ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 8cff7310-6615-11dc-aa66-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 142, place 93, org 27, work 11
1 masthead
7. července 1901. Číslo 185
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article Dvacitipétiletí slovanské války za
Dvacitipétiletí slovanské války za svobodu Slovanský spolek petrohradský oslavil dne 3. t. m. památku vypovědění této války, o niz pěkně praví »CBTL«: Tato válka, nadchnuvš všechen slovanský národ, dala počátek novému pořádku věci v životě ruského národa a obrodil k politickému životu nejen balkánské národy nýbrž i všechny Slovany vůbec.« V kazanskám sboru byly odslouženy slavné bohoslužby s pro voláním » mnoholetí« caru Mikuláší II., oběma caticím, králi srbskému Alexandru a královně Draze, i velikému knížeti černohorskému Niko- lovi a veliké kněžně Mileně. Večer bylo sedění v místnostech spojkových. Přítomni byli senátoři V. K. Sabler a A. A. Naryškin, generál Kirějev generál-kontrolor A. V. Vasiljev, V. V. Komarov. generál Ovsjanný, bývalý dobrovolník generá Srejděr, pobočník generála Čerňajeva Je. Ja Maximpy a j. Přítomní besedovali, vypravujíce si vzpomínky na tuto epochu. Do Bělehradu pošlán následhjící telegram Svetozaru Rističi. pořadateli slavnosti bývalých dobrovolníků: Sl - vanský dobročinný spolek petrohradský vzpo mínaje slavného boje Slovanů za svobodu, posí la svůj pozdrav srbským bratřím. Členové Slovan- ského spolku věří, že tytéž pocity, které Slo- vanstvo nadšením naplňovaly před čtvrt stoletím, tají se dosud v každém slovanském srdci bude-li zapotřebí, projeví se tak, jako před 25 lety.
Slovan Alexandr Milena Sabler Naryškin Kirějev A V Vasiljev V V Komarov Ovsjanný Čerňajev Ristič Bělehrad Slovan Mikulášet II
5 article
Bismarkův pomník v Moskvě. Čiperní němečtí kolonisté postavili v Mloskv Bismarkovi pomnik 27 pudů těžký, což je srozu- mitelným vybídnutím Rusův, aby postavili v Ber líně pomník M. Skobelovu. »Hopoe Bpen« k tomu činí poznámku Že tvůrci němocké státní jednoty zbudován v srdci Ruska pomník, neznamená nikterak, že by německá kolonie v Möskvě byla tak mohutná Až tato kolonie se poruští, železný kaneléř oetn se v choulostivém položení jednoho mezi náro- dem, proti kterému pracoval po celý život- A tomuto národu pomník jeho bude připomfnati kdo byl jeho historickým nepřílelem. Není-li dobře zapomínati přátel, ješté méně sluší zapo- minati nepřátel. Nechť Bismarkův pomník v Moskvě bude k prospěchu ruské myšlenky. Neshody mezi Kurdy a Armény. Z mušského sandžaku docházejí v posled- ních dnech zprávy, že napjetí m o z Kurdy a Armény nabývá hrozivých rozmérů. Chování se Kurdů způsobuje v těchito dnech zejmena v Muši všeobecnou pa- niku. Městem procházejí ozbrojen Turcí a Kurdové a počínají si lak, že Arméni neodvažují se ani z domů vyjíti. Bazar jest prázdný. Kurdové zabili, pokud jest dosud známo, již 14 Arménů. Spojení Muší s čet- nými okolními obcemi jest přerušeno. Kurdové řádí v okolí města a hlavní jejich útoky děly so na vesnici Mozounku. Obviňují Armény, z usmrtili zejka Agu v Muši, ve kterém městě uvězněno jest přes 150 Arménů. Čelné arménské vesnice v okoli, kláštera surp-garabed ského byly Kurdy již vypleněny.
Bismarkův Rusův M Skobelův Kurd Armén Turce Moskva Rusko Muša všeobecný pa Hopoe loupen
6 article
Kníže Hohenlohe-Schillingsfüirst zemřel. V Ragazu skonal v noci na včerejšek býv kaneléř říše německé kníže Chlodvik Karel Viktou Hohenlohe- Schillingsfürst, dosáh nav věku 82 let. Byl již delší dobu churav také jeho odstoupení z místa kaneléřského, je stalo se v říjnu r. 1900, odůvodňováno chura- vostí. Bývalý kaneléř skutečně také od dobyt churavěl a při nedávném pobylu v Paříži stižen byl záchvaty mdloby a slabosti. Zotavil se sice tak, že mohl odjeti ke svému synu do Kolmaru v Elsasku, u něhož pobyl dva dny. V Ragazu který vyhledal pro zotavení, dlel kn. Hohen- lohe teprve od středy. V pátek odpoledne po- cítil velkou slabost těla, ale opět se zotavil. Zdraví jeho bylo však již úplně podryto; sla bost dostavila se v noci znovu a zničila jeho život. Kníže Hohenlohe zemřel včera mezi 4. a 5. hodinou ranní slabostí srdce. Zahraniční úřad obdržel zprávu o jeho skonu včera ráno s zjravil o něm neprodleně cisaře Vilém a říšského kancléře Bülowa, dlícího v Nor- dernoyi.
Hohenlohe Chlodvik Vikta Hohenlohe Schillingsfürst Vilém Bülow Nora Paříž Hohen
7 article
Kníže Chlodvík Karel Viktor Hohenlohe- Sehillingsfürst, kniže a princ ratibořskýa corvejský, narodil se dne 31. března 1819 jako fřeli syn knížete Františka Josefa v Rotenburku na Fuldě Vystudovav práva, vstoupil do státní služby, ale roku 1846 převzal panství Schillingsfürst v Baveřich a stal se vůdcem strany prolirakouské, usilující o spolek států jihoněmeckých pod vůdcovstvím pruským. Jako ministr věcí zahraničných (od r. 1866) přes odpor strany konservativní provedí uzavření jednoty celn s Pruském, organisoval odpor států katolických prot snalám koncilia valikánského a podržel úřad svů i po vílězství strany klerikální při volbách r. 186í nž do března 1870. V prosinci r. 1870 působil př smlouvě o vstoupení Bavor do říše německé a sla se po odvolání hr. Arnima r. 1874 vyslancem v Paříži při berlínském kongressu byl třetím zástupcem říš německé, předsedal komisi pro upravení hranic řecko- tuřeckých, načež od r. 1880 zastával nepřetržitě vy slanecký úřad svůj v Paříži, až roku 1885 byl jme nován místodržitelem Elsaska- Lotrinska. V úřadě tom s bezohlednou přísností prováděl poněmčovací systěm a potiral stranu protestující. Jeho vlivem zavedle vláda r. 1888 nucené průvodní listy, obmezila práro spolčovací a rozpustila ústřední spolky zpěváckých tělocvičnýchi jednot. Dne 29. října 1894 byl — po odstoupen hr. Capriviho — jmenován říšským kaneléřem a presidentem pruského státního ministerstva.
Chlodvík Karel Viktor Hohenlohe Sehillingsfürst František Josef Caprivi Rotenburk Fulda Paříž Lotrinsko
8 article
Program svůj jako říšský kaneléř vyložil v řiš- ském sněmu dne 11. prosince 1894. Prohlási tenkráte, že nejedná se mu o změnu systému třeba že by ve všem nekráčel ve šlépějích svého předchůdce. Kladl důraz na nutnost finančních reform, na osadní politikuv a sesílení námořnictva a přislíbil splnění oprávněných požadavků země dělství. Co z toho za sedmileté své působnost jako kanelěř vykonal, jest dosud všeobecně známo Podotknouti však dlužno, že kn. Hohenloh zůstal si i jako kaneléř důsledným v politice, kterou prováděl za své vlády v Elsasko-Lotrinsku. Jako kancléř pokračoval ve šlépějích Bismark i Capriva v nejdůraznějším potlačování Poláků ve východním Prusku a neupustil ani oď vy- kupování jejich pozemků. Za něho zahájeno bylo také nejbezohlednější stihání a vypovídání Čechů a přislušníků jiných slovanských národností z fiše německé. Kníže Chlodvík Hohenlohe býval vedle toho častým hostem v Rakousku, kde jeho mladší, r. 1896 zemřelý bratr Konstantin, byl nejvyšším hofmistrem u vídeňského dvora. V Úžici mě kníže Chlodvík Hohenlohe villu, ve kleré zejmena v posledních letech trávíval pravidelně čásť leta. Za manželku pojal dne 16. února 1847 princeznu Marii Sayn- Wittgenstein-Berleburgovu. jež zemřela r. 1897. Z manželství tohoto po- cházejí tři syny, dědičný prine Filip, ma ji te panství poděbradského v Čechá ch. pak princové Moric a Alexandr a princezna Alžběta. O pohřbu neučiněny dosud žádné disposice. Není také známo, zdali císař Vilém odloží svou cestu na sever o několik dní. Zesnulý kníže Hohenlohe zanechal poznámky o důležitých událostech přihodivších se za jeho živola, o jejichž osudu rozhodnou dědici.
Čecho Chlodvík Hohenlohe Konstantin Sayn Wittgenstein Moric Alexandr Alžběta Vilém Hohenlohe Elsasko Lotrinsko Prusko Rakousko Úžice
9 article Paříž — Praha.
Paříž — Praha. Slavné dny všesokolského sletu minuly ve vážné a radostné kráse, jež vzrostla v nádhernou apotheosu národního nadšení, myšlénky slovanské a sblížení česko-francouzského, minuly, ale ne zanikly. Jejich ohlas zaznívá v tisku zahranič ném. V Německu šílenými a malomocnými vý- buchy vzteku brutální racy. Ve Francii srdeč- nými pozdravy přátelského, s námi cíticího úšlechtilého národa. Hlavní pozornost vzbuzuje stále návštěva zástupců Paříže. Jako všechny slavnostní dny měly průběh veskrze důstojný a nebyly porušeny ani jedinou sebe menší demonstrací, ač o provo- kace nebylo nouze, ale náš lid chápal velkost a sílu slavných události slovanské Prahya prostě ignoroval německo-židovský živol, tak návštěva pařížských delegátů i všechny projevy s ní spojené, byla při všem závratném enthu- siasmu zcela korrektní a i nejchoulostivější opa- trník nemůže ničeho vytknouti. Že představjlelé Paříže byli přívrženci strany nacionalistické, je pochopitelno, neboť Paříž sama je nacionalistická a do Prahy, k velkému triumfu vlastenecké my- šlénky, nemohli by přijeti internacionálové, jimž náš boj národní a jazykový by byl zcela cizím a nepochopitelným. Naši francouzští hosté pro- jevili při své návštěvě vlce politického taktu nežli snad někteří pánově i u nás čekali. Byli to distingnovaní a vážní representanti Paříže Francie, kteří své poslání kladli výše nad své zájmy strannické a nutno jen litovati, že starostu p. D afus sota a jeho přátele neuvítal fran- couzský konsul p. de Valois, jemuž aši jen vážné zdravotní důvody velely odjeti na dovo- lenou krátce před příjezdem starosty pařížského.
jít Valois Paříž Praha Německo Francie
10 article
Je zajisté panu konsulovi francouzskému dobře známo, že pařížský president obecní rady pan Louis Dausset udržuje zdvořilé styky osobní s chefy nynější vlády, proti níž jako politik publicista stojí v krajní opposici, ale vůči ni jako starosta pařížský vystupuje s vybranou courtoisíí. Pan Dausset byl zvolen za starostu na mlstě svého přítele p. Grébauvala, jenž byo v příliš příkrém nepřátelství proti Waldeek- Rousseauovi. Korrektní vystoupení pařížské deputace v Praze uznává i vládní lisk francouzský, kler dodatečně velmi pochvalně se rozepisuje o praž ských slavnostech a českých manifestacích pro Francii. Komické je, že některé německé listy chtějí vytloukati kapitál z pozdravné depeše, za- slané pp. Massardem a Gallem Paulu Děroulědovi Bylo zcela správné, že nejlepší přátelé a spolu- pracovníci Déroulédovi vzpomněli si na velkého francouzského patriotu a republikána v Praze- kde byli svědky tak sympatických projevů ná- rodních. Učinili jen svou povinnost a Déroulěd jim i nám způsobil jen radost svou vřelou odpovědí.
Dausset Grébauval Rousseau Děroulěd Waldeek Praha Francie
11 article
Mezi zástupci Paříže byl též zajímavý známý poeta, p. Adrien Mithonard, jenž svou skromnou roztomilosti získal si přálelstv a úctu všech, s nimiž se setkal a jehož přípitek na Jaroslava Vrchlického byl hlučně aklamován Pan Mithonard patří mezi mladší posty moderního směru a vyšel z kruhu básníků se- skupených kolem vynikajících, ryze uměleckýeh revuj: »Mercure de France« a »L' Eremitage« Je mezi těmi posty, kteří se snaží francouzskou poesii vymaniti ze zastaralých pravidel a tradie. Jeho básně filosofické mají kouzlo mystické sni- vosti a vrouenosti. Vzletné verše jeho, plne barvy a kovového zvuku, jimiž provázel dai Paříže, mají též pečeť dokonalého díla uměl - ckého jako onen skvostný dar sěvresské vásy. Básník Mithonard je zajisté zajímavým zjevem mezi pařížskými obecními rady, ale ni- koliv ojedinělým, neboť pařížské obyvatelstvo vysílá často básníky, literáty a novináře do obec- ního zastupitelstva. V nynější obecní radě pa- řižské jsou někteří známí spisovatelé, jako Lepelletier, duchaplný kronikář a romano pisec, Maurice Spronek, znamenitý kritik. publicisté Dausset, Gay, Galli a Gre bauval atd. Pan Mithonard vydal dosud tyto svazký básní. »Bigálume« (r. 1888), »Récital Mystiqjuee (1893), »L Iris exaspéré« (1895), »Les Impos- sibles Noces« (1898 a »Le Pauvre Pécheme (1899) a knihu studií filosofických a estetiekých »Le Tourmet de 1' Unité .
Mithonard Vrchlický L Eremitage Lepelletier Mauric Spronek Dausset Galli Gre Bigálum Récital Mystiqjuee Paříž Mercure jít Franca L Irisa exaspérý Les Impos Le Pauvre Péchout Le Tourmet jít 1 ' unita
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z Kostnice, 6. července. (Zvl. teleg »Nár. Listů«.) Dnes, v den mučednické smri Mistra Jana Husa konala se zde výroční oslave jeho památky položením věnců, zaslaných z Prahy Berlína, Mnichova, Curychu a Budyšína, za při- tomnosti zdejších a sem přibyvších Čechů. — K zdrcujícímu činu chystá se pražská Gesellschaft pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. Chystá prý se, jak včerejší »Prager Tagblatt« sděluje, k podniku velmi znamenitému, jímž význam německého umění v Čechách dle nynějšího svého vysokého stavu (»Hochstand«) co nejsilnějí a nejvýmluv něji bude doložen a tím také systematickému snižování výkonů německých umělců, provozo- vanému prý českým tiskem, konec učiněn bude. Na stoosmdesát německých umělců v Če chách narozených, aneb v Čechách pů- sobících bude prý vyzváno k účastenství. S výstavou tou bude snad spojena i výstava retrospektivní, v niž dojdou zastoupení i »slavnís(e německo-čeští místří jako Rafael — — Meng (probůh !) a Josef Führich atd. Bez falše pra víme, že se na tuto výstavu na zimu chystanou vřeupřímně těšíme, neboť humor a komičnost,
Hus Čecho Prager Rafael Führich Mnichov Curych Budyšín Čechy Praha Berlín Gesellschaft Meng
13 article
i třeba bezděčná, jest kořením poutě tímto slza- vým údolim a německé výstavy t. zv. »G'schnasn« bývají prý velmi zdařilé. Vítáme tento první pražský pokus ve velikém stylu plni očekávání nebetajeného požitku. Přes to však nucení jsme odmítnouti od českého tisku výtku Mercyova orgánu, jako by český tisk snižoval systematický význam vysokého stavu německého umění v Če- chách. Nikoli český tisk, naopak německý tisk to byl, kterýž zhrozil se po císařském daru na galerii umění v Čechách nIzkého stavu německého umění v Čechách, veřejně poukázal na jeho úpadek. Byla to »Bohemia«, kteráž v dubnu t. r. bezprostředně po prohlášení císařského daru výslovně a doslovně napsala, že jest Némcům úzko při pomyšlení na to, že nejsou vyplněny předběžné podmínky, neopominutelné pro úspěšné závodění Němců na poli umění s Čechy.« »Bo- hemia« tehdáž bez podmínky uznávala vítěz- ství českého umění nad německým a vynášela se touto svou nestranností i žádala zřízení mi- strovských škol pro německé umělce, aby mohli s Čechy konkurovati pro novou galerií. Nebyl to český tisk, nýbrž zase německá, ve Vídni vycházející »Die Fackel«, kteráž v posledním svém dubnovém čísle psala o převaze české kultury v Rakeusku nad německou u příleži- tosti jmenování Vrchlického a Dvořáka do pan- ské sněmovny a z péra vídeňského publicisty Krause napsala v delší úvaze mezi jiným větu; »Němci rakouští poznavše zahanbující pře- vahu produkce české v básnictví a hudbě, jakáž se také objevil i ve výtvarném umění, když jsme ve Vídni měli příležitost porovnávati výstavu pražského »Manesa« s vídeňskou »Secessí«, musí si polo- žiti truchlivou otázku, kde že jsou příčiny, jež zadržují výkvét německé kultury v? Rakousku.
Vrchlický Dvořák Kraus Němec Čechy Bo Vídeň polo Rakousko galerie uměný v Čechy Bohemia
14 article
A byla to zase vídeňská »Reichswehr«, kteráž asi před týdnem vystavila právě českému tisku nejlichotivější svědectví o tom, jak vlidně při- jímá a zachází se skutečnými německými umělci v Čechách. Tak se věci mají. Nás Čechy bude těšiti, pakliže Němci v Čecháchi se svým uměním dostanou se, jak říkávají, někam na zelený proutek, ale obáváme se, že genius Němectva v Čechách půjde z chystané vý- stavy německého kumštu v Praze v hořkém pláči přímo k řece utopit sel
Čecho Němec Čechy Praha Reichswehr Němectva
15 article
— Dojmy ze sokolského sletu, ze sbra- tření českofrancouzského ještě stále řinou se veletokem na rozkošné naše zemské bratry druhého jazyka« Od neděle ještě nevyšlo v Če- chách německého plátku, aby nebyl přinesl aspoň dva články o pražských událostech, aby neotřel svůj rousnatý hřbet o českou anebo francouzskou česť. Na březích peruanských ne- leží tolik guana, co hany a potupy navěsili čačl šriftlajtři německého provineiálního tisku na slavnostní dny pražské, na hosti naše a na nás hostitele. Je to opravdový požitek sledovati ty všechny křečovité pokusy německých listů v Če- chách, aby se co možno nejjizlivěji a způso- bem nejnižším vyjádřily, neboť ten ohromný vztek, ta šílená zášť a neukojitelná závisť, toto zoufalé brodění ve vlastním bahně — jest v ji- stém smyslu pro nás zadostiučiněním, a ne- přiznati to, znamenalo by popřít odpustitelnou slabost lidskou. Nelze podati ani zdaleka snůšku nejonačejších věcí, jimiž se německá »žurnali- stika« v Čechách hojí z českého dosud nebý- valého a také nenadálého úspěchu. Možno říe zkrátka, že se německá kultura tentokráte o retězu utrhla. Na ukázku květnatého stylu, ja- kým se o nás a našich hostech píše, uvedeme úryvek ze včerejšího »Aussiger Anzeigeru«, jenž píše: »O drzosti, a jakouž taktní společnost zneužila pohostinského práva (?) Rakouska (! !), poskytují dokladu zvláště dvě řeči, kteréž pro- neseny byly v budově české univer- sity, tudíž rakouské státní bu- dově, domnělém to kulturním ústavě. (Zde zahrála »Aussiger Anzeigeru« skvostný kousek tisková chyba, na místě Kochschule — Hoch- schule, kteráž se vyskytla nejdříve v »Ostd.
Aussiger Anzeiger Čechy Rakousko
16 article
Rundschau« a odtud prochází zvolna všem německými listy. R.) Tu vystoupil jakýsi Tatar- Tatar z vysoce civilisované země o v č fch zlodějů, uřezavačů uší a nosů a kázal kulturní boj po způsobu Žižkově. Černohorci dospěli ve svém boji za národnost k uřezávání uší a nosů. — »Pak daleko bychom byli !« mohl říci tento Tatar, jejž Češi ihned vysadili na svá ramena a nosili jej kolem. To jest tedy jejich muž. Mladým Čechům, kteří mají se v této budově s kulturou obeznamovati (hostina konala se, jak známo, v »Domácnosti« a nikoli v české universitě. R.), vpravuje se takovým způsobem do hlavy, že se mohou národové o sebe něčemu naučiti, Černohorci plenění a lou- pežení po zvycích Žižkových, kterýž — jak známo — dal kůže z Němců vydělati na buben (!!), Čechové pak uřezávání nosůa uší . ..« Zdá se, že stačí těchlo několik věo na důkaz, že počínají němečtí redaktoři z praž- ských slavností pozbývati rozumu. Doufejme všák, že krise už jest překonána, neboť kdyby toto napjetí, kteréž jest všem německým ven- kovským listům společno, mělo trvati ješté ně- kolik dnů, snad by se Michlovi přihodilo něco idského — Francouzský tisk o sokolských slavnostech. Pařížský žurnál »La Patrie- věnoval pražským slavnostem celou řadu článků.
Tatar Černohorec Čech Čecho Žižkův Němec Michl Žižkov Le Patria
17 article
Vedle článků, jež z Prahy do Paříže telegrafo- val ředitel listu pan Massard, přinesla »L Patrie« námi již eitované dva úvodní články z péra poslance Luciena Millevoye a měst ského rady Grébauvala, jakož i několik článků, líčicích život český a Prahu, prováze- ných illustracemi, představujícími pohledy praž- ské, Sokoly, národní kroje české. V »La Pa- trie« z 3. července líčí p. Massard své dojmy z Prahy, zvláště slavnostní akt odevzdání sevreské vásy městu Praze. Zaznamenává též ovaci, učiněnou žurnálu »La Patrie« při večerní hostině, uspořádané pařížskou delegací a ci- tuje přípitek p. Dausseta: »La Patrie, již čte každý a která první přináší ohlasy gran- diosní manifestace české, přináší nám důkaz, že Paříž a Franeie znají nyní vrouci sympatie výtečného národa českého. »La Patrie« a ostatni žurnály budou pokračovati ve své kampani pro právo české.« Dále zmiňuje se o řečí plné finessy dra. Riegra, veterána patriotů českých, pronesené při tomto bankelu. O slavnostech pražských praví p. Massard: »Tyto ne- zapomenutelné slavnosti byly grandiosní apotheosou vlastone
Massard Millevoy Dausset Riegr Praha Paříž Grébauval Sokol Le Patria Le pa
18 article
ctví, z níž vycházime jako z ča- rovného snu.« Poslední článek Emila M a- sarda v »La Patrie« ze 4. července obsahuje velmi nadšené líčení odjezdu pařížské deputace, výjevů na nádraží a po celé cestě až na hra- nici.« Mimo jině píše: »V Benešově arcivěvoda František Ferdinand vstoupil incognito do vlaku. V Třeboni obdržel arcivévoda hrst květin. Arcivévoda je přijal a řekl: »Není to pro mne, ale děkuji vám.« Z Vídné pak přináší »La Patrie« tento telegram: »V něme- ekých kruzích jsou velmi zklamáni znamonitým a korrektním průběhem slavností pražských. Doufali, že budou pronesena slova nebo uspo- řádány manifestace, z nichž by mohli těžiti ne- přátelé Čechů, aby císař rakouský byl naladěn proti Čechům a veřejné mínění poštváno prot nim. Německý liberální tisk nemohl při nej- lepší vůli nalézti a vyslíditi nic, co by mohlo být zlovolně tlumočeno.« — Těž velmi rozší řený pařížský žurnál »L' Eclair« uveřejnil dne 2. t. m. velmi obšírný článek o slavno- stech pražských. Uvádíme z něho interview pana Dausseta, jenž pravil: »Nemáme slov, aby- chom vyjádřili své pocity. Byli jsme zahrnut neuvěřitelnými ovacemi od hranic až ku Praze.
František Ferdinand Čecho L Eclair Dausset Benešov Třeboň Praha Le Patria
19 article
Na stanicích pronesl jsem asi tuceť řečí. Dobrý. statečný lid český chápal mé pohnutí více dle mého přizvaku nežli z mých slov a volal : »At žije Franciel« A mnozí měli slzy v očích. Ne- zapomenu nikdy v životě obraz, klerý nás oče- kával.« Pan Dausset líčil zpravodaji »L'Eelairne své dojmy z triumfalního vjezdu Francouzů do Prahy. Zejmena jej uchvátil moment, když zá- stup tisíců zapěl před hotelem »U černého koně« národní hymnu a pak v největším po- řádku se rozešel. »Myslím, že naše cesta ne- bude neužitečna v ohledu národním,« zakonči svůj interview pařížský starosta. Dále uveřej- ňuje »L'Eelair« neméně nadšené výroky obee ního rady p. Busseta o pražských slavno- stech a obec. rady p. Pugliesi-Contiho, který zejmena vzdává díky záslužné činnost Andréa Chéradama, seznamujícího Fran- couze s otázkou českou. — Pařížský »Le Journal«, jeden z nejdůležitějších orgánů francouzských, uveřejnil dne 4. t. m. v rubrice zahraniční politiky článek »Slavnosti v Praze«, kde čini porovnání mezi jizdou automobilisíh z Paříže do Berlína a jízdou francouzských gymnastů a delegátů Paříže do Prahy. Slavnost berlínská měla ráz čistě sportovní. Slavnosti pražské měly zcela jinou důležitost. Vroucnost přijetí prokázaného presidentu a zástupeům mu- nicipality pařížské nejen v hlavním městě Čech, ale ve všech městech, jimiž Pařížané jeli,je velmi významná. Sympatie k Francii je jaks již tradicí u národa českého. Velmi dojemně byla projevena v hodině našeho nestěstí.« »Le Journal« ujišťuje, že Francie bude stát vždy po boku Čechů a že municipalita pařížská uchopila se šťastně příležitosti vyjádřiti vůči Čechům pocity, jež sdílíme my všichnive Francii. «
Dausset L Eelairne Francouz L Eelair Busseto Conti André Chéradam Fran Pařížan Čecho Praha Paříž Berlín Čechy Francie Ata žít Franciel
20 article
— Deputace učitelstva. Do sněmovní budovy dostavili se pp. Rašín a Smrtka jako deputace ústředního spolku jednot učitelských pro království české, a pp. Rudolf a Pohl z ústřední spolek učitelstva německého, aby po- děkovali všem činitelům, kteří spolupůsobili př provedení úpravy učitelských platů. Deputaee dostavily se společně k nejvyššímu maršálku kn. Jiřímu Lobkowiezovi, k poslancům dru. Herol- dovi, prof. dru. Čelakovskému, Schwarzovi. Anýžovi, Kaftanovi, k německým poslancům Siegmundovi a dru. Werunskému, jakož i místo- držiteli hr. Coudenhovovi, vzdávajíce všem své diky. Nejvyšší maršálek kn. Jiří Lobkowicz ujistil deputace, že nelze mluviti o tom, že by někdo chtěl činiti překážky usnesení sněmovn většiny; naopak že učitelstvo může býti ubez- pečeno, že bude věc jeho příznivě vyřizena. Mistodržitel hr. Coudenhove vyslovil vůči de- putacím naději, že zákonu o úpravě platův učitelských dostane se co nejdříve sankce. Ze sněmovní budovy odebraly se deputace do úřa- doven zemské školní rady v záležitosti sankee zákona sněmem království českého přijatého. — Husovy slavnosti. K oslavě památky mučennické smrti Mistra Jana Husa pořádáse v Kyšperku v neděli dne 7. července o 4. hod. odpol. v hostinci p. Fr. Palečka veřejná schůze. na níž promluví »0 významu Mistra Jana Husae red. pan Alois Hajn. Vstup volný.
Rašín Smrtka Rudolf Pohl Lobkowiez profesor doktor Čelakovský Schwarz Anýž Kaftan Siegmund Werunski Coudenhove Lobkowicz Husův Hus Paleček Husae Hajn Kyšperk
21 article
— Německé úřady proti rakouským Vseněmcům. Z Plavna se telegrafuje, že za příčinou nedělního německo-nacionálního sjezdu v Chebu byly saské úřady znovu upozorněny- aby jakýkoli podobný sjezd na saském územ zakázaly. — »O rozšíření jazyka německéhoe Ku článku ve včerejším odpoledním vydání na- šeho listu uveřejněnému, sluší dodati, že úvaha Schütteova, kterouž odpovídá na Brandesovo mylné tvrzení o postupu němčiny, uveřejněna byla nikoli v listě německém, nýbrž v téže dánské »Politiken«, v níž obsažen byl i článek Brandesův. Není-li mladistvý literát dánský Schütte nepřítelem Slovanstva, jak se tvrdí se strany jemu přátelské, tím lépe, mylný jeho názor o tom, že severní části Čech nebyly ger- manisovány, nýbrž že měly původní německé obyvatelstvo, se tím neopravuje.
Schütteův Brandesův Plavno Cheb Čechy
22 article
— Novoměstský občanský klub v Praze Organisace národní strany svobodomyslné v král hlav. městě Praze byla v poslední dohě doplněn zřízením »Novoměstského občanského klubu v Praze«. jenž vzal původ svůj ze středu voličstva, jež roku loňského způsobem tak důrazným ohradilo se jak proti hospodářství obecnímu tak i proti kompromissu stran na Nověm městě v Praze. Z provolání, kteréž zaslal nám zařizující výbor nového politického klubu, vyznívá chut k politické práci, snaha zúčast. niti se měrou zvýšenou zápasu za práva politická národní českého národa a konečně tužba, a by v otázkách obecního hospodářstv provedena byla očista a dodržen by určitý a dosažitelný hospodářsky program. Nový politický klub bude se snažiti aby voličstvo vždý a všude mohlo vůli svou proje- viti a jí platnost zjednati. Neodvislosti klubu hlasu jeho v otázkách obecního hospodářství chce docíliti tím způsobem, že žádný člen sboru obec- ních starších král. hlav. města Prahy nesmí býti kromě předsednictva členem výboru Novoměstského občanského klubu. Nový klub hodlá se zasaditi o to, aby český ráz Prahy přišel k platnosti, celá řad nových čilých pracovníků přihlásila se za členy jeho a k úsilovné politické práci. Jelikož stanový
Praha Nově město novoměstský občanský klub v Praga národní strana novoměstský občanský klub
23 article
Novoměstského občanského klubu byly již schváleny. koná se již zejtra v pondělí dne 8. čer vence o 8. hodině večerní ustavujíe valná hromada vmalém sále Měšťan ské besedy v Praze, II., ve Vladislavov ulici, kdež se voliči za členy nové kor- porace přihlásiti mohou. Dle dosavadníe přihlášek lze očekávati účast co největší — Osobní. Pan JUC. Karel Zörner. c. k berní inspektor v Jablonném, přeložen byl k okr hejtmanství v Chrudimi. — Pan MUDr. Artur Selie zabájil lékařskou činnost v Praze na Havličkově ná- městí č. 19. — Promoce. Pan JUC Hugo Glaser, fin. kone. praktikant při okres. fin. ředitelství v Praze bude dne 8. července o 11. hod. dopolední na české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora veškerých práv veřejně povýšen. Vzácné jubiloum 30lsté neunavné činnosti odborné dovršil v tomto měsíci ve skrom- ném ústraní vrchní inženýr rady země- dělské pan Boleslav Trojan, syn zesnu- lého vlastence blahé paměti — našeho JUDra. Prav.
JUC Zörner MUDr Artur Selie Hugo Glaser Trojan Praha Vladislavov ulice Jablonné Chrudim Pravy novoměstský občanský klub II Havličkov ný český univerzita KarlaFerdinandov
24 article
Trojana. Odbyv studia na vysokých školách techni- ckých v Praze a první praxi odbornou v Americe, vrátil se r. 1871 do vlasti a vstoupil v červenei do kanceláře tehdejšího prvního pionýra svérázné zemědělské techniky v Čechách Václavíka: po jeho smrti r. 1873 spolčil se s nejstarším spolupra- covníkem Václavíkovým inž. Hůlkou, v roce 1877 zařidil si vlastní odbornou kancelář v Praze, odkudž šířil chvalnou pověst dovednosti českých techniků daleko za hranice užší své vlasti (na Moravě, v Ra- kousích, v Uhrách), a od r. 1384 stal se jednou z předních sil zemské kulturně technické kanceláte při zemědělské radě pro království české, kterážto instituce právě jebo příčiněním u nás vznikla na zá- kladě jim r. 1880 na sněmu podaného obšírného »pa- mětního spisu«, Odborná činnost Trojanova byla a jest dosud neúmorná, všestranná, nezišíná, úspěšná — želi namnoze nedoceněná! On byl již v letech sedmdesátých činným v odborné literatuře tu- i cizo- zemské, klestil dráhu prvním melioračním družstvům v Čechách (ještě před vydáním melioračního zákona), působil vynikajícím způsobem na různých odbor ných sjezdech a v anketách i při odborných výsta- vách, v roce 1880 procestoval pod creditive vlády býv. c. k. zemědělské rady celou střední. Evropu v zájmu organisačních studií, čehož výsledek právě byl prve zmíněný pamětní spis ke sněmu království českého o »organisaci kuiturně technické služby v Čechách«, podaný prol. Fr. Tilšerem za sou- hlasu všech poslanců českých a korunovaný výsled- kem. Téžko vyjmenováti všecka jeho odborná po- jednání, nejvíce pordznu v časopisech vyšlá . bylo by jich do set. Také projekty a výkony jeho jsou nesčetné, vždy a všude za vzorné uznané; z těch zmiňujeme se jen o některých, jak se nám v paměti namanou: největší povodňovací zařízení v celém
Trojan Václavíkův Ing František Tilšer Praha Amerika Čechy Morava Uhry Evropa rada pro království
25 article
Rakousku na lukách dvor. hřebčince v Kladru bech (přes 300 ha), obnovení a moderní zařízení mnoha rozsáhlých rybníků pernštýnských na Pardubicku (z nich něsteré zvláště veliké na př. bohdanečský přes 200 ha, Soprč na 100 ha atd.) první meliorační družstva česká na Hořicku, první družstevní rezulace Mrliny, Výrovky a Černavky, rozsáhlé drená žní druž- stvo radovesnické a neméně rozsáhlé drenáže na všech dvorech velkostatku dymokurského, obsáhlé všestranné meliorace i systemisace na velkostatku pardubickém vedle nesčetných drobných prací malo- rolnických, millionové regulační i meliorační pro- jekty Bystřice na Nechanicku. Doubravky na Čáslav- sku a Kutnohorsku, Chrudimky na Pardubickua Chrudimsku, Úslavy na Plzeňsku, Úhlavy s veške- rými přitoky na Přešticku a Klatovsku, celého po- vodí okresu rakovnického atd. atd. vedle rovněž ob- sáhlých odborných prací mimo hranice české na Moravé v Milovicích, u Napajedel, v Černé Hoře atd., v Uhrách na panstvích Harrachovských, Heneklo- ných, Bathianových, Zichyových, v komitátu alten- bürském, v Mor. sv. Janě na Slovensku atd. atd. — Inž. Trojan jest slovem zkušený a hledaný odborník, každému ochotným rádcem a vždy hotov ku prací do sebezapření. — Nejnověji zúčastnil se vynikají- cím způsobem v anketě melioračního komitétu pro Čechy, jehožto občasné zprávy jsme uveřejňovali (také zejmena souvisící referát Irojanův »o mělioraci půdy«) a jehož hlavní zásluhou uspíšeny a pode- přeny účelné i úspěšné kroky našeho poselstva na radě říšské ve prospěch výdatnější podpory investiční pro regulace našich řek a pro melioraci půdy na za- kladě určitého programu, právě vrchním inž.
Mrlina Bathianový Zichyový Jana Ing Trojan Irojanův Rakousko Pardubicko Hořicko Bystřice Nechanicko Doubravka Čáslav Kutnohorsko Chrudimka Pardubicku Chrudimsko Úslava Plzeňsko Úhlava Přešticko Klatovsko Milovice Napajedla Černá hoře Uhry Heneknout Slovensko Čechy ha
26 article
Trojanem sestaveného. Čest snahám a činnosti takového muže! Přejeme mu plného pochopenía lepšího též všestranného ocenění, aby se dočkal v plné ještě síle ovoce zdatné své činnosti na pro- spěch domácího zemědělství i celé vlasti! — — Z české techniky. Pánové Václav Bělo- bradský z Ledec. Frant. Polívka ze Svobod- ných Dvorů a Adolí Šístek z Plzně podrobili s dne 5. července ústní státní zkoušee z odboru geöme- trického a prohlášení byli jednohlasně způsobilými. — Zemědělský inženýr pan Václav Bartoše z Vrahovic na Moravě podrobil se dne 6. července druhé odborné státní zkoužce ze zeměd. inžen ýrství a uznán byl za velmi způsobilého. — Ze sokolské výstavy. Celek výstavy so- kolské doplňuje oddělení br. dra. Reinla z oboru tělovědy a zdravovědy. Tělověda zastoupena je sá- drovými modely svalštva a orgánů v přirozené veli- kosti a fotografické snímky veškerých údů lidských pomocí paprsků Roentgenových. Bohatá tato sbírka uložena je ve dvou velikých skříních, skiagramy těla lidského umístněny jsou na zdi. Názorný rozbor těla lidského 69 kg těžkého překvapuje každého velikým množstvím vody, v těle obsažené; obnášíť 30.6 litru v obrovské lábvi; bervových součásti je 28 kg; zná- zorněny jsou krychlí s hranou 25 cm dlouhou.
Trojan Václav Běla František Polívka Šístek Bartoš Reinl Ledec Plzeň Vrahovice Morava kg centimetr
27 article
Dvoulitrový skleněný pohár, naplněný 2.7 kg popele z těla zminěného, spálením dobytého, znači colou slávu toho, jehož celým snažením životním bylo hromaditi bezcenné prvky ty v těle svém. Schema- lický rozbor orgánů těla 69 kg těžkého dle fysiolo- gické funkce ukazuje, že sval zaujímá v těle první místo (29 kg), potom přijdou orgány, starající se o výživu a existenci člověka (28 kg); kostra jako podpůrný orgán váží 11 kg, na posledním místěje mozek jakožto orgán vůdči s váhou 1.3 kg. S hygie- nického stanoviska zajímavý je model, znázorňující, kolik připadá prostoru vzdušného na jednoho cvičence v tělocvičně největší (jaká je tělocvična v Plzni, kde připadá na jednoho cvičence při 12.05 m výšky pře 48 m' vzduchu) a tělocvičny nejméně vzdušné (jaká je v Ledči, kde připadá na jednoho cvičence při výšce stropu 2.30 m 9.30 m' vzduchu). Střední míru vzdušnosti tvořily by tělocvičny 10 m vysoké, jako je tělocvična na Smichově, kde připadá na jednoho cvičence 40 m' vzduchu. Vedle čelných moderních přístrojů otužovacích, jako jsou přístroje dra. Phielana, přistroje elektrické, nejnovější dynamostat dra. Fun- keho, léčebné otužovací přístroje při křeči svalů ručních: je zde i přístroj odměřující sílu ručních svalů (dynamometr) s přiloženou tabulkou průměr ných dat síly pro různé stáří a pohlaví. Přístroje zmíněné (také pochodovou lékárnu) vystavuje známá firma naše br. Čížkové nást. v Ovocné ulici. Vzorná skřň pro první pomoc v Sokole, vystavená firmou
Phielan Plzeň Ledeč Sokol kg m ' vzduch
28 article
K. Schürer, závod pro zařizování lěkáren, laboratohí atd. v Jungmannově tř. obsahuje potřeby výhradně jen ranlékařské; všechny jině léčebné prostředky. poskytující možnost nahodilé otravy, jsou vším prá- vem vyloučeny. Oddělení pojímá objekty vesměs za- jimavé a jest tudíž pochopitetno, že zájem o ně je všeobecný. — Dnes otevřena bude výstava posledně pouze do 5 hod. odpoledne. Později bude přístupna jen členům odboru a pp. vystavovatelům. Br. jednoty pražské a předměstské, jakož i páni vystavovatelé se žádají, aby se v pondělí dne 8. t. m. dopol. k od- straňování výstavních předmětů najisto do výstavy dostavili. Účty, které výstavnímu odboru dosud před- loženy nebyly, buďtež dodány nejdéle do středy dne 10. t. m. br. Jos. Pelikánovi v Praze, Starom. nám. č. 22 n. I. posch., protože by se na později došlé zřetel vzíti nemohl. Vystavovatelé podělení budou vkusnými díplomy. Vstupné pouze 20 h. Katalogy. dopisníce a jiné prodávají se u pokladny. Letáky rozdávají se zdarma. Výstavy. Sbírky musea krá- lovství českého jsou dnes olevřeny zdarma od 9 do 12 hodin dopol. Kromě sbírky starých rukopisů a tisků, dále sbírek archaeologickýcha mincovního kabinetu, české a moravsko slezsko- slovenské selské síně přístupny jsou též sbírky mineralogieko-petrografické, botanické, palaeontolo- gické a zoologické. — Obrazárna v Rudolfi ně. Od dnešuího dne jest obrazárna opětně přístupna. Otevřena jest denně, kromě pondělí, od 11—3 hodin. Vstupné se nebude vybírati. — Sbírky u mě- leckoprůmyslového musea obchodnía živnostonské komory v Praze (v nové budově na-
K Schürer Britain Jungmannův třída Praha Starom . já