1
masthead
. července 1901.
2
masthead
I. Přiloha „Národích Listu
Přiloha
5
article
Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni.
Nové publikace.7
= Velké dílo, na naše poměry málem vi
než velké, blíží se v publikaci ke konci.*
Podle zpráv z různých stran docházejíeích
doznala podnikavost a neohroženost nakladate
lova a láska a pracovní vytrvalost umělcova
všude uznání, jaké se pro vydavatele nejpři
jemnějším způsobem projevuje v hojném' roz-
šíření a odbytu obsáhlého díla. Půdu v obe
censtvu, v Praze i na venkově, mělo dobře
připravenu. Dlouholeté již spory o »zachování
starobylého rázu Prahy«, jak program a heslo
zároveň zní, mnohdy rozvážně, mnohdy váš-
nivě, vždy pak, bohužel, dosud téměř bezvý-
sledně vedené, staly se heroldy podniku v.
Jansv, jehož sto akvarelů je vlastně také zna
menitým činem a činitelem v oné obhajovac
práci. Jeho »Starou Prahu« bylo by možno
též, a se stejným oprávněním, nazvati » M
lebnou Prahou«.
Pojem malebnosti se ovšem stále mění.
jako skoro všechny pojmy a doktriny v umění
a malebnost Prahy, jak jí dnes ještě na štěst
rozumíme, je toložná s představou romantické
pitoresknosti, kdy vše staré, okoralé, zvlášt
však tonem bohaté a rozmanité, v liniích křivo-
laké a kapričfosní, a to s nádechem bývalých
historií a zkazek, platilo za malebné a proto
za nejdůstojnější objekt malířského zobrazování.
Praha
Stará Praha
6
article
Dnes se ovšem sváteční radikálové utíkaji od
těchto obrazů malebných měst k vídlinám
o přímočaré uniformitě, o obdélnikové šířce
boulevardů a železných přímkách na zemia
měděných nad hlavami a chtějí míti staré zá-
šeří a hluboce tonovaný kolorismus nahrazení
mořem světla a veletoky jásavých barev.
S toho stanoviska nepohlíží V. Jansa n
starou Prahu a také nikdo z těch, kdo za ním
a vedle něho stojí, sic by mu nestála za vyko-
nanou uměleckou námahu a jim za nadšené
horlení. Přes to nemusí všichni býti proto jen
zpátečníky, jako nejsou všichni regulatoři ještě
čistokrovnými modernisty. Ležiť mezi oběma
cosi, jež se nazývá, trochu vagně ovšem, umě-
leckým citem, co je zvláštním vkusem, velm
citlivým pro živý a vnitro rozvlňující dojemz
nespočelného množství kombinací reality a ne-
přehledného počtu duševných individualit jedno-
tlivců, kmenů a také časů. Těm bude stará,
mizící Praha leekde zrovna takovým zřídlema
buditelem duševního požitku, jako Praha nej
modernější, bude-li jeji modernost plodem umě
lecké potence.
V Jansa
Praha
7
article
Když Václav Jansa před léty započal svo
zobrazitelskou práci na ulicích a náměstích
pražských, kterou mu zvědaví passanti nikterak
nezpříjemňovali, cítil v sobě k ní asi dvě po
hnutky. První byla jeho osobní disposice, za-
ujatost pro mnohotvarou a mnohobarevnou
malebnost, a druhá, odhodlání vykonati, co dra-
hnou dobu bylo zanedbáváno: zachytiti četné
pohledy staré Prahy, jak se ještě dnes nám za-
chovaly. Tak navazuje Jansa tam, kde se užv
letech šedesátých ne-li padesálých minulého
věku bylo přestalo, kdy fotografie přerušila, do-
cela předčasně a zbytečně; práci starých pro-
spektistů, kteří v rytinách, krosbách a potom
zvláště akvarelách, v souborných albech a jed-
notlivých listech malovali Prahu v celkových
panoramatech i po kusech a kouseích, a jejichž
produkty, dnes už velmi vzácné, můžete pro-
hlížet v Českém a Městském museu. I když
jsem v rozporu s barvitým viděním Jansovým,
které se zde víc, nežli dovedu spolucítiti, kloní
ke krasobarevnosti, zůstává valná část jeho
pražských akvarelů po stránce čistě přeďmětné
ve váze a platnosti.
Jansa
Jansův
a náměstí
Praha
8
article
V. Jansa pohybuje se v Praze nejraději
ulicích s krátkými pohledy, vyhýbaje se velkým
výhledům. Misto celkových panoram podává
vnitřní kusy a zlomky, tedy na štěstí zrovna ty,
které se nejčastěji, nejrychleji a nejdůkladněji
mění. Nejednou zajde si i do slarých dvoro
anebo se postaví přímo před jedinou budovu
neb i jen jedinou její část, arkýř, roh nebo
portál. Na jeho sto listech je možno doma
aniž byste vykročili ven, poznati obraz oné
Prahy, na které předchozi věky postupně pra-
covaly a jež se přese všechny přívaly až po
samý konec devatenáctého věku zachovala. Tuto
vlastnost a cenu historického dokumentu podrží
jednou pro vždy. Nechť si říká kdo, co říká,
právě tato Praha je naší Prahou, neboť k ní se
táhne celý dosavadní životopis města, tato Praha
jest stálou evokaterkou velké minulosti, jejíž
velikost pro nás vězí v samobytnosti, a nesmí
být považována za museální mumii, dokud ne-
dovedeme nahraditi velké vzpomínky volkou
přitomností.
»Slará Praha« Jansova není vědeckým do-
kumentem; Jansa ví dobře, že jest maliřema
nemá býti archeologem. Jemu jde o celkový,
souborný, obrazový pohled, o pitoresknost ně-
jakého zákoutí nebo zajímavou perspektivua
silhuetu stavby. Proto se nekryjí vždy jeho
pohledy s dějinnou nebo absolutně uměleckou
cenou jeho objektů.
Jeho stanovisko je správné. Při tom arei
zhusta nechává mluvit objektivnou malebnost
za subjektivní tvořivost a víc vyzvedá předmět-
nou zajímavost nežli uměleckou kompletnosta
subtilnost svého obrazu. Umělecké duše jem-
nější a sensitivnější organisace sotva budou
vždy nadšení jeho barevnými listy, ale může
jim sloužit k útěše jejich vzáené citlivosti, že
by »Stará Praha« v uměleckém názoru a po-
dání jimi vyžadovaných nesetkala se s tou po-
pularitou, jaká je dnes jejím údělem.
V Jansa
Jansův
Jansa
Praha
Slarý Praha
9
article
Soubor akvarelů v barevné reprodukci má
svoji celkovou jednotnost střihu, úpravy, barvy
i předmětného výběru. Text J. Heraina, k němu
připojený, také. Avšak každá ta jednotnost
existuje pro sebe; nejsou v souladném kroku.
J. Herainovi plati každý dům a každá ulice
tolik, mnoho-li o nich z historických fakt vl.
A on ví velmi mnoho. Ví skoro všechno, co o
nich je v městském archivu a zemských deskách
uchováno a všechno poví a rád vždycky ještě vle
nežli se právě k tomu kterému domu táhne. Tolik
toho mosaikově snesl a tolik napsal, že se na-
skytá nalehavá potřeba, aby k textu svému připojil
*) Srv. »Nár. Listy« z 23. června, čís. 171.
**) Stará Praha. 100 akvarelů Václava Jansy
Popisuje Jan Herai n. V Praze. B. Kočí. (Sešl
1.24)
zevrubný abecední index, mádi v úmyslu podati
množství dobrého a nového dějinného materialu
na prospěch pracovníků jiných, nahradil by tím
aspoň z části nedostatek melodíčnosti ve sv
bohaté snůšce. Nestane-li se to, budou toho
jistě tito litovati, ale jsou-li spravedliví, neode-
přou J. Herainovi dík za vše, co pověděl dosu
neznámého, nevšímaného nebo zapomenutého.
Malebná, obrazová »Stará Praha« Jansov
mohla, když už bez průvodního textu nechtěla
se objeviti na trhu, míti také jiný. Je, doufám.
dovoleno představiti si, že by s malířem uměl-
cem chodil po Praze literární umělec a vylíčil
slovem, kterak v zreadle jeho nitra se odráží
obrazy této staré Prahy prostřed kouzla dne,
večera a noci a obklopen a naplněn ruchem
čilostí našeho života. Stará Praha náleží jen
původem svým minulosti, dokud však v ní žijeme.
milujeme a nenávidíme, je také přítomností, je
Prahou, ne-li novou, aspoň dnešní a tuto Prahu
uměním slova zobrazit, vydalo by pro dnešek
i budoucnost ovoce stejně zajímavé, jako je dají
K. B. M.
Jansovy akvarely.
J Herain
Jansa
Herai
B Kočí
M Jansův
Praha
11
article
Učitelské služné.
Učitelské služné.
Nově o návrhu zemského zákona o učitel
ském služném se vyslovují časopisy následující
»Český něitel« ze dne 26. června žádá
za doplnění §S 18, 30, 58, za změnu S8 20
26, 28, 31, 59, 80 a za vynechání odstavee
c) ve čl. IV. Dne 28. června žádá týž časopis
za uznání rovnocennosti učitelů, vytýkaje, že
návrh zemského výboru rozeznává pět kategorií
učitelstva (s vysvědčením dospělosti, učitele II.
třídy, učitele I. třídy, učitele škol měšťanských,
správce škol); služného 1600 K má dosíci
každý učitel v šestém roce služebním; aktivní
přídavky mají se přiřknouti všem učitelům
také přibytečným stupňují se rozdíly v platech
učitelských; konečně žádá pro učitele, jenž do
20 let po zkoušce dospělosti nestane se správ-
cem školy, osobní, do pense vpočítatelný přídavek
200 K na obecných, 300 K na měšťanských
školách.
S 8 20 26
12
article
»Škola našeho venkova« (redaktor
J. Smrtká ve Velké Čermné u Borohrádku)
z 20. června navrhuje: Druhý odstavec § 18
měj znění: Místa učitelská, zřízená ve smyslu
právě dotčeného zákona (z 14. V. 1869) a třetíh
článku zákoha z 13. V. 1894 označují se jako
místa uč. I. třídy; v § 20. článek čtvrtý měl
by vytknouti službu 8letou (místo 10leté)
místo doby »ustanovení«: dobu »oprávnění«
v § 26. místo ustanovení »definitivně« : usta-
hovení »první« a vypuštění hrozných trestů od-
kladem zvýšení služného, jež znamenají ztrátu
600 a 1000 K; v S. 28. třeba zevrubně vy-
tknouti nejmenší prostoru bytu u kdo ji má
stanoviti, třeba určiti »vedlejší« místnostia
místo příbytečného 200 položiti 300 K; § 30.
prolamuje zásadu jednotného služného a pod-
rývá stabilitu učitelstva; aktivní přídavky při
stejném služném základních 1600 korun nál -
žejí všemu učitelstvu v městech a mě-
stečkách, učitelstvu na vesnicích a v nej-
menších místech sluší naturální byt: § 50
má pro pensi učitelů stanoviti totéž, co
pro pensí katechetů, neboť akademické vzdělání
mívají i učitelé a do seminářů biskupských při-
jímávají se i gymnasisté bez maturity: usta-
novení § 59. o dočasném odpočinku učitele,
když služebního místa není více třeba, sluší
vypustiti, poněvadž skrývá nebezpečí pro učitele
nepohodlné a pro ty, kdo z lepšího zaměstnání
vedlejšího na výslužném si přilepšují; podpory
pro případ nouze dle čl. druhého zákona z
13. V. 1894 nebuďtež rušeny, ale i do nového
zákona zařazeny.
Velká Čermná
Borohrádek
13
article
Školský obzor z 25. června: Učitel
stvo venkovské uznává jenom takovou úpravu
platů svých za spravedlivou, která by odpovl-
dala příjmům nejnižších tříd úřadnických,a
mohlo by se dočasně uspokojiti jenom takovým
uspořádáním hmotných poměrů svých, jež, za-
bozpečujíc jemu uspokojivou existenci, řídilo by
se nikoliv lidnatostí toho kterého působiště
jeho, nýbrž dobou služební.
Učitelské noviny (redaktor J. Král
Praze) ze dne 20. června: Přijme-li se zákon,
dle kterého by učitel službu začínal s 900K
a po vykonané zkoušce způsobilosti snadg
nebo 10 let spokojiti se měl s 1200 K, než
by nabyl základního platu učitelského 1600 K
měla-li by zas leta, počítaná do zvýšení služ-
ného, vázána býti definitivním ustanovením;
nedá-li se novým zákonem učiteli, který do
určité doby (do 20 let po maturitě) nestane se
správcem školy, zvláštní osobní přídavek; ne-
povýší-li se zásada absolutní rovnosti všech
učitelů za první a nejpodstatnější základ celé
soustavy; způsobl-li se aktivními přídavky, jež
teprve v místech s větším počtem obyvatelstva
než 10.000 mají se udíleti, nové křiklavé
rozdlly v platech; neupraví-li se nám povinná
doba služební na 35 let: nastanou brzo po-
měry zrovna takové, jaké jsou dnes a sněm
království českého nezbude se otázky platův
učitelských.
J Král
učitelský novina
14
article
Česká škola v červnu r. 1901.
Dne 1. Výbor »Ústřední Matice Školské« svým
příznivcům v denních časopisech líčí nepříznivý stav
finanční a zve k pomoci. — »Paedagogické rozhledy«
přinášejí glossy F. A. Soukupa »Filosofie a nábožen-
ství«, čl. K. Kálala »K čemu přihlížeti při podrobné
osnově z fysiky« se zřetelem k instrukci »veleslavné
zemské školní rady« a rozhled »Sociální význam
umění.« — »Národ a škola« přináší úvahu A. Klvaňy
»Potřeba nauky vychovatelské jako samostatného
předmětu na školách dívčích«. — »Učitel« přináší
čl. »Důvěra mládeže« a vzpomínku »Ferdinand Kin-
dermann« (+ 1801). — »Život« přináší úvahu »O vel-
koměstských měšťanských školách chlapeckých«a
o velikém významu jich pro velkoměstský dorost
v rozhledech »Nařízení ministerstva spravedlnosti
o ochraně dítek«. — »Škota měšťanská a živnosten-
ská« přináší čl. B. Kučery »O proměnách energiea
jich applikaci v moderní elektrotechnice«, úvahu
Bažanta »K vyučování jazyku francouzskému«a
málo příznivý posudek Horčičkovy a Rufovy »Čí-
tanky«. — »Časopis učitelek« ve »Škole ženských
ručních prací« přináší A. Mikšové čl. a vyobr. »Ta-
bulka mřížek.
Dne 2. Valná hromada Jubilejní jednoty lidu-
milů na Moravě v Brně schvaluje zařízení ochra-
novny v zámku dřevohostickém, konstatuje majetku
7475 K a 3851 členů.
Dne 3. na říšské radě vídeňské posl. dr. Gross
vytýká, že Čechové a Poláci ve Slezsku zřizují školy
výbojné.
F A Soukup
K Kálal
Ferdinand
B Kučera
Bažant
Horčičkův
Rufův
A Mikš
doktor
Gross
Čecho
Polák
Brno
Slezsko
mil na Morava
15
article
Dne 4. na říšské radě vídeňské posl. Michejda
a dr. Hruban vyvracejí útoky dra. Grossa z minulého
dne: proti nim mluví posl. uč. Hofmann a Prima
vesi, načež posl. Hrubý a Reichstädter nanovo se
ujímaji českých škol. — »Školský obzor« líčí »Školn
úřady ve službách klerikalismu« a přináší feuilleton
»K triumfálním cestám biskupských Milosti.«
Dne 5. »Český učite!« přináší učitelskou elegii
»Vyděděnci«, doklady nové »K té naší bídě«, glossy
k organisaci »Mezi sebou« a polemiku »Klerikalismus
— kantorismus«; doporučují Zavadilovy »Historick
rozhledy« a Polívkovu »Názornou květenu zemí ko
runy české« — »Posel z Budče« čl. »Požehnání
kletba?« obrací se k zemským poslancům za vyřízen
otázky učit. služného.
Dne 6. »Beseda učitelská« přimlouvá se za »St
dijní cesty učitelův.« — »Učitelské noviny« přiná
šejí článek E. Řezáče »Panovníci „Dobří v altributec
u svých jmen«,
Dne 7. »Komenský« přináší Č. Broučka kriticky
čl. »Instruktoři školních zahrad«; v »Besedníku«č
F. Bartoše »Jak tituluje a oslovuje náš lid« a sPo
vídka o hodném chlapci.«
Dne 9. učitelé měšťanských škol na schůz
v Hradci Králové snášejí se na samostatném pod
nikání v zájmu školství měšťanského a jeho uči-
telstva.
Dne 11. v Praze u věku 32 let vědě české smr
uniká docent české polytechniky Ph. Dr. Otakar Šulc.
redaktor »Chemických listů«, jenž také pražskému
učitelstvu vzácným příznivcem se osvědčil. — »Škol
ský obzor« snesení zemského výhera 5 6člt. služném
věnuje čl. »Jaká bude ta nová úprava platů učítel
ských«; o ochotě poslanců při zlepšování platů úřnd
níkům, důstojníkům, sluhům státním a — učitelům
jedná feuilleton »Dvojí lokel«: v »Moravské hlídce-
referát F. Soukala k sjezdu brněnskému »Kterak pro-
vésti chceme organisaci osob, příslušníků pokroko-
vého hnutí.
Michejda
doktor
Hruban
Hofmann
Reichstädter
Zavadilův
Historick
rozhled
Polívkův
E Řezáč
Komenský
Brouček
F Bartoš
Šulc
F Soukal
Budeč
Hradec Králové
Praha
Školn úřad
16
article
Dne 12. »Český učitel« přináší- časové- myšlenky
»Naše sjezdy«, o vnitřních poměrech organisace uči-
telské čl. »Mezi sebou« a nepříznivé »Dojmy z pae-
dagogia«. — »Posel z Budče« k odkládání upravení
učit. služného přináší čl. »Učitelstvo chystá se k
kroku rozhodnému« a časový obrázek »Štěstí učitel
ského dítěte«.
Dne 13. J. V. císař za svého pobylu v Praz
přijímá deputaci učitelstva škol obecných a měšťan
ských v království. — Výbor slezského Ústř. spolku
učit. jedná o hmotných poměrech učilelstva, o hospo
dářské stránce Svazu učitelstva českoslovanského
nepřeje si ústavu učitelského z peněz matičních, jej
zříditi povinností vlády, ale školy měšťanské nek
reálky; jedná o slezské Vlastivědě a učit. Kalendáři
— »Boseda učitelská« doporučuje »Vycházkyl se ža
ctvem do okolí.e
Dne 14. »Komenský« přináší F. Bartoše »Drobné
příspěvky k dětské psychologii-
Dne 15. »Život« přináší F. Drtiny »Slovo o v
chově k lásce vlastenecké« a rozhled A. Šustra »Uda
vačství«; »Časopis učitelek« o otázce služného při
náší čl. »V poslední chvíli«; ve »Škole mateřské« G.
Pleifrové »Pekaře, J. Horušické »Jedna ruka druhou
myjes a písně.
císař
Komenský
F Bartoš
F Drtina
A Šuster
Udo vačství
G Pleifrová
Pekař
Budeč
17
article
Dne 16. »Národ a škola« přináší přednášku
Mareše »Národní hospodářství a škola.«
Dne 17. na Žižkově u věku 57 let umfrá řídíc
učitel Josef Kodrle, vždy horlivě pro všechny místní
podniky školské činný, spolupracovník Besedy učitel
ské. — Sněm vévodství slezského zamítá pilnost ná-
vrhu posl. Hrubého, aby byl rozšířen výbor pro
školskou reformu a ukládá zprávu o ní výboru
školskému.
Dne 18. sněmu král. českého zemský výbor
předkládá osnovu zákona o úpravě platů učitelských
s objemným výkladem. — Zemská rada školní v Če-
chách snaží se doporučiti vyučování těsnopisu na
školáchi měšťanských; český její odbor svoluje ke
zřízení české školy měšťanské v Třebenicích.-
»Školský Obzor« k jednání sněmu zemského o služ-
ném učit. přináší čl. »Požadavky učitelstva a blaho-
vůle zemského poselstva« a »Kde domov můj?
vnitřní poměry v českém učitelstvě kritisují články
»Kulturní program českého účitelstva« a »Glossy
k organisaci«; dále přináší úvahu »K programu po-
krokového učitelstva na Moravě«; o kvinkvenálkové
praxi v Čechách přináší zprávu »Nezadržujte a ne-
ujímejte mzdu dělníkům, neboť hřích to, o pomstu
do nebe volající!e
Dne 19. »Český učitel« pro širší a především
poslanecké kruhy líčí nynější situaci českého učitel-
stva v čl. »Duše učitelova, Na nové cesty . . . Aný-
žův návrh, Vizte — nejsme vám cizími, Naše vzá
jemnost s okolím, Učitelské byty, Ženu učitelova
Mareš
Kodrle
Hrubý
Žižkov
Třebenice
Morava
Čechy
18
article
Výsledky«. — »Posel z Budče« přináší k otázce
učit. služného »Výkřik učitelských žen k zástupcům
lidu království českého« a cestopisnou črtu o se-
verozápadních lázních českých »Koho mrzí třice
korun ?«
Dne 20. sněm král. českého po prvním čtení
návrhu zákona o úpravě platův učitelských po od-
mítnutí návrhů posl. Pachera a dra. Pergelta na
přímluvu posl. Anýže obnovuje lonskou komisi škol-
skou. — »Učitel« líčí, jak nutna »Veselá mysl ve
výchově« a přináší úvahu J. Pospíšila »Potřeba po-
vinné výchovy spustlé mládeže«. — »Škola našeho
venkova« přináší dějepisnou lekci A. Dobritsche
»Jan Hus přední bojovník za reformaci« a F. Holuba
»Návrh na zavedení knížek pro školní zprávy«; do-
poručuje II. díl Šmídova »Pravopisu«. — »Beseda
učitelská« o učitelské audienci přináší čl. »Naše
tužby a přání na nejvyšších místech« a J. Křemena
»Prostředky, jimiž lze umělecký smysl a vkus mlá-
deže povznášeti«: v čl. »Biologie« nazývá se Karel
Robert Darwin »pověstným«. — »Učitelské Noviny-
přínášejí čl. »Naše otázka ve sněmu« a »Práce
v zahradě« pro červenec. — »Škola měšťanská a
živnostenská« označuje Říhovu »Školu jazyka če-
ského« za znamenitý pokrok
Dne 22. »Český učitel« přináší o jednání v příčině
učitelského služného čl. »Ku sněmu« a »Ze sněmu«
líčí»Odbytné matičného učitelstva« a otiskuje »Pamětní
list českého učitelstva, podaný ministru vyučování
v Praze dne 14. června 1901«; nově dokládají, jak
»Učitelé bez občanských práv«.
Pacher
Anýž
J Pospíšil
A Dobritsch
Hus
Šmídův
J Křemen
Darwin
Říhův
Budeč
Praha
učitelský novina
učitel bez občanský práv
19
article
Dne 22. a 23. učitelští delegáti z Čech a Mo-
ravy snášejí se, by vypracován byl návrh stanov
učitelského svazu pro Čechy. Moravu a Slezsko
pamětní spis o komoře učitelské.
Dne 25. na sněmě dolnorakouském, posl. F.
Hofer a soudr. navrhují, by učitelská místa se vypi-
sovala jen pro ucházeče německého původu a ně-
meckého smýšlení; »Školský obzor« přináší »Čí-
selný přehled o tom, jak dle návrhu zákona
zemského výboru vyhověno má býti nalehavým
a spravedlivým požadavkům českého učitelstva-
a úvahy »Návrh zemského výboru království če
ského — a venkovské učitelstvo«, »Nový odklad
— nové sklamání« v téže otázce; dále glossy »Staří
— mladí!«; v Besedách »Z Nové moudrosti otcov-
ské.“
Dne 26. na sněmě markr. moravského posl.
Ševčík mluví proti germanisující nové škole, kterou
hájí posl. dr. Wieser; posl. dr. Perek žaluje na ne-
zřízení českých škol měšťanských v Hranicích, Místku
a Hrotovicích; místodržitel hr. Zierotin hájí proti
Šavčíkovi zemskou radu školní, pol. Hůlka české
učitelstvo, načež Ševčík obražuje se, že proti tomuto
nemluvil; posl. dr. Koudela mluví o utlačování če-
ských škol brněnských, Pokorný a dr. Perek doklá-
dají brutální germanisování českých dětí německými
školami. »Posel z Budče« v čl. »Rozpomeňte se na
vlastní slova« podává citáty poslanců zemských z jich
řečí o služném učitelském.
F Hofer
Ševčík
doktor
Wieser
Perek
Zierotin
Šavčík
Hůlka
Koudela
Pokorná
Čechy
Morava
Slezsko
Hranice
Místek
Hrotovice
Budeč
svaz pro Čechy
20
article
Dne 27. na sněmě markrabství moravského po-
slanec dr. Perek podává návrh t. zv. zákona Kviča-
lova. — »Učitelské noviny« přinášejí čl. »Tělocvik
věda« a F. B. Škorpila »O vyučování zdravotnictví-
— »Beseda učitelská« pro zlepšení služného učitelů
se přímlouvá »V rozhodné chvíli« a přináší úvahu
J. Svobody »Alkohol a škola«
Dne 28. sněm dolnorakouský přijímá pilný ná
vrh posl. Koliska a soudruhů, by vyučovacím jazy
kem na všech veřejných školách obecných a měšťan-
ských byla němčina. — »Komenský« přináší článek
A. Valenty »Kronika školní« a »Osnovy zákonů
ustanovování učitelstva a služebních přídavcích«.
předložené zemským výborem sněmu; doporučuje
Barlošovu »Novou rukověť správné češtiny«. — »Če
ský učitel« posuzuje »Rovnocennost učitelů« v ná
vrhu zákona o služném učitelském a »Pánům po
slancům na zemském sněmě !« klade na srdce vyko
nati spravedlnost oproti učitelstvu. — »Český učitele
ličí »Dočasné zvýšení platů« dle návrhu nového zá
kona zemského a »Nový odklad na obzorn« v téže
věci.
Dne 29. a 30. výbor českého Ústř. spolku
učit. schvaluje všecko podníkání svého vedení pro
služné učitelské, jedná o kursech pro analfabety, na
vědomí bere zprávu pokladní o jmění 11.749 K
zprávu odboru právního o vyřízení 476. čísla
Ve »Sborníku lidových přednášek« českého Ústř
spolku učit. vychází číslo 3. »O záložnách Raiffeise
nových« od J. Vágnera,
Učitelské časopisy otiskují návrh zemského v
boru zákona o služném učitelském s příslušnou zprá-
vou. Polemisují a satirou stihají spolek pražských
domácích pánů, zamítajících předem větší přirážky
k účelu služného učitelského.
Perek
Škorpil
J Svoboda
Kolisek
Komenský
A Valent
J Vágner
Kvičalův
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruch u.
99 Jak se sděluje, jsou hlášeni tuto neděliv
Berlíně v závodě o amaterské mistrovství světa též
Hirsche a Vondřich. Nedávno však bylo oznámeno.
že Vondřich startoval při professionální ch
závodech, minulé neděle ve Varšavě pořádaných,
dobyl tam druhé ceny na tandemu s Jehličkou
* Závodní jezdec Ed. Nikodem startoval
minulé neděle v Žitavě, v závodě na 25 km. a byí
třetím za Heinymz Berlína a tesefem Flscheremz
Mnichova.
lě.ne ohi.
* Rud. Kolesa, člen »Slavie«, startoval dne
30. m. m. na závodech cyklist. v Lipsku, kdež
skvěle obhájil barvy bíločervené, právě jako ne-
dávno ve Vídni. V Lipsku sešla se toho dne zname-
nitá amalérská komkurence k závodu o »putovní cenu
města Lipska«. Dvěma rozjiždkami se kvalifikovali
pro rozhodovací závod Fr. Damm (který dobyl této
ceny již dvakráte), Lutze, Behr, Fuchs, Elsner a Ko-
lesa, jenž svoji rozjíždku s převahou vyhrál. Pi
rozhodovací jizdě zvítězil, odkázav svým spurtem
dosavadního vítěze Damma ná druhé místo. Tře
byl Lutze. K tomuto úspěchu připojil Kulesa ješte
druhý, umístiv se v závodě premiovém na tandemu
spolu s Behrem na 3., místo za výborně sjetými páry
ElsnerLutze, WathénDamm. Mladý obhájce barev
českých zúčastní se tohoto měsíce závodu amatér-
ského o mistrovství světa. Přihláška jeho byla při-
jata a potvrzena Svazem závodních dráh, který vy-
psal letos mistrovství, propůjčené mu od »Union Cy-
cliste Internationale.
Hirsch
Vondřich
Ed
Nikodem
Damm
Lutz
Behr
Fuchs
Elsner
Kulesa
ElsnerLutz
Berlín
Varšava
Žitava
Lipsko
Vídeň
Francie
Flscheremz Mnichov
Slavia
závodní dráh
Union cy
km
koles
22
article
* Český závodní jezdec St. Jehlička pod-
níká právě delší závodní tournée po Rusi, kdy nyn
závodnictví na bieyklu silně se šíří. Z Varša vy
odjíždí do Oděssy, kde odbude třinedělní enga-
gement. Z Oděssy odebere se do Kijeva, dále do
Charkova, kde hodlá pobýti 14 dní a dále do
Jekatěrinoslavi. Naše kruhy a kroužky spor-
tovní s očekáváním hledí vstříc výsledkům této cesty
Jehličkovy.
** Při závodech v Lipsku konán byl též
match 1hodinový mezi Roblem a Dickentmanem.
který skončil vítězstvím Robla. Týž překonal svě-
tový rekod, dosažený minulého roku v Americe
Stinsonem (64.694 m.), neb ujel 65 km. 512 m.
** Letos poprve vypsaná »cena republikye
francouzské (8000 fr.) stala se kořistí Němce Arenda.
** Pražský klub cyklistů »Ruch« na Střeleckém
ostrově koná v úterý dne 9. t. m. členskou schůzi
v 8. hodin večer.
Jehlička
Jehličkův
Robl
Dickentman
Stinson
Němec
Arenda
Rus
Oděssy
Kijev
Charkov
Lipsko
Amerika
km
23
article
Athletika a sportovní hry-
**Vypsání národních závodů šesti
klubových klubem »Žižka« o mistrovství zemí
koruny české ve vzpírání břemen těžké váhy pro
amatéry-athlety, dne 7. července t. r. vykazuje tento
pořad čísel závodních: a) Vzpírání břemen tahem
1. Pravoruč největší váha jedenkráte. 2. Levoruě
největší váha jedenkráte. 3. Obouruč (rozdělená váha)
největší vaha jedenkrát. 4. Soupažně největší váha
jedenkrát. b) Vzpírání břemen nadhozením. 1. Pravo-
ruč největší váha jednou. 2. Levoruč největší váha
jednou. 3. Obouruč (rozdělená váha), největší váha
jednou. 4. Soupažně největší váha jednou. c) Vzpí-
rání břemen v lehu tahem. 1. Největší váha sou-
pažně jedenkráte.
** Klub »Sparta« odkládá svůj třetí klubov
meeting athletický, který byl projektován na den
7. července. Stalo se tak proto, že nemohli by se
ho zúčastniti všichni závodníci, jelikož týž den star-
tují ve Vídni na závodech klubu »The Rambles«
Kdy se bude pořádati, oznámeno bude později.
** Jak známo, překonal při X. mezinárodních
závodech athletických »Sparly« dne 16. m. m
pořádaných, člen téhož klubu Fr. Jand a, dosa
vadní světový ve vrhání diskem rekord, 37 m. 14 cm
Sheldona z Ameriky, hodem 39.42. Výkon ten má
pro sport český cenu nemalou. Mezi jmeny světových
»rekordmen« většinou Američanů a Angličanů stkvíti
se bude i české jmeno.
Žižek
Jand
Sheldon
Američan
Angličan
Vídeň
Francie
Amerika
Sparta
startovat
the Ramble
centimetr
24
article
Naši veřejnost zajisté bude zajímati několik bliž
ších dat o Jandovi.
Frant. Janda jest stár 23 roků, výška jeho ob
náší 187 cm. a váží 86 kg. Povoláním jest právníkem
a letošního roku na české universitě absolvuje.
Sport (jako běh, skoky, fotibald atd.) začal pě
stovati v roce 1896 jako žák gymnasia a již zúčast
nil se mezinár. závodů »Sparty«, při nichž dobyl ve
vrhání disku ceny druhé (bodem 26 m. 30 cm. za
Maďarem Retty Polem).
V roce 1900 byl vyslán českým výborem pro
hry olympické do Paříže k olympickým hrám, kdež
dobyl v házení diskem druhé ceny za Maďarem
Bauerem z Pešti (36 m. 4 cm.), hodiv 35 m. 14 cm.
Mezi jeho tehdejšími konkurenty v Paříži nacházeli
se R. Scheldon, mistr světa v házení koulí, Jobn
Flanagan, mistr světa ve vrhání kladivem, Cavret,
vítěz při athénské Olympiadě, Mac Crackem, Truston,
Hare, Paraskevopoulus. Črettier, Lubovický, Södeström
atd. Dne 13. října 1900 dobyl při závodech MI. A. C.
v Pešti putovní cenu arciknížete Eugena a postavil
uherský rekord. Letošní výkony Jandovy jsou již
známy; týž nachází se v brilantní formě a hází
diskem nyni až 42 m. Celkem dobyl Janda 15 cen
z nichž jsou dvě mistrovství Čech. Lze jen přáti
dalšího zdaru prvnímu českému světovému rekord-
menu.
Janda
František
Maďar
Bauer
R Scheldon
Jobn Flanagan
Mac
Truston
Hare
Paraskevopoulus
Södeström
A C
Eugen
Jandův
Paříž
Pešť
Sparta
centimetr
kg
25
article
** Minulé neděle startoval na závodech »B.r.
C. Britanie« J. Vosátka (»Slavie«), jenž získal ve
skoku do výše s rozběhem II. ceny, skočiv 1 m.
55 cm., za Schubertem z Pešti (1 m. 65 cm.) K sou-
těži o mistrovství Německa na 200 m. nebyl při
puštěn s doložením, že o mistrovství Německa mohou
startováti pouze Němci. Týž osud postihi známého
v Praze mistra Ernö Schuberta.
** J. Pecold. člen »Sparty«, dobyl minulé
neděle mistrovství Čech v běhu na 10 km., výpsané
»Českým klubem sportovním« v čase 39.14. Zají
mavo jest, že toto mistrovství pokaždě, co (se dosud
vypisuje od r. 1897, získali členové »Sparty«.
** Věstníku S. K. »Slavie« číslo červnové
nedávno vyšlě, věnováno jest úplně skoro výpravě
českých studentů do Kodaně. Mimo to obsahuje
zprávy o květnové a červnové činnosti »Slavie«
přináší zdařilou totografii »Akademisk Boldklubue
J Vosátka
Schubert
Němec
J Pecold
S K
Pešť
Německo
Praha
Kodaň
Slavia
Sparta
centimetr
km
26
article
Střelba.
** Jednota českých střelců v Praz
koná každý pátek pravidelná cvičení ve střelbě
v sále restaurace »u bílé labutě« v Praze na Poříčí.
Střílí se z pušky a pistole. Začátek o osmé hodině
Členové bratrských střeleckých jednot a sokolských
jakož i hosté, jsou vítáni.
Jízda automobily.
** Sportovního závodu, který řízením osudu mě
nabýti i významu politického, záměr, jenž co do
effektu dosaženého rozhodně zůstal pozadu za vý
sledkem sportovním, totiž konečný výsledek závodu
automobilního mezi Paříží a Berlínem jest
následující
Těžké vozy: 1. Fournier (Mors) za 24.05h
2. Girardot (Panhard) za 25.07 hod. 3. René de Knyí
(Panhard) za 25.11 hod. 4. Brasier (Mors) za 25.42 h.
Teprve 14. místo obsazuje Němec Werner (Mlercedes
za 30 01 hod.
Lehké vozy: 1. Girand (Panhard) za 275
hod. 2. Teste (Panhard) za 30.34 hod. 3. Bertesu
(Panhard) za 30.35 hod-
Vozíčky (witturels): 1. L. Renault (Renault
za 27.31 hod. Motocykle 1. Osmond (Dion) za 27.15 h.
Časy vyrozumívají se bez odečtení neutralisova-
ných vzdáleností. Vzdálenost mezi Paříží a Berlínem
obnáší přes 1100 km., tak že Fournier průměrně je
70 km. za hodinu.
Číse 128
Střelba
Člen
Fournier
Girardot
René jít Knye
Němec
Werner
Mlercedes
Osmond
Praha
Paříž
Berlín
Mors
Dion
Girand
Bertes
km
28
article
Bílý začné a dá 3. tahemnai mat.
Zprávy šachové.
V neděli dne 23. m. m. pořádal šachovní mistn
Adolf Albin v místnostech spolkových, karlovarského
spolku šachovního (kavárna v lázeňském domě), si-
multánní produkci.
Allbín hrál velmi bystře a napořád pořážel pro
tivníky své s nimiž po 31/2 hod. úplně byl hotov, ne-
prohrav ni jediné partie, což zajisté dvojnásob pozo-
ruhodné, ježto měl proti sobě dosti hráčů velmi
silných.
Celkem hrál 27 partií z nichž 2 bez pohledu na
prkno (contra Regenstreif a dr. Hahn). 5 šachistů po-
kusilo se v druhé partlí, hned hrané, mistra porazit
se stejným však nezdarem.
Pouze romis docílili lázenští hosté: Goldschmide
z Bělic, Gross z Vídně, Schlickum z Dossen, Vestfálsko
Partie pána Krantštengla (karlovarský klub) po
31/2 hod. trvání pro pokročilý čas odročena; však jak
z následujíeího postavení vidno (černý: Krautsteng
na tahu) i ta dopadne remis-
Bílý: Kg2 Dd2 Vat Vís pěšci: h4 g3 e4 d3 c4 bs
Černý: Kb7 Dg7 Ví8 Jg4 pěsci: h5 g6 f6 es de
c5 b6 a5.
Ač počasí velmi krásné bylo a tím návštěva utrpěla
tož přece mistr byl spokojen.
Výsledek 1. skupiny
v kar. turnaji šachlstů v zemí, koruny českí
jest následující:
Albin
doktor
Hahn
Gross
Schlick
Vestfálsko
Krantštengl
Černá
jít c
Vídeň
Dossen
lázeňský dům
Goldschmide
Dd 2
d 3 c
Kb 7 dg 7
Jg
30
article
Pan Hostáň v Brzicích zaslal nám tento list
Následující postavení nedokončené partie Hostán
contra Schnabel z korresp. turnaje p. Šmahou pořáda-
ného, bylo rozhodčími panem JUDrem. Palkouskou.
MUDrem. Těšíkem a prof. Valentou vesměs z Pardubi
rozhodnuto v neprospěch bílého. Mínění moje v té
věci jest, že posudek ten úplně nesprávným a dovoluji
si na dotvrzení svých slov nabídnouti pp. rozhodčím
dokončení partie o sázku 25 korun budou-li hráti kon-
sultačně aneb o 10 korun pro každého zvlášt. Polovice
výhry připadla by turnajovému fondu „Šachových
Listů“. Zároveň protestuji proti právé ohlášenému
výsledku turnaje!
Ku posouzení stůjž zde ono postavení
Černý: p. Schnabel
Hostáň
Schnabel
Šmaha
JUDr
Těšík
profesor
Valenta
Šachův List
Černá
Brzice
31
article
B1lý: p. Hostá
Černý na tahu
Listárna šachů
Pan V. Hladík, Bukovno. V č. 312 račte ještě při-
dati na XKf6 černého pěšce.
Na pražském obehodním ústavu
(škole obchodní) ředit. Tom. J. Maděry v Praze
Klimentská ul. č. 3 n. otevřen bude dnem 20. čer
vence t. r. zvláštní obchodní kurs, do něhož možno
se dáti zapsati denně v ředitelně ústavu.
16687
Saisona od 1. května do konee září.
Léčíva: alkalícko-nuriatická sřídla, syro-
vátka, sterilis. mléko (suché krmení), kefýr.
Jehličeaté a medicinální luhalnce, rozprašo-
vání sřídelní solenky v jednotlivých jizbách, pnenmatické ke
mory, kyselo-uhličité, vcelité a pěnívé koupale, ústav k léčen
16223
V Hladík
J Maděra
B 1
Bukovno
Praha