2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
26. ledna 1913. Číslo 25.
4
article
obligátnostněmčiny, tobystačilo
Ale obligátním učení toto musí být. Nená-
vidím nepovinné hraní si s učením, praví dr
Kramář, bez toho už jsme přímo směšní sa-
mými strachy, aby se naši hoši nepřeučili
Nechť se učí důkladně tomu, čeho naprosto po-
třebují... A neučme se jen německy, nýbrž
pokud jen možno, některému slovanskému ja-
zyku. To je přímo povinností naší mládeže. Ne-
přemůžeme-li vídeňský strach před slovan-
skými jazyky, bránící, aby se jim naše mládež
učila, nezbývá, než aby se jim učila mimo ško-
ly. Bylo by povinností našich hospodářských
průmyslových a exportních institucí, aby ta-
kové kursy, a to nejen v Praze, byly zřízeny
budou je navštěvovati nejen ti, jimž jsou prak-
tickou potřebou, nýbrž i jiní, kdož by chtěli
poznati slovanské literatury v originálu a to
bude jen s prospěchem pro zvýšení kulturní
úrovně českého národa a jeho významu ve
Slovanstvu.
Praha
5
article
Abrahamoviny dra. Titty.
Padesáté narozeniny dra. Titty, předsedy
německého Volksratu pro Čechy, byly osla-
veny slavnostní schůzí této korporace, konané
za hojného účastenství poslanců. Posl. dr.
Lodgmann velebil dra. Tittu (který najednou
jmenuje se „Josef“) slovy největšího uznání
jako muži, v jehož hrudi ukrývá se skvostný
klenot, věrné německé srdce. Tento klenot
nechť prý ještě hodně dlouho bije. Jménem
všech přítomných sliboval, že i v budoucnosti
hodlají státi při německé věci, děj se co děj.
Odovzdal dru. Tittovi stříbrnou kasetu s po-
dobiznami členů Volksratu. Jménem něm
poslanců blahopřál posl. Pacher. Mezi ostatním
četnými gratulanty nacházel se dv. rada prof
Skedl, jenž přinesl přání bukovinských zem.
poslanců, dále drážďanský Viktor
Focke, jenž jeststálým delegátem
říšsko-německého Al1deutscher
Verbandu a berlínského Všeobec-
ného Schulvereinu, znění jeho gratu-
lace „Boh.“ ovšem nepřináší. Dr „Titta ve své
děkovné řeči odmítal útoky a obvinění, že on
dr. Titta, anebo jeho Volksrat někoho chce
poručníkovati a že se dává něčím jiným vésti
než přesvědčením, že jenom práce může Něm-
cům v Čechách pomoci. Volksrat prohlási
dr. Titta za stělesnění nacionáln
„vysokomyšlenky“, tedy za velkoněme-
ckou organisaci, sledující dobře známé „vy-
so kocíle“, jednotíci Všeněmce v „Ostmar-
ce“ i říši německé. Na důkaz, že tomu tak jest
prohlásil, že k jeho paderátinám došel od Vše-
německého Verbandu z říše dar 2000 K, kte
rého bude použito podle jeho návrhu k ně-
mecko-nacionálnímu účelu v Lovosicích.
Posl
doktor
Lodgmann
Titta
Josef
Pacher
Skedl
Focke
Titt
Čechy
Německo
Lovosice
deutscher Verband
6
article
„Z Moravy.
Morava
7
article
Při tisku obou našich posledních dopisů mo-
ravských došlo nemilým nedopatřením k záměně
v obou dopisech. Na konec dopisu, uveřejněného
ve včerejším ranním čísle, odpadnouti měly po-
slední tři řádky a na místě jich přijíti měl po
po větě: »Což není dr. Stránský ve svém
tišnovském okrese jist?« konec, který
se ostl v dopise odpoledním, počínaje slovy:
»A snad ani ten dřívější žáčkův bosko-
vický mandát« až »více než fantasti-
cké.« Tři řádky odpadající pak z ranního dopisu
nahralují konec dopisu ve večerniku. . .
Stránský
8
article
Ze Slezska.
Slezsko
9
article
Nedávný náš dopis o zakládání pokrokové
strany na Slezsku dal některým listům podnět ke
zdvořilým i méně zdvořilým polemikám s našim
stanoviskem. Méně zdvořile, jak obyčejně, pole-
misuje i „Čas“ a, dle starého svého obyčeje, hledí
nedostatek svých znalosti politických poměrů
této korunní zemi nahraditi invektivami různé ce-
ny a nízkým podezříváním
Budiž nám dovoleno odpověděti jeho slezské-
mu dopisovateli, který, jak z nedělního dopisu
jest patrno, ač jest ve Slezsku již rok, dosud ae
zde ničemu nenaučil.
Naše stanovisko k nově tvořicí se straně jest
jasné. Strana tato nemá možnost získati ani man-
dátů říšsleéh, ani zemských, ani jakýchkoli jiných.
Příslušníci její nemohou tedy programu strany zjed-
návati platnost v zákonodárných sborech. A poně-
vadž této možnosti nemají, tedy jsme toho mínění
že bylo by lépe opět podniknouti pokus za účelem
ustavení společné pokrokové strany, do níž vedle
stoupenců pokrokových a svobodomyslných stran
moravských a českých vstoupili by také stoupenci
existujících již na Slezsku stran agrární a národně-
sociální. Máme tudíž na mysli jakousi koncentraci
svobodomyslných lidí středního stavu, kteří by
byli na jedné straně protiváhou sociální demo-
kracii, na straně druhé konservativním směrům
křesťansko-sociální a národní stranou represen-
tovaným.
Slezsko
10
article
Kdyby takovýto pokus se nezdařil, pak jsme
toho mínění, že by se mělo se zakládáním nové
strany sečkat, stoupenci pokrokových a svobodo-
myslných idejí že by se měli skoncentrovat ku prá-
ci národní a hospodářské do Matice opavské
Matice osvěty lidové a sice až do té doby, pokud
se situace pro jednotnou pokrokovou stranu ne-
vytváří příznivěji.
Proti meritu těchto slov ani „Čas“ nemůže
uvésti nic věcného. Potvrzuje, že pokroková stra-
na nemá možnosti dobýti mandátů, a bude nucena
dělati dohodu s existujícími již stranami — tedy
kartel, milý „Čase“ — avšak přes to prý se uplatní
a sice tím, že svým vlivem bude působiti na vý-
běr kandidáta.
Především je třeba docela otevřeně vysloviti
určité pochybnosti o vlivu nové strany, zvláště,
zabývají-li se vůdčí činitelé nyní vedené akce
opravdu jen myšlenkou „soustřediti všechny české
lidi ve Slezsku smýšlení svobodomyslného a po-
krokového, zejména příslušníky vrstev střed-
ních z měst i obeí průmyslových“. A
sice proto, poněvadž těch příslušníků středních
vrstev máme na Slezsku vůbec málo a zvlášť p
čertech málo ve městech. Jak dopisovatel „Času
asi nebude vědět, máme na Slezsku jen jediné če-
ské město a sice Klimkovice a zde to soustředo-
vání nebude asi valné a i když bude, rozhodně vliv
na výběr kandidátů míti nebude, poněvadž vol.
Slezsko
Klimkovice
11
article
jak na říšskou radu, tak na zemský sněm, jak panu
dopisovateli asi známo také není, v německých
volebních skupinách. O něco horší osud má Frý-
dek a sice proto, poněvadž má německou obecn
správu a poněvadž zde na „soustřeďování pokro-
kových a svobodomyslných středních vrstev“ vů-
bec ani pomýšleti se nedá. Zbývá několik průmy-
slových míst hlavně na severozápadě Těšínska,
které jsou velmi ohroženy nacionálně a které pro
vyvinování toho vlivu na výběr kandidáta, v němi
dopisovatel „Času“ hledá raison d'ětre nové po-
litické strany, jsou rovněž ztraceny, poněvadž
všechny pro říšské volby jsou zařaděny v okresích,
v nichž jsou rozhodné dělnické převahy, a sociálni
demokraté při výběru svých kandidátů, jak známo,
neohlížejí se ani na pravo, ani levo. Pro zemské
volby ze zmíněných průmyslových míst jest ztra-
ceno celé Orlovsko, které volí v polské volebn
skupině, a pokud se týče Frýdecka, k němuž patř
ostatní průmyslové obce, tu průběh poslední zem-
ské volby až příliš jasně volá po tom, aby tato
Těšínsko
Frýdecko
12
article
za dosavadního volebního řádu nebyla prováděna
na podkladě strannicko-politickém, nýbrž národ-
ním. Zbývalo by jediné Opavsko, kde by muž „Ča-
su“ mohl na výběr kandidátů působiti. Doufáme
že jeho znalosti Slezska nejsou tak chatrné, aby
se s námi neshodl v tom, že jeden ze dvou zem-
ských mandátů musí býti zde ponechán konserva-
tivcům. Pokrokové směry mohou reklamovati jer
mandát druhý. A na výběr kandidáta zde nemůže
pokroková strana pěsobiti proto, poněvadě kandi-
dující straně adrární nemůže zajistit zde žádné
hlasy. A jak to působení na výběr kandidátů ben
garantování rozhodujícího počtu hlasů vynadá.
tom se pan dopisovatel „Času“ může přesvěděi i
na př. v sekretariátě české strany pokrokové. ž
také sotva se dá působiti na výběr kandidátů pi
řížské volbě na Onavsku, o tom nebude pochybo-
vati nikdo, komu jest známo, že občanské pekre-
kové vrstvy mohou zdeiší mandát získati jen za
pomoci klerikálních hlasů. Tedy zde může ten vý-
běr dopadnouti nejvýše opačným směrem, než s
„Čas“ přeje.
Čo
Opavsko
Slezsko
13
article
Když se byl pokoušel marně podobnými ne-
smysly, jež jsme výše vyvraceli, zdůvodniti existen-
ční oprávnění nové strany, hledá „Čas“ argumenty
další. Nejsou prý také obce, kde je třeba působiti
Zajisté, ano, ale lze v obcích vystupovat se samo-
statnými kandidaturami? „Čas“ sám chápe, že ne
A je správno sem vnášet strannicko-politické boje.
když proti závodům. Polákům a Němcům, dají se
obce udržeti jen s největším napětím sil, svornou
vůlí všech, kdo stojí na národním programu? Ne-
patrné roztrpčení může nám ztratiti několik právě
nejdůležitějších míst a nejvhodnější příčinu k tomu
mohou dáti právě strannicko-politické organisace
na tak úzké základně, jakou „Čas“ vymezil, zalo-
žené. „Čas“ nechce však samostatné kandidatury
stavět, píše jen „o národním probouzení lidu“, o
jeho „budění k životu politickému“ atd., tedy
věcech, která realistické gramofony vykřikují do
světa od nového roku do Sylvestra a dodává, že
prý „pro takové věci těžko ovšem hledat poroz-
umění u orgánu strany volebního kartelu“ a samo
sebou se rozumí, také u dobře vychované mlado-
české mládeže. Zcela správně. Ani orgán voleb-
ního kartelu, ani mladočeská mládež nepochopí
jak může někdo chtit zakládati stranu, která míste
dobývání mandátů a uplatňování svých zásad n
příslušných místech chce jíti ve šlépějích č. s. p
v Čechách, t. j. chce přispěti jenom „k výběru kan-
didátů“. A nikdo také nenochopí, proč na zbýva-
jící úkoly nemohou stačiti odbory M. O. L. resp.
Polák
Němec
Sylvestr
M O
Čechy
14
article
M. O. kde ke kulturní práci jest jistě místa dost.
Nejedná-li se „Času“ a jeho dopisovateli
nějaké vedlejší pohnutky, tedy naše stanovisko
jistě pochopí. Aby je uznal za správné, to ovšem
po něm chtíti nemůžeme a také nechceme, poně-
vadž by jinak musil znáti alespoň poněkud stav
politických věcí ve Slezsku. Pak by si také od-
pustil málo duchaplné vtipkování o bankách, jimž
lze neb nelze předepsat příspěvky na volební
fondy atd. a nepochyboval by také zcela bezdů-
vodně o tem, jako bychom snad ve Slezsku fedro-
vati chtěli klerikalismus a zpátečnictví, jakž jest
prý patrno z toho, že jsme při posledních říšský h
a zemských volbách podporovali kandidaturu dvor-
ního rady Hrubého, jenž prý jest jeho představite-
lem. Pokud se týče říšských voleb, jest tvrzení
„Času“, jako obyčejně, lživé, neboť jsme kandi-
daturu řed. Zíky podporovali a náš dopisovatel
osobně bral účast na jeho voličských schůzích jako
referent a pokud se týče voleb zemských, kde
jsme se vyslovili pro Hrubého, učinili jsme tov
předpokladu, že nám ve Slezsku jest na zemském
sněmu zapotřebí především muže, který má vliv.
aby nám vymohl na velkostatkářích a Němcích
alespoň takovou reformu volebního řádu na zem-
ský sněm, jakou před pěti léty pokrokáři jako ne-
dostatečnou zamítli... Leč to jsou již věci, o kte-
rých dopisovatel „Času“ opět nemá ani zdání. A
je to jeho štěstí — musili bychom ho jinak za jeho
podezřívání nazvat ničemou ...
M O
Hrubý
Zíka
Němec
Slezsko
15
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16
article
Hr. Khuen nemá na spěch.
Hr. Khuen nemá na spěch.
Uherská poslanecká sněmovna zvolilav
páteční schůzi 40členný výbor pro volební
opravu a odročila se na neurčitou dobu. Nový
výbor se hned ustavil a zvolil za předsedu hr.
Khuena-Hédervára, který jest nyní ta-
ké předsedou vládní strany práce. Předseda
pak ohlásil, že první schůze výboru bude 6.
února. Na dotaz, proč volební výbor nezačne
pracovati hned, hr. Khuen odvětil, že nechce.
aby jeho práce byla rušena masopustem.
Mimo to není prý proč spěchat. Otázka vo-
lební reformy jest velice důležitá a proto jest
třeba, aby ji členové výboru dříve náležitě
uvážili. Jinak má za to, že výbor bude s před-
lohou hotov za dvě neděle. Špěchati však ne-
bude, poněvadž chce vykonati důkladnou
práci.
Khuen
Hédervár
Hradec
17
article
Celá ta odpověď, daná redaktoru „Budap
Tagbl.“, zní jako posměch. Do výboru pro vo-
lební opravu byli zvoleni samí vládní poslanci
poněvadž z oposice nikdo volby přijati ne-
chtěl. Tito lidé konají dle svého přesvědčen
nejdůkladnější práci, když schvalují bez re-
ptání vše, co jím předloží dr. Lukács ve sroz-
umění s hr. Tiszou. Osnovu volební opravy
mají v ruce již od 31. prosince, vědí tedy do-
bře, co se jim poroučí a proto celou předlohu
vyřídí hravě ne za dvě neděle, jak míní hr.
Khuen, ale třeba za dva dni.
Oposice, jak praveno, do výboru voliti se
nedala, ale za to koaliční oposiční strany zvo-
lily si svůj zvláštní 21členný výbor, ve kte-
rém budou projednávati vládní předlohu. Účel
tohoto výboru je nám dosti záhadný. Oposice
se usnesla, že do parlamentu nepůjde, dokud
nevyprší lhůta, na kterou byli vyloučení opo-
siční poslanci. Dva z nich jsou vyloučeni ještě
na pět schůzí. Mimo to se oposice rozhodla,
že hned, jakmile se vrátí do parlamentu, za-
hájí opět obstrukci, což bude miti za následek.
že část poslanců bude hned zase vyloučena
a ostatní přestanou navštěvovati parlament.
Oposice nebude tedy míti příležitosti, aby se
ve sněmovně zúčastnila debaty o volební
opravě a proto její zvláštní výbor pro tuto
opravu činí dojem pouhé komedie. Dříve, než
oposiční hrabata dohrají svou komedii, bude
Lukácsova volební reforma vládní stranou
ve sněmovně odhlasována.
doktor
Lukács
Khuen
Lukácsův
18
article
Bosenští mohamedáni.
Bosenští mohamedáni.
Správné stanovisko k bídnému osudu
osmanských Turků zaujala mohamedánská
akademická mládežna schůzi dne 20. t. m
ve Vídni. Jsouc si vědoma své srbské neboli
chorvatské národnosti, nesměšuje náboženské
význání s národností a ponechává osmanské
Turky klidně jich osudu. V resoluci, přijatév
oné schůzi, se praví: 1. Mohamedánští akade-
mikové prohlašují, že s neúspěchem turecké
říše v balkánské válce nikterak nesouvisí po-
krok islamu a tedy také bosenských moha-
medánů. 2. Pokrok a budoucnost bosensko-
hercegovinských mohamedánů závisí jedině
od jich kulturního a hospodářského rozvo je.
3. Bosenští mohamedání nesmějí své naděje
a ideály hledati mimo hranice svého národa
(srbsko-chorvatského). 4. Pokrok a budouc-
nost bosenských mohamedánů jsou možny jen
v dorozumění a ve společné práci s ostatními
sourodáky. Proto se odsuzuje separatismus
nepřátelské vystupování proti pravoslavným
a katolíkům. 5. Mohamedánští akademikové
prohlašují, že islam nevylučuje národnost
nýbrž naopak ji vyžaduje. 6. Proto odsuzují
mlčení povolaných kruhů a vyzývají je k hor
livé práci, aby se z bosenských a hercegovin-
ských mohamedánů nestal národ bez národ-
nosti, ideálů a jakékoli opory.
Turek
Vídeň
19
article
Ivan Murnik j.
Murnik
20
article
Dne 20. ledna byl v Lublani pochován
Ivan Murnik, jeden z nejlepších synů bratr-
ského národa slovinského. Po 30 let, od roku
1870 do r. 1900 nebylo slovinského národního
podniku, aby Murnik nebyl horlivým a plat-
ným jeho činitelem a štědrým podporovate-
lem. Hospodářský rozvoj Slovinců měl v něm
prvního systematického pracovníka a za ny-
nější pokrok děkuje z největší části jemu. R.
1900 byl stížen chorobou, která ho ochromila.
takže byl vázán na své obydlí, ale i pro tu
dobu nepřestával sledovati život svého náro-
da a aspoň hmotně podporoval ty podniky.
v nichž sám již nemohl pracovati. Ivan Mur-
nik narodil se r. 1839 v Otoku u Radovlice,
vystudoval práva, byl dlouhou dobu konci-
pientem u známého politického vůdce slovin-
ského Lovra Tomana a po jeho smrti r. 1870
stal se tajemníkem obchodní komory lublaň-
ské, kterýžto úřad zastával až do r. 1900. Sou-
časně byl volen do kraňského sněmu a říšské
rady, kdež byl neohroženým zastancem práv
národa slovinského. Dvanáct let byl členem
zemského výboru a zemské školní rady a ve
sněmu měl všechny důležité referáty finanční
a hospodářské. Jemu děkuje Kraňsko z
stavbu četných železnic, byl členem státní že-
lezniční rady, předsedou kraňské hospodář-
ské společnosti, přičinil se o zřízení státní
průmyslové školy v Lublani, byl prvním před-
sedou lublaňského Sokola, zakladatelem škol-
ského spolku sv. Cyrilla a Methoda, prvým
předsedou obchodnického spolku Merkuru
členem výboru skoro všech lublaňských ná
rodních a osvětových spolků. Při tom byl ště-
drým podpůrcem studující mládeže a mladých
umělců slovínských. Národ slovinský vzpo-
míná ho jako svého nejlepšího syna a vděčná
památka bude mu zachována i v celém Slo-
vanstvu.
Murnik
Slovinec
Ivan Mura
Toman
Sokol
Lublaň
Kraňsko
obchodní komora lublaň
státní průmyslový škola
spolek svatý . Cyrilla
21
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rusko na prahu r. 1913.
„Slovo“, orgán realistické strany polské
v království, konstatuje, že blahobyt ná-
roda v Rusku roste. V r. 1911 byla ne-
úroda, ani r. 1912 úroda nebyla nejlepší,
přece se do státní pokladny sešlo na daních
mnohem víc, než bylo očekáváno. Tím uká-
záno, že třímiliardový rozpočet ruského státu
není jevem mimořádným, nýbrž trvalýma
pravídelným. Státní pokladně zůstávají sto-
milionové přebytky, z nichž hravě může hra-
diti taková mimořádná vydání, jako bylo lon
37 mil. rublů na podpory nuznému obyvatel-
stvu, 30 mil. na výkup vídeňsko-varšavské
dráhy atd. Plátežnost ruského obyvatelstva
rok za rokem roste, což je svědectvím, že
roste i blahobyt a hospodárská samostatnost
širokých lidových kruhů a také čilost vnitr-
ných trhů. Třeba cennost vyvezeného obil
v r. 1912 snížila se naproti r. 1911 o 180 mil.
rublů, jsou známky, nasvědčující, že zeměděl-
ství pokračuje a selské obyvatelstvo se stává
zámožnějším. Stále vzrůstá počet hospodár-
ských spolků (v r. 1912 jich bylo již 3700),
počet malých záložen (rajfajzenek) jen za půl
leta 1912 vzroste z 13.750 na 15.500 s kapi-
tálem 580 mil. rublů. Vzrostla také poptávka
po hospodárských strojích, což je známka, že
sedlák v Rusku lépe svoji půdu vzdělává.
Zaznamenav, že podobně roste v Rusku
obchod a průmysl, list ukazuje, že r. 1912
Rusku znamená pokrok také v oblasti po-
měrů sociálných a politických. K politickým
udalostem zahraničným „ruský Leviatan“ do-
sud se chová lhostejně, ale při záhadnosti ru-
ské duše nelze se zaručiti za nic. Lhostejnost
není u Rusů resignace a bůh ví, več se ještě
může převrátitl
Rus
Rusko
bůh vědět
23
article
To je nejnovější nadávka, kterou, jak ná
poučuje dopisovatel „Ruského Slova“, bodří
Berlíňáci vymyslili pro Slovany a kterou ča-
stují bez výběru také Rusy. Ano, právě Ru-
sové ji musejí slýchat nejčastěji, protože jieh
v Berlíně žije nejvíce. Jen na universitě stu
duje tam 533 Rusů.
My se ovšem od Berlíňáků žádné laska-
vosti nenadějeme, ale kde jich Slované ještě
dobře neznají, mohou se o jejich charakteru
poučit. Jihoslovanské státy jsou jejich obchod-
ními agenty zaplaveny. Tam arci přicházejí
s tváří sladkou a přívětivou, neboť chtěji pro-
dat. Ale když peníze zastrčili, obrátí se, od-
plivnou si a řeknou: „Balkanschweinel“
Anglická volební reforma.
(Pův. dopis „Národ. Listů“)
Vnitřní situace stala se náhle kritickon.
Zítra dostane se do sněmovny poslanců voleb-
ní předloha. Původní návrh vlády, jenž zíle-
žel v tom, že hlasovací právo mělo býti rosši-
řeno na muže posud z voličských listin vylau-
čené, má býti nyní úplně změněn dodatkm,
jehož autorem jest sir Edvard Grey. V dobodě
s konservativním stoupencem hlasovacího prá-
va žen Alfredem Lytelltonem, navrhuje, hy
v předloze, mluvící o volebním právu osb
mužských bylo toto přídavné jméno, oznacu-
jící pohlaví, prostě škrtnuto, takže by na přiště
volební právo příslušelo každé osobě, náležitě
zapsané do seznamu voličů, bez rozdílu po-
hlaví. Tím by se sice vyšlo vstříc sufíražetkám,
ale přes to by se jim ještě nezajistilo vítězství,
ježto mnohé rozsudky anglických soudů roz-
hodly, že slovo „osoba“ bez bližšího určení.
Rus
Slovan
Grey
Lytellton
Berlín
Slovan
24
article
znamená ve volebním zákoně jen osobu muž-
skou. Proto stoupenci sufíražetek chtějí svými
dalšími návrhy nesporně vsunouti do zákona
volební právo žen. Labour Party navrhuje, aby
hlasovací právo do parlamentu příslušelo všem
zletilým mužům i ženám bez jakéhokoliv ome-
zení. Kdyby tento dodatek byl přijat, měly by
seznamy voličů v Anglii přes noc 10 milionu
voliček. Očekává se však všeobecně, že tento
návrh bude zamítnut. Na to má se sněmovna
vysloviti o dodatku liberálního poslance Dic-
kinsona, jenž má dáti hlasovací právo všem
ženám, starším 25 let, které jsou držitelkami
domů, buď jako vlastnice nebo jako nájemnice
a všem provdaným ženám, které žijí se svým
manželem. Dickinson má za sebou většinu libe-
rální strany. Úspěch tohoto dodatku by utvořil
asi 6 milionů voliček. Konečně konservativní
stoupenci volebního práva žen, v jejichž čele
stojí Alfréd Lyttelton, formulovali mírnější
návrh, jenž by dal volební právo do parlamentu
všem ženám, které mají nyní právo voliti do
obcí. Tento návrh vyloučil by z volebního prá-
va do parlamentu ženy provdaně, ale utvořil
by přece nejméně milion voliček.
Tyto návrhy jsou ovšem závislé na úspě-
chu iniciativy sira Edvarda Greye. Nelze před-
vídati výsledek hlasování, k němuž dojdev
pondělí. Asquith, Bonar-Law i vůdcové irské
a socialistické strany ponechávají svým stou-
pencům úplnou volnost hlasovati dle svého
přesvědčení. Parlament se tedy na chvíli roz-
dělí ve dva tábory pro hlasovací právo žena
proti němu bez zřetele na příslušnost k politi-
ckým stranám. Pro hlasovací právo žen budou
hlasovati zejména sir Grey, lord Haldane,
Lloyd George, Birell, lord Morley, Runciman.
Dic
Alfréd Lyttelton
Grey
Asquith
Law
Haldane
Lloyd George
Birell
Morley
Runciman
Anglie
Grey
Labour part
25
article
Mac Kinnon Wood, sir Rufus Isaacs, Iord Beau-
champ, proti němu pak Asquith, Churchil, plu-
kovník Seely, Harcourt, Mac Kenna, lord
Greve, Herbert Samuel, Pease a Hobbouse.
Irové vlastně budou rozhodovati o silna
dle toho, budou-li hlasovati s ministerským
předsedou proti feminístům, nebo zdrá-li s
hlasování. Mluví se o tom, že má jejich neutra-
lita býti vykoupena malým dodatkem, který
vyloučí platnost nového zákona pro Irsko, tak
že by příští irský parlament sám rozhodl o vo-
lebním právu žen. Jisto je, že asi dvacet pět
irských nacionalistů je rozhodně pro ženské
volební právo.
Ježto ministerstvo nepoložilo pokud jde
o návrhy na hlasovací právo žen otázku dů-
věry, zdálo by se, že vláda není vydána žád-
nému nebezpečí. Ve skutečnosti má se však
věc jinak. Je možno, že vše půjde dobře až ke
hlasování v třetím čtení. Jestlíže feministé
zatím nabudou většiny, očekává se, že silná
menšina liberálů přejde do řad oposice a bude
hlasovati proti volební předloze jako celku,
odhodlána obětovati radějí ministerstvo, než
by uvedla ženy do řad voličů! Takto by vlád-
ni předloha mohla padnouti přes podporu Irů
a dělnické strany, což by znamenalo porážku
vlády, ze které by musila vyvoditi důsledky.
Vážné nebezpečí tu tedy je, ač k nejhor-
šímu nemusí dojíti, neboť je možno, že obratný
parlamentní taktik, jakým je Asquith, nalezne
Coudurier.
vhodné východisko.
Kinnon Wood
Rufus Isaacs
Asquith
Churchil
Seet
Harcourt
Greve
Herbert Samuel
Peas
Irová
Ir
Coudurier
Irsko
Iord Beau
Mac Kenn
26
article
Z Londýna, 23. ledna.
Londýn
27
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Leden je měsícem elegance. — Koketní
žena, nežli odjede k moři, chce využiti všech
zábav a radostí, jichž poskytuje velkoměsto,a
proto koná návštěvy a přijímá je, navštěvuje
čajové večírky, restauranty, divadla a kon-
certy, pročež musí býti také ve dne i večer
ve velké toilettě.
Opravdu potkáváme pěšky na ulici iv
tramwayi všecky lidi z tak zvané společnosti
stále „připravené“, jdoucí na „jour fixe“ ma-
dame X. Y. a obléknuvší na to své nejlepš
šaty a klobouky. Ale vše to má pro nás vý-
znam jen relativní, neboť nás zaměstnávaji
už budoucí novinky.
Ostatně už na nynějších robách jsou jisté
podrobnosti, kterými nám místři mody pro-
zrazují, co mají pro nás uchystáno. JJsou to
především sukně dole tak stažené, že, aby se
mohlo v nich chodit, musí býti nad kotníky
vyzdviženy. Boky jsou skryty pod záhyby
látky, která je velice měkká a vláčná a ačkoli
je často hrubá, nečiní postavu silnější. Je vi-
dět také mnoho tylu pošívaného korálky
perličkami, který svou tiží přilne na tělo
dává jeho tvarům odvážně vyniknouti. Živůt-
ky budou se dělat hodně jen z průsvitného
muselinu, zdobeného knoflíčky z perel nebo
briliantů, také pro denní potřebu. Pásy bu-
dou měkké, ze široké stuhy zavázané na stra-
ně a jejích konce budou namnoze přidržovat
záhyby zdvižené sukně.
Pařížanka
Bok
28
article
Triumfovati budou jistě látky kvítkova-
né; i čínské krepy budou se potiskovati drob
nými naivními kvítky ostrých barev, ale toi-
letty z nich budou velmi elegantní. Nyní nosí
se ještě zimní kostymy. Všecky hezké světle
tailleury, jež se objevily na podzim na krát-
kou dobu, budou opět ve velké oblíbě, jen co
nám mírné počasí dovoli odložiti kožešinové
pláště. Pokud se barev týče, jsou to ostrá čer-
veň a empirová zeleň, které nahradí stále
stejné klassické tony, jimiž jsme poněkud una-
veni. Pro večer můžeme kombinovati velice
chic toilettu z černé hedvábné sukně a hezou-
čkého živůtku, jehož hořejší díl je z muselinu
nebo perlového tylu. Může se také tímto způ-
sobem upotřebiti jednotlivé sukně. Z látky
z níž je ušita sukně, udělá se vysoký živůtek
vybíhající napřed a v zadu do špíček a ostatní
doplní se muselinem nebo markyzetem. Tato
fagona je tak oblíbená, že všecky elegantní
dámy v divadle činí dojem, jakoby měly
stejnokroj.
Ale jen když je model graciesní! Což ne-
nosíme nyní také všecky satinové klobouky
s rajkou a nejsou snem všech, které jich do
sud nemají?
29
title
Magdaleine Chaumont.
Magdaleine Chaumont
30
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Pomalu už by mohlo být těch překvapen
skoro dost! Vykladačky karet z nejnoblejších
kruhů sice prorokovaly, že osudná třináctka
letošního roku přinese krom několika komeí
a radostných udalostí asi u pěti dvorů mnohá
překvapení, věštily také, že z tureckého půl-
měsíce zbude jen poslední čtvrt — ale že z mí-
rových jednání v Londýně dojde k takovému
kotrmelci v Cařihradě — to přece jenom
netroufaly prorokovat!
S nejrůžovějšími nadějemi, že už konečně
bude konec těm tahanicím o Odrin a pohra-
níční čáru Albanie, ulehne člověk večer do
postele a dá si zdát, že vyhrál a dostal vy-
placen turecký los (neboť po uzavření míru
i turecké finance se časem zlepší), nebosi
šeptá o tom, jak letošní svou dovolenou ztráví
na moři a zastaví se v Cařihradě, kde už zase
všechno bude v pořádku a pro návštěvu p.t
cizinců připraveno — a tu máš! Ráno vezme
noviny do rukou a dostane ránu přes oko tuč-
ným titulkem: „Revoluční převrat v Caři-
hradě“ — „Nazim paša zavražděn“ — „Nový
mladoturecký kabinet“ — atd. Přes noc vše-
chno vzhůru nohamal
Pravda — cařihradská telegrafní agen-
tura způsobem co nejšetrnějším sdělila se svě-
tem tuto událost. Jakoby se jednalo o pouhe
přestavení nábytku v pokoji, oznámila, že mí-
sto Kiamila paše vzal si velkovezírát jiný
paša, generalisimem že se stal ten a ten, celý
kabinet že podal demisi, v Cařihradě že je
ale náramný klid a cholery že hlášeny včera
už jen dva případy.
Londýn
Cařihrad
Albánie
31
article
Nevinností této zprávy ze svého klidu
zcela nevyrušený redaktor jednoho pražského
listu tolik věřil, že se nic nestalo, že zastrčil
demisi tureckého kabinetu nejdrobnějším ti-
skem daleko za football a hockey, a děsně
byl překvapen, když v jiných listech četl, že
je to věc ohromného významu. Ale nelze mu
nic vyčítati... ony ještě druhého dne caři-
hradské zprávy byly tak idylické, že i velmoi
byly na rozpacích, není-li celý převrat v Ca-
řihradě jenom masopustní legrací. Podle těch-
to zpráv pár Mladoturků vniklo do Porty, kde
právě zasedala ministerská rada, vyzvali Kia-
mila pašu, aby se poděkoval, jmenovali hned
jeho nástupce a sesadili celý kabinet. Národ
pod okny provolal „Slávu“, sultán krom smě-
nek byl ochoten podepsat všechno... a tak
se to hladce a bez výtržností odbylo — jedna
radost! Mimochodem arci dlužno podotknouti
že došlo k malému nedorozumění mezi gene-
ralisimem Nazimem pašou a Enverem beyem
ale i ta episoda vyřídila se nehlučně a krátce-
Nazim paša a asi dvě stě jeho stoupenců byle
zastřeleno a už jsou ostatně pochováni, takže
ta celá věc nestojí za řeč. Hlavní je, že v Ca-
řihradě je naprostý klid a spokojenost. Dva
redaktoři turečtí, kteří zapomněli vyhodit sta-
rou přesazbu s články pro mír, byli za nedba-
lost tuto novým réžimem pověšeni — což
ostatně je tak samozřejmé, že netřeba seo
tom rozepisovati.
A konečně, pokud odpovědi na notu vel-
mocí se týče, pro zachování prestiže Turecka
před Evropou, zaslán bude text, sepsaný ještě
starým Kiamilem pašou ,.. ale aby tam bylo
Enver
Ca
Port
Turecko
Evropa
KIA
32
article
už něco nového, mladotureckého, škrtnou se
slova o vydání Drinopole a slůvko „mír“ na-
hradí se „válkou“... Jinak všecko zůstane
při starém ...
Tato jemná šetrnost cařihradských zpráv
respektujících slabé nervy Evropy, jistě najde
zaslouženého obdivu a uznání! Snad aby zase
Pierre Lotti napsal honem nové provolání ke
kulturnímu světu, aby šetřil nejušlechtilejš
ottomanský národ? Něco se pro ty ubožáky
musí státl
Lotti
Drinopol
Evropa
33
article
Letošní, docela nerozumně krátký Maso-
pust, který teprve až v XXIII. století bude
zase tak přistřižený, má neblahý vliv na ple-
sové referenty. Jsou tak uštvaní, že z ubo-
hého Henryho je pomalu už jenom stín, oba-
lený bílou vestou a frakem. Není divu, mát
denně tři bály v nejrůznějších koncích Prahy
a v sobotu dokonce bálů tucet. Při jeho pří-
slovečné svědomitosti objede je všechny, všu-
de řekne nějaké zdvořilé slovo, sepíše hosty
a vylíčí toilety... co potom ještě z něho má
zbýt?
Při takovém spěchu se ledacos přihodí
prohodí. Miním na příklad personalie dvou
plesů. Stalo se v nedávných dnech, že na ji-
stých šibřinkách — což by nebylo dokonce
žádným neštěstím — účastnili se dvorní a
vládní radové, různí jiní hodnostové, učený
svět atd. — kdežto na estrádě elitního plesu
„pozorovali jsme zlomyslná domina, harlekýn
a pierotky atd. atd. — slovem nejrůznější
maškary.“ (Toto je ovšem na elitním plesu
zcela vyloučeno.)
Malér nebyl by ovšem tak veliký, kdyby
všelijací ti páni radové nebyli bývali druhého
dne potahováni vyššími instancemi ve svých
domácnostech k zodpovědnosti, „jak to při-
jde“.
Tímto je to vysvětleno, „jak to přijde“
doufám, že vše je zcela v pořádku.
Praha
Miní
34
article
Zatím nastala v páteční schůzi poslanecké
sněmovny nová situace. Vůdce konservativní
strany Bonar-L aw apeloval na předsedu sně-
movny, aby vládní volební předloha byla vzata z
jednacího pořadu poněvadž od druhého čtení
červenci minulého roku byla, nehledě k otázce v-
lebního práva žen, velmi změněna vládními
dodatky, pokud jde o kvalifikací volíčů a stáleho
zápisu do voličských listin. Při tom dovolával se
parlamentní praze, že předloha, která za prokd-
návání byla podstatně změněna, má býti odvolin
a podána v nové formě. Předseda sněmovny očp-
věděl, že nemůže se posud o věci vysloviti, poně-
vadž ještě není jisto, jaké tvářnosti předloha, vále-
dem k různým dodatkům nabude a návrh Bonara-
Lawa byl většinou 68 hlasů zamitnut. Dle nejnověj-
ších zpráv z Londýna však předseda sněmovny
zaujal stanovisko ve smyslu návrhu Bonara-Lan
pro případ, že by do vládní předlohy byl poja
některý dodatečný návrh, dávající výslovně hlaso-
vací právo ženám, takže osud předlohy by byl spe-
četěn.
L aw
Law
Londýn
poslanecký sněmovna
35
article
Z Londýna, 25. ledna. (K. k.) Jak „Times“ sdě-
lují, sdělil předseda dolní sněmovny včera kabine-
tu, jak rozhodne o změňovacích návrzích k zálonu
o právu volebním. Jestliže by některá ze změn. ob-
sahující výslovné poskylnutí hlasovacího práva
žen, byla do osnovy vládní pojata, bude předser dla
v daném okamžiku musit rozhodnouti v tom smy-
slu, že zásada osnovy jest změněna, a že se příčí
jednacímu řádu, pokračovati v projednávání osno-
vy. Ministerská rada, která se včera konala, nedo-
spěla k definitivnímu rozhodnutí. Soudí se nrni.
že vláda nechá osnovu padnout. Též „Daily Chro-
nicle“ soudí, že rozhodnutí předsedovo zpečeluje
osud předlohy volební, a soudí, že kabínet se rče-
ra usnesl za těchto okolností nechat osnovu pad-
nouti.
Rozpor mezi Anglií a Spojenými státy.
Státní sekretář Spojených států Knox odpo-
věděl nyní na anglické rozklady v otázce po-
Knox
Londýn
Anglie
spojený stát
Times
dolní sněmovna
Daily Jethro
37
article
platků v panamském průplavu. Nota, odevztian
Noto