ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8d0677f0-6615-11dc-9778-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: person 62, place 126, work 11, org 13
1 masthead
če rvence 1901. Číslo 185.
2 masthead
NÁRODNÍ Ls
3 masthead
Strana 5.
4 article
* »Parokruh« první spolek vzájemně se podp řídičů parních strojů a kotlů v Praze koná v neděli dne 7. t. m. o 3. hod. odp. pololetní valnou hromadu ve spolkové místnosti »U zlaté váhy«, Stávky. ** Z Pešti, 6. července. (C. B.) Stávka kon- fekčních krejčí jest ukončena. V pondělí začnou zase pracovati.
Parokruh Praha Pešť
5 article Školská hlí ka.
Školská hlí ka. Zápisy do I. ročníku c. k. českéh ústavu učitelského v Praze konati se bu- dou dne 12. září t. r. o 8. hod. ranní. Kdo zapsán býti chce, vykaž se křestním listem, posledním vy- svědčením školním, lékařským vysvědčením od lékaře úřadně ustanoveného, po případě vysvědčením mravní zachovalosti a předlož vlastnoruční výkresy a ukázky z krasopisu. Na kandidátovi vyhledává se dokonaný 15. rok věku, po případě dispens věku, kterou do výše šesti měsíců udě uje c. k. zemská školní rada. Žádosti za dispens podány budlež prostřednicivím ředitelství nejdéle do 25. srpna t. r. O konečném přijetí do I. ročníku rozhoduje výhradně výsledek zkoušky přijímací. Do ročníků II., III. a IV. noví žáci vůbec přijímáni nebudou. Do speciálníh kursu pro abiturienty škol středních podány buďtež žádosti za přijetí, doložené průkazem o dokonaném 18. roce věku, matur. vysvědčením ze školy střední, lékařským vysvědčením a po případě vysvědčením mravní zachovalosti do 10. září ředitel- ství ústavu. Kdo do 15. září neobdrží žádost svou zpět, jest přijat a dostaví se dne 17. září do ústavu — Zápisy do I. tř. cvič. školy konati se bu- dou dne 13. září t. r. a novýchjžáků do II. až V. třídy 14. září. Chovanci i žáci lonští dostaví se dne 16. září t. r. o 8. hodině ranní do svých místností, kde se jejich přítomnost zjistí.
Praha
6 article
C. k. ústav ku vzdělání učitelů v Hradci Králové. Zápis do cvičné školy koná se ve dni 13. a 15. září 1901, do I. ročníku dne 14. září a (dopoledne) 15. září, do ostatních ročníků dne 16. a 17. září. Zkouška přijímací počne dne 16. září o 8. hodině ranní. Žáci do I. třídy školy cvičné vstu- pující, provázeni rodiči nebo jich zástupci, vykáží s křestním listem, žáci postupující školní zprávou. chovanci postupující vysvědčením. Ti, kdo chtějí při- jati býti do ročníku 1. vykažte se školním vysvěd- čením z posledního pololetí (s přísl. klausuil), vy- svědčením o fysické způsobilosti, vydaným od lékaře ve veřejných službách postaveného, pak listem křest- ním; komu nebude do 16. září 1901 patnáct let. nechť předloží žádost za dispens ředitelství ústavu do 5. srpna 1901. Ke zkoušce přijímací do I. roč- niku přinestež si žadatelé potřeby psací, výkresya písánky. Pražská vorná obehodní škola Českoslovanské obchodní besedyv Praze. Zápis jest od 15. do 30. července a od1. do 15. září. Do ústavu přijímají se: a) ti, kdož od- byli III. třídu školy střední neb školy měšťanskés b) ti, kdož nemají sice výše uvedeného vzdělání předběžného, avšak přijímaci zkouškou z počtů z češtiny prokáží takové vědomosti, jakých má míti žák III. tř. měšťanské školy vychodivší. Pražská vzorná obchodní škola jest jediná toho druhu jedno- roční škola s vlastním, ministerstvem vyučování schváleným statutem organisačním. Na pražském obchodním ústavu (škole ohchodní) ředit. Tom. Maděry v Praze, v Kli- mentské ul. čís. 3 nové, otevřen bude dnem 20. čer- vence t. r. zvláštní obchodní kurs. Zapis koná se denně v ředitelně ústavu.
Maděra Hradec Králové Praha Kt
7 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Sokolský věstník. IV. všesokolský slet v Praze. Sokolská župa Budečská zúčastnila se slavnostního průvodu 315 členy v kroji se 6 prapory a sice: Bratronice (4), Buštěhrad (18), Cvrčovice (5), Čístá (14). Děiň (6) Dubí (16), Hředle (3), Kačice (2). Kladno (69), Kroče- hlavy (23), Milostín (12), Motyčín (8), Mšec (16) Srbeč (15), Nové Strašecí (30), Rakovník (27), Unhošt (30), Zákolany (14) a Zvoleněves (5). Nezastoupena a neomiuvena byla jednota libušínská. Schůze. Dne 7. července: Bratrstvo smí- chovské, odbor úmrtní má o 9. hod. dopol. mimořádnou valnou hromadu za příčinou změny sta- nov su lva« na Smíchově. — »Kotva«, spolek vzáj. se podp. sluhů obch. v Praze, zúčastní se slav- nosti desítiletého trvání spolku vysloužilců v Nuslích. Schůze o 8. hod. ranní u matky praporu v Celetné ul. č. 16. Pololetní řádná valná hromada koná se neděli dne 14. července o 3. hod. odpol. »u bílé la- butě« na Poříčí. — První vzáj. podpor. spolek »Palacký« na Král. Vinohradech a okolí má o 2. hod. odp. schůzi správního výboru.
Kačic Palacká Král Praha Budečská Buštěhrad Cvrčovice Dubí Hředle Kladno Milostín Mšec Srbeč Nová Strašecí Rakovník Zákolany Zvoleněves Smíchov Nusle Celetná Vinohrady Čístat Motyčín Unhoštátný
8 article
Zábavy. Na Střeleckém ostrově koná se dnes dopoledne od 10—12. hod. promenádní koncert a odpoledne od 3. hod. velký zahradnií koncert vojen- ské kapely pěšího pluku č. 91. — »Landův fond« pro vystavení domu obchodnímu pomocnictvu pořádá dnes v neděli zahradní zábavu v restaurac spod Letnou« u mostu císaře Františka Josefa. Před- prodej lístků po 20 hal. v Celetné ul. č. 22 a u čel- nějších obchodníků v Praze a v předměstích. Z nepříznivého počasí koná se zábava dne 14. t. m. — Spořek plastiků v Praze pořádá dnes v za- hradní restauraci sna Slovanech« velkou koncertní taneční zábavu, při které účinkuje zpěv. spolek praž- ských typografů. — První jednota českých střelců v Žižkově pořádá dnes koncertní a la neční zábavu v »Bezovce«, spojenou se střelbou d terče o ceny. Začátek o 3. hod. odp. — Zpěv. spolek
Landův František Josef Spořek Letná Celetná ulice Praha Žižkov Bezovka Slovan
9 article
»Hlahol« v Nechanicích pořádá dnes v sále restaurace »na Hůrce« zahradní zábavu. — Pěvecko- hudební spolek »Gregora« v Písku pořádá dnes o 3. hod. odpol. v sále Sokolovny velký koncert za přispění virtuosa na housle p. Jana Buchtela, kon- certního mistra Filharmonie berlínské. — Z Hradee Králové. Dnes uspořádají místní odbory Ústřední Matíce školské v Hradci Králové národní slavnost matiční v měšťanských sadech »na střelnici«. Lask. spoluúčinkují vlastenecké spolky královéhradeckéa mnozí obětaví jednotlivci místní. V sále bude se tančiti po celou dobu slavnosti. Začátek v sadecho 3. hod. odpol. Výlety a vycházky. Pražská Beseda pořádá vycházku k pro- hlídce knihovny kláštera strahovského dnes v neděli. Schůzka o 1/23. hod. »U Šedivých« na Perštýně. — Vycházka Kneippovců koná se dnes v ne- děli do Podhoře. Schůzka o 542. hod. na Josefském nám. — Velký výlet na Křivoklát pořádá dnes v neděli Klub státních úřadníků Praze pro své členy a hosty. Odjezd zvláštním vla kem o 6. hod. ranní z nádraží cís. Frant. Josefa, ná vrat o 10. hodině večerní opět zvláštním vlakem. Jízdné ve II. třídě do Křivoklátu i zpět 4 K 50 b. v III. třídě 2 K 60 h. — Společnost přáte starožitností českých v Praze koná dnes v neděli poučný výlet k sv. Ivanu (sv. Janu pod Skalou). Odjezd ráno z nádraží cís. Fr. Jos. o 7. h. 11 min. do Lodenice (přes Dušníky). Jízdné tam ob- náší 1 K 2 h. Výklad učiní starosta, architekt Jan Herain. — Řemeslnicko-živnostenská beseda v Praze pořádá dues v neděli polodenní výlet do Hostivaře, do zahradní restaurace »na Bu- díně«. Odjezd z nádraží Frant. Josefa ve 2 h. odpol.
Gregor Buchtel Výleta František Josef svatý . Ivan Skala Herain Nechanice Písek Hradee Králové Hradec Králové Perštýn Podhora josefský já Křivoklát Praha Jos Lodenice Dušníky Hostivař Hlahol státní úřadník Praga řemeslnickýživnostenský beseda
10 article
— Čten.ochot. beseda »Tyl« v Praze po- řádá dnes v neděli výlet do Zátiší. Schůzka o 2. h. odp. u přístavu parníků. Zejtra koná se výborová schůze o 9. hod. več. ve spolk. místnosti. — Vy- cházku do Zátiší pořádá spolek ma g.n obec. pomoc. úřadníků král. hl. města Prahy dnes v neděli pro své členy, jich rodiny a hosty. Odjezd malým parníkem z náplavky šítkovské o 2. h. odpol. do Braníka a odtud pěšky romantickou kraji- nou do Zátiší, kde ve stinné Holubové reslauraci »U Myslivce« volná zábava. K použití kuželník, hou- pačky, piano a taneční síň. Návrat do Prahy v 8 h. 45 min. več. — Obecbaráčníků novomě st- ských pořádá v neděli dne 14. července výlet zvláštním parníkem s hudbou do svatojanských proudů. Odjezd o 6. hodině ranni. Jízdně tam a zpět 1 koruna. Čistý výtěžek věnován bude fondu pro postavení české školy ve zněmčeném Pošumaví. Za nízkého stavu vody odloží se výlet na příští neděli. Jízdní lístky lze obdržeti v rychtě »u Bonů« ve Pštrosově ulici, u p. Frant. Provazníka na Král. Vinohradech. Purkyňovo nám. č. 4, u p. Ant. Hru- bého, Hrádek č. 6, u p. Václ. Šeráka v Jaromírově ulici č. 3 na Smíchově, u p. Josefa Červenky na Malé straně, Maltézské náměstí, u p. Ant. Zajíčka ve Vodičkově ul. č. 6. Jednota samosprávných úřadník obecních a okresních v král. českém má valnou hromadu v neděli dne 21. července o 10 hod. dopol. v restauraci »u Choděry« v Praze. Na pořadu jest také návrh na změnu stanov. Spolek českoslovanských knihku- peckých účetních v Praze bude míti řád- nou valnou hromadu v úterý dne 9. t. m. o 8. hod. večerní v rytířské síni restaurantu Choděrova v Ferdinandově třídě.
Tyl Bono František Provazník Král Purkyňův Václ Šerák Červenka Zajíček Choděra Choděrův Praha Braník Pošumaví pštrosův ulice Jaromírův ulice Smíchov maltézský náměstí Vodičkův ulice Ferdinandov třída spolek českoslovanský knihko
11 article Vodní dráhy.
Vodní dráhy. III. Kanalisace Malého Labe s průpla- vem ke kanálu dunajsko-oder- skému. Je skoro neuvěřitelno, že v době, kdy oboru technické činnosti znamenati jest také pozoruhodný rozmach, labský tok tak dlouho nepovšimnut zůstával. Zemský sněm usnesl se sice r. 1884, aby se Malé Labe pro odtok vel- kých vod tak upravilo, by se mohlo regulaceté při budoucím uplavnění s výhodou využitkovat a technickému oddělení zemského výboru ulo- ženo bylo vypracování projektu, avšak projekt ten přestával na urovnání toku říčního co do směru a na opevňování břehů. 49 průkopy měly býti podle projektu odříznuty velké, pro odpad vody nepřiznivé říční zákliky, některé jezy na- vrženy ku přeměnění a místy projektovány i vý- topní hráze. Ku provádění projektu toho nedošlo. Na Labi zřizovaly se sice každým rokem nějaké práce úpravní, avšak rozsah jich byl vždy poměrný k těm prostředkům, kterése obětovaly na zachování splavnosti říční trat labské; tedy nepatrný. A přece řečený projekt sdělán byl tak, aby provádění jeho co nejmen- ších výloh vyžadovalo. Přes to se tím regulace Labe nedoeflilo ; pod- kladu pak pro pozdější kanalisaci řeky skoro se pozbylo. Z ohledů úsporných projektovány tehdá říční průkopy ve křivkách mnohem ostřejších, než jaké se srovnávají s potřebami plavby tak projekt na kanahisaci Labe mohl tuze málo z projektu dřívějšího použíti. Vykonávaje sněmovní usnesení, uložil zemský výbor r. 1896 svému technickému oddělení, aby vypracovalo generální projekt na regl ul l a e a zároveň na kanalisaci Malého Labe od Král. Hradee k Mělníku.
Král Mělník uložena
12 article
Vypracování kanalisačního projektu předehá- zela expertisa, kteráž se zabývala zprávou, již v příčině kanulisuce Labe sestavili znalei, jež jmenovalo c. k. místedržitelství v souhlasus zemským výborem. Zmíněnými znalci byli pp. A. Fiegert c. k. stavební rada, a civilní inženýr Vilé Plenkner. V anketě seděli zástupci vlády zemského výboru, zemědělské rady, rakousk severo-západní plavební společnosti v Dráždla nech, zástupci obchodní a živnostenské komory- obchodníků s dřivím, lesnietví a c. k. ministeria obchodu. Expertisa tato stanovila jisté zásady pro vypracování projektu, Nejhlavnější z nich byla ta, že kanalisacie řešena býti m s ohledem na vyvlastnění pozůstá- vajleích vodních sil na Labi. Projekt ten byl tyto dny technickým od borem zemského výboru dokoučen. Vztahuje s na trať labskou od Král. Hradce až k Mělníku. Daná úloha rozřešena byla s ohledem na požadavky plavby vorů, lodi a téměř s ú z ko st- livostí na poměry zemědelské ce- lého našeho Polabí. Možno tvrditi, že v ohle- dech těch šlo se tak daleko, že v jednotli vých tratích obětovány byly záj mům zemědělským i prospěchy plavby. Anketě znalců, již bude celý projek k prozkoumání odevzďán, bude posouditi, zdal tyto dalekosáhlě ústupky plavby, jež projekt n prospěch zemědělství činl, bude lze připustiti př vodní dráze toho významu, jaký Labi v síti vod ních cest naší říše připa di ne.
A Fiegert Plenkner Král Hradec Mělník zemský výbor zemědělský rada živnostenský komora
13 article
Projeklem upravují se poměry směru, šířky a hloubky řečišté, jak vyžaduje to spořádané odvádění vody. Průkopy, jimiž se obejíti maj zátočiny odpadu vody překážející, projektují se s ohledem na současnou kanalisaci o nejmenším poloměru 500 m. Na málo místech, kde pro tamní poměry nebylo zachování tohoto poloměru možné, navrženy oblouky ostřejší. Průrezy říční voleny v takových rozmě- rech, aby pojati mohly střední větší vody, které se dosud ponejvíce při povodních rozlévají po pozemeích bohatého Polabí, na škodu jich vý nosnosti. Břehy celého koryta řlčního se navr hují k opevnění, aby pozemky pobřežní trvale chráněny byly proti odplavování. Na podkladu takto upravené řeky přistoupilo se ku projekto vání kanalisace toku. Délka říční trati od Hradce Král. k Měl níku měří 192 5 km. a činí relativní spád hla- diny vodní od ústí Orlice k ústí vltavskému 1: 2703. Podle tohoto spádu a s ohledem na to, by se dala okolní území řeky, tam kde se hladina její kanalisací vzedme, dobře odůvod- niti, *) rozděluje se Labe podle projektu na vodorovné trati, v jejichž koncích umístí s pohyblivá zdýmadla čili jezy.
Král Hradec Orlice Polabí km
14 article
Zdýmadla maji býti zřízena: Číslo I. Hradce Králové, čís. II. bliže Opatovic, čís. I u Němčic, čís. IV. u Bukoviny, čís. V. u Ku- nětic, čís. VI. u Pardubic, čís. VII. u Rosie, čís. VIII. v Lánech na Důlku, čís. IX. ve Va lech, čís. X. u Přelouče, čís. XI. v Semíně čís. XII. v Kladruhech, čís. XIII. u Telčic čís. XIV. u Tejnice, čís. XV. ve Veletově čís. XVI. ve Starém Kolině, čís. XVII. v Ko lině (použije se pevného jezu pozůstávajlcího) číslo XVIII. v Klavarech, číslo XIX. u Cidliny čís. XX. v Poděbradech, XXI. V Nymburce, čís XXII. v Drahelicích, číslo XXIII. v Čela kovicích, číslo XXIV. v Brandýse nad Labem, číslo XXV. v Labském Kostelci. čís. XXVI. u Lobkovic, čís. XXVII. v Obřistv a poslední čís. XXVIII. u Mělníka. Na dvou místech a sice u zdýmadel čís. XXIII. a XXIv
XXIV Lobkovic Opatovice Němčice Bukovina Ku Pardubice Rosia Lány Virginie Přelouč Semín Kladruhy Telčice Tejnice Veletov ko Klavary Cidlina Poděbrady Nymburk Drahelice Brandýs nad Labe Labský Kostelec Mělník I . Hradec Králové XXII
15 article
*) Zvednutím hladiny vodní v řece, stoupne hlapína spodní čili podzemní vody v sousedství řeky a může pobřežní pozemky snadno zabahniti. opoušti kanalisovaná trať řečiště labské a vede dlouhými pobočnými kanály podél řeky ve značné vzdálenosti a vrací se na vhodných mí- stech opět do řečiště. Pohyblivé jezy projektují se jako jezy če- slové. Na pevném spodku postaveny jsou ko- zlíky z kovaného železa, zařízené ke sklopení. Když jsou kozlíky vztyčeny a mezi sebou láv- kou spojeny, poskytují oporu česlicím, latím to. které spodním koncem o zub pevného prahu se opírají, koncem hořejším pak na trámci, spojujícím řečené kozliky, leží. Česlice jsou hustě, jedna vedle druhé položeny, takže tvoř stěnu, na níž se proudící voda zastavuje a do výšky zdouvá. Způsobu těchto jezů používá se také při kanalisaci Vltavy pod Prahou. Ve trati od Hradce Králové až pod Kolín umístěna jsou plavidla vedle řeky, s níž spojena jsou krát- kými kanály. Ve trati spodní od Kolina k Měl- níku jsou komory umístěny dílem v řečišti v bezprostředním sousedství jezů nebo v kaná- lech postranních, odbočujících z řeky nad jezy jak s hora u zdýmadel čís. XXIII.a XXIV. zmíněno.
Vltava Praha Hradec Králové Kolín
16 article
Pobočné kanály, které vedou ke komorovým plavidlům, projektují se 2.1 m. hlnbokéa 22.5 m. ve dně široké. Šířka ve hladině zařídí se podle potřeby. Při označené šířce dna mo- hou dvě lodi na průplavu podle sebe plbutia lodi proti sobě plující dobře se vyhnouti. Zalo- žením průkopů a postranních kanálů plavebních projektuje se zkrácení původního toku Labe ze 192.5 km. délky na 157.8 km. dlouhou ka- nalisovanou trať. Pro rozměry objektů kanaliso- vané trati vzat za základ typ lodi o únosnosti 600 tun. Loď taková měří až 67 m. dělkya 10 m. šířky. S ohledem na tyto rozměry pro- jektují se komorová plavidla 80 m. dlouhá a 10.6 m. široká. Spád jich volen 1.2 až 2 9 m., čili okrouhle 3 m. Spotřeba vody nehraje při provozování plavby na kanalisované trati žádnou úlohu. K proplavení lodi komorou o spádu 3 m. zapotřebí bude 80 X 10.6 X 3 = 2544 me vody, kterou se musí komora vyplniti. Ježto proplavení vyžadovati bude asi 20 minut času, odpovídá 1 vteřině spotřeba vody 2544
Zala km
17 article
(20 X 60) = 2.12 m2. Labe pak v jedné vte- řině přivádí vody mnohem více. Nejmenš množství měří v Pardubicích 6 m3, v Ko- lině protéká v jedné vteřině při nejnižším stavu 10 mě, v Nymburce 13 a v Brandýse 19 m Bude tedy k účelům proplavování všude dosta tečné množství vody pohotově. Při vyšších sta- vech vody, při nichž se ještě plavba provozuje není zapotřebí, aby vztýčením jezů zjednávala se potřebná plavební hloubka. Jezy ty nastu- pují obyčejně činnost svou při nižších stavech vody. Panují-li vyšší stavy vody v řece a jezy položeny jsou, provozuje se plavba řeko přes jezy složeně. Aby však vlna, po- vstalá přepadem vody přes pevný spodek jezu, na němž pohyblivé kozliky stojí, ne- nabyla při plavbě škodlivých rozměrů, zřízen jest při většině kanalisovaných řek v pevném tomto spodku zářez, který nižs hranou svou menší překážku vodě v cestu stav a následkem toho i menší vlnu způsobuje.
Labe Pardubice ko Nymburk Brandýs m 2
18 article
Zářez takový nazývá se lodní propustí Za malé vody, kdy jsou jezy vztýčeny, stoji i na tomto hlubším zářezu kozliky a česlice. při vyšších stavech vody, kdy se jezy sklopi provozuje se plavba přes složený jez zářezem tím. Doba volné plavby lodí, t. j. doba, kdy stavy vody v řece kanalisované dovolují plavbu propustí lodní, přes složené jezy, je na roz- ličných řekách kanalisovaných velmi různá. Šetřením hydrografických poměrů na Lábi se seznalo, že by bylo možno na této řece pouze 7 až 10 dní v roce bez vztyčených jezů plavbu provozovati. Vzhledem k takové krátkosti voln plavby rozhodnuto, aby se lodni propust v jezech kanalisovaného toku labského nepro jektovaly. Hloubky v kanalisovaných tratích řeky odpovídají ponoru lodního typu, který se vzal za základ pro labskou vodní dráhu. Lodi s únos- ností 600 t. mají při plném nákladu 1.6 až 1. 7m ponoru. Aby pode dnem lodi úplně naložené, nacházela se ještě vrstva vody 50, případně 40 em., projektovány hloubky 2.1 m. Vedle dostatečné hloubky a šířky požadůje plavba lodí, aby na kanalisované trati bylo přiměřených míst ku přistávání a dostatečně ochranaých obchodních přístavů. V projektu, o němž pojednáváme, jsou navrženy přístavy u Hradce Králové, u Pardubi a v Kolíně. Dále projektují se obchodní přísta v Poděbradech, překladiště u Nym burka. ochranný přístav u Litole a nad Mělníkem.
Pardubi Hradec Králové Kolín Poděbrady Litol Mělník
19 article
Význam takto projektované vodní cesty bude lze nejsprávněji oceniti podle její vý- konnosti. Z té příčiny připojujeme tuto krátkou úvahu. Předpokládáme-li, že plavba provo- zovati se bude 15 hodin denně a že potrvá v roce pouze 240 dnů, ježto v zimě v čas větších nutných oprav bude se musi zastaviti, bude moci plouti v jednom dnu lodí v obou směrech, = 45, když čítáme na jedno proplavení komorou, jak jsme již v předu uvedli, 20 minut. Za celý plavební rok o 240 dnech může proplouti lodí 45 X 240 = 10.800. Pokládáme-li, že lo plují průměrně jen se 60% plného nákladu, ted že loď o únosnosti 600 tun dopravuje pouze 600 X 0.6 = 360 tun, odpovídá 10.800 lodí roční dopravě 10.800/ 360 = 3,888.000 tun. V projektu je pamatováno i na to, aby bylo lze výkonnost vodní dráhy labské zvýsiti, kdyby roční doprava jednou krajního čísl 3,888.000 tun dosáhla. Komorová plavidla projektují se tak, ab bylo lze přeměniti je v případě potřeby v pla vidla v la ko vá. Plavidly vlakovými přepravovaly by se celé lodní vlaky najednou. Komory takové byly by zřizeny v rozměrech, aby vlečná loď s několika nákladními lodmi najednou, tedy ve 20 minu tách, dala se proplavniti. Provozování plavby obmýšli se pomoeí vlečných parníků. Lze však očekávati, že v jednotlivých zdržích kanalisované trati vyvine se pro místní dopravu doprava pomocí koňského potahu. Z té příčiny navrhují se v projektu lanové stezky, které oslatně nutny jsou pro možný pozdější pohon mechanický Rybářství, jež je na Labi zdrojem značných příjmů osob k jeho provozování eprávněných, je v projektu šetřeno svědomitě Projektují se na vhodných místech rybovody propustky to, jimiž se mohou ryby z jedně zdrže do druhé bez překážky dostati.
tuna
20 article
Není pochyby, že projekt na těchto zása- dách zdělaný může uspokojiti všechny vrstvy, jejichž zájmy s tokem labským úzce jsou spo- jeny. Až jednou bude proveden, dostanes zemědělství ochrany proti zhoubám povodní, na něž posavad postižení bez výsledku žalují společně s průmyslem těšiti se bude výhodám levné dopravy. Kanalisací získají se vodní síly, jich část bude lze účelům průmyslovým přepustiti, aniž by se musila plavba nějaké újmy obávati. Náklad stavební na provedení řečeného projektu rozpočten jest na 102,000 000 korun. Stál by tudíž 1 kilometr kanalisované trati 102,000.000: 158, okrouhle 646.000 korun.
21 article
Podle vládní předlohy o vodních dráhách má se použíti z toku labského pouze tratiz Mělníka do Pardubic, odkud pak odbočovala by umělá cesta vodního průplavu. Průplav vycházel by na výšce 217.5 m. z řeky Labe, sledoval by směr přes Choceň a dosáhl by u Třebíče nej- vyššího místa 4175 m. Stoupal by tudíž na výšku 417.5 — 217.5 = 200 m. Odtud vedl by směrem k Olomouci a vůstil by na výšce 216.5 m. nad Přerovem do průplavu dunajsko- oderského. Padal by tudíž průplav ke kanálu dunajsko-oderskému asi o 200 m. (= 417.5 — 216.5), tak že by úhrnem přemoci musil výšku 400 m. Délka vodní cesty od Pardubic k po- sléze zmíněnému průplavu činila by asi 180 km. Cifru stavebního nákladu specialné pro tuto vodn dráhu vládní předloha neudává, označujíe po- třebný náklad pro všechny vodní dráhy souhrnně. Na sjezdu pro vodní cesty ve Vídni, který se konal 13. prosince 1900, byl sice potřebný ná- kiad označen obnosem 170,000.000 K, avšak sumu tu uvažovati dlužno s jistou reservou ježto tehdy nebylo ještě známo, jakých náklad by vyžadovalo upravení a kanalisování Maléh Tato vodní dráha nabývá zvláštního vy znamu ještě tím, že bude pokračováním východn sítě haličských vodních cest k západu.
Stoupal Mělník Pardubice Labe Choceň Třebíč Olomouc Přerov Vídeň km
22 title
Labe.
23 article
Vodní dráhy haličské. Tyto vodní cesty odbočují z průplavu dunajsko-oderského na svahu téhož k údol Odry a vésti mají jako průplav nad Krakovem do údoli Visly. Pro odbočení z průplavu dunajsko oderského je navrženo několik variant. Pokra čování této vodní cesty do nitra Haliče je možn různými směry. Jedny sledovaly by přirozený tok řek Visly a Sanu a vyžadovaly by průplavu vedoucího ze vhodného místa řeky Sanuk Dněstru. Tyto variánty berou se však velkou oklikou po hranici zemské a bylo by je lze provésti toliko v souhlasu se sousední říší ruskou. Jiné varianty docilují spojení mezi povodím Vísly a Dněstrem jen průplavem. Z toho patrno, že je mnoho otázek při těehto vodních cestách ještě nerozřešeno. Tak zejmena není ještě přesně ustanoveno, kde jednotlivé kanály odbočovatia vůsťovati mají; zda-li a jakým způsobem bude lze vodní dráhu až ke Lvovu posunouti a p. Co do poměrů teréních a tudíž i techni- ckých oblíží, jsou obmyšlené vodní cesty halič- ské nejjednoduššími a nejsnažsími ze všech ostatních naší říše. Podle vládní předlohy odbočovala by na příklad jedna varianta na výšce 212.1m z průplavu dunajsko-oderského a dosáhla by již na 266.9 m nejvyššího místa svého: trati vrcholové. Průplav musil by pře- konati toliko 54.8 m. výšky. K Viste sestupoval by na úroveň 304.3 m. u Skaviny; musil by tudíž na sestupu překonati pouze (266- — 204.3 =) 62.6 m. výšky. Z částí korytem Visly a průplavem k řece Sanu přes Ma ydan sestoupil by u Michalovky na horizont 194.0 m. Odtud by stoupal pře Sydowou wiszniu na úroveň 265.1 m.. kde dosáhl by trati vrcholové, s níž by, o 24 m. níže sestoupiv, dosáhl blíže Zálesti e Dněstru. Náklad na vystavění průplavové sltě baličské vypočten byl na zmíněném již sjezdu pro vodní cesty na 120,000.000 korun př 479 km. délky.
San Sanuk ma Odra Krakov Visla Halič Lvov Zálest e Dněstr km
24 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Z Vídně, 6. července. (C.-B.) Slezský sněm schválil rozpočet útuln a londu pro úpravu pastvin a slíbil podporu pro jektované místní dráhy z Frýdlandu přes Staré Hamry k bělskému mostu, vyhoví-li se požadavkům zemského zákona ze dne 3. června 1895. Odepřeno povolení k trestnímu stíhání poslance Türka pro přestupek shromažďovacího zákona a konečně byla přijata předloha o vy bírání po- platku za dobrovolné přijeti do domovského svazku města Friedehergu. Na haliěském sněmě byly přijaty dvě před- lohy o zalesňování ochranném a hra- žení bystřin a vláda vyzvána, aby vymohla ústavní cestou berní svobodu nízkých a středníc lesů takto vzniklých na příštích 20 let. V přijaté resoluci prohlašuje se nutnou stavb železnice ze Lvova přes Břežany, Přemyšlany do Podhajce a zemský výbor vyzývá se, aby vy šetřil účelnost trati z Jarostavi do Krostěnka a úzko kolejné dráhy z Tisny do Střílků. Vzata na vědomí zpráva o stavu řemesini- ckých škol odborných a vláda vyzvána, aby zřídila stálou zemskou komisi pro pře jímání vojenských potřeb, dodávaných maloprůmyslníky. Dalmatský sněm přijal jednohlasně Lubinův návrh na ustanovení 7-členného výboru k prozkou mání zodpovědnosti dozorčích orgánů resp. poslance za poměry v obci Vrgorci. Během rokování prohlásil posl. Lubin (vlaský autonomistal, že kromě zemského výboru měl zakro čiti také politický úřad a rozpustiti obecní zastupi tetstvo a dovozoval zodpovědnost dvou sněmovních členů. Posl. Vukovič (národní Chorvat) vztahuje Lubinovo nařčení na sebe, protestoval, tvrdě,ž nevěděl o vrgoreckém nehospodářství Posl. Mrkušič (mimo strany) prohlašuje, že složí mandát a odchází ze sněmovny za pochvaly Vlachů a chorvatské strany práva, a pobízí poslano Vukoviče, aby následoval jeho příkladu.
Türek Střílka Lubinův Posl Vukovič Chorvat Vlach Vídeň Frýdland Stará Hamra Friedeherg Lvov Břežany Přemyšlany Krostěnka Vrgorec Lubina bělský most
25 article
Posl. Trumbič (chorvatská strana práva) vy- čítá také vládě, že nerozpustila vrgorecké zastu- pitelstvo. Vládní zástupce Nardelli odmítal nájezdy. pravě, že vláda nemá vlivu na správu a dohlídku na obecní jmění. Místodržitelství odevzdalo příslnš- nou stížnost zemskému výboru, jenž prohlásil správu jmění až na formální nedostatky za správnou, pročež vláda nemohla rozpuštění naříditi. Řečník vyvraci výčitku, že vláda hrozila rozpuštěním v r. 1895, ne- bude-li obec hlasovati pro kandidáta národní straný chorvatské a siibuje podporovati sněmovní vynasna- žení a přísnou dohlídku na obecní regál. Zvolenému výboru uloženo, aby podal zprávu v 48 hodinách. V dolnorakouském sněmě posl. Rigler a sp. navrhli vyzvati vládu, by se postarala o spra- vedlivější rozdělení břemen, hradila všecky státní výdaje vzestupnou daní příjmovou a reálné daně přikázala obcím a okresům na úhradu jejich vydání. Potom vyřízeno více školakých zále žitostí. Příští schůze bude v úterý. Na tyrolském sněmě posl. Brugnara žádal, by se přečtiy všecky petice německých obcl proti samosprávě Tridentska. Tyto pro- testy jsou nátlakem na německé poslance a ne- loyálním bojem. Petice jsou souhlasné a proto usneseno přečíst jednu. Posl. Payr dotazoval se po rozmnožení vlaských stolic při universitě insprucké. Ra by, aby se chránil německý ráz této vysoké školy a založila samostalná vlaská universita. Posl. Malfatti je povděčen, že Němci uzná- vají nutnost vysoké školy vlaské. Přes návrh posl. Schöpfera na změnu volebního řádu zemského přešlo se k jed- nacímu pořadu po delší debatě, v níž někteří řečníci dovozovali, že nynější sněm není způsobilým k pro- jednání takového návrhu.
Posl Trumbič Rigler Němec Nardelli
26 title
Hornorakouský sněm byl dnes odročen.
27 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Telegramy. Z Yokohamy, 6. července. (C.-B.) Ne- pokoje v Mandžursku se vzmáhají. Oddíl po- vstalých Číňanů překročil řeku Jalu, ale byl korejským vojskem odražen, při čemž ztratil Čiňané 12 mužů. Císař čínský zakázal vy- zbrojení korejské gardy japonskými ruč- nicemi.
Číňan Čína Yokohama Jal
28 title
Válka jihoafrická.
29 article
V Praze, 6. července.
Praha
30 article
President Krüger o budoucnosti burského národa. V zaslaném nám právě 1. čísle oficialníha orgánu mezinárodní ligy Burů, nazvaném »De Burenfreund«, zaznamenává její člen svob. pša Reibnitz rozmluvu s presidentem Krügrem, jež zajímava jest v nejednom ohledu. President Krüger pravil: Organisaci sestoupení se burských výborů všech zemív jeden svazek k systematické společné práci přiklá- dám největší důležitost; ona jest důkazem, ž svědomí národů touží po praktickém projevu známkou, že co odlišuje, může býti překlenute, jedná-li se o to, zasaditi se společně o ochranu největších statků lidstva. Z nesčetných přípisů, které dostáváme ze všech zemí světa, vysvitá, že boj, který se nyní v Africe bojuje, znamená více, nežli válka o politické hranice, více nežl boj o doly a farmy. Tam zápasí s polu dv světové názory, drsný, mrazivý mate- rialismus, který v důsledném vývinu vybo- čuje v nejbratálnější egoismus a idealismus, který jedině tvoří základ pravé civilisace. Po konečném rozhodnutí boje tohoto bude víra v spravedlnost znovu oživena nebo otřesena. Kdyby u nás nebyly sily zrozené z bázně boží a víry. jak by mohl můj národ snášeti tak nadlidské věci! Co činí naši muži, jest mnoho, velice mnoho, avšak více ještě jest, co snášejí naše ženy. Když vlečeny jsou od krbů svého štěst, které zanechávají v kouři a troskách, a pak vlastníma očima musejí přihlížeti, jak jejich v válce zajaté děti znenáhla odumirají, jest t nejstrašnějším, co matky kdy nu- ceny byly snésti.
Krüger Burenfreund Krügr Afrika
31 article
Naši nepřátelé očekávají, že naše ženy pod vlivem svých utrpení donutí muže, by složi zbraně, avšak i v tom, tak jako ve všech svých výpočtech, dožijí se zklamání. Jest po- zoruhodným, jak Angličané málo znají nejvnits nější život našeho národa; zdá se, jako by byli při jednostranném vývoji svého obchodníh smyslu ztratili schopnost k ocenění ideálních si Z okolnosti této vysvětlují se také velké vymst- vající se chyby, které se při jejich podnicíeh proti nám dostavily. Řada zklamání započala, když Jameson s veškerou vážností věřil, že bude moci Transvaal dobýti se svými 1400 muži, pokračovala naprostým zklamáním odhadů a pro- roctví anglických generálů a státníků až do ná- vratu generála Robertsa. V tomto řetěze pochybení a zklamání oče- kává trvale klamně zpravovaný anglický národ ještě sklamání největší a nejtěžší. V téže míře jak zmenšuje se schopnost anglické armády. tak přibývá válečná zdatnost našim: naše ztráty hradí se neustálým přírostkem a střeliva a po- travin kořistíme přes potřebu. Tím způsobem může válka trvati, musídli to býti, ještě léta, až buď anglická armáda aneb, več doufáme, anglický parlament selže. Na naprosté neznalosti našich poměrů spo- čívá také záměr Angličanů, potlačiti a vyssát náš národ po válce silnou kolonisací Hlavní příval přistěhovalých osob tvoři obchod- níci, měšťáci, kteří zůstávají ve městech, ovládají je a dávají jim ráz, kdežto jádro na- šeho národa na venkově zůstává ji m nedotčeno.
Angličan Jameson Robertsa Transvaal
32 article
Ony živly přistěhovalců — také ony z An- glie — které stávají se u nás farmáři a zůstá- vají jimi, jsou lidé jiného rázu nežli jest oby- vatelstvo měst: lpí na svém majetku, učí s národ náš milovati a etíti, přistupují k nám blíže nežli svým soukmenovcům v městě. Př- stěhovalci tito jsou námi pohleováni a stávají se Bury když ne v prvém, tedy ve druhém po- kolení. Máme velký počet takovýchto Burů, kteří pocházejí z anglických přistěhovalců, ale jsou u našeho vojska a bojují s námi z svobodu své ze mtě. O budoucnost svého národa nemám žádné starosti, jen kdyby nynější dobs nebyla tak těžkou a drsnou a kdybychom jen mohli vybojovati boj pod ochranou práva mezi- národního a válečného. Kéž vaše sdružení nám k tomu dopomůže a svědomí národů udrží na stráži, by nezvitězila ve světě zásada, že v po- litice místa pro morálku více již není.« Telegramy. Z Haagu, 6. července. Šifrované depeše vyměněné mezi Bothou a Krü- grem, o kterých mluvil ministr Brodrick v anglické dolní sněmovně, záležely z 11 šífro- vaných depeší, ve kterých se jevila úplná shoda mezi Bothou a Krůgrem.
Botha Krü Brodrick Krůgr Bura Haag dolní sněmovna