1
masthead
7. července 1901. Číslo 185
4
article
Dvacitipétiletí slovanské války za
Dvacitipétiletí slovanské války za
svobodu
Slovanský spolek petrohradský oslavil dne
3. t. m. památku vypovědění této války, o niz
pěkně praví »CBTL«: Tato válka, nadchnuvš
všechen slovanský národ, dala počátek novému
pořádku věci v životě ruského národa a obrodil
k politickému životu nejen balkánské národy
nýbrž i všechny Slovany vůbec.« V kazanskám
sboru byly odslouženy slavné bohoslužby s pro
voláním » mnoholetí« caru Mikuláší II., oběma
caticím, králi srbskému Alexandru a královně
Draze, i velikému knížeti černohorskému Niko-
lovi a veliké kněžně Mileně. Večer bylo sedění
v místnostech spojkových. Přítomni byli senátoři
V. K. Sabler a A. A. Naryškin, generál Kirějev
generál-kontrolor A. V. Vasiljev, V. V. Komarov.
generál Ovsjanný, bývalý dobrovolník generá
Srejděr, pobočník generála Čerňajeva Je. Ja
Maximpy a j. Přítomní besedovali, vypravujíce
si vzpomínky na tuto epochu. Do Bělehradu
pošlán následhjící telegram Svetozaru Rističi.
pořadateli slavnosti bývalých dobrovolníků: Sl -
vanský dobročinný spolek petrohradský vzpo
mínaje slavného boje Slovanů za svobodu, posí la
svůj pozdrav srbským bratřím. Členové Slovan-
ského spolku věří, že tytéž pocity, které Slo-
vanstvo nadšením naplňovaly před čtvrt stoletím,
tají se dosud v každém slovanském srdci
bude-li zapotřebí, projeví se tak, jako před
25 lety.
Slovan
Alexandr
Milena
Sabler
Naryškin
Kirějev
A V Vasiljev
V V Komarov
Ovsjanný
Čerňajev
Ristič
Bělehrad
Slovan
Mikulášet II
5
article
Bismarkův pomník v Moskvě.
Čiperní němečtí kolonisté postavili v Mloskv
Bismarkovi pomnik 27 pudů těžký, což je srozu-
mitelným vybídnutím Rusův, aby postavili v Ber
líně pomník M. Skobelovu.
»Hopoe Bpen« k tomu činí poznámku
Že tvůrci němocké státní jednoty zbudován
v srdci Ruska pomník, neznamená nikterak, že
by německá kolonie v Möskvě byla tak mohutná
Až tato kolonie se poruští, železný kaneléř oetn
se v choulostivém položení jednoho mezi náro-
dem, proti kterému pracoval po celý život-
A tomuto národu pomník jeho bude připomfnati
kdo byl jeho historickým nepřílelem. Není-li
dobře zapomínati přátel, ješté méně sluší zapo-
minati nepřátel. Nechť Bismarkův pomník
v Moskvě bude k prospěchu ruské myšlenky.
Neshody mezi Kurdy a Armény.
Z mušského sandžaku docházejí v posled-
ních dnech zprávy, že napjetí m o z
Kurdy a Armény nabývá hrozivých
rozmérů. Chování se Kurdů způsobuje
v těchito dnech zejmena v Muši všeobecnou pa-
niku. Městem procházejí ozbrojen
Turcí a Kurdové a počínají si lak, že
Arméni neodvažují se ani z domů vyjíti. Bazar
jest prázdný. Kurdové zabili, pokud jest dosud
známo, již 14 Arménů. Spojení Muší s čet-
nými okolními obcemi jest přerušeno. Kurdové
řádí v okolí města a hlavní jejich útoky děly
so na vesnici Mozounku. Obviňují Armény, z
usmrtili zejka Agu v Muši, ve kterém
městě uvězněno jest přes 150 Arménů. Čelné
arménské vesnice v okoli, kláštera surp-garabed
ského byly Kurdy již vypleněny.
Bismarkův
Rusův
M Skobelův
Kurd
Armén
Turce
Moskva
Rusko
Muša všeobecný pa
Hopoe loupen
6
article
Kníže Hohenlohe-Schillingsfüirst
zemřel.
V Ragazu skonal v noci na včerejšek býv
kaneléř říše německé kníže Chlodvik Karel Viktou
Hohenlohe- Schillingsfürst, dosáh
nav věku 82 let. Byl již delší dobu churav
také jeho odstoupení z místa kaneléřského, je
stalo se v říjnu r. 1900, odůvodňováno chura-
vostí. Bývalý kaneléř skutečně také od dobyt
churavěl a při nedávném pobylu v Paříži stižen
byl záchvaty mdloby a slabosti. Zotavil se sice
tak, že mohl odjeti ke svému synu do Kolmaru
v Elsasku, u něhož pobyl dva dny. V Ragazu
který vyhledal pro zotavení, dlel kn. Hohen-
lohe teprve od středy. V pátek odpoledne po-
cítil velkou slabost těla, ale opět se zotavil.
Zdraví jeho bylo však již úplně podryto; sla
bost dostavila se v noci znovu a zničila jeho
život. Kníže Hohenlohe zemřel včera mezi
4. a 5. hodinou ranní slabostí srdce. Zahraniční
úřad obdržel zprávu o jeho skonu včera ráno
s zjravil o něm neprodleně cisaře Vilém a
říšského kancléře Bülowa, dlícího v Nor-
dernoyi.
Hohenlohe
Chlodvik
Vikta
Hohenlohe Schillingsfürst
Vilém
Bülow
Nora
Paříž
Hohen
7
article
Kníže Chlodvík Karel Viktor Hohenlohe-
Sehillingsfürst, kniže a princ ratibořskýa
corvejský, narodil se dne 31. března 1819 jako fřeli
syn knížete Františka Josefa v Rotenburku na Fuldě
Vystudovav práva, vstoupil do státní služby, ale roku
1846 převzal panství Schillingsfürst v Baveřich a
stal se vůdcem strany prolirakouské, usilující o spolek
států jihoněmeckých pod vůdcovstvím pruským. Jako
ministr věcí zahraničných (od r. 1866) přes odpor
strany konservativní provedí uzavření jednoty celn
s Pruském, organisoval odpor států katolických prot
snalám koncilia valikánského a podržel úřad svů
i po vílězství strany klerikální při volbách r. 186í
nž do března 1870. V prosinci r. 1870 působil př
smlouvě o vstoupení Bavor do říše německé a sla
se po odvolání hr. Arnima r. 1874 vyslancem v Paříži
při berlínském kongressu byl třetím zástupcem říš
německé, předsedal komisi pro upravení hranic řecko-
tuřeckých, načež od r. 1880 zastával nepřetržitě vy
slanecký úřad svůj v Paříži, až roku 1885 byl jme
nován místodržitelem Elsaska- Lotrinska. V úřadě tom
s bezohlednou přísností prováděl poněmčovací systěm
a potiral stranu protestující. Jeho vlivem zavedle
vláda r. 1888 nucené průvodní listy, obmezila práro
spolčovací a rozpustila ústřední spolky zpěváckých
tělocvičnýchi jednot.
Dne 29. října 1894 byl — po odstoupen
hr. Capriviho — jmenován říšským kaneléřem
a presidentem pruského státního ministerstva.
Chlodvík
Karel
Viktor
Hohenlohe
Sehillingsfürst
František Josef
Caprivi
Rotenburk
Fulda
Paříž
Lotrinsko
8
article
Program svůj jako říšský kaneléř vyložil v řiš-
ském sněmu dne 11. prosince 1894. Prohlási
tenkráte, že nejedná se mu o změnu systému
třeba že by ve všem nekráčel ve šlépějích svého
předchůdce. Kladl důraz na nutnost finančních
reform, na osadní politikuv a sesílení námořnictva
a přislíbil splnění oprávněných požadavků země
dělství. Co z toho za sedmileté své působnost
jako kanelěř vykonal, jest dosud všeobecně známo
Podotknouti však dlužno, že kn. Hohenloh
zůstal si i jako kaneléř důsledným v politice,
kterou prováděl za své vlády v Elsasko-Lotrinsku.
Jako kancléř pokračoval ve šlépějích Bismark
i Capriva v nejdůraznějším potlačování Poláků
ve východním Prusku a neupustil ani oď vy-
kupování jejich pozemků. Za něho zahájeno bylo
také nejbezohlednější stihání a vypovídání Čechů
a přislušníků jiných slovanských národností z fiše
německé.
Kníže Chlodvík Hohenlohe býval vedle
toho častým hostem v Rakousku, kde jeho mladší,
r. 1896 zemřelý bratr Konstantin, byl nejvyšším
hofmistrem u vídeňského dvora. V Úžici mě
kníže Chlodvík Hohenlohe villu, ve kleré zejmena
v posledních letech trávíval pravidelně čásť leta.
Za manželku pojal dne 16. února 1847
princeznu Marii Sayn- Wittgenstein-Berleburgovu.
jež zemřela r. 1897. Z manželství tohoto po-
cházejí tři syny, dědičný prine Filip, ma ji te
panství poděbradského v Čechá ch.
pak princové Moric a Alexandr a princezna Alžběta.
O pohřbu neučiněny dosud žádné disposice.
Není také známo, zdali císař Vilém odloží svou
cestu na sever o několik dní.
Zesnulý kníže Hohenlohe zanechal poznámky
o důležitých událostech přihodivších se za jeho
živola, o jejichž osudu rozhodnou dědici.
Čecho
Chlodvík Hohenlohe
Konstantin
Sayn Wittgenstein
Moric
Alexandr
Alžběta
Vilém
Hohenlohe
Elsasko
Lotrinsko
Prusko
Rakousko
Úžice
9
article
Paříž — Praha.
Paříž — Praha.
Slavné dny všesokolského sletu minuly ve
vážné a radostné kráse, jež vzrostla v nádhernou
apotheosu národního nadšení, myšlénky slovanské
a sblížení česko-francouzského, minuly, ale ne
zanikly. Jejich ohlas zaznívá v tisku zahranič
ném. V Německu šílenými a malomocnými vý-
buchy vzteku brutální racy. Ve Francii srdeč-
nými pozdravy přátelského, s námi cíticího
úšlechtilého národa.
Hlavní pozornost vzbuzuje stále návštěva
zástupců Paříže. Jako všechny slavnostní dny
měly průběh veskrze důstojný a nebyly porušeny
ani jedinou sebe menší demonstrací, ač o provo-
kace nebylo nouze, ale náš lid chápal velkost
a sílu slavných události slovanské Prahya
prostě ignoroval německo-židovský živol, tak
návštěva pařížských delegátů i všechny projevy
s ní spojené, byla při všem závratném enthu-
siasmu zcela korrektní a i nejchoulostivější opa-
trník nemůže ničeho vytknouti. Že představjlelé
Paříže byli přívrženci strany nacionalistické, je
pochopitelno, neboť Paříž sama je nacionalistická
a do Prahy, k velkému triumfu vlastenecké my-
šlénky, nemohli by přijeti internacionálové, jimž
náš boj národní a jazykový by byl zcela cizím
a nepochopitelným. Naši francouzští hosté pro-
jevili při své návštěvě vlce politického taktu
nežli snad někteří pánově i u nás čekali. Byli
to distingnovaní a vážní representanti Paříže
Francie, kteří své poslání kladli výše nad své
zájmy strannické a nutno jen litovati, že starostu
p. D afus sota a jeho přátele neuvítal fran-
couzský konsul p. de Valois, jemuž aši jen
vážné zdravotní důvody velely odjeti na dovo-
lenou krátce před příjezdem starosty pařížského.
jít Valois
Paříž
Praha
Německo
Francie
10
article
Je zajisté panu konsulovi francouzskému dobře
známo, že pařížský president obecní rady pan
Louis Dausset udržuje zdvořilé styky osobní
s chefy nynější vlády, proti níž jako politik
publicista stojí v krajní opposici, ale vůči ni
jako starosta pařížský vystupuje s vybranou
courtoisíí. Pan Dausset byl zvolen za starostu
na mlstě svého přítele p. Grébauvala, jenž byo
v příliš příkrém nepřátelství proti Waldeek-
Rousseauovi.
Korrektní vystoupení pařížské deputace
v Praze uznává i vládní lisk francouzský, kler
dodatečně velmi pochvalně se rozepisuje o praž
ských slavnostech a českých manifestacích pro
Francii. Komické je, že některé německé listy
chtějí vytloukati kapitál z pozdravné depeše, za-
slané pp. Massardem a Gallem Paulu Děroulědovi
Bylo zcela správné, že nejlepší přátelé a spolu-
pracovníci Déroulédovi vzpomněli si na velkého
francouzského patriotu a republikána v Praze-
kde byli svědky tak sympatických projevů ná-
rodních. Učinili jen svou povinnost a Déroulěd
jim i nám způsobil jen radost svou vřelou
odpovědí.
Dausset
Grébauval
Rousseau
Děroulěd
Waldeek
Praha
Francie
11
article
Mezi zástupci Paříže byl též zajímavý
známý poeta, p. Adrien Mithonard, jenž
svou skromnou roztomilosti získal si přálelstv
a úctu všech, s nimiž se setkal a jehož přípitek
na Jaroslava Vrchlického byl hlučně aklamován
Pan Mithonard patří mezi mladší posty
moderního směru a vyšel z kruhu básníků se-
skupených kolem vynikajících, ryze uměleckýeh
revuj: »Mercure de France« a »L' Eremitage«
Je mezi těmi posty, kteří se snaží francouzskou
poesii vymaniti ze zastaralých pravidel a tradie.
Jeho básně filosofické mají kouzlo mystické sni-
vosti a vrouenosti. Vzletné verše jeho, plne
barvy a kovového zvuku, jimiž provázel dai
Paříže, mají též pečeť dokonalého díla uměl -
ckého jako onen skvostný dar sěvresské vásy.
Básník Mithonard je zajisté zajímavým
zjevem mezi pařížskými obecními rady, ale ni-
koliv ojedinělým, neboť pařížské obyvatelstvo
vysílá často básníky, literáty a novináře do obec-
ního zastupitelstva. V nynější obecní radě pa-
řižské jsou někteří známí spisovatelé, jako
Lepelletier, duchaplný kronikář a romano
pisec, Maurice Spronek, znamenitý kritik.
publicisté Dausset, Gay, Galli a Gre
bauval atd.
Pan Mithonard vydal dosud tyto svazký
básní. »Bigálume« (r. 1888), »Récital Mystiqjuee
(1893), »L Iris exaspéré« (1895), »Les Impos-
sibles Noces« (1898 a »Le Pauvre Pécheme
(1899) a knihu studií filosofických a estetiekých
»Le Tourmet de 1' Unité .
Mithonard
Vrchlický
L Eremitage
Lepelletier
Mauric Spronek
Dausset
Galli
Gre
Bigálum
Récital Mystiqjuee
Paříž
Mercure jít Franca
L Irisa exaspérý
Les Impos
Le Pauvre Péchout
Le Tourmet jít 1 ' unita
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z Kostnice, 6. července. (Zvl. teleg
»Nár. Listů«.) Dnes, v den mučednické smri
Mistra Jana Husa konala se zde výroční oslave
jeho památky položením věnců, zaslaných z Prahy
Berlína, Mnichova, Curychu a Budyšína, za při-
tomnosti zdejších a sem přibyvších Čechů.
— K zdrcujícímu činu chystá se pražská
Gesellschaft pro podporu německé vědy, umění
a literatury v Čechách. Chystá prý se, jak
včerejší »Prager Tagblatt« sděluje, k podniku
velmi znamenitému, jímž význam německého
umění v Čechách dle nynějšího svého vysokého
stavu (»Hochstand«) co nejsilnějí a nejvýmluv
něji bude doložen a tím také systematickému
snižování výkonů německých umělců, provozo-
vanému prý českým tiskem, konec učiněn bude.
Na stoosmdesát německých umělců v Če
chách narozených, aneb v Čechách pů-
sobících bude prý vyzváno k účastenství.
S výstavou tou bude snad spojena i výstava
retrospektivní, v niž dojdou zastoupení i »slavnís(e
německo-čeští místří jako Rafael — — Meng
(probůh !) a Josef Führich atd. Bez falše pra
víme, že se na tuto výstavu na zimu chystanou
vřeupřímně těšíme, neboť humor a komičnost,
Hus
Čecho
Prager
Rafael
Führich
Mnichov
Curych
Budyšín
Čechy
Praha Berlín
Gesellschaft
Meng
13
article
i třeba bezděčná, jest kořením poutě tímto slza-
vým údolim a německé výstavy t. zv. »G'schnasn«
bývají prý velmi zdařilé. Vítáme tento první
pražský pokus ve velikém stylu plni očekávání
nebetajeného požitku. Přes to však nucení jsme
odmítnouti od českého tisku výtku Mercyova
orgánu, jako by český tisk snižoval systematický
význam vysokého stavu německého umění v Če-
chách. Nikoli český tisk, naopak německý tisk to
byl, kterýž zhrozil se po císařském daru na galerii
umění v Čechách nIzkého stavu německého
umění v Čechách, veřejně poukázal na jeho
úpadek. Byla to »Bohemia«, kteráž v dubnu
t. r. bezprostředně po prohlášení císařského daru
výslovně a doslovně napsala, že jest Némcům
úzko při pomyšlení na to, že nejsou vyplněny
předběžné podmínky, neopominutelné pro úspěšné
závodění Němců na poli umění s Čechy.« »Bo-
hemia« tehdáž bez podmínky uznávala vítěz-
ství českého umění nad německým a vynášela
se touto svou nestranností i žádala zřízení mi-
strovských škol pro německé umělce, aby mohli
s Čechy konkurovati pro novou galerií. Nebyl
to český tisk, nýbrž zase německá, ve Vídni
vycházející »Die Fackel«, kteráž v posledním
svém dubnovém čísle psala o převaze české
kultury v Rakeusku nad německou u příleži-
tosti jmenování Vrchlického a Dvořáka do pan-
ské sněmovny a z péra vídeňského publicisty
Krause napsala v delší úvaze mezi jiným větu;
»Němci rakouští poznavše zahanbující pře-
vahu produkce české v básnictví
a hudbě, jakáž se také objevil
i ve výtvarném umění, když jsme ve Vídni
měli příležitost porovnávati výstavu pražského
»Manesa« s vídeňskou »Secessí«, musí si polo-
žiti truchlivou otázku, kde že jsou příčiny, jež
zadržují výkvét německé kultury v? Rakousku.
Vrchlický
Dvořák
Kraus
Němec
Čechy
Bo
Vídeň
polo
Rakousko
galerie uměný v Čechy
Bohemia
14
article
A byla to zase vídeňská »Reichswehr«, kteráž
asi před týdnem vystavila právě českému tisku
nejlichotivější svědectví o tom, jak vlidně při-
jímá a zachází se skutečnými německými
umělci v Čechách. Tak se věci mají. Nás
Čechy bude těšiti, pakliže Němci v Čecháchi se
svým uměním dostanou se, jak říkávají, někam
na zelený proutek, ale obáváme se, že genius
Němectva v Čechách půjde z chystané vý-
stavy německého kumštu v Praze v hořkém
pláči přímo k řece utopit sel
Čecho
Němec
Čechy
Praha
Reichswehr
Němectva
15
article
— Dojmy ze sokolského sletu, ze sbra-
tření českofrancouzského ještě stále řinou
se veletokem na rozkošné naše zemské bratry
druhého jazyka« Od neděle ještě nevyšlo v Če-
chách německého plátku, aby nebyl přinesl
aspoň dva články o pražských událostech, aby
neotřel svůj rousnatý hřbet o českou anebo
francouzskou česť. Na březích peruanských ne-
leží tolik guana, co hany a potupy navěsili
čačl šriftlajtři německého provineiálního tisku na
slavnostní dny pražské, na hosti naše a na nás
hostitele. Je to opravdový požitek sledovati ty
všechny křečovité pokusy německých listů v Če-
chách, aby se co možno nejjizlivěji a způso-
bem nejnižším vyjádřily, neboť ten ohromný
vztek, ta šílená zášť a neukojitelná závisť, toto
zoufalé brodění ve vlastním bahně — jest v ji-
stém smyslu pro nás zadostiučiněním, a ne-
přiznati to, znamenalo by popřít odpustitelnou
slabost lidskou. Nelze podati ani zdaleka snůšku
nejonačejších věcí, jimiž se německá »žurnali-
stika« v Čechách hojí z českého dosud nebý-
valého a také nenadálého úspěchu. Možno říe
zkrátka, že se německá kultura tentokráte o
retězu utrhla. Na ukázku květnatého stylu, ja-
kým se o nás a našich hostech píše, uvedeme
úryvek ze včerejšího »Aussiger Anzeigeru«, jenž
píše: »O drzosti, a jakouž taktní společnost
zneužila pohostinského práva (?) Rakouska (! !),
poskytují dokladu zvláště dvě řeči, kteréž pro-
neseny byly v budově české univer-
sity, tudíž rakouské státní bu-
dově, domnělém to kulturním ústavě. (Zde
zahrála »Aussiger Anzeigeru« skvostný kousek
tisková chyba, na místě Kochschule — Hoch-
schule, kteráž se vyskytla nejdříve v »Ostd.
Aussiger Anzeiger
Čechy
Rakousko
16
article
Rundschau« a odtud prochází zvolna všem
německými listy. R.) Tu vystoupil jakýsi Tatar-
Tatar z vysoce civilisované země o v č fch
zlodějů, uřezavačů uší a nosů a kázal
kulturní boj po způsobu Žižkově. Černohorci
dospěli ve svém boji za národnost k uřezávání
uší a nosů. — »Pak daleko bychom byli !«
mohl říci tento Tatar, jejž Češi ihned vysadili
na svá ramena a nosili jej kolem. To jest tedy
jejich muž. Mladým Čechům, kteří mají se
v této budově s kulturou obeznamovati (hostina
konala se, jak známo, v »Domácnosti« a nikoli
v české universitě. R.), vpravuje se takovým
způsobem do hlavy, že se mohou národové o
sebe něčemu naučiti, Černohorci plenění a lou-
pežení po zvycích Žižkových, kterýž — jak
známo — dal kůže z Němců vydělati na
buben (!!), Čechové pak uřezávání nosůa
uší . ..« Zdá se, že stačí těchlo několik věo
na důkaz, že počínají němečtí redaktoři z praž-
ských slavností pozbývati rozumu. Doufejme
všák, že krise už jest překonána, neboť kdyby
toto napjetí, kteréž jest všem německým ven-
kovským listům společno, mělo trvati ješté ně-
kolik dnů, snad by se Michlovi přihodilo něco
idského
— Francouzský tisk o sokolských
slavnostech. Pařížský žurnál »La Patrie-
věnoval pražským slavnostem celou řadu článků.
Tatar
Černohorec
Čech
Čecho
Žižkův
Němec
Michl
Žižkov
Le Patria
17
article
Vedle článků, jež z Prahy do Paříže telegrafo-
val ředitel listu pan Massard, přinesla »L
Patrie« námi již eitované dva úvodní články
z péra poslance Luciena Millevoye a měst
ského rady Grébauvala, jakož i několik
článků, líčicích život český a Prahu, prováze-
ných illustracemi, představujícími pohledy praž-
ské, Sokoly, národní kroje české. V »La Pa-
trie« z 3. července líčí p. Massard své
dojmy z Prahy, zvláště slavnostní akt odevzdání
sevreské vásy městu Praze. Zaznamenává též
ovaci, učiněnou žurnálu »La Patrie« při večerní
hostině, uspořádané pařížskou delegací a ci-
tuje přípitek p. Dausseta: »La Patrie, již
čte každý a která první přináší ohlasy gran-
diosní manifestace české, přináší nám důkaz,
že Paříž a Franeie znají nyní vrouci sympatie
výtečného národa českého. »La Patrie« a ostatni
žurnály budou pokračovati ve své kampani pro
právo české.« Dále zmiňuje se o řečí plné
finessy dra. Riegra, veterána patriotů českých,
pronesené při tomto bankelu. O slavnostech
pražských praví p. Massard: »Tyto ne-
zapomenutelné slavnosti byly
grandiosní apotheosou vlastone
Massard
Millevoy
Dausset
Riegr
Praha
Paříž
Grébauval
Sokol
Le Patria
Le pa
18
article
ctví, z níž vycházime jako z ča-
rovného snu.« Poslední článek Emila M a-
sarda v »La Patrie« ze 4. července obsahuje
velmi nadšené líčení odjezdu pařížské deputace,
výjevů na nádraží a po celé cestě až na hra-
nici.« Mimo jině píše: »V Benešově arcivěvoda
František Ferdinand vstoupil incognito
do vlaku. V Třeboni obdržel arcivévoda hrst
květin. Arcivévoda je přijal a řekl: »Není to
pro mne, ale děkuji vám.« Z Vídné pak
přináší »La Patrie« tento telegram: »V něme-
ekých kruzích jsou velmi zklamáni znamonitým
a korrektním průběhem slavností pražských.
Doufali, že budou pronesena slova nebo uspo-
řádány manifestace, z nichž by mohli těžiti ne-
přátelé Čechů, aby císař rakouský byl naladěn
proti Čechům a veřejné mínění poštváno prot
nim. Německý liberální tisk nemohl při nej-
lepší vůli nalézti a vyslíditi nic, co by mohlo
být zlovolně tlumočeno.« — Těž velmi rozší
řený pařížský žurnál »L' Eclair« uveřejnil
dne 2. t. m. velmi obšírný článek o slavno-
stech pražských. Uvádíme z něho interview pana
Dausseta, jenž pravil: »Nemáme slov, aby-
chom vyjádřili své pocity. Byli jsme zahrnut
neuvěřitelnými ovacemi od hranic až ku Praze.
František Ferdinand
Čecho
L Eclair
Dausset
Benešov
Třeboň
Praha
Le Patria
19
article
Na stanicích pronesl jsem asi tuceť řečí. Dobrý.
statečný lid český chápal mé pohnutí více dle
mého přizvaku nežli z mých slov a volal : »At
žije Franciel« A mnozí měli slzy v očích. Ne-
zapomenu nikdy v životě obraz, klerý nás oče-
kával.« Pan Dausset líčil zpravodaji »L'Eelairne
své dojmy z triumfalního vjezdu Francouzů do
Prahy. Zejmena jej uchvátil moment, když zá-
stup tisíců zapěl před hotelem »U černého
koně« národní hymnu a pak v největším po-
řádku se rozešel. »Myslím, že naše cesta ne-
bude neužitečna v ohledu národním,« zakonči
svůj interview pařížský starosta. Dále uveřej-
ňuje »L'Eelair« neméně nadšené výroky obee
ního rady p. Busseta o pražských slavno-
stech a obec. rady p. Pugliesi-Contiho,
který zejmena vzdává díky záslužné činnost
Andréa Chéradama, seznamujícího Fran-
couze s otázkou českou. — Pařížský »Le
Journal«, jeden z nejdůležitějších orgánů
francouzských, uveřejnil dne 4. t. m. v rubrice
zahraniční politiky článek »Slavnosti v Praze«,
kde čini porovnání mezi jizdou automobilisíh
z Paříže do Berlína a jízdou francouzských
gymnastů a delegátů Paříže do Prahy. Slavnost
berlínská měla ráz čistě sportovní. Slavnosti
pražské měly zcela jinou důležitost. Vroucnost
přijetí prokázaného presidentu a zástupeům mu-
nicipality pařížské nejen v hlavním městě Čech,
ale ve všech městech, jimiž Pařížané jeli,je
velmi významná. Sympatie k Francii je jaks
již tradicí u národa českého. Velmi dojemně
byla projevena v hodině našeho nestěstí.«
»Le Journal« ujišťuje, že Francie bude stát
vždy po boku Čechů a že municipalita pařížská
uchopila se šťastně příležitosti vyjádřiti vůči
Čechům pocity, jež sdílíme my všichnive
Francii. «
Dausset
L Eelairne
Francouz
L Eelair
Busseto
Conti
André Chéradam
Fran
Pařížan
Čecho
Praha
Paříž
Berlín
Čechy
Francie
Ata žít Franciel
20
article
— Deputace učitelstva. Do sněmovní
budovy dostavili se pp. Rašín a Smrtka jako
deputace ústředního spolku jednot učitelských
pro království české, a pp. Rudolf a Pohl z
ústřední spolek učitelstva německého, aby po-
děkovali všem činitelům, kteří spolupůsobili př
provedení úpravy učitelských platů. Deputaee
dostavily se společně k nejvyššímu maršálku kn.
Jiřímu Lobkowiezovi, k poslancům dru. Herol-
dovi, prof. dru. Čelakovskému, Schwarzovi.
Anýžovi, Kaftanovi, k německým poslancům
Siegmundovi a dru. Werunskému, jakož i místo-
držiteli hr. Coudenhovovi, vzdávajíce všem své
diky. Nejvyšší maršálek kn. Jiří Lobkowicz
ujistil deputace, že nelze mluviti o tom, že by
někdo chtěl činiti překážky usnesení sněmovn
většiny; naopak že učitelstvo může býti ubez-
pečeno, že bude věc jeho příznivě vyřizena.
Mistodržitel hr. Coudenhove vyslovil vůči de-
putacím naději, že zákonu o úpravě platův
učitelských dostane se co nejdříve sankce. Ze
sněmovní budovy odebraly se deputace do úřa-
doven zemské školní rady v záležitosti sankee
zákona sněmem království českého přijatého.
— Husovy slavnosti. K oslavě památky
mučennické smrti Mistra Jana Husa pořádáse
v Kyšperku v neděli dne 7. července o 4. hod.
odpol. v hostinci p. Fr. Palečka veřejná schůze.
na níž promluví »0 významu Mistra Jana Husae
red. pan Alois Hajn. Vstup volný.
Rašín
Smrtka
Rudolf
Pohl
Lobkowiez
profesor
doktor
Čelakovský
Schwarz
Anýž
Kaftan
Siegmund
Werunski
Coudenhove
Lobkowicz
Husův
Hus
Paleček
Husae
Hajn
Kyšperk
21
article
— Německé úřady proti rakouským
Vseněmcům. Z Plavna se telegrafuje, že za
příčinou nedělního německo-nacionálního sjezdu
v Chebu byly saské úřady znovu upozorněny-
aby jakýkoli podobný sjezd na saském územ
zakázaly.
— »O rozšíření jazyka německéhoe
Ku článku ve včerejším odpoledním vydání na-
šeho listu uveřejněnému, sluší dodati, že úvaha
Schütteova, kterouž odpovídá na Brandesovo
mylné tvrzení o postupu němčiny, uveřejněna
byla nikoli v listě německém, nýbrž v téže
dánské »Politiken«, v níž obsažen byl i článek
Brandesův. Není-li mladistvý literát dánský
Schütte nepřítelem Slovanstva, jak se tvrdí se
strany jemu přátelské, tím lépe, mylný jeho
názor o tom, že severní části Čech nebyly ger-
manisovány, nýbrž že měly původní německé
obyvatelstvo, se tím neopravuje.
Schütteův
Brandesův
Plavno
Cheb
Čechy
22
article
— Novoměstský občanský klub v Praze
Organisace národní strany svobodomyslné v král
hlav. městě Praze byla v poslední dohě doplněn
zřízením »Novoměstského občanského klubu v Praze«.
jenž vzal původ svůj ze středu voličstva, jež roku
loňského způsobem tak důrazným ohradilo se jak
proti hospodářství obecnímu tak i proti kompromissu
stran na Nověm městě v Praze. Z provolání, kteréž
zaslal nám zařizující výbor nového politického
klubu, vyznívá chut k politické práci, snaha zúčast.
niti se měrou zvýšenou zápasu za práva politická
národní českého národa a konečně tužba, a by
v otázkách obecního hospodářstv
provedena byla očista a dodržen by
určitý a dosažitelný hospodářsky
program. Nový politický klub bude se snažiti
aby voličstvo vždý a všude mohlo vůli svou proje-
viti a jí platnost zjednati. Neodvislosti klubu
hlasu jeho v otázkách obecního hospodářství chce
docíliti tím způsobem, že žádný člen sboru obec-
ních starších král. hlav. města Prahy nesmí býti
kromě předsednictva členem výboru Novoměstského
občanského klubu. Nový klub hodlá se zasaditi o to,
aby český ráz Prahy přišel k platnosti, celá řad
nových čilých pracovníků přihlásila se za členy
jeho a k úsilovné politické práci. Jelikož stanový
Praha
Nově město
novoměstský občanský klub v Praga
národní strana
novoměstský občanský klub
23
article
Novoměstského občanského klubu byly již schváleny.
koná se již zejtra v pondělí dne 8. čer
vence o 8. hodině večerní ustavujíe
valná hromada vmalém sále Měšťan
ské besedy v Praze, II., ve Vladislavov
ulici, kdež se voliči za členy nové kor-
porace přihlásiti mohou. Dle dosavadníe
přihlášek lze očekávati účast co největší
— Osobní. Pan JUC. Karel Zörner. c. k
berní inspektor v Jablonném, přeložen byl k okr
hejtmanství v Chrudimi. — Pan MUDr. Artur Selie
zabájil lékařskou činnost v Praze na Havličkově ná-
městí č. 19.
— Promoce. Pan JUC Hugo Glaser, fin.
kone. praktikant při okres. fin. ředitelství v Praze
bude dne 8. července o 11. hod. dopolední na české
universitě Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora
veškerých práv veřejně povýšen.
Vzácné jubiloum 30lsté neunavné
činnosti odborné dovršil v tomto měsíci ve skrom-
ném ústraní vrchní inženýr rady země-
dělské pan Boleslav Trojan, syn zesnu-
lého vlastence blahé paměti — našeho JUDra. Prav.
JUC
Zörner
MUDr
Artur Selie
Hugo Glaser
Trojan
Praha
Vladislavov ulice
Jablonné
Chrudim
Pravy
novoměstský občanský klub
II
Havličkov ný
český univerzita KarlaFerdinandov
24
article
Trojana. Odbyv studia na vysokých školách techni-
ckých v Praze a první praxi odbornou v Americe,
vrátil se r. 1871 do vlasti a vstoupil v červenei
do kanceláře tehdejšího prvního pionýra svérázné
zemědělské techniky v Čechách Václavíka: po
jeho smrti r. 1873 spolčil se s nejstarším spolupra-
covníkem Václavíkovým inž. Hůlkou, v roce 1877
zařidil si vlastní odbornou kancelář v Praze, odkudž
šířil chvalnou pověst dovednosti českých techniků
daleko za hranice užší své vlasti (na Moravě, v Ra-
kousích, v Uhrách), a od r. 1384 stal se jednou
z předních sil zemské kulturně technické kanceláte
při zemědělské radě pro království české, kterážto
instituce právě jebo příčiněním u nás vznikla na zá-
kladě jim r. 1880 na sněmu podaného obšírného »pa-
mětního spisu«, Odborná činnost Trojanova byla
a jest dosud neúmorná, všestranná, nezišíná, úspěšná
— želi namnoze nedoceněná! On byl již v letech
sedmdesátých činným v odborné literatuře tu- i cizo-
zemské, klestil dráhu prvním melioračním družstvům
v Čechách (ještě před vydáním melioračního zákona),
působil vynikajícím způsobem na různých odbor
ných sjezdech a v anketách i při odborných výsta-
vách, v roce 1880 procestoval pod creditive vlády
býv. c. k. zemědělské rady celou střední. Evropu
v zájmu organisačních studií, čehož výsledek právě
byl prve zmíněný pamětní spis ke sněmu království
českého o »organisaci kuiturně technické služby
v Čechách«, podaný prol. Fr. Tilšerem za sou-
hlasu všech poslanců českých a korunovaný výsled-
kem. Téžko vyjmenováti všecka jeho odborná po-
jednání, nejvíce pordznu v časopisech vyšlá . bylo
by jich do set. Také projekty a výkony jeho jsou
nesčetné, vždy a všude za vzorné uznané; z těch
zmiňujeme se jen o některých, jak se nám v paměti
namanou: největší povodňovací zařízení v celém
Trojan
Václavíkův
Ing
František
Tilšer
Praha
Amerika
Čechy
Morava
Uhry
Evropa
rada pro království
25
article
Rakousku na lukách dvor. hřebčince v Kladru bech
(přes 300 ha), obnovení a moderní zařízení mnoha
rozsáhlých rybníků pernštýnských na Pardubicku
(z nich něsteré zvláště veliké na př. bohdanečský
přes 200 ha, Soprč na 100 ha atd.) první meliorační
družstva česká na Hořicku, první družstevní rezulace
Mrliny, Výrovky a Černavky, rozsáhlé drená žní druž-
stvo radovesnické a neméně rozsáhlé drenáže na
všech dvorech velkostatku dymokurského, obsáhlé
všestranné meliorace i systemisace na velkostatku
pardubickém vedle nesčetných drobných prací malo-
rolnických, millionové regulační i meliorační pro-
jekty Bystřice na Nechanicku. Doubravky na Čáslav-
sku a Kutnohorsku, Chrudimky na Pardubickua
Chrudimsku, Úslavy na Plzeňsku, Úhlavy s veške-
rými přitoky na Přešticku a Klatovsku, celého po-
vodí okresu rakovnického atd. atd. vedle rovněž ob-
sáhlých odborných prací mimo hranice české na
Moravé v Milovicích, u Napajedel, v Černé Hoře
atd., v Uhrách na panstvích Harrachovských, Heneklo-
ných, Bathianových, Zichyových, v komitátu alten-
bürském, v Mor. sv. Janě na Slovensku atd. atd. —
Inž. Trojan jest slovem zkušený a hledaný odborník,
každému ochotným rádcem a vždy hotov ku prací
do sebezapření. — Nejnověji zúčastnil se vynikají-
cím způsobem v anketě melioračního komitétu pro
Čechy, jehožto občasné zprávy jsme uveřejňovali
(také zejmena souvisící referát Irojanův »o mělioraci
půdy«) a jehož hlavní zásluhou uspíšeny a pode-
přeny účelné i úspěšné kroky našeho poselstva na
radě říšské ve prospěch výdatnější podpory investiční
pro regulace našich řek a pro melioraci půdy na za-
kladě určitého programu, právě vrchním inž.
Mrlina
Bathianový
Zichyový
Jana
Ing
Trojan
Irojanův
Rakousko
Pardubicko
Hořicko
Bystřice
Nechanicko
Doubravka
Čáslav
Kutnohorsko
Chrudimka
Pardubicku Chrudimsko
Úslava
Plzeňsko
Úhlava
Přešticko
Klatovsko
Milovice
Napajedla
Černá hoře
Uhry
Heneknout
Slovensko
Čechy
ha
26
article
Trojanem sestaveného. Čest snahám a činnosti
takového muže! Přejeme mu plného pochopenía
lepšího též všestranného ocenění, aby se dočkal
v plné ještě síle ovoce zdatné své činnosti na pro-
spěch domácího zemědělství i celé vlasti! —
— Z české techniky. Pánové Václav Bělo-
bradský z Ledec. Frant. Polívka ze Svobod-
ných Dvorů a Adolí Šístek z Plzně podrobili s
dne 5. července ústní státní zkoušee z odboru geöme-
trického a prohlášení byli jednohlasně způsobilými.
— Zemědělský inženýr pan Václav Bartoše
z Vrahovic na Moravě podrobil se dne 6. července
druhé odborné státní zkoužce ze zeměd. inžen ýrství
a uznán byl za velmi způsobilého.
— Ze sokolské výstavy. Celek výstavy so-
kolské doplňuje oddělení br. dra. Reinla z oboru
tělovědy a zdravovědy. Tělověda zastoupena je sá-
drovými modely svalštva a orgánů v přirozené veli-
kosti a fotografické snímky veškerých údů lidských
pomocí paprsků Roentgenových. Bohatá tato sbírka
uložena je ve dvou velikých skříních, skiagramy těla
lidského umístněny jsou na zdi. Názorný rozbor těla
lidského 69 kg těžkého překvapuje každého velikým
množstvím vody, v těle obsažené; obnášíť 30.6 litru
v obrovské lábvi; bervových součásti je 28 kg; zná-
zorněny jsou krychlí s hranou 25 cm dlouhou.
Trojan
Václav Běla
František
Polívka
Šístek
Bartoš
Reinl
Ledec
Plzeň
Vrahovice
Morava
kg
centimetr
27
article
Dvoulitrový skleněný pohár, naplněný 2.7 kg popele
z těla zminěného, spálením dobytého, znači colou
slávu toho, jehož celým snažením životním bylo
hromaditi bezcenné prvky ty v těle svém. Schema-
lický rozbor orgánů těla 69 kg těžkého dle fysiolo-
gické funkce ukazuje, že sval zaujímá v těle první
místo (29 kg), potom přijdou orgány, starající se
o výživu a existenci člověka (28 kg); kostra jako
podpůrný orgán váží 11 kg, na posledním místěje
mozek jakožto orgán vůdči s váhou 1.3 kg. S hygie-
nického stanoviska zajímavý je model, znázorňující,
kolik připadá prostoru vzdušného na jednoho cvičence
v tělocvičně největší (jaká je tělocvična v Plzni, kde
připadá na jednoho cvičence při 12.05 m výšky pře
48 m' vzduchu) a tělocvičny nejméně vzdušné (jaká
je v Ledči, kde připadá na jednoho cvičence při
výšce stropu 2.30 m 9.30 m' vzduchu). Střední míru
vzdušnosti tvořily by tělocvičny 10 m vysoké, jako
je tělocvična na Smichově, kde připadá na jednoho
cvičence 40 m' vzduchu. Vedle čelných moderních
přístrojů otužovacích, jako jsou přístroje dra. Phielana,
přistroje elektrické, nejnovější dynamostat dra. Fun-
keho, léčebné otužovací přístroje při křeči svalů
ručních: je zde i přístroj odměřující sílu ručních
svalů (dynamometr) s přiloženou tabulkou průměr
ných dat síly pro různé stáří a pohlaví. Přístroje
zmíněné (také pochodovou lékárnu) vystavuje známá
firma naše br. Čížkové nást. v Ovocné ulici. Vzorná
skřň pro první pomoc v Sokole, vystavená firmou
Phielan
Plzeň
Ledeč
Sokol
kg
m ' vzduch
28
article
K. Schürer, závod pro zařizování lěkáren, laboratohí
atd. v Jungmannově tř. obsahuje potřeby výhradně
jen ranlékařské; všechny jině léčebné prostředky.
poskytující možnost nahodilé otravy, jsou vším prá-
vem vyloučeny. Oddělení pojímá objekty vesměs za-
jimavé a jest tudíž pochopitetno, že zájem o ně je
všeobecný. — Dnes otevřena bude výstava posledně
pouze do 5 hod. odpoledne. Později bude přístupna
jen členům odboru a pp. vystavovatelům. Br. jednoty
pražské a předměstské, jakož i páni vystavovatelé se
žádají, aby se v pondělí dne 8. t. m. dopol. k od-
straňování výstavních předmětů najisto do výstavy
dostavili. Účty, které výstavnímu odboru dosud před-
loženy nebyly, buďtež dodány nejdéle do středy dne
10. t. m. br. Jos. Pelikánovi v Praze, Starom. nám.
č. 22 n. I. posch., protože by se na později došlé
zřetel vzíti nemohl. Vystavovatelé podělení budou
vkusnými díplomy. Vstupné pouze 20 h. Katalogy.
dopisníce a jiné prodávají se u pokladny. Letáky
rozdávají se zdarma.
Výstavy. Sbírky musea krá-
lovství českého jsou dnes olevřeny zdarma
od 9 do 12 hodin dopol. Kromě sbírky starých
rukopisů a tisků, dále sbírek archaeologickýcha
mincovního kabinetu, české a moravsko slezsko-
slovenské selské síně přístupny jsou též sbírky
mineralogieko-petrografické, botanické, palaeontolo-
gické a zoologické. — Obrazárna v Rudolfi ně.
Od dnešuího dne jest obrazárna opětně přístupna.
Otevřena jest denně, kromě pondělí, od 11—3 hodin.
Vstupné se nebude vybírati. — Sbírky u mě-
leckoprůmyslového musea obchodnía
živnostonské komory v Praze (v nové budově na-
K Schürer
Britain
Jungmannův třída
Praha
Starom . já