1
masthead
5. října 1913. číslo 273.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
zději bude se musit najít vláda, která bude
míti dosti kuráže, aby tento gordický uzel
přeťala.
Vůdčí německý poslanecz
Čech jest toho mínění, že žádný rozhodčí
soud oba národy v Čechách nesrovná, leda by
se jednalo o nějakou detailní otázku. Češi
mají prý zaměřeno na zahalené státní právo.
jejich přáním jest jednotné království, od ně-
hož neodstoupí za žádných okolností, což se
příčí názorům Němců. Aspoň v oboru správ-
ním musí býti rozdělení provedeno. Jak těž-
ko bylo by nějakému rozhodčímu soudu roz-
hodnouti, zdali nějaký stát má se státi repu-
blikou či monarchií, tak těžko by musilo při-
padnouti rozhodčímu soudu přivoditi rozhod-
nutí mezi Čechy a Němci. Nejmenovaný pi-
satel uvádí historickou reminiscenci, podle
kteréž v ústavním výboru rakouského říšské-
ho sněmu v únoru 1849 delegát Strobach
uvedl, že rozhodčí soudy v Čechách nejsou
žádnou zvláštností, v květnu 1848 byly od
Němců žádány aspoň pro národnostní spory.
Také v dobách husitských bylo jich hojně uži-
váno a uznány za účelné, jako postulát roz-
umu. Naproti tomu uváděl Vacano, že by to
byla instituce neužitečná a prakticky ne-
uskutečnitelná. Kdyby zvolen byl soud stej-
ným počtem z Čechů i Němců, bylí by v otáz-
kách národnostních vždy více méně soudci
ve vlastní věci a to odporuje povaze soudu.
Zájmy menšin mohou býti hájeny právě tak
dobře přiměřeným krajským rozdělením. —
V téže schůzi říšského sněmu 1849 byl učiněn
návrh: Říšským zemím s obyvatelstvem ná-
rodně smíšeným budiž vyhraženo přijmouti
do zemských ústav instituci, kterouž by se
záležitosti čistě národní povahy řešily po
způsobu rozhodčích soudů.
Čech
Němec
Strobach
Čecho
Čechy
5
article
Posl. Frant. Udržal míní: Myšlenk
článku dra. Friedjunga, uložená se svým vel-
mi moudrým odůvodněním, mohla by v če-
chách a zvláště u českého národa — setkati
se s jistou popularitou. Neboť v našich ději-
nách myšlenka tato častěji uskutečněna, tal
zejména při rozhodování o náboženských
otázkách, kdy rozhodnutí university, která
vždycky dovolávána byla, bylo rozhodujícím
a pramenem práva. Také k rozhodnutí o jazy-
kové otázce mohlo by, theoreticky řečeno.
navržené forum považováno býti za směro-
datné. Zdali však v nynějším stadiu vyrovna-
cích jednání bylo by oportunní, myšlenku dra.
Friedjunga provésti, o tom by se mínění poli-
tiků velmi silně rozcházela s míněním dra.
Friedjunga.
Z historie české jest ovšem zvlášť neza-
pomenutelný případ rozhodování university
pražské o národněpolitické otázce, tehdáž
jednalo se o národní vyrovnání v samě uni-
versitě a dopadlo tak, že němečtí mistři i se
žáky opustili universitu a Prahu 16. máje
1409! Dnešní němečtí magistři a profesoři jsou
přímými dědici ducha těchto svých praotců.
Prof. Pfersche odmítl pražskému do-
pisovateli „N. Fr. Presse“ podati obšírnější
dobrozdání o návrhu Friedjungově z toho dů-
vodu, že nehledě ani k tomu, že ani na české.
ani na německé universitě nenachází se do-
statečný počet členů, kteří se otázkou touto
podrobně zabývali, přichází především
ve zřetel, že se tu vůbec jednáo
otázku politické moci a nikoli o
otázku, která by se rozhodnouti
mohla právními důvody a úva-
hami. Vše, co se ostatně mohlo říci se sta-
noviska práva a spravedlnosti, bylo při dosa-
vadních vyrovnacích jednáních bez toho plnou
měrou vysloveno a dostalo se ve známost
všech rozhodujících činitelů. Jedná se nyní
to, vésti nutné důsledky ze známých věcí.
Posl
František
Udržal
Friedjung
Pfersch
Friedjungův
Praha 16
6
article
Potíže německého Volksratu.
Potíže německého Volksratu.
V páteční schůzi německého Volksratu
v Lovosicích konané rokováno bylo o přípisu
německé agrární strany, kteráž německému
Volksratu sděluje, že jest ochotna zúčastniti
se prací Volksratu na poli národnoštníma
k písemnému přání Volksratu své zástupce
do něho vyslati, ale pokud se týče politických
prací Volksratu, rámec jeho působnosti pře-
sahujících, není s to zástupce své pro ně jme-
Jen tak namátkou uvedl jsem jednu z ulic
ono je těch zavánějících víc... ale, když už se
o ulicích vůbec zmiňuji, při té zdravotni
razzii, upozorňuji opětně zdravotní komisi na
další, lidské a hlavně dětské zdraví ohrožující
nepřístojnost — metení ulic za sucha a v době
největší frekvence.
Jako naschvál metou se ulice Žitná a Ječ-
ná a jiné a jiné, kudy jdou proudy školních dě-
tí právě ke 4. hodině odpolední a metou se za
sucha, aby mračna prachu hodně se roznášela
a rozletovala se všemi těmi bacily v nich obsa-
ženými. Kdyby se prach prostě za den něko-
likrát skropil a pak jednou v noci smetl — sta-
čilo by to úplně... ale podle všeho asi pře
padesáti lety nějaký šafář z obecního dvora
řekl, že se to bude dělat takhle pitomě a ne-
svědomitě a proto se to tak dělá, poněvadž
takový obecní šafář platí víc než celé konsi-
lium protestujících doktorů. Tak toho si také
račiž slavná komise všimnouti — ovšem jestli
ten šafář... atd.
Zevloun.
Zevloun
Lovosice
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Drobnosti umělecké. V Hradci Králové
bude otevřena koncem tohoto měsíce výstava
Ant. Hudečka v novém výstavním sále musea.
Spolu bude vystavovati Jos. Mařatka řadu
plastik. — Jaroslav Kocián koncertuje dnen
v Ml. Boleslavi. — V Turnově koncertuje dnes
Ševčikovo kvarteto. Hráti bude Smetanův
kvartet »Z mého života«, Beethovenův Es-dur
Dvořákův F. dur. — V pátek byla otevřena
Národním domě v Olomouci výstavka sloven-
ských lidových výšivek. — »O stro
blažených«, film provedený za režie Maxe
Reinhardta, nedocílil při páteční premiéře v Ber-
líně velkého úspěchu. »Voss. Zeit.« poznamenává.
že pátečním večerem nebyl objeven ostrov blaže-
ných pro dramatický film. — Björn Björn-
son, syn slavného básníka norského, přesídlilv
těchto dnech do Berlína, kde bude režisérem fil-
mové společnosti »Literar a« pro moderní dramata
a jemnější veselohry
Antonín
Hudeček
Mařatka
Kocián
Ševčikův
Smetanův
Beethovenův
Reinhardt
Voss
Björn Björn
Hradec Králové
Boleslav
Turnov
Olomouc
Berlín
národní dům
dur Dvořákův F . dur
8
article
— Mezinárodní komise pro pořízení vzducho-
plavecké mapy v Bruselu protestovala ve včerej-
ší schůzi proti uzavírání určitých území pro avia-
tiky, která by komise, jakmile by tomu politické
poměry dovolily, ráda víděla zrušená nebo zmen-
šená a formulovala pak přání, projevená ve vče-
rejší schůzi, aby pořizena byla mapa, výstražná
znamení, a aby používáno bylo bezdrátové telegra-
lie k orientaci vzduchoplavců. Stálá kancelář ko-
mise v Bruselu má sbírati všechny pomůcky, dů-
novati. Poněvadž prý v přípise nestojí, kte-
rak něm. agrární strana pohlíží na své zá-
stupce, kteří se dotud ve Volksratu nachá-
zejí, bylo usneseno vyžádati si bližší objas-
nění a upozorniti na to, že zástupci politi-
ckých stran mají ve Volksratu soukromé veto,
takže mohou jeho činnost určovati, ovšem
musí choditi do schůzí. Jak vidět, nehodlá
Volksrat rozuměti protestu německoagrární
strany. Dále usneseno poučiti německé po-
slance o tom, že Volksrat sám své členy ne-
jmenuje, nýbrž že jsou vysíláni politickými
stranami, organisacemi atp. Stanovisko
prohlášení dra. Titty proti stranám německo-
radikální a agrární v příčině 24členného vý-
boru a organisačního statutu pro stálé shro-
máždění německých důvěrníků bylo schvále-
no a jednohlasně vysloven dru. Tittovi dík
důvěra. Velmi živě pozdraveno vydávání ko-
respondence pražského Ortsratu pod názvem
„Nationale Rundschau“ s překlady dů-
ležitých zpráv českých listů.
Volksrat
Brusel
Nationale Rundschau
9
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Nová velezráda v Uhrách.
Měli jsme již zprávu, že v brzku se bude
před debrecínským sborovým soudem konati
přelíčení s 94 ruskými sedláky ze stolice mar-
marošské, obžalovanými z velezrády a štvaní
proti uherskému státu. Velezrady a štvaní pro-
ti uherskému státu dopustili se dle obžaloby
tím, že nechtějí býti uniaty, nýbrž hlásí se
k církvi pravoslavné, k níž se hlásili i jich
předkové. Velezrádu vyčetl marmarošský vy-
šetřovací soudce z některých letáků, které
rozdával sedlákům jich duchovní rádce, pravo-
slavný mnich Kabalj u k.
Tomuto přelíčení věnoval „Budap. Tag-
blatt“ úvodní článek, v němž píše: Malorušti
sedláci jsou největší chuďasové z celých Uher.
RakouskoUhersko
Uhry
Kabalj
10
article
Hospodářsky i kulturně stojí na nejnižším
stupni v celé zemi; jsou bez pomoci vydáni
zvůli úřadů a na milost a nemilost služnéhoa
stoličního soudce. Jich učitelové a duchovní
mluví cizím jazykem, jsou jim cizí, často nepřá-
telští. Stane-li se jim bezpráví, nenajde se ni-
kdo, kdo by jim přispěl radou a pomocí. Bez
rádců a ochránců, bez jediného přítele, ma-
ličký ostrov v moři uherského obyvatelstva,
jsou Malorusové šťastni, přijde-li mezi ně ně-
kdo, kdo mluví jich jazykem, dodává jim zmu-
žilosti a slibuje lepší budoucnost. Takovým
rádcem a přítelem stal se jim mnich Kabaljuk
a není divu, že mu otevřeli svá srdce a přihlá-
sili se za členy církve pravoslavné... Na la-
vici obžalovaných patří ti orgánové uherské
vlády, kteří dopustili, aby tento malý národ
pod Karpaty sklesl tak hluboko hmotně i kul-
turně. Naše vláda i naše společnost projevuje
své sympatie různým exotickým nárůdkůma
nehnula prstem, aby svým vlastním spoluob-
čanům opatřila chléb a vzdělání. Mluví-li se
v obžalobě také o vlívu ruského rublu mezi
karpatskými Rusy, možno namítnouti, že ani
ruský car nemá tolik peněz, aby proti Uhrám
pobouřil karpatské Rusy, kdyby se jimv
Uhrách vedlo dobře.
Malorus
Rus
Karpaty
Uhry
Kabaljuk
11
article
Halíčský zmatek
12
article
Po podolských centrovcích přišli s novou
osnovou volební opravy národní demokraté
kteří navrhují pro nový sněm 234 členy, za-
chovávají zřízení kuriátní, ale v každé kuri
chtějí míti všeobecné, tajné, přímé a rovné vo-
lební právo. Malorusům příznává se tolik man-
dátů sněmovních, kolik jich mají poměrně
z Haliče na říšské radě.
Dvoudenní lvovské porady zástupců
všech tří konservativních skupin (krakovské,
podolské autonomní a centrovců), jichž úče-
lem bylo dosíci dohody o společném programu
volební opravy, nepřivedly k cíli. Krakovská
skupina má vážné námitky proti volební osno-
vě, vypracované klubem středu a různost ná-
zorů na poradách nevyrovnána. Bylo pone-
cháno místodržiteli a maršálkovi, aby se po-
kusili jiným způsobem o dohodu.
Ukrajinské „Dilo“ slibuje, že poslanci
ležité pro aviatiky, a za tímto účelem má býti
aerokluby ustavičně zpravována o všem pozoru-
hodném, aby o bezpečnost vzduchoplavců bylo
všemožně postaráno.
— Parník potopil se. Z Yarmouthu,4.
Hjna. [Reuter.) Parník „Gardenia“ potopil se dnes
depoledne, sraziv se v mlze s londýnským parní-
kem „Cornwood“. 4 muži posádky „Gardenie byli
zachráněni, 18 mužů se pohřešuje.
Vzrušující případ v soudní síní vídeňské. z
Vídně, 4. října. U okresního soudu v Neubau
ve Vídni udál se dnes vzrušující případ. K soudu
dostavil se jako žalovaný obuvnický mistr Alois
Hradil, který z nenadání přistoupil k zástupci ža-
lující strany dru. Ed. Aronovi, advokátu ve Víd-
ni a vypálil na něj 4 rány z browningu. Na ště-
stí advokát nebyl raněn. Hradil byl zatčen
Zákopnická akademie v Halnburku. Z Vid-
ně, 4. října. (K. k.) Dnes otevřena v Hainburku
zákopnická akademic, je částí technické vojenské
akademie v Medliku, která jí věnovala kovové po-
prsí prnovníkovo.
Hradil
Aron
Halič
Vídeň
Reuter
13
article
Cholera. Z Pešti. 4. října. (K. k. uh.) z
venkova hššeno dalších 16 onemocnění cholerou
— Tekuté padium. Jeho konkurent? Londýn-
ská akademie věd obdržela od ústavu pro výzkum
radia, založeného sírem Arnoštem Casselem, zprá-
vu, že zdařilo se použitím tekutého vzduchu upou-
tati radiovou emanaci, plniti do lahviček a za
účelem léčebným pohodlně rozesílati. Tím bude
nejen umožněno rozšíření léčení radiem, ale také
zlevněno. Arciť teprve praxe ukáže, v jaké míře
vyrovnají se účinky takto poutané emanace účin-
kům přímého vyzařování. Proces onen byl již po
několik let znám; zakládá se na tom, že radium
nejen jeví vyzařování, ale i schopnost vysílati ply-
ny, emunaci, a jich zachycování tekutým vzdu-
chem objevil již před lety Angličan Rumsay. Vý-
znam anglické zprávy tudíž záleží v okolnosti, že
jmenovaný ústav proces tento zdokonalil a využil
Cassel
Angličan
Rumsay
Pešť
Londýn
ská akademie věda
ústav pro výzkum rádio
14
article
prakticky ke klinickým účelům. Současně přiná-
šejí však „Hamburger Nachrichten“ zprávy z Pe-
trohradu, že v Namanganském pohoří v území
ferghanském nalezen byl neznámý nerost, jehož
podivuhodné účinky daleko ještě překonávají
vlastnosti radia. Jeden z potulných rudokopů na-
lezl prý malé množství neznámého kovu barvy špi-
navě hnědé, vynikajícího neobyčejnou váhou. Část
vzal s sebou do Moskvy a zaslal ku prohlídce do
chemické laboratoře. Pokusy s novým kovem tam
podniknuté, překvapily prý nejvyšší měrou. Ve
styku s kyselinou šířil prý neobyčejnou zimu, takže
skleněná nádoba, v níž se tak stalo, okamžitě roz-
praskala a se rozpadla, a stejně i nádoby kame-
ninové, kamenné a železné. Také žula prý se
— podrobena podobné zkoušce — rozpadla
prach, bez jakéhokoliv vyvijení plynu nebo vý-
buchu. Ponořil-li se nerost do nádoby s látkou
zásaditou, ztratil ihned 20% na váze. Chemikové
odebrali se k nálezišti onoho kovu do Ferghany
a zdařilo se jim získati větší množství tajemného
Moskva
15
article
ukrajinští na říšské radě budou dbáti přede-
vším, aby se ze státní podpory, slíbené halič-
ským rolníkům, dostalo příslušného podílu Ma-
lorusům. Při nejbližší příležitosti rozvinou
pak zase otázku maloruské universi-
ty. Příležitost ta se jim naskytne, až přijde
na řadu jednání o polské hornické akademii,
která má býti zřízena v Krakově. Má-li prý
vláda peníze na novou vysokou školu polskou,
musí nalézti peníze na universitu maloruskou.
Nástupce patriarchy Bogdanoviče.
Mrtvola v Gastýně zmizelého patriarchy
Lukiána Bogdanoviče nebyla sice dosud nale-
zena, ale otázka jeho nástupce jest už na jed-
nacím pořadu. Mezi Srby uvádí se mezi kan-
didáty na patriarší prestol na prvém místě bi-
skup pakracský Miron Nikolič. Ale v Pešti
hned proti jeho kandidatuře protestovali, po-
něvadž prý neumí maďarsky. Jako pa-
triarcha by prý maďarštiny nepotřeboval, ale
má uměti maďarsky proto, poněvadž jako pa-
triarcha je také členem magnatské sněmovny
jejíž jednacím jazykem je maďarština. „Po-
kret“ správně na to namitá, že členy magnát-
ské sněmovny jsou také katoličtí bískupové
z Chorvatska a žádný z nich maďarsky neumi
Co platí pro katolické biskupy, musí býti také
právem pravoslavného patriarchy, jehož sídlo
Karlovce leží také na půdě království chor-
vatského.
Bogdanovič
Srba
Miron Nikolič
Ma
Krakov
Pešť
Chorvatsko
17
article
Zavření ruské vyšší dívčí školy na Cetyni
Zavření ruské vyšší dívčí školy na Cetyni
Ruské časopisectvo věnuje zaslouženou
pozornost tomu, že na Cetyni zavřena byla
ruská vyšší dívčí škola, založená cařic
Marií, manželkou Alexandra II., z ruských
peněz vydržovaná a ruskými dámami řízená.
Účelem ústavu bylo opatřiti dcerám zna-
menitějších a zámožnějších rodů vyšší vzdě-
lání. Ústav měl formu pensionátu, chovanky
v něm byly uniformovány a internovány
Ředitelkou byla paní Sofia Petrovna Mer-
tvago, jež si oň získala velkých zásluh
Účelem ústavu ovšem nebylo porušťovat
nýbrž pečovat o to, aby ruský jazyk byl
vzdělaným třídám na Černé Hoře blízkým,
což by býti mělo u všech slovanských národů
Ruský ženský ústav na Cetyni proslul da-
leko po jižních slovanských zemích. Do něho
přicházely chovanky z Boky Kotorské, Dal-
macie, Hercegoviny, Bosny, ano až z Kráň-
ska. Zavřením tohoto ústavu Černá Hora
přichází o silný, abychom tak řekli, magnet,
který k ní přitahoval Srby západních zemí
Balkánského poloostrova, a částečně i ne-
Srby.
Právem píše p. Mamontov v »Golosu
Moskvy«: Zavřena jediná v těch krajích žen-
ská střední škola, kde srbské dívky vzdělá-
vány byly na zásadách rodné víry pravo-
slavné, všeslovanské vzájemnosti a lásky
k veliké slovanské imperii. Zavřena štěpnice
ženské osvěty, jež déle 40 let vnášelav
množství jihoslovanských rodin ruskou kul-
turu a udržovala duchovný svazek mezi
mladšími bratry a jich ochranitelem Ru-
skem.
Marie
Sofie Petrovna
Srba
Hercegovina
Bosna
Černá Hora
Moskva
Kráň
18
article
Jaká byla příčina zavření tak důležité
školy, o něž představitelé Rakouska podle
slov p. Mamontova nepřestávali žádati
Petrohradě i na Cetyni? Pan M. odpovídá,
že je to následek ruské zahraničné politiky,
jež se Černé Hory odříká. Poprvé se jí od-
řekla v otázce skaderské na prvé rakouské
požádání. Dovídáme se tu, že Rusko ještě
před nějakými čtyřmi lety bylo srozuměno
s tím, aby se Skadar při vhodné příležitosti
dostal Černé Hoře. Rusko dalo ve Skadru
zbudovati velkolepý chrám sv. Alexandra
Nevského, jenž byl dokončen nedlouho před
loňskou válkou. Tento chrám, vypravený ne-
poměrně bohatčeji, než ruský chrám v Nikšiči,
byl předurčen k tomu, aby byl kathedrálou
budoucího sídelního města Černé Hory. Ale
za nedlouho se ruská diplomacie rozmyslila
Mamontův
Nevský
Rakousko
Petrohrad
Rusko
Skadar
Nikšič
Černá Hora
19
article
nerostu, s nímž nyní konají další studie. Při nich
bylo objeveno, že látka má bohaté účinky léčivé.
avšak pokusy v tomto směru musí býti konány
velmi opatrně, poněvadž jsou při podivuhodných
vlastnostech jejich velmi nebezpečny. A všecky
hmoty, jež octnou se s ní ve styku, ztrácejí dle
těchto nových pokusů na váze. Ruské vědecké
kruhy prý očekávají od nového objevu ještě da-
leko větších překvapení a výsledků, než jaké je-
vily se po objevení radia. Ferghana, kde nový kov
byl nalezen, leží v ruské střední Asii a proslula
jako naleziště rudy uranové, ale nově objevený
kov prý není v žádné souvislosti s radiem. Na
zprávě, která koluje právě říšskoněmeckými listy,
je však nápadno, že nejsou uvedena žádná jména
a žádná přesnější data, proto třeba ji přijatis
opatrností.
— Moskevšti futuristé. Moskevským futuri-
stům třeba přiznat, že mají občanskou odvahu ne-
jen vymýšlet bláznivé návrhy, leč také je pro-
vádět. Vůdce moskevských futuristů. Michail La-
rionov, jak známo, rozhodl se chodit s pomalova-
nou tváří. Dosud sice podobným způsobem se zdo-
bili jen takoví „passéisti“, jako divoši Tichého
okeánu, ale konečně proč by si to nemohli do-
voliti také hlasatelé umění zitřka. Minulou neděli
shromáždili se moskevští futuristé ve svém hnízdě.
v „Uměleckém saloně“, kde futuristka Gončarova
umělou rukou pestře pomalovala tváře pánů La-
rionova a ještě dvou stoupenců. Převládala barva
žlutá a zelená, mezi nimi jevily se červenéa
modré čáry, kruhy, ba i čtverce. Takto tetovani
futuristé sedli si na automobil a zajeli na Kuzně-
cký most, kde právě byla živá promenáda. Na
futurista
Michail Le
Gončarův
Asie
Ferghan
20
article
Kuzněckém mostě, který jinak s mostem má tolik
společného jako pražský Můstek, futuristé se pro-
šii za živě pozornosti procházejícího se obecen-
stva a policie, která v prvé chvíli nevěděla, má-li
záhadné lidské zjevy dopraviti do blázince či
počkati, až se tam sami odpraví. Když však obe-
censtvo futuristy zřejmě nebralo vážně, uražení
umělci zítřka sedli zase na automobil a odjeli do
kavárny Filippova na Tverské, v naději, že tam
najdou vděčnější obdivovatele. Ale i zde se zkla-
mali. „Švejear u dveří je sice vpustil dovnitř, ale
hosté je vítali jen upřímným smíchem. Jeden ze
smělejších hostů dovolil si dokonce t. zv. ševcov-
ský vtip a doporučoval jim, aby pili „nápoj bu-
doucnosti“, rozředěné leštidlo. Jiný jim navrhoval,
aby doplnili svou tvářnost ještě nosními kroužky.
To tak dopálilo futuristy, že opustili nevlídnou
kavárnu a vrátili se do „Uměleckého salonu“ na
Velké Dmitrovce. Tam se uradili, že se tak lehko
nepoddají, že příště uspořádají ještě větší průvo
pomalovaných a že si zpestří nejen tváře, nýbrž
i vlasy, krk a uši. Zejměna uším měli by dodati
náležité representativnosti! Kdy pak se dočkůme
u nás jejích následovníků? škoda, že tato hloupos
začala na východě, ze západu byla by vzácnějši
jinak a ustoupila politickému abortu ra-
kousko-uherské diplomacie. Pan M. vyslovuje
domněnku, že v tomto obratu vězí přičina
zavření ústavu. Ale čím byl způsoben ten
obrat? Na tu otázku dosud není odpovědi.
»Novoje Vremja« praví, že ústav dlouho
zavřen nezůstane, že se Rusko o to posta-
rati musí.
Filippův
Rusko
Novoj Vremja
21
article
Ruská censura a parlamentní řečí.
Ruská censura si nemůže zvyknout na svobo-
du řečí poslanců v dumě. Člen hosudarstvenné du-
my za vilenskou gubernii Henryk Swiecicki. Polák,
je soudně stihán pro uveřejnění brožury, v níž jsou
obsažena doslovná znění řečí, proslovených při
jarní debatě o rozpočtu ministerstva vnitra členy
Polského kola, Lempickým, P. Maciejewiczema
Swiecickým. Řeči tyto nevzbudily žádných pozná-
mek se strany dumského předsednictví a byly čá-
stečně již před tím v novinách uveřejněny.
Brožura byla zabavena v letě, kdy poslanec
Swiecicki dlel za hranicí. Na telegrafický protest
dostal od vlády písemnou odpověď, až když s
vrátil do Petrohradu. Předseda ministerské rady
Kokovcov sděluje s ním, že jeho brožura byla kon-
fiskována na základě paragrafu trestního zákon-
níka, který jedná „o rozšiřování tiskem vědomě
lživých zpráv o činnosti vládních institucí a úřad-
ních osob.“ Když posl. Swiecicki poukázal státní-
mu zástupci na to, že v daném případě nemůže být
řeči o rozšiřování vědomě lživých zpráv, dostal od-
pověď, že brožura byla konfiskována proto, že j
v ní uveřejněna jen část řečí, proslovených při ro-
kování o rozpočtu ministerstva vnitra.
Swiecický
Polák
Petrohrad
Kokovcov
22
article
V případu posl. Swiecického poprvé soudně j
stíhán poslanec pro „vědomě lživé zprávy“, sděle-
né v dumské řeči. Je to nový způsob vládního bo-
je proti dumě. Ruská vláda chce zavést takovou
praxi, aby poslanci byli trestně zodpovědní za sv
parlamentní řeči i tehdy, když řeči pronášejí.
i tehdy, když je tiskem rozšiřují. Prvý případ udál
se v záležitosti Kuznecova-Gololobova, kdy po-
slanec byl pohnán k soudní zodpovědnosti za to
že nařkl posl. Gololobova z intelektuální účasti na
vraždě pokrokového poslance jekaterinoslavské
gubernie, druhý případ, zodpovědnost za rozšiřo-
vání dumských řečí tiskem, byl by případ Swieci-
ckého.
Spojení Visly s Dněprem.
Expedice ruských inženýrů zahájila práce k
určení směru průplavu, který má spojiti Vislu a
Dněprem. Bude zřízen celý system průplavového
spojení těchto velkých řek ruských: Dněpru, Oky
Kamy. Tobolu a Jeniseje. Tento system bude pal
spojen s němockým mezi Odrou, Labem a Rýnem
Mezi Varšavou a Brestem budou zřízeny vodní ko-
mory. Dístance tato vypočtena na denní plavení
6 milionů pudů nákladu. Přístavy budou v Pinsku
Brestě a Varšavě. Náklad na celý průplav rozpo-
čten na 80 mi. rublů i se zemními pracemi.
Rusko a ruští Rumuni.
Rumun
Visla
Dněpr
Kama
Tobol
Jenisej
Odra
Labe
Rýn
Varšava
Brest
Pinsk
Rusko
23
article
Rumuni až do konce let padesátých min. stol
užívali církevního jazyka staroslovanského. Tehdu
jazyk staroslovanský zaměnili svým jazykem ná-
rodním v Rumunsku, Sedmihradech a Uhrách. Ale
v Rusku zůstalo při starém až do našich dní. Roz-
hodnutím cara Mikuláše II. zavádí se nyní rumun-
ská bohoslužba v Bessarabii. O dojmu, jaký tento
čin carův učinil jak v Bessarabii, tak v Řumun-
sku, píše v „Petrohradských Vědomostech“ N. Dur-
novo, jenž byl přítomen v Kyšiněvě prvé rumun-
ské bohoslužbě, již sloužil biskup Gabriel Čupur
že chrám byl přeplněn věřícím lidem, jenž plakal
radostí, když slyšel od oltáře zvuky svého rodného
jazyka. Tato radost mezi Rumeny je právě tak ve-
liká, jako jejich rozhořčení nad tím, že Maďaři jin
kazí pravoslavnou církev, zřizujíce v Uhrách uniat-
ské maďanské biskupství, do něhož budou ovečky
násilím sháněti nebo kupovati, pokud se dají, o
pravoslavných uherských Rumunů, Srbů a Rusů
Z ruské domácí politiky.
Kokovcov tedy ještě se nechystá k odchodu
Tak znějí skoro souhlasně zprávy různých ruských
časopisů. Politická fysiognomie nástupce Stoly-
pinova není tak vypuklá, že by nahoře narážela na
nějaké antipatie a v celku možno říci, že i různí
představitelé společnosti ruské jsou ochotni ra-
ději vybrat menší zlo v osobě prvního ministra Ko-
kovcova, než aby toto místo zaujal někdo druhý
který by mohl býti jen horší. Nespokojenost s Ko-
kovcovem šíří se totiž hlavně ve zpátečnickýc
kruzích, kterým se zdá, že Kokovcov není dosti
úslužný k jich přáním a kteří vždy mají v zásobě
nějakého nápadníka na ministerské křeslo.
Rumun
Mikuláš
Duranova
Čupur
Rumen
Maďar
Srba
Rus
ko
Kokovcov
Rumunsko
Sedmihrady
Uhry
Rusko
Bessarabie
Řumun
ko
24
article
Od kyjevských oslav při odhalení pomník
Stolypinova čekali vyjasnění politické situace, mlu-
vílo se o sblížení okťabristů a nacionalistů, mlu-
vilo se o urovnání sporu ministerského kabinetu
s dumou, ale nesplnilo se nic.
Charakteristické pro poměr vlády k duměje
to, že předsedu dumy Rodzjanka na nádražt
kyjevském nepřivítal žádný úřadní zástupce, že
mu nebyl dán k disposici ani zvláštní vagon, ač-
koli tato pozornost byla projevena k náčelníku
žandarmského oddělení.
Rodzjanko, který velmi statečně hájí vážnos
zákonodárného sboru, jemuž předsedá, chtěl se
za tuto úřadní nevšímavost pomstíti tím, že od-
mital jít na slavnostní oběd ke gubernátorovi Su-
kovkinu pod záminkou, že není s ním osobně
znám. Nacionalisté však sdělili tyto námitky
Rodzjankovy Sukovkinovi, načež gubernátor učiní
Rodzjankovi návštěvu, takže Rodzjanko již se ne-
mohl vymlouvati a na oběd šel.
Předseda Rodzjanko pokoušel se také o doho-
du s kabinetem, aby zanechali bovkotu dumy,
loučil se s Kokovcovem slovy: „Na shledanouv
dumě!“. Ale Kokovcov pochopil, kam Rodzjank
míří, a hned odpověděl, že se asi v dumě neuvidí
protože v té době odjede na dovolenou. Rodzjanke
v dalším hovoru zmínil se o své audienci u car
z níž si odnesl dojem, že car neschvaluje minister-
ský bovkot. Ale Kokovcov mu odpověděl, že po
jeho slyšení byl u cara a že mu nebyla projevena
nespokojenost. Rodzjanko jako pokání dumy na-
bízel, že v zahajovací řeči se zminí s politováním
o příhodě, která ministerstvo pohnula k boykotu
dumy, ale Kokovcov nebyl náchylný k žádné do-
hodě a tak se prozatím rozešli s nepořízenou.
Stolypinův
Rodzjanko
Rodzjankův
25
article
Welíská otázka
26
article
Německá spolková rada konala po letní pře-
stávce v pátek opět první schůzi, a všeobecně se
očekávalo, že se bude již v této schůzi zabývati
otázskou nastoupení prince Arnošta Augusta Čum-
berlandského na trůn brunšvický, ale nestalo se
tak, a z toho se soudí, že vyjednávání, jež se
této věci konají, nevedla dosud ke konečnému vý-
sledku. Tísk zabývá se stále známým listem prin-
ce Arnošta Augusta říšskému kancléři ze dne z0.
dubna, v němž slíbil před svým sňatkem s dcerou
císaře Víléma, že nebude nic činiti a nic podpo-
rovati, co by směřovalo k tomu, aby nynější drža-
va Praska byla změněna. V tom ovšem není vý-
slovné zřeknutí se nároků na trůn hannoverský
ale pruská vláda pokládala to za prakticky do-
statečné, aby byla změněna usnesení spolkové ra-
dy z r. 1885 a 1907, dle nichž neměl býti žádný
člen rodu Cumberlandského připuštěn na trůn
brunšvický, nevzdá-li se nároků na Hannoversko.
připojené r. 1866 k Prusku.
Avšak neustávající agilace welíské strany
Hannoversku, která tvrdí, že princův dopis není
žádnou resignací a naznačuje ve svých projevech
že vévoda Cumberlandský úplně sdílí její stano-
visko, způsobila, že většina německých listů nyn
prohlašuje, že spolková rada nemůže prince Ar-
nošta Augusta připustiti na trůn brunšvický, po-
kud se ve vší formě nezřekne nároků na Hanno-
versko. K tomu přistupuje, že z okolí vévody Cum-
berlandského nebylo vydáno žádné prohlášení
proti tvrzení hannoverské welfské strany, i zdá se
skutečně, že vévoda pokládá svolení ke sňatku
svého syna s deerou císaře Viléma i souhlas s jeho
listem, v němž se vzdává jen činnosti k uplatněn
svých nároků, za poslední krok, který mu dovo-
luje jeho hrdost.
Ústřední výbor organísací svobodo-
myslné mládeže a Studentská organisace
nár. strany svobodomyslné
pořádají
Arnošt
Augusta
Čo
Cumberlandský
Ara
Cum
Vilém
Prusko
spolkový rada
organísace svoboda
27
title
IV. sjezd svobodomyslné mládeže
28
article
v Plzni
ve dnech 25. a 26. října 1913.
Program sjezdu:
V sobotu dne 25. října 1913 o 8. hod. večer
v Měšťanské besedě plzeňské
veřejná schůze
za protektorátu sl. městské rady plzeňské, na ní
promluví o otázkách politických posl. dr. K are
Kramář, o kulturní práci mládeže poslane
dr. F. Lukavský a o politických tendencích
svobodomyslné mládeže Rudolf Procház ka.
V neděli dne 26. října 1913 o 9. hod. rann
v Měšťanské besedě:
Pracovní jednání.
Referáty: 1. Dr. Vladimír Slavík: Náš po-
měr ke státu. 2. Vladimír Frumar: Sociální
reforma. Debata.
O 5. hod. odpol. v Měšťanské besedě:
Zemská konference delegátů organi-
sací svobodomyslné mládeže.
O 8. hod. večerní tamtéž:
Přátelský večer.
Přihlášky ke sjezdu přijímá do 15. řijna t. r, Ústřední
výbor organísací svobodomyslné mládeže v Praze-II., Ma
rianská ul. 3.
Praktické pokyny: Z Prahy budou uspořádány tři vý-
pravy: 1. V sobotu o 1. hod. odpol. rychlikem, 2. v so-
botu o 6. hod. 5 min. večer rychlíkem, 3. v neděli o6.
hod. 10 min. ráno osobním vlakem.
Zpáteční cesta do Prahy buď v neděli o 10. hodlně
82 min. večer rychlíkem, nebo v pondělí o 10. hod. 19 m
ráno osobním vlakem
Jízdné z Prahy snížené na polovinu: rychlíkem (jedna
cesta) K 2.75, osobním vlakem Gjedna cesta) K 2.10; spo-
lečné noclehy zdarma
doktor
F Lukavský
Procház
Slavík
Frumar
Plzeň
Praha
Ma
II
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kníže Karel Schwarzenberg mrtev. Ze
zámku Orlíku došla včera k večeru do Prahy
zpráva, že kníže Karel Schwarzenberg.
šéf druhé linie schwarzenberské, zemřel tam
před polednem, podlehnuv úrazu na noze, pří
honbě ho stihnuvším. Zpráva o neočekávaném
jeho skonu v Praze všeobecně překvapila, po-
něvadž kn. Karel Schwarzenberg při svých
54 letech byl mužem fysicky svěžím a jeho
fysická bytost opravňovala k domněnce, že
dožije se stáří svého otce r. 1904 zemřelého.
V knížeti Karlu Schwarzenbergovi zemřela vý-
razná politická osobnost česká a rakouská.
Zesnulý byl přesvědčení klerikálního, politicky
byl nositelem tradic konservativní šlechtyv
Čechách a prodělal všechny fáse nejnovějšího
jejího vývoje od státoprávnictví až k výroku.
že ústava se vžila. Celým svým politickým
životem lpěl na tradicích klerikálně konserva-
tivních a byl jistě přesvědčen o správnost
svého protireformačního stanoviska, když
výřkl ve sněmu král. Českého při debatěo
Husově desce na Museu král. Českého pověst-
ná slova, že Husité byli bandou lupičů a žhářů.
Bohužel, že skoro celá konservativní šlechta
česká je v názoru na české dějiny a jejich
smysl vychována v tradicích protireformačních.
Schwarzenberg
Husův
Orlík
Praha
Čechy
30
article
Ve smyslu tradic svého otce, autora okřídle-
ných slov „... až do těch hrdel a statků!“ byl
upřímným státoprávníkem, a tomuto svému
přesvědčení dal často výraz jako poslanec n
sněmu českém i na radě říšské, kdež byl čítán
k nejobávanějším odpůrcům tak zv. ústavá-
ckého liberalismu. V záporu vůči tomuto směru
politickému šel dále než velká část konserva-
tivního velkostatku s nebožtíkem kn. Lob ko-
vicem v čele a potíral již r. 1895 kompromis.
k volbám ve velkostatkářské kurii sněmu král
Českého s ústavověrným velkostatkem vládou
navrhovaný. V panské sněmovně náležel vedle
kn. Thuna k vůdcům pravice a velmi často za-
sáhl do jednání. Tak zejména svou řečí proti
zavedení všeobecného práva hlasovacího do
poslanecké sněmovny, která vyvolala tehda
velikou odezvu v demokraticky smýšlejících
vrstvách v celé říši. Poslední jeho politické vy-
stoupení bylo — nemýlíme-li se — letos v dele-
gacích, kde mluvil o jihoslovanském problému.
I v této řeči zrcadlily se jeho ultrakonserva-
tivní názory, na něž vývoj neměl pražádných
zúrodňujících vlivů. V kruzích aristokratických
v Čechách i v Rakousku zesnulý zaujímal vy-
nikající místo. — Kníže Karel Schwarzenberg
narodil se r. 1859 na zámku čimelickém, studo-
val česky gymnasium a universitu v Praze.
načež po krátké politické službě věnoval se
správě svých statků a politice. Byl dvakráte
ženat; poprvé s hr. Marií Kinskou, po druhé
s hr. Idou Hoyosovou. Z prvního manželství
zanechává syna, prince Karla, z druhého syn
a tři dcery. Jak se nám z Orliku sděluje, byl
k mrtvému povolán z Prahy dvorní rada prof.
dr. Hlava, aby balsamoval jeho mrtvolu.
Thun
Schwarzenberg
Kinská
Hoyosová
Karel
profesor
Čechy
Rakousko
Praha
poslanecký sněmovna
31
article
Pohřeb koná se na Orlíku ve čtvrtek.
— Pro dohodu českoněmeckou. President
pražské obchodní komory p. Václav Něme
obdržel tento dopis: ... „Spolek obchodních
cestujících říše Rakousko-Uherské působí již
delší dobu k tomu, aby docílen byl smír a ná-
rodnostní vyrovnání česko-německé a proto
pozdravil s největším uspokojením
a radostí obsah řeči Vaší, v posledním sezení
Obchodní a živnostenské komory pražské dne
30. září t. r. pronesené. Zásady, Vámi nazna-
čené, mohou vésti k rozřešení sporu, trvaji-
cího ke škodě nás všech, a shodují se s oněmi
zásadami, jichž šetříme v odbočkách svých
zemích českých a doporučujeme odborným
svým skupinám nejhorlivější činnost k docí-
lení shody na podkladě zásad těchto. Prohlá-
šení Vaše, že Obchodní a živnostenská ko-
mora pražská ze všech sil podporovati chce
akci, ohlašovanou ke konečnému dosažení
shody a míru touženého, naplňuje nás nejvře-
lejším díkem a poskytuje nám plnou naději.
že se dílo to touto mocnou podporou prová-
zené najisto podaří. Doufáme, že touha, aby
nebyly oslyšány při jednání dorozumívacím
hlasy mužů z praktických povolání vyšlých.
najde svého splnění. Říšský spolek obchodníc
cestujících ve Vídni, 3. října 1913. President
Al. Epstein, ředitel W. Körn. — Předsta-
venstvo Zemské jednoty spole-
čenstev řezníků a uzenářů s če-
skou řečí jednací v král. Českém
v Praze obrátilo se na členy výboru s dota-
zem, jaké stanovisko má zaujmouti v záleži-
Václav Nout
Vaš
Al
Epstein
W Körn
Orlík
Vídeň
Předsta
Praha
obchodní komora
živnostenský komora