ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 961e15f0-8f2c-11dd-b13a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: work 1, person 68, org 9, place 33
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
E. říjnx I9I3. Císlo 273,
I 9 I 3
4 article
no do materiální zkázy a že by ná- rodní učitelstvo a jeho rodiny by- ly odsouzeny nésti útraty tohot národního boje. Kde a kdo se ohlí- ží, jakhynoupodnásledkytoho bo- je naše existence a jak následky toho odnášejí naše manželky dítky? — Nikde, nikdo!“ Ať nikdo nepraví, že hrozba je neuskuteč- nitelná. Kdo zná vnitřní život školní, jeho nuance a praktiky, kdo dovede srovnati vý- sledky nadšené, radostným duchem prodchnu- té, obětovné, láskou a vervou prolnuté práce s tupým mechanismem, jednotvárnou šablo- nou a bezduchým odříkáváním, ten uzná, že v nižádném jiném oboru než právě ve škole nelze tak snadno a tak účinně sleviti v prácia přivoditi i při zachování úřadních předpist výsledek, který sice liteře zákona jakž takž odpovídá, ale našim kulturním potřebám da- leko nestačí. Nuže, má a musí vskutku dojíti k evro skému skandála kulturnímu, jehož jevištěm m býli naše země? Má vskutku propuknout proletářsky hrubý zápas učítel stva o skyvu chleb a Učitelstvo utíká se svým zoufalým výkři kem k veřejnosti. I my živíme přesvědčení, ž celá veřejnost má tolik politické moci i za dnešních bědných poměrů, aby nu tila nejen vládu k rychlé pomoci zatímní, ale irozhodující činitelek vytvořen takové situace politické, která by zabezpečila definitivní úprav učitelských platů na dělném sně- Učitelstvo vyslechlo slibů a ujišťován dost. Ale sebe krásnějšími slovy hlad se netiší Proto nejen v zájmu učitelstva, ale i v zájmu naší mládeže, jíž hrozí velké nebezpečí bude-li učitelstvo dále odstrkováno, voláme ke všem lidem dobré vůle: Kdož dobrý pomoz! Nebezpečí je v prodlení F. V. Moravec.
F V Moravec tohot národní boj
5 article Německé porady v Praze.
Německé porady v Praze. Němečtí poslancí říšští z Čech a býval zemští poslanci němečtí radili se včera odpo- ledne v německém kasinu pražském o celé řadě věcí, poměrně malicherných, vyjímaje jediné otázku účasti na vládou zamýšlených nových dohodovacích konferencích. Ve směru tom za hlavní podmínku položili — národnostní rozhraničení v Čechách — pod- mínku to, která prý určitě bude pro německé poslance z Čech direktivou všeho jednání. K tomu dlužno arci říci, že kdyby měla býti sku- tečně taková podmínka jejich účastí na vládní pozvání vyslovena, znamenalo by to, že chtějí celé dohodování zmařiti, neboť jisto jednou je, že pro nás Čechy mohou býti předmětem jednání nanejvýše jen ty věci o kterých jednáno již bylo v první etapě doho- dovacích konferencí a že nehodláme nepro- jednanými věcmi protahovat opětně celé jed- nání, jak je zřejmou tendencí této německé podmínky na účasti .. O poradě vydána byla tato zpráva: Sdružení německých říšských poslanců z Čech a bývalých zemských poslanců něme- ckých z Čech konalo včera o 2. hodině odpo- lední v německém kasině plenární schu zi, které o 10. hodině dopolední předcházela předporada sesílených představenstev sdru- žení. Ústavověrný velkostatek zastoupen by hr. Ervínem Nostitzem a drem. ryt. P er- grem. Schůzi zahájil stručným úvodem o své předsednické působnosti ve Svazu v posled- ních měsících dvor. r. prof. dr. Bachman načež předsednictví a řízení schůze převzal posl. Pacher. Prvním předmětem jednání byla politická situace, především pokud se týče zpráv o úmyslech vlády zahájiti nové vyrovnací konference. Posl. Pacher k této věci referoval schůzi 12členného výboru německých poslan- ců z Čech, konané dne 27. září ve Vídsi
Čo Čecho Nostitz doktor profesor Bachman Pacher Posl Praha Čechy
6 article
Z debaty, jež po referátu se rozvinula, vyšlo na jevo, že všichni mluvčí shodují se v tom. že němečtí poslanci z Čech trvají na usne- seních chomutovských a že v tom smyslu za- ujmou stanovisko ku případnému pozvání vlá- dy k účasti na konferencích. Poněvadž po- zvání takové však posud nedošlo, odpadá za- tím bezprostřední nutnost usnesení o věci té, a až k ní dojde, budou rozhodně v přihodné době oba svazy k nové schůzi svolány. Možno však již nyní považovati za věc jistou, že pro německé poslance z Čech hlavní podmínkou je národnost- ní rozhraničení v Čechách. Posl. Pacher sdělil pak dále, že mu de- putace zemského svazu německých živnosten- ských společenstev oznámila usnesení před- včerejší společné porady živnostenských or- ganisací obou národností a zvláště informo- vala jej o zásadách ke zřízení Zemské živno- stenské rady na základě trvajících již spole- čenstevních organisací, jakož i o zastoupen živnostenských a obchodních organisací zemském sněmu.
Posl Pacher Čechy zemský sněm
7 article
Dále vyslovila deputace přání, aby po- slanci před definitivním postavením k vyrov- nacímu jednání dohodli se s německými ho- spodářskými organisacemi. K úvaze o politické situaci referoval dv r. Bachmann o jednání 24 zástupců chomutov- ského Volkstagu s německým Volksratem. německou kanceláří a německou okresní cen- trálou z druhé strany o vyjednávání za po- slední doby v Praze. Toto vyjednávání, jež tý- kalo se ustanovení hlavních zásad svolání vel- kých Volkstagů a uspořádání takového Volkstagu v nejbližší době, vedlo k rozmíš- kám, k jejichž urovnání ustanovilo shromáždě- ní dv. r. Bachmanna, dra. Damma, dra. Kindr- mana, Leglera, Pachra, dra. Urbana, Wolfaa Zulegra. Těchto osm poslanců má jednat s představenstvem Volksratu o všech spor- ných záležitostech. V úvaze o tom prohlásil posl Damm, že agrární strana odvolala své zástupce z t. zv. 24členného výboru na tak dlouho, dokud tam bude Ringelhanův návrh. Posl. Wolf prohlásil, že německoradikální strana vyhražuje si naproti poradám a usnesením ve jmenovaném výboru volnouruku a po pří- padě použije právo svého veta, ke kterémužto prohlášení přidali se také zástupci ostatních stran. V závěrku byly přijaty jednomyslně tř poslancem Lodgmannem navrhované
Bachmann Damm Kindr Wolfaa Zulegr Posl Wolf Lodgmann Praha Legler Pachr Urbano
9 article
1. Němečtí poslanci z Čech vyslovují své rozhořčení nad jednostranným a zcela nemíst- ným postupem c. k. četnictva v Ústí nad La- bem a nad tím, že státní úřad, nedbaje měst- ské rady, jež v první řadě je povolána udržo- vati klid a pořádek, beze vší příčiny postoupi proti klidným státním občanům německým. tak jakoby oni a ne čeští agitátoři bývali za- vinili předlické události a shledávají v tomto postupu osvědčení dostatečně známého stano- viska místodržitelství o „rovnoprávnosti“ obou národních kmenů. Vyzývají vládu, aby dala státním úřadům nutné příkazy a poučení zvláště v tom smě- ru, že místní polície patří do obona působno- sti obecního zastupitelstva, pročež tomuto úřadu především musí býti zůstaveno, aby či- nil nutná opatření, jichž ostatně k 1. t. m. ne- bylo nejmenší příčiny. 2. Němečtí poslanci z Čech protestují pro- ti domněle zamýšlenému jmenování českého úřadníka do výboru Úrazové pojišťovny dělni- cké a žádají, vzhledem k převážně německé- mu rázu ústavu, aby místo to, jež zastával do- sud místodržitelský referent Lendecke, v pří padě nutně změny opět obsazeno bylo Něm- 3. Dále očekávají němečtí poslanci Čech, že náměstkem stavebního ředitele ka- nalisační komise pro německé území labské (Litoměřice-Ústí n. L.) a za sekčního správce labské trati III. bylí jmenováni němečtí inže- nýři státních staveb. Odpolední schůze zúčastnili se oba zá- stupci ústavověrného velkostatku, ale nezú- cem. častnili se debaty, protože ústavověrní velko- statkáři stáli do nedávna na stanovisku, že samostatnost a rozhodování poslanců v kaž- dém ohledu musí býti chráněno a proto ne- sluší se, aby na ně působila mimoparlamentní organisace.
Čechy Ústí Německo Litoměřice úrazový pojišťovna Lendecke
10 article Veřejná schůze občanská v Dejvicích.
Veřejná schůze občanská v Dejvicích. Ve čtvrtek 2. října t. r. konala se v Dejvicíc významná veřejná schůze, svolaná místní organisa- cí národní strany svobodomyslné, na které o krisi ústavní a stanovisku národní strany svobodomysl- né promluvil neobyčejně obšírně svým obvyklým sympatickým způsobem říšský poslanec p. L a di- slav Čech. Velmi četně navštívenou schůzi, — prostorný sál tělocvičny Sokola v Dejvicích byl do poslední- ho místečka naplněn. — zahájíl jménem místní or- ganisace p. Němeček, načež zvolen předsedou schůze p. dr. Frant. Samek, místopředsedoup. Němeček a zapisovateli pp. inž. Ledl a asi- stent Šimandl. Pan předsedající omluvil pozva- né býv. posl. zemské pp. dra. L. Pinkase, c.r Schüllera a mag. radu Kafku, a udělil slovo pozvanému řečníku. Pan posl. Lad. Čech v procítěné, častým bouřlivým souhlasem perušované dvouhodinné ře- či vylíčil podstatu, vývoj a nynější stav ústavní krise nejen zemské, ale nyní již vnitřní rakouské Boj, který od let v Čechách se odehrává — konsta- toval řečník. — a který v poslední době vyvrcholil, má větší důležitost, než nám součastníkům se zdá.
Čo Němeček doktor František Samek page Ing Ledl Šimandl L Pinkas Schüller Kafka Dejvice Čechy národní strana svobodomysl Sokol
11 article
Líčil postavení obou národů v Čechách i v říši a uvedl, že teprve v posledních padesáti letech do- honili jsme hospodářsky a kulturně Němce, tak že nerovný boj můžem nejen podniknout, ale máme naději, že v něm obstojíme. Nesmíme nikdy od- půrce podceňovat, vše co v říši a ve Vídni před- stavuje moc, je oporou pro německý národ. Němci jsou politikové, nelpící na mravních zásadách, tou- ží po nadvládě jen tam, kde ocitli se v prokázané menšině, jsou pro rovnoprávnost. Řečník vyvrací německé neoprávněné žaloby na své utiskovánív Čechách. Přehledně probral vznik německé ob- strukce, průběh porad vyrovnávacích až do čer- vence loňského roku, zvláště se zřetelem na re- rbrmu volebního řádu. Po léta namáhali jsme se, aby za nynějšího daňového systému, který všechny vrstvy zatěžuje, nebyly vylučovány ze zemské správy nejširší vrstvy dělnictva. Naše snahy smě- řovaly k všeobecnému právu hlasovacímu, než nemůžeme zapříti, že na zemském sněmu jeho za- vedení staví se větší obtíže v cestu, než na radě říšské, ze strany velkostatkářů a Němců, kteří všemožně jednání o vol. řádu oddalovali. Hlavní ránu pokročilému dílu smiřovacímu vedle ministra Hochenburgra zasadili naší radikálové, kteří zce- la zapomínají na svou úlohu.
Němec Hochenburgr Čechy Vídeň
12 article
Dále posl. Čech velmi trefně a za souhlasu shromážděných vytyčoval vlastní podstatu radika- lismu, která u nás je velmi špatně pochopena. Pře- hledně uvedl pak události vyvrcholení finanční krise zemské a dosazení správní komise. Zmínil se o projektu prvním, aby komise sestávala z býva- lých členů zemského výboru a za úplného sou- hlasu konstatoval, že tato komise č. L. byla by bý- vala menším zlem, zkřížením, obeplutím něme- ckého sťanoviska. Byť i náš cit státoprávní byl dotčen, přec byla by se vytvořila taková situace. že my po uspořádání financí zemských klidně mo- hli jsme čekat, až by Němce stav ten omrzel, což stalo by se velmi brzy. Po zmaření prvního pro- jektu snažili jsme se, aby aspoň volba osob byla vhodná, stalo-li se tak, nezůstává vyloučena mož- nost výměny; než za úřadování knížete Thuna ne- má řečník obavy, že mohlo by být rovné právo porušeno. Nyní musí náš zřetel obrácen býti k to- mu, aby úřadování komise netrvalo déle, nežje nutně třeba. Řečník přechází pak k diferencím nastalým českém táboře, a uvádí požadavky radikálů, t. j. svolání sněmu voleného dle dosavadního volební- ho řádu, k jedinému účelu provedení volební re- formy a vyslovuje své přesvědčení, že za nynější doby, kdy nutno počítati s danými poměry, chtití něco nemožného je nepraktické, ba nepoctivé. Svo- lání sněmu za trvání německé obstrukce je bez- účelné, za rok bylí bychom zrovna tam, kde jsme
Němec Thun Čechy
13 article
nyní. Zbývají tudíž jen dvě cesty: buď dohoda Němci, nebo rozhodnutí třetího čili oktroj. My ne můžeme stavěti se z rozumných důvodů proti za- hájení porad dohodovacích, neb, kdyby i k smír nedošlo, lze předpokládati, že dojde aspoň k sbl- žení, které rovněž nemálo bychom si cenili. Zd se, že odpor uměle vyvolávaný proti rozumnému postupu utichl, náš radikální proud zůstal jen radikálních novinách. Volání po legálních zástup- cích k jednání, za něž považují radikálové jen po- slance sněmovní, má jen za účel vyhnouti se jed- nání vůbec a nemíti žádnou zodpovědnost. A pře- ce, kdo je proti jednání s Němci, ten jasně pra- cuje k oktroji, ať to vymlouvá jakkoli. Jasným bo- dem v celém tom politickém galymatyaši je za- sáhnutí obchodnictva pro smír, které našlo tak sympatické ozvěny ve všem obchodnictvu, živno- stnictvu a průmyslnictvu, tedy ve všech stavech výrobních obou národů, které nejlépe cítí na svém těle tu zhoubnost stálých rozporů, které vedou k rozvratu. Obchodnictvo nemá snad illusi, že jen tento rozpor je příčinou jeho mizerie, ono dobře ví, že stejně vinnou je naše politika státní a zvlášt zahraniční, kterou dnes ovládá vliv maďarský.
Němec Zdeněk
14 article
Nepopře však nikdo, že by leccos v říši mo- hlo, ba muselo dopadat jinak, kdyby na to svorně vykonávali vliv zástupci Čechů a Němců. Kvapem blíží se rok 1917, rok nového vyrovnání s Uhry nových obchodních smluv. Však tentokráte může jíti o bytí a nebytí našeho mladého obchodu a prů- myslu. Dosud většinu politické činnosti, zvláště naší, absorbovala otázka jazyková. Ta byla schop- na co den zakročením malého státního úřednika porušiti přísně vyměřenou linii české politky, jež následkem toho stávala se kolísavou a nikdy ne- mohla sčesati ovoce své práce. Kdyby se nám po- dařilo jazykovou otázku upraviti zákonem, poklá- dal bych to za neobyčejnou výhodu pro naši poli- tiku. Pak sjednány byly by podmínky, které by nám umožnily věnovati větší než dosud péči otáz- kám hospodářským. Kdyby za nových poměrů nát vývoj hospodářský pokračoval, o čemž není po- chyby, opatřili bychom si záhy automaticky svojí váhou, svým významem to, co bychom snad v tom- to vyrovnání ještě nedosáhli.
Čecho Němec Uhry
15 article
Ku jednání s Němci zjednáno bylo zakroče- ním obchodnictva příznivé ovzduší, proto je ví- tám a jsem jemu povděčen. Strana naše, na niž klade se pravidelně více zodpovědnosti, než ji vzhledem k jejímu počtu poslanců přísluší, neleká se této a je vždy ochotna přinésti dobré věci obět své popularity i po případě i obět existence. Stra- ny jsou jen prostředkem, jen když národ získá. Dnes však připadá nám ještě velký úkol. Strana naše třímá prapor politického rozumu, ona potírá politický romantismus a hlásá pravdu a neplýtva- jíc vzácnými silami národa, nežene se za fantomy. nýbrž za cíly na ten čas dosažitelnými. A na konec několik slov k vlastním stranní- kům. Také naše strana prodělala dobu vývoje Převzavši vedení, musela svého času své zbraně uzpůsobiti svým úkolům. Berouc svůj úkol vážně volí k boji taktiku, která není vždy efektní, ale za to účinnější. Politiku nelze dělat na ulici, proto nelze nám každý krok hned obšírně vysvětlovati před odpůrcem taktiku svoji odhalovati. Zdá-li s Vám snad někdy některé rozhodnutí nepopulárním, mějte důvěru ve své poslance, mějte také trpěli- vost, která je v politice tak nutnou a nechtějte vždy korigovati to, čeho příčiny znáti nemůžete.
Němec
16 article
Pamatujte, že úkolem naší strany není dělati pa- rádní, ani boucharonskou politiku, která není ani časovou, ani praktickou. Není dobře přeceňovati odpůrce, ale není dobře také jej podceňovati. D bojů beznadějných se pouštěti není radno, v straně naší a v její taktice snoubiti se musí vždy rozum. rozvaha a politické schopnosti. Plané radikálničení. vypočítané jen na efekt, to není úkolem strany naší, to ponecháme těm, kteří nic lepšího a účin- nějšího nedovedou. Strana naše dospěla k věku důležitosti i vážnosti, které vyžadují „tomu při- měřené zbraně. My neopustíme názory pokrokové. svobodomyslné, ale ty nevylučují faktiku rozum- nou. Nebojím se o budoucnost strany zvlášť nyní kdy pozumné nazírání politické zas jednou ve všech vážných kruzích voličstva nalézá ohlasu nebojím se také o budoucnost národa, který nejde zpět, jak by nám radikálové tak rádi namluvili. My nejdeme zpět, nás dnes již odpůrce nezdolá.
17 article
zdolat mohli bychom se jen sami, kdyby nás opusti politický rozum. Toho nás chraň osud! (Hlučný dlouhotrvající a opakující se souhlas.) Na to přihlásil se ke slovu p. Hejni c, úřadník okresní nemocenské pokladny na Smíchově, aby. pokud bylo možno, obhájil taktiku radikálních stran, jmenovitě strany národně-sociální. Vývody jeho byly však neobyčejně slabé a doznávaly sou- hlasu pouze čtyř přítomných, ač posluchačstvo se- stávalo vesměs z voličů, kteří při poslední volbě do rady říšské volili s dohodou. Za stranu sociálně-demokratickou promluvi klidně a vážně p. redaktor Kouša, který projevil souhlas s vývody p. poslance Čecha, a nimiž po- lemisovati nenalezl příčiny. Prohlásil, že jeho stra- na chápe vážnost situace, že přeje si smíru, že musí si přáti zlepšení hospodářských poměrůa rozvoj průmyslu a živností, že chce zlepšený vo- lební řád a přijme pokrok z každé ruky. Proto je ochotna jednati s vládou i Němci. Na to provedl přímo drtivou kritiku taktiky strany národně- sociální. Vývody jeho doznaly hlučného souhlasu Také posl. Čech ještě jednou uchopil se slo- va, aby šťastně replikoval na vývody p. Hejnice, a doznal opětně značného úspěchu. Pan Hejnie marně pak již snažil se seslabiti tyto vývody a slova jeho narazila na prudký odpor. Po vývodech pp. arch. Svěceného a žel. asistenta šimandla přikročil předseda p. dr. Samek k ukončení schůze, předeslav stručný přehled jednání a dav odhlasovati zásadu, ma jí-li se čeští poslanei dáti do nového jed- nání s Němei. Až na jeden hlas hlasovali všichni přítomní pro a tak schváliii politickou linii, kterou tak šťastně posl. Čech v Dejvicích vyloži! a ob- hájil. Za povznesené nálady, poučeni a politicky upevněni, rozcházeli se voličové tohoto předměst- ského volebního okresu.
Kouša Čecho Němec Hejnic Hejnie doktor Samek Smíchov Čechy Dejvice
18 title
Politický přehled.
19 article Země české.
Země české. Anketa o Friedjungově rozhodčím soudu. O návrhu Friedjungově do dosazení roz- hodčího vyrovnacího soudu z obou právni- ckých fakult pražských vyslovilo se několik čelných osobností v „N. F. Presse“, která člá- nek uveřejnila. Mínění posl. Maštálky jsme již reprodukovali telefonicky. Člen panské sněmovny hr. Ot. Czernín ve svém dobrozdání vyslovuje „při nejmenším valnou pochybnost“. že by se členové Friedjungova rozhodčího soudu o česko-německém vyrovnání dohodli.
Friedjungův N F Maštálek Otakar panská sněmovna
20 article
nepokládá to a priori za dokázáno, neboť ni- kdy nepozoroval, že by na universitách vystu- poval národnostní duch ve formě umírněnéa vyjasněné, mnohem pravděpodobnější jest, že by nedošlo na tomto foru k usnesení jednotou hlasů. Na zemském sněmu a ve vyrovnacích komisích zúčastnili se vynikající učenci obou universit a hr. Czernín nikdy nenabyl názoru, že by se byli pánové tito v česko-německých otázkách nějak zvláště dobře srozuměli. Co do parlamentního provedení osnov, jak je za- mýšlí Friedjung, vytýká mu hr. Czernin, že opustil půdu reálně-politického postupua skutečnosti. Jinak rozepisuje se hr. Czernin o tendenci, která jest základem Friedjungova návrhu, myšlenka totiž, že řešení nemá býti hledáno až u poslanců, nýbrž u jiných činitelů, dokladem toho jest členu panské sněmovny hr. Czerninovi také záměr „německého zem- ského sněmu“, poručenského to úřadu nad poslanci, a hr. Czernin doufá, že se takové hlasy budou jenom množiti a že na konec všech umělých a vyumělkovaných návrhů žá- dati budou nejpřírozenější a nejmoudřejší, aby vláda „papírovou stěnu“ prorazíla a na zá- kladě bohatého vyrovnacího materiálu nové poměry diktovala. K tomu není zapotřebí — dí hr. Czernin — ničeho jiného než vlády s kuráží, bez dlouhých otázek utvořiti hotovou věc. Czernin myslí, že o určitých, krutě spor- ných otázkách česko-něm. vyrovnání nebude nikdy docíleno dohody, aní mezi poslanci, ani na „něm. zem. sněmu“, ani mezi universitní- mi profesory Friedjungovými. A dříve či po-
Friedjung Czernin Friedjungův panská sněmovna
21 article
ujišťovali, že v Buenos Aires tento tanec by v lepších kruzích trpěn nebyl. Jsem také pevně přesvědčen, že sakko v posledních měsících tak velice oblíbené, přehnanou až krátkostí na sebe upozorňující děkuje svůj původ národnímu kroji španěl- skému, „tuxedo“ zvanému, jejž možno v pa- řížských restaurantech a kavárnách tak často vidětí na hudebnících a tanečnících z povo- Podobně má se to s poslední novinkou z téže strany přicházející, s t. zv. „evening. cape“, frakovým pláštěm. Jest zřejmou snaha, touto novinkou za- tlačiti posavadní frakový plášť, a docíliti růz- nými variantami (sametovým šálovým lím cem, podšivkou z černého neb bílého hedvábí změny v dojmu, jejž působí. Jeden takový plášť viděl jsem nedávno Byl zhotoven celý z těžkého černého hedvábí s bohatým šněrováním k zapínání, a vypada tak, že nebylo možno jinak, než považovat jej za výplod chorobné fantasie. Jsem ostatně toho náhledu, že „evening-cape“ ve své spíše pro bohémy se hodící formě starý frakový plášť nezatlačí nikdy.
Buenos Aires
22 article
Změnu doznaly i knoflíky. V Londýně bylo lze v posledních dnech zříti fraky a smo- kingy s knoflíky lesklými, nepotahovanými z rohoviny, ano i skleněnými. Také cutaway přizpůsobil se této novince a zaměnil hed- vábné knoflíky za lesklé černé. Zmínku zaslouží i obuv. Ještě v době kdy jsem poprvé se rozepsal o botách se svět- lými vložkami, bylo mnoho pánů, kteří se jim vyhýbali pro přílišnou — prý — nápadnost. Dnes těší se bílá vložka velké oblibě a nahra- žována bývá, obzvláště na zeleném trávníku závodišť a sportovních míst, bílou gamaší. V New-Yorku dokonce vyskytla se ge- niální dáma, která na své gamaše obětovala dosti velký kus překrásných brusselských krajek. Co se klobouků týče, nosí se stále nej- více černý Derby (tvrdý), ačkoliv i měklé klobouky černé pro svou úhlednost našly dosti přátel. Opravdový gentleman jistě každou vý- střednost v pánské modě zamítne. Leč proto
Londýn NewYork
23 article
lání. jest zásada zásadou, aby mohly býti činěny výjimky. Místo, doba denní i příležitost hraj při tom důležitou úlohu. Leccos, co se na pro- menádě v Baden-Badenu, Ostende či Trou- villu pěkně vyjímá, působí na Ferdinandově třídě zděšení, ba — hrůzu. Zcela jinak zdají se nám boty s bílým vložkami ve fiakru, nežli na zaprášené silnicí. Také nutno jest činiti rozdíl mezi modou praktickou a výstřední. Pán, který jde v horkých letních dnech na procházku bez klobouku, není proto ještě výstředním, zajisté ale ten, kdo oblékne večer k fraku — bílé punčochy. Také fysiognomii patří zde důrazné slo- vo. Co se nám u jednoho třebas bude líbiti. to, obléknuto od druhého, vzbudí možnáv nás — smích. F. Kindl. N. B. Na dotaz, jejž jsem z kruhů čtenář- ských obdržel, upozorňuji, že k fraku nosí se i nadále výhradně t. zv. „pumps“, lakové stře- více vykrojené s hedvábnou mašlí v předu. Dějí se pokusy, zavésti též sametové černé pumps, volbu však přenechávám vkusu našich pánů samých.
Ferdinandův F Kindl BadenBaden Ostende Tra
24 article Dramatické umění
Dramatické umění + Městské dívadlo Král. Vinohradů. „J ii Dandin“ čili „Ošálený manžel“. Veselohra o třech dějstvích. Napsal Moličre. Přeložil Arn. Procházka. Režisér dr. K. H. Hilar. Molirův „Dandin“ je doklad ryzí komiky. oproštěné od překladů jak látkových, tak osob- ních. Literární mikrokosmos, zračící se tak zhusta ve veseloherní tvorbě, zde žije a hraje v rušných pestrých barvách; základní náměty této komedie (motiv ošáleného manžela a motiv sedláka, při- ženivšího se do šlechtické rodiny) souvisí s lite- raturou předchozí a exolickou; od příležitostné versailleské dvorské hříčky z r. 1668 běží nitě a nitky nazpět do rozpustilé říše rennissančních novel a odtud ještě dále do barvitého světa orien- tálních povídek — ale velký znalec divadla, doby i duší dovedl jakoby hravě zmocniti se přejaté látky, vymýtil z ní přílišné drsnosti, přizpůsobil ji elegantnímu rokokovému duchu. A co více, ne- vložil do ní trpkost svých životních zkušeností. takže dle tohoto „Mari confondu“ by se nedalo hádati, že jeho autor svým osudem je spřizněn s titulním hrdinou, a takže závěr kusu s brutálním ponížením sedláka před aristokracií neprozrazuj
Dandin Arn Procházka doktor Hilar Molirův Mari + městský dívadlo Královský
25 article
ničeho o trampotách básníkova sociálního posta- vení. Tím ovšem je také řečeno, že „JJiří Dandin“ se řadí mezi ony hry, jež Moliěre psal espritema nikoli srdcem, a že tu neběží o veselohru vyššího genru, nýbrž o rozkošnou, duchaplnou hříčku. Jej předností jsou bohatost nápadů, neočekávané roz- uzlení situací, chytré, byť průzračné zápletky a především: gradace humoru. Vtip komedie, jak je naznačen prvým aktem a vlastně vysloven hned prvou větou, zdá se zprvu býti málo plodný:a přec, jak rozmarně se rozplétá v druhém dějství. jak skotačivě se dovršuje v třetím, jak rozmanitě jsou pojaty tři analogické scény, v nichž podvá- děný manžel se dovolává pomoci Anděliných ro- dičůl Poprvé milenec svou vášeň popře, tudíž manžel musí odprosit; po druhé manželka milence zdánlivě kárá, proto manžel si zasloužil výprasku; po třetí manžel se chytil v pasti, již nalíčil nevěrné ženě, a proto, ač sám je v právu, musí na kolenou prositi za odpuštění a slibovati, že se polepšíl
Dandin Andělin
26 article
Je potěšitelným úkazem, že klassik francouz- ské komedie se stává v posledních letech tak hojným hostem na našich jevištích, která v něm neuctívají jen Moličra moralistu a mísanthropa. než i Moliěra ironika, Seapina, graciosa. Veče vinohradského divadla, stojící na pěkné úrovni, znovu nám ukázal, jak živý je posud Moliěrův humor a že rozpustilé výjevy sluhů a tragikomické apotheosy černé noci nepozbyly působivosti. Sna- živý mladý režisér pan Hilar dodal kusu svěžího tempa a zdárně využil mnoha komických detailů: méně šťastné zdá se mi zarámování hry do sloho- vých hudebních produkcí, jímž se zbytečně zdůraz- ňuje kulturně historický ráz a jímž se jiskřivé hříč- ce dodává významu kuriosa nebo bibelotu. Z herců byl vedle rozmarného párku služebných (slečna Kučerova a pan Marek) zvláště titulní hrdinav dobrých rukou: pan Zakopal, ačkoli si dle svého méně sympatického zvyku nedal ujíti prodlužování koncovek a nasalisování slabik, hrál svou tragi- komickou úlohu se zřejmým zalíbením a rostoucím úspěchem.
Hilar Marek Zakopal Kučerov
27 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Žádná nemoc na světě, krom šikovné kleptomanie, nestojí za nic! Nebylo nám dva- kráte příjemno, když v minulých dnech se zjistilo, že asijská cholera, jejíž pouhé vylíčení stačí, aby bázlivější člověk dostal jistý její příznak, zatoulala se do Prahy. Před čtyřiceti lety byla tu naposled — mohla taky ještě těch deset let počkat, aby měla půlstoleté jubileum! Ale přišla, vyžádala si svou oběť, a způsobila jak mezi obgcenstvem, tak v kruzích, jež mají péči o zdravotnictví, veliký poprask. Nebot
Praha
28 article
cholera není žádný špás, a čtli jsme a čteme dosud, jak řádí na Balkáně a víme, co provedla v roce 1892 v Hamburku, kde deset tisíc lid za měsíc pomřelo. Bylo tedy docela v pořádku, že hned, jak případ byl zjištěn, všechny příslušné orgány byly na nohou, od magistrátu až do nejvyšší zdravotní rady a učiněna opatření, aby vše- chny osoby, které s nemocnou se stýkaly, byly dány na pozorování. Musí být po čertech ne- příjemná taková nucená pětidenní separace. když člověk docela nic neprovedl a má býti přece zavřen a pozorován. Krom toho nemů- že býti také nikterak příjemno, když celý byt mu desinfikují známými radikálními pro- středky tak důkladně, že žádná nemocnice tak nezavání. Věcí ale rozhodně nepříjemnou je, že nešťastník, stížený třeba docela falešným podezřením z příznaků cholerových, ocitne se v té ošklivé situaci, že kde kdo ze strachu, aby se nenakazil, na deset kroků se mu vy- hýbá... Tento malér stal se jednomu pánovi, co se cholery týká, docela nevinnému. Jen se rozkřiklo, že mu bylo v jisté bance trochu ne- volno, kde kdo když ho potkal, ač ostenta- tivně pověst dementoval procházkou po Ferdi- nandově třídě, tuze pospíchal za svým za- městnáním —. Také ubohý jeden krejčí, označený po modrém pondělku za „podezře- lého“, náramně horlivě hledal s důkladnou holí v ruce toho, kdo to dal do novin. —
Balkán Hamburk Ferdi
29 article
Jediný člověk, který by si přál, aby se to o něm rozkřiklo, je Henry. Povídal tuhle: „Kdyby té pětidenní karantény nebylo — n mou duši bych tě prosil, abys napsal v neděli o mně něco, jako, že začínám dostávat všeli- jaké příznaky; už jen proto, aby mne lidé nestíhali, když mám nejvíc práce se sportem, tolika a tak četnými a kilometr dlouhými návštěvami.“ Rád bych mu vyhověl, rád bych mu pomohl, ale vím, že i kdybych přímo napsal, že má choleru, nikdo tomu neuvěří. poněvadž kdo Henryho zná, ví, že na toho ani cholera si netroufá. — — On to arci zase vice versa povídá o mně ... Při tom cholerovém poplachu zvěděli jsme z ouředních míst ledacos zajímavého. Tak dostalo se obyvatelstvu Prahy najednou uji- štění, že káranská voda, o níž před tím hlásá- no z týchž míst, že dosud nehodí se k pití, je v době nebezpečí cholery pro Prahu pravým štěstím, dokonce snad tuze dobrá k pití proti choleře. A druhým štěstím pro Prahu že je znamenitá kanalisace. Kdyby té nebylo, kdož ví, jak by to dopadalol A slyšeli jsme najednou, že slavné zdra- votní úřady, povzbuzené tou cholerou, zahájily přísný dozor nad zdravím všeho obyvatelstva.
Henry Praha
30 article
Dokud se nevyskytl jeden případ cholery, by- lo tu v Fraze všechno patrně v dokonalém po- řádku a nebylo třeba intervence; teď ale zdravotní komise jen jen lítají po domecha všude objevují spoustu zdravotních závad. Ne- vím, odkud ony komise příšly, ale zdá se, že z měsíce, poněvadž nesmírně překvapilo jednu z nich, když na několika místech zjistila, že chudí lidé bydlí v podzemních mokrých a tma- vých bytech, nemají leckde splachovací zaří- zení v ústraní, jinde, že na zahrádce zřízen je chlívek pro králiky a prasátka, ze světlíků že je uděláno smetiště všech hadrů a odpadků, že leckde líné partaje vynášejí popel do sklepů, kde pak všechno zahnívá a páchne — zkrátka hrůzné zdravotní závady, o nichž už dvacet let se píše marně v novinách, slavná komise najednou objevila jako novinky a nad nimi užasla, čímž ovšem ještě není řečeno, že by zjednala nápravu. Nu ale, když už se všelija- kými těmi velkokulturami bacilů hýbá a zasy- pávají se chlorovým vápnem a karbolem — upozorním také slavnou zdravotní komisi na jedno svinstvo. Ať je tak laskavá a dopřeje si projít jednou Smečkami. U jistého domu, který netřeba označovat, poněvadž se sám příšerným puchem ohlásí, udělá se zcela jistě několika členům komise zle. Ze sklepních mří- ží vane něco, pro co slovo smrad je přímo lí- beznou voňavkou. Dle mé domněnky v těchto sklepích uloženy jsou staré kosti a odpadky masa z krámu nějakého řezníka. Za horkých dnů dýchaly přímo tyto otvory strašlivým pu- chem... a nikdo a nikdo nezakročil, aby ta- to fabrika na bacily uprostřed města byla vy- klizena.
Fraga