Periodikum ALTO Viewer

1

Strana z.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

3. října 1909. Císlo 273.

4 article

Smzt saského ministra. V Drážďanech zemřel 29. září bývalý saský předseda ministerstva dr. hr. Hohentha! Bergen. Týž převzal předsednictví saského ministerstva po demiši kabnelu Melzchova a podržel si též i portefeuille ministerstva vnilra a zabraničných záležitbstí. Dne 13. dubna t. r. podal Hohenthul s celým kabinstem demisi, která byla králem přijata. Zemřelý byl 56 let stár a dráhu své kariéry počul u saských soudů. Ale po r. 1880 oddal se sluzbě diplomatické a byl od r. 1882 do r. 1906 saským vyslancem v Berlíně. Hohenthal byl ještě konservativnějším stát- níkem nežli jeho předchůdce svob. pán Melzeh, ale nebyl niklerak snad zlrnulým byrokralem. Ba, provedl dokonce několik důležilých reforem ve vnuřní správě Saska a to v duchu skutečně moderním.

doktor Hohenth Melzeh Drážďany Bergen Berlín Sasko

5 article

5nvl von Pokrok socialismu v Anglii. s »Nation«, žurnál částo tlumočíet názory ministrů liberálních Lloyda Georgal a Winstona Churchilla, pronesl konečně slovo, ježs tane n mysli všem, kdo se zabývají aynější politiekou siluscí va Velké Brifanii: revoluci. Jdeo ovšem o revoluci bézu krveprolili, jež bude vybojo ván hlašovacimilístky. Je jistá snalogie mezi situscí, které učinila kopeč francouzská Revoluce a mezinynější situhci v Auglii, kde neamírná panství, malé sláty ve velkém slátu, přecházejí sotce na syna. Zde jako kdysi ve Francii jde o zlomení moci těchtoi svěřenských statk Lordi neduvolují, aby nižádná část jejich ne- smirných pozemků byla prodána. Z jejích libo- vůle ostávají ohromné pozemky nevyužitkovány Proti velmožům, majícím názory středověké. povatal lid a malý měšťák. Si lordy ovšem, jdou velci finančnici. Kdo zvltězl, tordi nebo lit? Nutno porovnati sliy lodpůrců. Vláda zasadila velkou ránu lordům a velkokapitalístům.c Vslké daně, hrozicí tdmto, lmusí vyrovnati schodek rozpočin. Znamenají ovšem ohrožení, majelku těch, kteří jeou pány půdy anglické a kapítálu anglického. Pozemkové daně sloupají ve škále, začinajíct 3 pro majetky do 100.000 franků až 15 pro statky, sáhajfel do výše 20 milionů V Anglii, jako jinde, ani dobře vzdělávaná půd velkých majetníků nemůže mnoho vyněsti Situaci jejich zhoršuje ještě daň z dědictví obnášející až 25 z veškerého jmění. Nelze po přiti, že všnchy tyto projekty zákonů, přijaté od dolní sněmovny, mají tendenci socinlistiekou) Proto je pochopilelný boj lordů proti soclali- stickým myšlenkám autora reforem Lloyda Georga. Odpor lordů proti nozpočtu činí, situsei velmi složilou. Bylo zvykem, že dolní sněmovna měla rozhodující slovo ve věcech rozpočtových a že lordi jim nikdy neodpírali svého schválenl.

Georgal Winston Churchill Lloyd Georg Anglie Auglie Francie Nation dolní sněmovna

6 article

Odmitnou-li rozpočel, budou následovati nové sněmovní volby. Kdo zvítězl, těžko rozhodnouti. Liberální vláda má vážné naděje, že si udrži důvěru voličů. Lordi jsou neoblíheni, jejich privilegia pokládají se za přežilá. Bída roste, což je též na prospěch zamýšlených reforem- Převládá skutečné přesvědčení, že lid se nevy- slovi pro nenáviděné lordy, i kdyby »gitoval nejúčinnějšími prostřadky, Socialislické, pozad- reforem Lloyda Georga získalo vládě jeho sym- patie nejširálch vrstev, n i Finančníci angličtí a rozpoček Podle informace jistého anglického žurnálu zaznamenali jsme, že mnozí veleí finančníei s lordem Rothschildem v popředí radí horní sněmovně, aby se něstavěla proti rozpočtu. Podle »Slandardu« je opak pravdou. Zástupci velkých bank v počtu 36, mezi nimi Rothschild, Baring Brothers, lord Avebury, sir Felix Sehuster viscomí Gosehen již v květnu sestavili významný projev proti rozpöčtu a podali jej před sedov ministerstva Poněvadž zůstal bez účinku, bude teda v City rozšířená petice a podepisována, v níž se lordi žádaji, aby nepřijímali předlohu flnančního zákona dřive, dokud nepodají národu prilezRost vysloviti svou váli. Francouzské a německé námořnistvo. Předseda francouzského námořního výbore Laurier uveřejňuje v tídenníku »Opinione

Lloyd Georg Rothschild Avebura Sehuster Laurier Baringo Brother

7 article

pozoruhodný článek, v němž porovnává organi- saci francouzského foďstva s německým a praví. »S třemi pouze arsenály, z nichž gdánský je podřízený, může být německé námořnictvo po anglickém nejstrašnějším na světě. Německému námořnietvu stačí, aby 36 důstojníků v hod- nosti generála vedlo všecky vojenské a průmy- slové odbory služební a aby veleli celému lod- stvu. Francie potřebuje nejméně 6 arsenálů, aby uhájila své nynější postavení a dále potřebuje k velení a administraci loďstva nejméně 45 nej vyšších důstojníků. Laurier navrhuje, aby Francie, pokud je to možno za jejího nynějšího politi ckého režimu, osvojilia si některé zásady ně- mecké organisace. Zasáhnuti krále Eduarda do rozpočtového boje Stále určitěji vystupují pověsti, že král Ednard energieky se vmísil k odvrácení hrozivého ústavniho koníliklu mezi oběma sněmovnami. Po- úkazuje se na pětidenní návštěvu lorda Ro- seberya u krále v zámku Balmoral, o nlž jsma se též zmínili jako o zajímavém zjevu po sensační glasgovské řeči Roseberyově, jenž se vyšinul va popředí protirozpočtového boje. Nyní odjsl eari Cawdor na návštěvu ke kváli. Tento politik, jeden z nejbojovnějších ze strany konservativní, označuje se jako nástupce vůdce unionistů v horní sněmovně lorda Lálnsdo wna, kdyby tento umírněný státník se zdráhal vésli boj proti rozpočtu do krajnosti.

Laurier Eduard ro Lálnsdo Francie

8 article

Též se oznamuje, že lord Lansdowne bude mit také rozmluvn s králem. Rovněž ministr války Haldane byl přijat 30. září králem. Veškeré fyto návštěvy uvádějí se ve spojenía snsbou královou, zamezili boj obou komor. V Anglii počinají si zvykat na stále č astěja činné zakročení kráhovo do politiky. Rozpočet rozpoutal rostoucí zuřivý boj obou vůdčích stran, ale nelze předvídat, jaký směr tento zápas bude míti. Vůdcové zdráhají se prujeviti něco určitého, nikdo nemá ještě od- vahu k rozhodnému kroku. Po vášnivé řeči Roseberydvě v Glasgově tvrdilo se, že lord tento navrhne sám v horní sněmovně zamitnutí rozpočtu. Avšak Rosebery telegrafoval na dotaz »Duily Chroniele«: »Litují, že jsem nucen igno- rovati všechnu legendácní literaturu o mně šl- řenou « V parlamentních kruzích se vypravuje, že vůdcové unionistů dosud se nerozhodli, zdali rozpočet zavrhnou nebo příjmou. Nebude uči- néno nijaké rozhoďnuti, dokud neprojde před- luhu rozpočtová dolní sněmovnou. Pak teprve sejdou se vůdeové horní sněmovny k rozhodu- jící poradě o osudu reforem. Zatlm se očekává, že rozmluva lorda Lansdowna s králem bude míli delekosáhlý vliv na nastávající události politické.

Haldane Rosebery Lansdown Anglie Lansdowne Duit Chroniele

9 article Boje proti Kabylům

Boje proti Kabylům Boj o pohoři Gurugu byl prudší nežl oznamovaly první zprávy. Teď se sděluje, že Španělové mají 5 mrtvých a jistý počet ra- něných. Vojsko vyrazilo ze Seluanu proti ne příteli. Výsledek výpravy není dosud znám. Ne přítel znepokojuje španělské posice neustálým malými útoky. Guerilia trvá stále, i když velká akce zatím ustála. Podle zpráv z Melilly odhodlala se španěl- ská vláda pojistiti si Presidios, ležící dálen západě. Vyšle dvě oddělení, jedno do Alhuce masu a druhě do Penon de la Gomera a vy- staví dvě tvrze, jež budou posice ovládati Armáda 25,000 mužů bude pravděpodobně leželi posádkou v Ceutě a Melille. Další podrobnosti sdělují se o obsazení vrcholku hor Guruzu. Různé pluky shromáždily se ráno o půl 4. hodině v Melille. Byly utvo- řeny tři kolony, jimž veleli plukovníci Axo Aispura a Primo de Rivera. Tti tato tělesa, provázená dělostřelectvem a jízdou, vyrazila proti Guruzu z různých míst. Obsazení začlo půl 5. hodině. Několik domorodých polieistů oddělení Maročanů z Frejary a Mesguity kráčel v čele jednoho oddělení. Až k vrcholku nenarazilo se na nějaký odpor a byly slyšet jen tři výstřely. Oddělení postupo- vala velmi obezřetně a všechna skoro zárover

Kabyl Španěl Guerilius Presidios Maročan Melilla Penon jít le Gomera Ceuta Axa Aispura Prima jít Rivera

10 article

objevila se u cile za všeobecného jásotu. Be- hem dne dal zřídit generál Arizon stanici he- liografiekou a mužstvu generála Reda nařízeno, aby setrvalo na svých posicích. Oddělení záso- bovací vypravilo se na pohoří Gurugu. V hlav- ním stanu se domnívají, že Kabylové proto ne- kladli nijaký odpor, poněvadž v posledních bojích utrpěli velké ztráty. Kmeny uprchly do hor území Beni—Sidaru, jiní Arabové utekli na pobřeží, aby se probili k Alhucemasovi. Na vrcholku Gurugu řádila ve středu prudká bouře. Zásobovaci oddělení bylo zastaveno na cestě do Restingu davem Mauro, kteří vydali zbraně, a chtějí se podrobiti za jistých podmínek. Velký počet spřátelených Rifů přichází do táborů prodávají potraviny, fiky a jiné ovoce.

Red Kabyl Beň Sidar Alhucemas Mauro Be Arizona Gurug

11 article

Zpráva o brzkém zakončení války po vzet Seluanu nenalezá všude víry. Maurové přešli do nové taktiky, zahájili guerillu působící Španělům velké škody. O bitvě u Zoca el Jomi s s oznamují zprávy z úřadních pramenů madrid- ských. Španělské vojsko bylo při obhlidacím po- chodu 30. září u Zoeo el Jemis prudce na- padeno Kabyly. Nepřítel využitkoval obtížného terénu a s neuvěřitelnou divokostí vrhl se ni levé křídlo otvořeně z části divise Orozcovya Diaz Vicariovy. Generál Diaz Vicar io, dva setníci, 1 poručík a 14 mužů padlo v bitvě. Asi 180 mužů bylo zraněno Zpráva tato je trapnou sprchou na nadšenou náladu ve Španělsku po dobylí Seluanu. Z Melilly se oznamuje: V diplamatických kruzích se proslýchá, že španělská vláda uve- řejní důležitá prohlášeni o dalším vedení války. Očekávají se poslední sdě lení generála Mariny a chystá se rozšíření ope- rací, jež jsou namířeny proti Muleji Hati dovi a nedotýkají se nijakých mezinárodníeh otázek. Z Rakouska byly dopraveny Španělům pa- trony. Jak se sděluje z Terstu, byl na parnlk »Nagy Lajos« dopraven náklad 20 milionů pa- tron z rakouských továren, určených pro Špa nělsko. Část bude zaslána do Melilly.

Maurová Španěl Kabyl Orozcovya Diaz Diaz Mulea Nagy Lajos Španělsko Rakousko Terst Melilla

12 article

Jistý diplomat, klerý si nepřeje býti jme nován, zaslal »New. York- Heraldu« dopis o do- mněle tajné smlouvě mezi Španel skem a Anglil v příčině Marakka Tato smlouva byla uzavřena krátce před svatbou krále Alfonsa s princeznou Vikloril Battenber govou, Ve smlouvě zajišťuje se Španělsku ma- terialní a morálni podpora pro jeho výpravu do země Rfa i pro rozšíření jeho panství v severní Africe. ele Po Balfourově řeči. (Pův. dopis „Nár. L.-) V Londýně, 24. září 1909. Jak bylo možno očekávati, konservative- slaví Balfoura, nacházejíce v jeho řeči vše, eo očekávali, zatím co liberálové posmívají se ne- přesným projevým bývalého premiera a prohla šují se také spokojenými s jeho odpovědí Asqui- thovi. so

New Alfonso Vikloril Balfourův Balfour York Herald Španělsko severní Afrika Londýn

13 article

Tisk, podle své barvy, zaznamenává bu Balfourův triumí, nebo ironicky komentuje chn- bý potlesk, který uštědtili obyvatelé Birmingha- mu konservativnímu o vůdci, kdežto bouřlivé ovacepozdravily pouhou zminku o Josefu Cham borlainevi. Liberálové podtrhují několik pozná mek, které učinili přívrženci vlády na schůzi připomínajíce, že takové poznámky se nestaly od meetingu Asquithova. Avšak nic nemůže opravdu zjednati jasn nestranným lidem o dojmu, který učinila v zem řeč Balfourova. Vědělo se napřed, co žurnáiy obou stran řeknou. Třeba však zaznamenati dosti zvláštní vý- jimku: „Morpingp.“, konservativní orgán, možní konservativnější, nežli konservativci, vrhl do koncertu pochval unionistů notu nesouzvuku.

Balfourův Josef Cham Asquithův Birmingh

14 article

Po několik let houževnatě provozuje prudkou kampaň proti Balfourovi. Všecky choroby, jimiž strana unionistů trpi od smrti lorda Salisbura, podle „Morningpostu“ pocházejí ze slabost Balfourovy. Karikaturisté s oblibou malují bý- valého premiera, jak sedí na zdi a usmívá se střídavě na konscrvativní přívržence volného ob- chodu a ochranáře, shromážděné na každě stra- ně zdi. Jeho řeč v Birminghamu nese ráz neroz- hodnosti, která dovoluje každé straně nalézti důvody k radosti a naději. Zase jednou — praví „Morningp.“ — Balfour nechal stranu v ne správné posici, ukládaje jí politiku neurčitoua nejasnou. Výraz tarífní reformy může zname- nati mnoho věcí. Balfour se opatrně vyhnul pro- jednání detailů, které by mohly vadit konserva- tivcům, přivržencům volného obchodu. Známo. že tilo se pokoušejí přidružiti se k většině kon- servativní strany a ujednati s vůdci strany vo- lební kompromisy, které jim mají zachrániti je- jich místa, aniž by podepsali celkový program ochranářů. Bude to jistě pro stranu příčinou slabosti. Vzhledem k tomuto nebezpečenství pro jevy Balfourovy jsou nedostatečny. Jest třeba aby konservativci, přívrženci volného obchodu se zavázali přijati princip ela stejně na dová- ženě potraviny, jako výrobky tovární. Jen tak možno si býti jist, že vliv těchto přivrženců vl ného obchodu nebúde použit v lůně konserva tivní většiny ke zničení toho, co činí sílu ta rifní reformy. „Morningp.“ není možná zcela v neprávu, žádá-li přesné vyjádření a přesný program, s nimiž by bylo možno podstoupiti energickou volební kampan.

Balfour Salisbura Balfourův Birmingham

15 article

Na drubé straně dlužno uznati, že nemoh Balfour všecko říci v této první řeči, která zna mená rozhodný okámžik v jeho osobním vývoji. Dlužno si zapamatovati, že Balfour se konečně prohlásil oficiálně a veřejně pro tarifní reformu. Přijímá povšechné zásady této fiskální reformy. ale jest příliš opatrný, než aby se ihned pusti do bludiště technických detailů, které bude dlužno upraviti podle vývoje věci. Ačkoli liberá- lové dělají jako by to nevěděli, vědí, že už ně- kolik let tarifní komise (vzniklá z popudu Josefa Chamberlaina a organisovaná Hewinsem, který se vzdal místa ředitele na londýnské škole poli- tických věd, aby se mohl věnovati úplně tomuto národnímu dílu) studuje methodicky celní otázku a daňovou reformu, která se jí stane nezbytnou. Možno býti jist, že jakmile konservativní strana nabude zase moci, statistické kanceláře zname nitě řízené Hewinsem, budou připojeny k někte nému ministerstvu, pravděpodobně k ministe stvu práce a budou tam oddělením nejvyšší dů ležitosti. Konservativní vláda, věnovavši několik let zatímní úpravě financí a prostudovavši bedli- vě podrohnosti oprav, které má pohotově ve svém stole Hewins, bude žádati, aby země schválila plán oprav dávno promyšlený. Jestliže národ bude přízniv rozpočtu vládnímu, tarifni reforma nabude platnosti nejdříve za 5—6 let Ale zatím třeba překonati nesčetně překážky ne- rozlučné od takově reorganisace hospodářskéa připraviti obchodní úpravy mezi hlavním mě stem a koloniemi a obchodní smlouvy mezi An- glil a evropskými státy. Takový jest v povšech ných obrysech plán konservativní strany, jak mi jej vyložil před několika měsíci Austen Chamberlain, po Balfourovi nejpovolanější osob- nost, která může vědět, co chtějí učiniti za stanci tarifní reformy.

Balfour Chamberlain Hewins

16 article

Vidno, jak správně jednal Balfour, nechtěje zbytečně se pouštěti do podrobnosti, které bu- dou upraveny teprve za několik let. Konserva- tivci pechtějí učiniti dílo chvilkové. Soudí, že přišel okamžik ku přeměně hospodářského sy stému, který obohacoval Velkou Britanií skor po celé století. Podobná revoluce, nebo spíše evoluce, jekkoli žádoucná, nemůže býti prove dena za den, náhle a bez přechodního obdob Bylo také vytýkáno Balfourovi, že neřekl jasně své mínění o úloze, kterou bude hráti příštiho měsíce sněmovna Jordů. Avšak nent věcí poslance, i když jest vůdcem strany, dikto vati veřejně lordům, kteří jsou pány svých roz hodnuti a skutků a kteří — aspoň pro veřej- nost — musí zachovati úplnou neodvislost. Kon servativní lordi a jejich vůdce, markýz Land downe, zajisté se poradí s konservativním vůd cem dolní sněmovny, Balfourem, avšak — opa kuji — ten jim nemůže veřejně diktovati, jak se mají rozhodnouti. Byl by to naprostý nedo statek parlamentních zvyklosti i hrubá chyb taktická. Ostatně jsem seznal, že konservativci cel kem bez výhrady schvalují přesné, ač ovšem opatrné, projevy Balfourovy a že liberálove uznávají vážnost sitnace, poněvadž jeden z je- jich předních vůdců Lloyd George pravil inter- viewem: Řeč Balfourova jest nejlepším výkla- dem otázky rozpočtové od prohlášení nepřátel- J. Coudurier. ství.

Balfour Jorda Land Balfourův Lloyd George J Coudurier Velká Británie Kon dolní sněmovna

17 article Zásobování Prahy a stoupání cen potravin,

Zásobování Prahy a stoupání cen potravin, Klub voličů novoměstských zahájm zimní období v pátek dne 1. října t. r. v místnostech klubovních „u Choděry“ zdařilou členskou schůzí, n jejímž pořadu byla přednáška člena výboru, měst. rady p. Al. Vaníčka, „O zásobování města a stou- pání cen potravin“. Schůzi zahájil předseda klubu, starosta p. dr. Groš, který v uvítacím proslovu svém poukázal ns opětné ochroméní činnosti sněmu království českého který má tak veledůležité a zvláště zájmů král, hl. města Prahy se dotýkající předlohy vyříditi, ale pro svévolnou obstrukci našich národních odpůrců ne- může k plodnému zasodání vůbec přikročiti, ač n české straně obětavost a povolnost šla do mezí nej- krajnějších. Snahou Němců je samozřejmě jen roz- poltění staroslavného našeho království a sesazení národa našeho, který přece representuje toto kra- lovství, na místo druhé, podřízené, což však za žád- ných okolností nepřipustíme! (Hlučný souhlas.) Za- hajuje opětně činnost svou v zimní saisoně, položil výbor klubu na program otázku časovou, o níž po- jedná zkušený odborník, měst, radní p Vaníček Předsedající věnoval na to vřelou posmrtnou vzpomínku zemřelým pp. členům klubu JUDru. Juliu Nejedlému a Vránovi, jichž památku přítomní uctili povstáním. Konečně zmínil se předseda o tom, že v posled- ní době člen klubu cís. r. p. Tůma zvolen byl poslan- cem na sněm království českého za obchodní komoru i vyslovil jemu upřímné hlahopřání; p. posl. Tůma poděkoval za tuto poctu a prohlásil, že úřad posla- necký dle nejlepších sil svých ku prospěchu národa bude zastávati.

Choděra Vaníček doktor Groš Němec Nejedlý Vrána Tůma Praha JUDr

18 article

Potom m. r. pan Vaníček promluvil o the- matu večera takto: Olázka zásobování velkých měst a utváření se cen potravin jest zajisté předmětem velice důležitým, ke kterému upoutána jest pozornost veškerého obyvátelstva; úprava a zdárné rozřešení její jest ovšem úkolem veřejných činitelů a to nejen obcí, ale i zemí a zejměna státu, jenž ma pečovati o to, aby byla velká města a střediska průmyslová řádně a dostatečně zásobována. Chci se tedy pokusiti o to, abych vylíčil, odkud a jakým způsobem jest naše královská Praha zásobována a pokud možno naznačiti, jakých cest a prostředků bude nutno se uchopiti, aby v budoucnosti bylo toto zásobování usnadněno a upraveno tak, aby postupovalo s pří- rostkem obyvatelstva.

Vaníček Praha

19 article

Pokud se týče dopravy zeleniny, dováží se táa z nejbližšího okolí Prahy, z obvodu asi 60 km a to v převážné většíně zelináři-producenty samými bu na povozech, nebo na trakařích, což v dnešní době ještě postačuje. Za 30 a 40 let tento způsob nebude už vyhovovati a bude pak nutno zásobovati Prahu i z končin vzdálenějších, a to po dráze, po které až dosud s malými výjimkami nedopravuje se zelenina vůbec. Cena zeleniny závislá je na úrodě a rozho- dujícím činitelem pro ni je více či méně příznivě počasí; to platí též o bramborách, dovážených do Prahy z výše položených končin království. Pokud se týče mouky, zásobována je Praha i celé království českou i uherskou moukou, při čemž úroda domácí uhražuje asi 35—507%. spotřeby; ceny její neurčuje ani úroda, ani výroba domácí, tím měně pak domáci trh: mouka stala se předmětem obchodu mezinárod- ního a určuje ceny její světová úroda a mezinárod- ní trh. Letos počala cena její stoupati už v květnu a červnu, což způsobily jednak slabší úroda v letech 1907 a 1908, jednak uherské velkomlýny, které chtě- ly se za vysokou cenu zbaviti svých zásob, dokud letošní sklizeň neslibovala přízného výsledku, což, bohudíky, později se nesplnilo.

Praha km

20 article

Mlěka spotřebuje Praha denně okrouhle 160.000 litrů, takže připadá na jednu osobu denně 14 litru. Čtyři parní mlékárny v Praze a blízkém okoli( radlická, vysočanská, trojská a I. česká akci- ová) dodávají denně 70.000 l, majitelé kravínů (po- nejvíce v VII. a VIII. části umístěných) dodají denně as 7000 1, venkovští produčenti 10.000 1 a pouličn mlékaři 15.000 l, zbývající pak množství denního konsumu (58.000 l) dodávají obchodníci s potravina- mi. Také dovoz mléka jest nejsilnější na vzdálenost asi 60 km, na větší vzdálenosti poklesá a na vzdá- lenost 180 km není ho vůbec: příčina toho ležív tom, že naše dráhy nezdají se býti na dovoz mléka vůbec zařízeny; na mnohých cizozemských drahách jsou k tomu účelu zvláštní, uměle chlazené vezy, kdežto u nás obslarati musí dopravovatel sám chla- zení, na mnoze jen primitivní. V nedaleké době na- stane nutnost, aby mléko na větší vzdalenosti se dováželo, neb dosavadní obvod, z něhož Prahaa předměstí se zásobují, stále rostoucí potřebě nevy- slačují. Paříž a Londýn zásobovány jsou mlékem na polo zmrzlým, z daleka dováženým, což asi iu nás bude nutno časem svým zaříditi. Přistupuji k zásobování města potravinou nej- hledanější, masem, i chci zde pokud možná jasně vyložiti, v čem leží příčiny, že ceny dobytka i masa stouply. Úkaz ten pozoruje se ve všech kullurně- pokročilých zemích; hlavní příčina je vzmáhání se vzrůstu velkých měst, čímž množí se počet obyvatel-

Prahaa Praha Paříž Londýn km

21 article

adanb al-

22 title

Bouda na Ripu.

Bouda Rip

23 article

nvožbote Koslelík svalojirský na vrcholu Řipu dostal sou sedslví. V srpnu letošního roku vyslavěna tam Boud pro turisty, kleří unaveni dolší ccstou, osvěžití se chtějí a ochrániti pro případ deště. Bylo psáno pro i proti. Také ji, nosíc od smri Svat. Čecha v myšlenkách obraz brobu básníkovn na vrcholu Ripu, nedovedla jsem si dobře předsla- viti místo rovu nové slavení. Od počátku XI. stol. (podle tradice již od X.) slá zde kostelík, prve dřevšný, r. 1126. Soběslavem na památšu vítězství u Chlumce nad Lotharem, nč- meckým ve zděnou rotundu romanskou přestavěný jenž se svojí vysekou, kulatou vížkou ke straně zá- padní z daleka byl viditelný. — Až dos lotošního lát stál zde sám, opuštěn a mimo o studentských vvýle- tech a dva dny v roce, v dubau, neděli po sv. Jiřía o procesí z Roudnics, kdy oživil se vrchol Řtipu, pie nekalilo svaté ticho kolem kostelíka Bylo sřeba se přesvědčiti, jak se moje illusel Pit- Jeln jsem se tedy podívat. Vlakem ze Zlonic de Vražkova není daleko, odtud pak na Řipo anio ne pož hediny Když jsem však přiížděla ke Strážkovu, stn. nici před Vrážkovém, lde jako nádherný obrazh oh- jeví se vám jáko imposantná bomole s jasným, bíl ým kosteljčkem na vrcholu pamálnál horah — byla tato za stěnou hustého závoje mlli. V dešti vydlati se ce- stou nahoru pebylo vábno. Dojela jsem tedy do Roud- nice. Zatím se počasí rozhodne a bude vždy dosti času buď k výletu na Řip, neh ke zpáloční) cestě.

Čecho Soběslav Chlumec nad Lothar Zlonice jít Vražkov Roud

24 article

Mlhy zmizely a hyh slibný, jasný den. Přijemá společnost v Roudnici, rokující v hostinci právěi také o stavěné Boudě na Řípu, zaujila mne l tou niěrou, že jsem vyšla z měšta teprve v pravé poledne. Hned rad Roudnicí z dáli viděti jest Řip. Cel krajina polabská zářila pod jasnými paprsky letního poledního slunce, na všem spočíval lesk zářivéh hto Aeao l léta Obraz eile najíc stále přod očina, nepoznala jsem v horku ani vzdáleněsti, necítila ani únavy. Okrašlovací spolek roudnický zřídil pěknou, pohodl- nou cesřu až ke Krábčicům, odkud pak cesta k úpat Řipu již vede zelení. Na mezi louky ve stínu stromů rozložen tábor chmelaro, jdoucích na chmel. Celé své hospodářství i s kočárky dětskými, jež jím ve dne slouží za spíže v noci za lože pro děti, vlekou sebou z dalekých chudších krajů Čech pro nepatrný poměrně výdělek Počátkem srpna vycházejí, koncem září se vracejí Srovnávajíc v myšlenkách jiné kraje české s tímto bohatým podřipským a vzpomínajíc svého rodného, chudého a tak smutně krásného kraje po- vhtavského v jižpích Čechách, odkud se každého léta skoro celá chullá třída malého městečka vydala z výdělkom, k Bakovníku, Louným a Žatci — vešl- isem na cestu, vedoucí již vzhůru na Řip.

Roudnice Říp Čechy Žatec Přijemat společnost

25 article

Poněkud přikrá, avšak pohodlná cesla pod při- rozenou klonhou do sebo vrůstajících větví stromo činí pochod k vroheli Řipu velmi příjemným. Cel úbočí porostlé jest lasem, tichým, nehybným, kde to ani nehraje živelem, aniž sálá pestrostí barev a zvířat. Jen krásné velké květy modrých zvonků červené slzičky oživují jako guirlanda, zelené cesty kl vrcholku. dot Necelé půlhodiny a stála jsem u kostelíka V prvé chvíli zapomněla jsemo docela, proč jsem při- šla Všo, co z dob útlého mládi jako ideál vzdálený věnás dřime, příjde zde, kolikrátkoli na Řip vystou- píme, na povrcho vělomí S melancholií, pak s vroue- nos5 diváme se na den širý kraj kol nás, nám tak drahý, dojmy stávají se silnějšími a cit a vše, co souvisí s dávnou historií našeho uflačovaného ná- roda, kdyby byl sebe hlouběji spal v nás zahrabán. vzplane na vřcholu pamštné hory ke vroucí lásce k zemi i k národhu. Třetina Čech těměř leží před námi. V ozdobním zlatém rámci dozrávajícího obilí velkána jest jasná zeleň luk, roztomilé pruhy lesů, tu světlejší, tu tem- nější po horách, chvílemi vesele ozářeně, chvílemi zakaboněné poůle měnivé hry slunce a mraků na obloze, stříbro řek a potoků, uprostřed lučin rybníky na celém tom skvostném, smaragdy a zlatem září- cími koberci bětají se města a esnice, oživené vy- sokými věžemi kostelů a vížkami vesnie a zámků v dáli jako šedé, rozhoupané vlny blízkého moře kde klenba nebes se zemí zdánlivě splývá modra- vou snlhusttou, vznášejí se majestátně hory a pohoř ae stínem Snězky za dvojným Bezdězem, na severu náčrtek Krušných Hor, od západu Hasenburk. Nelze bezbarvými slovy malovati všechnyty obrazy, jež nás ohklopují, tolik však jest jisto, že ni- kde, při žádném rozhledu, nebzve se v nás vědomí vlasloneckého citu mocněji, jako zde na vrehol

Čo Bezděz krušný hora

26 article

Řipu, kde poprvé slanul náš praotec Čech. Požehna ná krajina leží před námi s úrodnými polmi, šťavna tými lučinami, bohatými vinicemi a chmelnicemi Nenasyliš se těch krás, neprobudí-li tě něco rušivého A probudilo Pokud popolední odpočinek dovoloval, bylo ticho a klidno na Řipu. Lidé boudu stavící odpočívali do- leji na úbočí v chládku a teprve jejich příchodem hovorem a později údery kladiv do trámů jsem se vzpamatovala ze své nehybnosti. Na celý svět kol sobe zapomene člověk, toužící po vzácném klidua samotě a toto vědomí naprosté samoty vysoko nad krajinou nesmírně blaží. Však již vábivé obrazy v myšlenkáchi a on opravdové přede mnou se všedním hřmotem roz- prchly. Upamatujíe se, proč vlastně jsem přišla, o- hlédla jsem se tam, odkud se ozvaly zvuky staveb ního ruchu. Doznávám, že jsem si vše jinak před stavevala. Teprve nyní jsem si ujasnila, že jsem při vstupu na horu nového stavení hned nepostřehla Bylo to zcela přirozeno. oJako uschována, skromně stojí bouda na protějš straně kostelíka na svahu u lesa. Nepřekáží. Je nízká a za krátko ji stromy docela přerostou. Sledujíc práci dělníků připomněla jsem si vše, co mi bylo o stavb řečeno. Každá cihla, každý trám byl lidmi nahoru vynesen. A že cestu na vrchol nelze s těžkým bře- menem mnohokrát za den vykonati, jest samozřejmo a také přirozeno, že náklad na poměrně jednoduch stavení byl dosti veliký. Vysněného rovu Svatopluka Čecha by bouda nerušila.

Čecho Čechy Řip

27 article

Když již šaramantní Eníže dovolil na svém po- zemku stavěti a nejen to — když téměř celý náklao na stavbu hradil — zajisté že by nebyl proti tomu. aby na vrcholu, kde je místa ještě dost a dost, vy- kopůn byl rov pro našeho velkého básníka Převezení ostatků zůčastnil by se celý nároa Světlý cíl bychom měli, k němuž bychom si cho- dili pro novou vzpruhu vědomí národního, které t často je v nás zakřiknulo, vzácný příklad vzorného vlastence a ryzího srdce jako stín by za námi kráčel cestou s Řipu k našim domovům. Jeden z nejskvě- lejkích dnů by to byl, kdy bychom si odváželi svého Čecha na horu památnou. Mlhou zastřena je dávná historie s naším pra- otcem. Ve vsi Cliněvsi pod Řipem ukazovalo sedo nedávna v zahradě hostincs místo, kde byl pochová praofee Čech. Z konkurence a řevnivosti ukazuje s nyní i v jiné zahradě hrob nejen Čechův, ale take Kroka. Hrob Čechův, v přirozeně mohyle Řlipu by by neklamný a krásnější než nejkrásnější pomník. Ille dáme krás výhledem s pohraničních hor do sousea ních, nám nepřátelských zemí. Kdyby vrchol památ né hory poulal poutem, o němž se tu zmiňuji, jsen přesvědčena, že by v krásné letní dny nebyla krásn cesta na Itip tak opuštěna. Ani na nepohodlnou c stu, ani na překvapivší nás nahoře nepohodu naří kati nosmíme. Zásluhou roudnického odboru Klub českých tutistů, který také vydal skvostné panora ma s Řipu a velikou podporou knížete Lobkovice po staráno vystavěnou boudou o přístřeší, pohodlí i ob čerstvení na hoře. Třikrál za léto vykonala jsem tutéž cestu, al mímo jedinkrát se dvěma Němkami nesetkala jsen se na vrcholu Řipu s nikým. Jindra Flajšhansová. Mlonl

Čecho Řip Čechův Krok Lobkovic Němka Flajšhansová Čechy Řip Řlip roudnický odbor

28 article Hudba.

Hudba. llie Jan Kubelik, jehož jediný koncert v Praze odbude se v neděli dne 10. října o 1/45. hod. odpol. ve velké dvoraně Rudolfina, slavil v minulé saisoně obrovské triumíy. Cesta po Rusi, Rumunsku, Franci a Anglii byla jediným řetězem nejvelkolepějšíchú- spěchů. Veškeré koncerty byly předem vyprodány a žádný sál nebyl dosti velkým, aby pojmul všechny ctitele slavného umělce. V Paříži, kde, jak známo byla přímo koncertní krise, Kubelík zažil triumfy ú plně ojedinělé. Veškeré jeho koncerty nejen že byly přeplněny, ale pokaždé tisícové odcházeli bez l1stků od pokladen. Každý chtěl býti pří- tomen koncertům velkého mistra, jehož koncerty by- ly největší atrakcí saisony. Umělci fran couzští SaintSaěns, Colonne atd. gratulovali Kube líkovi na estrádě a obecenstvo v nesmirněm nadšen pořádalo mu ovace, v Paříži před tím nevídaně. Nej- starší návštěvníci koncertů pařížských tvrdili, žee po- dobných úspěchů v Paříži ani Liszt, ani Adelina Pat- tiová nikdy nezažili. Kubelík vyznamenán presídentem francouzské republiky řádem čestné legie. V příštím dubnu a květ nu uspořádá Kubelík v Paříži deset koncertů v di- vadle „Chatelet“ a rozloučí se s P'aříží před odje- zdem do Jižní Ameriky v obrovských prostorácl dvorany „Trocadero“. K tomůto koncertu zbývají již jenom lístky na sedadla po 8, 6 a 4 kor. a lože po 40 K, na něž záznamy přijímá výhradně hudebnía klavírní závod Mojmira Urbánka v Praze. Junzmannova Iř. 14 (Hlávkův palác).

Kubelik Franek Liszt Adelina Junzmannův Praha Rus Rumunsko Anglie Paříž jižní Amerika Rudolfinum Mojmiro Urbánek 14 Hlávkův palác

29 article

Z Vídně, 2. října. V koncertě Jana Kubelíka v Praze bude dirigovati z přátelství k umělci zna- menitý dirigent Oskar Nedhal. + Na Kovařovicovu operu „Na Starém bělidle nutno subskribovati v hejbližších dnech, nejděle však do 15. října b. r. Subskripční ceénu v obnosu 9 kor. (po případě dalších 50 h na porto) jest zaslati „HIu- dební Matici“ při Umělecké besedě v Praze-II., Jung- mannova tř. č. 39 n. Klavírní výtah opery vyjde ur- čité z počátku listopadu t. ri za krámskou cenu 12 korun. vlej +Spolek pro pěslování písni dokončí svů správní rok 1909 ještě pořádáním čtyř koncertů, jež se podařilo ku pohodlí členstva vždy ustanoviti na čtvrtek. Prvý koncert dne 14. října absolvuje člen Národního divadla pan Emil Burian, jenž zapěje svě- tové ballady. Druhý koncert, 4. listopadu, bude vě- nován písni Dvořákově v inierprelaci pí. B. Elšlégro- vé-Puklové, třetí 25. listopadu přínese písně fran- couzských skladatelů Debussyho a Charpenticra v podání pí. Doubravky Branbergerové-Černochové. Čtvrtý 9. prosince dá přiležitost k seznání nejmladší české generace skladatelů písní, jichž zajímavě po- kusy zazptvá pí. M. Musilová. Pokud bude možno. zajistí si spolek před každým koncertem zvláštní přednášku o programu, přístupnou členstvu. + Měšťanská beseda v Karlíně pořádá dne 16. října 1909 koncertní večer ve dvoraně „U města Pe- trohradu“ v Karlíně, při němž laskavě účinkují: p.

Kubelík Nedhal Kovařovicův Jung Burian Dvořákův Pukl Debussy M Musilová Vídeň Praha Doubravka Branberger Karlín pe II spolek pro pěslování píseň národní divadlo

30 article

A. Lebeda, tenorista král. zem. Národního divadlav Praze, sl. M. Kettnerova, virtuoska na huurfu, žačka prof. Liegerta, p. Boh. Šich, virtuos na housle, sl. M. Demartinova, koncertní pěvkyně a j. Reklamace přijímá A. Sojka, Karlin, Palackého (ř. 56. + Z Orchestrálního sdružení v Praze. Pravidel- né zkoušky konají se vždy v pondělí od 7—14 1e. hod. več. v nové spolkové místnosti „U Vejvodůl Praha-I., Jilská ulice. Poněvadž program ku prosin- covému koncertu částečně je již prostudován, při- jímají se noví členové, dobří hudebníci-diletanti na- posledy v pondělní zkoušce dne 4. t. m. + Koncert Rudolla Weinmana bude uspořádán dne 14. lisfopadu v Rudolfině. Záznamy přijíma hud. závod Em. Wetzlera Prahia. Ferd. tř. 36. + Hudba chrámová. V pondělí dne 4. 1. m. pro- vedehy budou v chrámu před Týnem v 9 hod. tyte skladby: Mše do C-dur (IV.) od V. E. Horáka, pro soli, smíšený sbor s průvodem vrkestru a varhan. sola zpívají pí. Anna Lokajová (soprán), pí. Marie Pokorná (al0), p. Ant. Nupěka (tenor), p. Václ. Ma- ličký (bas). Graduale a Offertorium od V. B. Jandy. Pange lingua hraběte Bohuslava Kolovrata. Te deum od Voj. Girovce. Řídí V. B. Janda. +Míša Elman uspořádá před svým odjezdem do Ameriky jediný koncert v Praze, dne 20. října o 148. hod. več. v Rudolfině. Záznatny na listky při- jímá hudební a klavírní závod Mojmira Urhá n ka v Praze Jungmannova tř. čís. 14. (HIlávkůe palác).

A Lebeda M Kettnerův profesor Liegert Boh Šich M Demartinův A Sojka Karlin Palacký Wetzler V E Horák Lokajová Pokorná Antonín Václ Janda Kolovrat V B Elman Jungmannův Praha 14 1 e Vejvodůl Praha jilský ulice Ma Amerika Z orchestrální sdružený v Praga Mojmiro Urhat můj ko Cdur