1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 26. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranni a večerní listy
předpláni sen
v Prane v edminle
na r. . : : k=
v dvojí denáslško
ne rjeta : : :
na měslo.. 2 x so
Poštoui
ka
na rioie ti : . . .
dvojí zásl
6
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18
stranách, s přílohou pro venkov
o 22 stranách.
Praha
7
article
Naučení z pohromy Turecka.
Naučení z pohromy Turecka.
Přes výslovnou vyhrůžku nové revo-
luční vlády turecké, že nepodrobí se
ortelu dějin pronešenému nad kletým pan-
stvím Osmanstva v Evropě tak úžasnou
porážkou ba záhubou všech jeho armád o
Kosova pole až před brány Cařihradu-
nevěří svět v možnost nového válečného
rozmachu pokořené despocie na Bosporu.
A to z důvodu velmi prosaického: poně-
vadž finanční síla Turecka je úplně na mi-
zině, úvěr po světě docela vyčerpán, a tedy
naprostá nemožnost zásobovat pravidelně
bojující armádu v poli, což pohlcuje kolik
milionů za den. Ano, toť vůči revoluci ca-
řihradské jediná naděje Evropy; a ne-
najde-li Turecko z nenadání v poslední
chvíli ještě kdesi „Shyloka“, jenž mu tajně
půjčí na lichvářský úrok — všechno mla-
doturecké řinčení šavlí, všechna fana tická
kázání ulemů a mávání „praporem Moha-
medovým“ osud Turecka nezvrátí a neza-
chrání je před pádem se srázu, k němuž
je v Evropě vítězným Slovanstvem a Ře-
ckem dotlačeno. Výstražným příkladem
pro věky zůstane tato světodějná kata-
strofa starého válečnického státu, potvr-
zující znovu pravdu, kterak na bojištích
mstí se na říších poražených toliko jejich
staré hříchy a nešvary vnitřní.
jejich dávná rozháranost politi-
cká, finanční a národohospo-
dářská, tak že lze říci: žádný stát ne-
propadá na bojišti katastrofální po-
rážce, nebyl-li dávno zčervivělý v nitru
svém těžkými a dávnými vadami v celém
svém zřízení a ústrojí — nebyl-li podlomen
u vývoji zdravém zabořilou národomocnou
politikou vnitřní, systémy vládními a fiskál-
ními, které vyčerpávaly síly národa, mí-
sto aby je pružily, sílily a zvelebovaly
Kosův
Moha
Turecko
Evropa
Cařihrad
Bospor
8
article
Stát osvíceně, rozumně a prozíravě řízený
stát, dbající o duševní jako hmotný rozvoj
veškerého lidu, stát, chránící rovnou spra-
vedlností všecky své příslušníky v jejicí
svobodě, stát takto spořádaný, zpevněný
Hahobytem Kvetoucí, bude pro případy
nebezpečí zevního vždy dobře připraven
k obraně bytu svého a to nejen vojensky
nibrž i hospodářsky, i odolá tudí
ranám osudu zcela jinak, nežli říše, kter
se jen jednostranně byla opatřila a opásal-
silnou výzbroji, ale ostatních zřídel své sí
ly branné, prosperity národohospodářské
politické a finanční zpozdíle po věky za-
nedbávala.
Bylo po prvních krutých porážkách
tureckých vojsk, když vídeňský vládní
„Fremdenblatt“ přinesl pozoruhodné kázá-
ničko turecké vládě. Připomenuv jí, kte-
rak zahraničný minístr rakouský velmi
důtklivě a přátelsky radil jí k pronikavým
reformám správním v duchu decen-
tralizace, aby potlačené a tudíž roz-
hořčené křesťanské národy pobalkánské
usmířila poctivou samosprávou jejich obla-
stí, vyčetl ji, jak zůstávala ke všem dobrým
radám hlucha a tvrdošijně trvala na tuhé
centralisaci celého evropského Tu-
recka, kterouž zejména Mladoturci
povýšili na stěžejnou vládní zásadu, chtě-
jíce veškeré slovanské národy poturčit.
čili v Osmany obrátit, což bylo hotovým
šílenstvím. Tato tuhá, přepiatá centra-
lizace provázena hospodářskou krátko-
zrakostí, žíjící ze dne na den, byla dle ú-
9
article
sudku vídeňského „Fremdenblattu“ jednou
z největších příčin veliké pohromy, přikva-
čivší na říši půlměsíce.
Nuže, nemělo by se po takovéto
exemplární výstraze dějin na Balkáně u-
važovat též u nás co nejvážněji o nebla-
hých účincích přepjďtého cen-
tralismu ve správě státní na duševní
i hmotný blahobyt národů, nahospo-
dářství států i zemí, na ten nezdra-
vý stav celého ústrojí a života veřejného.
kde ústředí je překrveno, údy však
slábnou a trpí nedokrevností? Nejednou
již v samých hlavách německých politiků
problesklo poznání o zhoubných účincích
přílišné centralisce byrokratické na životní
kořeny síly a rozvoje celku i částí, ne-
jednou na příklad sám Arnošt Plener vytý-
kal povážlivě rychlý a veliký vzrůst vý-
dajů, jež potřebuje za trvajícího systému
správa státní, jsouc nucena stále rozmno-
žovati svou „sedíci armádu“, jak se od če-
sů Marie Terezie říka rakouské byrokracii.
— Ano, myslící Němci již sami žehrají na
přílišný aparát byrokratický, jakého ne-
zbytně vymahá soustava centralistická.
Tak na př. již 9. prosince 1909 uznala zprá-
va obchodní komory liberecké, před-
nešená ve valné hromadě drem. Devejem,
„že by bylo svrchovaně toho za-
Potřebí, pomýšlet konečně na zjednodu-
šení a zlevnění našeho — též s autorita-
tivní strany za velmi drahým označe-
ného státního aparátu správní-
ho, jehož ustavičný vzrůst a rozhoi-
ňující se nároky příčinou nemalou spolu-
přivodily obrovský vzestup našich vý-
dajů státních.“ — Zřízena k tomu konci,
jak známo, zvláštní komise pro reformu
správy veřejné. Nuže, po dlouhých idylicky
klidných studiích jejích v poslední schůzi po.
Plener
Marie
Terezia
Balkán
Fremdenblatta
10
article
sléz podal svobodný pan Haerdtl ob-
šírný referát o tomto vzrůstu počtu úřad-
nictva za posledních dvaceti let při
centrálních úřadech vídeň-
ských a tato zpráva bývalého rak. mi-
nistra jest vskutku sensační. Výlohy na
toto rozhojnění úřadnictva v centrálních
úřadech vídeňských vzrostly během ne-
celých dvou desítiletí o 14 milionů, t. j. o
366 procent!! Roku 1910 potřebovalo se
na úřadnictvo v centrálních úřadech stát-
ních 3,947.728 K. r. 1911 již 18,382.717 K.
z toho pouze u ministerstev 12.224.798 Ki
Vzrosti tedy náklad o 336 proc.l Státní vý-
daje na vnitřní správu zemí stouplys
33,768.040 K v . 1890 na 92,143,483 Kv
r. 1911. tedy o 279 proc.! Počet úřadnictva
vzras při tom v218 proc. ve vídeňské cen-
trále (i a o 90 proc. v zemích. — Jak „pře-
tíženo jest ve Vídni úřadnictvo, viděti z
toho, že v době, kdy bar. Haerdtl byl mi-
nistrem vnitra, ze 370 právníků minister-
stva 28 úřadníků vypracovalo za rok méně
než 100 aktů, 119 méně než 1 akt denně —
ostatní ne celé dva akty denně! Proto na-
vrhuje bar. Haerdil snížení počtu úřad-
nictva a zvýšení práce jednotlivých úřad-
níků, kteří prý dnes jsou zaměstnáni denně
nejvýše 6 hodin, mnozi i jen 514 hod., dále
umenšení zbytečného byrokratického psa-
ní ústním (telefonním) se dorozumíváním
Ejhle, toť jeden doklad o požehná-
nícentralisace pro finance státní, at
o jiných účincích neblahých ani nemluví-
me. Nicméně sobečtí Vídeňané brání se
povždy zuby nehty každé snaze o vylé-
čení tohoto překrvení ústředí byrokra-
tického, na příklad zmenšení té přemíry
asi 2000 úředníků železničních při centrá-
Haerdtl
ki
Vídeň
11
article
NÍLIS
NÍLIS
lách sestátněného železnictví. Smí a může
to tak jíti dále?
12
title
Převrat v Cařihradě.
Cařihrad
13
article
V Londýně.
V Londýně.
Z Londýna, 25. ledna. (Pův. telegr. „Nár
Listů“.) Odpověď Turecka na notu
velmocí, očekávaná zde dnes ráno, ježto
nové ministerstvo prohlásilo, že učiní rychle
rozhodnutí, posud tureckého velevyslane-
ctví nedošla. Velevyslanci velmocí však
se přece sešli dopoledne na zahraničním
úřadě, kdež měli dlouhou poraduo
situaci.
Ujišťuje se, že přes opačné zdání se in-
formace německé vlády cařihradskému ve-
levyslanci o společné intervenci minulý tý-
den opozdily jen omylem jistého vysokého
úřadníka, Německo však že od počátku kri-
se bylo vždy otevřeně pro mír a mocnosti
trojdohody nepochybují o jeho mirumilov-
ných úmyslech. Panuje zde přesvědčení, že
Německo bude úplně podporovati všechna
opatření, jež trojdohoda navrhne v zájmu
všeobecného míru. Jednota velmoci nejeví
se tureckou revolucí nikterak ohroženou.
Zástupci velmocí v Londýně však soudí,
že opětné zahájení nepřátelství je nyní ne-
vyhnutelno a to je také míněním delegátů
balkánských spojenců, kteří však se roz-
hodli nejednati ukvapeně a vyčkati turecké
odpovědi, než se příměří přeruší.
Londýn
Turecko
Německo
14
article
Mladoturci ve Vídni a konference
s hr. Berchtoldem.
Mladoturci ve Vídni a konference
s hr. Berchtoldem.
Z Vídně, 25. ledna. V poslední době dl
zde velmi mnoho mladotureckých předáků.
Mezi nimi také, jak čtenářům z našich zpráv
je známo, bývalý mladoturecký ministr fi-
nanci Džavid paša. Účel pobytu znám není.
Prostě se praví, že mladoturecká společnost
tato dlí v soukromých záležitostech ve Vídni.
Dovídáme se však, že jeden mlado-
turecký předák byl těchto dnů
přijat ministrem hr. Berchtol-
dem a měl s ním dlouhou konfe-
renci. Stalo se to před známým
převratem cařihradským. Z d
konference tato byla v jakékoli souvislosti
s tehdy chystaným převratem, není známo.
Před dalším vývojem událostí.
čm. Ze Sofije iedna. (Zvl. telegr.
»Nár. L.«) Spojenci — jak jsem vám ozná-
mil již věera — vyčkají, až jak vel-
moci postaví se k odpovědi, kterou můsí
obdržeti z Cařihradu. Ukázalo se, že
kabinely v nejkratší době nejsou s to
zjednati platnost svému napomenutí. S po-
jenci odvolají své delegáty a
vypovědí přiměří, třeba tudíž
počítati s obnovením války.
Souhlasné informace s několika stran
potvrzují, že Bulhaři jsou na tento
případ výborně připraven .
Armády v Trakii jsou hojně zásobeny
na dva měsice. Opevněné po-
sice bulharské u Čataldže jsou
nedobytnějši než tureckéa
generál Savov jistě by si nepřál ničeho
více, než aby Turkům napadlo přejíti
k útoku. Houfy, sebrané na trackém Cher-
sonesu, jsou podřízené jakosti a bulharské
armádě, která je hlídá, nebylo by nie
snadnějším než je odraziti na osm kilo-
metrů široké šíji poloostrova.
Osud Odrinu je zpečetěn. Dl
určitých zpráv zásoby pevnosti budou vy-
Dialog velmi zajímavý.
Zástupce balkánských spojenců ujímá se
slova, aby náčelníku poselstva Padíšahova
vysvětlil stanovisko.
Berchtold
Bulhar
Savov
Houf
Vídeň
Cařihrad
Chry
Čataldža
15
article
čerpány nejdéle 15. února, ne-li dřív
Obléhací armáda je sesilen
novou divizí bulharsko u. Svírací
kruh přibližil se o 1400 metrů
k tvrzím. Vojenské kruhy tvrdí určitě
že Odrin nemůže odolati pěti-
dennímu útoku. Ejhle situace! jež
dostatečně vysvětluje pevný klid a sebe-
důvěru, s jakými zde pohlížejí na neoče-
kávanou změnu situace
Ruské černomořské loďstvo je
na cestě k Bosporu. Dva pluky
čataldžské posádky byly po-
volány do Cařihradu.
Mocnosti vyčkávají. — Lodní demonstrace
neprovede se.
M. Z Kolina n. R., 25. ledna. (Zvl.
tel. »N. L.«) Berlinská depeše »Köln.
Ztg.« oznamuje, že velmoci chovají se
zatím vyčkávavě k cařihradským udá-
lostem, aby nová vláda měla pokdy vy-
pracovat odpověď na jejich společnou notu.
Tak chovají se také balkánské vlády.
K francouzským zprávám o lodní de-
monstraci velmocí píše týž poloúřadní
list, že sotva jsou ve shodě s francouz-
skou vládou; která chce odvrátiti osobitý
postup některých mocností. Jednomyslnosti
dosáhne se sotva.
Dále pochybuje list o pravdivosti zprávy
»W. Allg. Žtg.« stran určitého ujednání
o rozdélení asijského Turecka
v zájmová území.
Köln
W Allg
Bospor
Cařihrad
Kolina můj
Turecko
17
article
Odpověď Porty na společnou notu.
Odpověď Porty na společnou notu.
Z Londýna, 25. ledna. Odpověď Porty
na kollektivní notu bude po názoru zdejších
kruhů nepochybně napřízniva, zejména
pokud jde o Drinopol. Možná, že nový ka-
binet povolí v otázce ostrovů, aby zachránil
Drinopol. Domněle jest již Ibrahim Hakki paša
na cestě do Londýna, aby radil turecké de-
legaci.
Z Londýna, 25. ledna Jak se v kruzích
turecké delegace ubezpečuje, udělí turecká
vláda nyní bez odkladu odpověď na notu vel-
mocí. Praví se, že již ministerská rada zabý-
vala se redigováním odpovědi. Je domněnka,
že odpověď zdůrazňuje náklonnost k mí-
ru dokonce za velkých obětí, však
odstoupení Drinopole nebo dokonce
kompromis v této záležitosti, který by mohl
býti považován za ústupek, prohlásí za ne-
možný. Nicméně však převládá mezi ture-
ckými delegáty optimistický názor.
Z Cařihradu, 25. ledna. (K. k.) Mini-
sterská rada rokuje o odpovědí na společ-
nou notu mocností. Bude asi sotva dán
do zejtřka nebo pondělka. Pokud
jde o její obsah, prohlašuje se v minister-
stvu zahraničních věcí, že nová vláda ne-
přeje si války za každou cenu, ale že mín
mohla by uzavřit jen, kdyby Drinopol zů-
stala Turecku. Zdá se, jakoby kabinet se
chtěl pokusiti o obnovení mírového jednání
bez intervence mocností.
Hakki
Londýn
Drinopol
Cařihrad
Min
Turecko
18
article
Pověst o sesazení sultána.
Pověst o sesazení sultána.
Z Bukurešti, 25. ledna. Zde rozšířena byla
zpráva, že sultán byl prohlášen za sesazena
s trůnu. Zpráva potvrzena však dosud nebyla.
Porta přeje si nového vyjednávání.
Z Cařihradu, 25. ledna. (K. k.) Pojed-
návaje o politických zásadách nového kabi-
netu, pravi »Saba«: Hlavní cil nové vlády
nesměřuje k tomu, aby byla v Evropě ob-
novena politika soutěže. Naopak mnohem
více shodovalo by se s přáním Porty, kdyby
mocnosti daly souhlas k novému vyjedná-
vání, které by bylo slučno s právy Turecka.
Čeho je nám zvlášť potřeba, jest uznáni
Port
Sabo
Bukurešť
Cařihrad
Evropa
Turecko
19
article
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za sh
rní . . . . . . . za l h
v o . . . . . ie
eeer
Inseráty
plati se hotově napřed
sdonlsera v zr Přijime
Tam nacházeji se tée
redakce, tiskárna a okpedlc
Národních Listů-
Rukopisy se nevrace
20
article
našich práv a zachování solídního podkladu
naší existence v Evropě.
Velvyslanci u velvezíra.
Z Caříhradu, 25. ledna. (K. k.) Všichn
velvyslanci navštivili odpoledne nového vel-
vezíra. Někteří velvyslanci navštivili též dří-
vějšího velvezíra Kjamila.
Evropa
Caříhrad
21
article
Tajné mladoturecké konventíkly.
Tajné mladoturecké konventíkly.
Z Brusselu, 25. ledna. Pád Kiamila paše
připravován byl již koncem prosince v tal-
ných mladotureckých konventiklech, na nichž.
se jednalo rovněž o sesazení Mohameda V.
a dosazení následnika trůnu Jussufa Ized-
dina. Schůzím pří tomni byli veškeří chefové
mladoturecké strany a nynější ministr vnitra-
Tolaat bey-
Stav obležení zmírněn.
Z Cařihradu, 25. ledna. (K. k.) Stav oble-
žení se zachová, ovšem ve značně mírnější
formě. Vyhláška zdejšího vojenského velitele
zrušuje zákaz vycházeti v noci na ulici.
(Další zprávy víz na str. 6.
Mohamed
Jussuf
Brusel
Cařihrad
22
title
Politický přehled.
23
article
Země české.
Země české.
Dr. Kramář o povinné němčině na středních
školách českých.
V anketě „Přehledem“ o tomto předmětě
pořádané varuje dr. K. Kramář především
před tím, aby se otázka obligátní němčiny na
českých středních školách nepřeceňovala, ač-
koli je dobře, že se o ní začalo veřejně disku-
tovati. Byla dříve daleko palčivější, kdy nu-
cená naše znalost němčiny nám mnohé slabé
karaktery odcizila, ale docela nevadila české-
mu ušlechtilému vlastenectví odchovanců ně-
meckých škol, s jakým se dnes sotva už po-
tkáváme. Z počátků, kdy znamenitá znalost
němčiny našim předním mužům pomáhala v
jich těžkém, politickém snažení (uvažuje dr.
doktor
Kramář
K Kramář
24
article
Kramář dále v obšírném článku, jejž jenom
výtahem stopujeme), ovšem jsme již vyrostli
a museli jsme chtíti víc, nejenom samostatnost
politickou jsme chtěli, nýbrž také kulturní, ne-
jen do češtiny přeloženou německou kulturu,
kterou nám tak často předhazovali Němci i
Rusové. Autor rozepisuje se pak o nejkratším
prostředku k tomu, jejž Ed. Grégr v bezohled-
né své ostrosti našel v zásadě „neučiti se ně-
mecky“ i upozorňuje na nejúčinnější zajištění
proti německé kultuře v tom tkvějící, když
naši pracovníci pro kulturní život rozhodující
mají v sobě něco nového vlastního českého a do-
vedou nám dáti něco našeho a pracovati o roz-
voji naší vlastní kultury. Tu znalost cizího ja-
zyka sebe důkladnější spíše pomůže. V nové
fasi našeho rozvoje, kdy chceme expansi poli-
lickou ve státě, který nás svým centralismem
k tomu nutí a kdy chceme ven ze svých úzkých
poměrů, zejména do zemi slovanských, jevi
se otázka znalosti cizích jazyků poněkud v ji-
ném světle. Neběží jenom o němčinu, ale také
o jiné jazyky světové, zejména o jazyky slo-
vanské. Němčina zůstane pro nás, ať se nám
to líbí či nikoli, vždycky velmi důležiou. Země
česká zůstane povždy nedělena a následkem
toho naše styky politické i hospodářské s Něm-
ci zůstanou vždy četné a úzké — a totéž, co
Němce vede k učení se češtině, povede i nás
k učení se němčině. Dr. Kramář dovozuje nut-
nost tuto i se stanoviska našeho zastoupeni v
centrálních úřadech, a naproti vnitřnímu ja-
zyku úřadnímu „via facti“ dovozuje se sta-
noviska národního nutnost zákonitého jeho za-
bezpečení, nikoli proto, že naši úřadníci ne-
znají německy. V praxi zdá se autoru žádou-
cím, aby zavedena byla pouze rela tiv ní
Kramář
Němec
Rus
Grégr
doktor
Německo
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praz e, 25. ledna.
8— (Kronika.) Na každé stránce
dějin kovovým písmem je psáno: v základech
svět a život se nemění. Dnes jako pře
tisící lety hrubá síla rozhoduje.
O Neklanu, knížeti českém z rodu
Přemyslova, vypravuje kronika, jaký b
panovník slabý a nestatečný. Bál se meče
rvoji zděděnou vlast málem nepřivedl na
pokraj záhuby. Milovat mír, jen po něm
foužit, je nebezpečno, kde soused je vý-
bojný. A to byl právě Neklanův případ.
K událostem r. 853 sděluje kronikář:
—Roku toho Vladislav (kníže Lucký
Neklanův soused) ač byl mládenec v šest-
mecítmém letě, však zuřivosti plný, nechtě
1e spokojitia na svém knížectv
dosti míti. Znamenav Neklana býti muže
pokojného, umínil nejprvé knížectví jemu
pražské moci odnítí. I rozkázal kovářům
meče dělati a všecky svolav štítaře, dva
tisíce přepevných pukléřů a dobře žílova-
tých mnoho dal udělati, přilbic bykových
s železnými a ocelovými obručí více než
dva tisíce udělati a pohotově míti při-
kázal.
Jako ze včerejších novin čteno! Mobili-
sace na hranici. Jen slova, technické vý-
razy jiné, jiné zbraně a prostředky, jiná
hesla a jiné módy. Věc postupu stejná.
Neklanu na Vyšehradě ovšem doneslo
se, co se děje na hranicích. Svolal státní
radu. Vladykové přišli a zemané, zkušení
lidé a moudří. Radili jak mohli. Ať kníže
také sebere vojsko a neotálí dlouho.
— Toho jestli neučiní, jistě že pomalu
on, Vladislav, to knížectví vyšehradské aneb
Neklan
Neklanův
Vladislav
Vladyka
Praz e
Přemyslov
Vyšehrad
26
article
pražské poplení a snad i Neklana zahubí.
Bázlivý Neklan nechtěl o vojsku slyšet
Polekán, přemítal, jak by si pomohl, aby
o vojně a vojsku nemusilo být řeči. A při-
padl na myšlenku, jak nebezpečí po do-
brém odvrátit.
— A ukázav se před svými veselé
tváři, pravil, že chce Vladislavovi da ry
poslati a jimi jej ukrotiti.
A vskutku poslal věci vzácné cenyí
kruh zlata, jímž se mohl sám převážiti
deset koní výborných, padesát smolníkův
tolikéž prošívanic mistrným dílem udělaných
A zvláštní poselství mělo dary s lichotivými
slovy odevzdati.
Jaké uvítání však čekalo poslyl
— Kníže váš velmi neopatrně učinil.
že jest mi tu vnadu poslali odvětil Vladi-
slav zpupně. Neb známo, že jest mi všecko
svoje zlato, ani všech koní, ani hávů ne-
poslal! Protož na ten čas vše vezmětea
knížeti povězte, ať to dobře schová, až —
pro ostatní přijdu a spolu si tohl
Neklan
Vladislav
Kníže
Vlad
27
article
vezmu..
A brzo začala se hrozba vyplňovat.
— Toho roku, oznamuje další stránk
kroniky, Vladislav vypravil vojsko veliké d
krajiny pražské a zle tu (na Budečsku) řádil
a Neklan před Vladislavem jako myš před
kocourem nesměl z díry své vylézti . ..
Naučení z věčné knihy dějin. Naproti
kocouru neradno hrát úlohu myšky!
Současnou veřejnost nemálo bavily zprávy
z poradní síně londýnské konference. Spo-
lečnost moderně vzdělaných mužů, vybraných
diplomatů zasedla za zelený stůl. Způsobná
společnost, nesená nejlepším úmyslem, vy-
řídit nesnadnou záležitost moudře a důstojně.
na základě rozumu a spravedlno sti.
Tak jedině sluší vyřizovat všecky záležitosti
ve světě v zdělanéma pokročil é ml
Vladislav
Neklan
spo
28
article
— Excellencí, račte dát pozor, naše
strana navrhuje úpravu nových poměrů tak
a takl
Věcný výklad.
Excellence poslouchá. Na konec jako
uštknuta.
— Allah il allah, co žádáte, není možno
— Proč by nebylo možno
— Žádáte příliš mnoho. Kdybychom po-
volili, co nám zbude?
— O to nejdel
— Oč pak tedy jde?
— Aby nám zůstalo právem, co už
jsme dobyli mocí.
— Allah je velký a Mohamed jeho pro-
rok! Nejde tol.
— Musí to jíti.
— Bylo by holé násilí, pouhý lupl
— Jak chcete, Excellenci! Leč zákon
dějin je jasný. Před pěti sty lety uloupili
jste kraj nám. Byli jsme tenkrát slabi, ne-
uměli jsme se ubránit. Teď jsme sesílili. Be-
reme si zpět, co nám patří.
— Pánové, zapomínáte na něcol
— Nač pak?
— Před pěti sty lety byl konec středo-
věku. Doba zpozdilá, nevědomá, temná. Dnes
žijeme v osviceném století dvacátém, jsme
všichní vzdělanci, muži pokroku a vzletu
ducha. Co jste provedli a chcete vykonat.
byl by kus barbarství. Nechat vítězit hrubou
sílu! Co by tomu řekla vzdělanost, co Ev-
ropa?
— Evropa čeká jen, jak se dohodneme
JJe už netrpěliva.
— Evropa nám, Turkům, zaručila, ž
zůstanou věci, jak byly.
Eva
Turek
Be
Evropa
29
article
Už nejso u. Válka je změnila. Třeba
Už nejso u. Válka je změnila. Třeba
teď brát věci, jak zůstaly po válce.
— Ne, nemůžeme připustit. Náš kul-
turný jemnocit se vzpírá.
— Co si počnete?
— Vstaneme a půjdeme z konferenc
domů.
Válek
30
article
— Vaše poslední slovo?
— Poslední.
— A váš kulturný jemnoci t? Cožs
nepřejete mír u?
— Ať o tom ... znovu rozhodne—
válka!
Po pěti stech letech Půlměsíc tuze se
zmodernisoval. Aspoň co do hesel. Zástupci
Turecka oháněli se nejpokrokovější výmluv-
Nic platno. Nesplnily se naděje, že
z velkých nesnází života možno se nějak
vyplésti cestou lichometných slov. Selhalo
všecko. Příroda zůstává přírodou. Na konee
podrží slovo jen její — síly.
ností.
Turecko
31
article
Ve staré Knize knih Hospodin, pán zá-
stupův, ustanovil muže, který má panovati
lidu, aby byl zachován pořádek a ostřihány
byly smlouvy. Ale když povstaly zmatky.
člověk se zvedal proti člověku, bratr proti
bratru, král proti králi, nedělal Hospodin
pořádek sám, ale ukládal sokům, aby táhli
proti sobě do boje. Komu přeje, tomu dá
i sílu, aby v boji zvítězil.
A vítězný David pěl ve své písni:
— Ty zajísté jsi svíce má, 6 Hospo-
dine! Nebo v tobě proběhl jsem vojska a
ty jsi síla má i vojska mého a působiš vol-
nou cestu mou. Ty zajisté připásals mne.
udatností k boji, porazils pode mne ty,
kteříž povstávají proti mně
A moderní Vzdělanost? Vede-liž si ji-
nak než Hospodin israelský? Je leda méně
upřímná, nežli byl starý Jehovah. Dár
David
kniha hospodin
Hospo
32
article
krásné naučení lidem a národům o tom. o
je právo a pravda. Ale když zmatek povstal
mezi národy a jejich knížaty, také moderní
božstvo zahaluje tvář svou, mizi někde v
oblacích a přenechává nešťastným žaslepen-
cům, aby krutý nesrozum si mezi sebou vy-
jednali sami bez Její Vznešenosti a Veleby.
Jde pověst světem o nesmicném Po-
kroku lidstva, ale marně se ohlížíte po-
stránkách Dějin, kde vlastně a v čem život
ve své podstatě dostal se jen aspoň o pid
ku předu?
Po velikém úsilí všeliké snahy vzděla-
necké není-li dnes právě tak, jako bývalo
před tisíci a tisíci lety
— Ten vstav, porazil Filištínské, až
ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten
den zajisté učinil Hospodin vysvobození ve-
liké, tak že se líd za ním navrátil, toliko
aby kořisti vzebral
Tážete se s Davidem, jaký v tom smysl,
aby o právu a pravdě rozhodovala hrubá
moc? Smysl je zřejmý. Kdo je silný, má
rozhodně více schopností něco učinit, než
kdo je sláb a neduživ. Konat spravedlnost,
sloužit dobru a pravdě, vymáhá především
— sílu. Síla je právo na život. A silu třeba
prokázat bojem. Také z míru se těšit, jak
náleží ho užit, může jen silný, jenž srdnatě
obstál v boji. Slaboch Neklan, chtěje jen
mír k vůli míru, není schopen pravého žití.
Podlehne, zvoliv úlohu myšky vedle souseda
kocoura. Mezi kocoury jen kocoura si uhájí
své právo na mír. Kdo jinak volí, smiř uje
se s osudem myšky. Bude sežrán. Dnes,
jako v časech svrchovaného Jehovy. Naši
Pobratimci na Balkáně dobře pochopili ducha
novověkého božstva, svrchované — Vzděla-
nosti,
Veleba
David
Neklan
Balkán