ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8cfadf30-6615-11dc-a72b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 135, place 42, work 3, org 10
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRONÍ LIY
3 masthead
7. července 190
4 masthead
Císlo 185
5 article
kážku náboženství vyučovati. To jsou nesrovna losti, o nichž by se dalo mnoho mluviti. Konečně žádá řečník, aby sněm projednal tyto zprávy. (Vý borně!) Posl. Legler navrhl změnu, aby totiž roční remu nerace katechety za jednu týdenní hodinu obnášel jednu pětadvacetinu služného učitele I. třídy obecné školy, po případě učitele školy měšťanské, remune- race pro světského učitele náboženství 40 K ročně Návrh byl dostatečně podporován. Posl. Opitz navrhl, aby katecheta s pevným platem byl zavázán vyučovati 24 hodiny týdně. Exhorty počítají se za 2 hodiny. Dále navrhuje posl. P. Opitz změnu, dle níž roční remunerace vlastního učitele náboženství má obnášeti jednu čtyřiadvacetínu ročního služného učitelskéhu platu I. třídy; remunerace světského učitele náboženstv budiž vypočítána ve stejné výši s remunerací učitele- duchovního. Zpravodaj dr. Karlach souhlasí s návrhem poslance Leglera, poněvadž jím se dostane přísluš- nému odstavci zákona přesného znění, vyslovuje se však proti návrhům posl. P. Opitze a žádá o přijet návrhu komise. Na to přikročene k hlasování, jímž byly zamítnuty návrhy posl. P. Opitze a schvaleny ná vrhy předloženě komisí s tou odchylkou, že odst.2. 8 7. byl schválen ve znění navrženém poslancem Leglerem. Třetím a posledním bodem jednacího po- řadu bylo druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprá v zemského výboru ve příčině zaveden přímých voleb do sněmu královst v českého ve volebních okresích obe venkovských.
Posl Opitz P Opitz doktor Karlach Legler
6 article
Zpravodaj posl. dr. Brzorád míní, že nen potřebí předlohu tuto dlouhými vývody doporučovati poněvadž byla již jednou podle přání veškerého obyvatelstva sněmem usnesena. Návrh zákona takto sněmem přijatý nebyl však vládou předloženk sankci. Komise radíc se znovu o tomto předmětu, měla za to, že není příčiny k provedení nějakých změn a zpravodaj doporučuje tudíž předlohu k při- Nejvyšší maršálek zemský zahájil po všechné rokování. Místodržitel hr. Coudenhove prohlásil jmě nem vlády, že vláda nestaví se odmitavě proti osnov zákona o zavedení přímých voleb do sněmu zem ského v kurií obcí venkovských, naopak chce je podpo- rovati. Vládě však záleží na tom, by volba provedle se hladce a zákonně, a proto je důvodným její přání. by rychlé provedení volby nebylo obrožováno nepo- koji, které by v jednotlivých volebních místech mohly se vyskytnouti. Vláda má za to, že provedení rychlé volby se ztiží, kdyby dle osnovy zákona volebním místem byla každá obec s 250 obyvateli, a míní, že je třeba změny takové, aby volebními místy byly jen obce s nejméně 500 obyvateli. Vláda, nechtíc do- týkati se vyspělosti obyvatelstva, má za to, že příliš malých obcích bylo by obtižno najítí potřebný počet osob, které by mohly prováděti volbu a dát jistotu za správné provedení voleb. Nesprávnosti daly by se pak tíže vyříditi.
doktor Brzorád Coudenhove
7 article
Druhá námitka vlády týká se § 1., dle něhož každém okrese venkovských obcí stanoví místodržitel dorozuměv se se zemským výborem, která z obcí. volebnímu okresu náležejících, je hlavním místem volebním. Vláda má za to, že dorozumění se zem- ským výborem není v tomto případě třeba, a že by mohlo zdržeti řízení, jež -- jak zkušenost z Dolních Rakous svědčí — několik měsíců zpotřebuje a je složité. Jedná se o věc čistě vnitřní a administra- tivní, při které vláda trvá na tom, že jí jedině ná- leží právo, upravovati ji. Rečník by si přál, aby byly provedeny dotčené změny. Nejvyšší maršálek zemský, když nikdo se nepřihlásil ke slovu, prohlásil všeobecné rokováni za skončené.
Dolní Rakousy
8 article
Zpravodaj posl. dr. Brzorád v doslovu praví že trvá na tom, aby předloha byla přijata tak, jak byla již jednou sněmem usnesena a jak nyní se opět předkládá, a to z důvodů věcných. V Dol. Rakousích dala vláda sankci k tomu, aby místem volebním byla již každá obec s 250 obyvateli, a komise měla za to, že co jest možno v Dol. Rakousích, možno jest také v království českém. Jedná se o to, že při stoupí-li se na přání vlády, nebude 55 proc. místních obcí místy volebními a nebudou tudíž voliti samy o sobě, kdežto vezme-li se za základ 250 obyvatelů. činí toto procento nesamostatně volících obcí pouze 18 proc. Komise tedy z důvodů těchto trvá při pů vodním usnesení a já nemohu navrhnouti, aby na tom něco bylo měněno. Co se druhé změny týče, konstatuji, že sám zemský výbor na tom trval, aby na prvotním usnesení bylo setrváno, poněvadž také sněm vezdy vychází ze stanoviska, aby vliv zem ského výboru byl uplatněn Ku konci svých výkladů nemohu potlačiti po známky, že jest to zajisté nešetrností ke většín členů tohoto sněmu, že J. Exc. p. místodržitel, chá paje se slova v této záležitosti, činí tak pouze ja zykem německým. (Výborně l) Místodržitel hr. Čoudenhove vzhledem k po sledním slovům poslance dra. Brzoráda odvolává se na uslanovení jednacího řádu, který dává zástupci vlády právo, aby v tom neb onom jazyku zemském ve němovně slova se uchopil. Místodržitel praví pak že při každé příležitosti co možná nejvíce šetří stej ného práva obou jazyků tohoto království. Proto má poslední poznámku zpravodajovu za neodůvodněnou.
doktor Brzorád Dolo Rakousy
9 article
Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje povšechné rokování opět za zahájené, protože by mluvil zástupce vlády. Posl. Siegmrund navrhl, aby se osnova zákona tehoto vrátila komisi s tím, aby o ní během čtvrt hodiny podala novou zprávu. Dále navrhl, aby schůze byla na čtvrt hodiny přerušena. Návrh poslance Slegmunda byl dostatečně pod porován. Zpravodaj posl. dr. Brzorád pravil, že se svéh stanoviska jako zpravodaj nemá proti návrhu poslance Siegmunda námitek. Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje. že návrh poslance Siegmunda jest přípustný, že dá o něm hlasovati a že rokování povšechné nepokládá za skončeno. Návrh poslance Siegmunda byl přijat a schůze na čtvrt hodiny přerušena. Po opětném zahájení schůze zpravodaj komise posl. dr. Brzorád podal opět zprávu, v níž pravil že komise, třeba neuznávala důvodů, pro které by v bodech zástupcem vlády naznačených od původního svého usnesení ustoupila, přece k vůli tomu, aby se nemohlo říci, že jsme odporem svým zmařili usku tečnění této důležité věci, doporučuje, aby provedeny byly změny zástupcem vlády naznačené, které ve speciální debstě zpravodaj bude formulovati. K povšechnému rokování nehlásí se nikdo k slovu, jest tedy ukončeno a sněmovna příjímá návrh komise za základ rokování podrobného.
Posl Slegmunda doktor Brzorád Siegmund
10 article
Nejvyšší maršálek zemský upozornil že ku přijetí návrhu vzhledem k tomu, že jde změna volebního řádu, bude potřebí kvaliflkované většiny. Myslí ale, že k zjištění jejímu stačí, když při třetím čtení provedeno bude hlasování dle jmen. následkem čehož nebude třebu, aby tato většina při každém jednotlivém článku zvlášté byla zjišťována Zpravodaj poslanec dr. Brzerád navrhuje k § 1. změnu tu, aby v 1. a 2. odstavci § 1. polo- žena byla místo slova »250« slovo »500« a v posled ním postavci tohoto článku aby škrtnuta byla slova »vyslechna zemský výbor«, dále aby v § 3. v od- stavcích a) a b) položeno bylo místo s4 zl.« »8 Ke a vynechána slova »počitejte v to také přirážky mimořádné«. Hlasováním přijímá se pak osnova zákona dl návrhu komise se změnami, jež byl zpravodaj Davrhl. Zpravodaj poslanec dr. Brzorád navrhl, aby se přijal zákon ten také hned ve třetím čtení. Návrh se přijímá. Hlasováním dl jmen byla osnova zákona 206 hlasy přijata. Proti nehlasoval nikdo. Tím byl jednací pořad vyčerpán. Poslanec dr. Zalud dotazoval se místodržitel stran omezení malých obchodů a živností novou vy- hláškou o nedělním klidu. Poslanci Hyrš, Niklfeld a soudruzí podali na místodržitele dotaz stran sčítání lidu. Při sčítán lidu konaly se na všech stranách tak hrubé násil nosti za účelem znásilnění českého živlu, že každého
doktor Brzerád Davrhl Brzorád Zalud Hyrš Niklfeld zákon 206 hlas
12 article
spravedlivého pozorovatele musilo takové násilnické jednání odůvodněným odporem naplniti. Na Německobrodsku vyvinuli Němci horečnou činnost, aby uchránili svoji »samodržavu« proti ro- stoucímu živlu českému, a jako všude jinde, neštítili se ani zde sebe nekalejších prostředků, jen když vedly k cíli. V obcích Něm. Vyskytné, Hlávkově, Plandších, Bílém Kamenu a Rounku byl sčítacím komisařem Fr. Siegl, rolník z Vyskytné a zuřivý Němec, který svým nezákonným jednáním způsobil protesty s české strany proti provedenému sčítání Zejmena v obci Rounku přesahovala zvůle jme- novaného sčítacího komisaře všechny i nejkrajnější meze. Ačkoli čeští obyvatelé, čítající více než třetinu všeho obyvatelstva, žádali, aby jim byly předloženy české archy popisní, nebylo jim vyhověno a nikomu nedán arch ani k nahlédnutí, ani k podpisu, tak ž za správnost zápísů učiněných nikdo neručí. S komi- sařem Sieglem úplně »samostatně« sčítal, vlastně ngi toval syn jeho, lesní adjunkt, ač k tomu nijak oprávněn nebyl.
Němec Siegl Německo Vyskytná Hlávkov Plandše Francie Rounka
13 article
Všichni češti otcové udali, že obcovací řeč jejich i rodin jest česká. Byli však přemlouváni, že od obce nebudou níčeho směti užívati, neudají-li němčinu I podpláceti Němci chtěli, a sice proto, že Rounek musí zůstati německým. Nikdo však toho neučinil. Nicméně byla jim zapsána řeč německá, a sice proto. že musí Rounek celý zůstati německým. Když pak se naši občané ptali, proč se tak stalo, bylo jim ř čeno, že jest tak nařízeno od hejtmanství. Také v Bílém. Kamenu, kde bydlí dobrá třetin Čechů, činěn na Čechy nezřízený nátlak, aby se při hlásili jako Němci. Tak přemlouván občan B., aby udal řeč německou, »že prý německy tak pěkně umí« Panu S. slibovali, že mu něco dají, když nepřihlásí svůj jazyk český a panu J. T. dávali 3 koruny, aby zapřel svou mateřštinu. Em. Ježka dala jeho žen zapsati za Němce, a týž ani německy neumí.
Němec Čecho Ježek Čechy
14 article
Ve Vyskytné za týmž účelem útočili Němci na občana českého, pana M. P. Také v Hlávkově řádila bezuzdně rozpoutaná ugitace německá. Zmíněný syn sčítacího komisaře Siegla počínal si zde jako samo statný funkcionář sčítací. Občanům proti jejich vůli předloženy archy ně- mecké a německy též vyplňovány. Při tom zapise vána čeládka, která teprve po Novém roce službu v obci nastoupila, nikoli však čeládka, která před Novým rokem ve službě byla, jak jedině správno. Sčítání celé dělo se velmi povrchně, tak že ne byli zapsáni 2 studující, právě na svátcích meškající stáří osob zapisováno ve velké míře »od oka«; ně- kolik nádennických rodin, jež právě byly bez práce zanešeno bylo »bez zaměstnání«. Služka M. V. sčí- tána dvakráte; jednon neprávem v Hlávkově, po druhé v Bílém Kamenu. U čeledí p. Frant. Houzy byla rubrika obcovací řeči vynechána, a on na svoj- řeč ani netázán Dvě dítky Václava Kubíka, jež má v Jičíně, za- psal komisař za Němce, jelikož prý tam chodí do školy německé. Němec Friedl udal svoji ženu správně jak Češku. Komisař Siegl však ji zapsal jako Němkyni ačkoli německy nezná. Pasák u téhož hospodáře při- psán do archů, a sice s řečí německou, ačkoli tepr po Novém roce přišel, a německy jakživ ani neslyšel Prý proto, že jest teď zapsán do německé školy. Když se proti těmto přehmatům komísaře ozval uvědomělý našinec, odbyl jej komisař, že prý mu do toho nic není, že na obecním úřadě, kde se sčí- tání provádělo, nemá co dělati, ani co mluviti, a na- zývaje onoho občana »špiclem«, žádal starostu, aby jej dal z obecního úřadu vyvěsti. Leč na ráznou od- pověď z české strany zkrotí a psal dále.
Němec Siegl František Kubík Friedl Češka Němkyně Vyskytná Hlávkov Jičín obecní úřad
15 article
Německo-agitačním snahám sčítacího komisaře statně napomáhali občané německé národnosti. Tak Fr. Steffel udal celou rodinu svou s obcovací řečí německou, ač ani žena, ani děti slova německého neznají. Z návodu Němců přihlásil se k německému jazyku Čech V. Z. a také Češka M. Eiglová, když komisař odmítl její žádost, aby s ní mluvil česky. dala se zapsati s obcovací řečí německou. Při sčí tání udál se veselý výjev: Občan K. byv tázán ko- misařem, jaký má jazyk a neporozuměv smysl do tazu, odvětil, že »červený« a hned na důkaz jazyk komisaři ukázal. V Plandřích, kde jest většina Čechů, dal se jak Němec zapsati, prý »bez nátlaku«, Josef Musil a Jiříně Josef Zadek, oba příslušníci české národnosti Služební u p. barona zapsáni byli od komisař i s rodinami za Němce, ač německy neumějí, z toho důvodu, že »jsou u p. barona«.
Němec Čo M Eiglová Čecho Musil Zadek Francie
16 article
Jos. Kratochvílovi, když udal obcovací řeč če- skou, odvětil komisař: »Vy umíte dobře německy« zapsal jej za Němce, rovněž občané Halík, Höffer a Ve- selý proti své vůli za Němce zapsáni. V obeích Hochberku a Smilově (sčítání prová- dělo se ve Smilově), ztratili jsme nátlakem Němeů 25 osob. Aby vylíčené přehmaty uvedeny byly na pravou míru, vyslali Češi ze jmenovaných obcí svého plno- mocníka plnou mocí opatřeného, aby jmenem jejich do archů nahlédl a potřebné opravy provedl. Le nepořídil ničeho. Hejtman prohlásil, že v této věci každý musí přijíti sám, kdo se domnívů, že nesprávně zapsán byl, ale že se tím vydává v nebezpečí trest- ního vyšetřování. Když pak plnompcník žádal, aby s ním v této věci sepsán byl protokol, odvětil hejt- man: »Nezavedu s vámi ničeho, to jest zbytečné mrhání času«. Stěží bylo mu dovoleno nahlédnouti do svého archu. Zpozorovav však, že arch jeho, který ležel na hejtmanství, jest úplně rozdílný od toho, do něhož vpisoval komisař sčítací, upozorňoval na to okresního hejtmana a pan hejtman na to beze slov odešel.
Kratochvíl Němec Halík Höffer Čech Smilov
17 article
Tím, že hejtmanství plných mocí nepřipustilo staly se další opravy falešných zápisů u velké vět- šiny našich lidí nemožnými, ježto oni až na nepatrné výjimky rozhodně odepřeli na hejmanství se dosta- víti jednak pro nákladnou cestu, jednak ze strachu před úřadním vyšetřováním. Jedině z obce Rounka podalo 12 občanů c. k. hejtmanství žádost, aby s nimi zavedeno bylo šetření. Leč pouze šesti stalo se po právu, kdežto ostatní během šetření odstoupilí. Plandrovské Čechy den před cestou do Něme- ckého Brodu obešel sčílací komisař Siegl se staro- stou, zaplatil jim cestu napřed a přemluvil je, aby nežádali nahlédnutí do sčítacích archů a aby řekli že nevědí, co na společnou listinu protestní k hejt- manství zaslanou podepsali. V Bartošově, kde žije přes 50 Čechů, sčítal říd. učitel (Němec), který užíval výhradně německých tiskopisů, do nichž nikomu nedovolil nahlédnouti tak že jest odůvodněna obava, že psal, co sám chtěl, V Dlouhé Vsi, kde zjištěno soukromě přes 100 Čechů, prováděl sčítání komisař Hrubý, který pod léhá vlivu zarytého Germána Pinla. Archy i zde byly jenom německé a nikdo na svou řeč nebyl tázán Obce Jezná, Starý a Nový Hnbenov a Dvorce. prováděly si sčítání samy a také samy rubriky vy- plňovaly, nedovolivše nikomu ani archy prohlédnouti Tím značné procento Čechů tamních umlčeno.
Siegl Bartošův Čecho Němec Hrubá Germán Pinl Čechy Nout cký Brod
18 article
V obcích Kamenné a Dol. Věžnici byli čeští če- ledínové od německých hospodářů bez svého vědomí šmahem za Němce zapsáni. Také v Nových Dvorech sčítací komisař Bratršovský (Němec) pokoušel se ná- tlakem příměti české obyvatelstvo, aby svůj půvo zapřelo, leč tentokráte bez výsledku. Z ukázek těchto jest arci vysvětlitelno, proč vý- sledek úřadního sčítání v politickém okresu německo- brodském úzkostlivě se tají, přinesouť nám mnoh nepříjemné překvapení, přes to, že věrohodnost jich úplně jest prokázána. Proto že konaly se hrubé nesprávnosti, činí po- depsaní dotaz: Jsou Vaší Excellenci známy tyto ne- správnosti? Jest Vaše Excellence ochotna v zájmu pravdy a spravedlnosti postarati se o nápravu. Posl. Březnovský a soudruzí dotazují s místodržitele v záležitosti sčítání lidu v Ltberci. Včera stěžovali jsme si na nesprávnosti, prováděné při posledním sčítání lidu v Diberci. Dnes uvádíme jednotlivé případy, jež byly šetřením zjištěny. Ta jest zjištěno, že přednosla jiho-severoněmecké spojo- vací dráhy v Liberci požádán byl se strany německé za spolupůsobení při agitaci německé. Předvolal si české úřadníky a zřízence jmenované dráhy, kteří se přihlásili k české řeči obcovací a vyzval je, by údaje své opravili a přihlásili se za Němce, nebot dráha jest německá a musí udržovati dobré styky s libereckou většinou německou. Fin. rada David v Liberci dověděl se, že něktei čeští úřadníci berního úřadu opatřili si sčitací archy české a vylýkal jim to- Vyrábitel pracích strojů Vendelín Retsch zapsa svého účetního Frant. Kralochvila jako Němce. Kdrž
Němec Bratršovský Posl Březnovská Fin David Retsch František Liberec
19 article
Kratochvíl poukázal na nesprávnost tohoto údaje nesprávnost tím větší, poněvadž Kratochvíl vůbec ně mecky neumí, tu se naň Retsch osopil a vystrčil h ze dveří, a když p. Kratochvíl přes to žádal, aby by zapsán s českou řečí, dal mu výpověd. Rodilý Bulhar, Spiridion Anastasius, příslušník cizího státu, zapsal svou služku s českým jazykem obcovacím. Sčítací komisař vytýkal Bulharovi způso přihlášky a žádal, aby sebe i služku zapsal s jazy kem německým. Spiridion Anastasius to odmítl, tr však komisař zmáčkal arch a hodil jej cizozemci po nohy. Ten se však nezalekl, aleohlásil atíždost kterou chtěl podati ke konsulátu. Teprve pak obdrže nový arch s prosbou, by si neobtěžoval arch vyplnit dle svého uznání. Pan Filisch, jako sčítací komisa trhal, jak zjištěno, sčítací archy české. Proti Čechům pracováno z radnice falešným předstiráním, které jest zneužíváním úřadní moci Zde zjištěn tento případ: Rada Ringelhaa n po- volal si české živnostníky liberecké obsílkami sv živ nostenské záležitosti«, nebo »k sdělení zprávy« do úřadovny v radníci, I. patro č. 7. Když vyzvaní živ nostníci se dostavili, činil na ně nátlak, aby své při- hlášky k české řeči obcovací změnili, jinak vyhrožo- val pronásledováním se strany německé.
Kratochvíl Retsch Bulhar Anastasius Filisch Čecho Rada Ringelhao můj
20 article
Podobně si počínal rada Nentwich Rada Ringelhaan sám se nabízel, že české archy zčítací přeplše Jiný způsob shánění českých duší pro národ ně mecký jest tento: Z městského úřadu nebo i jedno- tlivci rozesílány odvislým Čechům listy, v nichž se žádalo: Pan X. Y. ať podepíše tolo »Potvrzuji tímto, že při rozmluvě s panem A. B a jeho rodinou užíváme němčiny.e Podepsal-li Čech takový donucovací dopis, stal se ovšem Němcem. Stejné methody užívali mno zaměstnavatelé němečtí vůči českým svým zaměst- nancům. Kdo odmítl, byl propuštěn z práce. Nad jin charakteristický je případ následující: Truhlářský mistr Frant. Müller žádal svého pomocníka Hynka Zahradníka, by mu podepsal onen ztvrzovací listek. jinak že jej propustí. Když Zahradník odepřel, tlouk Müller do stolice se slovy, že Zahradník může hne jíti. Ten však na radu advokáta dra. Hliňáka se ne zalekl a pohrozil Müllerovi trestním oznámením Müller poznal, čeho se dopouští, vymlouval se, že by byl Zahradníka nenutil, ale že byl městským úřa- dem o to žádán a jenom aby s magistrátem měl po- koj, chtěl, aby Zabradník listinu podepsal. Jmenované prohlášení podepsali dělníci Jehlička, Rečinský, Ku- žel, Šule atd. Také pan Koch doznal, že k tomuto zakročení byl vyzván telefonicky z radnice. Se vším tím se německá agitace nespokojila. Strážníci dávali podepisovati ona prohlášení. Ba, v této záležitosti zjištěn případ, který se rovná podvodu. Strážník Gautsch přišel k Joselu Čechovi a dal mu podepsati zmíněný lístek. Josef Čech, který nerozumí ani slova německého, tázal se svého službodárce Resslera, c mu dávají k podpisu. Ten odpověděl, že podpisuje prohlášení, že je již 10 let v Liherci. Stal se tedy
Rada Ringelhaan Čecho A B Čo Němec František Müller Hynk Zahradník Zahradník Hliňák Koch Gautsch Ressler Ku
21 article
Němcem. Pan Ant. Fritsch byl, jak sám doznaí, telefonicky vyzván z radnice, aby činil nátlak na tkalce Rubeše, bydlícího v Zittergasse č. 37, za tou příčinou, by přiznal obc. řeč německou. Josef Rubeš se tomu vzpíral a obchodník s přízí Ferd. Jantsch žádal svého českého komptoiristu Frant. Marka, aby opravil původní zápis českého obc. jazyka v něme- cký. Dobroslav Naiger, korrespondent Na příkopě č. 1 (a sl. Stěpánkova) nedostali vůbec do ruky sčí- tací archy. Na radnici, kde se p. Naiger chlšl pře- svědčiti o zápisu, jaký o jeho osobě byl proveden rada Ringelhaan odepřel jeho žádosti, by směl na- hlédnouti do příslušného archu. Strážníci liberečt agitovali pro německou obe. řeč při sčítání- lidu, cho- dice za tím účelem v občanských šatech. Tak dosta- vil se k Filipu Kahlovi občansky oděný strážník jakýmsi přípisem a hned na to Kahl nutil Čecha Vá- clava Fiedlera, který přihlásil obc. český jazyk, aby přihlášku tu změnil v německý jazyk obc., tím, že jej vyzval, aby prvotní své udání odvolal Ludvík Edelstein, obchodník se suknem, nutil své zřízence, Čechy, by přiznali obe. řeč německou. Strážník Žimmermann dostavil se v občanském oděvu k obchodníku p. Václavu Eugemu, bydlícímu ve Vídeňské ul. č. 13 a zapsavšímu se s obcovacím jazykem českým a žádal jej, by prvotní údaj opravií a udal nyní za obcovací řeč němčinu. Slíbil mu za to nabytí občanského práva v obci. Václav Enge ne- dal se přemluviti; v zápětí dostal výpověď z bytu. ač činži vždy řádně platil Ujfirmy Raubítschek, závodu na výrobu soukenné obuvi, všichni čeští dělníci až na jediného odvolal svůj prvotní zápis české obcovací řeči po činěném na ně nátlaku.
Němec Antonín Fritsch Rubeš Jantsch František Naiger Kahl Čecho Fiedler Edelstein Žimmermann Euge Enge
22 article
Stavitel Sachers na vyzvání z radnice liberecké činil nátlak na české zedníky, jež zaměslnává, aby odvolali přiznání o řeči české. Použil pak k výkonu tomu svého domovníka. Dva zedníci, kteří při původ ním údají setrvali, byli propuštěni. Na obchodní škole liberecké studuje český stu dent z Turnova, který se přihlásil k obcovací řeč české. Rada Řingelhaan sdělil to řediteli školy Rich trovi. Svolána konference professorů a student česky byl přinucen prvotní zápis opraviti a němčinu uda jako řeč obcovací. Směl však příčiníti poznámku »Na tionalität czechisch.« Firmy Prokesch, Jindř. Kaše, J. baron Liebig nu tily české své dělnictvo k přiznávání němčiny jako jazyka obcovacího. Jinak vyhrožováno jim propuště ním z práce. Na samostatné české živnostníky činěn byl nállak prostřednictvím jich německých odběratelů, kteři jim zasílali dopisy tohoto znění: My podepsaní kteří Vás již dlouho zakázkami neb ndílením prác podporujeme, ba skoro vydržujeme, vyzýváme Vás v Vašem vlastním zájmu, abyste změnil přihlášku sv obcovací řeči.
Sachers Řingelhaan Rich Jindřichův Kaše Liebig Turnov Prokesch
23 article
Jaké výsledky měl však ten nátlak, jest patrne z následujícího případu: V domě č. 25 na Havychov. ské silnici — dům ten slove Pfeiferhaus — bydlí 1 českých rodin, ale jen jediná. Helebrantova, přihlá- sila se k české obcovací řeči. V domě tom byly archy rodinám odepřeny a vyplňoval je domovník. Nejhorší bylo, že stížnosti k vyšším instancím podávané byly ignorovány. Vším tím německým terrorem při úřadním sčitání lidu v Liberci se stalo, že počet Čechů stlačen co nejvice. Konstatujeme, ž dle našich informací žije v Libarci asi 8000 Čechů Vzhledem ke všemu tomu táží se podepsaní Jsou Vaší Excellenci případy tuto sdělené známy Co hodlá c. k. vláda učiniti, aby zlořády se strany německé při úřadním sčítání lidu v Liberci spáchané byly odčiněny? Poslanec J. Anýž učinil k Jeho Exc. místo držiteli tento
Helebrantův Čecho J Anýž Liberec V dům
24 article
dota z:
25 article
Účitel František Bukule byl přičiněním místního faráře p. Frant. Horáka od místní školní rady kozel ské obžalován přímo u zemské školní rady pro král české a výsledek obžaloby té byl, že vyměřen mu trest disciplinární důtky a rozhodnuto, aby z příčin služebních byl přesazen. Jednání obou nižších instancí odporovalo v pří čině učitele p. Bukule namnoze zákonitosti a obecn praktikovaným zvyklostem disciplinárního šetření. Tak místní školní rada kozelská jednala zcel proti 7. a 8. odstavci § 11. zem. zákona ze dn 24. února 1873 č. 17, nepostaravší se nikterak o to aby spor mezi spoluučiteli byl urovnán. Farář toto zabránil, okresní školní rada pak nejednala neodhlasovala tedy v plenární schůzi, že s učitelem Bukulem disciplinární vyšetřování zavedeno býli má nýbrž okr. školní inspektor. když mu akta od zem. ské školní rady postoupena byla, ihned vyšetřování zavedl. Nejprv vyslýchal svědky, pak tepry vyslýchán učitel, kterému odepřeno sdělení doslovného znění žaloby a on přinucen odpovídati pouze k položeným mu otázkám. Zemská školní rada přes tento for- mální pochybený postup obou nižších instane učitele potrestala. Důvody, nehledě k tomu, že mnoho v nich jest naprosto nepravdivého, jsou směšně malicherné a ne správně odůvodněné. Účitel vlastně potrestán tu za to, že bránil právomoc školy proti terroru kazatelny z níž mu chtěl a chce farář nakazovat, co a jak sm a nesmí ve škole dělati Jak nesprávná jsou tvrzení obžaloby a smýšlen místního občanstva, o tom svědčí projev od více než sto občanů místních podepsaný, v němž tite učitele jako vzorného ve svém ohledu člověka chvál a proti žalobám naň vedeným protestují. Věc byla projednána ve schůzi okresního zastu pitelstva brandýsského a byla předmětem bouřlivýc
František Bukule František Horák
26 article
debat na politických schůzích, jakož i v časop sectvu. Tážeme se: Jest V. E. případ tehto znám hodlá-li V. E. jej dáti přísně vyšetřiti a usnesen zemské školní rady ze dne 12. dubna 1901 č. 1174 pro neformální a nezákonné projednání této záleži tosti oběma nižšími instancemi zrušiti a učiteli zjed nati satisfakci. Dále tážeme se: Jest pravda, že učitel Františel Bukule na jiný škotní okres přeložen býti má? Nejvyšší zemský maršálek: Slovo vy žádal si J. E. pan místodržitel Místodržitel hr. Oendenhove: Slavný sněme Na základě nejvyššího zmocnění prohlašují sněn král. českého za odročený Nejvyšší maršálek zemský: Následkem toho dovoluji si vysloviti přání, aby slavný sněm k vyřízení svých úkolů v čas byl opět svolán, čehož mám pevnou naději. Dovoluji si poukázati na to, že se nachází mezi nevyřízenými věcmi celá řada návrhů, které se týkaj podpor za příčinou živelních pohrom a podotýkám, že mám úmysl navrhnouti zemskému výboru, aby příslušná šelření, nehledě k tomu, ve kterém stadiu jednotlivé návrhy se nyní právě ve sněmu nachá- zejí, konal, tak aby byla dána možnost, aspoň o cel řadě těchto návrhů podati se strany zemského vý boru při opětném sestoupení se sněmu zprávu. (Vý- borně!) Následkem toho, že sněm království českého byl odročen, vyzývám vás, abyste týmž způsobem jakým jsme započali svou činnost, také tuto činnos skončili, totiž provoláním slávy Jeho Veličenstvu cí suři a králi. (Sláva ! Sláva ! Sláva ) Sněm království českého jest odročen. Schůze skončena o 12 hod. 45 min.
Frantijít Bukule
27 article
O porušování předpisů v otázce jazykově podal ve schůzi sněmovní dne 2. července posl. dr. Fořt a soudruzi tuto interpellaci k J. E. místodržiteli hr. Coudenhovovi: »V poslední době množí se případy, že státn úřady v zněmčeném území vědomě porušují předpisy jazykové a že na české žádosti vydávají německé vy- řízení. Ježto veškeré stížnosti v legální cestě vyří- zení nedocházejí, jsme nuceni některé případy uvésti k illustraci toho, že státní úřady zúmyslně a s vědo- mím, že se jim ničeho nestane, nedbají zákonů dělají, co chtějí. I. Společnost těžařská v Lomu podala na okr. hejtmanství duchcovské žádost, aby ve středu obce Lomu vystavěti směla větrnou šachtu. Vzdor odů vodněným námitkám se strany sousedů udělilo hejt manství své svolení ke zřízení šachty té, téměř 400m hluboké. Proti tomuto povolení podali sousedé stížnostna místodržitelství, které má dle berního, stavebního živnostenského zákona odhlídací moc. Vzdor tomu počala společnost hned s hloubením šachty a počí nala si tak, že sousedé, k vůli své osobní bezpeč nosti oznámili českým podáním u horního hejtman- ství v Praze, co se děje a žádali za zakročení. Na české zakročení ono bylo žadatelům doručeno pro střednictvím revírního úřadu berního v Mostě vyří zení německé ze dne 7. listopadu 1900 č. 12 849 Revírní horní úřad mostecký vůbec nikdy žádného českého vyřízení žadatelům nedává, úřadníci tam nější, již podstatnou část agendy tvoří zakročován v námezdních úrazových a nemocenských věcech borníků, po většině českých, neumějí vůbec česky nikdo se s nimi nesmluví, leč prostřednictvím něja- kého plnomocníka. Horní hejtmanství v Praze zná tyto poměry a přece ničeho nečiní, aby doháněl úřadnictvo podřízené k plnění povinnosti.
doktor Fořt Coudenhove Lom Praha těžařský
28 article
II. V exekuční věci F. R. proti manželům V. Z. pro 53 K 32 h podal F. R. na okresní soud bílin ský žádost za dražební prodej svrchků v jazyce če ském. Po provedeném prodeji bylo mu, ač byl jedi ným věřitelem, zasláno rozůčtovací usnesení ze dn 13. října 1900 č. j. E. 559/00 v jazyku německém. III. Nálezem okr. hejtmanství v Duchcově ze 16 února 1899 č. 6513 byl J. P. z Bruchu vypovězen z okresů mosteckého a duchcovského. Proti tomut nálezu podal stížnost na místodržitelství. Stížnos ona byla jako vždy zamítnuta. P. dostalo se o tom německého vyřízení ze dne 1. července 1900 č. 20.533 které J. P. vrátil, nepřijav je IV. Poštovní úřady v Mostě i Teplicích vydávaj na česká psaní doporučená i na české poukázky r cepisy jen německé. Ú pošlovního úřadu v Duchcově kde podle po sledního famosního sčítání napočteno přes 26.99 Čechů, ač tu žije 47% Čechů, jest správcem nacioná německý Hieronymus Petschaner, který zúmyslně při jímá expeditory, kteří neznají slova českého. Mají-l oba expeditoři náhodou stejně službu, nedomluví s nimi česká strana vůbec, ježto ani správce Petscha ner nezná slova českého. V tom směru jest tu nutna náprava a nutn ustanoviti za správce úřadníka, který je mocen obo jazyků. V. U okresního soudu v Žatei jest trestním soud cem soudní adjunkt Mikuláš Ulimann, který neum ani slova českého a vzdor tomu vyslýchá a odsuzuje české lidi na základě toho, co mu jeho písař uzn za vhodné říci.
Bruch Čecho Hieronymus Petschaner Ulimann Duchcov Most Teplice Žatei
29 article
Ba, úřadník onen, jemuž to samo asi připadalo divně, konsekventně psal do protokolů, že musil jed nati pomocí tlumočníka a posílal protokoly ony n krajský soud v Mostě, aniž by to kdo u soudu to hoto považoval za závadné. To vše se strpí u nás, avšak opováží-li se česk- soudce psáti českému soudci přípis český, má disci plinárku na krku, u soudů německých pání inspekto kteří každý akt prohlížejí, lakovéto do nebe volají nesprávnosti nevidi. VI. Přednosta hlavního berního úřadu v Mosti je úřadník, který zakazuje úřadníkům vůbec mluvi s českými stranami česky. Na českou žádost manželů F. a B. Soukupo vých v Lomu, kteří žádali za výkaz o daních, zasl vyřízení ze dne 5. listopadu 1900 č. 5206 ně mecky. VII. Anna Hrabačová podala u c. k. finančníh ředitelství v Chomutově stížnost proti rozsudku z 28. srpna 1900 č. 279. Rozhodnutí vrchního důchod kového soudu z 80. ledna 1901 č. 16909 ab. in 14/2 1901 č. 68 bylo jí doručeno v německém ja zyku. VIII. České záložně v Duchcově byl zaslán o c. k. hlavního berního úřadu v Teplicích platební rozkaz z 10. května 1901 č. B 1082690, který je ně- mecky adresován »Böhmische Sparkassa in Dux« obsahuje mimo to, z jakého právního jednání s poplatek vyměřuje, toliko název (»Tschechischen Text«.) Přikládáme k illustraci tohoto drzého jednání sub. platební rozkaz ten. Zatím uvádíme těchto několik případů a tážeme se, co hodlá V. Ex. ze svého úřadního místa učiniti aby zákony byly zachovávány a nebyly jednotlivei- úřadniky porušovány, ať již vědomě nebo nevě domě.
Hrabačová Lom Chomutov Duchcov Teplice krajský soud v Most Český záložna Böhmische Sparkassa in dux
30 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Komise pro záležitosti obecní okresní sestoupila se v přestávce sezení sně- movního, aby pojednala o těch změnách předlohy stran zavedení přímých voleb do sněmu v obcích venkovských, jež si vláda přeje. Posl. hr. Buquoy. Funke a Posselt přimlouvali se za přijetí změn vládou proponovaných, poněvadž by jinak sotva byle lze se nadítí, že by vláda předlohu k sankci předlo- žila, čímž by zavedení přímých voleb opět na dlou hou dobu bylo odročeno. Posl. dr. Zalud při mlouval se za nezměněné ponechání předlohy. Ko nečně bylo všemi hlasy proti jednomu přistoupen na změny, jichž si vláda přeje.
Posl Buquoy Funke Posselt Zalud
31 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. července. (Na prázdniny. Odročením uherské sněmovny do září a odjez- dem panovnikovým do Iélu zakončena politická kampaň v tomto soustátí ve velkém; zemské sněmy v zemích rakouských až na sněm istrij- ský, v němž vzdoruje vlaská většina, vyřizuj sice dosud své domácí potřeby, ale největší z nich, sněm královstvi českého, také již ukon- čil své letní práce a odebral se na prázdniny. Sněmování odbylo se hladce, přes to, že hlavní poštivač národů rakouských, »N. Fr. Pr.e snažil se ještě v poslední chvíli svým zuřivým článkem o sokolském sjezdu hoditi pochoden sváru do sněmovny a chebský posl. Schücker na okamžik pochodní tou skutečně zamával ovšem bez želaného účinku. Při dvou význam- ných zákonodárných činech : úpravě učitelskýeh platů a zavedení přímých voleb ve venkovskýeh obcích sešli se lidoví zástupci obou národních kmenů obývajících království české a po vzá- jemné dohodě učinili je proti vůli šlechtya agrárníků zákonem, — jemuž — trváme — tentokrát ani vláda neodepře potřebné sankce. A tak letošní sněmování, ač náleží k nejkratším, bude svými účinky počitáno k nejplodnějším Zavedením přímých voleb do sněmu ve venkov- ských obeích přestane v Čechách také volení poslanců do říšské rady pomocí volitelů a příšt budou jak voličové čivrté kurie, tak i voličové všeobecné volíčské třídy (pátá kuřie) voliti do říšské rady již přímo. Sněm království českého nebyl tentokrát uzavřen, nýbrž jen odročen; sejde se v nýnějším svém složení naposled po- čátkem podzima, aby před novými volhami vy- řídil ještě rozpočet a některé jiné předlohy, mezi nimiž se nachází také návrh Buquoyův na rozdělení velkostatkářské kurie.
Buquoyův Praha Francie Čechy uherský sněmovna
32 article
V Praze, 6. července. (K soko skému sletu.) Vybíráme ze slovanských listů ještě několik poznámek o minulých slav- nostech sokolských. Lvovský »Dzien. Pol.« soudí, že sokolské slavnosti nebyly ani tak pro- jevem slovanské vzájemnosti, jako spíše ma- nifestací Čechův proti germ - nismu. Při slavnostech těch »ukázal sve drápy lev, který si dovedl získati spojenců be rozdílu příbuzenstva krevního, spojenců, kteří — jako Francouzi a Dánové — mají ve spolku tom také svůj zájem osobní.« Mluvě o vše- obecném dojmu, jejž slavnosti způsobily n cizí diváky, pisatel praví dále: »Takové kázně, takové jednomyslnosti celého národa od intel- ligence až po dělníka, jaké se tu spatřují na každém kroku, nenajde se nikde jinde v celém Slovanstvě. Neslýchaná kázeň davu, jenž na daný rozkaz umí projevy svých citů přizpů- sobiti osobám i době a na daný povel se roze- jíti v nejlepším pořádku, jest důkazem veliké politické vyspělosti a sebevědomí jednotlivců ... Sokolským sletem český národ podal důkaz tak veliké mravné síly, že směle a bez obavy může pohlížeti své budoucnosti vstříc. To není už zkouška sily a hledání cest; to je ruch obra, jenž — vědom své moci — směle a hrdé kráčí za vytknutým ellem.« »Gaz. Nar.« také se zastavuje nad vzorným pořádkem, jenž panoval v Praze v okamžicích, kdy se čtvrt millionu lidí soustředilo v několik ulicích. I tento list vidí v tom důkaz kázně ce- lého českého národa. »Při všech otázkách ná- rodních a politických vyznamenávají se Čechové svou kázní a solidárností, která by kdekol jinde byla nedostižitelna.« »Kur. Lvov.« končí svou úvahu slovy:
Pol Čechův Francouz Dán Čecho Praha Nara Lvov
33 article
»Sokolský slet způsobil národu českému nový úspěch a rozšířil o něm pověst po celém světě.« Ovšem ani v Praze se neobešla bez někte- rých stinných stránek. Jsou to ostatně staré bo- lesti. Polákům nebylo příjemno setkávati se tu s Rusy; mrzelo je, že v hudebních směsích vedle melodií polských a jinoslovanských za- zněly i melodie ruské atd. »Národ. Noviny« ukazují na dětinskost této nedůtklivosti. »Poláci musejí přece věděti — píše slovenský list — že nemůže, ba nesmí býti slovanske slavnosti, aby se na ní nesetkali s Rusy.« Po- známka ta týče se jen některých Poláků z Ha- liče; poznaňští Poláci mají o Slovanstvě již jiné názory. Doufejme, že jich příklad bude účin- kovati i na Poláky haličské. Z Krakova, 5. července. (Opčt »M or ské oko«.) Tyto dni podal kn. Luhomirský na sněmu k místodržiteli haličskému dotaz v němž uvedl mimo jiné, že přes to, že otázkí »Mořského oka« není dosud vyřízena, uherská vláda chystá se vystavěti na sporněm území kasárny pro četníky. Dnes otiskuje »Czas« ná- sledující telegram ze Zakopaného: »Rakouské četnictvo brání nám vstoupiti na Žabí (u jezer »Mořské oko«). Přibyl sem myslivec a lesník knížete Hohenloha v průvodu šestnácti uher- ských četníků. Očekává se příchod vojáků z Nové Vsi, kteří mají postaviti přibytek pro uherské četníky.« »Čzus« podotýká k této zprávě, že hrozí opět nová srážka u » Mořského oka« a vybízí vládu, aby učinila rázná opatření proti vpádu uherského četnictva, dokud spor o území nebude rozhodnut výrokem smirčího soudu, neboť horalé v okolí sporného území jsou silně podráždéní a neprozřetelné jednání se strany uherské mohlo by dáti podnět k da- lekosáhlým, nebezpečným následkům.
Polák Rus Přibyl Praha Krakov Zakopané
34 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. července. Za koho promluvil generál A. P Rittich Všecky ruské listy uveřejňují »Pozdrav Čechům« generála Ritticha v doslovném pře- kladě jako telegram z Prahy. » B« upozorňují naň zvláštní poznámkou, v níž praví: S obzvláštním potěšeněním ukazujeme čtenářům na telegram z Prahy, dodaný nám pozdě v noci, podávající doslovné znění »Pozdravu Čechům«, jejž generál A. F. Rittich na rozloučenou s Prahou poslal redakci »Národních Listů«. V tomto listě ge- nerál vybízí Čechy, aby studovalí Rusko, aby vstoupili v nerozlučné duchovné obcování s ru- ským národem, aby věřili v Rusko jakožto pra- men skutečné slovanské síly a mohutnosti. »V tomto znamení zvítězíš!« volá krasořečný tlumočník citů bratrství a živé lásky, kter chová ruský národ ke svým slovanským bra- třím. Tak mluviti možno jen ve chví- lích opravdového nadšení. Ku přá- ním českému národu, vy?loveným v »Pozdravu« generála Ritřicha, připojuje se všecko myslící Rusko. Nepřátelské orgány přály si vědět jako před třemi lety, když na pražském sjezdě slovanských novinářů promluvil V. V. Komarov, jmenem koho generál Rittich napsal svůj »Pozdrav Čechiům«. Citovaná slova jim podávají odpověď: jmenem všeho myslicího Ruska.
A P Rittich Čecho Rittich A F Rittich Ritřich V V Komarov Praha Čechy Rusko