1
masthead
če rvence 1901. Číslo 185.
4
article
* »Parokruh« první spolek vzájemně se podp
řídičů parních strojů a kotlů v Praze koná v neděli
dne 7. t. m. o 3. hod. odp. pololetní valnou hromadu
ve spolkové místnosti »U zlaté váhy«,
Stávky.
** Z Pešti, 6. července. (C. B.) Stávka kon-
fekčních krejčí jest ukončena. V pondělí začnou
zase pracovati.
Parokruh
Praha
Pešť
5
article
Školská hlí ka.
Školská hlí ka.
Zápisy do I. ročníku c. k. českéh
ústavu učitelského v Praze konati se bu-
dou dne 12. září t. r. o 8. hod. ranní. Kdo zapsán
býti chce, vykaž se křestním listem, posledním vy-
svědčením školním, lékařským vysvědčením od lékaře
úřadně ustanoveného, po případě vysvědčením mravní
zachovalosti a předlož vlastnoruční výkresy a ukázky
z krasopisu. Na kandidátovi vyhledává se dokonaný
15. rok věku, po případě dispens věku, kterou do
výše šesti měsíců udě uje c. k. zemská školní rada.
Žádosti za dispens podány budlež prostřednicivím
ředitelství nejdéle do 25. srpna t. r. O konečném
přijetí do I. ročníku rozhoduje výhradně výsledek
zkoušky přijímací. Do ročníků II., III. a IV. noví
žáci vůbec přijímáni nebudou. Do speciálníh
kursu pro abiturienty škol středních
podány buďtež žádosti za přijetí, doložené průkazem
o dokonaném 18. roce věku, matur. vysvědčením ze
školy střední, lékařským vysvědčením a po případě
vysvědčením mravní zachovalosti do 10. září ředitel-
ství ústavu. Kdo do 15. září neobdrží žádost svou
zpět, jest přijat a dostaví se dne 17. září do ústavu
— Zápisy do I. tř. cvič. školy konati se bu-
dou dne 13. září t. r. a novýchjžáků do II. až V. třídy
14. září. Chovanci i žáci lonští dostaví se
dne 16. září t. r. o 8. hodině ranní do svých
místností, kde se jejich přítomnost zjistí.
Praha
6
article
C. k. ústav ku vzdělání učitelů v
Hradci Králové. Zápis do cvičné školy koná
se ve dni 13. a 15. září 1901, do I. ročníku dne 14.
září a (dopoledne) 15. září, do ostatních ročníků dne
16. a 17. září. Zkouška přijímací počne dne 16. září
o 8. hodině ranní. Žáci do I. třídy školy cvičné vstu-
pující, provázeni rodiči nebo jich zástupci, vykáží s
křestním listem, žáci postupující školní zprávou.
chovanci postupující vysvědčením. Ti, kdo chtějí při-
jati býti do ročníku 1. vykažte se školním vysvěd-
čením z posledního pololetí (s přísl. klausuil), vy-
svědčením o fysické způsobilosti, vydaným od lékaře
ve veřejných službách postaveného, pak listem křest-
ním; komu nebude do 16. září 1901 patnáct let.
nechť předloží žádost za dispens ředitelství ústavu
do 5. srpna 1901. Ke zkoušce přijímací do I. roč-
niku přinestež si žadatelé potřeby psací, výkresya
písánky.
Pražská vorná obehodní škola
Českoslovanské obchodní besedyv
Praze. Zápis jest od 15. do 30. července a od1.
do 15. září. Do ústavu přijímají se: a) ti, kdož od-
byli III. třídu školy střední neb školy měšťanskés
b) ti, kdož nemají sice výše uvedeného vzdělání
předběžného, avšak přijímaci zkouškou z počtů
z češtiny prokáží takové vědomosti, jakých má míti
žák III. tř. měšťanské školy vychodivší. Pražská
vzorná obchodní škola jest jediná toho druhu jedno-
roční škola s vlastním, ministerstvem vyučování
schváleným statutem organisačním.
Na pražském obchodním ústavu
(škole ohchodní) ředit. Tom. Maděry v Praze, v Kli-
mentské ul. čís. 3 nové, otevřen bude dnem 20. čer-
vence t. r. zvláštní obchodní kurs. Zapis koná se
denně v ředitelně ústavu.
Maděra
Hradec Králové
Praha
Kt
7
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník.
IV. všesokolský slet v Praze. Sokolská
župa Budečská zúčastnila se slavnostního průvodu
315 členy v kroji se 6 prapory a sice: Bratronice
(4), Buštěhrad (18), Cvrčovice (5), Čístá (14). Děiň (6)
Dubí (16), Hředle (3), Kačice (2). Kladno (69), Kroče-
hlavy (23), Milostín (12), Motyčín (8), Mšec (16)
Srbeč (15), Nové Strašecí (30), Rakovník (27), Unhošt
(30), Zákolany (14) a Zvoleněves (5). Nezastoupena
a neomiuvena byla jednota libušínská.
Schůze.
Dne 7. července: Bratrstvo smí-
chovské, odbor úmrtní má o 9. hod. dopol.
mimořádnou valnou hromadu za příčinou změny sta-
nov su lva« na Smíchově. — »Kotva«, spolek
vzáj. se podp. sluhů obch. v Praze, zúčastní se slav-
nosti desítiletého trvání spolku vysloužilců v Nuslích.
Schůze o 8. hod. ranní u matky praporu v Celetné
ul. č. 16. Pololetní řádná valná hromada koná se
neděli dne 14. července o 3. hod. odpol. »u bílé la-
butě« na Poříčí. — První vzáj. podpor. spolek
»Palacký« na Král. Vinohradech a okolí
má o 2. hod. odp. schůzi správního výboru.
Kačic
Palacká
Král
Praha
Budečská
Buštěhrad
Cvrčovice
Dubí
Hředle
Kladno
Milostín
Mšec
Srbeč
Nová Strašecí
Rakovník
Zákolany
Zvoleněves
Smíchov
Nusle
Celetná
Vinohrady
Čístat
Motyčín
Unhoštátný
8
article
Zábavy.
Na Střeleckém ostrově koná se dnes
dopoledne od 10—12. hod. promenádní koncert a
odpoledne od 3. hod. velký zahradnií koncert vojen-
ské kapely pěšího pluku č. 91. — »Landův
fond« pro vystavení domu obchodnímu pomocnictvu
pořádá dnes v neděli zahradní zábavu v restaurac
spod Letnou« u mostu císaře Františka Josefa. Před-
prodej lístků po 20 hal. v Celetné ul. č. 22 a u čel-
nějších obchodníků v Praze a v předměstích. Z
nepříznivého počasí koná se zábava dne 14. t. m. —
Spořek plastiků v Praze pořádá dnes v za-
hradní restauraci sna Slovanech« velkou koncertní
taneční zábavu, při které účinkuje zpěv. spolek praž-
ských typografů. — První jednota českých
střelců v Žižkově pořádá dnes koncertní a la
neční zábavu v »Bezovce«, spojenou se střelbou d
terče o ceny. Začátek o 3. hod. odp. — Zpěv. spolek
Landův
František Josef
Spořek
Letná
Celetná ulice
Praha
Žižkov
Bezovka
Slovan
9
article
»Hlahol« v Nechanicích pořádá dnes v sále
restaurace »na Hůrce« zahradní zábavu. — Pěvecko-
hudební spolek »Gregora« v Písku pořádá dnes
o 3. hod. odpol. v sále Sokolovny velký koncert za
přispění virtuosa na housle p. Jana Buchtela, kon-
certního mistra Filharmonie berlínské. — Z Hradee
Králové. Dnes uspořádají místní odbory Ústřední
Matíce školské v Hradci Králové národní slavnost
matiční v měšťanských sadech »na střelnici«. Lask.
spoluúčinkují vlastenecké spolky královéhradeckéa
mnozí obětaví jednotlivci místní. V sále bude se
tančiti po celou dobu slavnosti. Začátek v sadecho
3. hod. odpol.
Výlety a vycházky.
Pražská Beseda pořádá vycházku k pro-
hlídce knihovny kláštera strahovského dnes v neděli.
Schůzka o 1/23. hod. »U Šedivých« na Perštýně. —
Vycházka Kneippovců koná se dnes v ne-
děli do Podhoře. Schůzka o 542. hod. na Josefském
nám. — Velký výlet na Křivoklát pořádá
dnes v neděli Klub státních úřadníků
Praze pro své členy a hosty. Odjezd zvláštním vla
kem o 6. hod. ranní z nádraží cís. Frant. Josefa, ná
vrat o 10. hodině večerní opět zvláštním vlakem.
Jízdné ve II. třídě do Křivoklátu i zpět 4 K 50 b. v
III. třídě 2 K 60 h. — Společnost přáte
starožitností českých v Praze koná dnes
v neděli poučný výlet k sv. Ivanu (sv. Janu pod
Skalou). Odjezd ráno z nádraží cís. Fr. Jos. o 7. h.
11 min. do Lodenice (přes Dušníky). Jízdné tam ob-
náší 1 K 2 h. Výklad učiní starosta, architekt Jan
Herain. — Řemeslnicko-živnostenská
beseda v Praze pořádá dues v neděli polodenní
výlet do Hostivaře, do zahradní restaurace »na Bu-
díně«. Odjezd z nádraží Frant. Josefa ve 2 h. odpol.
Gregor
Buchtel
Výleta
František
Josef
svatý . Ivan
Skala
Herain
Nechanice
Písek
Hradee Králové
Hradec Králové
Perštýn
Podhora
josefský já
Křivoklát
Praha
Jos
Lodenice
Dušníky
Hostivař
Hlahol
státní úřadník Praga
řemeslnickýživnostenský beseda
10
article
— Čten.ochot. beseda »Tyl« v Praze po-
řádá dnes v neděli výlet do Zátiší. Schůzka o 2. h.
odp. u přístavu parníků. Zejtra koná se výborová
schůze o 9. hod. več. ve spolk. místnosti. — Vy-
cházku do Zátiší pořádá spolek ma g.n
obec. pomoc. úřadníků král. hl. města Prahy
dnes v neděli pro své členy, jich rodiny a hosty.
Odjezd malým parníkem z náplavky šítkovské o 2. h.
odpol. do Braníka a odtud pěšky romantickou kraji-
nou do Zátiší, kde ve stinné Holubové reslauraci
»U Myslivce« volná zábava. K použití kuželník, hou-
pačky, piano a taneční síň. Návrat do Prahy v 8 h.
45 min. več. — Obecbaráčníků novomě st-
ských pořádá v neděli dne 14. července výlet
zvláštním parníkem s hudbou do svatojanských
proudů. Odjezd o 6. hodině ranni. Jízdně tam a zpět
1 koruna. Čistý výtěžek věnován bude fondu pro
postavení české školy ve zněmčeném Pošumaví. Za
nízkého stavu vody odloží se výlet na příští neděli.
Jízdní lístky lze obdržeti v rychtě »u Bonů« ve
Pštrosově ulici, u p. Frant. Provazníka na Král.
Vinohradech. Purkyňovo nám. č. 4, u p. Ant. Hru-
bého, Hrádek č. 6, u p. Václ. Šeráka v Jaromírově
ulici č. 3 na Smíchově, u p. Josefa Červenky na
Malé straně, Maltézské náměstí, u p. Ant. Zajíčka
ve Vodičkově ul. č. 6.
Jednota samosprávných úřadník
obecních a okresních v král. českém
má valnou hromadu v neděli dne 21. července o 10
hod. dopol. v restauraci »u Choděry« v Praze. Na
pořadu jest také návrh na změnu stanov.
Spolek českoslovanských knihku-
peckých účetních v Praze bude míti řád-
nou valnou hromadu v úterý dne 9. t. m. o 8. hod.
večerní v rytířské síni restaurantu Choděrova v
Ferdinandově třídě.
Tyl
Bono
František
Provazník
Král
Purkyňův
Václ
Šerák
Červenka
Zajíček
Choděra
Choděrův
Praha
Braník
Pošumaví
pštrosův ulice
Jaromírův ulice
Smíchov
maltézský náměstí
Vodičkův ulice
Ferdinandov třída
spolek českoslovanský knihko
11
article
Vodní dráhy.
Vodní dráhy.
III.
Kanalisace Malého Labe s průpla-
vem ke kanálu dunajsko-oder-
skému.
Je skoro neuvěřitelno, že v době, kdy
oboru technické činnosti znamenati jest také
pozoruhodný rozmach, labský tok tak dlouho
nepovšimnut zůstával. Zemský sněm usnesl se
sice r. 1884, aby se Malé Labe pro odtok vel-
kých vod tak upravilo, by se mohlo regulaceté
při budoucím uplavnění s výhodou využitkovat
a technickému oddělení zemského výboru ulo-
ženo bylo vypracování projektu, avšak projekt
ten přestával na urovnání toku říčního co do
směru a na opevňování břehů. 49 průkopy měly
býti podle projektu odříznuty velké, pro odpad
vody nepřiznivé říční zákliky, některé jezy na-
vrženy ku přeměnění a místy projektovány i vý-
topní hráze.
Ku provádění projektu toho nedošlo.
Na Labi zřizovaly se sice každým rokem
nějaké práce úpravní, avšak rozsah jich byl
vždy poměrný k těm prostředkům, kterése
obětovaly na zachování splavnosti říční trat
labské; tedy nepatrný. A přece řečený projekt
sdělán byl tak, aby provádění jeho co nejmen-
ších výloh vyžadovalo.
Přes to se tím regulace Labe nedoeflilo ; pod-
kladu pak pro pozdější kanalisaci řeky skoro se
pozbylo. Z ohledů úsporných projektovány tehdá
říční průkopy ve křivkách mnohem ostřejších,
než jaké se srovnávají s potřebami plavby
tak projekt na kanahisaci Labe mohl tuze málo
z projektu dřívějšího použíti.
Vykonávaje sněmovní usnesení, uložil zemský
výbor r. 1896 svému technickému oddělení, aby
vypracovalo generální projekt na regl ul l a e
a zároveň na kanalisaci Malého Labe
od Král. Hradee k Mělníku.
Král
Mělník
uložena
12
article
Vypracování kanalisačního projektu předehá-
zela expertisa, kteráž se zabývala zprávou, již
v příčině kanulisuce Labe sestavili znalei, jež
jmenovalo c. k. místedržitelství v souhlasus
zemským výborem.
Zmíněnými znalci byli pp. A. Fiegert
c. k. stavební rada, a civilní inženýr Vilé
Plenkner. V anketě seděli zástupci vlády
zemského výboru, zemědělské rady, rakousk
severo-západní plavební společnosti v Dráždla
nech, zástupci obchodní a živnostenské komory-
obchodníků s dřivím, lesnietví a c. k. ministeria
obchodu.
Expertisa tato stanovila jisté zásady pro
vypracování projektu, Nejhlavnější z nich byla
ta, že kanalisacie řešena býti m
s ohledem na vyvlastnění pozůstá-
vajleích vodních sil na Labi.
Projekt ten byl tyto dny technickým od
borem zemského výboru dokoučen. Vztahuje s
na trať labskou od Král. Hradce až k Mělníku.
Daná úloha rozřešena byla s ohledem na
požadavky plavby vorů, lodi a téměř s ú z ko st-
livostí na poměry zemědelské ce-
lého našeho Polabí. Možno tvrditi, že v ohle-
dech těch šlo se tak daleko, že v jednotli
vých tratích obětovány byly záj
mům zemědělským i prospěchy
plavby. Anketě znalců, již bude celý projek
k prozkoumání odevzďán, bude posouditi, zdal
tyto dalekosáhlě ústupky plavby, jež projekt n
prospěch zemědělství činl, bude lze připustiti př
vodní dráze toho významu, jaký Labi v síti vod
ních cest naší říše připa di ne.
A Fiegert
Plenkner
Král
Hradec
Mělník
zemský výbor
zemědělský rada
živnostenský komora
13
article
Projeklem upravují se poměry směru, šířky
a hloubky řečišté, jak vyžaduje to spořádané
odvádění vody. Průkopy, jimiž se obejíti maj
zátočiny odpadu vody překážející, projektují se
s ohledem na současnou kanalisaci o nejmenším
poloměru 500 m. Na málo místech, kde pro
tamní poměry nebylo zachování tohoto poloměru
možné, navrženy oblouky ostřejší.
Průrezy říční voleny v takových rozmě-
rech, aby pojati mohly střední větší vody, které
se dosud ponejvíce při povodních rozlévají po
pozemeích bohatého Polabí, na škodu jich vý
nosnosti. Břehy celého koryta řlčního se navr
hují k opevnění, aby pozemky pobřežní trvale
chráněny byly proti odplavování. Na podkladu
takto upravené řeky přistoupilo se ku projekto
vání kanalisace toku.
Délka říční trati od Hradce Král. k Měl
níku měří 192 5 km. a činí relativní spád hla-
diny vodní od ústí Orlice k ústí vltavskému
1: 2703. Podle tohoto spádu a s ohledem na
to, by se dala okolní území řeky, tam kde se
hladina její kanalisací vzedme, dobře odůvod-
niti, *) rozděluje se Labe podle projektu na
vodorovné trati, v jejichž koncích umístí s
pohyblivá zdýmadla čili jezy.
Král
Hradec
Orlice
Polabí
km
14
article
Zdýmadla maji býti zřízena: Číslo I.
Hradce Králové, čís. II. bliže Opatovic, čís. I
u Němčic, čís. IV. u Bukoviny, čís. V. u Ku-
nětic, čís. VI. u Pardubic, čís. VII. u Rosie,
čís. VIII. v Lánech na Důlku, čís. IX. ve Va
lech, čís. X. u Přelouče, čís. XI. v Semíně
čís. XII. v Kladruhech, čís. XIII. u Telčic
čís. XIV. u Tejnice, čís. XV. ve Veletově
čís. XVI. ve Starém Kolině, čís. XVII. v Ko
lině (použije se pevného jezu pozůstávajlcího)
číslo XVIII. v Klavarech, číslo XIX. u Cidliny
čís. XX. v Poděbradech, XXI. V Nymburce, čís
XXII. v Drahelicích, číslo XXIII. v Čela
kovicích, číslo XXIV. v Brandýse nad
Labem, číslo XXV. v Labském Kostelci.
čís. XXVI. u Lobkovic, čís. XXVII. v Obřistv
a poslední čís. XXVIII. u Mělníka. Na dvou
místech a sice u zdýmadel čís. XXIII. a XXIv
XXIV
Lobkovic
Opatovice
Němčice
Bukovina
Ku
Pardubice
Rosia
Lány
Virginie
Přelouč
Semín
Kladruhy
Telčice
Tejnice
Veletov
ko
Klavary
Cidlina
Poděbrady
Nymburk
Drahelice
Brandýs nad Labe
Labský Kostelec
Mělník
I . Hradec Králové
XXII
15
article
*) Zvednutím hladiny vodní v řece, stoupne
hlapína spodní čili podzemní vody v sousedství řeky
a může pobřežní pozemky snadno zabahniti.
opoušti kanalisovaná trať řečiště labské a vede
dlouhými pobočnými kanály podél řeky ve
značné vzdálenosti a vrací se na vhodných mí-
stech opět do řečiště.
Pohyblivé jezy projektují se jako jezy če-
slové. Na pevném spodku postaveny jsou ko-
zlíky z kovaného železa, zařízené ke sklopení.
Když jsou kozlíky vztyčeny a mezi sebou láv-
kou spojeny, poskytují oporu česlicím, latím to.
které spodním koncem o zub pevného prahu
se opírají, koncem hořejším pak na trámci,
spojujícím řečené kozliky, leží. Česlice jsou
hustě, jedna vedle druhé položeny, takže tvoř
stěnu, na níž se proudící voda zastavuje a do
výšky zdouvá. Způsobu těchto jezů používá se
také při kanalisaci Vltavy pod Prahou. Ve trati
od Hradce Králové až pod Kolín umístěna jsou
plavidla vedle řeky, s níž spojena jsou krát-
kými kanály. Ve trati spodní od Kolina k Měl-
níku jsou komory umístěny dílem v řečišti
v bezprostředním sousedství jezů nebo v kaná-
lech postranních, odbočujících z řeky nad jezy
jak s hora u zdýmadel čís. XXIII.a XXIV. zmíněno.
Vltava
Praha
Hradec Králové
Kolín
16
article
Pobočné kanály, které vedou ke komorovým
plavidlům, projektují se 2.1 m. hlnbokéa
22.5 m. ve dně široké. Šířka ve hladině zařídí
se podle potřeby. Při označené šířce dna mo-
hou dvě lodi na průplavu podle sebe plbutia
lodi proti sobě plující dobře se vyhnouti. Zalo-
žením průkopů a postranních kanálů plavebních
projektuje se zkrácení původního toku Labe
ze 192.5 km. délky na 157.8 km. dlouhou ka-
nalisovanou trať. Pro rozměry objektů kanaliso-
vané trati vzat za základ typ lodi o únosnosti
600 tun. Loď taková měří až 67 m. dělkya
10 m. šířky. S ohledem na tyto rozměry pro-
jektují se komorová plavidla 80 m. dlouhá a
10.6 m. široká. Spád jich volen 1.2 až 2 9 m.,
čili okrouhle 3 m. Spotřeba vody nehraje při
provozování plavby na kanalisované trati žádnou
úlohu. K proplavení lodi komorou o spádu 3 m.
zapotřebí bude 80 X 10.6 X 3 = 2544 me
vody, kterou se musí komora vyplniti. Ježto
proplavení vyžadovati bude asi 20 minut času,
odpovídá 1 vteřině spotřeba vody 2544
Zala
km
17
article
(20 X 60) = 2.12 m2. Labe pak v jedné vte-
řině přivádí vody mnohem více. Nejmenš
množství měří v Pardubicích 6 m3, v Ko-
lině protéká v jedné vteřině při nejnižším stavu
10 mě, v Nymburce 13 a v Brandýse 19 m
Bude tedy k účelům proplavování všude dosta
tečné množství vody pohotově. Při vyšších sta-
vech vody, při nichž se ještě plavba provozuje
není zapotřebí, aby vztýčením jezů zjednávala
se potřebná plavební hloubka. Jezy ty nastu-
pují obyčejně činnost svou při nižších stavech
vody. Panují-li vyšší stavy vody v řece a jezy
položeny jsou, provozuje se plavba řeko
přes jezy složeně. Aby však vlna, po-
vstalá přepadem vody přes pevný spodek
jezu, na němž pohyblivé kozliky stojí, ne-
nabyla při plavbě škodlivých rozměrů,
zřízen jest při většině kanalisovaných řek
v pevném tomto spodku zářez, který nižs
hranou svou menší překážku vodě v cestu stav
a následkem toho i menší vlnu způsobuje.
Labe
Pardubice
ko
Nymburk
Brandýs
m 2
18
article
Zářez takový nazývá se lodní propustí
Za malé vody, kdy jsou jezy vztýčeny, stoji
i na tomto hlubším zářezu kozliky a česlice.
při vyšších stavech vody, kdy se jezy sklopi
provozuje se plavba přes složený jez zářezem
tím. Doba volné plavby lodí, t. j. doba, kdy
stavy vody v řece kanalisované dovolují plavbu
propustí lodní, přes složené jezy, je na roz-
ličných řekách kanalisovaných velmi různá.
Šetřením hydrografických poměrů na Lábi se
seznalo, že by bylo možno na této řece pouze
7 až 10 dní v roce bez vztyčených jezů plavbu
provozovati. Vzhledem k takové krátkosti voln
plavby rozhodnuto, aby se lodni propust
v jezech kanalisovaného toku labského nepro
jektovaly.
Hloubky v kanalisovaných tratích řeky
odpovídají ponoru lodního typu, který se vzal
za základ pro labskou vodní dráhu. Lodi s únos-
ností 600 t. mají při plném nákladu 1.6 až 1. 7m
ponoru. Aby pode dnem lodi úplně naložené,
nacházela se ještě vrstva vody 50, případně
40 em., projektovány hloubky 2.1 m. Vedle
dostatečné hloubky a šířky požadůje plavba
lodí, aby na kanalisované trati bylo přiměřených
míst ku přistávání a dostatečně ochranaých
obchodních přístavů.
V projektu, o němž pojednáváme, jsou
navrženy přístavy u Hradce Králové, u Pardubi
a v Kolíně. Dále projektují se obchodní přísta
v Poděbradech, překladiště u Nym burka.
ochranný přístav u Litole a nad Mělníkem.
Pardubi
Hradec Králové
Kolín
Poděbrady
Litol
Mělník
19
article
Význam takto projektované vodní cesty
bude lze nejsprávněji oceniti podle její vý-
konnosti. Z té příčiny připojujeme tuto krátkou
úvahu. Předpokládáme-li, že plavba provo-
zovati se bude 15 hodin denně a že potrvá
v roce pouze 240 dnů, ježto v zimě
v čas větších nutných oprav bude se musi
zastaviti, bude moci plouti v jednom dnu
lodí v obou směrech, = 45, když
čítáme na jedno proplavení komorou, jak jsme
již v předu uvedli, 20 minut. Za celý plavební
rok o 240 dnech může proplouti lodí
45 X 240 = 10.800. Pokládáme-li, že lo
plují průměrně jen se 60% plného nákladu, ted
že loď o únosnosti 600 tun dopravuje pouze
600 X 0.6 = 360 tun, odpovídá 10.800 lodí
roční dopravě 10.800/ 360 = 3,888.000 tun.
V projektu je pamatováno i na to, aby
bylo lze výkonnost vodní dráhy labské zvýsiti,
kdyby roční doprava jednou krajního čísl
3,888.000 tun dosáhla.
Komorová plavidla projektují se tak, ab
bylo lze přeměniti je v případě potřeby v pla
vidla v la ko vá.
Plavidly vlakovými přepravovaly by se celé
lodní vlaky najednou. Komory takové byly by
zřizeny v rozměrech, aby vlečná loď s několika
nákladními lodmi najednou, tedy ve 20 minu
tách, dala se proplavniti.
Provozování plavby obmýšli se pomoeí
vlečných parníků. Lze však očekávati, že
v jednotlivých zdržích kanalisované trati vyvine
se pro místní dopravu doprava pomocí koňského
potahu. Z té příčiny navrhují se v projektu
lanové stezky, které oslatně nutny jsou
pro možný pozdější pohon mechanický
Rybářství, jež je na Labi zdrojem
značných příjmů osob k jeho provozování
eprávněných, je v projektu šetřeno svědomitě
Projektují se na vhodných místech rybovody
propustky to, jimiž se mohou ryby z jedně
zdrže do druhé bez překážky dostati.
tuna
20
article
Není pochyby, že projekt na těchto zása-
dách zdělaný může uspokojiti všechny vrstvy,
jejichž zájmy s tokem labským úzce jsou spo-
jeny. Až jednou bude proveden, dostanes
zemědělství ochrany proti zhoubám povodní,
na něž posavad postižení bez výsledku žalují
společně s průmyslem těšiti se bude výhodám
levné dopravy.
Kanalisací získají se vodní síly, jich část
bude lze účelům průmyslovým přepustiti, aniž
by se musila plavba nějaké újmy obávati.
Náklad stavební na provedení řečeného
projektu rozpočten jest na 102,000 000 korun.
Stál by tudíž 1 kilometr kanalisované trati
102,000.000: 158, okrouhle 646.000 korun.
21
article
Podle vládní předlohy o vodních dráhách
má se použíti z toku labského pouze tratiz
Mělníka do Pardubic, odkud pak odbočovala by
umělá cesta vodního průplavu. Průplav vycházel
by na výšce 217.5 m. z řeky Labe, sledoval by
směr přes Choceň a dosáhl by u Třebíče nej-
vyššího místa 4175 m. Stoupal by tudíž na
výšku 417.5 — 217.5 = 200 m. Odtud vedl by
směrem k Olomouci a vůstil by na výšce
216.5 m. nad Přerovem do průplavu dunajsko-
oderského. Padal by tudíž průplav ke kanálu
dunajsko-oderskému asi o 200 m. (= 417.5 —
216.5), tak že by úhrnem přemoci musil výšku
400 m. Délka vodní cesty od Pardubic k po-
sléze zmíněnému průplavu činila by asi 180 km.
Cifru stavebního nákladu specialné pro tuto vodn
dráhu vládní předloha neudává, označujíe po-
třebný náklad pro všechny vodní dráhy souhrnně.
Na sjezdu pro vodní cesty ve Vídni, který se
konal 13. prosince 1900, byl sice potřebný ná-
kiad označen obnosem 170,000.000 K, avšak
sumu tu uvažovati dlužno s jistou reservou
ježto tehdy nebylo ještě známo, jakých náklad
by vyžadovalo upravení a kanalisování Maléh
Tato vodní dráha nabývá zvláštního vy
znamu ještě tím, že bude pokračováním východn
sítě haličských vodních cest k západu.
Stoupal
Mělník
Pardubice
Labe
Choceň
Třebíč
Olomouc
Přerov
Vídeň
km
23
article
Vodní dráhy haličské.
Tyto vodní cesty odbočují z průplavu
dunajsko-oderského na svahu téhož k údol
Odry a vésti mají jako průplav nad Krakovem
do údoli Visly. Pro odbočení z průplavu dunajsko
oderského je navrženo několik variant. Pokra
čování této vodní cesty do nitra Haliče je možn
různými směry. Jedny sledovaly by přirozený
tok řek Visly a Sanu a vyžadovaly by průplavu
vedoucího ze vhodného místa řeky Sanuk
Dněstru.
Tyto variánty berou se však velkou oklikou
po hranici zemské a bylo by je lze provésti
toliko v souhlasu se sousední říší ruskou.
Jiné varianty docilují spojení mezi povodím
Vísly a Dněstrem jen průplavem. Z toho patrno,
že je mnoho otázek při těehto vodních cestách
ještě nerozřešeno. Tak zejmena není ještě přesně
ustanoveno, kde jednotlivé kanály odbočovatia
vůsťovati mají; zda-li a jakým způsobem bude
lze vodní dráhu až ke Lvovu posunouti a p.
Co do poměrů teréních a tudíž i techni-
ckých oblíží, jsou obmyšlené vodní cesty halič-
ské nejjednoduššími a nejsnažsími ze všech
ostatních naší říše.
Podle vládní předlohy odbočovala by na
příklad jedna varianta na výšce 212.1m
z průplavu dunajsko-oderského a dosáhla
by již na 266.9 m nejvyššího místa
svého: trati vrcholové. Průplav musil by pře-
konati toliko 54.8 m. výšky. K Viste sestupoval
by na úroveň 304.3 m. u Skaviny; musil
by tudíž na sestupu překonati pouze (266-
— 204.3 =) 62.6 m. výšky.
Z částí korytem Visly a průplavem k řece
Sanu přes Ma ydan sestoupil by u Michalovky
na horizont 194.0 m. Odtud by stoupal pře
Sydowou wiszniu na úroveň 265.1 m..
kde dosáhl by trati vrcholové, s níž by, o 24 m.
níže sestoupiv, dosáhl blíže Zálesti e Dněstru.
Náklad na vystavění průplavové sltě
baličské vypočten byl na zmíněném již sjezdu
pro vodní cesty na 120,000.000 korun př
479 km. délky.
San
Sanuk
ma
Odra
Krakov
Visla
Halič
Lvov
Zálest e Dněstr
km
24
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Z Vídně, 6. července. (C.-B.)
Slezský sněm schválil rozpočet útuln
a londu pro úpravu pastvin a slíbil podporu pro
jektované místní dráhy z Frýdlandu přes Staré
Hamry k bělskému mostu, vyhoví-li se požadavkům
zemského zákona ze dne 3. června 1895.
Odepřeno povolení k trestnímu stíhání poslance
Türka pro přestupek shromažďovacího zákona
a konečně byla přijata předloha o vy bírání po-
platku za dobrovolné přijeti do domovského svazku
města Friedehergu.
Na haliěském sněmě byly přijaty dvě před-
lohy o zalesňování ochranném a hra-
žení bystřin a vláda vyzvána, aby vymohla
ústavní cestou berní svobodu nízkých a středníc
lesů takto vzniklých na příštích 20 let.
V přijaté resoluci prohlašuje se nutnou stavb
železnice ze Lvova přes Břežany, Přemyšlany
do Podhajce a zemský výbor vyzývá se, aby vy
šetřil účelnost trati z Jarostavi do Krostěnka a úzko
kolejné dráhy z Tisny do Střílků.
Vzata na vědomí zpráva o stavu řemesini-
ckých škol odborných a vláda vyzvána, aby
zřídila stálou zemskou komisi pro pře
jímání vojenských potřeb, dodávaných
maloprůmyslníky.
Dalmatský sněm přijal jednohlasně Lubinův
návrh na ustanovení 7-členného výboru k prozkou
mání zodpovědnosti dozorčích orgánů resp. poslance
za poměry v obci Vrgorci.
Během rokování prohlásil posl. Lubin (vlaský
autonomistal, že kromě zemského výboru měl zakro
čiti také politický úřad a rozpustiti obecní zastupi
tetstvo a dovozoval zodpovědnost dvou sněmovních
členů.
Posl. Vukovič (národní Chorvat) vztahuje
Lubinovo nařčení na sebe, protestoval, tvrdě,ž
nevěděl o vrgoreckém nehospodářství
Posl. Mrkušič (mimo strany) prohlašuje, že
složí mandát a odchází ze sněmovny za pochvaly
Vlachů a chorvatské strany práva, a pobízí poslano
Vukoviče, aby následoval jeho příkladu.
Türek
Střílka
Lubinův
Posl
Vukovič
Chorvat
Vlach
Vídeň
Frýdland
Stará Hamra
Friedeherg
Lvov
Břežany
Přemyšlany
Krostěnka
Vrgorec
Lubina
bělský most
25
article
Posl. Trumbič (chorvatská strana práva) vy-
čítá také vládě, že nerozpustila vrgorecké zastu-
pitelstvo.
Vládní zástupce Nardelli odmítal nájezdy.
pravě, že vláda nemá vlivu na správu a dohlídku
na obecní jmění. Místodržitelství odevzdalo příslnš-
nou stížnost zemskému výboru, jenž prohlásil správu
jmění až na formální nedostatky za správnou, pročež
vláda nemohla rozpuštění naříditi. Řečník vyvraci
výčitku, že vláda hrozila rozpuštěním v r. 1895, ne-
bude-li obec hlasovati pro kandidáta národní straný
chorvatské a siibuje podporovati sněmovní vynasna-
žení a přísnou dohlídku na obecní regál.
Zvolenému výboru uloženo, aby podal zprávu
v 48 hodinách.
V dolnorakouském sněmě posl. Rigler
a sp. navrhli vyzvati vládu, by se postarala o spra-
vedlivější rozdělení břemen, hradila všecky státní
výdaje vzestupnou daní příjmovou a reálné daně
přikázala obcím a okresům na úhradu jejich
vydání.
Potom vyřízeno více školakých zále
žitostí.
Příští schůze bude v úterý.
Na tyrolském sněmě posl. Brugnara
žádal, by se přečtiy všecky petice německých obcl
proti samosprávě Tridentska. Tyto pro-
testy jsou nátlakem na německé poslance a ne-
loyálním bojem.
Petice jsou souhlasné a proto usneseno přečíst
jednu.
Posl. Payr dotazoval se po rozmnožení
vlaských stolic při universitě insprucké. Ra
by, aby se chránil německý ráz této vysoké školy
a založila samostalná vlaská universita.
Posl. Malfatti je povděčen, že Němci uzná-
vají nutnost vysoké školy vlaské.
Přes návrh posl. Schöpfera na změnu
volebního řádu zemského přešlo se k jed-
nacímu pořadu po delší debatě, v níž někteří řečníci
dovozovali, že nynější sněm není způsobilým k pro-
jednání takového návrhu.
Posl
Trumbič
Rigler
Němec
Nardelli
26
title
Hornorakouský sněm byl dnes odročen.
27
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Telegramy.
Z Yokohamy, 6. července. (C.-B.) Ne-
pokoje v Mandžursku se vzmáhají. Oddíl po-
vstalých Číňanů překročil řeku Jalu, ale byl
korejským vojskem odražen, při čemž ztratil
Čiňané 12 mužů. Císař čínský zakázal vy-
zbrojení korejské gardy japonskými ruč-
nicemi.
Číňan
Čína
Yokohama
Jal
28
title
Válka jihoafrická.
29
article
V Praze, 6. července.
Praha
30
article
President Krüger o budoucnosti
burského národa.
V zaslaném nám právě 1. čísle oficialníha
orgánu mezinárodní ligy Burů, nazvaném »De
Burenfreund«, zaznamenává její člen svob. pša
Reibnitz rozmluvu s presidentem Krügrem,
jež zajímava jest v nejednom ohledu.
President Krüger pravil: Organisaci
sestoupení se burských výborů všech zemív
jeden svazek k systematické společné práci přiklá-
dám největší důležitost; ona jest důkazem, ž
svědomí národů touží po praktickém projevu
známkou, že co odlišuje, může býti překlenute,
jedná-li se o to, zasaditi se společně o ochranu
největších statků lidstva. Z nesčetných přípisů,
které dostáváme ze všech zemí světa, vysvitá,
že boj, který se nyní v Africe bojuje, znamená
více, nežli válka o politické hranice, více nežl
boj o doly a farmy. Tam zápasí s polu dv
světové názory, drsný, mrazivý mate-
rialismus, který v důsledném vývinu vybo-
čuje v nejbratálnější egoismus a idealismus,
který jedině tvoří základ pravé civilisace. Po
konečném rozhodnutí boje tohoto bude víra v
spravedlnost znovu oživena nebo otřesena. Kdyby
u nás nebyly sily zrozené z bázně boží a víry.
jak by mohl můj národ snášeti tak nadlidské
věci! Co činí naši muži, jest mnoho, velice
mnoho, avšak více ještě jest, co snášejí naše
ženy. Když vlečeny jsou od krbů svého štěst,
které zanechávají v kouři a troskách, a pak
vlastníma očima musejí přihlížeti, jak jejich v
válce zajaté děti znenáhla odumirají, jest t
nejstrašnějším, co matky kdy nu-
ceny byly snésti.
Krüger
Burenfreund
Krügr
Afrika
31
article
Naši nepřátelé očekávají, že naše ženy pod
vlivem svých utrpení donutí muže, by složi
zbraně, avšak i v tom, tak jako ve všech svých
výpočtech, dožijí se zklamání. Jest po-
zoruhodným, jak Angličané málo znají nejvnits
nější život našeho národa; zdá se, jako by byli
při jednostranném vývoji svého obchodníh
smyslu ztratili schopnost k ocenění ideálních si
Z okolnosti této vysvětlují se také velké vymst-
vající se chyby, které se při jejich podnicíeh
proti nám dostavily. Řada zklamání započala,
když Jameson s veškerou vážností věřil, že bude
moci Transvaal dobýti se svými 1400 muži,
pokračovala naprostým zklamáním odhadů a pro-
roctví anglických generálů a státníků až do ná-
vratu generála Robertsa.
V tomto řetěze pochybení a zklamání oče-
kává trvale klamně zpravovaný anglický národ
ještě sklamání největší a nejtěžší. V téže míře
jak zmenšuje se schopnost anglické armády.
tak přibývá válečná zdatnost našim: naše ztráty
hradí se neustálým přírostkem a střeliva a po-
travin kořistíme přes potřebu. Tím způsobem
může válka trvati, musídli to býti,
ještě léta, až buď anglická armáda aneb,
več doufáme, anglický parlament selže.
Na naprosté neznalosti našich poměrů spo-
čívá také záměr Angličanů, potlačiti a vyssát
náš národ po válce silnou kolonisací
Hlavní příval přistěhovalých osob tvoři obchod-
níci, měšťáci, kteří zůstávají ve městech,
ovládají je a dávají jim ráz, kdežto jádro na-
šeho národa na venkově zůstává ji m
nedotčeno.
Angličan
Jameson
Robertsa
Transvaal
32
article
Ony živly přistěhovalců — také ony z An-
glie — které stávají se u nás farmáři a zůstá-
vají jimi, jsou lidé jiného rázu nežli jest oby-
vatelstvo měst: lpí na svém majetku, učí s
národ náš milovati a etíti, přistupují k nám
blíže nežli svým soukmenovcům v městě. Př-
stěhovalci tito jsou námi pohleováni a stávají
se Bury když ne v prvém, tedy ve druhém po-
kolení. Máme velký počet takovýchto Burů,
kteří pocházejí z anglických přistěhovalců, ale
jsou u našeho vojska a bojují s námi z
svobodu své ze mtě.
O budoucnost svého národa nemám
žádné starosti, jen kdyby nynější dobs
nebyla tak těžkou a drsnou a kdybychom jen
mohli vybojovati boj pod ochranou práva mezi-
národního a válečného. Kéž vaše sdružení nám
k tomu dopomůže a svědomí národů udrží na
stráži, by nezvitězila ve světě zásada, že v po-
litice místa pro morálku více již není.«
Telegramy.
Z Haagu, 6. července. Šifrované
depeše vyměněné mezi Bothou a Krü-
grem, o kterých mluvil ministr Brodrick
v anglické dolní sněmovně, záležely z 11 šífro-
vaných depeší, ve kterých se jevila úplná
shoda mezi Bothou a Krůgrem.
Botha
Krü
Brodrick
Krůgr
Bura
Haag
dolní sněmovna