2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
E. říjnx I9I3. Císlo 273,
I 9 I 3
4
article
no do materiální zkázy a že by ná-
rodní učitelstvo a jeho rodiny by-
ly odsouzeny nésti útraty tohot
národního boje. Kde a kdo se ohlí-
ží, jakhynoupodnásledkytoho bo-
je naše existence a jak následky
toho odnášejí naše manželky
dítky? — Nikde, nikdo!“
Ať nikdo nepraví, že hrozba je neuskuteč-
nitelná. Kdo zná vnitřní život školní, jeho
nuance a praktiky, kdo dovede srovnati vý-
sledky nadšené, radostným duchem prodchnu-
té, obětovné, láskou a vervou prolnuté práce
s tupým mechanismem, jednotvárnou šablo-
nou a bezduchým odříkáváním, ten uzná, že
v nižádném jiném oboru než právě ve škole
nelze tak snadno a tak účinně sleviti v prácia
přivoditi i při zachování úřadních předpist
výsledek, který sice liteře zákona jakž takž
odpovídá, ale našim kulturním potřebám da-
leko nestačí.
Nuže, má a musí vskutku dojíti k evro
skému skandála kulturnímu, jehož jevištěm m
býli naše země? Má vskutku propuknout
proletářsky hrubý zápas učítel
stva o skyvu chleb a
Učitelstvo utíká se svým zoufalým výkři
kem k veřejnosti. I my živíme přesvědčení, ž
celá veřejnost má tolik politické
moci i za dnešních bědných poměrů, aby nu
tila nejen vládu k rychlé pomoci zatímní, ale
irozhodující činitelek vytvořen
takové situace politické, která by
zabezpečila definitivní úprav
učitelských platů na dělném sně-
Učitelstvo vyslechlo slibů a ujišťován
dost. Ale sebe krásnějšími slovy hlad se netiší
Proto nejen v zájmu učitelstva, ale i v zájmu
naší mládeže, jíž hrozí velké nebezpečí
bude-li učitelstvo dále odstrkováno, voláme
ke všem lidem dobré vůle: Kdož dobrý
pomoz! Nebezpečí je v prodlení
F. V. Moravec.
F V Moravec
tohot národní boj
5
article
Německé porady v Praze.
Německé porady v Praze.
Němečtí poslancí říšští z Čech a býval
zemští poslanci němečtí radili se včera odpo-
ledne v německém kasinu pražském o celé
řadě věcí, poměrně malicherných, vyjímaje
jediné otázku účasti na vládou zamýšlených
nových dohodovacích konferencích.
Ve směru tom za hlavní podmínku položili
— národnostní rozhraničení v Čechách — pod-
mínku to, která prý určitě bude pro německé
poslance z Čech direktivou všeho jednání. K
tomu dlužno arci říci, že kdyby měla býti sku-
tečně taková podmínka jejich účastí na vládní
pozvání vyslovena, znamenalo by to, že
chtějí celé dohodování zmařiti,
neboť jisto jednou je, že pro nás Čechy mohou
býti předmětem jednání nanejvýše jen ty věci
o kterých jednáno již bylo v první etapě doho-
dovacích konferencí a že nehodláme nepro-
jednanými věcmi protahovat opětně celé jed-
nání, jak je zřejmou tendencí této německé
podmínky na účasti ..
O poradě vydána byla tato zpráva:
Sdružení německých říšských poslanců z
Čech a bývalých zemských poslanců něme-
ckých z Čech konalo včera o 2. hodině odpo-
lední v německém kasině plenární schu
zi, které o 10. hodině dopolední předcházela
předporada sesílených představenstev sdru-
žení. Ústavověrný velkostatek zastoupen by
hr. Ervínem Nostitzem a drem. ryt. P er-
grem.
Schůzi zahájil stručným úvodem o své
předsednické působnosti ve Svazu v posled-
ních měsících dvor. r. prof. dr. Bachman
načež předsednictví a řízení schůze převzal
posl. Pacher.
Prvním předmětem jednání byla politická
situace, především pokud se týče zpráv o
úmyslech vlády zahájiti
nové vyrovnací konference.
Posl. Pacher k této věci referoval
schůzi 12členného výboru německých poslan-
ců z Čech, konané dne 27. září ve Vídsi
Čo
Čecho
Nostitz
doktor
profesor
Bachman
Pacher
Posl
Praha
Čechy
6
article
Z debaty, jež po referátu se rozvinula, vyšlo
na jevo, že všichni mluvčí shodují se v tom.
že němečtí poslanci z Čech trvají na usne-
seních chomutovských a že v tom smyslu za-
ujmou stanovisko ku případnému pozvání vlá-
dy k účasti na konferencích. Poněvadž po-
zvání takové však posud nedošlo, odpadá za-
tím bezprostřední nutnost usnesení o věci té,
a až k ní dojde, budou rozhodně v přihodné
době oba svazy k nové schůzi svolány. Možno
však již nyní považovati za věc jistou, že
pro německé poslance z Čech
hlavní podmínkou je národnost-
ní rozhraničení v Čechách.
Posl. Pacher sdělil pak dále, že mu de-
putace zemského svazu německých živnosten-
ských společenstev oznámila usnesení před-
včerejší společné porady živnostenských or-
ganisací obou národností a zvláště informo-
vala jej o zásadách ke zřízení Zemské živno-
stenské rady na základě trvajících již spole-
čenstevních organisací, jakož i o zastoupen
živnostenských a obchodních organisací
zemském sněmu.
Posl
Pacher
Čechy
zemský sněm
7
article
Dále vyslovila deputace přání, aby po-
slanci před definitivním postavením k vyrov-
nacímu jednání dohodli se s německými ho-
spodářskými organisacemi.
K úvaze o politické situaci referoval dv
r. Bachmann o jednání 24 zástupců chomutov-
ského Volkstagu s německým Volksratem.
německou kanceláří a německou okresní cen-
trálou z druhé strany o vyjednávání za po-
slední doby v Praze. Toto vyjednávání, jež tý-
kalo se ustanovení hlavních zásad svolání vel-
kých Volkstagů a uspořádání takového
Volkstagu v nejbližší době, vedlo k rozmíš-
kám, k jejichž urovnání ustanovilo shromáždě-
ní dv. r. Bachmanna, dra. Damma, dra. Kindr-
mana, Leglera, Pachra, dra. Urbana, Wolfaa
Zulegra. Těchto osm poslanců má jednat
s představenstvem Volksratu o všech spor-
ných záležitostech.
V úvaze o tom prohlásil posl Damm, že
agrární strana odvolala své zástupce z t. zv.
24členného výboru na tak dlouho, dokud
tam bude Ringelhanův návrh. Posl.
Wolf prohlásil, že německoradikální strana
vyhražuje si naproti poradám a usnesením ve
jmenovaném výboru volnouruku a po pří-
padě použije právo svého veta, ke kterémužto
prohlášení přidali se také zástupci ostatních
stran. V závěrku byly přijaty jednomyslně tř
poslancem Lodgmannem navrhované
Bachmann
Damm
Kindr
Wolfaa Zulegr
Posl
Wolf
Lodgmann
Praha
Legler
Pachr
Urbano
9
article
1. Němečtí poslanci z Čech vyslovují své
rozhořčení nad jednostranným a zcela nemíst-
ným postupem c. k. četnictva v Ústí nad La-
bem a nad tím, že státní úřad, nedbaje měst-
ské rady, jež v první řadě je povolána udržo-
vati klid a pořádek, beze vší příčiny postoupi
proti klidným státním občanům německým.
tak jakoby oni a ne čeští agitátoři bývali za-
vinili předlické události a shledávají v tomto
postupu osvědčení dostatečně známého stano-
viska místodržitelství o „rovnoprávnosti“ obou
národních kmenů.
Vyzývají vládu, aby dala státním úřadům
nutné příkazy a poučení zvláště v tom smě-
ru, že místní polície patří do obona působno-
sti obecního zastupitelstva, pročež tomuto
úřadu především musí býti zůstaveno, aby či-
nil nutná opatření, jichž ostatně k 1. t. m. ne-
bylo nejmenší příčiny.
2. Němečtí poslanci z Čech protestují pro-
ti domněle zamýšlenému jmenování českého
úřadníka do výboru Úrazové pojišťovny dělni-
cké a žádají, vzhledem k převážně německé-
mu rázu ústavu, aby místo to, jež zastával do-
sud místodržitelský referent Lendecke, v pří
padě nutně změny opět obsazeno bylo Něm-
3. Dále očekávají němečtí poslanci
Čech, že náměstkem stavebního ředitele ka-
nalisační komise pro německé území labské
(Litoměřice-Ústí n. L.) a za sekčního správce
labské trati III. bylí jmenováni němečtí inže-
nýři státních staveb.
Odpolední schůze zúčastnili se oba zá-
stupci ústavověrného velkostatku, ale nezú-
cem.
častnili se debaty, protože ústavověrní velko-
statkáři stáli do nedávna na stanovisku, že
samostatnost a rozhodování poslanců v kaž-
dém ohledu musí býti chráněno a proto ne-
sluší se, aby na ně působila mimoparlamentní
organisace.
Čechy
Ústí
Německo
Litoměřice
úrazový pojišťovna
Lendecke
10
article
Veřejná schůze občanská
v Dejvicích.
Veřejná schůze občanská
v Dejvicích.
Ve čtvrtek 2. října t. r. konala se v Dejvicíc
významná veřejná schůze, svolaná místní organisa-
cí národní strany svobodomyslné, na které o krisi
ústavní a stanovisku národní strany svobodomysl-
né promluvil neobyčejně obšírně svým obvyklým
sympatickým způsobem říšský poslanec p. L a di-
slav Čech.
Velmi četně navštívenou schůzi, — prostorný
sál tělocvičny Sokola v Dejvicích byl do poslední-
ho místečka naplněn. — zahájíl jménem místní or-
ganisace p. Němeček, načež zvolen předsedou
schůze p. dr. Frant. Samek, místopředsedoup.
Němeček a zapisovateli pp. inž. Ledl a asi-
stent Šimandl. Pan předsedající omluvil pozva-
né býv. posl. zemské pp. dra. L. Pinkase, c.r
Schüllera a mag. radu Kafku, a udělil slovo
pozvanému řečníku.
Pan posl. Lad. Čech v procítěné, častým
bouřlivým souhlasem perušované dvouhodinné ře-
či vylíčil podstatu, vývoj a nynější stav ústavní
krise nejen zemské, ale nyní již vnitřní rakouské
Boj, který od let v Čechách se odehrává — konsta-
toval řečník. — a který v poslední době vyvrcholil,
má větší důležitost, než nám součastníkům se zdá.
Čo
Němeček
doktor
František
Samek
page
Ing
Ledl
Šimandl
L Pinkas
Schüller
Kafka
Dejvice
Čechy
národní strana svobodomysl
Sokol
11
article
Líčil postavení obou národů v Čechách i v říši a
uvedl, že teprve v posledních padesáti letech do-
honili jsme hospodářsky a kulturně Němce, tak že
nerovný boj můžem nejen podniknout, ale máme
naději, že v něm obstojíme. Nesmíme nikdy od-
půrce podceňovat, vše co v říši a ve Vídni před-
stavuje moc, je oporou pro německý národ. Němci
jsou politikové, nelpící na mravních zásadách, tou-
ží po nadvládě jen tam, kde ocitli se v prokázané
menšině, jsou pro rovnoprávnost. Řečník vyvrací
německé neoprávněné žaloby na své utiskovánív
Čechách. Přehledně probral vznik německé ob-
strukce, průběh porad vyrovnávacích až do čer-
vence loňského roku, zvláště se zřetelem na re-
rbrmu volebního řádu. Po léta namáhali jsme se,
aby za nynějšího daňového systému, který všechny
vrstvy zatěžuje, nebyly vylučovány ze zemské
správy nejširší vrstvy dělnictva. Naše snahy smě-
řovaly k všeobecnému právu hlasovacímu, než
nemůžeme zapříti, že na zemském sněmu jeho za-
vedení staví se větší obtíže v cestu, než na radě
říšské, ze strany velkostatkářů a Němců, kteří
všemožně jednání o vol. řádu oddalovali. Hlavní
ránu pokročilému dílu smiřovacímu vedle ministra
Hochenburgra zasadili naší radikálové, kteří zce-
la zapomínají na svou úlohu.
Němec
Hochenburgr
Čechy
Vídeň
12
article
Dále posl. Čech velmi trefně a za souhlasu
shromážděných vytyčoval vlastní podstatu radika-
lismu, která u nás je velmi špatně pochopena. Pře-
hledně uvedl pak události vyvrcholení finanční
krise zemské a dosazení správní komise. Zmínil se
o projektu prvním, aby komise sestávala z býva-
lých členů zemského výboru a za úplného sou-
hlasu konstatoval, že tato komise č. L. byla by bý-
vala menším zlem, zkřížením, obeplutím něme-
ckého sťanoviska. Byť i náš cit státoprávní byl
dotčen, přec byla by se vytvořila taková situace.
že my po uspořádání financí zemských klidně mo-
hli jsme čekat, až by Němce stav ten omrzel, což
stalo by se velmi brzy. Po zmaření prvního pro-
jektu snažili jsme se, aby aspoň volba osob byla
vhodná, stalo-li se tak, nezůstává vyloučena mož-
nost výměny; než za úřadování knížete Thuna ne-
má řečník obavy, že mohlo by být rovné právo
porušeno. Nyní musí náš zřetel obrácen býti k to-
mu, aby úřadování komise netrvalo déle, nežje
nutně třeba.
Řečník přechází pak k diferencím nastalým
českém táboře, a uvádí požadavky radikálů, t. j.
svolání sněmu voleného dle dosavadního volební-
ho řádu, k jedinému účelu provedení volební re-
formy a vyslovuje své přesvědčení, že za nynější
doby, kdy nutno počítati s danými poměry, chtití
něco nemožného je nepraktické, ba nepoctivé. Svo-
lání sněmu za trvání německé obstrukce je bez-
účelné, za rok bylí bychom zrovna tam, kde jsme
Němec
Thun
Čechy
13
article
nyní. Zbývají tudíž jen dvě cesty: buď dohoda
Němci, nebo rozhodnutí třetího čili oktroj. My ne
můžeme stavěti se z rozumných důvodů proti za-
hájení porad dohodovacích, neb, kdyby i k smír
nedošlo, lze předpokládati, že dojde aspoň k sbl-
žení, které rovněž nemálo bychom si cenili. Zd
se, že odpor uměle vyvolávaný proti rozumnému
postupu utichl, náš radikální proud zůstal jen
radikálních novinách. Volání po legálních zástup-
cích k jednání, za něž považují radikálové jen po-
slance sněmovní, má jen za účel vyhnouti se jed-
nání vůbec a nemíti žádnou zodpovědnost. A pře-
ce, kdo je proti jednání s Němci, ten jasně pra-
cuje k oktroji, ať to vymlouvá jakkoli. Jasným bo-
dem v celém tom politickém galymatyaši je za-
sáhnutí obchodnictva pro smír, které našlo tak
sympatické ozvěny ve všem obchodnictvu, živno-
stnictvu a průmyslnictvu, tedy ve všech stavech
výrobních obou národů, které nejlépe cítí na svém
těle tu zhoubnost stálých rozporů, které vedou
k rozvratu. Obchodnictvo nemá snad illusi, že jen
tento rozpor je příčinou jeho mizerie, ono dobře
ví, že stejně vinnou je naše politika státní a zvlášt
zahraniční, kterou dnes ovládá vliv maďarský.
Němec
Zdeněk
14
article
Nepopře však nikdo, že by leccos v říši mo-
hlo, ba muselo dopadat jinak, kdyby na to svorně
vykonávali vliv zástupci Čechů a Němců. Kvapem
blíží se rok 1917, rok nového vyrovnání s Uhry
nových obchodních smluv. Však tentokráte může
jíti o bytí a nebytí našeho mladého obchodu a prů-
myslu. Dosud většinu politické činnosti, zvláště
naší, absorbovala otázka jazyková. Ta byla schop-
na co den zakročením malého státního úřednika
porušiti přísně vyměřenou linii české politky, jež
následkem toho stávala se kolísavou a nikdy ne-
mohla sčesati ovoce své práce. Kdyby se nám po-
dařilo jazykovou otázku upraviti zákonem, poklá-
dal bych to za neobyčejnou výhodu pro naši poli-
tiku. Pak sjednány byly by podmínky, které by
nám umožnily věnovati větší než dosud péči otáz-
kám hospodářským. Kdyby za nových poměrů nát
vývoj hospodářský pokračoval, o čemž není po-
chyby, opatřili bychom si záhy automaticky svojí
váhou, svým významem to, co bychom snad v tom-
to vyrovnání ještě nedosáhli.
Čecho
Němec
Uhry
15
article
Ku jednání s Němci zjednáno bylo zakroče-
ním obchodnictva příznivé ovzduší, proto je ví-
tám a jsem jemu povděčen. Strana naše, na niž
klade se pravidelně více zodpovědnosti, než ji
vzhledem k jejímu počtu poslanců přísluší, neleká
se této a je vždy ochotna přinésti dobré věci obět
své popularity i po případě i obět existence. Stra-
ny jsou jen prostředkem, jen když národ získá.
Dnes však připadá nám ještě velký úkol. Strana
naše třímá prapor politického rozumu, ona potírá
politický romantismus a hlásá pravdu a neplýtva-
jíc vzácnými silami národa, nežene se za fantomy.
nýbrž za cíly na ten čas dosažitelnými.
A na konec několik slov k vlastním stranní-
kům. Také naše strana prodělala dobu vývoje
Převzavši vedení, musela svého času své zbraně
uzpůsobiti svým úkolům. Berouc svůj úkol vážně
volí k boji taktiku, která není vždy efektní, ale
za to účinnější. Politiku nelze dělat na ulici, proto
nelze nám každý krok hned obšírně vysvětlovati
před odpůrcem taktiku svoji odhalovati. Zdá-li s
Vám snad někdy některé rozhodnutí nepopulárním,
mějte důvěru ve své poslance, mějte také trpěli-
vost, která je v politice tak nutnou a nechtějte
vždy korigovati to, čeho příčiny znáti nemůžete.
Němec
16
article
Pamatujte, že úkolem naší strany není dělati pa-
rádní, ani boucharonskou politiku, která není ani
časovou, ani praktickou. Není dobře přeceňovati
odpůrce, ale není dobře také jej podceňovati. D
bojů beznadějných se pouštěti není radno, v straně
naší a v její taktice snoubiti se musí vždy rozum.
rozvaha a politické schopnosti. Plané radikálničení.
vypočítané jen na efekt, to není úkolem strany
naší, to ponecháme těm, kteří nic lepšího a účin-
nějšího nedovedou. Strana naše dospěla k věku
důležitosti i vážnosti, které vyžadují „tomu při-
měřené zbraně. My neopustíme názory pokrokové.
svobodomyslné, ale ty nevylučují faktiku rozum-
nou. Nebojím se o budoucnost strany zvlášť nyní
kdy pozumné nazírání politické zas jednou ve
všech vážných kruzích voličstva nalézá ohlasu
nebojím se také o budoucnost národa, který nejde
zpět, jak by nám radikálové tak rádi namluvili.
My nejdeme zpět, nás dnes již odpůrce nezdolá.
17
article
zdolat mohli bychom se jen sami, kdyby nás opusti
politický rozum. Toho nás chraň osud! (Hlučný
dlouhotrvající a opakující se souhlas.)
Na to přihlásil se ke slovu p. Hejni c, úřadník
okresní nemocenské pokladny na Smíchově, aby.
pokud bylo možno, obhájil taktiku radikálních
stran, jmenovitě strany národně-sociální. Vývody
jeho byly však neobyčejně slabé a doznávaly sou-
hlasu pouze čtyř přítomných, ač posluchačstvo se-
stávalo vesměs z voličů, kteří při poslední volbě
do rady říšské volili s dohodou.
Za stranu sociálně-demokratickou promluvi
klidně a vážně p. redaktor Kouša, který projevil
souhlas s vývody p. poslance Čecha, a nimiž po-
lemisovati nenalezl příčiny. Prohlásil, že jeho stra-
na chápe vážnost situace, že přeje si smíru, že
musí si přáti zlepšení hospodářských poměrůa
rozvoj průmyslu a živností, že chce zlepšený vo-
lební řád a přijme pokrok z každé ruky. Proto je
ochotna jednati s vládou i Němci. Na to provedl
přímo drtivou kritiku taktiky strany národně-
sociální. Vývody jeho doznaly hlučného souhlasu
Také posl. Čech ještě jednou uchopil se slo-
va, aby šťastně replikoval na vývody p. Hejnice,
a doznal opětně značného úspěchu. Pan Hejnie
marně pak již snažil se seslabiti tyto vývody a slova
jeho narazila na prudký odpor.
Po vývodech pp. arch. Svěceného a žel.
asistenta šimandla přikročil předseda p. dr.
Samek k ukončení schůze, předeslav stručný
přehled jednání a dav odhlasovati zásadu, ma jí-li
se čeští poslanei dáti do nového jed-
nání s Němei. Až na jeden hlas hlasovali
všichni přítomní pro a tak schváliii
politickou linii, kterou tak šťastně
posl. Čech v Dejvicích vyloži! a ob-
hájil.
Za povznesené nálady, poučeni a politicky
upevněni, rozcházeli se voličové tohoto předměst-
ského volebního okresu.
Kouša
Čecho
Němec
Hejnic
Hejnie
doktor
Samek
Smíchov
Čechy
Dejvice
18
title
Politický přehled.
19
article
Země české.
Země české.
Anketa o Friedjungově rozhodčím soudu.
O návrhu Friedjungově do dosazení roz-
hodčího vyrovnacího soudu z obou právni-
ckých fakult pražských vyslovilo se několik
čelných osobností v „N. F. Presse“, která člá-
nek uveřejnila. Mínění posl. Maštálky jsme
již reprodukovali telefonicky. Člen panské
sněmovny hr. Ot. Czernín ve svém dobrozdání
vyslovuje „při nejmenším valnou pochybnost“.
že by se členové Friedjungova rozhodčího
soudu o česko-německém vyrovnání dohodli.
Friedjungův
N F
Maštálek
Otakar
panská sněmovna
20
article
nepokládá to a priori za dokázáno, neboť ni-
kdy nepozoroval, že by na universitách vystu-
poval národnostní duch ve formě umírněnéa
vyjasněné, mnohem pravděpodobnější jest, že
by nedošlo na tomto foru k usnesení jednotou
hlasů. Na zemském sněmu a ve vyrovnacích
komisích zúčastnili se vynikající učenci obou
universit a hr. Czernín nikdy nenabyl názoru,
že by se byli pánové tito v česko-německých
otázkách nějak zvláště dobře srozuměli. Co
do parlamentního provedení osnov, jak je za-
mýšlí Friedjung, vytýká mu hr. Czernin, že
opustil půdu reálně-politického postupua
skutečnosti. Jinak rozepisuje se hr. Czernin
o tendenci, která jest základem Friedjungova
návrhu, myšlenka totiž, že řešení nemá býti
hledáno až u poslanců, nýbrž u jiných činitelů,
dokladem toho jest členu panské sněmovny
hr. Czerninovi také záměr „německého zem-
ského sněmu“, poručenského to úřadu nad
poslanci, a hr. Czernin doufá, že se takové
hlasy budou jenom množiti a že na konec
všech umělých a vyumělkovaných návrhů žá-
dati budou nejpřírozenější a nejmoudřejší, aby
vláda „papírovou stěnu“ prorazíla a na zá-
kladě bohatého vyrovnacího materiálu nové
poměry diktovala. K tomu není zapotřebí —
dí hr. Czernin — ničeho jiného než vlády
s kuráží, bez dlouhých otázek utvořiti hotovou
věc. Czernin myslí, že o určitých, krutě spor-
ných otázkách česko-něm. vyrovnání nebude
nikdy docíleno dohody, aní mezi poslanci, ani
na „něm. zem. sněmu“, ani mezi universitní-
mi profesory Friedjungovými. A dříve či po-
Friedjung
Czernin
Friedjungův
panská sněmovna
21
article
ujišťovali, že v Buenos Aires tento tanec by
v lepších kruzích trpěn nebyl.
Jsem také pevně přesvědčen, že sakko
v posledních měsících tak velice oblíbené,
přehnanou až krátkostí na sebe upozorňující
děkuje svůj původ národnímu kroji španěl-
skému, „tuxedo“ zvanému, jejž možno v pa-
řížských restaurantech a kavárnách tak často
vidětí na hudebnících a tanečnících z povo-
Podobně má se to s poslední novinkou
z téže strany přicházející, s t. zv. „evening.
cape“, frakovým pláštěm.
Jest zřejmou snaha, touto novinkou za-
tlačiti posavadní frakový plášť, a docíliti růz-
nými variantami (sametovým šálovým lím
cem, podšivkou z černého neb bílého hedvábí
změny v dojmu, jejž působí.
Jeden takový plášť viděl jsem nedávno
Byl zhotoven celý z těžkého černého hedvábí
s bohatým šněrováním k zapínání, a vypada
tak, že nebylo možno jinak, než považovat
jej za výplod chorobné fantasie. Jsem ostatně
toho náhledu, že „evening-cape“ ve své spíše
pro bohémy se hodící formě starý frakový
plášť nezatlačí nikdy.
Buenos Aires
22
article
Změnu doznaly i knoflíky. V Londýně
bylo lze v posledních dnech zříti fraky a smo-
kingy s knoflíky lesklými, nepotahovanými
z rohoviny, ano i skleněnými. Také cutaway
přizpůsobil se této novince a zaměnil hed-
vábné knoflíky za lesklé černé.
Zmínku zaslouží i obuv. Ještě v době
kdy jsem poprvé se rozepsal o botách se svět-
lými vložkami, bylo mnoho pánů, kteří se jim
vyhýbali pro přílišnou — prý — nápadnost.
Dnes těší se bílá vložka velké oblibě a nahra-
žována bývá, obzvláště na zeleném trávníku
závodišť a sportovních míst, bílou gamaší.
V New-Yorku dokonce vyskytla se ge-
niální dáma, která na své gamaše obětovala
dosti velký kus překrásných brusselských
krajek.
Co se klobouků týče, nosí se stále nej-
více černý Derby (tvrdý), ačkoliv i měklé
klobouky černé pro svou úhlednost našly
dosti přátel.
Opravdový gentleman jistě každou vý-
střednost v pánské modě zamítne. Leč proto
Londýn
NewYork
23
article
lání.
jest zásada zásadou, aby mohly býti činěny
výjimky. Místo, doba denní i příležitost hraj
při tom důležitou úlohu. Leccos, co se na pro-
menádě v Baden-Badenu, Ostende či Trou-
villu pěkně vyjímá, působí na Ferdinandově
třídě zděšení, ba — hrůzu.
Zcela jinak zdají se nám boty s bílým
vložkami ve fiakru, nežli na zaprášené silnicí.
Také nutno jest činiti rozdíl mezi modou
praktickou a výstřední.
Pán, který jde v horkých letních dnech
na procházku bez klobouku, není proto ještě
výstředním, zajisté ale ten, kdo oblékne večer
k fraku — bílé punčochy.
Také fysiognomii patří zde důrazné slo-
vo. Co se nám u jednoho třebas bude líbiti.
to, obléknuto od druhého, vzbudí možnáv
nás — smích.
F. Kindl.
N. B. Na dotaz, jejž jsem z kruhů čtenář-
ských obdržel, upozorňuji, že k fraku nosí se
i nadále výhradně t. zv. „pumps“, lakové stře-
více vykrojené s hedvábnou mašlí v předu.
Dějí se pokusy, zavésti též sametové černé
pumps, volbu však přenechávám vkusu našich
pánů samých.
Ferdinandův
F Kindl
BadenBaden
Ostende
Tra
24
article
Dramatické umění
Dramatické umění
+ Městské dívadlo Král. Vinohradů. „J ii
Dandin“ čili „Ošálený manžel“. Veselohra
o třech dějstvích. Napsal Moličre. Přeložil Arn.
Procházka. Režisér dr. K. H. Hilar.
Molirův „Dandin“ je doklad ryzí komiky.
oproštěné od překladů jak látkových, tak osob-
ních. Literární mikrokosmos, zračící se tak zhusta
ve veseloherní tvorbě, zde žije a hraje v rušných
pestrých barvách; základní náměty této komedie
(motiv ošáleného manžela a motiv sedláka, při-
ženivšího se do šlechtické rodiny) souvisí s lite-
raturou předchozí a exolickou; od příležitostné
versailleské dvorské hříčky z r. 1668 běží nitě
a nitky nazpět do rozpustilé říše rennissančních
novel a odtud ještě dále do barvitého světa orien-
tálních povídek — ale velký znalec divadla, doby
i duší dovedl jakoby hravě zmocniti se přejaté
látky, vymýtil z ní přílišné drsnosti, přizpůsobil
ji elegantnímu rokokovému duchu. A co více, ne-
vložil do ní trpkost svých životních zkušeností.
takže dle tohoto „Mari confondu“ by se nedalo
hádati, že jeho autor svým osudem je spřizněn
s titulním hrdinou, a takže závěr kusu s brutálním
ponížením sedláka před aristokracií neprozrazuj
Dandin
Arn
Procházka
doktor
Hilar
Molirův
Mari
+ městský dívadlo Královský
25
article
ničeho o trampotách básníkova sociálního posta-
vení. Tím ovšem je také řečeno, že „JJiří Dandin“
se řadí mezi ony hry, jež Moliěre psal espritema
nikoli srdcem, a že tu neběží o veselohru vyššího
genru, nýbrž o rozkošnou, duchaplnou hříčku. Jej
předností jsou bohatost nápadů, neočekávané roz-
uzlení situací, chytré, byť průzračné zápletky a
především: gradace humoru. Vtip komedie, jak je
naznačen prvým aktem a vlastně vysloven hned
prvou větou, zdá se zprvu býti málo plodný:a
přec, jak rozmarně se rozplétá v druhém dějství.
jak skotačivě se dovršuje v třetím, jak rozmanitě
jsou pojaty tři analogické scény, v nichž podvá-
děný manžel se dovolává pomoci Anděliných ro-
dičůl Poprvé milenec svou vášeň popře, tudíž
manžel musí odprosit; po druhé manželka milence
zdánlivě kárá, proto manžel si zasloužil výprasku;
po třetí manžel se chytil v pasti, již nalíčil nevěrné
ženě, a proto, ač sám je v právu, musí na kolenou
prositi za odpuštění a slibovati, že se polepšíl
Dandin
Andělin
26
article
Je potěšitelným úkazem, že klassik francouz-
ské komedie se stává v posledních letech tak
hojným hostem na našich jevištích, která v něm
neuctívají jen Moličra moralistu a mísanthropa.
než i Moliěra ironika, Seapina, graciosa. Veče
vinohradského divadla, stojící na pěkné úrovni,
znovu nám ukázal, jak živý je posud Moliěrův
humor a že rozpustilé výjevy sluhů a tragikomické
apotheosy černé noci nepozbyly působivosti. Sna-
živý mladý režisér pan Hilar dodal kusu svěžího
tempa a zdárně využil mnoha komických detailů:
méně šťastné zdá se mi zarámování hry do sloho-
vých hudebních produkcí, jímž se zbytečně zdůraz-
ňuje kulturně historický ráz a jímž se jiskřivé hříč-
ce dodává významu kuriosa nebo bibelotu. Z herců
byl vedle rozmarného párku služebných (slečna
Kučerova a pan Marek) zvláště titulní hrdinav
dobrých rukou: pan Zakopal, ačkoli si dle svého
méně sympatického zvyku nedal ujíti prodlužování
koncovek a nasalisování slabik, hrál svou tragi-
komickou úlohu se zřejmým zalíbením a rostoucím
úspěchem.
Hilar
Marek
Zakopal
Kučerov
27
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Žádná nemoc na světě, krom šikovné
kleptomanie, nestojí za nic! Nebylo nám dva-
kráte příjemno, když v minulých dnech se
zjistilo, že asijská cholera, jejíž pouhé vylíčení
stačí, aby bázlivější člověk dostal jistý její
příznak, zatoulala se do Prahy. Před čtyřiceti
lety byla tu naposled — mohla taky ještě těch
deset let počkat, aby měla půlstoleté jubileum!
Ale přišla, vyžádala si svou oběť, a způsobila
jak mezi obgcenstvem, tak v kruzích, jež mají
péči o zdravotnictví, veliký poprask. Nebot
Praha
28
article
cholera není žádný špás, a čtli jsme a čteme
dosud, jak řádí na Balkáně a víme, co provedla
v roce 1892 v Hamburku, kde deset tisíc lid
za měsíc pomřelo.
Bylo tedy docela v pořádku, že hned, jak
případ byl zjištěn, všechny příslušné orgány
byly na nohou, od magistrátu až do nejvyšší
zdravotní rady a učiněna opatření, aby vše-
chny osoby, které s nemocnou se stýkaly, byly
dány na pozorování. Musí být po čertech ne-
příjemná taková nucená pětidenní separace.
když člověk docela nic neprovedl a má býti
přece zavřen a pozorován. Krom toho nemů-
že býti také nikterak příjemno, když celý byt
mu desinfikují známými radikálními pro-
středky tak důkladně, že žádná nemocnice
tak nezavání. Věcí ale rozhodně nepříjemnou
je, že nešťastník, stížený třeba docela falešným
podezřením z příznaků cholerových, ocitne
se v té ošklivé situaci, že kde kdo ze strachu,
aby se nenakazil, na deset kroků se mu vy-
hýbá... Tento malér stal se jednomu pánovi,
co se cholery týká, docela nevinnému. Jen se
rozkřiklo, že mu bylo v jisté bance trochu ne-
volno, kde kdo když ho potkal, ač ostenta-
tivně pověst dementoval procházkou po Ferdi-
nandově třídě, tuze pospíchal za svým za-
městnáním —. Také ubohý jeden krejčí,
označený po modrém pondělku za „podezře-
lého“, náramně horlivě hledal s důkladnou
holí v ruce toho, kdo to dal do novin. —
Balkán
Hamburk
Ferdi
29
article
Jediný člověk, který by si přál, aby se to
o něm rozkřiklo, je Henry. Povídal tuhle:
„Kdyby té pětidenní karantény nebylo — n
mou duši bych tě prosil, abys napsal v neděli
o mně něco, jako, že začínám dostávat všeli-
jaké příznaky; už jen proto, aby mne lidé
nestíhali, když mám nejvíc práce se sportem,
tolika a tak četnými a kilometr dlouhými
návštěvami.“ Rád bych mu vyhověl, rád bych
mu pomohl, ale vím, že i kdybych přímo
napsal, že má choleru, nikdo tomu neuvěří.
poněvadž kdo Henryho zná, ví, že na toho
ani cholera si netroufá. — — On to arci zase
vice versa povídá o mně ...
Při tom cholerovém poplachu zvěděli
jsme z ouředních míst ledacos zajímavého. Tak
dostalo se obyvatelstvu Prahy najednou uji-
štění, že káranská voda, o níž před tím hlásá-
no z týchž míst, že dosud nehodí se k pití, je
v době nebezpečí cholery pro Prahu pravým
štěstím, dokonce snad tuze dobrá k pití proti
choleře. A druhým štěstím pro Prahu že je
znamenitá kanalisace. Kdyby té nebylo, kdož
ví, jak by to dopadalol
A slyšeli jsme najednou, že slavné zdra-
votní úřady, povzbuzené tou cholerou, zahájily
přísný dozor nad zdravím všeho obyvatelstva.
Henry
Praha
30
article
Dokud se nevyskytl jeden případ cholery, by-
lo tu v Fraze všechno patrně v dokonalém po-
řádku a nebylo třeba intervence; teď ale
zdravotní komise jen jen lítají po domecha
všude objevují spoustu zdravotních závad. Ne-
vím, odkud ony komise příšly, ale zdá se, že
z měsíce, poněvadž nesmírně překvapilo jednu
z nich, když na několika místech zjistila, že
chudí lidé bydlí v podzemních mokrých a tma-
vých bytech, nemají leckde splachovací zaří-
zení v ústraní, jinde, že na zahrádce zřízen je
chlívek pro králiky a prasátka, ze světlíků že
je uděláno smetiště všech hadrů a odpadků, že
leckde líné partaje vynášejí popel do sklepů,
kde pak všechno zahnívá a páchne — zkrátka
hrůzné zdravotní závady, o nichž už dvacet
let se píše marně v novinách, slavná komise
najednou objevila jako novinky a nad nimi
užasla, čímž ovšem ještě není řečeno, že by
zjednala nápravu. Nu ale, když už se všelija-
kými těmi velkokulturami bacilů hýbá a zasy-
pávají se chlorovým vápnem a karbolem —
upozorním také slavnou zdravotní komisi na
jedno svinstvo. Ať je tak laskavá a dopřeje
si projít jednou Smečkami. U jistého domu,
který netřeba označovat, poněvadž se sám
příšerným puchem ohlásí, udělá se zcela jistě
několika členům komise zle. Ze sklepních mří-
ží vane něco, pro co slovo smrad je přímo lí-
beznou voňavkou. Dle mé domněnky v těchto
sklepích uloženy jsou staré kosti a odpadky
masa z krámu nějakého řezníka. Za horkých
dnů dýchaly přímo tyto otvory strašlivým pu-
chem... a nikdo a nikdo nezakročil, aby ta-
to fabrika na bacily uprostřed města byla vy-
klizena.
Fraga