2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. ledna 1913. čísloz5
4
article
Nuže, nyní máme studny a sběrače, jenž
má vésti vodu do strojovny. Ale voda v ter-
rainu, ve vrstvě vodonosné, klidně stojía
proudí dál a do sběrače neteče nic: nutno vodu
pumpovati.
Uchyluji se zase ku příkladu, abych ob-
jasnil, jak voda z čerpacích křídel do stro-
jovny káranské se čerpá. Známe všichni prin-
cip násosky: ohnutá roura skleněná, již pono-
říme jedním koncem na př. do sudu s vínem.
druhý konec musí státi níže, než hladina te-
kutiny v sudě. Vyssajeme-li nyní vzduch z ná-
sosky, běží hned tekutina za ním, a vytéká
nepřetržitým proudem, pokud v sudě je teku-
tina, a pokud zevní konec násosky je hlouběji
než hladina tekutiny v nádobě. — Tohot
principu použito je při čerpacích křídlech: ze
sběrného potrubí vyssaje se ve strojovně
vzduch — tím vyssaje se i voda ze studen
jejich rour a teče pak samočinně sběrným po-
trubím, jež má potřebný sklon, do sběrnýc
studen káranské strojovny. Kromě prvního
vyssání vzduchu není tedy třeba dalšího čer-
pání — voda přitéká dle principu násosky
samočinně.
Ovšem tak jednoduché poměry jsou pouze
v obou jímacích křídlech labských: křídlo ji-
zerské je příliš dlouhé, než aby bylo možn
dosáhnouti potřebného spádu i potřebné vzdu-
choprázdnoty při prvním odssávání. Je prot
rozděleno na několik dílů, oddělených od seb
malými strojovnami, jež vodu z hořejšího křídl
vždy zvednou o tolik, aby pak svým spádem
tekla až k nejbližší přečerpací stanici. Princip
odebírání a jímání vody je tedy stejný, prou
vody také nepřetržitý a samočinný, jen s vlo-
žením několika přečerpacích, vlastně zdviha-
cích stanic.
5
article
Nyní máme vodu ve strojovně káranské v
třech ohromných sběracích studních; zbývá
ji dopraviti do Prahy. Praha leží sice o hodně
níže, než Káraný a zdánlivě mohla by voda
téci do Prahy přirozeným spádem. Ale hned
u strojovny třeba překročiti Labe — to možno
je pouze shybkou, t. j. rourami, položenými do
dna řečiště. Pak za Labem terrain dosti značně
stoupá až ku Počernicům, teprve odtud klesá
přirozeným spádem ku Praze. Dále jest pová-
žiti, že voda musí se dostati v Praze do reser-
voirů tak vysoko položených, aby pak záso-
bila i části města nejvýše položené. Výtlačným
potrubím je třeba vodu hnáti uměle, strojní si-
lou, jež musí býti značná: postupujeť vodav
potrubí výtlačném v rourách přes 1 m prů-
měru pod tlakem místy až 13 atmosfér. Toto
mohutné strojní zařízení je ve strojovně ká-
ranské.
Nyní dostali jsme vodu až do reservotrů
nad Prahou ležících: bude jich několik; jeden
z nich je již hotov — u olšanských hřbitovů na
území vinohradském; ostatní budou na růz-
ných vysoko položených bodech okolí praž-
ského. Běží již jenom o rozvod vody po Praze.
Praha
Počernice
Olšanský
6
article
Bylo usneseno docela moudře, že se k tomuto
rozvodu má použíti starého potrubí. Nebot
jednak nebylo by nic platno, zařídíti nové
rozvádění potrubí mnohamilionovým nákla-
dem, když přece voda dostává se do domácno-
stí domovním potrubím, zaneseným a znečistě-
ným vodou vltavskou ještě hůře než uliční po-
trubí; a nebylo přece možn žádati ode všech
majitelů domů v Praze, aby staré potrubí do-
movní dali vytrhati a novým nahraditi: tu by
náklad na nový vodovod nebyl daleko od sta
milionů. Kromě toho není toho zapotřebí. Naše
staré uliční i domovní potrubí je sice značně
zanešeno, hlavně sloučeninami železitými, jež
tvoří na vnitřní ploše rour tlustý, tvrdý povlak,
často kolik centimetrů silný, povleklý na vrch
koloniemi řas a slizem. Ale pečlivé zkoušky
zkušenosti z jiných měst jasně prokázaly, že
čistá voda, proudící podobnými rourami po
dobu 4—6 měsíců, propláchne je dokonale
nepřibírá z nich žádných znečisťujících sou-
částí.
Praha
7
article
Dostali jsme tedy káranskou vodu až do
domácností, ale — na papíře. Kdy bude tak
ve skutečnosti? A kdy bude se moci píti?
Vodárna ve skutečnosti již pracuje — jen
nedodává posud tolik vody, aby to stačilo pro
celou Prahu a obce s ní spojené; uvážíme-li
složitost a rozsah podniku, rozloženého v délce
přes 50 km, nutné zapracování pracovních sil
a přemožení počátečních nesnází, nebudeme se
diviti, že celý podnik neuvede se v chod na-
jednou, nýbrž že zapíná se postupně stále více
a více studní. Krom toho je třeba ještě celé
řady technických úprav, jež zdržují — hlavně
t. zv. odpískování studen, jež v zimě provésti
nelze. — Posud mísí se proto voda káranská
s vodou vltavskousa tato směs není pitna. B-
hem jara asi dostaneme do vodovodu čistou
káranskou vodu. Budeme ji pilně vyšetřovati
a obecenstvo učiní dobře, když počká, až zdra-
votní úřad řekne: vodu možno píti. A bude
dobře, připravíme-li se na delší provisorium
poněvadž zodpovědnost za spasné slovo: vodu
z vodovodu možno píti — je příliš veliká a zá-
važná, a slovo nebude proneseno, pokud ne-
bude nejen voda absolutně nezávadná, nýbrž
i pokud nebude spolehlivě zjištěno, že tato
nezávadnost je stálá a se neměnící. Myslím
když už Praha čeká na dobrou vodu tolik set
let, že o půl roku déle nebude tak zle.
Praha
km
8
article
Na konec jedno slovo. Z tohoto přehledu
možno si učiniti malý pojem o tom, jaké dílo
představuje vodovod káranský, co tu přemý-
šlení, co úžasné práce, kombinací, úvah, zkou-
šek a — zodpovědnosti. Ti, kteří vzali si na
starost projekt vybudovati, mohli se snad v ně-
kterých malých detailech mýliti: ale obětaví
lidé to byli, poněvadž je to tichá, vážná
krutá práce, nesmírně nevděčná, práce bez
odměny a bez uznání. Tolik mělo by se uznati
a aspoň mezi inteligencí měl by přestati spe-
ciálně náš český, ba pražský zlozvyk: posmě-
chu a pošklebku nade vším, co obec podniká.
úmyslné hledání chyb, zamlčování dobrých
stránek věci a přímo radosti z každé nehody.
jež podnik tak složitý a obtížný stihne, neboz
každého klepu, jenž se po Praze trousí. My ne-
známe radosti z dovršeného velikého díla, jež
obdivuje každý, kdo se s ním seznámil: u nás
bylo plno nářku, jak bídnou máme vodu, jak
to mají v cizině atd. a když jsme to dokázali
že Praha to bude míti právě takové, jako
kterékoliv vzorné město, když zmizel z Prahy
tyfus — u nás není radosti a obdivu nad veli-
kým dílem: pouze pošklebky a hloupé vtipya
přání všeho zla a nehod.
Praha
9
article
Dalo by se to vše ignorovat u vědomí po-
ctivě vykonané práce: ale je to otravný jed
jenž se šíří a působí v širokém obecenstvu
nedůvěru. Myslím, že vodovod jakožto dílo
humanní měl by býti vyňat z politických
diskusí: stačilo by svědomitému muží, svědo-
mitému časopisu, nahlédnouti do projektu, dát
si vše vysvětliti — nalezne každý největší k
tomu ochotu u všech úřadů, již s vodovodem
mají práci — aby poznal, že tu pod velikoua
těžkou zodpovědností, za těžkých poměrů
ohromných obtíží postaveno bylo obrovské
dílo, jehož dosah sociální, humanní a hlavně
zdravotní bude ohromný a pro Prahu rozhodně
epochální.
A Pražáci udělají lépe, než vtipkovati
pošklebovati nebo pomlouvati, když se trochu
uhodí v prsa, vypnou se a hrdě řeknou: „T
my jsme dokázali, za své peníze, pro sebel
Dr. Lad. P. Procházka,
městský fysik.
doktor
Lada
P Procházka
Praha
10
article
Literatura.
Literatura.
Sborník České společnosti zem-
vědné, Svazek XVIII. Ročník 1912. S redakčním
výborem pořádají dr. J. N. Daneš. C. r. Purkyně
dr. V. Švambera. Již druhý ročník jediného če-
ského časopisu zeměvědného, od té doby, co pro-
měněn byl ve čtvrtletník a značně, pokud se týč-
úpravy, zmodernisován, jest dokončen. Po stránge
vnější má nová úprava značné předností proti star-
ším ročníkům, formát je mnohem případnější
důstojnější vědeckého časopisu, výprava pak ne
zadá si s předními odbornými časopisy jiných ná
rodů. Je skutečně s podivem, že společnost veřel
ností dosud tak málo ceněná, o níž mají jen blízce
odborné kruhy vědomost, je s to vydávati časopi
tak pěkný a při tom tak levný. Členství společ
nosti zeměvědné stojí totiž jen 7 korun ročně
členům dostává se časopisu zdarma. (Sídlo Česk
společnosti zeměvědné jest na Karlově nám, č. 21.
doktor
Daneš
Purkyně
V Švambera
Karlov já
Český společnost země
11
article
Také obsah nových dvou ročníků a zejména po
sledního liší se značně od předešlých. Stále více
péče věnuje se vědecké práci na domácí půdě
podnikům českých odborníků a cestovatelů v ci
zině. Ročník XVIII. obsahuje mnoho cenného ma
teriálu k zeměpisnému probádání Čech dle novýcl
vědeckých method, které dosud u nás bývaly do-
cela zanedbávány. Nejdůležitější z článků o do-
mácí půdě jest prof. C. r. Purkyně studie o tera
sách Mže a Vltavy mezi Plzní a Prahou, která jes
do jisté míry pokračováním známých prací téhoi
auktora o diluviu na Plzeňsku. V. Švambera re
feruje o svých dlouholetých badáních na šumav
ských jezerech. Zajímavý detail, neobvyklý v ze-
mích tak klidné plastiky terrainu, jako jsou Čechy
popisuje J. Čermák v článku „Sesuté a hrazené je-
zero u Mladotic“. článek R. Sokola o výsledcích
hlubokých vrtání na Poděbradsku a rozbor důle-
žité Friedrichovy práce o historické geografii Čech
z péra B. Horáka druží se důstojně k ostatním
XVIII
Purkyně
V Švambera
J Čermák
R Sokol
Friedrichův
Čechy
Mže
Vltava
Praha
Plzeňsko
Mladotice
Poděbradsko
12
article
J. Auerhan sleduje ve dvou sděleních „České osady
v gubernii volyňské“ a „Čechové v Berlíně r. 19057
naše krajany v cizině. Pro kartografy domácí má
znamenitou cenu práce Fr. Fialy, v níž rozebírá
nejvhodnější projekci pro mapy zemí koruny če-
ské. Záslužná bibliografie české literatury geogra-
fické za 1908—1910, kterou za vedení V. Švam-
bery pořádá A. Basl, bude vítána všem, kdo za-
jímají se o postup české práce na poli geografi-
ckém. Z výsledků českých badatelů v cízině obsa-
huje tento ročník „Zeměvědného Sborníku“ studie
V. Dvorského „Sídla na toskánském pobřeži“-
J. V. Daneše „Krajinné typy v sev.-vých. Australii
a K. Chotka „Hospodářské a kulturní poměry se-
verního Kavkazska“. Toto rozsáhlé a cenné po-
jednání, provázené podrobnou mapou a celou řa-
dou zajímavých obrázků je dokončením studií k
Chotka o Předkavkazí, které obsahují velmi mno-
ho z autopsie auktorovy i z pramenů, dosud jinými
nepoužitých. Jako články byly otištěny obšírnějš
referáty P. Papáčka „Z ruské statistíky“, S.
J Auerhan
Čecho
Fiala
V Švam
A Basl
V Dvorský
J V Daneš
K Chotek
Chotek
Předkavkazit
P Papáček
Berlín
Francie
Austrálie
13
article
Nikolaua „Nové úspěchy v Antarktidě“ a Jar
Zdeňka „XVIII. německý sjezd geografů v Inš-
pruku
Vedle těchto článků, které zaujímají přes po-
lovinu svazku skoro o 300 stranách velkého fnr-
mátu revuálního, jest tu mnoho zpráv drobných
podávajících časové informace o pokroku geo
grafie a geologie vůbec a zejména o pokroku zná-
mostí o zemích českých a slovanských. Také lite-
ratura odborná, pokud již obsah její nebyl vy-
čerpán ve zprávách, má své vlastní oddělení od-
borných referátů. Přičteme-li ještě výtahy z před-
nášek, konaných ve schůzích zeměvědné společ-
nosti, nacházíme celkem přes 100 krátkých článků
a poznámek drobných obsahu co nejrozmanitějšího
v nichž každý, kdo jen poněkud o zeměpis modern
a geologii a jejich pokrok se zajímá, najde zajisté
velmi mnoho poučného a zajímavého.
Nikolau
Zdeňka
Inš
14
article
Jos. Kořenský: Amerika střední a jižní
Kulturní obrázky pro mládež. Stran 268, 56 obr.
v textu, 12 příloh, 1 mapa. Nakladatel A. Storch
syn, knihkupec. V Praze. Cena 8 kor. Asi před
půl druhým rokem měl jsem příležitost referovati
na tomto místě o knize téhož autora, věnované
Americe severní. Obě knihy mají přibližně stejný
plán a také stejné přednosti. Nečiní nároků vě-
deckých, nýbrž snaží se podati mnoho účelnýcha
zajímavých informací o zvláštnostech přírody,o
dějinách a sociálních i hospodářských poměrech
obou zemědílů „Nového světa“. S uznání hodnou
svědomitostí vybral autor z početné literatury
těžko dostupné, ba i z důležitých a zajímavých
článků, roztroušených po různých revuích ciních.
velmi zajímavý výběr drobných pohledů do tajů.
které Amerika střední i jižní pro cizince skrývá.
Kořenský
A Storch
Praha
15
article
Není to kniha jen pro mládež, i ten, kdo Ameriku
odborně studoval, s potěšením si ji přečte a za-
jisté s povděkem uzná všestrannost a zároveň
lehké populární podání informací nejrůznějšího
druhu. Jako všude ve svých knihách, tak i v této
věnuje autor uznání hodnou pozornost činnosti
Čechů a Slovanů na půdě cizí a zejména mile do-
jímají kapitoly, věnované badatelům Haenkeovi
Cordovi i sběrateli Roezlovi. — Knihy Kořenské-
ho zasluhují plné pozornosti všech, kdo chtějí mlá-
deži dáti skutečně spolehlivou knihu o cizích ze-
mích do ruky. Jsou neobyčejně přístupny a sku-
tečně otvírají oči, budí zájem o věci seriosní u
všech oborů pozornosti zasluhující. Takových knih
jest u nás málo. Mládež dostává jen více méně
rozmarné výtahy z cestopisů nebo zase často ne-
chutné a nedbalé výtahy a kompiláty, které zhu-
sta hemží se chybami nejen tiskovými. Jak jsou.
abych jen jeden podal příklad, neztravitelně po-
dány dějiny konquisty španělské v knize jiného
známého popularisátora! Třeba míti právě s mlá-
deží svědomí, buditi v ní zájem, a v tom směru
Kořenský jest vzorem u nás nejlepším.
Čecho
Haenke Corda
Roezl
Kořenský
Amerika
Slovan
16
article
Nová kniha povídkových a feuilletonistických
črt Karla Horkého s apartním názvem Zasláno
(nákl. Vilimkovým) opatřena jest autorovou před-
mluvou, sebevědomou a příznačnou pro tvorbu
mladého autora, který byl ještě před nějakým ro-
kem prohlašován za vtipného novináře a nejlepší-
ho feuilletonistu, kterého má české písemnictví po
Nerudovi. Byla to snad hyperbola, ale talent tak
pružný a butný, tak mladý a svěži, jaký prokázal
Karel Horký nikoli v začátcích svoji literární čin-
nosti, nýbrž právě v té periodě zrání a plodnosti.
kdy mu toto čestné epitheton bylo přiděleno, ta-
kový talent už nějakou tu hyperbolu unese. Není
ostatně žádné neštěstí ani pro českou literaturu.
ani pro autora, opraví-li se a zrestringuje pro bu-
doucnost taková hyperbola, ukáže-li se toho po-
třeba. Zdá se, že ta potřeba pro literárně-histori-
ckou spravedlnost se už dostavila.
I v nové své knížce, jako často dříve, mluv
Karel Horký rád o sobě, zatím co útočí na jiné
K silně osobnímu tónu a vyzývavosti má prá-
každý, kdo má co říci a umí to říci. Karel Hor
to umí, tu a tam vtipně a řízně; častěji však
hlomozivě a mnohomluvně. Útočí rád na buržoa-
a ochotní i mělci posuzovatelé tomu říkají sil.
sociální nota. Jenže v těch jeho chvalných a čas
laciných črtách, při těch útocích na buržoasii. pře
tu chvíli narážite na místa tak neopatrně upřímná
že přímo nahmatáte, jak je pan autor sám zcela
pohodlný a tuctový buržoa, docela spokojený šo-
sák, který proti šosáctví útočí, poněvadž je to
módě a ví dobře, jak jde na odbyt toto zboží.
Horký
Horká
Karel hora
17
article
Sedí na svém prvním (zadním), nejdražším místě
v biogratu („První dojem“), poněvadž na to měl.
poněvadž si to mohl zaplatili, a uvažuje při tom
dojemně, jaký že to je divný sociální řád na světě.
že v divadlech buržoasie svými penězi vytlačila
proletariát do nejposlednějších řad, sama zaujavši
nejpřednější, nejlepši a nejdražší, kdežto v biografu
táž buržoasie vytlačila týž proletariát na místa
nejpřednější, odkud promítané obrazy vypadají ne-
jasně a rozplizle, a sama zase zaujala místa nej-
lepší — vzadu, a až prý na jevištích budoucnosti
na místě lidí budou fungovati vůně, bude mit bo-
hatá buržoasie zase ty vůně z první ruky. Doufej-
me, že i pan Horký bude míti ty vůně z první ruky
a napíše o tom zrovna takové dojemné říkání ...
V jiné črtě („Když člověk nemůže usnout“) se
Karel Horký protahuje labužnicky ve svých peři-
nách — „v miloučkých, měkce nadechnutých pe-
řinách“, „kde se tak pěkně dadá“ — a vzpomíná
(prý) na svou proletářskou minulost, kdy šel noí
a tmou po rozbláceně silnici a marně se snažil
usnouti v kupě rozmoklého sena u cesty. Ty vzpo-
mínky na proletářskou minulost ho nyní příjemně
ukolébávají ve spánek, když někdy nemůže dlou-
ho usnoutí. Vytýká si to sice ve svém sociálním
cítění, které tak vydatně podporuje výrobu do-
jemných feuilletonů, ale nic naplat — když pro-
středek pro spaní je tak neomylnýl ..
Horká
18
article
Nemohu si pomoci — většina feuilletonů K
Horkého příliš frappantně připomíná jistou odrůdů
sociálně-demokratické literatury, pěstované v la-
ciných krejcarových žurnálech, kde se na jednom
sloupci horli proti nákladným plesům buržoasie,
jakožto proti hříšnému přepychu, který provokuje
strádající proletariát, ale hned ve vedlejším sloupi
se oznamuje — representační ples téhož strádaji-
cího proletariátu. Anebo zas připomíná známé.
příliš známé ohnivé epištoly řečníků, kteří fanati-
sují ve schůzích davy paličskými útoky proti líné.
požitkářské buržoasii, epištoly plné účinných slov
o krvavých mozolech dělného lidu a podobných
obrazů, a zatím ti řečníci sami mají ruce pěkně
boubelaté, do růžova vymydlené, a po svém řeč-
nickém výkonu zasedají velmi klidně k zaslouže-
nému (rozhodně zaslouženému) pohovění
zotavení u stolu tak dobře zásobeného, že si se
stolem kteréhokoli „buržousta“ pranic nezadá.
Opravdová, čistě literární cena nové knihy
Karla Horkého spočívá jenom v několika drob-
ných črtách, v nichž nevystupuje osobivá pósaa
mnohomluvné krasořečnictví autorovo, a z nichž
nečiší tak povážlivě jeho hrubá, obnažená tenden-
ce, tendence toho druhu, která vždycky a nemi-
losrdně ubíjí umění. Že skutečně existuje několik
čistých a poctivě napsaných drobtů i v této knize
K. Horkého, to svědčí o talentu, který jsme před
lety tak rádi vítali, a z jehož povážlivých mělčin
je nám nyní tak smutno. V zájmu písemnictví
OR
autora samotného.
Horký
Karel
19
article
Codex diplomaticus et epistola
rius regni Bohemiae. Jussu comitiorum
regni Bohemiae edidit Gustavus Friedrich. Těto
záslužné a namáhavé práce vyšel právě díl II., ob-
sahující materiál od r. 1198 až k r. 1230, tedy listi-
ny z doby Přemysla Otakara I. Edice nejen kri-
ticky probírá a vydává, co Erben ve svých Re-
destech a Boček ve svém „Codexu znali, nýbrž
přináší a konstruuje řadu listin nových. K falsům
Bočkovým zaujato přírozeně stanovisko odmítavé.
Edice, svědčící o použití nejnovějších a nejlepších
method vydavatelských, opatřena jest různými
rejstříky, jejichž sestavení vyžadovalo namnoze
řadu kritických prací místopisných a osobních.
Codex
Friedrich
Erben
Boček
Bočkův
Bohemiae edidit Gustavus
20
article
Z cizích literatur.
Z cizích literatur.
Velká dánská společnost „Nordische Film
Co.“ vytkla si za úkol vychovati ze současných
básníků kinodramatiky. Třeba se zmíniti.
že získala v poslední době pro svou ideu básníky
Gerharta Hauptmanna, Arthura Schnitzlera a Her-
berta Eulenberga. Zatím byl uchystán Hauptman-
nův román „Atlantis“ v básníkem autorisovaném
přepracování, které se pokusilo zvláště zachytiti
všechny jednotlivosti z událostí, sběhnuvších se
na obrovském parníku, a v nejbližší době bude
vypraveno Schnitzlerovo „Milkováni“, autorem sa-
mým přepracované pro kinematograf. Srovnání to-
hoto filmu s divadelním kusem ukazuje na hlavní
rozdíy obou druhů zpracování. Drama vymycuje
epiku, kdežto filmový kus poskytuje možnost
předvésti též všechno, co předcházelo danému
ději. Proto nedrží se Schnitzlerovo zpracování
„Milkování“ přesně originálu a nebude tvořiti řadu
momentních snímků kusu, nýbrž naplní epicko-
dramatickou formu, která se pro kinematografická
divadla hodí. V chronolodické souvislosti podává
dílo historii Frice a Kristiny, počínajíc navázáním
jejich známosti na předměstském plesu. Všechny
zajímavé detaily, které vyjádřiti nebo naznačiti
musil básník v divadelním kuse si odepříti, mohou
se ve filmovém dramatě uplhniti. Ovšem hranice
obou forem isou ještě mlhavé, avšak budoucnost
filmové dramatické produkce vzbuzuje velké na-
děje. K účasti na této produkci zatím pozváni
četní němečtí básnici.
Gerhart Hauptmann
Schnitzler
Hera
Eulenberg
Hauptman
Schnitzlerův
Fric
Kristin
Atlantis
Drama
Nordische film Company
21
article
Bibliografie.
Bibliografie.
A. Ziegloserová: Písně srdci. (Povídky.) Na
Král. Vinohradech, „Ženský Obzor“. Čena 3 K 50 h.
Helena Malfřová: Jarní rozhovory. (Povidky.
Na Král. Vinohradechh, „Ženský Obzor“. Cena 2 n
50 hal.
Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovíčů. (Sborník
světové poesie. Svazek 113.) V Praze, J. Otto
Knihy, které vydali Bursík a Kohout v Praze.
1873—1913.
Prof. dr. Václav Pitha: Nauka o chorobách žen-
ských. Díl II. Gynaekologie. V Praze, Česká gra-
fická akc. společnost „Unie“. Cena 10 K 80 hal
Dr. F. Šulc: Jazyková otázka v Čechách
(Časové úvahy, č. 11., 12.) V Hradci Králové, Poli
tické družstvo tiskové.
Kalendář českoslovanské obchodnícké be
sedy na rok 1913. V Praze, Českoslovanská Ob-
chodnická beseda. Cena K 1.50.
Dr. Jan V. Novák, dr. Krne Novák: Pře
hledné dějiny literatury české. V Olo-
mouci, R. Promberger. Cena K 8.—
Dr. Hanuš Jelínek Padesát let Uměle-
cké besedy 1863—1913. V Praze, Umělecká be-
seda.
A Ziegloserová
Král
Malfřová
Vojnovič
Jugovíč
Bursík
profesor
doktor
Pith
F Šulc
V Novák
Novák
R Promberger
Jelínek
Praha
Český gra
Čechy
Hradec Králové
českoslovanský Ob
Ola
Unia
22
article
Dr. Ant. Hajn: Sláva a úpadek. (Hus
Bílá Hora.) V Praze, dr. Ant. Hajn. Cena 80 hal
Dr. Karel Stloukal-Zlinský: Karel z Lich-
tenštejna. V Praze, Nákladem vlastním.
Aberbrombie, L., Thomas Hardy, a cri-
tical Study. London, 1912. 7 sh. 6 d.
Bartels, Adí. Shakespeare und das englische
Dramna im 16. und 17. Jahrhundert. (Aus: „Eln-
führung in die Weltliteratur.“) München. 1912. 1 M
Chamberlain, H. S. Goethe. Müinchen, 1912.
16 M.
Cook. E. T. Homes and Haunts of John R-
skin. London, 1912. 21 sh.
Einblattdrucke des 15. Jahrhunderts. Heraus-
edeben von P. Heitz. Formschnitte und Kupfer
stiche im Besitze der Stadtbibliothek zu Frankfn
a. M. Von Emil Sarnow. Mit einleit. Text von W
L. Schreiber. Strassburg, 1912. 50 M
Lang. A. Shakespeare, Bacon and the Great
Unknown. London, 1912. 9 sb.
Sainati. A. La lirica di Torquato Tasso. Parte
I. Pisa, 1912. 8l
Lutostawski W. Volonté et liberté. Geněve
1912. 7.50 fr.
Chystá se: S. V. U. „Manes“ připravuje
vydání básnických spisů Otakara Březiny v úpravě
mhlíře prof. Jar. Bendy. Dílo vyjde koncem února
doktor
Antonín
Hajn
Sláva
Hus
Stloukal
Karel
Thomas Hardy
London
Bartels
Adit
Shakespeare
Chamberlain
H S Goethe
M Cook
E T Homes
P Heitz
Frankfn
Sarnow
L Schreiber
Lang
A Shakespeare
Tasso
Manes
Březina
Praha
Lich
Strassburg
Besitz der Stadtbibliothek
sh
Haunt of
Bacon and the Great Unknown
25
article
Nov) gumový podpatek „BERSON“ má
právě o rvu i tvar Vašeho koženého podpatku
a jest vzorem zvlašť elegántní, jakostí nesmírně
trvanlivý a jako pírko lehký.
* Nový gumový podpatek „BERSON“ chrání
Vaše kožené podpatky před sešlapáním, udržuje
obuvi Vaší trvale elegantní tvar a chrání, ježto jest
velmi pružným, Vaše čivy a Vaši míchu.
Nesčetné, zcela bezcenné, konkurenční výrobky
chtějí napodobením vzoru a podobně zněji-
cím jménem P. T. obecenstvo uvésti v omyl.
Pravý, nový gum. podpatek„BERSON“
jest vypraven v elegantním zlaceném kartoně
na němž dá se zřetelně čísti slovo „BERSON“
Každý pravý, nový gu-
mevý podpatek „Berson“
nese mimo to vedle uve-
deno uznámku tovární.
Žádejte výslovně gum. Podpatek „BERSON“
dejte si jej jen od svého obuvníka a obchod-
níka s obuví připevniti a odmítněte ve svém
zájmu každý jiný výrobek
Vaš
Berson
Nova
28
article
Siu
Siu
e škole obenné
dle nových osnov
a lnstrukeí
vie úplné zořáíkem břem
Sestavili ředitel FR. ČIHÁK
odbor. učitel AL. KARLACH
a něitel FR. ZAHRADNÍk
Dva dily. Celkem 100 tabulí (asi 1000 obráz-
ků) částečné barevných s příslušnými texty
Bude vydáno najednou, nikoli v sešítech.
Al
Karlach
Zahradník
Francie . Čihák
Francie
32
article
Památce Jar. Vrchlického.
Památce Jar. Vrchlického.
10 písní pro 1 hlas s průvodem kla-
víru na básně Jar. Vrchlického složi
Jindř. Jindřich.
Sešit I. Mládí! Lásko! Písni! — Za trochu
lásky. — Den, melodie tichá. — Ukolé-
bavka. — Zpívejte do šera, kohouti.
Sešit II. Ptáci se vzbudíli. — Jak draho-
kam. — Appassionato. — Jak visí
motýl na květu. — Polibky.
Německé přskledy Karla Burlana
Sešit po 2 k
Vrchlický
Jindřichův
Jindřich
Láska
Burlan