ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 92ac1620-8f2b-11dd-902d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: place 41, person 67, work 2, org 13
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
26. ledna 1913. Číslo 25.
4 article
obligátnostněmčiny, tobystačilo Ale obligátním učení toto musí být. Nená- vidím nepovinné hraní si s učením, praví dr Kramář, bez toho už jsme přímo směšní sa- mými strachy, aby se naši hoši nepřeučili Nechť se učí důkladně tomu, čeho naprosto po- třebují... A neučme se jen německy, nýbrž pokud jen možno, některému slovanskému ja- zyku. To je přímo povinností naší mládeže. Ne- přemůžeme-li vídeňský strach před slovan- skými jazyky, bránící, aby se jim naše mládež učila, nezbývá, než aby se jim učila mimo ško- ly. Bylo by povinností našich hospodářských průmyslových a exportních institucí, aby ta- kové kursy, a to nejen v Praze, byly zřízeny budou je navštěvovati nejen ti, jimž jsou prak- tickou potřebou, nýbrž i jiní, kdož by chtěli poznati slovanské literatury v originálu a to bude jen s prospěchem pro zvýšení kulturní úrovně českého národa a jeho významu ve Slovanstvu.
Praha
5 article
Abrahamoviny dra. Titty. Padesáté narozeniny dra. Titty, předsedy německého Volksratu pro Čechy, byly osla- veny slavnostní schůzí této korporace, konané za hojného účastenství poslanců. Posl. dr. Lodgmann velebil dra. Tittu (který najednou jmenuje se „Josef“) slovy největšího uznání jako muži, v jehož hrudi ukrývá se skvostný klenot, věrné německé srdce. Tento klenot nechť prý ještě hodně dlouho bije. Jménem všech přítomných sliboval, že i v budoucnosti hodlají státi při německé věci, děj se co děj. Odovzdal dru. Tittovi stříbrnou kasetu s po- dobiznami členů Volksratu. Jménem něm poslanců blahopřál posl. Pacher. Mezi ostatním četnými gratulanty nacházel se dv. rada prof Skedl, jenž přinesl přání bukovinských zem. poslanců, dále drážďanský Viktor Focke, jenž jeststálým delegátem říšsko-německého Al1deutscher Verbandu a berlínského Všeobec- ného Schulvereinu, znění jeho gratu- lace „Boh.“ ovšem nepřináší. Dr „Titta ve své děkovné řeči odmítal útoky a obvinění, že on dr. Titta, anebo jeho Volksrat někoho chce poručníkovati a že se dává něčím jiným vésti než přesvědčením, že jenom práce může Něm- cům v Čechách pomoci. Volksrat prohlási dr. Titta za stělesnění nacionáln „vysokomyšlenky“, tedy za velkoněme- ckou organisaci, sledující dobře známé „vy- so kocíle“, jednotíci Všeněmce v „Ostmar- ce“ i říši německé. Na důkaz, že tomu tak jest prohlásil, že k jeho paderátinám došel od Vše- německého Verbandu z říše dar 2000 K, kte rého bude použito podle jeho návrhu k ně- mecko-nacionálnímu účelu v Lovosicích.
Posl doktor Lodgmann Titta Josef Pacher Skedl Focke Titt Čechy Německo Lovosice deutscher Verband
6 article
„Z Moravy.
Morava
7 article
Při tisku obou našich posledních dopisů mo- ravských došlo nemilým nedopatřením k záměně v obou dopisech. Na konec dopisu, uveřejněného ve včerejším ranním čísle, odpadnouti měly po- slední tři řádky a na místě jich přijíti měl po po větě: »Což není dr. Stránský ve svém tišnovském okrese jist?« konec, který se ostl v dopise odpoledním, počínaje slovy: »A snad ani ten dřívější žáčkův bosko- vický mandát« až »více než fantasti- cké.« Tři řádky odpadající pak z ranního dopisu nahralují konec dopisu ve večerniku. . .
Stránský
8 article
Ze Slezska.
Slezsko
9 article
Nedávný náš dopis o zakládání pokrokové strany na Slezsku dal některým listům podnět ke zdvořilým i méně zdvořilým polemikám s našim stanoviskem. Méně zdvořile, jak obyčejně, pole- misuje i „Čas“ a, dle starého svého obyčeje, hledí nedostatek svých znalosti politických poměrů této korunní zemi nahraditi invektivami různé ce- ny a nízkým podezříváním Budiž nám dovoleno odpověděti jeho slezské- mu dopisovateli, který, jak z nedělního dopisu jest patrno, ač jest ve Slezsku již rok, dosud ae zde ničemu nenaučil. Naše stanovisko k nově tvořicí se straně jest jasné. Strana tato nemá možnost získati ani man- dátů říšsleéh, ani zemských, ani jakýchkoli jiných. Příslušníci její nemohou tedy programu strany zjed- návati platnost v zákonodárných sborech. A poně- vadž této možnosti nemají, tedy jsme toho mínění že bylo by lépe opět podniknouti pokus za účelem ustavení společné pokrokové strany, do níž vedle stoupenců pokrokových a svobodomyslných stran moravských a českých vstoupili by také stoupenci existujících již na Slezsku stran agrární a národně- sociální. Máme tudíž na mysli jakousi koncentraci svobodomyslných lidí středního stavu, kteří by byli na jedné straně protiváhou sociální demo- kracii, na straně druhé konservativním směrům křesťansko-sociální a národní stranou represen- tovaným.
Slezsko
10 article
Kdyby takovýto pokus se nezdařil, pak jsme toho mínění, že by se mělo se zakládáním nové strany sečkat, stoupenci pokrokových a svobodo- myslných idejí že by se měli skoncentrovat ku prá- ci národní a hospodářské do Matice opavské Matice osvěty lidové a sice až do té doby, pokud se situace pro jednotnou pokrokovou stranu ne- vytváří příznivěji. Proti meritu těchto slov ani „Čas“ nemůže uvésti nic věcného. Potvrzuje, že pokroková stra- na nemá možnosti dobýti mandátů, a bude nucena dělati dohodu s existujícími již stranami — tedy kartel, milý „Čase“ — avšak přes to prý se uplatní a sice tím, že svým vlivem bude působiti na vý- běr kandidáta. Především je třeba docela otevřeně vysloviti určité pochybnosti o vlivu nové strany, zvláště, zabývají-li se vůdčí činitelé nyní vedené akce opravdu jen myšlenkou „soustřediti všechny české lidi ve Slezsku smýšlení svobodomyslného a po- krokového, zejména příslušníky vrstev střed- ních z měst i obeí průmyslových“. A sice proto, poněvadž těch příslušníků středních vrstev máme na Slezsku vůbec málo a zvlášť p čertech málo ve městech. Jak dopisovatel „Času asi nebude vědět, máme na Slezsku jen jediné če- ské město a sice Klimkovice a zde to soustředo- vání nebude asi valné a i když bude, rozhodně vliv na výběr kandidátů míti nebude, poněvadž vol.
Slezsko Klimkovice
11 article
jak na říšskou radu, tak na zemský sněm, jak panu dopisovateli asi známo také není, v německých volebních skupinách. O něco horší osud má Frý- dek a sice proto, poněvadž má německou obecn správu a poněvadž zde na „soustřeďování pokro- kových a svobodomyslných středních vrstev“ vů- bec ani pomýšleti se nedá. Zbývá několik průmy- slových míst hlavně na severozápadě Těšínska, které jsou velmi ohroženy nacionálně a které pro vyvinování toho vlivu na výběr kandidáta, v němi dopisovatel „Času“ hledá raison d'ětre nové po- litické strany, jsou rovněž ztraceny, poněvadž všechny pro říšské volby jsou zařaděny v okresích, v nichž jsou rozhodné dělnické převahy, a sociálni demokraté při výběru svých kandidátů, jak známo, neohlížejí se ani na pravo, ani levo. Pro zemské volby ze zmíněných průmyslových míst jest ztra- ceno celé Orlovsko, které volí v polské volebn skupině, a pokud se týče Frýdecka, k němuž patř ostatní průmyslové obce, tu průběh poslední zem- ské volby až příliš jasně volá po tom, aby tato
Těšínsko Frýdecko
12 article
za dosavadního volebního řádu nebyla prováděna na podkladě strannicko-politickém, nýbrž národ- ním. Zbývalo by jediné Opavsko, kde by muž „Ča- su“ mohl na výběr kandidátů působiti. Doufáme že jeho znalosti Slezska nejsou tak chatrné, aby se s námi neshodl v tom, že jeden ze dvou zem- ských mandátů musí býti zde ponechán konserva- tivcům. Pokrokové směry mohou reklamovati jer mandát druhý. A na výběr kandidáta zde nemůže pokroková strana pěsobiti proto, poněvadě kandi- dující straně adrární nemůže zajistit zde žádné hlasy. A jak to působení na výběr kandidátů ben garantování rozhodujícího počtu hlasů vynadá. tom se pan dopisovatel „Času“ může přesvěděi i na př. v sekretariátě české strany pokrokové. ž také sotva se dá působiti na výběr kandidátů pi řížské volbě na Onavsku, o tom nebude pochybo- vati nikdo, komu jest známo, že občanské pekre- kové vrstvy mohou zdeiší mandát získati jen za pomoci klerikálních hlasů. Tedy zde může ten vý- běr dopadnouti nejvýše opačným směrem, než s „Čas“ přeje.
Čo Opavsko Slezsko
13 article
Když se byl pokoušel marně podobnými ne- smysly, jež jsme výše vyvraceli, zdůvodniti existen- ční oprávnění nové strany, hledá „Čas“ argumenty další. Nejsou prý také obce, kde je třeba působiti Zajisté, ano, ale lze v obcích vystupovat se samo- statnými kandidaturami? „Čas“ sám chápe, že ne A je správno sem vnášet strannicko-politické boje. když proti závodům. Polákům a Němcům, dají se obce udržeti jen s největším napětím sil, svornou vůlí všech, kdo stojí na národním programu? Ne- patrné roztrpčení může nám ztratiti několik právě nejdůležitějších míst a nejvhodnější příčinu k tomu mohou dáti právě strannicko-politické organisace na tak úzké základně, jakou „Čas“ vymezil, zalo- žené. „Čas“ nechce však samostatné kandidatury stavět, píše jen „o národním probouzení lidu“, o jeho „budění k životu politickému“ atd., tedy věcech, která realistické gramofony vykřikují do světa od nového roku do Sylvestra a dodává, že prý „pro takové věci těžko ovšem hledat poroz- umění u orgánu strany volebního kartelu“ a samo sebou se rozumí, také u dobře vychované mlado- české mládeže. Zcela správně. Ani orgán voleb- ního kartelu, ani mladočeská mládež nepochopí jak může někdo chtit zakládati stranu, která míste dobývání mandátů a uplatňování svých zásad n příslušných místech chce jíti ve šlépějích č. s. p v Čechách, t. j. chce přispěti jenom „k výběru kan- didátů“. A nikdo také nenochopí, proč na zbýva- jící úkoly nemohou stačiti odbory M. O. L. resp.
Polák Němec Sylvestr M O Čechy
14 article
M. O. kde ke kulturní práci jest jistě místa dost. Nejedná-li se „Času“ a jeho dopisovateli nějaké vedlejší pohnutky, tedy naše stanovisko jistě pochopí. Aby je uznal za správné, to ovšem po něm chtíti nemůžeme a také nechceme, poně- vadž by jinak musil znáti alespoň poněkud stav politických věcí ve Slezsku. Pak by si také od- pustil málo duchaplné vtipkování o bankách, jimž lze neb nelze předepsat příspěvky na volební fondy atd. a nepochyboval by také zcela bezdů- vodně o tem, jako bychom snad ve Slezsku fedro- vati chtěli klerikalismus a zpátečnictví, jakž jest prý patrno z toho, že jsme při posledních říšský h a zemských volbách podporovali kandidaturu dvor- ního rady Hrubého, jenž prý jest jeho představite- lem. Pokud se týče říšských voleb, jest tvrzení „Času“, jako obyčejně, lživé, neboť jsme kandi- daturu řed. Zíky podporovali a náš dopisovatel osobně bral účast na jeho voličských schůzích jako referent a pokud se týče voleb zemských, kde jsme se vyslovili pro Hrubého, učinili jsme tov předpokladu, že nám ve Slezsku jest na zemském sněmu zapotřebí především muže, který má vliv. aby nám vymohl na velkostatkářích a Němcích alespoň takovou reformu volebního řádu na zem- ský sněm, jakou před pěti léty pokrokáři jako ne- dostatečnou zamítli... Leč to jsou již věci, o kte- rých dopisovatel „Času“ opět nemá ani zdání. A je to jeho štěstí — musili bychom ho jinak za jeho podezřívání nazvat ničemou ...
M O Hrubý Zíka Němec Slezsko
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Hr. Khuen nemá na spěch.
Hr. Khuen nemá na spěch. Uherská poslanecká sněmovna zvolilav páteční schůzi 40členný výbor pro volební opravu a odročila se na neurčitou dobu. Nový výbor se hned ustavil a zvolil za předsedu hr. Khuena-Hédervára, který jest nyní ta- ké předsedou vládní strany práce. Předseda pak ohlásil, že první schůze výboru bude 6. února. Na dotaz, proč volební výbor nezačne pracovati hned, hr. Khuen odvětil, že nechce. aby jeho práce byla rušena masopustem. Mimo to není prý proč spěchat. Otázka vo- lební reformy jest velice důležitá a proto jest třeba, aby ji členové výboru dříve náležitě uvážili. Jinak má za to, že výbor bude s před- lohou hotov za dvě neděle. Špěchati však ne- bude, poněvadž chce vykonati důkladnou práci.
Khuen Hédervár Hradec
17 article
Celá ta odpověď, daná redaktoru „Budap Tagbl.“, zní jako posměch. Do výboru pro vo- lební opravu byli zvoleni samí vládní poslanci poněvadž z oposice nikdo volby přijati ne- chtěl. Tito lidé konají dle svého přesvědčen nejdůkladnější práci, když schvalují bez re- ptání vše, co jím předloží dr. Lukács ve sroz- umění s hr. Tiszou. Osnovu volební opravy mají v ruce již od 31. prosince, vědí tedy do- bře, co se jim poroučí a proto celou předlohu vyřídí hravě ne za dvě neděle, jak míní hr. Khuen, ale třeba za dva dni. Oposice, jak praveno, do výboru voliti se nedala, ale za to koaliční oposiční strany zvo- lily si svůj zvláštní 21členný výbor, ve kte- rém budou projednávati vládní předlohu. Účel tohoto výboru je nám dosti záhadný. Oposice se usnesla, že do parlamentu nepůjde, dokud nevyprší lhůta, na kterou byli vyloučení opo- siční poslanci. Dva z nich jsou vyloučeni ještě na pět schůzí. Mimo to se oposice rozhodla, že hned, jakmile se vrátí do parlamentu, za- hájí opět obstrukci, což bude miti za následek. že část poslanců bude hned zase vyloučena a ostatní přestanou navštěvovati parlament. Oposice nebude tedy míti příležitosti, aby se ve sněmovně zúčastnila debaty o volební opravě a proto její zvláštní výbor pro tuto opravu činí dojem pouhé komedie. Dříve, než oposiční hrabata dohrají svou komedii, bude Lukácsova volební reforma vládní stranou ve sněmovně odhlasována.
doktor Lukács Khuen Lukácsův
18 article Bosenští mohamedáni.
Bosenští mohamedáni. Správné stanovisko k bídnému osudu osmanských Turků zaujala mohamedánská akademická mládežna schůzi dne 20. t. m ve Vídni. Jsouc si vědoma své srbské neboli chorvatské národnosti, nesměšuje náboženské význání s národností a ponechává osmanské Turky klidně jich osudu. V resoluci, přijatév oné schůzi, se praví: 1. Mohamedánští akade- mikové prohlašují, že s neúspěchem turecké říše v balkánské válce nikterak nesouvisí po- krok islamu a tedy také bosenských moha- medánů. 2. Pokrok a budoucnost bosensko- hercegovinských mohamedánů závisí jedině od jich kulturního a hospodářského rozvo je. 3. Bosenští mohamedání nesmějí své naděje a ideály hledati mimo hranice svého národa (srbsko-chorvatského). 4. Pokrok a budouc- nost bosenských mohamedánů jsou možny jen v dorozumění a ve společné práci s ostatními sourodáky. Proto se odsuzuje separatismus nepřátelské vystupování proti pravoslavným a katolíkům. 5. Mohamedánští akademikové prohlašují, že islam nevylučuje národnost nýbrž naopak ji vyžaduje. 6. Proto odsuzují mlčení povolaných kruhů a vyzývají je k hor livé práci, aby se z bosenských a hercegovin- ských mohamedánů nestal národ bez národ- nosti, ideálů a jakékoli opory.
Turek Vídeň
19 article
Ivan Murnik j.
Murnik
20 article
Dne 20. ledna byl v Lublani pochován Ivan Murnik, jeden z nejlepších synů bratr- ského národa slovinského. Po 30 let, od roku 1870 do r. 1900 nebylo slovinského národního podniku, aby Murnik nebyl horlivým a plat- ným jeho činitelem a štědrým podporovate- lem. Hospodářský rozvoj Slovinců měl v něm prvního systematického pracovníka a za ny- nější pokrok děkuje z největší části jemu. R. 1900 byl stížen chorobou, která ho ochromila. takže byl vázán na své obydlí, ale i pro tu dobu nepřestával sledovati život svého náro- da a aspoň hmotně podporoval ty podniky. v nichž sám již nemohl pracovati. Ivan Mur- nik narodil se r. 1839 v Otoku u Radovlice, vystudoval práva, byl dlouhou dobu konci- pientem u známého politického vůdce slovin- ského Lovra Tomana a po jeho smrti r. 1870 stal se tajemníkem obchodní komory lublaň- ské, kterýžto úřad zastával až do r. 1900. Sou- časně byl volen do kraňského sněmu a říšské rady, kdež byl neohroženým zastancem práv národa slovinského. Dvanáct let byl členem zemského výboru a zemské školní rady a ve sněmu měl všechny důležité referáty finanční a hospodářské. Jemu děkuje Kraňsko z stavbu četných železnic, byl členem státní že- lezniční rady, předsedou kraňské hospodář- ské společnosti, přičinil se o zřízení státní průmyslové školy v Lublani, byl prvním před- sedou lublaňského Sokola, zakladatelem škol- ského spolku sv. Cyrilla a Methoda, prvým předsedou obchodnického spolku Merkuru členem výboru skoro všech lublaňských ná rodních a osvětových spolků. Při tom byl ště- drým podpůrcem studující mládeže a mladých umělců slovínských. Národ slovinský vzpo- míná ho jako svého nejlepšího syna a vděčná památka bude mu zachována i v celém Slo- vanstvu.
Murnik Slovinec Ivan Mura Toman Sokol Lublaň Kraňsko obchodní komora lublaň státní průmyslový škola spolek svatý . Cyrilla
21 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rusko na prahu r. 1913. „Slovo“, orgán realistické strany polské v království, konstatuje, že blahobyt ná- roda v Rusku roste. V r. 1911 byla ne- úroda, ani r. 1912 úroda nebyla nejlepší, přece se do státní pokladny sešlo na daních mnohem víc, než bylo očekáváno. Tím uká- záno, že třímiliardový rozpočet ruského státu není jevem mimořádným, nýbrž trvalýma pravídelným. Státní pokladně zůstávají sto- milionové přebytky, z nichž hravě může hra- diti taková mimořádná vydání, jako bylo lon 37 mil. rublů na podpory nuznému obyvatel- stvu, 30 mil. na výkup vídeňsko-varšavské dráhy atd. Plátežnost ruského obyvatelstva rok za rokem roste, což je svědectvím, že roste i blahobyt a hospodárská samostatnost širokých lidových kruhů a také čilost vnitr- ných trhů. Třeba cennost vyvezeného obil v r. 1912 snížila se naproti r. 1911 o 180 mil. rublů, jsou známky, nasvědčující, že zeměděl- ství pokračuje a selské obyvatelstvo se stává zámožnějším. Stále vzrůstá počet hospodár- ských spolků (v r. 1912 jich bylo již 3700), počet malých záložen (rajfajzenek) jen za půl leta 1912 vzroste z 13.750 na 15.500 s kapi- tálem 580 mil. rublů. Vzrostla také poptávka po hospodárských strojích, což je známka, že sedlák v Rusku lépe svoji půdu vzdělává. Zaznamenav, že podobně roste v Rusku obchod a průmysl, list ukazuje, že r. 1912 Rusku znamená pokrok také v oblasti po- měrů sociálných a politických. K politickým udalostem zahraničným „ruský Leviatan“ do- sud se chová lhostejně, ale při záhadnosti ru- ské duše nelze se zaručiti za nic. Lhostejnost není u Rusů resignace a bůh ví, več se ještě může převrátitl
Rus Rusko bůh vědět
23 article
To je nejnovější nadávka, kterou, jak ná poučuje dopisovatel „Ruského Slova“, bodří Berlíňáci vymyslili pro Slovany a kterou ča- stují bez výběru také Rusy. Ano, právě Ru- sové ji musejí slýchat nejčastěji, protože jieh v Berlíně žije nejvíce. Jen na universitě stu duje tam 533 Rusů. My se ovšem od Berlíňáků žádné laska- vosti nenadějeme, ale kde jich Slované ještě dobře neznají, mohou se o jejich charakteru poučit. Jihoslovanské státy jsou jejich obchod- ními agenty zaplaveny. Tam arci přicházejí s tváří sladkou a přívětivou, neboť chtěji pro- dat. Ale když peníze zastrčili, obrátí se, od- plivnou si a řeknou: „Balkanschweinel“ Anglická volební reforma. (Pův. dopis „Národ. Listů“) Vnitřní situace stala se náhle kritickon. Zítra dostane se do sněmovny poslanců voleb- ní předloha. Původní návrh vlády, jenž zíle- žel v tom, že hlasovací právo mělo býti rosši- řeno na muže posud z voličských listin vylau- čené, má býti nyní úplně změněn dodatkm, jehož autorem jest sir Edvard Grey. V dobodě s konservativním stoupencem hlasovacího prá- va žen Alfredem Lytelltonem, navrhuje, hy v předloze, mluvící o volebním právu osb mužských bylo toto přídavné jméno, oznacu- jící pohlaví, prostě škrtnuto, takže by na přiště volební právo příslušelo každé osobě, náležitě zapsané do seznamu voličů, bez rozdílu po- hlaví. Tím by se sice vyšlo vstříc sufíražetkám, ale přes to by se jim ještě nezajistilo vítězství, ježto mnohé rozsudky anglických soudů roz- hodly, že slovo „osoba“ bez bližšího určení.
Rus Slovan Grey Lytellton Berlín Slovan
24 article
znamená ve volebním zákoně jen osobu muž- skou. Proto stoupenci sufíražetek chtějí svými dalšími návrhy nesporně vsunouti do zákona volební právo žen. Labour Party navrhuje, aby hlasovací právo do parlamentu příslušelo všem zletilým mužům i ženám bez jakéhokoliv ome- zení. Kdyby tento dodatek byl přijat, měly by seznamy voličů v Anglii přes noc 10 milionu voliček. Očekává se však všeobecně, že tento návrh bude zamítnut. Na to má se sněmovna vysloviti o dodatku liberálního poslance Dic- kinsona, jenž má dáti hlasovací právo všem ženám, starším 25 let, které jsou držitelkami domů, buď jako vlastnice nebo jako nájemnice a všem provdaným ženám, které žijí se svým manželem. Dickinson má za sebou většinu libe- rální strany. Úspěch tohoto dodatku by utvořil asi 6 milionů voliček. Konečně konservativní stoupenci volebního práva žen, v jejichž čele stojí Alfréd Lyttelton, formulovali mírnější návrh, jenž by dal volební právo do parlamentu všem ženám, které mají nyní právo voliti do obcí. Tento návrh vyloučil by z volebního prá- va do parlamentu ženy provdaně, ale utvořil by přece nejméně milion voliček. Tyto návrhy jsou ovšem závislé na úspě- chu iniciativy sira Edvarda Greye. Nelze před- vídati výsledek hlasování, k němuž dojdev pondělí. Asquith, Bonar-Law i vůdcové irské a socialistické strany ponechávají svým stou- pencům úplnou volnost hlasovati dle svého přesvědčení. Parlament se tedy na chvíli roz- dělí ve dva tábory pro hlasovací právo žena proti němu bez zřetele na příslušnost k politi- ckým stranám. Pro hlasovací právo žen budou hlasovati zejména sir Grey, lord Haldane, Lloyd George, Birell, lord Morley, Runciman.
Dic Alfréd Lyttelton Grey Asquith Law Haldane Lloyd George Birell Morley Runciman Anglie Grey Labour part
25 article
Mac Kinnon Wood, sir Rufus Isaacs, Iord Beau- champ, proti němu pak Asquith, Churchil, plu- kovník Seely, Harcourt, Mac Kenna, lord Greve, Herbert Samuel, Pease a Hobbouse. Irové vlastně budou rozhodovati o silna dle toho, budou-li hlasovati s ministerským předsedou proti feminístům, nebo zdrá-li s hlasování. Mluví se o tom, že má jejich neutra- lita býti vykoupena malým dodatkem, který vyloučí platnost nového zákona pro Irsko, tak že by příští irský parlament sám rozhodl o vo- lebním právu žen. Jisto je, že asi dvacet pět irských nacionalistů je rozhodně pro ženské volební právo. Ježto ministerstvo nepoložilo pokud jde o návrhy na hlasovací právo žen otázku dů- věry, zdálo by se, že vláda není vydána žád- nému nebezpečí. Ve skutečnosti má se však věc jinak. Je možno, že vše půjde dobře až ke hlasování v třetím čtení. Jestlíže feministé zatím nabudou většiny, očekává se, že silná menšina liberálů přejde do řad oposice a bude hlasovati proti volební předloze jako celku, odhodlána obětovati radějí ministerstvo, než by uvedla ženy do řad voličů! Takto by vlád- ni předloha mohla padnouti přes podporu Irů a dělnické strany, což by znamenalo porážku vlády, ze které by musila vyvoditi důsledky. Vážné nebezpečí tu tedy je, ač k nejhor- šímu nemusí dojíti, neboť je možno, že obratný parlamentní taktik, jakým je Asquith, nalezne Coudurier. vhodné východisko.
Kinnon Wood Rufus Isaacs Asquith Churchil Seet Harcourt Greve Herbert Samuel Peas Irová Ir Coudurier Irsko Iord Beau Mac Kenn
26 article
Z Londýna, 23. ledna.
Londýn
27 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Leden je měsícem elegance. — Koketní žena, nežli odjede k moři, chce využiti všech zábav a radostí, jichž poskytuje velkoměsto,a proto koná návštěvy a přijímá je, navštěvuje čajové večírky, restauranty, divadla a kon- certy, pročež musí býti také ve dne i večer ve velké toilettě. Opravdu potkáváme pěšky na ulici iv tramwayi všecky lidi z tak zvané společnosti stále „připravené“, jdoucí na „jour fixe“ ma- dame X. Y. a obléknuvší na to své nejlepš šaty a klobouky. Ale vše to má pro nás vý- znam jen relativní, neboť nás zaměstnávaji už budoucí novinky. Ostatně už na nynějších robách jsou jisté podrobnosti, kterými nám místři mody pro- zrazují, co mají pro nás uchystáno. JJsou to především sukně dole tak stažené, že, aby se mohlo v nich chodit, musí býti nad kotníky vyzdviženy. Boky jsou skryty pod záhyby látky, která je velice měkká a vláčná a ačkoli je často hrubá, nečiní postavu silnější. Je vi- dět také mnoho tylu pošívaného korálky perličkami, který svou tiží přilne na tělo dává jeho tvarům odvážně vyniknouti. Živůt- ky budou se dělat hodně jen z průsvitného muselinu, zdobeného knoflíčky z perel nebo briliantů, také pro denní potřebu. Pásy bu- dou měkké, ze široké stuhy zavázané na stra- ně a jejích konce budou namnoze přidržovat záhyby zdvižené sukně.
Pařížanka Bok
28 article
Triumfovati budou jistě látky kvítkova- né; i čínské krepy budou se potiskovati drob nými naivními kvítky ostrých barev, ale toi- letty z nich budou velmi elegantní. Nyní nosí se ještě zimní kostymy. Všecky hezké světle tailleury, jež se objevily na podzim na krát- kou dobu, budou opět ve velké oblíbě, jen co nám mírné počasí dovoli odložiti kožešinové pláště. Pokud se barev týče, jsou to ostrá čer- veň a empirová zeleň, které nahradí stále stejné klassické tony, jimiž jsme poněkud una- veni. Pro večer můžeme kombinovati velice chic toilettu z černé hedvábné sukně a hezou- čkého živůtku, jehož hořejší díl je z muselinu nebo perlového tylu. Může se také tímto způ- sobem upotřebiti jednotlivé sukně. Z látky z níž je ušita sukně, udělá se vysoký živůtek vybíhající napřed a v zadu do špíček a ostatní doplní se muselinem nebo markyzetem. Tato fagona je tak oblíbená, že všecky elegantní dámy v divadle činí dojem, jakoby měly stejnokroj. Ale jen když je model graciesní! Což ne- nosíme nyní také všecky satinové klobouky s rajkou a nejsou snem všech, které jich do sud nemají?
29 title
Magdaleine Chaumont.
Magdaleine Chaumont
30 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Pomalu už by mohlo být těch překvapen skoro dost! Vykladačky karet z nejnoblejších kruhů sice prorokovaly, že osudná třináctka letošního roku přinese krom několika komeí a radostných udalostí asi u pěti dvorů mnohá překvapení, věštily také, že z tureckého půl- měsíce zbude jen poslední čtvrt — ale že z mí- rových jednání v Londýně dojde k takovému kotrmelci v Cařihradě — to přece jenom netroufaly prorokovat! S nejrůžovějšími nadějemi, že už konečně bude konec těm tahanicím o Odrin a pohra- níční čáru Albanie, ulehne člověk večer do postele a dá si zdát, že vyhrál a dostal vy- placen turecký los (neboť po uzavření míru i turecké finance se časem zlepší), nebosi šeptá o tom, jak letošní svou dovolenou ztráví na moři a zastaví se v Cařihradě, kde už zase všechno bude v pořádku a pro návštěvu p.t cizinců připraveno — a tu máš! Ráno vezme noviny do rukou a dostane ránu přes oko tuč- ným titulkem: „Revoluční převrat v Caři- hradě“ — „Nazim paša zavražděn“ — „Nový mladoturecký kabinet“ — atd. Přes noc vše- chno vzhůru nohamal Pravda — cařihradská telegrafní agen- tura způsobem co nejšetrnějším sdělila se svě- tem tuto událost. Jakoby se jednalo o pouhe přestavení nábytku v pokoji, oznámila, že mí- sto Kiamila paše vzal si velkovezírát jiný paša, generalisimem že se stal ten a ten, celý kabinet že podal demisi, v Cařihradě že je ale náramný klid a cholery že hlášeny včera už jen dva případy.
Londýn Cařihrad Albánie
31 article
Nevinností této zprávy ze svého klidu zcela nevyrušený redaktor jednoho pražského listu tolik věřil, že se nic nestalo, že zastrčil demisi tureckého kabinetu nejdrobnějším ti- skem daleko za football a hockey, a děsně byl překvapen, když v jiných listech četl, že je to věc ohromného významu. Ale nelze mu nic vyčítati... ony ještě druhého dne caři- hradské zprávy byly tak idylické, že i velmoi byly na rozpacích, není-li celý převrat v Ca- řihradě jenom masopustní legrací. Podle těch- to zpráv pár Mladoturků vniklo do Porty, kde právě zasedala ministerská rada, vyzvali Kia- mila pašu, aby se poděkoval, jmenovali hned jeho nástupce a sesadili celý kabinet. Národ pod okny provolal „Slávu“, sultán krom smě- nek byl ochoten podepsat všechno... a tak se to hladce a bez výtržností odbylo — jedna radost! Mimochodem arci dlužno podotknouti že došlo k malému nedorozumění mezi gene- ralisimem Nazimem pašou a Enverem beyem ale i ta episoda vyřídila se nehlučně a krátce- Nazim paša a asi dvě stě jeho stoupenců byle zastřeleno a už jsou ostatně pochováni, takže ta celá věc nestojí za řeč. Hlavní je, že v Ca- řihradě je naprostý klid a spokojenost. Dva redaktoři turečtí, kteří zapomněli vyhodit sta- rou přesazbu s články pro mír, byli za nedba- lost tuto novým réžimem pověšeni — což ostatně je tak samozřejmé, že netřeba seo tom rozepisovati. A konečně, pokud odpovědi na notu vel- mocí se týče, pro zachování prestiže Turecka před Evropou, zaslán bude text, sepsaný ještě starým Kiamilem pašou ,.. ale aby tam bylo
Enver Ca Port Turecko Evropa KIA
32 article
už něco nového, mladotureckého, škrtnou se slova o vydání Drinopole a slůvko „mír“ na- hradí se „válkou“... Jinak všecko zůstane při starém ... Tato jemná šetrnost cařihradských zpráv respektujících slabé nervy Evropy, jistě najde zaslouženého obdivu a uznání! Snad aby zase Pierre Lotti napsal honem nové provolání ke kulturnímu světu, aby šetřil nejušlechtilejš ottomanský národ? Něco se pro ty ubožáky musí státl
Lotti Drinopol Evropa
33 article
Letošní, docela nerozumně krátký Maso- pust, který teprve až v XXIII. století bude zase tak přistřižený, má neblahý vliv na ple- sové referenty. Jsou tak uštvaní, že z ubo- hého Henryho je pomalu už jenom stín, oba- lený bílou vestou a frakem. Není divu, mát denně tři bály v nejrůznějších koncích Prahy a v sobotu dokonce bálů tucet. Při jeho pří- slovečné svědomitosti objede je všechny, všu- de řekne nějaké zdvořilé slovo, sepíše hosty a vylíčí toilety... co potom ještě z něho má zbýt? Při takovém spěchu se ledacos přihodí prohodí. Miním na příklad personalie dvou plesů. Stalo se v nedávných dnech, že na ji- stých šibřinkách — což by nebylo dokonce žádným neštěstím — účastnili se dvorní a vládní radové, různí jiní hodnostové, učený svět atd. — kdežto na estrádě elitního plesu „pozorovali jsme zlomyslná domina, harlekýn a pierotky atd. atd. — slovem nejrůznější maškary.“ (Toto je ovšem na elitním plesu zcela vyloučeno.) Malér nebyl by ovšem tak veliký, kdyby všelijací ti páni radové nebyli bývali druhého dne potahováni vyššími instancemi ve svých domácnostech k zodpovědnosti, „jak to při- jde“. Tímto je to vysvětleno, „jak to přijde“ doufám, že vše je zcela v pořádku.
Praha Miní
34 article
Zatím nastala v páteční schůzi poslanecké sněmovny nová situace. Vůdce konservativní strany Bonar-L aw apeloval na předsedu sně- movny, aby vládní volební předloha byla vzata z jednacího pořadu poněvadž od druhého čtení červenci minulého roku byla, nehledě k otázce v- lebního práva žen, velmi změněna vládními dodatky, pokud jde o kvalifikací volíčů a stáleho zápisu do voličských listin. Při tom dovolával se parlamentní praze, že předloha, která za prokd- návání byla podstatně změněna, má býti odvolin a podána v nové formě. Předseda sněmovny očp- věděl, že nemůže se posud o věci vysloviti, poně- vadž ještě není jisto, jaké tvářnosti předloha, vále- dem k různým dodatkům nabude a návrh Bonara- Lawa byl většinou 68 hlasů zamitnut. Dle nejnověj- ších zpráv z Londýna však předseda sněmovny zaujal stanovisko ve smyslu návrhu Bonara-Lan pro případ, že by do vládní předlohy byl poja některý dodatečný návrh, dávající výslovně hlaso- vací právo ženám, takže osud předlohy by byl spe- četěn.
L aw Law Londýn poslanecký sněmovna
35 article
Z Londýna, 25. ledna. (K. k.) Jak „Times“ sdě- lují, sdělil předseda dolní sněmovny včera kabine- tu, jak rozhodne o změňovacích návrzích k zálonu o právu volebním. Jestliže by některá ze změn. ob- sahující výslovné poskylnutí hlasovacího práva žen, byla do osnovy vládní pojata, bude předser dla v daném okamžiku musit rozhodnouti v tom smy- slu, že zásada osnovy jest změněna, a že se příčí jednacímu řádu, pokračovati v projednávání osno- vy. Ministerská rada, která se včera konala, nedo- spěla k definitivnímu rozhodnutí. Soudí se nrni. že vláda nechá osnovu padnout. Též „Daily Chro- nicle“ soudí, že rozhodnutí předsedovo zpečeluje osud předlohy volební, a soudí, že kabínet se rče- ra usnesl za těchto okolností nechat osnovu pad- nouti. Rozpor mezi Anglií a Spojenými státy. Státní sekretář Spojených států Knox odpo- věděl nyní na anglické rozklady v otázce po-
Knox Londýn Anglie spojený stát Times dolní sněmovna Daily Jethro
37 article
platků v panamském průplavu. Nota, odevztian
Noto