ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 207e2b00-8f09-11dd-a79a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 42, person 43, work 3, org 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 26. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 25.
4 article
Naranni a večerní listy předpláni sen v Prane v edminle na r. . : : k= v dvojí denáslško ne rjeta : : : na měslo.. 2 x so Poštoui ka na rioie ti : . . . dvojí zásl
5 title
NARO
Nara
6 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18 stranách, s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Praha
7 article Naučení z pohromy Turecka.
Naučení z pohromy Turecka. Přes výslovnou vyhrůžku nové revo- luční vlády turecké, že nepodrobí se ortelu dějin pronešenému nad kletým pan- stvím Osmanstva v Evropě tak úžasnou porážkou ba záhubou všech jeho armád o Kosova pole až před brány Cařihradu- nevěří svět v možnost nového válečného rozmachu pokořené despocie na Bosporu. A to z důvodu velmi prosaického: poně- vadž finanční síla Turecka je úplně na mi- zině, úvěr po světě docela vyčerpán, a tedy naprostá nemožnost zásobovat pravidelně bojující armádu v poli, což pohlcuje kolik milionů za den. Ano, toť vůči revoluci ca- řihradské jediná naděje Evropy; a ne- najde-li Turecko z nenadání v poslední chvíli ještě kdesi „Shyloka“, jenž mu tajně půjčí na lichvářský úrok — všechno mla- doturecké řinčení šavlí, všechna fana tická kázání ulemů a mávání „praporem Moha- medovým“ osud Turecka nezvrátí a neza- chrání je před pádem se srázu, k němuž je v Evropě vítězným Slovanstvem a Ře- ckem dotlačeno. Výstražným příkladem pro věky zůstane tato světodějná kata- strofa starého válečnického státu, potvr- zující znovu pravdu, kterak na bojištích mstí se na říších poražených toliko jejich staré hříchy a nešvary vnitřní. jejich dávná rozháranost politi- cká, finanční a národohospo- dářská, tak že lze říci: žádný stát ne- propadá na bojišti katastrofální po- rážce, nebyl-li dávno zčervivělý v nitru svém těžkými a dávnými vadami v celém svém zřízení a ústrojí — nebyl-li podlomen u vývoji zdravém zabořilou národomocnou politikou vnitřní, systémy vládními a fiskál- ními, které vyčerpávaly síly národa, mí- sto aby je pružily, sílily a zvelebovaly
Kosův Moha Turecko Evropa Cařihrad Bospor
8 article
Stát osvíceně, rozumně a prozíravě řízený stát, dbající o duševní jako hmotný rozvoj veškerého lidu, stát, chránící rovnou spra- vedlností všecky své příslušníky v jejicí svobodě, stát takto spořádaný, zpevněný Hahobytem Kvetoucí, bude pro případy nebezpečí zevního vždy dobře připraven k obraně bytu svého a to nejen vojensky nibrž i hospodářsky, i odolá tudí ranám osudu zcela jinak, nežli říše, kter se jen jednostranně byla opatřila a opásal- silnou výzbroji, ale ostatních zřídel své sí ly branné, prosperity národohospodářské politické a finanční zpozdíle po věky za- nedbávala. Bylo po prvních krutých porážkách tureckých vojsk, když vídeňský vládní „Fremdenblatt“ přinesl pozoruhodné kázá- ničko turecké vládě. Připomenuv jí, kte- rak zahraničný minístr rakouský velmi důtklivě a přátelsky radil jí k pronikavým reformám správním v duchu decen- tralizace, aby potlačené a tudíž roz- hořčené křesťanské národy pobalkánské usmířila poctivou samosprávou jejich obla- stí, vyčetl ji, jak zůstávala ke všem dobrým radám hlucha a tvrdošijně trvala na tuhé centralisaci celého evropského Tu- recka, kterouž zejména Mladoturci povýšili na stěžejnou vládní zásadu, chtě- jíce veškeré slovanské národy poturčit. čili v Osmany obrátit, což bylo hotovým šílenstvím. Tato tuhá, přepiatá centra- lizace provázena hospodářskou krátko- zrakostí, žíjící ze dne na den, byla dle ú-
9 article
sudku vídeňského „Fremdenblattu“ jednou z největších příčin veliké pohromy, přikva- čivší na říši půlměsíce. Nuže, nemělo by se po takovéto exemplární výstraze dějin na Balkáně u- važovat též u nás co nejvážněji o nebla- hých účincích přepjďtého cen- tralismu ve správě státní na duševní i hmotný blahobyt národů, nahospo- dářství států i zemí, na ten nezdra- vý stav celého ústrojí a života veřejného. kde ústředí je překrveno, údy však slábnou a trpí nedokrevností? Nejednou již v samých hlavách německých politiků problesklo poznání o zhoubných účincích přílišné centralisce byrokratické na životní kořeny síly a rozvoje celku i částí, ne- jednou na příklad sám Arnošt Plener vytý- kal povážlivě rychlý a veliký vzrůst vý- dajů, jež potřebuje za trvajícího systému správa státní, jsouc nucena stále rozmno- žovati svou „sedíci armádu“, jak se od če- sů Marie Terezie říka rakouské byrokracii. — Ano, myslící Němci již sami žehrají na přílišný aparát byrokratický, jakého ne- zbytně vymahá soustava centralistická. Tak na př. již 9. prosince 1909 uznala zprá- va obchodní komory liberecké, před- nešená ve valné hromadě drem. Devejem, „že by bylo svrchovaně toho za- Potřebí, pomýšlet konečně na zjednodu- šení a zlevnění našeho — též s autorita- tivní strany za velmi drahým označe- ného státního aparátu správní- ho, jehož ustavičný vzrůst a rozhoi- ňující se nároky příčinou nemalou spolu- přivodily obrovský vzestup našich vý- dajů státních.“ — Zřízena k tomu konci, jak známo, zvláštní komise pro reformu správy veřejné. Nuže, po dlouhých idylicky klidných studiích jejích v poslední schůzi po.
Plener Marie Terezia Balkán Fremdenblatta
10 article
sléz podal svobodný pan Haerdtl ob- šírný referát o tomto vzrůstu počtu úřad- nictva za posledních dvaceti let při centrálních úřadech vídeň- ských a tato zpráva bývalého rak. mi- nistra jest vskutku sensační. Výlohy na toto rozhojnění úřadnictva v centrálních úřadech vídeňských vzrostly během ne- celých dvou desítiletí o 14 milionů, t. j. o 366 procent!! Roku 1910 potřebovalo se na úřadnictvo v centrálních úřadech stát- ních 3,947.728 K. r. 1911 již 18,382.717 K. z toho pouze u ministerstev 12.224.798 Ki Vzrosti tedy náklad o 336 proc.l Státní vý- daje na vnitřní správu zemí stouplys 33,768.040 K v . 1890 na 92,143,483 Kv r. 1911. tedy o 279 proc.! Počet úřadnictva vzras při tom v218 proc. ve vídeňské cen- trále (i a o 90 proc. v zemích. — Jak „pře- tíženo jest ve Vídni úřadnictvo, viděti z toho, že v době, kdy bar. Haerdtl byl mi- nistrem vnitra, ze 370 právníků minister- stva 28 úřadníků vypracovalo za rok méně než 100 aktů, 119 méně než 1 akt denně — ostatní ne celé dva akty denně! Proto na- vrhuje bar. Haerdil snížení počtu úřad- nictva a zvýšení práce jednotlivých úřad- níků, kteří prý dnes jsou zaměstnáni denně nejvýše 6 hodin, mnozi i jen 514 hod., dále umenšení zbytečného byrokratického psa- ní ústním (telefonním) se dorozumíváním Ejhle, toť jeden doklad o požehná- nícentralisace pro finance státní, at o jiných účincích neblahých ani nemluví- me. Nicméně sobečtí Vídeňané brání se povždy zuby nehty každé snaze o vylé- čení tohoto překrvení ústředí byrokra- tického, na příklad zmenšení té přemíry asi 2000 úředníků železničních při centrá-
Haerdtl ki Vídeň
11 article NÍLIS
NÍLIS lách sestátněného železnictví. Smí a může to tak jíti dále?
12 title
Převrat v Cařihradě.
Cařihrad
13 article V Londýně.
V Londýně. Z Londýna, 25. ledna. (Pův. telegr. „Nár Listů“.) Odpověď Turecka na notu velmocí, očekávaná zde dnes ráno, ježto nové ministerstvo prohlásilo, že učiní rychle rozhodnutí, posud tureckého velevyslane- ctví nedošla. Velevyslanci velmocí však se přece sešli dopoledne na zahraničním úřadě, kdež měli dlouhou poraduo situaci. Ujišťuje se, že přes opačné zdání se in- formace německé vlády cařihradskému ve- levyslanci o společné intervenci minulý tý- den opozdily jen omylem jistého vysokého úřadníka, Německo však že od počátku kri- se bylo vždy otevřeně pro mír a mocnosti trojdohody nepochybují o jeho mirumilov- ných úmyslech. Panuje zde přesvědčení, že Německo bude úplně podporovati všechna opatření, jež trojdohoda navrhne v zájmu všeobecného míru. Jednota velmoci nejeví se tureckou revolucí nikterak ohroženou. Zástupci velmocí v Londýně však soudí, že opětné zahájení nepřátelství je nyní ne- vyhnutelno a to je také míněním delegátů balkánských spojenců, kteří však se roz- hodli nejednati ukvapeně a vyčkati turecké odpovědi, než se příměří přeruší.
Londýn Turecko Německo
14 article Mladoturci ve Vídni a konference s hr. Berchtoldem.
Mladoturci ve Vídni a konference s hr. Berchtoldem. Z Vídně, 25. ledna. V poslední době dl zde velmi mnoho mladotureckých předáků. Mezi nimi také, jak čtenářům z našich zpráv je známo, bývalý mladoturecký ministr fi- nanci Džavid paša. Účel pobytu znám není. Prostě se praví, že mladoturecká společnost tato dlí v soukromých záležitostech ve Vídni. Dovídáme se však, že jeden mlado- turecký předák byl těchto dnů přijat ministrem hr. Berchtol- dem a měl s ním dlouhou konfe- renci. Stalo se to před známým převratem cařihradským. Z d konference tato byla v jakékoli souvislosti s tehdy chystaným převratem, není známo. Před dalším vývojem událostí. čm. Ze Sofije iedna. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) Spojenci — jak jsem vám ozná- mil již věera — vyčkají, až jak vel- moci postaví se k odpovědi, kterou můsí obdržeti z Cařihradu. Ukázalo se, že kabinely v nejkratší době nejsou s to zjednati platnost svému napomenutí. S po- jenci odvolají své delegáty a vypovědí přiměří, třeba tudíž počítati s obnovením války. Souhlasné informace s několika stran potvrzují, že Bulhaři jsou na tento případ výborně připraven . Armády v Trakii jsou hojně zásobeny na dva měsice. Opevněné po- sice bulharské u Čataldže jsou nedobytnějši než tureckéa generál Savov jistě by si nepřál ničeho více, než aby Turkům napadlo přejíti k útoku. Houfy, sebrané na trackém Cher- sonesu, jsou podřízené jakosti a bulharské armádě, která je hlídá, nebylo by nie snadnějším než je odraziti na osm kilo- metrů široké šíji poloostrova. Osud Odrinu je zpečetěn. Dl určitých zpráv zásoby pevnosti budou vy- Dialog velmi zajímavý. Zástupce balkánských spojenců ujímá se slova, aby náčelníku poselstva Padíšahova vysvětlil stanovisko.
Berchtold Bulhar Savov Houf Vídeň Cařihrad Chry Čataldža
15 article
čerpány nejdéle 15. února, ne-li dřív Obléhací armáda je sesilen novou divizí bulharsko u. Svírací kruh přibližil se o 1400 metrů k tvrzím. Vojenské kruhy tvrdí určitě že Odrin nemůže odolati pěti- dennímu útoku. Ejhle situace! jež dostatečně vysvětluje pevný klid a sebe- důvěru, s jakými zde pohlížejí na neoče- kávanou změnu situace Ruské černomořské loďstvo je na cestě k Bosporu. Dva pluky čataldžské posádky byly po- volány do Cařihradu. Mocnosti vyčkávají. — Lodní demonstrace neprovede se. M. Z Kolina n. R., 25. ledna. (Zvl. tel. »N. L.«) Berlinská depeše »Köln. Ztg.« oznamuje, že velmoci chovají se zatím vyčkávavě k cařihradským udá- lostem, aby nová vláda měla pokdy vy- pracovat odpověď na jejich společnou notu. Tak chovají se také balkánské vlády. K francouzským zprávám o lodní de- monstraci velmocí píše týž poloúřadní list, že sotva jsou ve shodě s francouz- skou vládou; která chce odvrátiti osobitý postup některých mocností. Jednomyslnosti dosáhne se sotva. Dále pochybuje list o pravdivosti zprávy »W. Allg. Žtg.« stran určitého ujednání o rozdélení asijského Turecka v zájmová území.
Köln W Allg Bospor Cařihrad Kolina můj Turecko
16 title
Coudurier.
17 article Odpověď Porty na společnou notu.
Odpověď Porty na společnou notu. Z Londýna, 25. ledna. Odpověď Porty na kollektivní notu bude po názoru zdejších kruhů nepochybně napřízniva, zejména pokud jde o Drinopol. Možná, že nový ka- binet povolí v otázce ostrovů, aby zachránil Drinopol. Domněle jest již Ibrahim Hakki paša na cestě do Londýna, aby radil turecké de- legaci. Z Londýna, 25. ledna Jak se v kruzích turecké delegace ubezpečuje, udělí turecká vláda nyní bez odkladu odpověď na notu vel- mocí. Praví se, že již ministerská rada zabý- vala se redigováním odpovědi. Je domněnka, že odpověď zdůrazňuje náklonnost k mí- ru dokonce za velkých obětí, však odstoupení Drinopole nebo dokonce kompromis v této záležitosti, který by mohl býti považován za ústupek, prohlásí za ne- možný. Nicméně však převládá mezi ture- ckými delegáty optimistický názor. Z Cařihradu, 25. ledna. (K. k.) Mini- sterská rada rokuje o odpovědí na společ- nou notu mocností. Bude asi sotva dán do zejtřka nebo pondělka. Pokud jde o její obsah, prohlašuje se v minister- stvu zahraničních věcí, že nová vláda ne- přeje si války za každou cenu, ale že mín mohla by uzavřit jen, kdyby Drinopol zů- stala Turecku. Zdá se, jakoby kabinet se chtěl pokusiti o obnovení mírového jednání bez intervence mocností.
Hakki Londýn Drinopol Cařihrad Min Turecko
18 article Pověst o sesazení sultána.
Pověst o sesazení sultána. Z Bukurešti, 25. ledna. Zde rozšířena byla zpráva, že sultán byl prohlášen za sesazena s trůnu. Zpráva potvrzena však dosud nebyla. Porta přeje si nového vyjednávání. Z Cařihradu, 25. ledna. (K. k.) Pojed- návaje o politických zásadách nového kabi- netu, pravi »Saba«: Hlavní cil nové vlády nesměřuje k tomu, aby byla v Evropě ob- novena politika soutěže. Naopak mnohem více shodovalo by se s přáním Porty, kdyby mocnosti daly souhlas k novému vyjedná- vání, které by bylo slučno s právy Turecka. Čeho je nám zvlášť potřeba, jest uznáni
Port Sabo Bukurešť Cařihrad Evropa Turecko
19 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za sh rní . . . . . . . za l h v o . . . . . ie eeer Inseráty plati se hotově napřed sdonlsera v zr Přijime Tam nacházeji se tée redakce, tiskárna a okpedlc Národních Listů- Rukopisy se nevrace
20 article
našich práv a zachování solídního podkladu naší existence v Evropě. Velvyslanci u velvezíra. Z Caříhradu, 25. ledna. (K. k.) Všichn velvyslanci navštivili odpoledne nového vel- vezíra. Někteří velvyslanci navštivili též dří- vějšího velvezíra Kjamila.
Evropa Caříhrad
21 article Tajné mladoturecké konventíkly.
Tajné mladoturecké konventíkly. Z Brusselu, 25. ledna. Pád Kiamila paše připravován byl již koncem prosince v tal- ných mladotureckých konventiklech, na nichž. se jednalo rovněž o sesazení Mohameda V. a dosazení následnika trůnu Jussufa Ized- dina. Schůzím pří tomni byli veškeří chefové mladoturecké strany a nynější ministr vnitra- Tolaat bey- Stav obležení zmírněn. Z Cařihradu, 25. ledna. (K. k.) Stav oble- žení se zachová, ovšem ve značně mírnější formě. Vyhláška zdejšího vojenského velitele zrušuje zákaz vycházeti v noci na ulici. (Další zprávy víz na str. 6.
Mohamed Jussuf Brusel Cařihrad
22 title
Politický přehled.
23 article Země české.
Země české. Dr. Kramář o povinné němčině na středních školách českých. V anketě „Přehledem“ o tomto předmětě pořádané varuje dr. K. Kramář především před tím, aby se otázka obligátní němčiny na českých středních školách nepřeceňovala, ač- koli je dobře, že se o ní začalo veřejně disku- tovati. Byla dříve daleko palčivější, kdy nu- cená naše znalost němčiny nám mnohé slabé karaktery odcizila, ale docela nevadila české- mu ušlechtilému vlastenectví odchovanců ně- meckých škol, s jakým se dnes sotva už po- tkáváme. Z počátků, kdy znamenitá znalost němčiny našim předním mužům pomáhala v jich těžkém, politickém snažení (uvažuje dr.
doktor Kramář K Kramář
24 article
Kramář dále v obšírném článku, jejž jenom výtahem stopujeme), ovšem jsme již vyrostli a museli jsme chtíti víc, nejenom samostatnost politickou jsme chtěli, nýbrž také kulturní, ne- jen do češtiny přeloženou německou kulturu, kterou nám tak často předhazovali Němci i Rusové. Autor rozepisuje se pak o nejkratším prostředku k tomu, jejž Ed. Grégr v bezohled- né své ostrosti našel v zásadě „neučiti se ně- mecky“ i upozorňuje na nejúčinnější zajištění proti německé kultuře v tom tkvějící, když naši pracovníci pro kulturní život rozhodující mají v sobě něco nového vlastního českého a do- vedou nám dáti něco našeho a pracovati o roz- voji naší vlastní kultury. Tu znalost cizího ja- zyka sebe důkladnější spíše pomůže. V nové fasi našeho rozvoje, kdy chceme expansi poli- lickou ve státě, který nás svým centralismem k tomu nutí a kdy chceme ven ze svých úzkých poměrů, zejména do zemi slovanských, jevi se otázka znalosti cizích jazyků poněkud v ji- ném světle. Neběží jenom o němčinu, ale také o jiné jazyky světové, zejména o jazyky slo- vanské. Němčina zůstane pro nás, ať se nám to líbí či nikoli, vždycky velmi důležiou. Země česká zůstane povždy nedělena a následkem toho naše styky politické i hospodářské s Něm- ci zůstanou vždy četné a úzké — a totéž, co Němce vede k učení se češtině, povede i nás k učení se němčině. Dr. Kramář dovozuje nut- nost tuto i se stanoviska našeho zastoupeni v centrálních úřadech, a naproti vnitřnímu ja- zyku úřadnímu „via facti“ dovozuje se sta- noviska národního nutnost zákonitého jeho za- bezpečení, nikoli proto, že naši úřadníci ne- znají německy. V praxi zdá se autoru žádou- cím, aby zavedena byla pouze rela tiv ní
Kramář Němec Rus Grégr doktor Německo
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praz e, 25. ledna. 8— (Kronika.) Na každé stránce dějin kovovým písmem je psáno: v základech svět a život se nemění. Dnes jako pře tisící lety hrubá síla rozhoduje. O Neklanu, knížeti českém z rodu Přemyslova, vypravuje kronika, jaký b panovník slabý a nestatečný. Bál se meče rvoji zděděnou vlast málem nepřivedl na pokraj záhuby. Milovat mír, jen po něm foužit, je nebezpečno, kde soused je vý- bojný. A to byl právě Neklanův případ. K událostem r. 853 sděluje kronikář: —Roku toho Vladislav (kníže Lucký Neklanův soused) ač byl mládenec v šest- mecítmém letě, však zuřivosti plný, nechtě 1e spokojitia na svém knížectv dosti míti. Znamenav Neklana býti muže pokojného, umínil nejprvé knížectví jemu pražské moci odnítí. I rozkázal kovářům meče dělati a všecky svolav štítaře, dva tisíce přepevných pukléřů a dobře žílova- tých mnoho dal udělati, přilbic bykových s železnými a ocelovými obručí více než dva tisíce udělati a pohotově míti při- kázal. Jako ze včerejších novin čteno! Mobili- sace na hranici. Jen slova, technické vý- razy jiné, jiné zbraně a prostředky, jiná hesla a jiné módy. Věc postupu stejná. Neklanu na Vyšehradě ovšem doneslo se, co se děje na hranicích. Svolal státní radu. Vladykové přišli a zemané, zkušení lidé a moudří. Radili jak mohli. Ať kníže také sebere vojsko a neotálí dlouho. — Toho jestli neučiní, jistě že pomalu on, Vladislav, to knížectví vyšehradské aneb
Neklan Neklanův Vladislav Vladyka Praz e Přemyslov Vyšehrad
26 article
pražské poplení a snad i Neklana zahubí. Bázlivý Neklan nechtěl o vojsku slyšet Polekán, přemítal, jak by si pomohl, aby o vojně a vojsku nemusilo být řeči. A při- padl na myšlenku, jak nebezpečí po do- brém odvrátit. — A ukázav se před svými veselé tváři, pravil, že chce Vladislavovi da ry poslati a jimi jej ukrotiti. A vskutku poslal věci vzácné cenyí kruh zlata, jímž se mohl sám převážiti deset koní výborných, padesát smolníkův tolikéž prošívanic mistrným dílem udělaných A zvláštní poselství mělo dary s lichotivými slovy odevzdati. Jaké uvítání však čekalo poslyl — Kníže váš velmi neopatrně učinil. že jest mi tu vnadu poslali odvětil Vladi- slav zpupně. Neb známo, že jest mi všecko svoje zlato, ani všech koní, ani hávů ne- poslal! Protož na ten čas vše vezmětea knížeti povězte, ať to dobře schová, až — pro ostatní přijdu a spolu si tohl
Neklan Vladislav Kníže Vlad
27 article
vezmu.. A brzo začala se hrozba vyplňovat. — Toho roku, oznamuje další stránk kroniky, Vladislav vypravil vojsko veliké d krajiny pražské a zle tu (na Budečsku) řádil a Neklan před Vladislavem jako myš před kocourem nesměl z díry své vylézti . .. Naučení z věčné knihy dějin. Naproti kocouru neradno hrát úlohu myšky! Současnou veřejnost nemálo bavily zprávy z poradní síně londýnské konference. Spo- lečnost moderně vzdělaných mužů, vybraných diplomatů zasedla za zelený stůl. Způsobná společnost, nesená nejlepším úmyslem, vy- řídit nesnadnou záležitost moudře a důstojně. na základě rozumu a spravedlno sti. Tak jedině sluší vyřizovat všecky záležitosti ve světě v zdělanéma pokročil é ml
Vladislav Neklan spo
28 article
— Excellencí, račte dát pozor, naše strana navrhuje úpravu nových poměrů tak a takl Věcný výklad. Excellence poslouchá. Na konec jako uštknuta. — Allah il allah, co žádáte, není možno — Proč by nebylo možno — Žádáte příliš mnoho. Kdybychom po- volili, co nám zbude? — O to nejdel — Oč pak tedy jde? — Aby nám zůstalo právem, co už jsme dobyli mocí. — Allah je velký a Mohamed jeho pro- rok! Nejde tol. — Musí to jíti. — Bylo by holé násilí, pouhý lupl — Jak chcete, Excellenci! Leč zákon dějin je jasný. Před pěti sty lety uloupili jste kraj nám. Byli jsme tenkrát slabi, ne- uměli jsme se ubránit. Teď jsme sesílili. Be- reme si zpět, co nám patří. — Pánové, zapomínáte na něcol — Nač pak? — Před pěti sty lety byl konec středo- věku. Doba zpozdilá, nevědomá, temná. Dnes žijeme v osviceném století dvacátém, jsme všichní vzdělanci, muži pokroku a vzletu ducha. Co jste provedli a chcete vykonat. byl by kus barbarství. Nechat vítězit hrubou sílu! Co by tomu řekla vzdělanost, co Ev- ropa? — Evropa čeká jen, jak se dohodneme JJe už netrpěliva. — Evropa nám, Turkům, zaručila, ž zůstanou věci, jak byly.
Eva Turek Be Evropa
29 article Už nejso u. Válka je změnila. Třeba
Už nejso u. Válka je změnila. Třeba teď brát věci, jak zůstaly po válce. — Ne, nemůžeme připustit. Náš kul- turný jemnocit se vzpírá. — Co si počnete? — Vstaneme a půjdeme z konferenc domů.
Válek
30 article
— Vaše poslední slovo? — Poslední. — A váš kulturný jemnoci t? Cožs nepřejete mír u? — Ať o tom ... znovu rozhodne— válka! Po pěti stech letech Půlměsíc tuze se zmodernisoval. Aspoň co do hesel. Zástupci Turecka oháněli se nejpokrokovější výmluv- Nic platno. Nesplnily se naděje, že z velkých nesnází života možno se nějak vyplésti cestou lichometných slov. Selhalo všecko. Příroda zůstává přírodou. Na konee podrží slovo jen její — síly. ností.
Turecko
31 article
Ve staré Knize knih Hospodin, pán zá- stupův, ustanovil muže, který má panovati lidu, aby byl zachován pořádek a ostřihány byly smlouvy. Ale když povstaly zmatky. člověk se zvedal proti člověku, bratr proti bratru, král proti králi, nedělal Hospodin pořádek sám, ale ukládal sokům, aby táhli proti sobě do boje. Komu přeje, tomu dá i sílu, aby v boji zvítězil. A vítězný David pěl ve své písni: — Ty zajísté jsi svíce má, 6 Hospo- dine! Nebo v tobě proběhl jsem vojska a ty jsi síla má i vojska mého a působiš vol- nou cestu mou. Ty zajisté připásals mne. udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně A moderní Vzdělanost? Vede-liž si ji- nak než Hospodin israelský? Je leda méně upřímná, nežli byl starý Jehovah. Dár
David kniha hospodin Hospo
32 article
krásné naučení lidem a národům o tom. o je právo a pravda. Ale když zmatek povstal mezi národy a jejich knížaty, také moderní božstvo zahaluje tvář svou, mizi někde v oblacích a přenechává nešťastným žaslepen- cům, aby krutý nesrozum si mezi sebou vy- jednali sami bez Její Vznešenosti a Veleby. Jde pověst světem o nesmicném Po- kroku lidstva, ale marně se ohlížíte po- stránkách Dějin, kde vlastně a v čem život ve své podstatě dostal se jen aspoň o pid ku předu? Po velikém úsilí všeliké snahy vzděla- necké není-li dnes právě tak, jako bývalo před tisíci a tisíci lety — Ten vstav, porazil Filištínské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození ve- liké, tak že se líd za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral Tážete se s Davidem, jaký v tom smysl, aby o právu a pravdě rozhodovala hrubá moc? Smysl je zřejmý. Kdo je silný, má rozhodně více schopností něco učinit, než kdo je sláb a neduživ. Konat spravedlnost, sloužit dobru a pravdě, vymáhá především — sílu. Síla je právo na život. A silu třeba prokázat bojem. Také z míru se těšit, jak náleží ho užit, může jen silný, jenž srdnatě obstál v boji. Slaboch Neklan, chtěje jen mír k vůli míru, není schopen pravého žití. Podlehne, zvoliv úlohu myšky vedle souseda kocoura. Mezi kocoury jen kocoura si uhájí své právo na mír. Kdo jinak volí, smiř uje se s osudem myšky. Bude sežrán. Dnes, jako v časech svrchovaného Jehovy. Naši Pobratimci na Balkáně dobře pochopili ducha novověkého božstva, svrchované — Vzděla- nosti,
Veleba David Neklan Balkán