3
masthead
7. července 190
5
article
kážku náboženství vyučovati. To jsou nesrovna
losti, o nichž by se dalo mnoho mluviti. Konečně
žádá řečník, aby sněm projednal tyto zprávy. (Vý
borně!)
Posl. Legler navrhl změnu, aby totiž roční remu
nerace katechety za jednu týdenní hodinu obnášel
jednu pětadvacetinu služného učitele I. třídy obecné
školy, po případě učitele školy měšťanské, remune-
race pro světského učitele náboženství 40 K ročně
Návrh byl dostatečně podporován.
Posl. Opitz navrhl, aby katecheta s pevným
platem byl zavázán vyučovati 24 hodiny týdně.
Exhorty počítají se za 2 hodiny. Dále navrhuje
posl. P. Opitz změnu, dle níž roční remunerace
vlastního učitele náboženství má obnášeti jednu
čtyřiadvacetínu ročního služného učitelskéhu platu
I. třídy; remunerace světského učitele náboženstv
budiž vypočítána ve stejné výši s remunerací učitele-
duchovního.
Zpravodaj dr. Karlach souhlasí s návrhem
poslance Leglera, poněvadž jím se dostane přísluš-
nému odstavci zákona přesného znění, vyslovuje se
však proti návrhům posl. P. Opitze a žádá o přijet
návrhu komise.
Na to přikročene k hlasování, jímž byly
zamítnuty návrhy posl. P. Opitze a schvaleny ná
vrhy předloženě komisí s tou odchylkou, že odst.2.
8 7. byl schválen ve znění navrženém poslancem
Leglerem.
Třetím a posledním bodem jednacího po-
řadu bylo druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti okresní a obecní o zprá v
zemského výboru ve příčině zaveden
přímých voleb do sněmu královst v
českého ve volebních okresích obe
venkovských.
Posl
Opitz
P Opitz
doktor
Karlach
Legler
6
article
Zpravodaj posl. dr. Brzorád míní, že nen
potřebí předlohu tuto dlouhými vývody doporučovati
poněvadž byla již jednou podle přání veškerého
obyvatelstva sněmem usnesena. Návrh zákona takto
sněmem přijatý nebyl však vládou předloženk
sankci. Komise radíc se znovu o tomto předmětu,
měla za to, že není příčiny k provedení nějakých
změn a zpravodaj doporučuje tudíž předlohu k při-
Nejvyšší maršálek zemský zahájil po
všechné rokování.
Místodržitel hr. Coudenhove prohlásil jmě
nem vlády, že vláda nestaví se odmitavě proti osnov
zákona o zavedení přímých voleb do sněmu zem
ského v kurií obcí venkovských, naopak chce je podpo-
rovati. Vládě však záleží na tom, by volba provedle
se hladce a zákonně, a proto je důvodným její přání.
by rychlé provedení volby nebylo obrožováno nepo-
koji, které by v jednotlivých volebních místech mohly
se vyskytnouti. Vláda má za to, že provedení rychlé
volby se ztiží, kdyby dle osnovy zákona volebním
místem byla každá obec s 250 obyvateli, a míní, že
je třeba změny takové, aby volebními místy byly
jen obce s nejméně 500 obyvateli. Vláda, nechtíc do-
týkati se vyspělosti obyvatelstva, má za to, že
příliš malých obcích bylo by obtižno najítí potřebný
počet osob, které by mohly prováděti volbu a dát
jistotu za správné provedení voleb. Nesprávnosti daly
by se pak tíže vyříditi.
doktor
Brzorád
Coudenhove
7
article
Druhá námitka vlády týká se § 1., dle něhož
každém okrese venkovských obcí stanoví místodržitel
dorozuměv se se zemským výborem, která z obcí.
volebnímu okresu náležejících, je hlavním místem
volebním. Vláda má za to, že dorozumění se zem-
ským výborem není v tomto případě třeba, a že by
mohlo zdržeti řízení, jež -- jak zkušenost z Dolních
Rakous svědčí — několik měsíců zpotřebuje a je
složité. Jedná se o věc čistě vnitřní a administra-
tivní, při které vláda trvá na tom, že jí jedině ná-
leží právo, upravovati ji. Rečník by si přál, aby
byly provedeny dotčené změny.
Nejvyšší maršálek zemský, když nikdo
se nepřihlásil ke slovu, prohlásil všeobecné rokováni
za skončené.
Dolní Rakousy
8
article
Zpravodaj posl. dr. Brzorád v doslovu praví
že trvá na tom, aby předloha byla přijata tak, jak
byla již jednou sněmem usnesena a jak nyní se opět
předkládá, a to z důvodů věcných. V Dol. Rakousích
dala vláda sankci k tomu, aby místem volebním
byla již každá obec s 250 obyvateli, a komise měla
za to, že co jest možno v Dol. Rakousích, možno
jest také v království českém. Jedná se o to, že při
stoupí-li se na přání vlády, nebude 55 proc. místních
obcí místy volebními a nebudou tudíž voliti samy
o sobě, kdežto vezme-li se za základ 250 obyvatelů.
činí toto procento nesamostatně volících obcí pouze
18 proc. Komise tedy z důvodů těchto trvá při pů
vodním usnesení a já nemohu navrhnouti, aby na
tom něco bylo měněno. Co se druhé změny týče,
konstatuji, že sám zemský výbor na tom trval, aby
na prvotním usnesení bylo setrváno, poněvadž také
sněm vezdy vychází ze stanoviska, aby vliv zem
ského výboru byl uplatněn
Ku konci svých výkladů nemohu potlačiti po
známky, že jest to zajisté nešetrností ke většín
členů tohoto sněmu, že J. Exc. p. místodržitel, chá
paje se slova v této záležitosti, činí tak pouze ja
zykem německým. (Výborně l)
Místodržitel hr. Čoudenhove vzhledem k po
sledním slovům poslance dra. Brzoráda odvolává se
na uslanovení jednacího řádu, který dává zástupci
vlády právo, aby v tom neb onom jazyku zemském
ve němovně slova se uchopil. Místodržitel praví pak
že při každé příležitosti co možná nejvíce šetří stej
ného práva obou jazyků tohoto království. Proto má
poslední poznámku zpravodajovu za neodůvodněnou.
doktor
Brzorád
Dolo
Rakousy
9
article
Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje
povšechné rokování opět za zahájené, protože by
mluvil zástupce vlády.
Posl. Siegmrund navrhl, aby se osnova zákona
tehoto vrátila komisi s tím, aby o ní během čtvrt
hodiny podala novou zprávu. Dále navrhl, aby schůze
byla na čtvrt hodiny přerušena.
Návrh poslance Slegmunda byl dostatečně pod
porován.
Zpravodaj posl. dr. Brzorád pravil, že se svéh
stanoviska jako zpravodaj nemá proti návrhu poslance
Siegmunda námitek.
Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje.
že návrh poslance Siegmunda jest přípustný, že dá
o něm hlasovati a že rokování povšechné nepokládá
za skončeno.
Návrh poslance Siegmunda byl přijat a schůze
na čtvrt hodiny přerušena.
Po opětném zahájení schůze zpravodaj komise
posl. dr. Brzorád podal opět zprávu, v níž pravil
že komise, třeba neuznávala důvodů, pro které by
v bodech zástupcem vlády naznačených od původního
svého usnesení ustoupila, přece k vůli tomu, aby se
nemohlo říci, že jsme odporem svým zmařili usku
tečnění této důležité věci, doporučuje, aby provedeny
byly změny zástupcem vlády naznačené, které ve
speciální debstě zpravodaj bude formulovati.
K povšechnému rokování nehlásí se nikdo k
slovu, jest tedy ukončeno a sněmovna příjímá návrh
komise za základ rokování podrobného.
Posl
Slegmunda
doktor
Brzorád
Siegmund
10
article
Nejvyšší maršálek zemský upozornil
že ku přijetí návrhu vzhledem k tomu, že jde
změna volebního řádu, bude potřebí kvaliflkované
většiny. Myslí ale, že k zjištění jejímu stačí, když
při třetím čtení provedeno bude hlasování dle jmen.
následkem čehož nebude třebu, aby tato většina při
každém jednotlivém článku zvlášté byla zjišťována
Zpravodaj poslanec dr. Brzerád navrhuje
k § 1. změnu tu, aby v 1. a 2. odstavci § 1. polo-
žena byla místo slova »250« slovo »500« a v posled
ním postavci tohoto článku aby škrtnuta byla slova
»vyslechna zemský výbor«, dále aby v § 3. v od-
stavcích a) a b) položeno bylo místo s4 zl.« »8 Ke
a vynechána slova »počitejte v to také přirážky
mimořádné«.
Hlasováním přijímá se pak osnova zákona dl
návrhu komise se změnami, jež byl zpravodaj
Davrhl.
Zpravodaj poslanec dr. Brzorád navrhl, aby
se přijal zákon ten také hned ve třetím čtení.
Návrh se přijímá. Hlasováním dl
jmen byla osnova zákona 206 hlasy
přijata. Proti nehlasoval nikdo.
Tím byl jednací pořad vyčerpán.
Poslanec dr. Zalud dotazoval se místodržitel
stran omezení malých obchodů a živností novou vy-
hláškou o nedělním klidu.
Poslanci Hyrš, Niklfeld a soudruzí podali
na místodržitele dotaz stran sčítání lidu. Při sčítán
lidu konaly se na všech stranách tak hrubé násil
nosti za účelem znásilnění českého živlu, že každého
doktor
Brzerád
Davrhl
Brzorád
Zalud
Hyrš
Niklfeld
zákon 206 hlas
12
article
spravedlivého pozorovatele musilo takové násilnické
jednání odůvodněným odporem naplniti.
Na Německobrodsku vyvinuli Němci horečnou
činnost, aby uchránili svoji »samodržavu« proti ro-
stoucímu živlu českému, a jako všude jinde, neštítili
se ani zde sebe nekalejších prostředků, jen když
vedly k cíli. V obcích Něm. Vyskytné, Hlávkově,
Plandších, Bílém Kamenu a Rounku byl sčítacím
komisařem Fr. Siegl, rolník z Vyskytné a zuřivý
Němec, který svým nezákonným jednáním způsobil
protesty s české strany proti provedenému sčítání
Zejmena v obci Rounku přesahovala zvůle jme-
novaného sčítacího komisaře všechny i nejkrajnější
meze. Ačkoli čeští obyvatelé, čítající více než třetinu
všeho obyvatelstva, žádali, aby jim byly předloženy
české archy popisní, nebylo jim vyhověno a nikomu
nedán arch ani k nahlédnutí, ani k podpisu, tak ž
za správnost zápísů učiněných nikdo neručí. S komi-
sařem Sieglem úplně »samostatně« sčítal, vlastně ngi
toval syn jeho, lesní adjunkt, ač k tomu nijak
oprávněn nebyl.
Němec
Siegl
Německo
Vyskytná
Hlávkov
Plandše
Francie
Rounka
13
article
Všichni češti otcové udali, že obcovací řeč jejich
i rodin jest česká. Byli však přemlouváni, že od obce
nebudou níčeho směti užívati, neudají-li němčinu
I podpláceti Němci chtěli, a sice proto, že Rounek
musí zůstati německým. Nikdo však toho neučinil.
Nicméně byla jim zapsána řeč německá, a sice proto.
že musí Rounek celý zůstati německým. Když pak
se naši občané ptali, proč se tak stalo, bylo jim ř
čeno, že jest tak nařízeno od hejtmanství.
Také v Bílém. Kamenu, kde bydlí dobrá třetin
Čechů, činěn na Čechy nezřízený nátlak, aby se při
hlásili jako Němci. Tak přemlouván občan B., aby
udal řeč německou, »že prý německy tak pěkně umí«
Panu S. slibovali, že mu něco dají, když nepřihlásí
svůj jazyk český a panu J. T. dávali 3 koruny, aby
zapřel svou mateřštinu. Em. Ježka dala jeho žen
zapsati za Němce, a týž ani německy neumí.
Němec
Čecho
Ježek
Čechy
14
article
Ve Vyskytné za týmž účelem útočili Němci na
občana českého, pana M. P. Také v Hlávkově řádila
bezuzdně rozpoutaná ugitace německá. Zmíněný syn
sčítacího komisaře Siegla počínal si zde jako samo
statný funkcionář sčítací.
Občanům proti jejich vůli předloženy archy ně-
mecké a německy též vyplňovány. Při tom zapise
vána čeládka, která teprve po Novém roce službu
v obci nastoupila, nikoli však čeládka, která před
Novým rokem ve službě byla, jak jedině správno.
Sčítání celé dělo se velmi povrchně, tak že ne
byli zapsáni 2 studující, právě na svátcích meškající
stáří osob zapisováno ve velké míře »od oka«; ně-
kolik nádennických rodin, jež právě byly bez práce
zanešeno bylo »bez zaměstnání«. Služka M. V. sčí-
tána dvakráte; jednon neprávem v Hlávkově, po
druhé v Bílém Kamenu. U čeledí p. Frant. Houzy
byla rubrika obcovací řeči vynechána, a on na svoj-
řeč ani netázán
Dvě dítky Václava Kubíka, jež má v Jičíně, za-
psal komisař za Němce, jelikož prý tam chodí do
školy německé.
Němec Friedl udal svoji ženu správně jak
Češku. Komisař Siegl však ji zapsal jako Němkyni
ačkoli německy nezná. Pasák u téhož hospodáře při-
psán do archů, a sice s řečí německou, ačkoli tepr
po Novém roce přišel, a německy jakživ ani neslyšel
Prý proto, že jest teď zapsán do německé školy.
Když se proti těmto přehmatům komísaře ozval
uvědomělý našinec, odbyl jej komisař, že prý mu
do toho nic není, že na obecním úřadě, kde se sčí-
tání provádělo, nemá co dělati, ani co mluviti, a na-
zývaje onoho občana »špiclem«, žádal starostu, aby
jej dal z obecního úřadu vyvěsti. Leč na ráznou od-
pověď z české strany zkrotí a psal dále.
Němec
Siegl
František
Kubík
Friedl
Češka
Němkyně
Vyskytná
Hlávkov
Jičín
obecní úřad
15
article
Německo-agitačním snahám sčítacího komisaře
statně napomáhali občané německé národnosti. Tak
Fr. Steffel udal celou rodinu svou s obcovací řečí
německou, ač ani žena, ani děti slova německého
neznají. Z návodu Němců přihlásil se k německému
jazyku Čech V. Z. a také Češka M. Eiglová, když
komisař odmítl její žádost, aby s ní mluvil česky.
dala se zapsati s obcovací řečí německou. Při sčí
tání udál se veselý výjev: Občan K. byv tázán ko-
misařem, jaký má jazyk a neporozuměv smysl do
tazu, odvětil, že »červený« a hned na důkaz jazyk
komisaři ukázal.
V Plandřích, kde jest většina Čechů, dal se jak
Němec zapsati, prý »bez nátlaku«, Josef Musil a
Jiříně Josef Zadek, oba příslušníci české národnosti
Služební u p. barona zapsáni byli od komisař
i s rodinami za Němce, ač německy neumějí, z toho
důvodu, že »jsou u p. barona«.
Němec
Čo
M Eiglová
Čecho
Musil
Zadek
Francie
16
article
Jos. Kratochvílovi, když udal obcovací řeč če-
skou, odvětil komisař: »Vy umíte dobře německy«
zapsal jej za Němce, rovněž občané Halík, Höffer a Ve-
selý proti své vůli za Němce zapsáni.
V obeích Hochberku a Smilově (sčítání prová-
dělo se ve Smilově), ztratili jsme nátlakem Němeů
25 osob.
Aby vylíčené přehmaty uvedeny byly na pravou
míru, vyslali Češi ze jmenovaných obcí svého plno-
mocníka plnou mocí opatřeného, aby jmenem jejich
do archů nahlédl a potřebné opravy provedl. Le
nepořídil ničeho. Hejtman prohlásil, že v této věci
každý musí přijíti sám, kdo se domnívů, že nesprávně
zapsán byl, ale že se tím vydává v nebezpečí trest-
ního vyšetřování. Když pak plnompcník žádal, aby
s ním v této věci sepsán byl protokol, odvětil hejt-
man: »Nezavedu s vámi ničeho, to jest zbytečné
mrhání času«. Stěží bylo mu dovoleno nahlédnouti
do svého archu. Zpozorovav však, že arch jeho, který
ležel na hejtmanství, jest úplně rozdílný od toho, do
něhož vpisoval komisař sčítací, upozorňoval na to
okresního hejtmana a pan hejtman na to beze slov
odešel.
Kratochvíl
Němec
Halík
Höffer
Čech
Smilov
17
article
Tím, že hejtmanství plných mocí nepřipustilo
staly se další opravy falešných zápisů u velké vět-
šiny našich lidí nemožnými, ježto oni až na nepatrné
výjimky rozhodně odepřeli na hejmanství se dosta-
víti jednak pro nákladnou cestu, jednak ze strachu
před úřadním vyšetřováním. Jedině z obce Rounka
podalo 12 občanů c. k. hejtmanství žádost, aby s nimi
zavedeno bylo šetření. Leč pouze šesti stalo se po
právu, kdežto ostatní během šetření odstoupilí.
Plandrovské Čechy den před cestou do Něme-
ckého Brodu obešel sčílací komisař Siegl se staro-
stou, zaplatil jim cestu napřed a přemluvil je, aby
nežádali nahlédnutí do sčítacích archů a aby řekli
že nevědí, co na společnou listinu protestní k hejt-
manství zaslanou podepsali.
V Bartošově, kde žije přes 50 Čechů, sčítal říd.
učitel (Němec), který užíval výhradně německých
tiskopisů, do nichž nikomu nedovolil nahlédnouti
tak že jest odůvodněna obava, že psal, co sám chtěl,
V Dlouhé Vsi, kde zjištěno soukromě přes 100
Čechů, prováděl sčítání komisař Hrubý, který pod
léhá vlivu zarytého Germána Pinla. Archy i zde byly
jenom německé a nikdo na svou řeč nebyl tázán
Obce Jezná, Starý a Nový Hnbenov a Dvorce.
prováděly si sčítání samy a také samy rubriky vy-
plňovaly, nedovolivše nikomu ani archy prohlédnouti
Tím značné procento Čechů tamních umlčeno.
Siegl
Bartošův
Čecho
Němec
Hrubá
Germán
Pinl
Čechy
Nout
cký Brod
18
article
V obcích Kamenné a Dol. Věžnici byli čeští če-
ledínové od německých hospodářů bez svého vědomí
šmahem za Němce zapsáni. Také v Nových Dvorech
sčítací komisař Bratršovský (Němec) pokoušel se ná-
tlakem příměti české obyvatelstvo, aby svůj půvo
zapřelo, leč tentokráte bez výsledku.
Z ukázek těchto jest arci vysvětlitelno, proč vý-
sledek úřadního sčítání v politickém okresu německo-
brodském úzkostlivě se tají, přinesouť nám mnoh
nepříjemné překvapení, přes to, že věrohodnost jich
úplně jest prokázána.
Proto že konaly se hrubé nesprávnosti, činí po-
depsaní dotaz: Jsou Vaší Excellenci známy tyto ne-
správnosti? Jest Vaše Excellence ochotna v zájmu
pravdy a spravedlnosti postarati se o nápravu.
Posl. Březnovský a soudruzí dotazují s
místodržitele v záležitosti sčítání lidu v Ltberci.
Včera stěžovali jsme si na nesprávnosti, prováděné
při posledním sčítání lidu v Diberci. Dnes uvádíme
jednotlivé případy, jež byly šetřením zjištěny. Ta
jest zjištěno, že přednosla jiho-severoněmecké spojo-
vací dráhy v Liberci požádán byl se strany německé
za spolupůsobení při agitaci německé. Předvolal si
české úřadníky a zřízence jmenované dráhy, kteří
se přihlásili k české řeči obcovací a vyzval je, by
údaje své opravili a přihlásili se za Němce, nebot
dráha jest německá a musí udržovati dobré styky
s libereckou většinou německou.
Fin. rada David v Liberci dověděl se, že něktei
čeští úřadníci berního úřadu opatřili si sčitací archy
české a vylýkal jim to-
Vyrábitel pracích strojů Vendelín Retsch zapsa
svého účetního Frant. Kralochvila jako Němce. Kdrž
Němec
Bratršovský
Posl
Březnovská
Fin
David
Retsch
František
Liberec
19
article
Kratochvíl poukázal na nesprávnost tohoto údaje
nesprávnost tím větší, poněvadž Kratochvíl vůbec ně
mecky neumí, tu se naň Retsch osopil a vystrčil h
ze dveří, a když p. Kratochvíl přes to žádal, aby by
zapsán s českou řečí, dal mu výpověd.
Rodilý Bulhar, Spiridion Anastasius, příslušník
cizího státu, zapsal svou služku s českým jazykem
obcovacím. Sčítací komisař vytýkal Bulharovi způso
přihlášky a žádal, aby sebe i služku zapsal s jazy
kem německým. Spiridion Anastasius to odmítl, tr
však komisař zmáčkal arch a hodil jej cizozemci po
nohy. Ten se však nezalekl, aleohlásil atíždost
kterou chtěl podati ke konsulátu. Teprve pak obdrže
nový arch s prosbou, by si neobtěžoval arch vyplnit
dle svého uznání. Pan Filisch, jako sčítací komisa
trhal, jak zjištěno, sčítací archy české.
Proti Čechům pracováno z radnice falešným
předstiráním, které jest zneužíváním úřadní moci
Zde zjištěn tento případ: Rada Ringelhaa n po-
volal si české živnostníky liberecké obsílkami sv živ
nostenské záležitosti«, nebo »k sdělení zprávy« do
úřadovny v radníci, I. patro č. 7. Když vyzvaní živ
nostníci se dostavili, činil na ně nátlak, aby své při-
hlášky k české řeči obcovací změnili, jinak vyhrožo-
val pronásledováním se strany německé.
Kratochvíl
Retsch
Bulhar
Anastasius
Filisch
Čecho
Rada Ringelhao můj
20
article
Podobně si počínal rada Nentwich
Rada Ringelhaan sám se nabízel, že české archy
zčítací přeplše
Jiný způsob shánění českých duší pro národ ně
mecký jest tento: Z městského úřadu nebo i jedno-
tlivci rozesílány odvislým Čechům listy, v nichž se
žádalo: Pan X. Y. ať podepíše tolo
»Potvrzuji tímto, že při rozmluvě s panem A. B
a jeho rodinou užíváme němčiny.e
Podepsal-li Čech takový donucovací dopis, stal
se ovšem Němcem. Stejné methody užívali mno
zaměstnavatelé němečtí vůči českým svým zaměst-
nancům. Kdo odmítl, byl propuštěn z práce. Nad jin
charakteristický je případ následující: Truhlářský
mistr Frant. Müller žádal svého pomocníka Hynka
Zahradníka, by mu podepsal onen ztvrzovací listek.
jinak že jej propustí. Když Zahradník odepřel, tlouk
Müller do stolice se slovy, že Zahradník může hne
jíti. Ten však na radu advokáta dra. Hliňáka se ne
zalekl a pohrozil Müllerovi trestním oznámením
Müller poznal, čeho se dopouští, vymlouval se, že
by byl Zahradníka nenutil, ale že byl městským úřa-
dem o to žádán a jenom aby s magistrátem měl po-
koj, chtěl, aby Zabradník listinu podepsal. Jmenované
prohlášení podepsali dělníci Jehlička, Rečinský, Ku-
žel, Šule atd. Také pan Koch doznal, že k tomuto
zakročení byl vyzván telefonicky z radnice. Se vším
tím se německá agitace nespokojila. Strážníci dávali
podepisovati ona prohlášení. Ba, v této záležitosti
zjištěn případ, který se rovná podvodu. Strážník
Gautsch přišel k Joselu Čechovi a dal mu podepsati
zmíněný lístek. Josef Čech, který nerozumí ani slova
německého, tázal se svého službodárce Resslera, c
mu dávají k podpisu. Ten odpověděl, že podpisuje
prohlášení, že je již 10 let v Liherci. Stal se tedy
Rada
Ringelhaan
Čecho
A B
Čo
Němec
František
Müller
Hynk Zahradník
Zahradník
Hliňák
Koch
Gautsch
Ressler
Ku
21
article
Němcem. Pan Ant. Fritsch byl, jak sám doznaí,
telefonicky vyzván z radnice, aby činil nátlak na
tkalce Rubeše, bydlícího v Zittergasse č. 37, za tou
příčinou, by přiznal obc. řeč německou. Josef Rubeš
se tomu vzpíral a obchodník s přízí Ferd. Jantsch
žádal svého českého komptoiristu Frant. Marka, aby
opravil původní zápis českého obc. jazyka v něme-
cký. Dobroslav Naiger, korrespondent Na příkopě
č. 1 (a sl. Stěpánkova) nedostali vůbec do ruky sčí-
tací archy. Na radnici, kde se p. Naiger chlšl pře-
svědčiti o zápisu, jaký o jeho osobě byl proveden
rada Ringelhaan odepřel jeho žádosti, by směl na-
hlédnouti do příslušného archu. Strážníci liberečt
agitovali pro německou obe. řeč při sčítání- lidu, cho-
dice za tím účelem v občanských šatech. Tak dosta-
vil se k Filipu Kahlovi občansky oděný strážník
jakýmsi přípisem a hned na to Kahl nutil Čecha Vá-
clava Fiedlera, který přihlásil obc. český jazyk, aby
přihlášku tu změnil v německý jazyk obc., tím, že
jej vyzval, aby prvotní své udání odvolal
Ludvík Edelstein, obchodník se suknem, nutil své
zřízence, Čechy, by přiznali obe. řeč německou.
Strážník Žimmermann dostavil se v občanském
oděvu k obchodníku p. Václavu Eugemu, bydlícímu
ve Vídeňské ul. č. 13 a zapsavšímu se s obcovacím
jazykem českým a žádal jej, by prvotní údaj opravií
a udal nyní za obcovací řeč němčinu. Slíbil mu za
to nabytí občanského práva v obci. Václav Enge ne-
dal se přemluviti; v zápětí dostal výpověď z bytu.
ač činži vždy řádně platil
Ujfirmy Raubítschek, závodu na výrobu soukenné
obuvi, všichni čeští dělníci až na jediného odvolal
svůj prvotní zápis české obcovací řeči po činěném
na ně nátlaku.
Němec
Antonín
Fritsch
Rubeš
Jantsch
František
Naiger
Kahl
Čecho
Fiedler
Edelstein
Žimmermann
Euge
Enge
22
article
Stavitel Sachers na vyzvání z radnice liberecké
činil nátlak na české zedníky, jež zaměslnává, aby
odvolali přiznání o řeči české. Použil pak k výkonu
tomu svého domovníka. Dva zedníci, kteří při původ
ním údají setrvali, byli propuštěni.
Na obchodní škole liberecké studuje český stu
dent z Turnova, který se přihlásil k obcovací řeč
české. Rada Řingelhaan sdělil to řediteli školy Rich
trovi. Svolána konference professorů a student česky
byl přinucen prvotní zápis opraviti a němčinu uda
jako řeč obcovací. Směl však příčiníti poznámku »Na
tionalität czechisch.«
Firmy Prokesch, Jindř. Kaše, J. baron Liebig nu
tily české své dělnictvo k přiznávání němčiny jako
jazyka obcovacího. Jinak vyhrožováno jim propuště
ním z práce. Na samostatné české živnostníky činěn
byl nállak prostřednictvím jich německých odběratelů,
kteři jim zasílali dopisy tohoto znění: My podepsaní
kteří Vás již dlouho zakázkami neb ndílením prác
podporujeme, ba skoro vydržujeme, vyzýváme Vás v
Vašem vlastním zájmu, abyste změnil přihlášku sv
obcovací řeči.
Sachers
Řingelhaan
Rich
Jindřichův
Kaše
Liebig
Turnov
Prokesch
23
article
Jaké výsledky měl však ten nátlak, jest patrne
z následujícího případu: V domě č. 25 na Havychov.
ské silnici — dům ten slove Pfeiferhaus — bydlí 1
českých rodin, ale jen jediná. Helebrantova, přihlá-
sila se k české obcovací řeči. V domě tom byly archy
rodinám odepřeny a vyplňoval je domovník.
Nejhorší bylo, že stížnosti k vyšším instancím
podávané byly ignorovány. Vším tím německým
terrorem při úřadním sčitání lidu v Liberci se stalo,
že počet Čechů stlačen co nejvice. Konstatujeme, ž
dle našich informací žije v Libarci asi 8000 Čechů
Vzhledem ke všemu tomu táží se podepsaní
Jsou Vaší Excellenci případy tuto sdělené známy
Co hodlá c. k. vláda učiniti, aby zlořády se strany
německé při úřadním sčítání lidu v Liberci spáchané
byly odčiněny?
Poslanec J. Anýž učinil k Jeho Exc. místo
držiteli tento
Helebrantův
Čecho
J Anýž
Liberec
V dům
25
article
Účitel František Bukule byl přičiněním místního
faráře p. Frant. Horáka od místní školní rady kozel
ské obžalován přímo u zemské školní rady pro král
české a výsledek obžaloby té byl, že vyměřen mu
trest disciplinární důtky a rozhodnuto, aby z příčin
služebních byl přesazen.
Jednání obou nižších instancí odporovalo v pří
čině učitele p. Bukule namnoze zákonitosti a obecn
praktikovaným zvyklostem disciplinárního šetření.
Tak místní školní rada kozelská jednala zcel
proti 7. a 8. odstavci § 11. zem. zákona ze dn
24. února 1873 č. 17, nepostaravší se nikterak o to
aby spor mezi spoluučiteli byl urovnán. Farář
toto zabránil, okresní školní rada pak nejednala
neodhlasovala tedy v plenární schůzi, že s učitelem
Bukulem disciplinární vyšetřování zavedeno býli má
nýbrž okr. školní inspektor. když mu akta od zem.
ské školní rady postoupena byla, ihned vyšetřování
zavedl.
Nejprv vyslýchal svědky, pak tepry vyslýchán
učitel, kterému odepřeno sdělení doslovného znění
žaloby a on přinucen odpovídati pouze k položeným
mu otázkám. Zemská školní rada přes tento for-
mální pochybený postup obou nižších instane
učitele potrestala.
Důvody, nehledě k tomu, že mnoho v nich jest
naprosto nepravdivého, jsou směšně malicherné a ne
správně odůvodněné. Účitel vlastně potrestán tu za
to, že bránil právomoc školy proti terroru kazatelny
z níž mu chtěl a chce farář nakazovat, co a jak sm
a nesmí ve škole dělati
Jak nesprávná jsou tvrzení obžaloby a smýšlen
místního občanstva, o tom svědčí projev od více
než sto občanů místních podepsaný, v němž tite
učitele jako vzorného ve svém ohledu člověka chvál
a proti žalobám naň vedeným protestují.
Věc byla projednána ve schůzi okresního zastu
pitelstva brandýsského a byla předmětem bouřlivýc
František Bukule
František
Horák
26
article
debat na politických schůzích, jakož i v časop
sectvu.
Tážeme se: Jest V. E. případ tehto znám
hodlá-li V. E. jej dáti přísně vyšetřiti a usnesen
zemské školní rady ze dne 12. dubna 1901 č. 1174
pro neformální a nezákonné projednání této záleži
tosti oběma nižšími instancemi zrušiti a učiteli zjed
nati satisfakci.
Dále tážeme se: Jest pravda, že učitel Františel
Bukule na jiný škotní okres přeložen býti má?
Nejvyšší zemský maršálek: Slovo vy
žádal si J. E. pan místodržitel
Místodržitel hr. Oendenhove: Slavný sněme
Na základě nejvyššího zmocnění prohlašují sněn
král. českého za odročený
Nejvyšší maršálek zemský: Následkem
toho dovoluji si vysloviti přání, aby slavný sněm
k vyřízení svých úkolů v čas byl opět svolán, čehož
mám pevnou naději.
Dovoluji si poukázati na to, že se nachází mezi
nevyřízenými věcmi celá řada návrhů, které se týkaj
podpor za příčinou živelních pohrom a podotýkám,
že mám úmysl navrhnouti zemskému výboru, aby
příslušná šelření, nehledě k tomu, ve kterém stadiu
jednotlivé návrhy se nyní právě ve sněmu nachá-
zejí, konal, tak aby byla dána možnost, aspoň o cel
řadě těchto návrhů podati se strany zemského vý
boru při opětném sestoupení se sněmu zprávu. (Vý-
borně!) Následkem toho, že sněm království českého
byl odročen, vyzývám vás, abyste týmž způsobem
jakým jsme započali svou činnost, také tuto činnos
skončili, totiž provoláním slávy Jeho Veličenstvu cí
suři a králi. (Sláva ! Sláva ! Sláva )
Sněm království českého jest odročen.
Schůze skončena o 12 hod. 45 min.
Frantijít Bukule
27
article
O porušování předpisů v otázce jazykově podal
ve schůzi sněmovní dne 2. července posl. dr. Fořt
a soudruzi tuto interpellaci k J. E. místodržiteli hr.
Coudenhovovi:
»V poslední době množí se případy, že státn
úřady v zněmčeném území vědomě porušují předpisy
jazykové a že na české žádosti vydávají německé vy-
řízení. Ježto veškeré stížnosti v legální cestě vyří-
zení nedocházejí, jsme nuceni některé případy uvésti
k illustraci toho, že státní úřady zúmyslně a s vědo-
mím, že se jim ničeho nestane, nedbají zákonů
dělají, co chtějí.
I. Společnost těžařská v Lomu podala na okr.
hejtmanství duchcovské žádost, aby ve středu obce
Lomu vystavěti směla větrnou šachtu. Vzdor odů
vodněným námitkám se strany sousedů udělilo hejt
manství své svolení ke zřízení šachty té, téměř 400m
hluboké.
Proti tomuto povolení podali sousedé stížnostna
místodržitelství, které má dle berního, stavebního
živnostenského zákona odhlídací moc. Vzdor tomu
počala společnost hned s hloubením šachty a počí
nala si tak, že sousedé, k vůli své osobní bezpeč
nosti oznámili českým podáním u horního hejtman-
ství v Praze, co se děje a žádali za zakročení. Na
české zakročení ono bylo žadatelům doručeno pro
střednictvím revírního úřadu berního v Mostě vyří
zení německé ze dne 7. listopadu 1900 č. 12 849
Revírní horní úřad mostecký vůbec nikdy žádného
českého vyřízení žadatelům nedává, úřadníci tam
nější, již podstatnou část agendy tvoří zakročován
v námezdních úrazových a nemocenských věcech
borníků, po většině českých, neumějí vůbec česky
nikdo se s nimi nesmluví, leč prostřednictvím něja-
kého plnomocníka. Horní hejtmanství v Praze zná
tyto poměry a přece ničeho nečiní, aby doháněl
úřadnictvo podřízené k plnění povinnosti.
doktor
Fořt
Coudenhove
Lom
Praha
těžařský
28
article
II. V exekuční věci F. R. proti manželům V.
Z. pro 53 K 32 h podal F. R. na okresní soud bílin
ský žádost za dražební prodej svrchků v jazyce če
ském. Po provedeném prodeji bylo mu, ač byl jedi
ným věřitelem, zasláno rozůčtovací usnesení ze dn
13. října 1900 č. j. E. 559/00 v jazyku německém.
III. Nálezem okr. hejtmanství v Duchcově ze 16
února 1899 č. 6513 byl J. P. z Bruchu vypovězen
z okresů mosteckého a duchcovského. Proti tomut
nálezu podal stížnost na místodržitelství. Stížnos
ona byla jako vždy zamítnuta. P. dostalo se o tom
německého vyřízení ze dne 1. července 1900 č. 20.533
které J. P. vrátil, nepřijav je
IV. Poštovní úřady v Mostě i Teplicích vydávaj
na česká psaní doporučená i na české poukázky r
cepisy jen německé.
Ú pošlovního úřadu v Duchcově kde podle po
sledního famosního sčítání napočteno přes 26.99
Čechů, ač tu žije 47% Čechů, jest správcem nacioná
německý Hieronymus Petschaner, který zúmyslně při
jímá expeditory, kteří neznají slova českého. Mají-l
oba expeditoři náhodou stejně službu, nedomluví
s nimi česká strana vůbec, ježto ani správce Petscha
ner nezná slova českého.
V tom směru jest tu nutna náprava a nutn
ustanoviti za správce úřadníka, který je mocen obo
jazyků.
V. U okresního soudu v Žatei jest trestním soud
cem soudní adjunkt Mikuláš Ulimann, který neum
ani slova českého a vzdor tomu vyslýchá a odsuzuje
české lidi na základě toho, co mu jeho písař uzn
za vhodné říci.
Bruch
Čecho
Hieronymus Petschaner
Ulimann
Duchcov
Most
Teplice
Žatei
29
article
Ba, úřadník onen, jemuž to samo asi připadalo
divně, konsekventně psal do protokolů, že musil jed
nati pomocí tlumočníka a posílal protokoly ony n
krajský soud v Mostě, aniž by to kdo u soudu to
hoto považoval za závadné.
To vše se strpí u nás, avšak opováží-li se česk-
soudce psáti českému soudci přípis český, má disci
plinárku na krku, u soudů německých pání inspekto
kteří každý akt prohlížejí, lakovéto do nebe volají
nesprávnosti nevidi.
VI. Přednosta hlavního berního úřadu v Mosti
je úřadník, který zakazuje úřadníkům vůbec mluvi
s českými stranami česky.
Na českou žádost manželů F. a B. Soukupo
vých v Lomu, kteří žádali za výkaz o daních, zasl
vyřízení ze dne 5. listopadu 1900 č. 5206 ně
mecky.
VII. Anna Hrabačová podala u c. k. finančníh
ředitelství v Chomutově stížnost proti rozsudku
z 28. srpna 1900 č. 279. Rozhodnutí vrchního důchod
kového soudu z 80. ledna 1901 č. 16909 ab. in
14/2 1901 č. 68 bylo jí doručeno v německém ja
zyku.
VIII. České záložně v Duchcově byl zaslán o
c. k. hlavního berního úřadu v Teplicích platební
rozkaz z 10. května 1901 č. B 1082690, který je ně-
mecky adresován »Böhmische Sparkassa in Dux«
obsahuje mimo to, z jakého právního jednání s
poplatek vyměřuje, toliko název (»Tschechischen
Text«.) Přikládáme k illustraci tohoto drzého jednání
sub. platební rozkaz ten.
Zatím uvádíme těchto několik případů a tážeme
se, co hodlá V. Ex. ze svého úřadního místa učiniti
aby zákony byly zachovávány a nebyly jednotlivei-
úřadniky porušovány, ať již vědomě nebo nevě
domě.
Hrabačová
Lom
Chomutov
Duchcov
Teplice
krajský soud v Most
Český záložna
Böhmische Sparkassa in dux
30
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Komise pro záležitosti obecní
okresní sestoupila se v přestávce sezení sně-
movního, aby pojednala o těch změnách předlohy
stran zavedení přímých voleb do sněmu v obcích
venkovských, jež si vláda přeje. Posl. hr. Buquoy.
Funke a Posselt přimlouvali se za přijetí změn
vládou proponovaných, poněvadž by jinak sotva byle
lze se nadítí, že by vláda předlohu k sankci předlo-
žila, čímž by zavedení přímých voleb opět na dlou
hou dobu bylo odročeno. Posl. dr. Zalud při
mlouval se za nezměněné ponechání předlohy. Ko
nečně bylo všemi hlasy proti jednomu přistoupen
na změny, jichž si vláda přeje.
Posl
Buquoy
Funke
Posselt
Zalud
31
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. července. (Na prázdniny.
Odročením uherské sněmovny do září a odjez-
dem panovnikovým do Iélu zakončena politická
kampaň v tomto soustátí ve velkém; zemské
sněmy v zemích rakouských až na sněm istrij-
ský, v němž vzdoruje vlaská většina, vyřizuj
sice dosud své domácí potřeby, ale největší
z nich, sněm královstvi českého, také již ukon-
čil své letní práce a odebral se na prázdniny.
Sněmování odbylo se hladce, přes to, že hlavní
poštivač národů rakouských, »N. Fr. Pr.e
snažil se ještě v poslední chvíli svým zuřivým
článkem o sokolském sjezdu hoditi pochoden
sváru do sněmovny a chebský posl. Schücker
na okamžik pochodní tou skutečně zamával
ovšem bez želaného účinku. Při dvou význam-
ných zákonodárných činech : úpravě učitelskýeh
platů a zavedení přímých voleb ve venkovskýeh
obcích sešli se lidoví zástupci obou národních
kmenů obývajících království české a po vzá-
jemné dohodě učinili je proti vůli šlechtya
agrárníků zákonem, — jemuž — trváme —
tentokrát ani vláda neodepře potřebné sankce.
A tak letošní sněmování, ač náleží k nejkratším,
bude svými účinky počitáno k nejplodnějším
Zavedením přímých voleb do sněmu ve venkov-
ských obeích přestane v Čechách také volení
poslanců do říšské rady pomocí volitelů a příšt
budou jak voličové čivrté kurie, tak i voličové
všeobecné volíčské třídy (pátá kuřie) voliti do
říšské rady již přímo. Sněm království českého
nebyl tentokrát uzavřen, nýbrž jen odročen;
sejde se v nýnějším svém složení naposled po-
čátkem podzima, aby před novými volhami vy-
řídil ještě rozpočet a některé jiné předlohy, mezi
nimiž se nachází také návrh Buquoyův
na rozdělení velkostatkářské kurie.
Buquoyův
Praha
Francie
Čechy
uherský sněmovna
32
article
V Praze, 6. července. (K soko
skému sletu.) Vybíráme ze slovanských
listů ještě několik poznámek o minulých slav-
nostech sokolských. Lvovský »Dzien. Pol.«
soudí, že sokolské slavnosti nebyly ani tak pro-
jevem slovanské vzájemnosti, jako spíše ma-
nifestací Čechův proti germ -
nismu. Při slavnostech těch »ukázal sve
drápy lev, který si dovedl získati spojenců be
rozdílu příbuzenstva krevního, spojenců, kteří —
jako Francouzi a Dánové — mají ve spolku
tom také svůj zájem osobní.« Mluvě o vše-
obecném dojmu, jejž slavnosti způsobily n
cizí diváky, pisatel praví dále: »Takové kázně,
takové jednomyslnosti celého národa od intel-
ligence až po dělníka, jaké se tu spatřují na
každém kroku, nenajde se nikde jinde v celém
Slovanstvě. Neslýchaná kázeň davu, jenž na
daný rozkaz umí projevy svých citů přizpů-
sobiti osobám i době a na daný povel se roze-
jíti v nejlepším pořádku, jest důkazem veliké
politické vyspělosti a sebevědomí jednotlivců ...
Sokolským sletem český národ podal důkaz tak
veliké mravné síly, že směle a bez obavy může
pohlížeti své budoucnosti vstříc. To není už
zkouška sily a hledání cest; to je ruch obra,
jenž — vědom své moci — směle a hrdé kráčí
za vytknutým ellem.«
»Gaz. Nar.« také se zastavuje nad vzorným
pořádkem, jenž panoval v Praze v okamžicích,
kdy se čtvrt millionu lidí soustředilo v několik
ulicích. I tento list vidí v tom důkaz kázně ce-
lého českého národa. »Při všech otázkách ná-
rodních a politických vyznamenávají se Čechové
svou kázní a solidárností, která by kdekol
jinde byla nedostižitelna.«
»Kur. Lvov.« končí svou úvahu slovy:
Pol
Čechův
Francouz
Dán
Čecho
Praha
Nara
Lvov
33
article
»Sokolský slet způsobil národu českému nový
úspěch a rozšířil o něm pověst po celém
světě.«
Ovšem ani v Praze se neobešla bez někte-
rých stinných stránek. Jsou to ostatně staré bo-
lesti. Polákům nebylo příjemno setkávati se tu
s Rusy; mrzelo je, že v hudebních směsích
vedle melodií polských a jinoslovanských za-
zněly i melodie ruské atd. »Národ. Noviny«
ukazují na dětinskost této nedůtklivosti. »Poláci
musejí přece věděti — píše slovenský list —
že nemůže, ba nesmí býti slovanske
slavnosti, aby se na ní nesetkali s Rusy.« Po-
známka ta týče se jen některých Poláků z Ha-
liče; poznaňští Poláci mají o Slovanstvě již jiné
názory. Doufejme, že jich příklad bude účin-
kovati i na Poláky haličské.
Z Krakova, 5. července. (Opčt »M or
ské oko«.) Tyto dni podal kn. Luhomirský
na sněmu k místodržiteli haličskému dotaz
v němž uvedl mimo jiné, že přes to, že otázkí
»Mořského oka« není dosud vyřízena, uherská
vláda chystá se vystavěti na sporněm území
kasárny pro četníky. Dnes otiskuje »Czas« ná-
sledující telegram ze Zakopaného: »Rakouské
četnictvo brání nám vstoupiti na Žabí (u jezer
»Mořské oko«). Přibyl sem myslivec a lesník
knížete Hohenloha v průvodu šestnácti uher-
ských četníků. Očekává se příchod vojáků
z Nové Vsi, kteří mají postaviti přibytek pro
uherské četníky.« »Čzus« podotýká k této
zprávě, že hrozí opět nová srážka u » Mořského
oka« a vybízí vládu, aby učinila rázná opatření
proti vpádu uherského četnictva, dokud spor
o území nebude rozhodnut výrokem smirčího
soudu, neboť horalé v okolí sporného území
jsou silně podráždéní a neprozřetelné jednání
se strany uherské mohlo by dáti podnět k da-
lekosáhlým, nebezpečným následkům.
Polák
Rus
Přibyl
Praha
Krakov
Zakopané
34
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 6. července.
Za koho promluvil generál A. P
Rittich
Všecky ruské listy uveřejňují »Pozdrav
Čechům« generála Ritticha v doslovném pře-
kladě jako telegram z Prahy.
» B« upozorňují naň
zvláštní poznámkou, v níž praví: S obzvláštním
potěšeněním ukazujeme čtenářům na telegram
z Prahy, dodaný nám pozdě v noci, podávající
doslovné znění »Pozdravu Čechům«, jejž generál
A. F. Rittich na rozloučenou s Prahou poslal
redakci »Národních Listů«. V tomto listě ge-
nerál vybízí Čechy, aby studovalí Rusko, aby
vstoupili v nerozlučné duchovné obcování s ru-
ským národem, aby věřili v Rusko jakožto pra-
men skutečné slovanské síly a mohutnosti.
»V tomto znamení zvítězíš!« volá krasořečný
tlumočník citů bratrství a živé lásky, kter
chová ruský národ ke svým slovanským bra-
třím. Tak mluviti možno jen ve chví-
lích opravdového nadšení. Ku přá-
ním českému národu, vy?loveným
v »Pozdravu« generála Ritřicha,
připojuje se všecko myslící Rusko.
Nepřátelské orgány přály si vědět jako před
třemi lety, když na pražském sjezdě slovanských
novinářů promluvil V. V. Komarov, jmenem koho
generál Rittich napsal svůj »Pozdrav Čechiům«.
Citovaná slova jim podávají odpověď: jmenem
všeho myslicího Ruska.
A P Rittich
Čecho
Rittich
A F Rittich
Ritřich
V V Komarov
Praha
Čechy
Rusko