ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 8d279480-6615-11dc-885b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 36 celkem · entity: person 150, place 60, org 15, work 22
1 masthead
. července 1901.
2 masthead
I. Přiloha „Národích Listu
Přiloha
3 masthead
k číslu 185.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni. Nové publikace.7 = Velké dílo, na naše poměry málem vi než velké, blíží se v publikaci ke konci.* Podle zpráv z různých stran docházejíeích doznala podnikavost a neohroženost nakladate lova a láska a pracovní vytrvalost umělcova všude uznání, jaké se pro vydavatele nejpři jemnějším způsobem projevuje v hojném' roz- šíření a odbytu obsáhlého díla. Půdu v obe censtvu, v Praze i na venkově, mělo dobře připravenu. Dlouholeté již spory o »zachování starobylého rázu Prahy«, jak program a heslo zároveň zní, mnohdy rozvážně, mnohdy váš- nivě, vždy pak, bohužel, dosud téměř bezvý- sledně vedené, staly se heroldy podniku v. Jansv, jehož sto akvarelů je vlastně také zna menitým činem a činitelem v oné obhajovac práci. Jeho »Starou Prahu« bylo by možno též, a se stejným oprávněním, nazvati » M lebnou Prahou«. Pojem malebnosti se ovšem stále mění. jako skoro všechny pojmy a doktriny v umění a malebnost Prahy, jak jí dnes ještě na štěst rozumíme, je toložná s představou romantické pitoresknosti, kdy vše staré, okoralé, zvlášt však tonem bohaté a rozmanité, v liniích křivo- laké a kapričfosní, a to s nádechem bývalých historií a zkazek, platilo za malebné a proto za nejdůstojnější objekt malířského zobrazování.
Praha Stará Praha
6 article
Dnes se ovšem sváteční radikálové utíkaji od těchto obrazů malebných měst k vídlinám o přímočaré uniformitě, o obdélnikové šířce boulevardů a železných přímkách na zemia měděných nad hlavami a chtějí míti staré zá- šeří a hluboce tonovaný kolorismus nahrazení mořem světla a veletoky jásavých barev. S toho stanoviska nepohlíží V. Jansa n starou Prahu a také nikdo z těch, kdo za ním a vedle něho stojí, sic by mu nestála za vyko- nanou uměleckou námahu a jim za nadšené horlení. Přes to nemusí všichni býti proto jen zpátečníky, jako nejsou všichni regulatoři ještě čistokrovnými modernisty. Ležiť mezi oběma cosi, jež se nazývá, trochu vagně ovšem, umě- leckým citem, co je zvláštním vkusem, velm citlivým pro živý a vnitro rozvlňující dojemz nespočelného množství kombinací reality a ne- přehledného počtu duševných individualit jedno- tlivců, kmenů a také časů. Těm bude stará, mizící Praha leekde zrovna takovým zřídlema buditelem duševního požitku, jako Praha nej modernější, bude-li jeji modernost plodem umě lecké potence.
V Jansa Praha
7 article
Když Václav Jansa před léty započal svo zobrazitelskou práci na ulicích a náměstích pražských, kterou mu zvědaví passanti nikterak nezpříjemňovali, cítil v sobě k ní asi dvě po hnutky. První byla jeho osobní disposice, za- ujatost pro mnohotvarou a mnohobarevnou malebnost, a druhá, odhodlání vykonati, co dra- hnou dobu bylo zanedbáváno: zachytiti četné pohledy staré Prahy, jak se ještě dnes nám za- chovaly. Tak navazuje Jansa tam, kde se užv letech šedesátých ne-li padesálých minulého věku bylo přestalo, kdy fotografie přerušila, do- cela předčasně a zbytečně; práci starých pro- spektistů, kteří v rytinách, krosbách a potom zvláště akvarelách, v souborných albech a jed- notlivých listech malovali Prahu v celkových panoramatech i po kusech a kouseích, a jejichž produkty, dnes už velmi vzácné, můžete pro- hlížet v Českém a Městském museu. I když jsem v rozporu s barvitým viděním Jansovým, které se zde víc, nežli dovedu spolucítiti, kloní ke krasobarevnosti, zůstává valná část jeho pražských akvarelů po stránce čistě přeďmětné ve váze a platnosti.
Jansa Jansův a náměstí Praha
8 article
V. Jansa pohybuje se v Praze nejraději ulicích s krátkými pohledy, vyhýbaje se velkým výhledům. Misto celkových panoram podává vnitřní kusy a zlomky, tedy na štěstí zrovna ty, které se nejčastěji, nejrychleji a nejdůkladněji mění. Nejednou zajde si i do slarých dvoro anebo se postaví přímo před jedinou budovu neb i jen jedinou její část, arkýř, roh nebo portál. Na jeho sto listech je možno doma aniž byste vykročili ven, poznati obraz oné Prahy, na které předchozi věky postupně pra- covaly a jež se přese všechny přívaly až po samý konec devatenáctého věku zachovala. Tuto vlastnost a cenu historického dokumentu podrží jednou pro vždy. Nechť si říká kdo, co říká, právě tato Praha je naší Prahou, neboť k ní se táhne celý dosavadní životopis města, tato Praha jest stálou evokaterkou velké minulosti, jejíž velikost pro nás vězí v samobytnosti, a nesmí být považována za museální mumii, dokud ne- dovedeme nahraditi velké vzpomínky volkou přitomností. »Slará Praha« Jansova není vědeckým do- kumentem; Jansa ví dobře, že jest maliřema nemá býti archeologem. Jemu jde o celkový, souborný, obrazový pohled, o pitoresknost ně- jakého zákoutí nebo zajímavou perspektivua silhuetu stavby. Proto se nekryjí vždy jeho pohledy s dějinnou nebo absolutně uměleckou cenou jeho objektů. Jeho stanovisko je správné. Při tom arei zhusta nechává mluvit objektivnou malebnost za subjektivní tvořivost a víc vyzvedá předmět- nou zajímavost nežli uměleckou kompletnosta subtilnost svého obrazu. Umělecké duše jem- nější a sensitivnější organisace sotva budou vždy nadšení jeho barevnými listy, ale může jim sloužit k útěše jejich vzáené citlivosti, že by »Stará Praha« v uměleckém názoru a po- dání jimi vyžadovaných nesetkala se s tou po- pularitou, jaká je dnes jejím údělem.
V Jansa Jansův Jansa Praha Slarý Praha
9 article
Soubor akvarelů v barevné reprodukci má svoji celkovou jednotnost střihu, úpravy, barvy i předmětného výběru. Text J. Heraina, k němu připojený, také. Avšak každá ta jednotnost existuje pro sebe; nejsou v souladném kroku. J. Herainovi plati každý dům a každá ulice tolik, mnoho-li o nich z historických fakt vl. A on ví velmi mnoho. Ví skoro všechno, co o nich je v městském archivu a zemských deskách uchováno a všechno poví a rád vždycky ještě vle nežli se právě k tomu kterému domu táhne. Tolik toho mosaikově snesl a tolik napsal, že se na- skytá nalehavá potřeba, aby k textu svému připojil *) Srv. »Nár. Listy« z 23. června, čís. 171. **) Stará Praha. 100 akvarelů Václava Jansy Popisuje Jan Herai n. V Praze. B. Kočí. (Sešl 1.24) zevrubný abecední index, mádi v úmyslu podati množství dobrého a nového dějinného materialu na prospěch pracovníků jiných, nahradil by tím aspoň z části nedostatek melodíčnosti ve sv bohaté snůšce. Nestane-li se to, budou toho jistě tito litovati, ale jsou-li spravedliví, neode- přou J. Herainovi dík za vše, co pověděl dosu neznámého, nevšímaného nebo zapomenutého. Malebná, obrazová »Stará Praha« Jansov mohla, když už bez průvodního textu nechtěla se objeviti na trhu, míti také jiný. Je, doufám. dovoleno představiti si, že by s malířem uměl- cem chodil po Praze literární umělec a vylíčil slovem, kterak v zreadle jeho nitra se odráží obrazy této staré Prahy prostřed kouzla dne, večera a noci a obklopen a naplněn ruchem čilostí našeho života. Stará Praha náleží jen původem svým minulosti, dokud však v ní žijeme. milujeme a nenávidíme, je také přítomností, je Prahou, ne-li novou, aspoň dnešní a tuto Prahu uměním slova zobrazit, vydalo by pro dnešek i budoucnost ovoce stejně zajímavé, jako je dají K. B. M. Jansovy akvarely.
J Herain Jansa Herai B Kočí M Jansův Praha
10 title
Skolská hlídka.
11 article Učitelské služné.
Učitelské služné. Nově o návrhu zemského zákona o učitel ském služném se vyslovují časopisy následující »Český něitel« ze dne 26. června žádá za doplnění §S 18, 30, 58, za změnu S8 20 26, 28, 31, 59, 80 a za vynechání odstavee c) ve čl. IV. Dne 28. června žádá týž časopis za uznání rovnocennosti učitelů, vytýkaje, že návrh zemského výboru rozeznává pět kategorií učitelstva (s vysvědčením dospělosti, učitele II. třídy, učitele I. třídy, učitele škol měšťanských, správce škol); služného 1600 K má dosíci každý učitel v šestém roce služebním; aktivní přídavky mají se přiřknouti všem učitelům také přibytečným stupňují se rozdíly v platech učitelských; konečně žádá pro učitele, jenž do 20 let po zkoušce dospělosti nestane se správ- cem školy, osobní, do pense vpočítatelný přídavek 200 K na obecných, 300 K na měšťanských školách.
S 8 20 26
12 article
»Škola našeho venkova« (redaktor J. Smrtká ve Velké Čermné u Borohrádku) z 20. června navrhuje: Druhý odstavec § 18 měj znění: Místa učitelská, zřízená ve smyslu právě dotčeného zákona (z 14. V. 1869) a třetíh článku zákoha z 13. V. 1894 označují se jako místa uč. I. třídy; v § 20. článek čtvrtý měl by vytknouti službu 8letou (místo 10leté) místo doby »ustanovení«: dobu »oprávnění« v § 26. místo ustanovení »definitivně« : usta- hovení »první« a vypuštění hrozných trestů od- kladem zvýšení služného, jež znamenají ztrátu 600 a 1000 K; v S. 28. třeba zevrubně vy- tknouti nejmenší prostoru bytu u kdo ji má stanoviti, třeba určiti »vedlejší« místnostia místo příbytečného 200 položiti 300 K; § 30. prolamuje zásadu jednotného služného a pod- rývá stabilitu učitelstva; aktivní přídavky při stejném služném základních 1600 korun nál - žejí všemu učitelstvu v městech a mě- stečkách, učitelstvu na vesnicích a v nej- menších místech sluší naturální byt: § 50 má pro pensi učitelů stanoviti totéž, co pro pensí katechetů, neboť akademické vzdělání mívají i učitelé a do seminářů biskupských při- jímávají se i gymnasisté bez maturity: usta- novení § 59. o dočasném odpočinku učitele, když služebního místa není více třeba, sluší vypustiti, poněvadž skrývá nebezpečí pro učitele nepohodlné a pro ty, kdo z lepšího zaměstnání vedlejšího na výslužném si přilepšují; podpory pro případ nouze dle čl. druhého zákona z 13. V. 1894 nebuďtež rušeny, ale i do nového zákona zařazeny.
Velká Čermná Borohrádek
13 article
Školský obzor z 25. června: Učitel stvo venkovské uznává jenom takovou úpravu platů svých za spravedlivou, která by odpovl- dala příjmům nejnižších tříd úřadnických,a mohlo by se dočasně uspokojiti jenom takovým uspořádáním hmotných poměrů svých, jež, za- bozpečujíc jemu uspokojivou existenci, řídilo by se nikoliv lidnatostí toho kterého působiště jeho, nýbrž dobou služební. Učitelské noviny (redaktor J. Král Praze) ze dne 20. června: Přijme-li se zákon, dle kterého by učitel službu začínal s 900K a po vykonané zkoušce způsobilosti snadg nebo 10 let spokojiti se měl s 1200 K, než by nabyl základního platu učitelského 1600 K měla-li by zas leta, počítaná do zvýšení služ- ného, vázána býti definitivním ustanovením; nedá-li se novým zákonem učiteli, který do určité doby (do 20 let po maturitě) nestane se správcem školy, zvláštní osobní přídavek; ne- povýší-li se zásada absolutní rovnosti všech učitelů za první a nejpodstatnější základ celé soustavy; způsobl-li se aktivními přídavky, jež teprve v místech s větším počtem obyvatelstva než 10.000 mají se udíleti, nové křiklavé rozdlly v platech; neupraví-li se nám povinná doba služební na 35 let: nastanou brzo po- měry zrovna takové, jaké jsou dnes a sněm království českého nezbude se otázky platův učitelských.
J Král učitelský novina
14 article
Česká škola v červnu r. 1901. Dne 1. Výbor »Ústřední Matice Školské« svým příznivcům v denních časopisech líčí nepříznivý stav finanční a zve k pomoci. — »Paedagogické rozhledy« přinášejí glossy F. A. Soukupa »Filosofie a nábožen- ství«, čl. K. Kálala »K čemu přihlížeti při podrobné osnově z fysiky« se zřetelem k instrukci »veleslavné zemské školní rady« a rozhled »Sociální význam umění.« — »Národ a škola« přináší úvahu A. Klvaňy »Potřeba nauky vychovatelské jako samostatného předmětu na školách dívčích«. — »Učitel« přináší čl. »Důvěra mládeže« a vzpomínku »Ferdinand Kin- dermann« (+ 1801). — »Život« přináší úvahu »O vel- koměstských měšťanských školách chlapeckých«a o velikém významu jich pro velkoměstský dorost v rozhledech »Nařízení ministerstva spravedlnosti o ochraně dítek«. — »Škota měšťanská a živnosten- ská« přináší čl. B. Kučery »O proměnách energiea jich applikaci v moderní elektrotechnice«, úvahu Bažanta »K vyučování jazyku francouzskému«a málo příznivý posudek Horčičkovy a Rufovy »Čí- tanky«. — »Časopis učitelek« ve »Škole ženských ručních prací« přináší A. Mikšové čl. a vyobr. »Ta- bulka mřížek. Dne 2. Valná hromada Jubilejní jednoty lidu- milů na Moravě v Brně schvaluje zařízení ochra- novny v zámku dřevohostickém, konstatuje majetku 7475 K a 3851 členů. Dne 3. na říšské radě vídeňské posl. dr. Gross vytýká, že Čechové a Poláci ve Slezsku zřizují školy výbojné.
F A Soukup K Kálal Ferdinand B Kučera Bažant Horčičkův Rufův A Mikš doktor Gross Čecho Polák Brno Slezsko mil na Morava
15 article
Dne 4. na říšské radě vídeňské posl. Michejda a dr. Hruban vyvracejí útoky dra. Grossa z minulého dne: proti nim mluví posl. uč. Hofmann a Prima vesi, načež posl. Hrubý a Reichstädter nanovo se ujímaji českých škol. — »Školský obzor« líčí »Školn úřady ve službách klerikalismu« a přináší feuilleton »K triumfálním cestám biskupských Milosti.« Dne 5. »Český učite!« přináší učitelskou elegii »Vyděděnci«, doklady nové »K té naší bídě«, glossy k organisaci »Mezi sebou« a polemiku »Klerikalismus — kantorismus«; doporučují Zavadilovy »Historick rozhledy« a Polívkovu »Názornou květenu zemí ko runy české« — »Posel z Budče« čl. »Požehnání kletba?« obrací se k zemským poslancům za vyřízen otázky učit. služného. Dne 6. »Beseda učitelská« přimlouvá se za »St dijní cesty učitelův.« — »Učitelské noviny« přiná šejí článek E. Řezáče »Panovníci „Dobří v altributec u svých jmen«, Dne 7. »Komenský« přináší Č. Broučka kriticky čl. »Instruktoři školních zahrad«; v »Besedníku«č F. Bartoše »Jak tituluje a oslovuje náš lid« a sPo vídka o hodném chlapci.« Dne 9. učitelé měšťanských škol na schůz v Hradci Králové snášejí se na samostatném pod nikání v zájmu školství měšťanského a jeho uči- telstva. Dne 11. v Praze u věku 32 let vědě české smr uniká docent české polytechniky Ph. Dr. Otakar Šulc. redaktor »Chemických listů«, jenž také pražskému učitelstvu vzácným příznivcem se osvědčil. — »Škol ský obzor« snesení zemského výhera 5 6člt. služném věnuje čl. »Jaká bude ta nová úprava platů učítel ských«; o ochotě poslanců při zlepšování platů úřnd níkům, důstojníkům, sluhům státním a — učitelům jedná feuilleton »Dvojí lokel«: v »Moravské hlídce- referát F. Soukala k sjezdu brněnskému »Kterak pro- vésti chceme organisaci osob, příslušníků pokroko- vého hnutí.
Michejda doktor Hruban Hofmann Reichstädter Zavadilův Historick rozhled Polívkův E Řezáč Komenský Brouček F Bartoš Šulc F Soukal Budeč Hradec Králové Praha Školn úřad
16 article
Dne 12. »Český učitel« přináší- časové- myšlenky »Naše sjezdy«, o vnitřních poměrech organisace uči- telské čl. »Mezi sebou« a nepříznivé »Dojmy z pae- dagogia«. — »Posel z Budče« k odkládání upravení učit. služného přináší čl. »Učitelstvo chystá se k kroku rozhodnému« a časový obrázek »Štěstí učitel ského dítěte«. Dne 13. J. V. císař za svého pobylu v Praz přijímá deputaci učitelstva škol obecných a měšťan ských v království. — Výbor slezského Ústř. spolku učit. jedná o hmotných poměrech učilelstva, o hospo dářské stránce Svazu učitelstva českoslovanského nepřeje si ústavu učitelského z peněz matičních, jej zříditi povinností vlády, ale školy měšťanské nek reálky; jedná o slezské Vlastivědě a učit. Kalendáři — »Boseda učitelská« doporučuje »Vycházkyl se ža ctvem do okolí.e Dne 14. »Komenský« přináší F. Bartoše »Drobné příspěvky k dětské psychologii- Dne 15. »Život« přináší F. Drtiny »Slovo o v chově k lásce vlastenecké« a rozhled A. Šustra »Uda vačství«; »Časopis učitelek« o otázce služného při náší čl. »V poslední chvíli«; ve »Škole mateřské« G. Pleifrové »Pekaře, J. Horušické »Jedna ruka druhou myjes a písně.
císař Komenský F Bartoš F Drtina A Šuster Udo vačství G Pleifrová Pekař Budeč
17 article
Dne 16. »Národ a škola« přináší přednášku Mareše »Národní hospodářství a škola.« Dne 17. na Žižkově u věku 57 let umfrá řídíc učitel Josef Kodrle, vždy horlivě pro všechny místní podniky školské činný, spolupracovník Besedy učitel ské. — Sněm vévodství slezského zamítá pilnost ná- vrhu posl. Hrubého, aby byl rozšířen výbor pro školskou reformu a ukládá zprávu o ní výboru školskému. Dne 18. sněmu král. českého zemský výbor předkládá osnovu zákona o úpravě platů učitelských s objemným výkladem. — Zemská rada školní v Če- chách snaží se doporučiti vyučování těsnopisu na školáchi měšťanských; český její odbor svoluje ke zřízení české školy měšťanské v Třebenicích.- »Školský Obzor« k jednání sněmu zemského o služ- ném učit. přináší čl. »Požadavky učitelstva a blaho- vůle zemského poselstva« a »Kde domov můj? vnitřní poměry v českém učitelstvě kritisují články »Kulturní program českého účitelstva« a »Glossy k organisaci«; dále přináší úvahu »K programu po- krokového učitelstva na Moravě«; o kvinkvenálkové praxi v Čechách přináší zprávu »Nezadržujte a ne- ujímejte mzdu dělníkům, neboť hřích to, o pomstu do nebe volající!e Dne 19. »Český učitel« pro širší a především poslanecké kruhy líčí nynější situaci českého učitel- stva v čl. »Duše učitelova, Na nové cesty . . . Aný- žův návrh, Vizte — nejsme vám cizími, Naše vzá jemnost s okolím, Učitelské byty, Ženu učitelova
Mareš Kodrle Hrubý Žižkov Třebenice Morava Čechy
18 article
Výsledky«. — »Posel z Budče« přináší k otázce učit. služného »Výkřik učitelských žen k zástupcům lidu království českého« a cestopisnou črtu o se- verozápadních lázních českých »Koho mrzí třice korun ?« Dne 20. sněm král. českého po prvním čtení návrhu zákona o úpravě platův učitelských po od- mítnutí návrhů posl. Pachera a dra. Pergelta na přímluvu posl. Anýže obnovuje lonskou komisi škol- skou. — »Učitel« líčí, jak nutna »Veselá mysl ve výchově« a přináší úvahu J. Pospíšila »Potřeba po- vinné výchovy spustlé mládeže«. — »Škola našeho venkova« přináší dějepisnou lekci A. Dobritsche »Jan Hus přední bojovník za reformaci« a F. Holuba »Návrh na zavedení knížek pro školní zprávy«; do- poručuje II. díl Šmídova »Pravopisu«. — »Beseda učitelská« o učitelské audienci přináší čl. »Naše tužby a přání na nejvyšších místech« a J. Křemena »Prostředky, jimiž lze umělecký smysl a vkus mlá- deže povznášeti«: v čl. »Biologie« nazývá se Karel Robert Darwin »pověstným«. — »Učitelské Noviny- přínášejí čl. »Naše otázka ve sněmu« a »Práce v zahradě« pro červenec. — »Škola měšťanská a živnostenská« označuje Říhovu »Školu jazyka če- ského« za znamenitý pokrok Dne 22. »Český učitel« přináší o jednání v příčině učitelského služného čl. »Ku sněmu« a »Ze sněmu« líčí»Odbytné matičného učitelstva« a otiskuje »Pamětní list českého učitelstva, podaný ministru vyučování v Praze dne 14. června 1901«; nově dokládají, jak »Učitelé bez občanských práv«.
Pacher Anýž J Pospíšil A Dobritsch Hus Šmídův J Křemen Darwin Říhův Budeč Praha učitelský novina učitel bez občanský práv
19 article
Dne 22. a 23. učitelští delegáti z Čech a Mo- ravy snášejí se, by vypracován byl návrh stanov učitelského svazu pro Čechy. Moravu a Slezsko pamětní spis o komoře učitelské. Dne 25. na sněmě dolnorakouském, posl. F. Hofer a soudr. navrhují, by učitelská místa se vypi- sovala jen pro ucházeče německého původu a ně- meckého smýšlení; »Školský obzor« přináší »Čí- selný přehled o tom, jak dle návrhu zákona zemského výboru vyhověno má býti nalehavým a spravedlivým požadavkům českého učitelstva- a úvahy »Návrh zemského výboru království če ského — a venkovské učitelstvo«, »Nový odklad — nové sklamání« v téže otázce; dále glossy »Staří — mladí!«; v Besedách »Z Nové moudrosti otcov- ské.“ Dne 26. na sněmě markr. moravského posl. Ševčík mluví proti germanisující nové škole, kterou hájí posl. dr. Wieser; posl. dr. Perek žaluje na ne- zřízení českých škol měšťanských v Hranicích, Místku a Hrotovicích; místodržitel hr. Zierotin hájí proti Šavčíkovi zemskou radu školní, pol. Hůlka české učitelstvo, načež Ševčík obražuje se, že proti tomuto nemluvil; posl. dr. Koudela mluví o utlačování če- ských škol brněnských, Pokorný a dr. Perek doklá- dají brutální germanisování českých dětí německými školami. »Posel z Budče« v čl. »Rozpomeňte se na vlastní slova« podává citáty poslanců zemských z jich řečí o služném učitelském.
F Hofer Ševčík doktor Wieser Perek Zierotin Šavčík Hůlka Koudela Pokorná Čechy Morava Slezsko Hranice Místek Hrotovice Budeč svaz pro Čechy
20 article
Dne 27. na sněmě markrabství moravského po- slanec dr. Perek podává návrh t. zv. zákona Kviča- lova. — »Učitelské noviny« přinášejí čl. »Tělocvik věda« a F. B. Škorpila »O vyučování zdravotnictví- — »Beseda učitelská« pro zlepšení služného učitelů se přímlouvá »V rozhodné chvíli« a přináší úvahu J. Svobody »Alkohol a škola« Dne 28. sněm dolnorakouský přijímá pilný ná vrh posl. Koliska a soudruhů, by vyučovacím jazy kem na všech veřejných školách obecných a měšťan- ských byla němčina. — »Komenský« přináší článek A. Valenty »Kronika školní« a »Osnovy zákonů ustanovování učitelstva a služebních přídavcích«. předložené zemským výborem sněmu; doporučuje Barlošovu »Novou rukověť správné češtiny«. — »Če ský učitel« posuzuje »Rovnocennost učitelů« v ná vrhu zákona o služném učitelském a »Pánům po slancům na zemském sněmě !« klade na srdce vyko nati spravedlnost oproti učitelstvu. — »Český učitele ličí »Dočasné zvýšení platů« dle návrhu nového zá kona zemského a »Nový odklad na obzorn« v téže věci. Dne 29. a 30. výbor českého Ústř. spolku učit. schvaluje všecko podníkání svého vedení pro služné učitelské, jedná o kursech pro analfabety, na vědomí bere zprávu pokladní o jmění 11.749 K zprávu odboru právního o vyřízení 476. čísla Ve »Sborníku lidových přednášek« českého Ústř spolku učit. vychází číslo 3. »O záložnách Raiffeise nových« od J. Vágnera, Učitelské časopisy otiskují návrh zemského v boru zákona o služném učitelském s příslušnou zprá- vou. Polemisují a satirou stihají spolek pražských domácích pánů, zamítajících předem větší přirážky k účelu služného učitelského.
Perek Škorpil J Svoboda Kolisek Komenský A Valent J Vágner Kvičalův
21 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z oyklistského ruch u. 99 Jak se sděluje, jsou hlášeni tuto neděliv Berlíně v závodě o amaterské mistrovství světa též Hirsche a Vondřich. Nedávno však bylo oznámeno. že Vondřich startoval při professionální ch závodech, minulé neděle ve Varšavě pořádaných, dobyl tam druhé ceny na tandemu s Jehličkou * Závodní jezdec Ed. Nikodem startoval minulé neděle v Žitavě, v závodě na 25 km. a byí třetím za Heinymz Berlína a tesefem Flscheremz Mnichova. lě.ne ohi. * Rud. Kolesa, člen »Slavie«, startoval dne 30. m. m. na závodech cyklist. v Lipsku, kdež skvěle obhájil barvy bíločervené, právě jako ne- dávno ve Vídni. V Lipsku sešla se toho dne zname- nitá amalérská komkurence k závodu o »putovní cenu města Lipska«. Dvěma rozjiždkami se kvalifikovali pro rozhodovací závod Fr. Damm (který dobyl této ceny již dvakráte), Lutze, Behr, Fuchs, Elsner a Ko- lesa, jenž svoji rozjíždku s převahou vyhrál. Pi rozhodovací jizdě zvítězil, odkázav svým spurtem dosavadního vítěze Damma ná druhé místo. Tře byl Lutze. K tomuto úspěchu připojil Kulesa ješte druhý, umístiv se v závodě premiovém na tandemu spolu s Behrem na 3., místo za výborně sjetými páry ElsnerLutze, WathénDamm. Mladý obhájce barev českých zúčastní se tohoto měsíce závodu amatér- ského o mistrovství světa. Přihláška jeho byla při- jata a potvrzena Svazem závodních dráh, který vy- psal letos mistrovství, propůjčené mu od »Union Cy- cliste Internationale.
Hirsch Vondřich Ed Nikodem Damm Lutz Behr Fuchs Elsner Kulesa ElsnerLutz Berlín Varšava Žitava Lipsko Vídeň Francie Flscheremz Mnichov Slavia závodní dráh Union cy km koles
22 article
* Český závodní jezdec St. Jehlička pod- níká právě delší závodní tournée po Rusi, kdy nyn závodnictví na bieyklu silně se šíří. Z Varša vy odjíždí do Oděssy, kde odbude třinedělní enga- gement. Z Oděssy odebere se do Kijeva, dále do Charkova, kde hodlá pobýti 14 dní a dále do Jekatěrinoslavi. Naše kruhy a kroužky spor- tovní s očekáváním hledí vstříc výsledkům této cesty Jehličkovy. ** Při závodech v Lipsku konán byl též match 1hodinový mezi Roblem a Dickentmanem. který skončil vítězstvím Robla. Týž překonal svě- tový rekod, dosažený minulého roku v Americe Stinsonem (64.694 m.), neb ujel 65 km. 512 m. ** Letos poprve vypsaná »cena republikye francouzské (8000 fr.) stala se kořistí Němce Arenda. ** Pražský klub cyklistů »Ruch« na Střeleckém ostrově koná v úterý dne 9. t. m. členskou schůzi v 8. hodin večer.
Jehlička Jehličkův Robl Dickentman Stinson Němec Arenda Rus Oděssy Kijev Charkov Lipsko Amerika km
23 article
Athletika a sportovní hry- **Vypsání národních závodů šesti klubových klubem »Žižka« o mistrovství zemí koruny české ve vzpírání břemen těžké váhy pro amatéry-athlety, dne 7. července t. r. vykazuje tento pořad čísel závodních: a) Vzpírání břemen tahem 1. Pravoruč největší váha jedenkráte. 2. Levoruě největší váha jedenkráte. 3. Obouruč (rozdělená váha) největší vaha jedenkrát. 4. Soupažně největší váha jedenkrát. b) Vzpírání břemen nadhozením. 1. Pravo- ruč největší váha jednou. 2. Levoruč největší váha jednou. 3. Obouruč (rozdělená váha), největší váha jednou. 4. Soupažně největší váha jednou. c) Vzpí- rání břemen v lehu tahem. 1. Největší váha sou- pažně jedenkráte. ** Klub »Sparta« odkládá svůj třetí klubov meeting athletický, který byl projektován na den 7. července. Stalo se tak proto, že nemohli by se ho zúčastniti všichni závodníci, jelikož týž den star- tují ve Vídni na závodech klubu »The Rambles« Kdy se bude pořádati, oznámeno bude později. ** Jak známo, překonal při X. mezinárodních závodech athletických »Sparly« dne 16. m. m pořádaných, člen téhož klubu Fr. Jand a, dosa vadní světový ve vrhání diskem rekord, 37 m. 14 cm Sheldona z Ameriky, hodem 39.42. Výkon ten má pro sport český cenu nemalou. Mezi jmeny světových »rekordmen« většinou Američanů a Angličanů stkvíti se bude i české jmeno.
Žižek Jand Sheldon Američan Angličan Vídeň Francie Amerika Sparta startovat the Ramble centimetr
24 article
Naši veřejnost zajisté bude zajímati několik bliž ších dat o Jandovi. Frant. Janda jest stár 23 roků, výška jeho ob náší 187 cm. a váží 86 kg. Povoláním jest právníkem a letošního roku na české universitě absolvuje. Sport (jako běh, skoky, fotibald atd.) začal pě stovati v roce 1896 jako žák gymnasia a již zúčast nil se mezinár. závodů »Sparty«, při nichž dobyl ve vrhání disku ceny druhé (bodem 26 m. 30 cm. za Maďarem Retty Polem). V roce 1900 byl vyslán českým výborem pro hry olympické do Paříže k olympickým hrám, kdež dobyl v házení diskem druhé ceny za Maďarem Bauerem z Pešti (36 m. 4 cm.), hodiv 35 m. 14 cm. Mezi jeho tehdejšími konkurenty v Paříži nacházeli se R. Scheldon, mistr světa v házení koulí, Jobn Flanagan, mistr světa ve vrhání kladivem, Cavret, vítěz při athénské Olympiadě, Mac Crackem, Truston, Hare, Paraskevopoulus. Črettier, Lubovický, Södeström atd. Dne 13. října 1900 dobyl při závodech MI. A. C. v Pešti putovní cenu arciknížete Eugena a postavil uherský rekord. Letošní výkony Jandovy jsou již známy; týž nachází se v brilantní formě a hází diskem nyni až 42 m. Celkem dobyl Janda 15 cen z nichž jsou dvě mistrovství Čech. Lze jen přáti dalšího zdaru prvnímu českému světovému rekord- menu.
Janda František Maďar Bauer R Scheldon Jobn Flanagan Mac Truston Hare Paraskevopoulus Södeström A C Eugen Jandův Paříž Pešť Sparta centimetr kg
25 article
** Minulé neděle startoval na závodech »B.r. C. Britanie« J. Vosátka (»Slavie«), jenž získal ve skoku do výše s rozběhem II. ceny, skočiv 1 m. 55 cm., za Schubertem z Pešti (1 m. 65 cm.) K sou- těži o mistrovství Německa na 200 m. nebyl při puštěn s doložením, že o mistrovství Německa mohou startováti pouze Němci. Týž osud postihi známého v Praze mistra Ernö Schuberta. ** J. Pecold. člen »Sparty«, dobyl minulé neděle mistrovství Čech v běhu na 10 km., výpsané »Českým klubem sportovním« v čase 39.14. Zají mavo jest, že toto mistrovství pokaždě, co (se dosud vypisuje od r. 1897, získali členové »Sparty«. ** Věstníku S. K. »Slavie« číslo červnové nedávno vyšlě, věnováno jest úplně skoro výpravě českých studentů do Kodaně. Mimo to obsahuje zprávy o květnové a červnové činnosti »Slavie« přináší zdařilou totografii »Akademisk Boldklubue
J Vosátka Schubert Němec J Pecold S K Pešť Německo Praha Kodaň Slavia Sparta centimetr km
26 article
Střelba. ** Jednota českých střelců v Praz koná každý pátek pravidelná cvičení ve střelbě v sále restaurace »u bílé labutě« v Praze na Poříčí. Střílí se z pušky a pistole. Začátek o osmé hodině Členové bratrských střeleckých jednot a sokolských jakož i hosté, jsou vítáni. Jízda automobily. ** Sportovního závodu, který řízením osudu mě nabýti i významu politického, záměr, jenž co do effektu dosaženého rozhodně zůstal pozadu za vý sledkem sportovním, totiž konečný výsledek závodu automobilního mezi Paříží a Berlínem jest následující Těžké vozy: 1. Fournier (Mors) za 24.05h 2. Girardot (Panhard) za 25.07 hod. 3. René de Knyí (Panhard) za 25.11 hod. 4. Brasier (Mors) za 25.42 h. Teprve 14. místo obsazuje Němec Werner (Mlercedes za 30 01 hod. Lehké vozy: 1. Girand (Panhard) za 275 hod. 2. Teste (Panhard) za 30.34 hod. 3. Bertesu (Panhard) za 30.35 hod- Vozíčky (witturels): 1. L. Renault (Renault za 27.31 hod. Motocykle 1. Osmond (Dion) za 27.15 h. Časy vyrozumívají se bez odečtení neutralisova- ných vzdáleností. Vzdálenost mezi Paříží a Berlínem obnáší přes 1100 km., tak že Fournier průměrně je 70 km. za hodinu. Číse 128
Střelba Člen Fournier Girardot René jít Knye Němec Werner Mlercedes Osmond Praha Paříž Berlín Mors Dion Girand Bertes km
28 article
Bílý začné a dá 3. tahemnai mat. Zprávy šachové. V neděli dne 23. m. m. pořádal šachovní mistn Adolf Albin v místnostech spolkových, karlovarského spolku šachovního (kavárna v lázeňském domě), si- multánní produkci. Allbín hrál velmi bystře a napořád pořážel pro tivníky své s nimiž po 31/2 hod. úplně byl hotov, ne- prohrav ni jediné partie, což zajisté dvojnásob pozo- ruhodné, ježto měl proti sobě dosti hráčů velmi silných. Celkem hrál 27 partií z nichž 2 bez pohledu na prkno (contra Regenstreif a dr. Hahn). 5 šachistů po- kusilo se v druhé partlí, hned hrané, mistra porazit se stejným však nezdarem. Pouze romis docílili lázenští hosté: Goldschmide z Bělic, Gross z Vídně, Schlickum z Dossen, Vestfálsko Partie pána Krantštengla (karlovarský klub) po 31/2 hod. trvání pro pokročilý čas odročena; však jak z následujíeího postavení vidno (černý: Krautsteng na tahu) i ta dopadne remis- Bílý: Kg2 Dd2 Vat Vís pěšci: h4 g3 e4 d3 c4 bs Černý: Kb7 Dg7 Ví8 Jg4 pěsci: h5 g6 f6 es de c5 b6 a5. Ač počasí velmi krásné bylo a tím návštěva utrpěla tož přece mistr byl spokojen. Výsledek 1. skupiny v kar. turnaji šachlstů v zemí, koruny českí jest následující:
Albin doktor Hahn Gross Schlick Vestfálsko Krantštengl Černá jít c Vídeň Dossen lázeňský dům Goldschmide Dd 2 d 3 c Kb 7 dg 7 Jg
30 article
Pan Hostáň v Brzicích zaslal nám tento list Následující postavení nedokončené partie Hostán contra Schnabel z korresp. turnaje p. Šmahou pořáda- ného, bylo rozhodčími panem JUDrem. Palkouskou. MUDrem. Těšíkem a prof. Valentou vesměs z Pardubi rozhodnuto v neprospěch bílého. Mínění moje v té věci jest, že posudek ten úplně nesprávným a dovoluji si na dotvrzení svých slov nabídnouti pp. rozhodčím dokončení partie o sázku 25 korun budou-li hráti kon- sultačně aneb o 10 korun pro každého zvlášt. Polovice výhry připadla by turnajovému fondu „Šachových Listů“. Zároveň protestuji proti právé ohlášenému výsledku turnaje! Ku posouzení stůjž zde ono postavení Černý: p. Schnabel
Hostáň Schnabel Šmaha JUDr Těšík profesor Valenta Šachův List Černá Brzice
31 article
B1lý: p. Hostá Černý na tahu Listárna šachů Pan V. Hladík, Bukovno. V č. 312 račte ještě při- dati na XKf6 černého pěšce. Na pražském obehodním ústavu (škole obchodní) ředit. Tom. J. Maděry v Praze Klimentská ul. č. 3 n. otevřen bude dnem 20. čer vence t. r. zvláštní obchodní kurs, do něhož možno se dáti zapsati denně v ředitelně ústavu. 16687 Saisona od 1. května do konee září. Léčíva: alkalícko-nuriatická sřídla, syro- vátka, sterilis. mléko (suché krmení), kefýr. Jehličeaté a medicinální luhalnce, rozprašo- vání sřídelní solenky v jednotlivých jizbách, pnenmatické ke mory, kyselo-uhličité, vcelité a pěnívé koupale, ústav k léčen 16223
V Hladík J Maděra B 1 Bukovno Praha