ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 8d1bd4b0-6615-11dc-af43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 48 celkem · entity: place 35, person 63, work 13, org 4
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODÍLI
3 masthead
7. července 1901. Číslo 185
4 article
Řezno je menší město. Dle předposledního sčílání mělo as 45.000 obyvatelů. Rozlohou nechybím asi, je podobno Plzni. Je to měste starožitné, čemuž však rozuměti dlužno ve smy- slu bavorském. Nové domy mají facádu staro- bylou, ale vnitřek je přizpůsoben požadavkům moderním. Tím docílen dvojí effekt: Město má jvůj zvláštní ráz. Nejsou tu kasárna vedle ka- záren a přece obyvatelé nebydlí v tmavých by- tech, postrádajících moderních hygienickýeh nutností. V této příčině jsou bavorští stavitelé a vůbec všichni, kdož rozhodují a řídí osud slarých památek stavitelských, praktičtí tolik, že neškodilo by, kdyby povolaní (ale často ne vy- volení !) činitelé jiných, mimobavorských měst starožitných, sem chodili do školy. Marné však každé slovo. Zkušenost naučila, že každá rada a každé upozornění vychází na prázdno Není však od místa aspoň poněkud zmínit se o praktikách jejich. Najde se — ku př.v Řozně kostelík, jejž bůhví proč nechtějí vrátiti svému účelu. Snad nechtějí, snad i nemohou Co s ním tedy? Jinde by se řeklo: sbořit Řezenští však luští otázku tuto jinak. Vědí,že existuje spolek, majíeí bohatou sbírku staro- žitností, ale postrádá místa, kdež by sbírku svou vystavil, aby širší obocenstvo mohlo nashro- mážděné poklady vídat a studovat. Čtenář zná již konec této historie: sbírky bez místa, a bývalý kostel stojí dnes bez účelu — — — sbírky dají se do starého ko- stela a otázka je hravě rozřešena. Takhle v Řezně rozřešili danou otázku. Ve »staré faře« turista najde sbírky historického spolku řezenského.
Řezno
5 article
Než nehodlám šířiti se o památkách města Řezna. Bylo by třeba mluviti o mnohém a po většině krásném. Od perly Řezna, Walhally, až ku prosté bráně, zvané »porta praetoria«, na niž jsou obyvatelé řezenští tak pyšni, našla by se stupnice památek, o nichž rozhovořiti se ne- bylo by ani nesnadno ani nevděčno. Ale sloupce, v nichž asi vřaděny budou tyto řádky, nejsou určeny suchým výčlům historickým — a proto raději o životě, jenž v Řezně vládne, něco mál povíme. Jak výše již řečeno bylo, život tu panuje klidný. Kdo zná, řeknu z bavorských měst jen dvě, Norimberk a Mnichov, a toužil by po po- dobně hlučné jízdě povozů, šumném ruchu pro- menujícího se obecenstva — v Řezně byl by zklamán. Snad je Řezno šosácké trochu, neroz- čiluje se nikým a ničím — ale není bez života, jako nemůže v živém lidském těle býti žilky bez proudící krve. Bavoráci jsou milý lid — to mi jistě do svědčí všichni, kteří s nimi měli jakékoliv styky Ochotní ke všem úsluhám, ale těžcí a nehybní, třeba dříve jimi hnouti. Snad známé bavorské pívo takovými je učinilo. Pijí je všichní — a pijí je rádi. Tím snad zpohodlněli. Quantum vypitého v Bavor- sku piva ještě dnes je v celém světě největší. Je však zajímavo pozorovati, kdo všecko pivo pije. Má-li Mnichov svůj »Hofbräu«, Řezno má »Bischofshof«, Na dvoře této restaurace živo je od časného rána až do večera a noci. Jsou chvíle, kdy návštěva vzroste tolik, že prostranný dvůr sotva stačí, ale po chvíli opět se uvolní. Rád jsem pozoroval navštěvovatele toho »dvora«: voják, eivilista, dělník v zástěře, jenž od práce na chvili byl utekl, pán nepán, všichni tu stápějí rty v červeném, sladkém pivu. Pa- nička z trhu jdoucí usedá zrovna u mého stolu.
Bischofshof Řezno Walhalla Norimberk Mnichov Bavory
6 article
Pěkný zjev a pěkná tvář. Usedá na prostou la- víci. Sklepnice, opásaná pasem, na němž vis síťovaný vak, v němž je chleba pro hosty, při- náší pivo, ze sítě vyndává chléb, jejž mladé ženě podává — a můj vábný protějšek pojídá svůj chléb a pomalu zapíjí. Jde kolem babka. Stará, hodně stará, ale jde ještě dobře. V pravé ruce drží džbánek piva a v levé dlani, kolem níž stočen je růže- nec, svírá kytku bílé řetkve. Babka — soudí- me-li dle růžence — před chvíli, v krásném, svou vnitřní prostotou tak hluboce jímavém dómě, postarala se o blaho duše své a teď při- šla dáti tělu, co tělu náleží. Byla-li babkav chrámu Páně tak svědomitou, jakou byla v »Bischofshofu«, nebe jí nemine. Babka dopila a odešla. Místo její zaujal stařec jakýsi. Přišel rovněž již se džbánkem na- čepovaným, usedá pomalu, pomalu vyblrá z kapsy snídani, uzené, kousek »asi za třicet« pomalu sáhá sklepnici, jež právě šla kolem, do známého již vaku, vytáhne chleba a jí. Zpytavě prohlíží si nás cízince. Je to člověk milé tváře. Ji pomalu, jak jídávají staří lidé vůbec a ven- kované zvlášť. Začínámo se jím bavit. Úsmě- vem snažíme se nakloniti si ho k rozhovoru — marně. Tvář stejně vážná a oči stejně pátravé Náhle sáhne po džbánku, opře oči své o obli čej náš a dlouhým douškem se napije. A sklap- nuv víko džbánku, znovu se na nás dívá — vážná posud tvář jeho rozšíří se dobráckým úsměvem. Pak již hovor mezi námi rychle se vy vu. S věže blízkého dómu dutě iinoua údery ... Můj bože ! dvanáct! Poledne — a člověk ještě by chtěl pozo rovati ten život zdejší, ale oběd v hotelu z mluvený na hodinu polední — nuti nás z F. P. platit a jíi.
Babka Úsma
7 article Malý bubennik.
Malý bubennik. Z polštiny přeložil V. L. Fáček. V poslední potýčee pluk Boerův ztratil bu benníka. Bylo třeba starali se o nového. Jistého dne přišla do ležení žena v střed ním věku v chudý, smutečný šat oděná. Přivá děla za ruku třináctiletého chlapce, vyhublého a na svůj věk nedorostlého, prosíc o přijetí jeh za bubenníka. Okolo stojící vojáci propukli v hlasný smích i kapitán marně se namáhal zakrý úsměv pod svým vousem. Chlapec se začervenal a sklonil hlavu hned na to však pozvedl své modré rozumno oči ke kapitánu a pravil: »Budete se mnou spokojen, pane kapitáne, dovedu dobře bubnovati.« Kapilán usmál se dobrodušně. »Strážmistře nechť se sem přinese buben a přijde trubač.e Za chvíli dostavil se trubač. Byl to starý Vousáč, převyšující celou hlavou všecky přítomné. Spatřiv svého nového druha, který již stál s bubnem pohotově, třímaje paličky, zvolal s úsměškem »Co? Ten slinták chce zůstati u nás bu benníkem?« »Ano, a umíte-li tak troubiti, jako já bu bnovati, bude brzy pluk dle naší hudby tančit,« odpověděl pyšně hošík. Upraviv sobě buben, vzal paličky do rukou vznesl zrak svůj pln zápalu k obloze a poča bubnovati s takou silou a obratností, že všichn hlasně svůj obdiv na jevo dávali.
Fáček Boerův
8 article
Nyní ve své velikosti vypjal se trubač a na- sadil k ústům trubku. Zahrál nejpěknější po- chod, jaký uměl a malý bubenník doprovázel je tak výborně, že trubač v úžase otvíral naň oči »Dobře, přijmeme hocha,« pravil kapitán k matce. »Jak se zove?« »Eduard.« »Vydržíli jen s námi klopoty válečné?« Matka propukla v pláč. Položila zhublou svou ruku na světlé vlasy chlapcovy a lkajíe pravila: »Muž můj i dva synové padli užv bitvě, tři synové válčí ještě — to jest šestý — a poslední. Nemohu ho zdržeti, musí prý jíti. Pro- sila bych toliko, kapitáne, bděte nad ním vraťte mi ho zdravého. Jsem nyní osamělá úplně osamělá.« Propukla znovu v usedavý »Všecko, co v mé moci bude, učiním,- slíbil kapitán, »a kdyby ho potkalo neštěstí — padne za vlast a svaté právo.« Žena po tklivém rozloučení oddálila se tlumíe lkání a vzdechy bolestné, srdcervoucí. V krátce malý Edek, jak ho nazývali v ce lém táboře, stal se miláčkem všech, nejvíce se vžil ale v srdce slarého trubače velikána. Když cesty byly zlé, když broditi se bylo řekou nebo potokem, vždy chlapce i s bubnem bral na rámě a za dlouhých, namáhavých po- chodů činili tak po řadě i ostatní vojíni. Malý bubenník smál se a štěbetal, bil v bu- ben a slarým vojákům šířila se hruď při po- hledu na hošíka, plného nadšení. pláč.
Eduard Matek
9 article
Slunce zapadlo za krví prosáklé bojiště a boj trval dále, až temná noc učinila přestávku mezi válčícími. Po hojišti mihala se sem tam světla — hledáni za pomoci luceren padlí a ranění. Co chvíli přinášeni ranění na obvazoviště, kdež lé- kaři po celou noc zaměstnáni byli. Mezi bloudícími s lucernou po bojišti na- lézal se též velikán trubač. V ryku válečném ztratil s očí malého bu benníka a nyní horečně ho hledá. »Což jste neviděli malého Edka? Nevíte kde je malý Edek?« tázal se každého, jej po- tkávajícího vojína hlasem třesoucím, slzy ná- silně zadržuje. Co chvili zastavoval se, pozorně naslou- chaje, uslyší-li hlas dobře známého bubnu. Byl jist, že Edek bubnu se nezbaví, že nevypustí paliček z rukou, dokud sil bude. Co to? hlas bubnu? Snad pouze slub opozděná ozvěna? Ne, slyšet znovu — — ano. toť buben — — toť buben Edkův, krátké, urvané údery, nejspíše volá o pomoe. Sáhovými kroky pustil se starý trubač v stranu, z níž docházel slabý ohlas bubnu. Vždy určitějí slyšel známé, milé zvuky. Vycházely z úvozu, kde boj nejstrašněji řádil. Přeskakuje s hromady mrtvol vojínů padlých koní, brodě se po kotníky v kalužích krve, sem tam sám zraněn pohozenou zbraní, chvátal horečně po hlasu bubnu, který jakohy zmíral slabšími zvuky se hlásil. Konečně! »Edku !« zvolal radostně. Malý bubenník seděl opřen o peň stromu před sebou buben a v ruce paličky. »Co se s tebou děje, ehlapče drahý? tázal se taubač znepokojen. »Nic dobrého, můj starý, budeš mne musit zase nésti, jak jsi tak často činil, popatř : nohy pryč. !e Obě nohy po kolena dělovou koulí utrženy kolena obvázaná koženými pruhy. »To ten dobrák opatřil mne před smrtí« — pravil Edek, ukazuje na vedle ležící mrtvolu Skota.
Edkův Edka Skot úvoz
10 article
»Poctivý vojín, před skonem strhals sebe šle a obvázal jimi zbytky mých pedálů aby mi krev neušla. A přece viděl, že jsem jeho ne přítel.« Opatrně, polehounku, jako nejpečlivějš matka své choré děeko, zvedl trubač hocha z země. Slzy žalu plynuly mu po osma hlých lících a šedivých vousech starého trubače. Edek to zpozoroval. »Ty pláčeš, starý? Styď se, vidíš, že já nepláču. Mě nic nebolí, jen spát se mi chce. velmi hlava mne tíží. Nezapomeň bubnu — ne- mohu se přece vrátit bez bubnu do tábora. .. Trubač uložil chlapce opatrně na trávník, epásal si těsně buben v půl těla, posadil nan Edka, který svou teskou hlavu položil na tru bačovo rameno. »Jak jsi dobrý, staroušku můj,« mluvil p tichu jako vě snu, sbůh dá, že ještě spolu půjdeme do boje, zahrajeme si ten pochod, viš ten... pochod na hradby.« Počal tise slabým hlasem notovati melodie, zkoušeje prsty takt na kůží bubnu. Trubač, obejmuv hocha, šel stranou úvozu přemáhaje tiak slzí, do očí se deroucích i lán s jazyku polykaje. Chlapec, zdálo se, že usínal. Oddychova pořád slabějí a volněji. Za chvili ozval se zase »Staroušku, pamatuj, pozdrav ode mne matičku a bratry, uvidiš-li je, možná, že jižs odeberu k otci a bratrům — — bude zejtra bitva ? Slyšíš, staroušku, míůj ten pochod —. — pochod na — — hradby. Konečná slova umrela na rtech, hlava upadla těžko na ramena trubače... Zesnul! Starý trubač opatrně s drahým bře menem kráčel přes těla mrtvých soudruhů, opatrně vy- hýbal se pním a kamení. Došed tábora, sňal svého drahého druha s bubnu, ale ponechal mu paličku od bubnu v pevně sevřené ruce. »Czase ze dne 2. července 1901.
Edek Oddychův
11 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Lidoví operatéři v Bosně a Hercě- govině. Skutečné, nikoliv domnělé úspěchy lidového lékařství zakládají se na správném pozorování přírody a na zkušenostech, nabytých praxí. jsou počátky lékařské vědy u všech národů odtud postupovala ke skvělým svým pokrokům Co činilo toto »populární« lékařství nebezpeč ným, byla vmísivší se pověra a ledabylé zvše- obecňování následkem nedokonale pozorovaných fakt, čemuž se ostatně v dobách dřivějších ne dovedla vyhnouti ani věda. Následkem toho pů vodní tradice, zakládající se na bystrém pozo- rování přírody, porušeny a lidové lékařstv zvrhlo se v nebezpečné mastičkářství a dryáč nictví. Totéž platí o výkonech chirurgických V červnovém čísle »České Rovue«, jež opět se vyznamenává rozmanitým obsahem, nalezáme též zajímavý článek o lidových operatérech Bosně a Hercegovině. Operace močového kamene patří k nejstar- ším operacím, které kdy byly prováděny. Zvláštn je, že operace tato už za starověku a ještě víee v středověku stala se v četných případech ma- jetkem jednotlivců nelékařů, kleří umění své chovali jako rodinné tajemství. Po oteích dědili je synové a putovali jako kočovní umělei s místa na místo, nabízejíce na trzích veřejně své umění, jako kramáři nabízeli své zboží.
Boseň Boseň a Hercegovina Český Rovue
12 article
Officielní chirurgie se síce operaci močového kamene také zabývala, jak tomu nasvědčuj různé methody ve středověku a počátkem no- vého věku vzniklé, ale byla i celá řada uče- ných mediků, kteří se této operace báli a proto ji raději úplně opomíjeli. Tím více ovšem kvello potom umění kočovných operatérů. Zdálo by se, že za značného rozkvětu zdravolnických opatření našich časů tito opera- téři laici patří už dějinám mediciny a zmiňuj se o nich jen učitelé chirurgie při přednáškách o lithotomii. Zatím vykládá J. Preindlsberger. primář sarajevské nemocnice, v přednášce na slavnostní schůzi záhřebské společnosti lékařa o celé řadě podobných umělců, kteří ještě před krátkým časem v Bosně a Hercegovině svou praxi provozovali. Teprve rakouská okupace těchto zemí přinesla s sebou vedle jiných ne- příjemností i zákaz této operační praxe. Z celé řady starších operatérů zachovaly se podrobné zprávy zvlášlě o dvou: Ivanu Ra- dičovi, jenž působil počátkem let 80. v okoli Baňaluky a Josefu Brzicovi z Čehajié. Zprávy o těchto lidových operatérech zachovalyse dílem z výkladů operovaných, kteří později byl nuceni hledati pomoci lékařské, dílem ze soud- ních aktů, když operace skončila smrtí opero- vaného a příbuzní jeho pak žalovali operatéra Radié byl dle všeho intelligentní člověk, nebo vedle svého mateřského jazyka prý uměl latinsky a řecky. Léčil nemoci ušní, oční a kožní vedle toho zabýval se i operováním močovýeh kamenů. Jak ke svým vědomostem přišel, o tom se Preindlsberger nezmiňuje.
J Preindlsberger Brzica Boseň a Hercegovina Ivan Ra
13 article
Více zpráv zachovalo se o Jozu Brzičovi Děd Jozův byl tesařem a přistěhoval se z Dal macie do Čehajič. Vedle svého řemesla zabýval se i léčením; napravoval zlámené a vymknute údy, trhal zuby a pod. Operaci močových ka- menů naučil se teprve jeho syn, který také byi tesařem a spolu lidovým lékařem. Jednou ope- roval jakýsi cikán z Vysokého močový kámen a chytrý Brzica se mu nabídl za pomocníka. Při té příležitosti se operaci sám naučil a začal nyní vedle ostatní medicinské praxe i operovati. Béhem 5 let prý operoval 30—35 případů. Umění své choval v přisné tajnosti i před svým synem Jozou, kterého teprve na sklonku života přibral ve dvou případech za asistenta. Pol smrti svého otce začal Jozo s chutí operovati; poně- vadž mu však zrovna v prvních třech případech pacienti zemřeli, nechal toho na dlouhý čas. Až po mnoha letech se odvážil na úsílovné na léhání jakéhosi pacienta k nové operaci. Potom už operoval bez ostychu; až do roku 1891. kdy mu praxe byla úřadně zapovězena, prý vy- konal 160 operaci, z nichž dle jeho vlastního udání koněilo 30 případů smrt. Jozo byl na tolik svědomitý a zkušený, že nikdy neoperoval dříve, dokud nemohl diagnosu močového kamene vysloviti s úplnou určitosti Rozeznal prý docela dobře jiné choroby měchýře od kameně, o jehož přítomnosti se přesvědčova i bimanuelním vyšetřováním.
Joza Brzič Děd Jozův Cikán Béh Pol
14 article
Instrumentarium měl nanejvýš jednoduché »Lišter« bylmalý, rovný nůž; jiný lišter mě zahnutou v pravém úhlu rukojeť. »Kandža« by nástroj podobný zahnutému raspatoriu, konečně dvoje »kliště« (kleště), jimiž kámen buď drtii nebo vytahoval. Průběh operace byl asi takový: Pacienta uložil do obvyklé při této operaci polohy se zvýšenou pánví. Pak zavedl prst do koneč- níku, vytlačil jím kámen ku předu tou měrou, že ho bylo lze na perineu docela snadno na- hmatati. Malým lišterem učinil parallelní řez surethrou, zahnutým lišterem ránu rozšířil a kle- štěmi kámen vytáhl. V jiných případech je nejprve rozdrtil nebo, byl-li srostlý, kandžou srostliny přetrhal. Proli krvácení si pomáhal vřelým olejem a na tvrdo uvařenými vejci. v dalším ošetřování vymýval ránu vřelou vodou hlavní důraz kladl na dietu, která záležel pouze z mléka a polévky. Ve Vysokém žil operatér Avdija Hečimo vič, v jehož rodině se toto umění dědilo už o praděda. Hečimovié operoval toutéž methodou jako Joza Brzica; za 4 leta prý měl 27 při padů s dobrým výsledkem. Ovšem tvrdil naprot tomu jeden z jeho pacientů, že je sám je- diný z operovaných, který zůstal na živu. Je přirozeno, že velká část oporací ne konči úplně hladce. I když nenastala smrt, jsou strictury píštěle vesico- rectalní impotentia coenndi a generandi velmi častým následkem těchto operací. Nedávno jsem se dověděl, že ještě loni žil v Boce Kotorské operatér, o kterém se vypra- vovaly dost neuvěřitelné historky. Za svého po- bytu v Boce jsem po něm pátral, ale dověděl jsem se pouze, že se odstěhoval na Černou
Avdija Hečimo Joza Brzica
15 article Horu.
Horu. = Praobyvatelé Hollasu. O sporné otáze ve příčíně předhistorického obyvalelsíva Rěcká po- jednává William Ridgewáy, professor ehacučgie n universitě cambridgešké ve své právě vydané knize »Ranná doba Řecka«. Ridgeway zaujímá tu v otázce homerské a v otázce lidu mykenské kultury stano visko, jež nyní, kdy nejnovější kopání v Knossu opět vzbudilo účastenství pro dobu mykenskou, je zvlášti pozoruhodné. Nejdůležitější pozůstatky mykensk kaltury, jež se rozkládá po Řecku, Egejských ostro- vech a Malé Asii a měla své středlško v Peloponnesu jeví všude stejné charakteristické známky a dlužno je die Ridgewaye považovati za dílo lidu, jenž vyvíjel svoji kullaru na jihu- polo- ostrova řeckého. Lidem tímto nebyli jak doposud namnoze předpokládáno, Foeničané nýbrž dle výzkumů anglického professora jsou Pe lasgové nositeli mykenské kultury, původci kyklop ských staveb a zlatnických prací vapheiských. Hri nové doby Homerské liady byli achajští dobyvatelé kteří nastoupili dědictví po svých předchůdcích Homerské odění, kulatý stít s vypuklinou uprostřed železné kopí neb meč, přilba, brnění holenní pancéř různí se od mykenského, jež dle nálezů v hrobech sestávalo z podlouhlého štítu, polaženého zvířecí koží, z luku a krátkého meče bez přilby krunýře. Známá vása bojovníků z Mykén jeví ovšem přilby a kulaté štíty; avšak Ridgeway dovozuje, ž byla nalezena v dolejším městě pod pozůstatky konce doby mykénské, kdy Achajští dle jeho theorie již panovali. Zkoumání nálezů středoevropských, jak hallstattských, jež souhlasí s oděním Homerským vzbuzuje domněnku, že zde byl domov Achajských. Pela gové byli lid malý, tmavé pleti, Achajští dobyvatefé velcí a plavovlasí, jak je líčí Ho mer. Rovněž souhlasí pohřební obřady Hall- stattu a u Homera, lišící se od mykénských.
William Ridgewáa Homer Řecko Knoss Mykény Hollas
16 article
Zvláštnosti nářečí homerského dlužno hledati v ná řečí Pelasgů, jež bylo odvětvím acolského. Zpěvy homerské nejsou plodem mladého plemene, ný brž posledním výkvětem zanikající kultury, a Ridgeway vyslovuje domněnku, že Achajci, získavše městv jižním Řecku, nikoli výbojem, nýbrž sňatkem získali si dědičného pěvce královského rodu, aby oslavoval jejich činy, podobně jako angličtí velmoži činili v Irsku. = Opera doma. Posladní novinkou v oboru pokroků elektřiny jest, že bude možno v Londýně za dva pence denně poslouchati doma představení opery. Bylo to umožněno usnesením ředitelství lon- dýnské společnosti elektrofonu, jež zmírnila cenu svých přístrojů tou měrou, že každý abonent te lefonu bude moci poslouchati doma vše, od kázání až ke koncertu. »Dospěli jsme k tomuto rozhodnutí. pravil mr. Boothe, ředitel společnosti, »poněvadž jsme byli přesvědčeni, že při levných cenách značně se rozmnoží účastenství obecenstva. Pouhým oto- čením převáděče bude lze naplniti pokoj melodiem neb zpěvy. Důkaz pro oblibu elektrofonu získali jsme před nedávnem při schůzí v Queen's Hallu na prospěch Burů, kde na sta našich abonentů byl s to, sledovati průběh schůze, aniž se musili obá vati pohromy. Kdybychom byli jen na to po- mysleli, byli bychom mohli snadno zaříditi pří- stroj tak, aby hlasy odporu některého abo nenta doma mohly býti slyšeny řečníky v síni.« — Společnost hodlá v nejbližší době zaříditi též cestovní telefon, jehož by bylo možno užiti také v železničníc vagonech. Jeden z drátů tvoři tak zvaný pohyblivý kontakt s kolejemi, pomocí něhož možno vola telefonní úřad v nejbližším městě mezi cestou. Roční předplatné společností elektrofonu sníženo bude z 1 lib. sterl. na 21/2 lib. sterl. a installace a udržování přístrojů jsou bezplatné.
Achajec Booth Řecko Irsko Londýn Queen ' s Hall Bur
17 article
= O hmyzu provozujícím hudbu ozna- muje se z Madridu. Jdete-li za letního večera ulicemi madridskými, slyšíte se všech balkonů zvláštní vrzavé zvuky, jež se v některých ulicích mění v vřavu přimo ohlušující. Cizinec táže se z počátku marně, co to vlastně znamená. Je-li však jen trochu pozorný, pozná, že tyto zvuky vycházejí z droboun kých klícek, jež jsou rozestaveny na podprsí balkonů anebo také vyvěšeny z okna. V. každé kleci nalézí se velký černý cvrček, jenž, je-li dobře krmen, cvrká po celou noc jako posedlý. Madridské děti nemohou se nabažit takovéhoto zvířátka, jež má skorem veli- kost chrousta a nechybí v žádném domě. Někter rodiny s četnými dětmi mají tucty tohoto povykují- cího hmyzu, jenž mnohdy způsobuje pekelný hluk. Ojedinělé evrkání cvrčka není celkem nepčíjemné někteří z nich vydávají příjemný, čistý, kovový zvuk, ale jestliže se v každém domě z předu i ze zadu ozývá na sta takovýchto bestií, je to k zoufání. Každý cvrček musí míti zvláštní klícku, neboť nesnáší se se spoluvězněm a zápasí s ním, až jeden z nich zahyne. Cvrčky krmí listy salátu, travou, jetelem a rajskými jablky Zejmena rajská jablka sesilují jejich hlas i chuť ke zpěvu. Živnosť prodavače cvrčků provozuje se mimo Španělsko snad již jen v Žaponsku. Prodavači nosí svoje hemžící se zboží ve velkém hrnci a ohlašuji je zvláštním pokřikem. Užívání evrčků jako »domá- cího zvířete« jest ve Spanělsku patrně pastaré, nebot zmiňují se o tom již nejstarší literární památky.
Cvrček Madrid Španělsko
18 article
=Archaeologické nálezy aeginské. Kopání na Aegině bylo v poslední době opět zahájenoa mělo dle právě došlých zpráv nový důležitý a pře- kvapující výsledek. Nalezen velký votivní nápis staré svatyně, z něhož vychází na jevo, že chrám nebyl zasvěcen Alhéně, jak se předpo kládalo, nýbrž Aphaii, místní aeginské bohyní jejíž jméno a kultus pochází z nejstarších dob. O této dosti neznámé bohyní praví Pausanias: »Jdete-li v Aegině k hoře panhellenského Zeusa, přijdete ke chrámu Aphaie, o níž Pindar složil Aeginským báseň. Dle vypravování Krěťanů měl Karmanon syna, s je- hož dcerou Karmé zplodil Zeus Britomartis, jež byl náružívou lovkyní, takže si ji zvláště oblíbila Artemis. Minos, král krétský, zamiloval se do ní a ukřádal o ni. Tu vskočila do moře, na štěstí do sítí rozestře- ných k lovu. Na to učinila ji Artemis bohyní a Kréťané ji ctili, ale také Aegiňané, kteří tvrdili, že Britomartis zjevila se na jejich ostrově. Ctili ji pod jmenem Apheia, Kréťané pod jmenem Diktynna (za příčinou sítí).« Tolik Pausanias. A Antonius Libera- lia, jenž v době Antoninů psal v Římě řecky meta- morfosy, vypravuje, že Apheia dala se skrýti od ry- bářů pod sítěmi, aby unikla úkladům Minovým. Na to jeden z rybářů, Andronides, doprovodil ji na Aeginu. Avšak ani on nemohl odolati jejím půvabům. Když na ni nalehal, uprchla do háje a neobjevila se více. Odtud její jméno Aphela. Byla to tudíž dáma velice krásná a velice ctnostná a byla tudíž hodna nejkrásnějšího chrámu, jejž jí Aegiňané postavili Z básně Pindarovy není zachováno ničeho.
Aegina Krěťan Karmý Zeus Britomartis Artemis Minos Britomartis Antonius Minův Aphel Pindarův Řím Apheia Aphaie Apheia Diktynn
20 article
Prof. Corvell a k tomu nutný ao inhslnční přistroj „Salus gi vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa- vech, zvlášté při onemocnění plic a dychadel jest ve všech větších lékár. tu-i cizozem. jen na lékař. naříz. k dost Prosp. a vysvětl. zasílá generál. zastup. pro Rakousko Stará c. k. polni lékár. ve Vidni, 1, Stefansplatz. 16215 erné hedváhné látky mašky ahladk zboži v bohatém výběru. Prodej přímo z to- várny soukromníkům dle metrové míry i na roby za původní tovární ceny. Vzorky fran ko. Továrna na hedvábně zboží fy. Bratři Schie tové ve Vidni, Vil., Zollorgasse-49, Llndeng. 33
Corvell Salus Schie Rakousko Zollorgasse49
21 article Rakouská spol. elektr. „Union
Rakouská spol. elektr. „Union ve Vidni, inž. kancelář v Praze, Král. Vinohrady Jungmannova tř. člo. 17, staví elektr. dráhy syst. Thomson- Houston, elektrárny pro města, záv. průmyslové atd., pro osvětlování a pře vod síly prondem stejnoměrným i střídavým. Vyráb spečialní stroje pro doly a hutě, elektr. vrtadla skalní Počítadla syst. Thomsonova. Proj. a rozpočty zdarma
Ing Král Jungmannův Thomson Thomsonův Videň Praha Houston