. d'Orient« p. Charles Etienne prohlašuje za neprav du všechny zprávy, kleré se o bývalém srb- ském následniku v posledních dnech vyrojilv v rakousko-uherském tisku, jemuž bohužel sekundují některé listy bělehradské. Kralevi Jiří trvá na své abdikaci a bratra svého Alexandra uznává za jediného následník v srbském trůnu. Mezi oběma je nejlepší vůle. Aby těmto intrikám, směřujíeím proti Srbsku, konee učinil, kralevič Jičí za nedlouho odstéhuje se do ciziny.

Posl Vasilko Rus Polák Slovan Čecho kralevič Jiří Charles Etienne Alexandr Halič Rakousko Čechy Uhry Srbsko Kralevič Jia S

27 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Uherská krise. Z Vídně, 2. října. (K. k. uher.) Ministr Košut měl v 1 hod. s pol, audienci u císařea vrálil se několik minut před 3. hod. do uher- ského paláce v Bankovní třídě. Zde sdělil pří- tomným žurnalistům: »Mohu se vysloviti jen stručně. Prodlel jsem u panovníka téměř dvě hodiny a on přijal mne velmi blahovolně. Za- býval se velmi zevrubně každou jednotlivou olázkou, ale nesdělil doposud sv rozhodnutí. Vlce nemohu říci.« Košut odebral se potom k hr. Aehren- thalovi do ministerstva zahraničních věcía ve 4.45 hod. vrátil se do Pešti Městská rada pešťská v Sarajevě. Ze Sarajeva, 2. řijna. (K. k.) Městská rada pešťská přibyla sem dopoledne zvláštním vlakem. H. Ze Sarajeva, 2. října. (Pův. telg. » Nár. L.«) Dnes příjela sem deputace pešťská. Večer obecenstvo strhalo vyvěšené ma- darské prapory. K příštím sněmovním volhám francouzským. Z Pařížo, 2. fíjna. (K. k) Výkonný výbor radikálů a sociálně-radi- kální strany ve schůzi za předsednictví bývalého ministra vojenství generála André usnesl se zásadně, že při přištích volbách sně- movních bude všude postaven pouze jeden ka- didát, kterého mají jmenovati příslušné krajské svazy strany. Sjezd strany upraví později otázku, jak se má jednati v rozporech mezi přivrženci strany. Oranžová kniha hollandská. Z Haagu, 2. října. (K. k.) Ministr zahra- ničníci věci předložil druhé sněmovně oranžo- vou knihu. Obsahuje přehled nejdůležitějších události, jež ministerstvo zprarovalo odo ledna až do 15. záři t. r., pokud se hodí k uve- řejnění. Zatím na svobodě. Z Madridu, 2. října. (K. k.) Ředitel »Ca- respondencia Espagna«, který byl uvězněn pro uveřejnění článků pod pseudonymem Juan de Aragon, byl zalím propuštěn na svobodu.

Košut André Aragon Vídeň Pešť Sarajevo Haag Madrid Ca

28 article

Španělé v Alrice. Z Madridu, 2. října. (K. k) O včerejším boji sděluje se ještě: Když Španělé provedli zamýšlenou prohlidku, vraceli se v dobrém po- řádku. Najednou generál Vicario padl, jsa trefen do hlavy, Maurové tím vzmuženi sesilili palbu, ale konečně byli prudkou střelbou pěchoty a kulometů donuceni na dobro k ústupu. V boji chovalo se vojsko velmi zmužile a chladno- krevně. Z Madridu, 2. října. (K. k.) Iafan Karlos odebere se v čele své jízdní brigády do Melilly. O přadvčerejšíma boji bylo na straně Špa- nělů 235 mrtvých a raněných, Dle zprávy z Melilly činily ztráty Španěl při prohlidce krajiny u Sukrel-Džení 30, m. m.: 1 generál, 1 major, 3 setníci, 1 poručik a 30 vojínů bylo zabito ; raněných bylo 200. Z Melilly, 2. řijna. (K. k.) O 9. hod. do- polední opusblo španělské vojsko Seluan za ve- deni generála Mariny a odtáhlo směrem k Suk- el-Dženisu, Španělé zahájili palbu. Maurové odpovídali na palbu a 5000 jich podniklo prů- čelný útok. Nějaký čas byla palba neoby čejné prudká. Turecké loďstva v Solnně. Ze Selnna, 2. číjna. (K. k.) Turecké lod- stvo o 9 obrněných lodich a 12 minonoskách, které připlulo do Lemna, zakotvilo zde k večeru pod velením admirála Gambla paše. Davy moha- medánů je nadšeně pozdravovaly. Rak. vojenská loď »Císařovna Aliž- běta« připlula včera do Vuhu-Jantse na 14 dne. Posádka je zdráva. Z Petrovska u Kaspického moře, 2. října. (K. k.) Odpoledne přibyl sem na parníku »Sko- belev« bývalý šach perský Mo h a med Ali Navštívil vojenskou loď »Gleoktepo«, která o přljezdu » Skobeleva« pozdravila výstřely. Zejíra odebere se ex-šach zvláštním vlakem do Oděssy.

Španěl Vicario Maurová Iafan Karlos Suk Davy Al Madrid Melilla Vuha Jants Petrovsk u Sukrel Džení 30

29 article Národní hospodář.

Národní hospodář. 1e ne Bankovní výkazy. Hypoleční banka král. českého. Stav dne 30. září r. 1909. V roce 1909 vydané hypo- tekární zápůjčky K 9,942200.— (vzhledem k měslci předešlému — K 1,278.300 —), zástavní listy v oběhu krylé: a) hypotek. zápůjčkami k 312,840.500 14 (+ 922 657-92), b) splaco- vacími fondy K 2.676099.86 (- 13 842 0g), úhrnem K 315,516 600 (+ 936 500.—). Vklaov u různých peněžních ústavů činit celkem K 4,605 087 93 (— K 1,046 194.05), cenné pa- píry K 2.207.300.— (+ 728.400), speciální reserva pro rozdily kursovní K 54 341 29, reservní fondy K 9,100.072 32. Zemská banka král. českého. Stav 30. září t. r.: Základní fond závodní 15,000. 000 K. Vklady: a) na běžné účty K 52,227.126.98, b) ne pokl. poukázky K 5.661.000.—, c) na vkladní knižky K 17,990.690.48, úhrn. K 75. 878. 817 .46. Vklady z obchodů zápůjčkov. K 33.80 4. 985 20. Komunální dlužní úpisy v oběhu 428.359.600 K. Meliorační úpisy v oběhu K 18,371.800.—. Železniční úpisy v oběhu K 129,019.000. .—. Komunální zápůjčky K 436,317,351.60. Melio- rační zápůjčky K 20.540.624 66. Žalezniční zápůjčky K 129,048. 933 99. Hypoteční zápůjčky K 7.723 673 78, Stavební úvěry. K 500,000.—

Hypoleční banka zemský banka