ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 71378040-8f19-11dd-b34b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 13, person 17
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze. v neděli 5. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 273.
4 article
rannt a večerní listy předplácí ae v Praze v admainistract na mésle sK — na čtvrt leta * dvojí denáškon na měste 1ke na čevrt ieta ve sliálkách: , K so na měsle Poston- a město a rí. ke * dvojí sásilko na měsl na drvrt ista
Praha
6 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20. s přílohou pro venkov o 24 stranách
Praha
7 article Revise.
Revise. V proudění politických názorů naši veřejnosti poslední dobou pozorovati lze jisté vyjasnění. Otázky politické taktiky pro nejbližší dobu probírají se s větší dů- kladností, hesla jsou zkoumána, pokud ma- jí skutečnou cenu, a vědomí vážnosti si- tuace, ve které se česká věc nalézá, ne- popíratelně vykonává na mysli onen ukli- dňující účin, ve kterém je už lépe možna věcná diskuse a taktická rozhodnutí, scho- pná také opravdu vésti k tomu, čeho se jimi dosící zamýšlí.
8 article
Takové vyjasnění dojista nastalo v otázce, má-li se o úpravě poměrů v Če- chách jednati s vládou touto, či teprve až některou snad hned po ní, snad ještě poz- ději následující. Ve většině českých stran nabylo vrchu mínění, že by nebylo správ- no jednání s touto vládou zásadně odmí- tati. My byli od počátku toho názoru, že nelze politiku dělati tak, abychom nejed- nali s vládou, která je na základě ústavy jmenována, aby spravovala veřejné záleži- tosti, a zdálo se nám, že by klásti takovou podmínku nebylo politické u těch, kdo opravdu vážně o dohodu se chtějí pokusiti Němci se konečně také nedávají vésti hla- sy, které jako podmínku účasti na vyjed- návání žádají zase, aby napřed byl z Pra- hy odvolán kníže Thun, poněvadž asi ro- vněž soudí, že by nebylo politické a účel- né, klásti podobnou podmínku vůči muži. který se těší důvěře panovníka a vlády vykonává tedy úřad svůj na podkladě ú- stavním. Odvolávají-li se už naše radikál- ní strany tolik na ústavu, nezbývá jim pře- ce než i po této stránce ji poněkud re- spektovati. Politicky ovšem nutno vždy uvážiti svou sílu, stačí-li na to, aby dove- dla hned předem takovou formální pod- mínku celého jednání vynutit. Je proto zcela přirozeno, že agrární strana, o níž šířeno radikálními listy, že ve své většině stojí vůči jednání s vládou na stanovisku radikálů, pokládá za vhodné i za nynější vlády o úpravě poměrů v Čechách jednati a že tedy všecky tyto informace z radi- kálních kruhů ukázaly se nesprávnými
Němec Thun Čechy
9 article
Ostatně samy radikální strany postupova- lv nedůsledně: předložile vládě prostřed- nictvím místodržitele kn. Thuna návrhy jak by se krise v Čechách měla rozřešiti a nemohou se tedy vzhledem k tomu vy- hnouti nutnosti, aby o uskutečnění to- hoto programu, po případě o změnách. které se na něm provedou, s vládou jed- naly. Jestliže to ale nechtěly a nechtějí. pak buď takové návrhy neměly dělati. anebo nyní alespoň nemají prohlašovati za škůdce české věci ty, kdo se o usku- tečnění těchto návrhů starají. Národní so- ciálové ovšem, kteří nedovedou o politi- ckých věcech diskutovati jinak nežli že povolí své přirozenosti a dají se do útoků na jednotlivé osoby, tvrdí, že agrárníci či- ní svá rozhodnutí pod Kramářovým kara- báčem. Zázračný tento bič dosáhne opra- vdu daleko: z Barbo, odkud dr. Kramář se dosud nevzdálil, do Čech, kam je odtud ry- chlíkem asi tři dny cesty... Politická po- věrečnost nár. sociálního orgánu vskutku oyčejná! O poslancích strany agrár- ní ovšem ze společných porad v perma- nentní komisi bývalého Svazu sněmovních poslanců každý si mohl odnésti mínění, že nepotřebují žádného karabáče ani dra Kramáře, ani Mladočechů, aby si o situac mohli utvořiti náležitý soud.
Kramář Čechy
10 article
Ještě jedno heslo české politiky těchto dnech ustupuje před vyjasněním. které v naší veřejnosti vzrůstá: je to he- slo „bez českého sněmu žádná říšská ra- da“. Není už přece jen chuti bořiti i tu druhou tribunu, zbývající k uplatnění če- ského stanoviska, a ponechávati všechen vliv na státní záležitosti v rukou t. zv. státních stran, mezi nimiž potom tak sil- né postavení mají Němci. Heslo toto jev české veřejnosti odstraněno a pohřbeno. Není více přesvědčení o jeho účinnosti,a proti němu čelí také ony vážné, ač leckde také nodceňované projevy, vyšlé z ob- chodních a živnostenských kruhů obou ná- rodů, které ukazují k tomu, že království České národnostními zápasy i hospodář- sky těžce trpí, a že politická moc v Ra- kousku přechází na zástupce zemí, které jsou hospodářsky nevyvinuté, poněvadž oba nejpokročilejší národové říše nedove- dou se v Čechách shodnouti na vyrovnání a společném postupu. Na základě těchto úvah přirozeně i strana agrární musí míti pro vyrovnání v Čechách i zvláštní důvo- dy hospodářské, jak to projev posl. Udr- žala dokládá.
Němec Čechy
11 article
Zajímavo je ovšem při tom ještě jed- no: že totiž se objevují návrhy, z nichž vy- plývá, jakoby politické strany a politikové nebyli dostatečně oprávněni k rozřešen otázky tak velkého dosahu, jako je národ- nostní dohoda. Viděli jsme, že projevy ty- to zahájil posl. Klofáč, jenž chtěl do porad přibrati řadu neaktivních politiků, viděli jsme, že zvláštního zastoupení domáhají se při nich obchodní komory, a konečně ob- jevil se návrh dra. Friedjunga, jenž chtěl vyrovnání vůbec z rukou politiků přené- stí do rukou pražských universit. Nad tou- to stránkou všech těchto projevů museji se všecky politické strany bez rozdílu vel- mi zamysliti. Když ani poslanec, kterýv Čechách vydupal celou politickou stranu, nevěří, že by české strany samy dovedly splniti povinnost, kterou jim český národ ukládá, je pro ně pro všecky na čase, aby začaly uvažovat, mají-li se k této skepsi přidat, anebo přec jenom přímo a bez báz- ně jednat. Zdá se, že veřejnost je už syta hry, která dovoluje některým politikům a stranám míti jiné názory v soukromí a jiné před voliči. To je diskreditování politických stran, jež je nutí vážně přemýšleti o tom, mohou a smějí-li na dosavadní cestě nedo- statečné upřímnosti pokračovat dál. Jenom mužná odvaha říci svoje přesvědčení a po- ctivě za ním před veřejností, když je snad nepopulární, státi, dovede osvoboditi če- skou politiku z neblahého tlaku přetvářky a agitace, který na ní lpí.
Klofáč Friedjung Čechy
12 article Výkřik českého učitelstva.
Výkřik českého učitelstva. Proklamace českého učitelstva, uveřejně ná v těchto dnech v čele všech organisačních časopisů učitelských, je pravou sens ač- ností, ač nechceme říci nečekanou; ne- boť již v nedělní školské rubrice mohli jsme na základě přesně získaných informací kon- statovati, že krise v učitelstvu dostupuje oné meze, kde neuvažuje se již o hodnotě a opráv- něnosti prostředků, kde vybočuje se bez- ohledně z reservy a uplatňuje se jediný zřetel: k uhájení vlastní existence i své rodiny. Pro- klamace učitelstva českého potvrdila naši zprávu. Z učitelstva všech kategorii organisoval se výkonný komitét, který právě vydal heslo k obranné akci, je sice není stávkou ani pasivní resistencí, ale důsledkem proletářské devisy: jaký plat. taká prácel Heslo toto, povážlivé a v důsledcích svých pro lidovou osvětu velmi nebezpečné jest vydáno a v učitelské obci přijato jake projev krajní netrpělivosti a žalostného skla- mání. Je ohlášením prudší taktiky a důrazem že učitelé odhodláni jsou opustiti dosavadn zcela legální cesty a sahají po prostřed- cích nejostřejších.
13 article
Nechceme pod silným dojmem prokla- mace uvažovati o správnosti ohlášeného kro- ku, ale nemůžeme neuznati, že vleklá, neví- daná materiální krise učitelská, zaviněná ur- putností a nesvědomitosti německých obstruk- čníků, dostoupila vrchole, ba divíme se tuh ukázněnosti pevně sevřených řad učitelských organisací, která dovedla až do této chvile p pět let stálého odkladu zachovati klid a uti- šiti zoufalé hlasy strádajícího učitelstva. Vždyť právě na učitelstvo nejtíže ze všech stavů dolehla zemská krise. A přece učitelstvo, výhradně odkázané na zákonodár- ství zemské, prožívalo celkem dost trpělivě křížovou cestu vleklé úpravy platů a podřizo- valo se odevzdaně národní kázni, doku vůbec svítila mu posledni ještě ji- skra naděje, že k dělnosti sněmu dojde.
14 article
Práce permanentní školské a finanční ko- mise, při nichž velmi vydatným způsoben účastnili se právě poslancové naší strany. dlouho živily v učitelstvu naději, že přece po- moc přijde. A i tehdy, kdy radikální živlové nic se na osud učitelstva neohlížející, rozbil základy mostu, po němž mělo se přejíti k děl- nému sněmu a tím k sanaci učitelstv a kdy projektováno bylo zřízení komise země- panské, která by měla volné ruce, určitý zá- vazek k učitelstvu a zároveň disponovala pro- středky, stačícími aspoň na částečné upoko- jení učitelstva — i tehdáž ještě svítila učitel- stvu naděje, že mu bude pomoženo rychle byť ne zcela. Když pak i tato slibná naděje zmařena nastolením úřadnické zemské ko- mise, tu přece ještě v bídě tonoucí učitelstvo chápalo se posledního stébla a důvě- řoválo nadějným slovům, jimiž motivováno bylo zřízení zeměpanské komise. mezi jiným i v tos sniyslu,to „tolikeré přímo dojemné volání posilžene- ho učitelstva“ je silným popudem k Nej- vyššímu cís. patentu z 26. července t. r. Učitelstvo mohlo právem očekávati, že vláda, která nejen ústy svých ministrů, ale i projevem místodržitele král. Českého vý- slovně ujišťovala, že bude na učitelstvo pama- továno, učiní opatření, aby správní komise. ne-li zúplna, tož aspoň z části učitelstvu po- mohla. Učitelstvo právem očekávalo, ž správní komise využije na jeho prospěch člán- ku 7. svých stanov, kterým se jí ukládá sesta- vovati zemský rozpočet, zařazovati do roz- počtu vydání, jichž potřebu uzná, a rovněž článku 8., kterým se jí dává kompetence k udílení systemisovaných pensí a osobních pří- davků. Nuže, i tato poslední jiskřička naděje zašlápnuta byla krutýma bezvýhradným prohlášením mini- sterského předsedy hr. Stürgkha dne 27. srpna, že pro rok 1913 nedostanes
Stürgkh
15 article
učitelstvu — ničeho, a že o pomoci pro příští rok budou teprv konána — studia A když konečně do veřejnosti pronikly bez- pečné zprávy, že vskutku správní komise praničím na učitelstvo ve svém praelimináři pro letošní rok ne- pamatovala přes to, že čtyřkorunová dávka pivní a 10 zvýšení zemské přirážky proponovány byly finanční komisí na úhradu nákladu pro platy učitelské — tu konečně skanula poslední krůpěj do kalichu utrpen učitelského, kterou všechna trpělivost pře- kypěla. Učitelstvo vidouc, že komise správní dává pro jiné účely nejen zvýšené přirážky. určené původně k doplnění peníze, potřeb- ného k regulaci učitelských platů, ale i piv- ni dávku, jejiž odium musí učitel- stvo ve veřejnosti bráti na se, došl ku přesvědčení, že se mu již v tomto roce pomoci nechce.
16 article
Tím octlo se učitelstvo v situaci příme zoufalé. Vláda, která rozpuštěním sněmu zřízením správní komise převzala na se vše- chny povinnosti a závazky k učitelstvu, po- moci nechce a jiného fora tu není, které by pomoci mohlo. Ba ani do budoucna ne- otvírá se učitelstvu perspektiva radostnější neboť nevidí bezpečné známky, že by v brzké době došlo k takové úpravě rozháraných po- měrů, aby dělný sněm mohl přikročiti k definitivní úpravě platů ve smyslu ná- vrhu stálé komise školské. A tak nelze se diviti, nemá-li hmotně zni- čené, bídou svých rodin zdeprimované učitel- stvo tuze smyslu pro dlouhé odklady politiky vyčkávací, jaká se uplatňuje v období správní komise, kdy na německé straně je radostné uspokojení z odstranění nenáviděného zem- ského výboru a na české straně není chvatu proto, že zabezpečeno aspoň jakž takž zem- ské hospodářství. Učitelstvo však svojí pro- klamací projevuje velmi zřetelně, že dále če- kati nemůže a proto svým výkřikem chce po- hnouti veřejnost k tomu, aby všemožně při- spěla k urovnání nesnesitelných poměrů a pů- sobila na vládu i ostatní politické rozhodujíc činitele, by konečně vytvořena byla situace v níž by nemusila škola a učitelstvo býti obět- nimi beránky bojů národnostních.
17 article
A v tom vězí politický význam učitelské- ho výkřiku, žalujícího nejen do temné situace politické, kde „politickým stranám, které nyn udávají tón, při vší bezradnosti jde o to, aby co nejvíce vytěžily pro svou man- dátovou politiku“, ale i do lhostejnosti s jakou prý až dosud všichni veřejní vlivn činitelé patřili k nekonečně se vlekouci otáz- ce úpravy sčitelských platů. Učitolstvo, osnu jíc tato místa své proklamace, jistě bolestně vzpomínalo, že byly to právě strany radi- kální, které z motivů nešťastné mandátové politiky „skočily do toho“, když již již se zdá- lo, že základní proposice k dělnosti sněmovní budou projednány. Ale učitelstvo žaluje, že i všechna naše rozvážná, zodpovědná, klidně uvažující a na okamžitou popularitu se ne- ohlížející veřejnost zakládala ruce klín, ponechávajíc pole těm, kdož vidí cí všech svých politických akci v — oblibě ne- informovaných mass a konečně v zabezpeče- ném mandátu. Avšak učitelstvo viní i vládu a správně vystihuje, že vláda, která nouzi učitelskou do- bře zná a pomoci slíbila, znemožnila sice, aby poslanci mohli dostáti svým čestným závazkům vůči učitelstvu, ale sama ve pro- spěch učitelstva neučinila praničeho, ae mohla poskytnutím potřebných záloh projevit aspoň dobrou vůli. A tak výkřik učitelstva za- V drobném prodejti ranní čialo a soba vašarni ls Va filiálkách aa venko ranní čislo večerní. Inserát plsti se hotevě napřea- Předplacení a inserty přijím administrnce v Marianské ul. Tam nacházejí se tat redakee, tlakarna a sxpediee „Národních Listů- Rukopisy se nevranei
Virginie
18 article
jisté míří hlavně a po přednosti k vlá- dě, té vládě, která do nejmenších podrobnosti uplatňuje svůj rozhodující vliv, pokud jdeo poroučení ve školství, ale která neprojevuje nejmenšího zájmu o to, aby aspoň poněkud ulevila v bídě učitelstvu, jakmile se jí k tomu ustanovením zemské správní komise naskytla příležitost. V této prekerní situaci, kdy vláda pomoci nechce, ač může, a kdy politikové naši trvale pomoci nejsou s to, poněvadž bez zaručené děl- nosti sněmovní je všechna definitivní pomo učitelstvu vyloučena, v této hrozné situaci je výkřík učitelstva zcela pochopitelný. Nelze ho podceňovati ani přezírati. Není to konvenění, obvyklá pohrůžka, jakých je v so- ciálních zápasech na tucty a které se neberou právě do slova, není to hlas několika z horka nakvašených hlav a prudkých jedinců, ale je to důkladně promyšlený, patrně dlouho připra- vovaný akt dobře spořádaného všeho učitel- stva organisovaného, tedy učitelů obecnýchi měšťanských škol, jakož i učitelek literních industriálních. Je to krokosudný, ve svých důsledcích hrůzný, ale, jak patrno, do- konale uvážený a odhodlaný. Není třeba horkokrevnosti prudkého mlá- dí, aby učitel rozhodl se již ke krokům nejkraj- nějším. Právě na pohled klidní, ustaraní otcové rodin jsou roztrpčeni nejvíce. Zdražení ži- votních potřeb dostoupilo od poslední úpravy platů r. 1903 hrozné výše 75 procent! Kdyby tedy učitelstvu nezvýšily se požitky efektivně ani o haléř a dalo se mu jen tolik, co by se rovnalo hodnotou platu v r. 1903, musily by se platy jeho zvýšiti o 34 mil. K. Avšak učitel- stvo nedostává ani oněch 23 mil. K, které usnesla školská komise, ba nedostává ani nej- nepatrnější výpomoci. Nedělností sněmovní ztrácí tedy učitelstvo ročně 23 mil. K. čímž jeho hrozná pasivita je evidentní každému ne- předpojatému člověku.
19 article
A tato pasivnost učitele proletari- suje, ničí v něm každý vznět, všechny ideály vyšší snahy, ba přímo učitele, vychovatele naší mládeže, demoralisuje, ježto nutí k dluhům, vhání učitele do rukou lichvářů, žene ke skepsi, apathii, omrzelosti a nevážnosti ku povolání, které nemůže více učitele uživiti .. A tak konečně, jak z proklamace patrno. došla učitelstvu trpělivost a na obzoru je pravý kulturní skandál, jak právem nazvati možno zjev, kdy kulturní pracovníci této bo- haté země nuceni jsou sahati k násilným pro- středkům, chtějí-li se domoci aspoň tolik platu. aby uhájili holou existenci. Ucitolstvo chce trpělivě čekati ještě d koncetohoto roku a zvýšenou, intensiv- ní, horlivou prací ve škole i mimo školu chce ještě se pokusiti, aby získalo aspoň tolik po- rozumění pro svoje existenční potřeby, kolik ho získaly jiné stavy stávkami, pasivní resi- stencí, hlučným odporem a vzdorem. Učitelé zajisté dobře si uvědomují, že svojí ideovou prací jsou zodpovědní před budoucnosti i vlast- ním svědomím. Proto zajisté jen po vnitřním zápase odhodlali by se k pasivitě, mechanismu a minimální školské práci. Ale krise dostou- píla již vrcholu a učitelstvo svou proklamaci odmítá ty, kdož by mu chtěli kázati, že je ne- myslitelno, že by národní učitel mohl způso- biti, aby nevinná mládež a národní kultura od- nášely následky jeho krise. Tu učitelstvo již jako pravý proletář zoufale volá: „Také ná- rodní učitelstvo níkdy se nena- dálo, že by pro národnostni spory tak bezohledně mohlo býti uvade-
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 4. října. — (Kronika.) Nahoře za Strahov- skou branou bývá teď podvečer příjemná procházka. Není tu žádný ráj, ale s roz- valených hradeb, přes zaházené staré při- kopy a rozevřené čerstvé lomy, je tu vděčný rozhled do širé dáli. Zelenými průhony vzhůru dolů se plahočí šedé vozovky, kři- žují všemí směry žlutavé stezky, bílé pěšiny. Za vlídné pohody milo tu lovit lelky. Ráno tu cvičí vojáci, podvečer tu dovádí mládež. povští draky, kope míče a rodiny kupí povalují se po trávníku. Nedáte-li pozor sejdete s cesty a už jste někde zavadili něčí zabraný okres. — Zpátky! Tudy se nesmi! . .. Pětiletý cvoček s papírovým chocho- lem na přilbě zastavil vám cestu a ručnicí. nevím kterého systému, rovnou vám na prsa. — Tady se nesmil opakuje s rozkazo- vým důrazem. — Proč pak se tudy nesmí, vojáče? — Tady je pevnost! Což nevidíte? . A udiven, že jste tak slepi, uka zuje po zemi nějaké důležitosti... Z úlomků opuky naznačeny tu po zelené půdě obrysy růz- ných podob, kruhů, čtverců, obdélniků. — Tu jsou hradby! vykládá. A tuhle magaciny. A zde prachárnal a povýšeným hlasem znovu: Sem se nesmíl Znenáhla vpravujete se do situace. — Jak pak ti říkají? — Franta. — A co pak tu vlastně děláš? — Stojím na stráži. Máme vojnu. — A kdepak je nepřítel? — Tamhle. Vojta . .. Vida, vida! V jakém nebezpečí jste se octli! Válečný terén. Co zbývá! Zákazu třeba se podrobit. — A co pak mysliš Frantíku! obracite se k malému obrněnci. Co si počnu, kdyi už tu jsem a dál se nesmí?
Franta Vojta Frantík Praha Strahov
21 article
Musite zpátky! radil ochotně. Tady by vás zastřelili. — Safraporte, to by scházelo. — Tuhle kolem a tam na cestu. Tam se chodí. Bylo vše tak jasné! Třeba se zachovat. — Tos hodný, Franto, žes mi ukázal- Drž se statečně na stráži! S boheml — S bohem! Postavil se do pozoru, vzdal zbraní čes a s jakousi dobrodušnou soustrastí sledoval nejapného zbloudilce, jak se opatrně vzda- luje od zakázaného okrsku. Neříkal nic, ale pohled byl výmluvný — Divná věc, tihle staři! Tak velcí tak nevědomi! Třeba jim všecko teprv uká- zat! . .. A spokojen vrátil se ke svému váleč- nému dílu. Tak statně hájil svou povinnosti Sami jste také byli spokojeni. Celkem hladce jste vyvázli. Mohlo to dopadnout hůře. Bylo skutečné nebezpečí. Náhle vyrušen člověk tak snadno se zapo- mene. Špuntík za svoji opovážlivost mohl snadno stržit pohlavek a krátké naučení. co a jak se mládeži sluší vůči osobám star- ším. A následky mohly být nedozírny! Ještě včas jste se rozmyslili. Různá pokolení, různé světy! Líší se zájmy a pojmy, nerozumí si navzájem, pře- káží sobě. Nakonec, jaký div, nenávidí se, potírají! — Neslýcháno, co mladý svět dnes pro- vozuje! Názory, mravy, řeč, nic neplati Všecko na hlavu postavenol — Proud života. Potřeba změny. Zá- kon přírody! — Jenže, co dnes se děje není už jen změna a novota! Holé pominutí smyslu! — Nedostatek smyslu vytýkají si po- kolení navzájem. — A jaká neúcta k cizí vykonané práci Jen sebe pořád na mysli a sebel — Sobectví, věčná zpruha lidskéh dílal
Franta Sam
22 article
— A forma jak šeredná! Onehdy proti své vůli zaslechnu, jak si o mně mladí po- vídají! Vlastní žáci, považtel Do dušes hanbíš. — Sami jsme nebyli lepší! O starých stranou, všelijak jsme se bavívali. — Jaký kynism slova! — Stáří hubuje na mládež, mladí zas považují staré za hlupáky. Starý flašinet Bývalo tak vždy. Vítr slova odnese, země- koule se kutáli dál světovým prostorem. — Člověk, slabý tvor, pravda. Mluv jinak, jedná jinak. To platilo jindy. Dnes slovo a smyšlení jsou úplně shodny. — Tím lépe. Aspoň neplatí licoměrnost, pokrytectví. — Za to ovládly hrubost, bezohlednost, nízké smýšlení. Mluví se. co na jazyk při- letí. A to je nejhezčí, co se mluví, také se tiskne. A co je tištěno, rozumí se, je svato. Aspoň svoje tak každý pokládá. A třeba zbrklé bylo. — Svoboda tisku! Aspoň obor světa kde privilej neplatí. — Kdo přijde, komu napadne, ben vědomostí a zkušeností, bez znalostí svět a života, posadí se a už se stal — šiřitelem idejíl — Volná soutěž sil! Nelze ji obmezovat Bezpečná cesta k obecnému rozvoji! — Čistý rozvoj! Každá hloupost se stává heslem, střeštěnost modou, každá neřest se omluví, každá surovost zvelebí. — Boj všech proti všem! Pravý obra života. — Ale, ty konce! — Právě ty jsou vítězny. Síla podrži vrch. Skutečná velká pravda obstojí, proseká se nejkrutějším příkoříml — Možná, na konec! Ale kdy ten vítězný konec nadejde? A mezi tím? Obecný blázinec! Rvačka o chvilkový úspěch.A úspěch má jen, koho nejvíc je slyšet. Ne pravda vítězí, ani dobro, ale křik, zmatek nevkus a neřest. A v nejlepším případě Dětská nevědomost a svévolev.
23 article
Úryvky dialogu z besedního kroužku. Věčné thema, spor generaci! Každá doba po svém moduluje. Refrén písně vždy stejný — Ustupovat, ach, bolestno Návratem ze Strahovské procházky byl o čem přemítat. Bavila vás psychologie Frantíkovy mravní převahy. Jak vám ukázal kudy a kam se vlastně chodi! Není pochyby. malý energik stál v suggessi autority o dva palce většího Vojty. Vojta mu řekl: — Tuhle je pevnost a ty tu budeš n stráži! A kde jsou magacíny, tam nikdo ne- smí. A kdyby někdo šel, tak ho musí vrátití A Franta měl své přesvědčení, svoj šňůru postupu. A podle té se bral rovně neodvratně, jak jen slepá síla dovede. Ne- mohl jinak. Byla to všecko hloupost. Mohli jste snadně vyvrátit Frantíkovu řeč. Mohli jste zůstat čím jste byli, starší osobou, která má svoji váhu, dovede vším nějak zatočit mohli jste Frantovi vysvětlit, jaká ta jejic malá vojna je oslovina a že jsou ještě důle- žitější věci na světě. Ale rozmyslili jste s právem.
Frantíkův Vojta Franta
24 article
Franta nebyl by vaším vyšším důvodůn nijak rozuměl. Nejste pro něj žádnou auto- ritou. Důvody a výklady byl by přeslechl. za to vaši nalehavost byl by pociťoval jako holé násilí. Byl by vás považoval za ne přítele, který jen přišel kazit hru, za před- stavitele protivné společnosti starých, kteři jsou všichni takoví. Bylo by to otřáslo jeho vírou v člověčenstvo. Nechtěli jste si to brát na svědomí. Raději jste ustoupili. Měli jste své vyšší důvody a ty vá přiměly podřídit se jeho nižším. Dali jste se od něho poučit, porazit, vyhnat a tak jste zvítězili. Vaše moudrost zvítězila. Kd ustoupí zvítězí. Ejhle, zápas generaci! Už přírodouje zařízeno, aby nebylo jinak. Stáří má svo zkušenosti a ty zjednávají moudrost.A moudrost praví, třeba ustoupit a přenechat zápasiště, komu náleží! Těm, kdo mají bu- doucnost. A budoucnost po zákoně věčném vždy připadne těm, kdo časem sami zmoudří a jiným — ustoupí.
Franta
25 article
Podzim 1913. Náklonnost ke všemožným výstřednostem ve společenském životě, vývolaná stále větší a větší touhou po přepychu, uplatnila svůj vliv, jak se zdá, i v pánské garderobě. V pánské modě, která se v posledních letech, až na některé nepatrné výjimky, ří- dila hlavně zásadou praktické pohodlnosti. množí se známky, dle nichž možno s určitostí souditi, že nastal obrat, vrcholící ve snaze, pánský oděv této přepychové eleganci při- způsobiti. Jisto jest, že nějaký počet korektně oble- čených pánů jisté meze dobrého vkusu nikdy nepřekročí. Nicméně dlužno přiznati, že roz- šiřuje se v posledních dnech náklonnost k modním výstřelkům, jejíž východisko i cen- trum spočívá zvláště v Paříži, a která vtiskla internationální společnosti gentlemanů své znatelné znamení. Jak jsem se minule zmínil, jsou to zvláště mladí Jihoameričané, kteří v Paříži tyto vý- střednosti vynalézají a rozšiřují. Jich život naplněn jest touhou, býti na výši situace, miti to nejlepší i — nejdražší. Nedávno slyšel jsem od jednoho z těchto kavalírů — meškal právě v Kristianii a snažil se stůj co stůj prodělati všechny možné fase tohoto luxusního života — že známá anglická továrna Christy zasílá své nejlepší a nejdražš měkké klobouky výhradně do Jižní Ameriky, že nikdo nenosí obuv co do formy tak doko- nalou, jako tamější „jeunesse doréc“ Jest přirozeno, že tito pánové, kteří do metropolí evropských takřka v houfech při- jíždějí, ve společenském životě Paříže velké popularity nabyli, a že mnohé z jejich národ- ních mravů zjednaly si přístup do nejlepší pa- řížské společnosti. Ohromná obliba, jaké se těší příkladně „tango“, jest jednou z těch mnoha a mnoh neklamných známek o tom, ačkoliv mne často
Christus Paříž Kristiania jižní Amerika