ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 713c1420-8f19-11dd-8e36-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 82, place 68, org 12, work 6
1 masthead
5. října 1913. číslo 273.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
zději bude se musit najít vláda, která bude míti dosti kuráže, aby tento gordický uzel přeťala. Vůdčí německý poslanecz Čech jest toho mínění, že žádný rozhodčí soud oba národy v Čechách nesrovná, leda by se jednalo o nějakou detailní otázku. Češi mají prý zaměřeno na zahalené státní právo. jejich přáním jest jednotné království, od ně- hož neodstoupí za žádných okolností, což se příčí názorům Němců. Aspoň v oboru správ- ním musí býti rozdělení provedeno. Jak těž- ko bylo by nějakému rozhodčímu soudu roz- hodnouti, zdali nějaký stát má se státi repu- blikou či monarchií, tak těžko by musilo při- padnouti rozhodčímu soudu přivoditi rozhod- nutí mezi Čechy a Němci. Nejmenovaný pi- satel uvádí historickou reminiscenci, podle kteréž v ústavním výboru rakouského říšské- ho sněmu v únoru 1849 delegát Strobach uvedl, že rozhodčí soudy v Čechách nejsou žádnou zvláštností, v květnu 1848 byly od Němců žádány aspoň pro národnostní spory. Také v dobách husitských bylo jich hojně uži- váno a uznány za účelné, jako postulát roz- umu. Naproti tomu uváděl Vacano, že by to byla instituce neužitečná a prakticky ne- uskutečnitelná. Kdyby zvolen byl soud stej- ným počtem z Čechů i Němců, bylí by v otáz- kách národnostních vždy více méně soudci ve vlastní věci a to odporuje povaze soudu. Zájmy menšin mohou býti hájeny právě tak dobře přiměřeným krajským rozdělením. — V téže schůzi říšského sněmu 1849 byl učiněn návrh: Říšským zemím s obyvatelstvem ná- rodně smíšeným budiž vyhraženo přijmouti do zemských ústav instituci, kterouž by se záležitosti čistě národní povahy řešily po způsobu rozhodčích soudů.
Čech Němec Strobach Čecho Čechy
5 article
Posl. Frant. Udržal míní: Myšlenk článku dra. Friedjunga, uložená se svým vel- mi moudrým odůvodněním, mohla by v če- chách a zvláště u českého národa — setkati se s jistou popularitou. Neboť v našich ději- nách myšlenka tato častěji uskutečněna, tal zejména při rozhodování o náboženských otázkách, kdy rozhodnutí university, která vždycky dovolávána byla, bylo rozhodujícím a pramenem práva. Také k rozhodnutí o jazy- kové otázce mohlo by, theoreticky řečeno. navržené forum považováno býti za směro- datné. Zdali však v nynějším stadiu vyrovna- cích jednání bylo by oportunní, myšlenku dra. Friedjunga provésti, o tom by se mínění poli- tiků velmi silně rozcházela s míněním dra. Friedjunga. Z historie české jest ovšem zvlášť neza- pomenutelný případ rozhodování university pražské o národněpolitické otázce, tehdáž jednalo se o národní vyrovnání v samě uni- versitě a dopadlo tak, že němečtí mistři i se žáky opustili universitu a Prahu 16. máje 1409! Dnešní němečtí magistři a profesoři jsou přímými dědici ducha těchto svých praotců. Prof. Pfersche odmítl pražskému do- pisovateli „N. Fr. Presse“ podati obšírnější dobrozdání o návrhu Friedjungově z toho dů- vodu, že nehledě ani k tomu, že ani na české. ani na německé universitě nenachází se do- statečný počet členů, kteří se otázkou touto podrobně zabývali, přichází především ve zřetel, že se tu vůbec jednáo otázku politické moci a nikoli o otázku, která by se rozhodnouti mohla právními důvody a úva- hami. Vše, co se ostatně mohlo říci se sta- noviska práva a spravedlnosti, bylo při dosa- vadních vyrovnacích jednáních bez toho plnou měrou vysloveno a dostalo se ve známost všech rozhodujících činitelů. Jedná se nyní to, vésti nutné důsledky ze známých věcí.
Posl František Udržal Friedjung Pfersch Friedjungův Praha 16
6 article Potíže německého Volksratu.
Potíže německého Volksratu. V páteční schůzi německého Volksratu v Lovosicích konané rokováno bylo o přípisu německé agrární strany, kteráž německému Volksratu sděluje, že jest ochotna zúčastniti se prací Volksratu na poli národnoštníma k písemnému přání Volksratu své zástupce do něho vyslati, ale pokud se týče politických prací Volksratu, rámec jeho působnosti pře- sahujících, není s to zástupce své pro ně jme- Jen tak namátkou uvedl jsem jednu z ulic ono je těch zavánějících víc... ale, když už se o ulicích vůbec zmiňuji, při té zdravotni razzii, upozorňuji opětně zdravotní komisi na další, lidské a hlavně dětské zdraví ohrožující nepřístojnost — metení ulic za sucha a v době největší frekvence. Jako naschvál metou se ulice Žitná a Ječ- ná a jiné a jiné, kudy jdou proudy školních dě- tí právě ke 4. hodině odpolední a metou se za sucha, aby mračna prachu hodně se roznášela a rozletovala se všemi těmi bacily v nich obsa- ženými. Kdyby se prach prostě za den něko- likrát skropil a pak jednou v noci smetl — sta- čilo by to úplně... ale podle všeho asi pře padesáti lety nějaký šafář z obecního dvora řekl, že se to bude dělat takhle pitomě a ne- svědomitě a proto se to tak dělá, poněvadž takový obecní šafář platí víc než celé konsi- lium protestujících doktorů. Tak toho si také račiž slavná komise všimnouti — ovšem jestli ten šafář... atd. Zevloun.
Zevloun Lovosice
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Drobnosti umělecké. V Hradci Králové bude otevřena koncem tohoto měsíce výstava Ant. Hudečka v novém výstavním sále musea. Spolu bude vystavovati Jos. Mařatka řadu plastik. — Jaroslav Kocián koncertuje dnen v Ml. Boleslavi. — V Turnově koncertuje dnes Ševčikovo kvarteto. Hráti bude Smetanův kvartet »Z mého života«, Beethovenův Es-dur Dvořákův F. dur. — V pátek byla otevřena Národním domě v Olomouci výstavka sloven- ských lidových výšivek. — »O stro blažených«, film provedený za režie Maxe Reinhardta, nedocílil při páteční premiéře v Ber- líně velkého úspěchu. »Voss. Zeit.« poznamenává. že pátečním večerem nebyl objeven ostrov blaže- ných pro dramatický film. — Björn Björn- son, syn slavného básníka norského, přesídlilv těchto dnech do Berlína, kde bude režisérem fil- mové společnosti »Literar a« pro moderní dramata a jemnější veselohry
Antonín Hudeček Mařatka Kocián Ševčikův Smetanův Beethovenův Reinhardt Voss Björn Björn Hradec Králové Boleslav Turnov Olomouc Berlín národní dům dur Dvořákův F . dur
8 article
— Mezinárodní komise pro pořízení vzducho- plavecké mapy v Bruselu protestovala ve včerej- ší schůzi proti uzavírání určitých území pro avia- tiky, která by komise, jakmile by tomu politické poměry dovolily, ráda víděla zrušená nebo zmen- šená a formulovala pak přání, projevená ve vče- rejší schůzi, aby pořizena byla mapa, výstražná znamení, a aby používáno bylo bezdrátové telegra- lie k orientaci vzduchoplavců. Stálá kancelář ko- mise v Bruselu má sbírati všechny pomůcky, dů- novati. Poněvadž prý v přípise nestojí, kte- rak něm. agrární strana pohlíží na své zá- stupce, kteří se dotud ve Volksratu nachá- zejí, bylo usneseno vyžádati si bližší objas- nění a upozorniti na to, že zástupci politi- ckých stran mají ve Volksratu soukromé veto, takže mohou jeho činnost určovati, ovšem musí choditi do schůzí. Jak vidět, nehodlá Volksrat rozuměti protestu německoagrární strany. Dále usneseno poučiti německé po- slance o tom, že Volksrat sám své členy ne- jmenuje, nýbrž že jsou vysíláni politickými stranami, organisacemi atp. Stanovisko prohlášení dra. Titty proti stranám německo- radikální a agrární v příčině 24členného vý- boru a organisačního statutu pro stálé shro- máždění německých důvěrníků bylo schvále- no a jednohlasně vysloven dru. Tittovi dík důvěra. Velmi živě pozdraveno vydávání ko- respondence pražského Ortsratu pod názvem „Nationale Rundschau“ s překlady dů- ležitých zpráv českých listů.
Volksrat Brusel Nationale Rundschau
9 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Nová velezráda v Uhrách. Měli jsme již zprávu, že v brzku se bude před debrecínským sborovým soudem konati přelíčení s 94 ruskými sedláky ze stolice mar- marošské, obžalovanými z velezrády a štvaní proti uherskému státu. Velezrady a štvaní pro- ti uherskému státu dopustili se dle obžaloby tím, že nechtějí býti uniaty, nýbrž hlásí se k církvi pravoslavné, k níž se hlásili i jich předkové. Velezrádu vyčetl marmarošský vy- šetřovací soudce z některých letáků, které rozdával sedlákům jich duchovní rádce, pravo- slavný mnich Kabalj u k. Tomuto přelíčení věnoval „Budap. Tag- blatt“ úvodní článek, v němž píše: Malorušti sedláci jsou největší chuďasové z celých Uher.
RakouskoUhersko Uhry Kabalj
10 article
Hospodářsky i kulturně stojí na nejnižším stupni v celé zemi; jsou bez pomoci vydáni zvůli úřadů a na milost a nemilost služnéhoa stoličního soudce. Jich učitelové a duchovní mluví cizím jazykem, jsou jim cizí, často nepřá- telští. Stane-li se jim bezpráví, nenajde se ni- kdo, kdo by jim přispěl radou a pomocí. Bez rádců a ochránců, bez jediného přítele, ma- ličký ostrov v moři uherského obyvatelstva, jsou Malorusové šťastni, přijde-li mezi ně ně- kdo, kdo mluví jich jazykem, dodává jim zmu- žilosti a slibuje lepší budoucnost. Takovým rádcem a přítelem stal se jim mnich Kabaljuk a není divu, že mu otevřeli svá srdce a přihlá- sili se za členy církve pravoslavné... Na la- vici obžalovaných patří ti orgánové uherské vlády, kteří dopustili, aby tento malý národ pod Karpaty sklesl tak hluboko hmotně i kul- turně. Naše vláda i naše společnost projevuje své sympatie různým exotickým nárůdkůma nehnula prstem, aby svým vlastním spoluob- čanům opatřila chléb a vzdělání. Mluví-li se v obžalobě také o vlívu ruského rublu mezi karpatskými Rusy, možno namítnouti, že ani ruský car nemá tolik peněz, aby proti Uhrám pobouřil karpatské Rusy, kdyby se jimv Uhrách vedlo dobře.
Malorus Rus Karpaty Uhry Kabaljuk
11 article
Halíčský zmatek
12 article
Po podolských centrovcích přišli s novou osnovou volební opravy národní demokraté kteří navrhují pro nový sněm 234 členy, za- chovávají zřízení kuriátní, ale v každé kuri chtějí míti všeobecné, tajné, přímé a rovné vo- lební právo. Malorusům příznává se tolik man- dátů sněmovních, kolik jich mají poměrně z Haliče na říšské radě. Dvoudenní lvovské porady zástupců všech tří konservativních skupin (krakovské, podolské autonomní a centrovců), jichž úče- lem bylo dosíci dohody o společném programu volební opravy, nepřivedly k cíli. Krakovská skupina má vážné námitky proti volební osno- vě, vypracované klubem středu a různost ná- zorů na poradách nevyrovnána. Bylo pone- cháno místodržiteli a maršálkovi, aby se po- kusili jiným způsobem o dohodu. Ukrajinské „Dilo“ slibuje, že poslanci ležité pro aviatiky, a za tímto účelem má býti aerokluby ustavičně zpravována o všem pozoru- hodném, aby o bezpečnost vzduchoplavců bylo všemožně postaráno. — Parník potopil se. Z Yarmouthu,4. Hjna. [Reuter.) Parník „Gardenia“ potopil se dnes depoledne, sraziv se v mlze s londýnským parní- kem „Cornwood“. 4 muži posádky „Gardenie byli zachráněni, 18 mužů se pohřešuje. Vzrušující případ v soudní síní vídeňské. z Vídně, 4. října. U okresního soudu v Neubau ve Vídni udál se dnes vzrušující případ. K soudu dostavil se jako žalovaný obuvnický mistr Alois Hradil, který z nenadání přistoupil k zástupci ža- lující strany dru. Ed. Aronovi, advokátu ve Víd- ni a vypálil na něj 4 rány z browningu. Na ště- stí advokát nebyl raněn. Hradil byl zatčen Zákopnická akademie v Halnburku. Z Vid- ně, 4. října. (K. k.) Dnes otevřena v Hainburku zákopnická akademic, je částí technické vojenské akademie v Medliku, která jí věnovala kovové po- prsí prnovníkovo.
Hradil Aron Halič Vídeň Reuter
13 article
Cholera. Z Pešti. 4. října. (K. k. uh.) z venkova hššeno dalších 16 onemocnění cholerou — Tekuté padium. Jeho konkurent? Londýn- ská akademie věd obdržela od ústavu pro výzkum radia, založeného sírem Arnoštem Casselem, zprá- vu, že zdařilo se použitím tekutého vzduchu upou- tati radiovou emanaci, plniti do lahviček a za účelem léčebným pohodlně rozesílati. Tím bude nejen umožněno rozšíření léčení radiem, ale také zlevněno. Arciť teprve praxe ukáže, v jaké míře vyrovnají se účinky takto poutané emanace účin- kům přímého vyzařování. Proces onen byl již po několik let znám; zakládá se na tom, že radium nejen jeví vyzařování, ale i schopnost vysílati ply- ny, emunaci, a jich zachycování tekutým vzdu- chem objevil již před lety Angličan Rumsay. Vý- znam anglické zprávy tudíž záleží v okolnosti, že jmenovaný ústav proces tento zdokonalil a využil
Cassel Angličan Rumsay Pešť Londýn ská akademie věda ústav pro výzkum rádio
14 article
prakticky ke klinickým účelům. Současně přiná- šejí však „Hamburger Nachrichten“ zprávy z Pe- trohradu, že v Namanganském pohoří v území ferghanském nalezen byl neznámý nerost, jehož podivuhodné účinky daleko ještě překonávají vlastnosti radia. Jeden z potulných rudokopů na- lezl prý malé množství neznámého kovu barvy špi- navě hnědé, vynikajícího neobyčejnou váhou. Část vzal s sebou do Moskvy a zaslal ku prohlídce do chemické laboratoře. Pokusy s novým kovem tam podniknuté, překvapily prý nejvyšší měrou. Ve styku s kyselinou šířil prý neobyčejnou zimu, takže skleněná nádoba, v níž se tak stalo, okamžitě roz- praskala a se rozpadla, a stejně i nádoby kame- ninové, kamenné a železné. Také žula prý se — podrobena podobné zkoušce — rozpadla prach, bez jakéhokoliv vyvijení plynu nebo vý- buchu. Ponořil-li se nerost do nádoby s látkou zásaditou, ztratil ihned 20% na váze. Chemikové odebrali se k nálezišti onoho kovu do Ferghany a zdařilo se jim získati větší množství tajemného
Moskva
15 article
ukrajinští na říšské radě budou dbáti přede- vším, aby se ze státní podpory, slíbené halič- ským rolníkům, dostalo příslušného podílu Ma- lorusům. Při nejbližší příležitosti rozvinou pak zase otázku maloruské universi- ty. Příležitost ta se jim naskytne, až přijde na řadu jednání o polské hornické akademii, která má býti zřízena v Krakově. Má-li prý vláda peníze na novou vysokou školu polskou, musí nalézti peníze na universitu maloruskou. Nástupce patriarchy Bogdanoviče. Mrtvola v Gastýně zmizelého patriarchy Lukiána Bogdanoviče nebyla sice dosud nale- zena, ale otázka jeho nástupce jest už na jed- nacím pořadu. Mezi Srby uvádí se mezi kan- didáty na patriarší prestol na prvém místě bi- skup pakracský Miron Nikolič. Ale v Pešti hned proti jeho kandidatuře protestovali, po- něvadž prý neumí maďarsky. Jako pa- triarcha by prý maďarštiny nepotřeboval, ale má uměti maďarsky proto, poněvadž jako pa- triarcha je také členem magnatské sněmovny jejíž jednacím jazykem je maďarština. „Po- kret“ správně na to namitá, že členy magnát- ské sněmovny jsou také katoličtí bískupové z Chorvatska a žádný z nich maďarsky neumi Co platí pro katolické biskupy, musí býti také právem pravoslavného patriarchy, jehož sídlo Karlovce leží také na půdě království chor- vatského.
Bogdanovič Srba Miron Nikolič Ma Krakov Pešť Chorvatsko
16 title
Za hranicemi.
17 article Zavření ruské vyšší dívčí školy na Cetyni
Zavření ruské vyšší dívčí školy na Cetyni Ruské časopisectvo věnuje zaslouženou pozornost tomu, že na Cetyni zavřena byla ruská vyšší dívčí škola, založená cařic Marií, manželkou Alexandra II., z ruských peněz vydržovaná a ruskými dámami řízená. Účelem ústavu bylo opatřiti dcerám zna- menitějších a zámožnějších rodů vyšší vzdě- lání. Ústav měl formu pensionátu, chovanky v něm byly uniformovány a internovány Ředitelkou byla paní Sofia Petrovna Mer- tvago, jež si oň získala velkých zásluh Účelem ústavu ovšem nebylo porušťovat nýbrž pečovat o to, aby ruský jazyk byl vzdělaným třídám na Černé Hoře blízkým, což by býti mělo u všech slovanských národů Ruský ženský ústav na Cetyni proslul da- leko po jižních slovanských zemích. Do něho přicházely chovanky z Boky Kotorské, Dal- macie, Hercegoviny, Bosny, ano až z Kráň- ska. Zavřením tohoto ústavu Černá Hora přichází o silný, abychom tak řekli, magnet, který k ní přitahoval Srby západních zemí Balkánského poloostrova, a částečně i ne- Srby. Právem píše p. Mamontov v »Golosu Moskvy«: Zavřena jediná v těch krajích žen- ská střední škola, kde srbské dívky vzdělá- vány byly na zásadách rodné víry pravo- slavné, všeslovanské vzájemnosti a lásky k veliké slovanské imperii. Zavřena štěpnice ženské osvěty, jež déle 40 let vnášelav množství jihoslovanských rodin ruskou kul- turu a udržovala duchovný svazek mezi mladšími bratry a jich ochranitelem Ru- skem.
Marie Sofie Petrovna Srba Hercegovina Bosna Černá Hora Moskva Kráň
18 article
Jaká byla příčina zavření tak důležité školy, o něž představitelé Rakouska podle slov p. Mamontova nepřestávali žádati Petrohradě i na Cetyni? Pan M. odpovídá, že je to následek ruské zahraničné politiky, jež se Černé Hory odříká. Poprvé se jí od- řekla v otázce skaderské na prvé rakouské požádání. Dovídáme se tu, že Rusko ještě před nějakými čtyřmi lety bylo srozuměno s tím, aby se Skadar při vhodné příležitosti dostal Černé Hoře. Rusko dalo ve Skadru zbudovati velkolepý chrám sv. Alexandra Nevského, jenž byl dokončen nedlouho před loňskou válkou. Tento chrám, vypravený ne- poměrně bohatčeji, než ruský chrám v Nikšiči, byl předurčen k tomu, aby byl kathedrálou budoucího sídelního města Černé Hory. Ale za nedlouho se ruská diplomacie rozmyslila
Mamontův Nevský Rakousko Petrohrad Rusko Skadar Nikšič Černá Hora
19 article
nerostu, s nímž nyní konají další studie. Při nich bylo objeveno, že látka má bohaté účinky léčivé. avšak pokusy v tomto směru musí býti konány velmi opatrně, poněvadž jsou při podivuhodných vlastnostech jejich velmi nebezpečny. A všecky hmoty, jež octnou se s ní ve styku, ztrácejí dle těchto nových pokusů na váze. Ruské vědecké kruhy prý očekávají od nového objevu ještě da- leko větších překvapení a výsledků, než jaké je- vily se po objevení radia. Ferghana, kde nový kov byl nalezen, leží v ruské střední Asii a proslula jako naleziště rudy uranové, ale nově objevený kov prý není v žádné souvislosti s radiem. Na zprávě, která koluje právě říšskoněmeckými listy, je však nápadno, že nejsou uvedena žádná jména a žádná přesnější data, proto třeba ji přijatis opatrností. — Moskevšti futuristé. Moskevským futuri- stům třeba přiznat, že mají občanskou odvahu ne- jen vymýšlet bláznivé návrhy, leč také je pro- vádět. Vůdce moskevských futuristů. Michail La- rionov, jak známo, rozhodl se chodit s pomalova- nou tváří. Dosud sice podobným způsobem se zdo- bili jen takoví „passéisti“, jako divoši Tichého okeánu, ale konečně proč by si to nemohli do- voliti také hlasatelé umění zitřka. Minulou neděli shromáždili se moskevští futuristé ve svém hnízdě. v „Uměleckém saloně“, kde futuristka Gončarova umělou rukou pestře pomalovala tváře pánů La- rionova a ještě dvou stoupenců. Převládala barva žlutá a zelená, mezi nimi jevily se červenéa modré čáry, kruhy, ba i čtverce. Takto tetovani futuristé sedli si na automobil a zajeli na Kuzně- cký most, kde právě byla živá promenáda. Na
futurista Michail Le Gončarův Asie Ferghan
20 article
Kuzněckém mostě, který jinak s mostem má tolik společného jako pražský Můstek, futuristé se pro- šii za živě pozornosti procházejícího se obecen- stva a policie, která v prvé chvíli nevěděla, má-li záhadné lidské zjevy dopraviti do blázince či počkati, až se tam sami odpraví. Když však obe- censtvo futuristy zřejmě nebralo vážně, uražení umělci zítřka sedli zase na automobil a odjeli do kavárny Filippova na Tverské, v naději, že tam najdou vděčnější obdivovatele. Ale i zde se zkla- mali. „Švejear u dveří je sice vpustil dovnitř, ale hosté je vítali jen upřímným smíchem. Jeden ze smělejších hostů dovolil si dokonce t. zv. ševcov- ský vtip a doporučoval jim, aby pili „nápoj bu- doucnosti“, rozředěné leštidlo. Jiný jim navrhoval, aby doplnili svou tvářnost ještě nosními kroužky. To tak dopálilo futuristy, že opustili nevlídnou kavárnu a vrátili se do „Uměleckého salonu“ na Velké Dmitrovce. Tam se uradili, že se tak lehko nepoddají, že příště uspořádají ještě větší průvo pomalovaných a že si zpestří nejen tváře, nýbrž i vlasy, krk a uši. Zejměna uším měli by dodati náležité representativnosti! Kdy pak se dočkůme u nás jejích následovníků? škoda, že tato hloupos začala na východě, ze západu byla by vzácnějši jinak a ustoupila politickému abortu ra- kousko-uherské diplomacie. Pan M. vyslovuje domněnku, že v tomto obratu vězí přičina zavření ústavu. Ale čím byl způsoben ten obrat? Na tu otázku dosud není odpovědi. »Novoje Vremja« praví, že ústav dlouho zavřen nezůstane, že se Rusko o to posta- rati musí.
Filippův Rusko Novoj Vremja
21 article
Ruská censura a parlamentní řečí. Ruská censura si nemůže zvyknout na svobo- du řečí poslanců v dumě. Člen hosudarstvenné du- my za vilenskou gubernii Henryk Swiecicki. Polák, je soudně stihán pro uveřejnění brožury, v níž jsou obsažena doslovná znění řečí, proslovených při jarní debatě o rozpočtu ministerstva vnitra členy Polského kola, Lempickým, P. Maciejewiczema Swiecickým. Řeči tyto nevzbudily žádných pozná- mek se strany dumského předsednictví a byly čá- stečně již před tím v novinách uveřejněny. Brožura byla zabavena v letě, kdy poslanec Swiecicki dlel za hranicí. Na telegrafický protest dostal od vlády písemnou odpověď, až když s vrátil do Petrohradu. Předseda ministerské rady Kokovcov sděluje s ním, že jeho brožura byla kon- fiskována na základě paragrafu trestního zákon- níka, který jedná „o rozšiřování tiskem vědomě lživých zpráv o činnosti vládních institucí a úřad- ních osob.“ Když posl. Swiecicki poukázal státní- mu zástupci na to, že v daném případě nemůže být řeči o rozšiřování vědomě lživých zpráv, dostal od- pověď, že brožura byla konfiskována proto, že j v ní uveřejněna jen část řečí, proslovených při ro- kování o rozpočtu ministerstva vnitra.
Swiecický Polák Petrohrad Kokovcov
22 article
V případu posl. Swiecického poprvé soudně j stíhán poslanec pro „vědomě lživé zprávy“, sděle- né v dumské řeči. Je to nový způsob vládního bo- je proti dumě. Ruská vláda chce zavést takovou praxi, aby poslanci byli trestně zodpovědní za sv parlamentní řeči i tehdy, když řeči pronášejí. i tehdy, když je tiskem rozšiřují. Prvý případ udál se v záležitosti Kuznecova-Gololobova, kdy po- slanec byl pohnán k soudní zodpovědnosti za to že nařkl posl. Gololobova z intelektuální účasti na vraždě pokrokového poslance jekaterinoslavské gubernie, druhý případ, zodpovědnost za rozšiřo- vání dumských řečí tiskem, byl by případ Swieci- ckého. Spojení Visly s Dněprem. Expedice ruských inženýrů zahájila práce k určení směru průplavu, který má spojiti Vislu a Dněprem. Bude zřízen celý system průplavového spojení těchto velkých řek ruských: Dněpru, Oky Kamy. Tobolu a Jeniseje. Tento system bude pal spojen s němockým mezi Odrou, Labem a Rýnem Mezi Varšavou a Brestem budou zřízeny vodní ko- mory. Dístance tato vypočtena na denní plavení 6 milionů pudů nákladu. Přístavy budou v Pinsku Brestě a Varšavě. Náklad na celý průplav rozpo- čten na 80 mi. rublů i se zemními pracemi. Rusko a ruští Rumuni.
Rumun Visla Dněpr Kama Tobol Jenisej Odra Labe Rýn Varšava Brest Pinsk Rusko
23 article
Rumuni až do konce let padesátých min. stol užívali církevního jazyka staroslovanského. Tehdu jazyk staroslovanský zaměnili svým jazykem ná- rodním v Rumunsku, Sedmihradech a Uhrách. Ale v Rusku zůstalo při starém až do našich dní. Roz- hodnutím cara Mikuláše II. zavádí se nyní rumun- ská bohoslužba v Bessarabii. O dojmu, jaký tento čin carův učinil jak v Bessarabii, tak v Řumun- sku, píše v „Petrohradských Vědomostech“ N. Dur- novo, jenž byl přítomen v Kyšiněvě prvé rumun- ské bohoslužbě, již sloužil biskup Gabriel Čupur že chrám byl přeplněn věřícím lidem, jenž plakal radostí, když slyšel od oltáře zvuky svého rodného jazyka. Tato radost mezi Rumeny je právě tak ve- liká, jako jejich rozhořčení nad tím, že Maďaři jin kazí pravoslavnou církev, zřizujíce v Uhrách uniat- ské maďanské biskupství, do něhož budou ovečky násilím sháněti nebo kupovati, pokud se dají, o pravoslavných uherských Rumunů, Srbů a Rusů Z ruské domácí politiky. Kokovcov tedy ještě se nechystá k odchodu Tak znějí skoro souhlasně zprávy různých ruských časopisů. Politická fysiognomie nástupce Stoly- pinova není tak vypuklá, že by nahoře narážela na nějaké antipatie a v celku možno říci, že i různí představitelé společnosti ruské jsou ochotni ra- ději vybrat menší zlo v osobě prvního ministra Ko- kovcova, než aby toto místo zaujal někdo druhý který by mohl býti jen horší. Nespokojenost s Ko- kovcovem šíří se totiž hlavně ve zpátečnickýc kruzích, kterým se zdá, že Kokovcov není dosti úslužný k jich přáním a kteří vždy mají v zásobě nějakého nápadníka na ministerské křeslo.
Rumun Mikuláš Duranova Čupur Rumen Maďar Srba Rus ko Kokovcov Rumunsko Sedmihrady Uhry Rusko Bessarabie Řumun ko
24 article
Od kyjevských oslav při odhalení pomník Stolypinova čekali vyjasnění politické situace, mlu- vílo se o sblížení okťabristů a nacionalistů, mlu- vilo se o urovnání sporu ministerského kabinetu s dumou, ale nesplnilo se nic. Charakteristické pro poměr vlády k duměje to, že předsedu dumy Rodzjanka na nádražt kyjevském nepřivítal žádný úřadní zástupce, že mu nebyl dán k disposici ani zvláštní vagon, ač- koli tato pozornost byla projevena k náčelníku žandarmského oddělení. Rodzjanko, který velmi statečně hájí vážnos zákonodárného sboru, jemuž předsedá, chtěl se za tuto úřadní nevšímavost pomstíti tím, že od- mital jít na slavnostní oběd ke gubernátorovi Su- kovkinu pod záminkou, že není s ním osobně znám. Nacionalisté však sdělili tyto námitky Rodzjankovy Sukovkinovi, načež gubernátor učiní Rodzjankovi návštěvu, takže Rodzjanko již se ne- mohl vymlouvati a na oběd šel. Předseda Rodzjanko pokoušel se také o doho- du s kabinetem, aby zanechali bovkotu dumy, loučil se s Kokovcovem slovy: „Na shledanouv dumě!“. Ale Kokovcov pochopil, kam Rodzjank míří, a hned odpověděl, že se asi v dumě neuvidí protože v té době odjede na dovolenou. Rodzjanke v dalším hovoru zmínil se o své audienci u car z níž si odnesl dojem, že car neschvaluje minister- ský bovkot. Ale Kokovcov mu odpověděl, že po jeho slyšení byl u cara a že mu nebyla projevena nespokojenost. Rodzjanko jako pokání dumy na- bízel, že v zahajovací řeči se zminí s politováním o příhodě, která ministerstvo pohnula k boykotu dumy, ale Kokovcov nebyl náchylný k žádné do- hodě a tak se prozatím rozešli s nepořízenou.
Stolypinův Rodzjanko Rodzjankův
25 article
Welíská otázka
26 article
Německá spolková rada konala po letní pře- stávce v pátek opět první schůzi, a všeobecně se očekávalo, že se bude již v této schůzi zabývati otázskou nastoupení prince Arnošta Augusta Čum- berlandského na trůn brunšvický, ale nestalo se tak, a z toho se soudí, že vyjednávání, jež se této věci konají, nevedla dosud ke konečnému vý- sledku. Tísk zabývá se stále známým listem prin- ce Arnošta Augusta říšskému kancléři ze dne z0. dubna, v němž slíbil před svým sňatkem s dcerou císaře Víléma, že nebude nic činiti a nic podpo- rovati, co by směřovalo k tomu, aby nynější drža- va Praska byla změněna. V tom ovšem není vý- slovné zřeknutí se nároků na trůn hannoverský ale pruská vláda pokládala to za prakticky do- statečné, aby byla změněna usnesení spolkové ra- dy z r. 1885 a 1907, dle nichž neměl býti žádný člen rodu Cumberlandského připuštěn na trůn brunšvický, nevzdá-li se nároků na Hannoversko. připojené r. 1866 k Prusku. Avšak neustávající agilace welíské strany Hannoversku, která tvrdí, že princův dopis není žádnou resignací a naznačuje ve svých projevech že vévoda Cumberlandský úplně sdílí její stano- visko, způsobila, že většina německých listů nyn prohlašuje, že spolková rada nemůže prince Ar- nošta Augusta připustiti na trůn brunšvický, po- kud se ve vší formě nezřekne nároků na Hanno- versko. K tomu přistupuje, že z okolí vévody Cum- berlandského nebylo vydáno žádné prohlášení proti tvrzení hannoverské welfské strany, i zdá se skutečně, že vévoda pokládá svolení ke sňatku svého syna s deerou císaře Viléma i souhlas s jeho listem, v němž se vzdává jen činnosti k uplatněn svých nároků, za poslední krok, který mu dovo- luje jeho hrdost. Ústřední výbor organísací svobodo- myslné mládeže a Studentská organisace nár. strany svobodomyslné pořádají
Arnošt Augusta Čo Cumberlandský Ara Cum Vilém Prusko spolkový rada organísace svoboda
27 title
IV. sjezd svobodomyslné mládeže
28 article
v Plzni ve dnech 25. a 26. října 1913. Program sjezdu: V sobotu dne 25. října 1913 o 8. hod. večer v Měšťanské besedě plzeňské veřejná schůze za protektorátu sl. městské rady plzeňské, na ní promluví o otázkách politických posl. dr. K are Kramář, o kulturní práci mládeže poslane dr. F. Lukavský a o politických tendencích svobodomyslné mládeže Rudolf Procház ka. V neděli dne 26. října 1913 o 9. hod. rann v Měšťanské besedě: Pracovní jednání. Referáty: 1. Dr. Vladimír Slavík: Náš po- měr ke státu. 2. Vladimír Frumar: Sociální reforma. Debata. O 5. hod. odpol. v Měšťanské besedě: Zemská konference delegátů organi- sací svobodomyslné mládeže. O 8. hod. večerní tamtéž: Přátelský večer. Přihlášky ke sjezdu přijímá do 15. řijna t. r, Ústřední výbor organísací svobodomyslné mládeže v Praze-II., Ma rianská ul. 3. Praktické pokyny: Z Prahy budou uspořádány tři vý- pravy: 1. V sobotu o 1. hod. odpol. rychlikem, 2. v so- botu o 6. hod. 5 min. večer rychlíkem, 3. v neděli o6. hod. 10 min. ráno osobním vlakem. Zpáteční cesta do Prahy buď v neděli o 10. hodlně 82 min. večer rychlíkem, nebo v pondělí o 10. hod. 19 m ráno osobním vlakem Jízdné z Prahy snížené na polovinu: rychlíkem (jedna cesta) K 2.75, osobním vlakem Gjedna cesta) K 2.10; spo- lečné noclehy zdarma
doktor F Lukavský Procház Slavík Frumar Plzeň Praha Ma II
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kníže Karel Schwarzenberg mrtev. Ze zámku Orlíku došla včera k večeru do Prahy zpráva, že kníže Karel Schwarzenberg. šéf druhé linie schwarzenberské, zemřel tam před polednem, podlehnuv úrazu na noze, pří honbě ho stihnuvším. Zpráva o neočekávaném jeho skonu v Praze všeobecně překvapila, po- něvadž kn. Karel Schwarzenberg při svých 54 letech byl mužem fysicky svěžím a jeho fysická bytost opravňovala k domněnce, že dožije se stáří svého otce r. 1904 zemřelého. V knížeti Karlu Schwarzenbergovi zemřela vý- razná politická osobnost česká a rakouská. Zesnulý byl přesvědčení klerikálního, politicky byl nositelem tradic konservativní šlechtyv Čechách a prodělal všechny fáse nejnovějšího jejího vývoje od státoprávnictví až k výroku. že ústava se vžila. Celým svým politickým životem lpěl na tradicích klerikálně konserva- tivních a byl jistě přesvědčen o správnost svého protireformačního stanoviska, když výřkl ve sněmu král. Českého při debatěo Husově desce na Museu král. Českého pověst- ná slova, že Husité byli bandou lupičů a žhářů. Bohužel, že skoro celá konservativní šlechta česká je v názoru na české dějiny a jejich smysl vychována v tradicích protireformačních.
Schwarzenberg Husův Orlík Praha Čechy
30 article
Ve smyslu tradic svého otce, autora okřídle- ných slov „... až do těch hrdel a statků!“ byl upřímným státoprávníkem, a tomuto svému přesvědčení dal často výraz jako poslanec n sněmu českém i na radě říšské, kdež byl čítán k nejobávanějším odpůrcům tak zv. ústavá- ckého liberalismu. V záporu vůči tomuto směru politickému šel dále než velká část konserva- tivního velkostatku s nebožtíkem kn. Lob ko- vicem v čele a potíral již r. 1895 kompromis. k volbám ve velkostatkářské kurii sněmu král Českého s ústavověrným velkostatkem vládou navrhovaný. V panské sněmovně náležel vedle kn. Thuna k vůdcům pravice a velmi často za- sáhl do jednání. Tak zejména svou řečí proti zavedení všeobecného práva hlasovacího do poslanecké sněmovny, která vyvolala tehda velikou odezvu v demokraticky smýšlejících vrstvách v celé říši. Poslední jeho politické vy- stoupení bylo — nemýlíme-li se — letos v dele- gacích, kde mluvil o jihoslovanském problému. I v této řeči zrcadlily se jeho ultrakonserva- tivní názory, na něž vývoj neměl pražádných zúrodňujících vlivů. V kruzích aristokratických v Čechách i v Rakousku zesnulý zaujímal vy- nikající místo. — Kníže Karel Schwarzenberg narodil se r. 1859 na zámku čimelickém, studo- val česky gymnasium a universitu v Praze. načež po krátké politické službě věnoval se správě svých statků a politice. Byl dvakráte ženat; poprvé s hr. Marií Kinskou, po druhé s hr. Idou Hoyosovou. Z prvního manželství zanechává syna, prince Karla, z druhého syn a tři dcery. Jak se nám z Orliku sděluje, byl k mrtvému povolán z Prahy dvorní rada prof. dr. Hlava, aby balsamoval jeho mrtvolu.
Thun Schwarzenberg Kinská Hoyosová Karel profesor Čechy Rakousko Praha poslanecký sněmovna
31 article
Pohřeb koná se na Orlíku ve čtvrtek. — Pro dohodu českoněmeckou. President pražské obchodní komory p. Václav Něme obdržel tento dopis: ... „Spolek obchodních cestujících říše Rakousko-Uherské působí již delší dobu k tomu, aby docílen byl smír a ná- rodnostní vyrovnání česko-německé a proto pozdravil s největším uspokojením a radostí obsah řeči Vaší, v posledním sezení Obchodní a živnostenské komory pražské dne 30. září t. r. pronesené. Zásady, Vámi nazna- čené, mohou vésti k rozřešení sporu, trvaji- cího ke škodě nás všech, a shodují se s oněmi zásadami, jichž šetříme v odbočkách svých zemích českých a doporučujeme odborným svým skupinám nejhorlivější činnost k docí- lení shody na podkladě zásad těchto. Prohlá- šení Vaše, že Obchodní a živnostenská ko- mora pražská ze všech sil podporovati chce akci, ohlašovanou ke konečnému dosažení shody a míru touženého, naplňuje nás nejvře- lejším díkem a poskytuje nám plnou naději. že se dílo to touto mocnou podporou prová- zené najisto podaří. Doufáme, že touha, aby nebyly oslyšány při jednání dorozumívacím hlasy mužů z praktických povolání vyšlých. najde svého splnění. Říšský spolek obchodníc cestujících ve Vídni, 3. října 1913. President Al. Epstein, ředitel W. Körn. — Předsta- venstvo Zemské jednoty spole- čenstev řezníků a uzenářů s če- skou řečí jednací v král. Českém v Praze obrátilo se na členy výboru s dota- zem, jaké stanovisko má zaujmouti v záleži-
Václav Nout Vaš Al Epstein W Körn Orlík Vídeň Předsta Praha obchodní komora živnostenský komora