2
masthead
V Praze, v neděli dne 7. července 1901.
Praha
4
masthead
Na ranní a odpol. Histy
přilohami („Naučný Obuor“ ve
středu a Literárni Hlidka
v půtek) předplácí sa:
Praze v alministrae
. . . . . 2 K — h
na maěsl
6 K —h
na čivsí leta . . . .
s dvojí donáškou
K 50h
Praha
Literárni Hlidek
5
masthead
ntrei . .
7K50 n
ve flislkách:
9 K80h
sa něsío . . . . .
Poštou:
za něsle
n čtvrt leta
dvají zásilke
lat
8
title
Bnošní čislo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
9
article
Dvoje pouta sňata!
Dvoje pouta sňata!
»Jako slunce když zachází, plýtvajíc
svým světlem, hází štědřej' v zem i na blan-
kyt« — tak i ten sněm našeho království
v podvečer svého života vyzářil nenadále
k radostnému překvápení všech pokroku mi-
lovných lidí dvěma zdatnými čin
neobyčejného významu osvětového a dosahu
politického: srazilť rázem, v poslední chvíli
před svým odročením, tižicí pouta
dvěma nejdůležitějším občanským
stavům našim! rolnictvu našemu s ň al
hanebné pouto jeho ponížen
politického, které naň vložil německý
rytíř Schmerling, s učitelstva našeho sňal
těžké pouto hmotné starosti a
duchamorné bídy . . ..
Ano, včera podařilo se konečně přivěsti
k vítězství a uskutečnění žádoucímu oba ty
důležité programové požadavky strany naší,
o které jsme po tolik, tolik let byli slovem
i tiskem úsilovně zapásili: řádné z lep
šení hmotného stavu našeho ná-
rodního učitelstva a vymože n
přímého hlnsovacího práva na-
šemu rolnictvu při volbě po
slancův do sněmu vlasti na ší.
Schmerling
10
article
Proč bylo našemu národnímu učitelstvu
tak dlouho strádati o platech tak ne-
spravedlivě, ba namnoze žebrácky malých.
ví každé dítě: poněvadž centralisace ochu-
dila, zubožila naši vlasť přemírou daní z
země vyssátých do chudoby a miziny takové,
že nezbývalo zemi prostředkův, aby stačila
rok od roku vzmáhajícím se potřebám škol
ství vlastního. Vrchní poručenství si nad
národním školstvím centralisace vídeňská
vyhradila zákony říšskými, zemi, okresům a
obcím ponechala jen čest a právo, aby si
živily své školy a učitele z vlastního, zdrá-
hajíc se lakomě přispěti na uhražení sedmi-
millionového toho nákladu našeho i jen po-
někud slušnou kvotou z ohromných těch daní
a platů, kterými obyvatelstvo zemí koruny
české rok jak rok plní pokladnice říšské
přemírou, že není ji rovné na celém božím
světě.
Z této příčiny trpí a chudne rok za
rokem povážlivěji celá země, pro tuto pří-
činu trpělo a strádalo nezaslouženě s naším
rolníkem, s naším řemeslníkem, zivnostníkem
a vůbec veškerým naším lidem též naše
uboné učitelstvo, až při stále rostoucí dra-
hotě životní poměry jeho stávaly se na
mnoze přímo zoufalými a nesnesitelnými.
11
article
Bylo zajisté nevýslovně trapno u srdce
všemu uvědomělému národu našemu, jenz
od jakživa instinktivně ve své
dobré škole národní znamenal základ svého
života a zdaru národního, slyšeti žalnéa
důvodné ty nářky učitelstva svého a nemoci
mu zjednati pro vlastni chudobu a bídu že
laně úlevy a pomoci. Však konečně » nouze
železo láme«. Bída učitelstva nejen českého
ale i německého dosáhla vrcholu, což mělo
za následek, že nadešla vzácná chvíle a pří-
čina, kde jednou zástupci lidu německého
s poslanci našimi byli za jedno v přesvědčení
a vůli rozhodné, že musí se hynoucímu
učilelstvu v Čechách pomoci rychle stůjco
stůj a děj se co děj.
Nuž a tomuto svornému úsilí našinců
Čechy
12
article
většiny lidových poslanců německých poda-
řilo se posléze překonati rozpaky a odpor
velkostatkářů i agrárníků českoněmeckých
tak šťastně, že včera na sněmu našem
šťastně přijat zákon o zlepšení
platů učitelstva našeho, ktery
uleví bidě a starosti vychovatelův mlá-
deže naší, aniž by vrhal břemen
nových na naše rolnictvo, řeme-
slnictvo a živnostnictvo, nebot
zároveň s tím zvýšením platů učitelských
zavázal se sněm, že nezvýší více posa-
vadních přirážek zemských, aniž roz-
hojní dluhů zemských, nýbrž bude se spíše
domáhati podpory od státu zemi české
náležející a vyhledá zdroje nových příjmů,
které by nestihly citelně lidí nemajetných.
Nepotřebuje býti tedy z toho přilepšení
našim učitelům nikomu v Čechách tesknoa
úzko. Nebojte se fisku samosprávného, zem-
ského, ten se v dějinách ještě neobjevil
nikdy tak — »řízným« jako fiskus státní
Brával po lžičkách, kdy tento po lopatách
Raději si všickni upřímní synové národa
Comeniova vzpomeňme, že cokoliv dob
rého vychovatelům a učitelům
své mládeže činíme, sobě samým
národu českému činímel
Přehojné ty resoluce našeho vlastene
ckého občanstva, městského jako ven
kovského, přimlouvavší se tak vřele
rozhodně za žádost našeho strádajícího uči
telstva, sněmem českým včera vyplněnou
jsou a zůstanou skvělým svědectvím o spa
nilomyslnosti a uvědomělosti lidu našeho
jenž okázal se tím opět velkým i ve své
chudobě.
Comeniův
Čechy
13
article
Zdravého rozumu a vlasteneckého ducha
toho našeho lidu důvodně bál se tvůrce
únorových patentů, německý byrokrat a cen-
tralista Schmerling a proto zavedl volební
řády, v nichž nadal šlechtu takovým
privilejem, naproti tomu však rolnictvo
dělnictvo naše úplně vyloučil z práva voleb-
nlho do sborů zákonodárných. Toto úplně,
rolnictvo pak na polo, ale infámně, jelikož
je neuznal za hodno voliti ani při sebe
větším počtu voličův, platící c
sebe větších daní, poslance přímo,
nýbrž toliko skrze volitelel
Kdežto ve městech každý občan platíc
4 zlaté daní měl právo voliti si svého zá-
stupce do sněmu, na venkově teprv 500
osadníků smělo si zvolit jednoho volitele.
t. j. plnomocníka, který běz kontroly tajným
hlasováním měl za ně voliti poslance zem-
ského neb říšského. Mohlo-liž býti učiněno
lidu selskému hanebnější urážky a nespra-
vedlivějšího pokoření ?l
Schmerling
14
article
Proč a k vůli čemu byl oloupen o rovné
právo voličské s měšťany ? Neplatil snad
stejně daní, nebyl snad stejně vzdělán
procitlý? Proto strana naše od vzniku svého
stále a stále co nejrázněji horlila a brojila
proti této křivdě a hanebnosti, až po dvaceti
letém úsilí svém dočkala se včera konečně
radostné chvíle, že i se strany ně-
meckých poslanců obořeno se na tu brutální
zpátečnickou anomalii; pohříchu však ani
svorná síla Čechův a Němců nestačila pře-
moci tuhý odpor vlády potud, aby bylo lidu
rolnickému zjednáno žádoucí pohodli při vy
konávání svého přímého volebního práva
Chtěli-li poslanci naši a němečtí toho dosíci.
aby lid náš rolnický již letos volil si poslance
své přímo, musili poleviti vládě v tom, že
ona sama určí volební mista a že jimi
mají býti ona, čítající aspoň 500 obyvatel
nikoli 250, jak my jsme chtěli.
Než — »za tuto duši Paříž stojí«, po
myslili si naši s Jindřichem IV., jen když
jsou konečně pouta roztříštěna ! —
Čechův
Němec
Jindřich Iva
Paříž
15
title
Sněm království českého.
16
article
Schůze devátá.
V Praze, 6. července.
Schůze devátá.
V Praze, 6. července.
Poslední schůze v tomto období. Devět
schůzí a konec. Však přes to, že sněm jen
devatenácte dnův byl pohromadě, nelze říci
že by byl zasedal docela zbytečně. Zákon
o upravení platův učitelských je pod střechou
a dnes konečně vyřízen zákon o přímých
volbách do sněmu v kurii obc
venkovských.
Místodržitel hr. Coudenhove učinil sice
prohlášení, že vláda v tom znění, jak se byl
na něm usnesla komise, zákon neschválí, že
totiž trvati musí na tom, aby volebními místy
byly obce nejméně s 500 obyvateli, nikoli
už obce s 250 obyvateli, jak navrhuje ko-
mise pro záležitosti obecní a okresní.
Sněm však, aby nebyla důležitá tato
věc opětně odložena, učinil usnesení, aby
komise pro záležitosti okresní a obecní bez
odkladu o stanovisku vlády uvažovalaa
plenu ihned o svém usnesení referovala. Za
tou příčinou schůze na čtvrt hodiny od
ročena.
Po několika minutách prohlásil referen
posl. dr. Brzorád, že komisse, jakkoli stano
visko, jež byla zaujala, pokládá za správné
nicméně konformovala se přání vládnímu
Chce předejíti tomu, aby se jí nevyčetlo snad
že svou neústupností důležitou reformu
zmařila.
Na to v jednání pokračováno.
Za vzájemného souhlasu, aby nikdo
řečí jednání o reformě neprotahoval, vyřízena
osnova zákona bez debaty.
Zákon přijat hned také ve třetím čtení
V témže čtení přijat též a de-
finitivně vyřízen zákon oúpravě
platův učitelských.
Na to sněm po ne zcela třínedělním
trvání odročen, aby prý v měsíci září —
mluví se o 15. září — sešel se opět.
Coudenhove
doktor
Brzorád
Praha
17
article
Nejvyšší maršálek zemský zabáji
Nejvyšší maršálek zemský zabáji
schůzi o 10. hod. 5 min.
U vládního ntolu: místodržitel hr. Co
denhove, dvorní rada Schroubek, místodrži
telský rada Vojáček a okr. hejtman dr. Neu
mann.
Petie podáno 58.
Došlých spisů bylo 9.
Nevyšší maršálek zemský přikázal be
prvního člení komisím navrhy: posl. Besemül
lera v záležitosti zrušení mýt na erárních silnicích
posl. dra. Brzoráda na státní pomoc obci Hra
nici v okresu ledečském a posl. Mareše na státní
podporu okresům hořovickému a zbirovskému, stiže
ným neúrodou.
Nejvyšší maršálek zemský vyzva
pak komisi zvolenou pro návrh hr. Buquoye, aby
během schůze se ustavila a výsledek jemu ozná
mila.
Na to vyžádal si slovo místodržitel hr. Couden-
hove, aby odpověděl na některé učiněné nai
dotazy.
Na dotaz posl. dra. Lad. Dvořáka a soudruh
stran sčítání lidu v politických okresích ašském.
chebském, jáchymovském, kraslickém a plánském
odpověděl na základě vykonaných šetření, že v žád-
ném z případů, v dotazu uvedených, ano vůbec
v příčině celého sčítání lidu ve zmíněných okresích
Schroubek
Vojáček
doktor
Neu
Brzorád
Mareš
Buquoy
Dvořák
18
article
nebylo podáno ani u okresních hejtmanství an
u místodržitelství ni jediné stížnosti.
Co se týče jednotlivostí dotazu odpověděl místo
držitel, že ve všech obcích politického okresu a
ského sčítalo se výlučně archy sčítacími a náležel
tedy každé straně, aby do sčítacích archů sama za
psala údaje podle pravdy. Jestliže se kdo viděl v tom
svém právu nátlakem s nepovolané strany ohrožena
měl proti tomu cestou stížnosti hledati odpomoci
Poněvadž se však tak nestalo, nedostává se podkladu
k dalšímu vyšetřování toho, co v dotazu se tvrdí
Totéž platí i o okresu chebském
Podobně zodpověděl místodržitel pochybnost
stran správnosti sčítání lidu v Chebu a v Schön
bachu.
Pojednav o sčítání v okrese plánském, jáchy
movském a kraslickém sdělil místodržitel, že popis-
ním komisarům, kteří na okr. hejlmanství za pokyny
žádali, bylo ve smyslu daných všeobecných poučen
výslovně nařízeno, že se mají zdržeti všeho vlivua
prostě onu řeč jako řeč obcovací do archu popisného
zapsati, jakou jim strana za takovou označí.
Zmíniv se o interpellovaném případě v Rotově
promluvil místodržilel o povšechných výčitkách
způsobu sčítání lidu takto: Aby správnost sčítán
lidu, obzvláště také co do rubriky »řeč obc
vací« jak jen možno zjistilo, vyšetřovalo místo-
držitelství již při ustanovování obcí, jimž sčítán
lidu zcela aneb z části ku provedení svěřiti se má
při každé obci se značnější jinojazyčnou menšinou
kdo jest ustanoven za komisaře popisního, je-li obou
zemských jazyků dostatečně mocen a dá-li se o
něho i od obce očekávati přísně věcné a nestranné
obstarání sčítání lidu.
Schön
Rotův
Cheb
19
article
Za týmž účelem nařídile již v minulém roea
místodržitelství úřadům politickým, by o to péč
měly, aby sčítání lidu, obzvláště vyplnění rubriky
»řeč obcovací«, volně, hez nepřípustného vlivu se
provedlo. Nařízení tolo míslodržitelství v lednu t.r
opakovalo a zároveň výslovně poukázalo na možné
způsoby nepřipustného vlivu a nepřípustnost do-
slovné změny udání stran majitelů domů popisním
komisařům obecními starošty atd. Místodržitelstv
neobmezilo se však jen na vydání tohoto pokynu
nýbrž uveřejnilo, aby obyvatelstvu umožnilo seznat
příslušná pravidla, poučení v lislech, jimiž dispo-
nuje. Sdělen totiž v »Pražských Novinách« ze dne
12. ledna tohoto roku a v německých úřadních no-
vinách obecenstvu prostředek, jímž může hledati od
pomoci proti bezpráví, jež by se mu při prováděn
sčítání lidu skutečně aneb po jeho domnění stalo
upozorněno obzvlášlě na třěstní ustanovení § 80. zá
kona o sčítání lidu, jakož i na příslušné ustanoven
zákona trestního
Konečně poukázáno bylo okr. hejtmanství, aby
již v době, kdy okresní přehledy se zbotovují, stra
nám dle možnosti co nejochotněji dovolovalo na
hlédnouti do knihy popisní. Nahlédnutí takové jes
až do odeslání materiálu slatistické ústřední ko
misi dosud ještě téměř ve všech okresích možno.
20
article
Mohu s plným přesvědčením vysloviti tvrzení
že místodržitelství a neméně i okresní hejtmanstv
i podřizení o každém konkretním stižném přání še-
tření zavedlo a dle toho po zákonu rozhodlo. Jestliže
přes to mnohá strana opomenula nastoupili cestu
stížnosli aneb neměla odvahu udání die vlasiního
přesvědčení učinili, nelze zajisté zodpovědnost toho
státním úřadům příčítati. Neboť nutno dle platných
předpišů přidrželi se zásady, že údaje, které stran
pro sebe a po případě i pro své příslušníky činí.
mají býti výlučně podkladem pro zapisování řeči
obcovací. Změnu zapsaných údajů mohou tedy úřady
jen tehdy zaříditi, když výpovědí příslušné strany
nade vši pochybnost jest zjištěno, že zápis ten ne-
shoduje se s jich údaji, neb údaje ty pod nepří
pustným nátlakem se staly.
Mohu sl. sněm jen ujistíti, že vláda má vyni
kající a promyšlený zájem na správním a se skuteč
nými poměry se shodujícím výsledkem sčítání, a ž
tedy s povděkem přijme sdělení určitých konkretníe
případů, v nichž zápis neshoduje se s údají strany
nebo snad dokonce kdyby s nepovolané strany by
změněn.
Moha
21
article
Zodpověděv dolaz posl. Wolfa stran zřízení
dvou nových poštovních úřadů v okrese teplickém
odpověděl místodržitel na dotaz posl. Vor
líčka a soudruhů stran neutěšených poměrů živ
nosti hostinské v Praze a předměstích. Místodržitel
pravil, že neutěšenou situaci nezavinil pouze počet
koncessí, který není příliš veliký — na 233 obyvatel
připadá jedna hostínská živnost — nýbrž také to
že se nešetřilo dosti pravidel živnostenského řádu
stran osobního provozování koncese. V télo zále-
V drobném prodeji:
ranníčislo o robě . . . . zea S
odpolední. . . . . . za 2b
Ve nlialkách na vankově
ranní člalo. . . . . . . . 10
cdpolední . . . . . . . . S
Inseráty
platí se hotové napřed.
Fřečplncsní a inserty přijimá adminl-
strnce v Marianské ulici č. a.
Tam nscházejí se též redakee
tiskárna a expedice „Národnich Listůe
Bukopisy se nevraceji
Wolf
Praha
Národnich Listů Bukopisa
22
article
žitosti vydáno místodržitelstvím v posledních dnec
opětně nařízení.
Zodpověděv dotaz posl. Práška stran konfiskace
»Obrany zemědělců« odpověděl místodržitel na dota
posl. Kudrnky v záležitosti odpisování daně po-
zemkové při živelních pohromách a stran vybírání
úroků z prodlení z oněch obnosů daně pozemkové,
které následkem pohrom živelních k odepsání byly
navrženy.
Pravil, že žádost majitelů pozemků za odepsání
daně pozemkové následkem nějaké pohromy živelní
projednávalo zemské finanční ředitelství, vždy jako
záležitosti nutné a hledělo k tomu, aby — pokud
možno — ještě téhož roku, kdy škoda se stala, po
případě byla oznámena, nejen škoda co nejrychleji
byla vyšetřena a operáty o tom byly předloženy,
nýbrž aby operáty ty i meritorně byly vyřízeny.
Všecky operáty ještě téhož roku vyříditi, kdy škoda
se stala, jest však samo o sobě nemožným, po-
něvadž četné žádosti za odepsání daně pozemkové
následkem pohrom živelních podávají se často at
pozdě na podzim, takže příslušné operáty dojdou
zemského finančního ředitelství teprve krátce před
koncem nebo až po uplynutí onoho roku, kdy škoda
se stala.
Prášek
Kudrnka
23
article
Právě tak nelze vyříditi všechny operáty ješt
v onom roce, kdy škoda se stala, dojde-li zcel
neobyčejně značný počet oznámení o škodách, jak
tomu bylo minulého roku, poněvadž jednak berní
úřady vzhledém ke značným svým úkolům nejsou
naprosto s to, aby vyšetřily v poměrně krátké lhůtě
z tak četných a rozsáhlých operátů výši daně po-
zemkové, jež má býti odepsána, a poněvadž jest
fysicky nemožno, aby zemské finanční ředitelství
ještě téhož roku, kdy škoda byla způsobena, operáty
ty co do čísel přezkoušelo. K druhému bodu dotazu,
týkajícímu se nevybírání úroků z prodlení, odpověděl,
že v této záležitosti není dalšího opatření třeba,
poněvadž již výnosem finančního ministerstva z
dne 30. září 1899 bylo nařízeno, že při odepisováni
daně pozemkové následkem pohromy živelní dlužno
si počínati tak, jako kdyby daň již původně byla
bývala vyměřena obnosem, následkem odepsání sní-
ženým, a že úroky z prodlení po případě již přede-
psané dlužno upraviti dle těchto následných opatření
sepsanou zpětnou platností pro dobu původníh
požadavku borničního, resp. že dlužno je zcela ode-
psati, kteroužto opravu provedou úřady berní z po-
vinností úřadní. Kromě toho jsou dle ustanovení
prováděcího předpisu ku příslušnému zákonu daně,
jež následkem pohrom živelních se odepíší a tedy i
úroky z prodlení vzhledem k tomuto odepsání odpa-
dající z exekuce vyloučeny.
Posl. dr. Jan Dvořák omluvil se pro dnešní
schůzi.
Na to přikročilo se k jednacímu pořadu.
Prvním předmětem bylo třetí čtení osnovy
zákona, jenž setýká úpravy platů uči-
telských na školách obecných a měšťan-
ských.
Posl
doktor
Dvořák
24
article
Zpravodaj posl. Schwarz podal příslušný
referát, načež zákono úpravě učitelských
platů schválen byl ve třetím čtení.
Druhým předmětem jednacího pořadu bylo
druhé čtení zprávy komise školské
o zprávě zemského výboru ve příčině
zlepšení právních poměrů učitelů nábo-
ženství na školách obecných a měšťan-
ských. Zpravodajem byl posl. dr. Karlach.
Zpravodaj posl. dr. Karlach poukázal k akci,
kterou katechetové prováděli, by se domohli zlepšení
právních svých poměrů a odstranění křivd, jimiž
trpl. V předloze hlavní bod týká se povinnosti farní,
dle které jest duchovenstvo farní povinno ve třech
prvních třídách farních škol a na filiálních školách
vyučovati náboženství zdarma. Kdo zná poměry na
venkově, zejmena v rozsáhlých farách, dobře ví,
jaké břemeno jest uloženo katechetům na venkově.
Ve větších městech bývají tři první třídy opatřeny
paralielkami, jsou dále odděleny dívky od chlapců,
a tu jest třeba vyučovati v 6 třídách, po případě i v
12 třídách zdarma. Platí-li se remunerace, za vyučo-
vání se neplatí. Jest konslatováno, že 25—28 hodin
na některých školách se musí náboženství vyučovati
zdarma.
Komise školská nemohouc odkliditi nedostatky.
poněvadž se jedná o věc říšského zákonodárství,
obmezila se při svém rokování jen na předlohu
zemského výboru, nezměnivší ji, jakkoli si byla vě-
doma, že zvýšení, jaké navrhl zemský výbor, jest
přímo žebrácké. Místo 8 kr. za kilometr vyměřil
zemský výbor náhradu 10 kr. Tento poplatek 10
kr. nestačí však ani pro posla, kterého musí kate-
cheta do školy poslati, nemůže-lí pro nahodilou pře-
Schwarz
doktor
Karlach
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. července.
8—. (Kronika.) Dnes před pětatřicet
léty měli jsme my kluci tam dole na jiho
českém městečku veselejší prázdniny! Na rynku
bylo pořád živo, starší tam debatovali o dochá-
zejících zprávách, předčitaly se ve skupinách
noviny, vykládaly se telegramy z bojiště, de-
peše a »štafety«, plné vítězných událostí a slav
ných činů. Naši, rozumí se, pořád vyhrávalia
kdo kde z posluchačů, každý jen litoval, že
neni také při tom. Vidím ještě kmotra z našeho
sousedství, pokuřujícího si z dlouhé dýmky
Došlou právě zprávu o dobytí nevím kolika
»pruských kanonů« nepatrnou menšinou rakou-
ské přední stráže, doprovodil poznámkou sotva
tlumené bojechtivosti:
— Zatraceně! . . . Hned bych tam taky
šel ! ..
My, kluci, občas jsme vybíhaly za zahrady.
na silnici, na draha, kladli jsme ucho k zem
a naslouchali pozorně, abychom uslyšeli vzdá
lené »hřmění děl«. Zkušení vykládali, že je
to možno. A měli jsme vskutku zřetelnou
suggesci temného nějakého hukotu v dálce.
Pak jsme se stavěli zase do řad, obepínali s
dřevěné šavle a chystali se, kdyby bylo zle,
dát se taky »do toho«. Každý z nás přál si býti
Benedekem. Nebo aspoň pod velením toho zna-
menitého generála. Benedek byl hrdinou dne.
dokonalý, znamenitý vojevůdce. Náš ideál. Měl
jsme plnou důvěru, že ropráší Prušáky jako
vrabce, jen co pravá chvíle nadejde. A čekali
jsme s rostoucím napjetím čím déle se nedostavo-
vala. Z »Humoristických listů« tehdejších uměl
jsme časovou písničku válečnou, která se zpi
vala podle noty »Šly panenky silnicí«. Dodnes
mi utkvěly verše:
A nás vede [statný rek] (uřikrii
čacký rytíř (Benedek] (arakrii
náš!
peš
Benedek
Prušák
Praha
26
article
Benedeka jsme měli za Čecha. Jmeno
znělo tak po domácku, tak jako Beránek. Vla-
stenecký plamen šlehal našimi srdci a proudil
pažemi našimi. Zpráva o porážce u Sadové
hodně se k nám opozdila. Dlouho jsme jí vůbe
nevěrili. Benedek nemohl býti poražen. Nesmysl
To musila být nějaká mýlka. Čekali jsme stále
na opravu. A když oprava nepřicházela a mu-
sili jsme konečně přece uvěřiti, zbývalo nám
jediné vysvětlení a to se také ihned ujalo: zrada
všecko zavinila. Náš rek byl obklopen zrádci.
proto jsme prohrálil
A v té víře jsme rostli
Po letech jen znenáhla, dost ztěžka mohl
jsme si upravovati svůj mozek pro vědomost
»pravého stavu věcí«. Střízlivěli jsme pomalu
z mladistvých svých snů, velmi pomalu. Ale
konečně »světlo pravdy« přece jen i naši temnou
hlavu osvítilo. V sedmdesátých letech za vlivu
událostí německo-francouzské války viděli jsme
již zřetelně i do širších kruhů pronikati vědo-
mosti o výsledcích vojensko vědecké kritiky.
Čecho
Benedek
27
article
A ve hlavách mladých kandidátů příštiho
posuzovatelství běhů světa ustálil se konečně
úsudek o milém hrdinovi našeho mládí. Úsudek
velmi přesný a »střízlivý«. Benedek byl pra-
obyčejný muž, prázdná hlava, muž neschopný
svého úkolu, vzorek člověka, který se octl na
místě, kam nepatřil. Pověstný jeho »tajný plán«
po celé desítiletí stal se předmětem nejlaciněj-
šího veřejného posměchu a satyry, divadelního
kupletu a pouličního nezbedí. S ohromného
patra své kritické vědomosti dívali jsme se na
toho ubohého trpaslíka dějin, který kdysi za-
dob mladické nevědomosti býval miláčkem naší
dětinské fantasic. Léta plynula a v roce jeden
a osmdesátém, když noviny přinesly zprávu o
úmrtí hrdiny královéhradeckého, přijali jsmeji
leda s tichým pokrčením ramen. Benedek byl
už odbytý, polozapomenutý muž. Sotva že oži-
vena vzpominka na některé »charakteristickée
zvláštnosti bezvýznamného muže, obmezeného
arrogantního vojáka, ukrutného knírotoče, stra-
téga vyleštěných knofliků a vojenských nákrčníků
přísně na centimetr odměřených ! Soud dějin
o muži byl již uzavřen.
Benedek
28
article
Čtvrt století minulo. Nová věda přichází,
hrabe se ve starých papírech, rozviřuje kotouče
archivného prachu a z mlhy vzpomínek na mi-
nulé časy vyvstává nová postava. Benedek podle
vydaných nedávno Pozůstalých papírů. *) Po třetí
v životě pokoušíme se znovu stvořiti si v duchu
*) Benedek's nachgelassene Papiere Grübel und
Sommerlatte, Leipzig.
podobiznu zajímavé osobnosti. Dojde snad ješte
— na po člvrte l
V literatuře v roce 1866 považovány některe
spisy přímo za klassické. Tak díla obou gene-
rálních štábů, kritiky válečných dějů Kuhnova,
Johnova i generála Bonnala.
Pozůstalost Benedekova podává však tolik
nových momentů a svědectví, že nezůstane jistě
bez nezbytné reakce v názorech již ustálených.
Zbrojmistrovi Benedeku vyčítána vedle od-
borné neschopnosti mnohá stránka povahová.
i domýšlivost a umíněná osobivost. Z dokladů
zachovaných v současné korrespondenci pravý
opak vychází na jevo. Benedek sám vynaložii
vše, aby nebyl naň vznešen úkol, k němuž
se necítil povolána. Sám zrazoval od války.
Ze dne 24. února píše náčelníku generál-
ního štábu:
— Naši vrchní i ostatní velitelé jsou samí
staří, opotřebovaní páni, kteří si nehledí než
svého pohodlí a to je osudné pro naše vojenství
Octnuv se na konci své vojenské kariéry, cho
vám jediné přání . . . . aby na všecky vyšší
šarše přišlo se s velikým koštětem . . .
A pátého dubna píše generálu Henikstei-
novi:
— Nevěřím v rakousko-pruskou válku.
Benedek
Grübel
Sommerlatte
Leipzig
Kuhnův
Johnův
Bonnal
Benedekův
Benedek ' s
29
article
Byla by to ohromná hloupost, jaké by se
mohli dopustit oba tito němečtí národové . .
Rakousko platilo tehdy před bohem geo-a
ethnografie, jak vidět, za německou zemi
Ostatní neněmečtí národové v říši — ani Uhry
nevyjímaje — nestáli prostě za řeč. Historická
»episoda« r. 1866 pojmenována vtipným obra-
tem »válkou Němců s Němci«. A hledí-lise
k vůdčím ideám a činitelům tehdejším, neby
termín ani tak nesprávný, jakým by se mohl snad
s dnešního hlediska jeviti.
Benedek nebyl poražen ani zradou, an
svou neintelligencí, ani nedokonalostí svých dispo
sic vojevůdcovských, ale prostě nedokonalou
přípravou a neustrojenosti celku.
Dnes už uznáváme, že bylo Rakousko —
dosud-li není — ne-li o sto, aspoň o pade-
sát let za Pruskem v ustrojení svých poměrů
vnitřních, národních i státních.
O disciplině ve vyšších sférách rakouské
armády nebylo tehdy řeči. Místa byla obsazen
většinou urozeným panstvem zvučných jmen
Němec
Benedek
Prusek
Rakousko
Uhry
30
article
šlechtických a historických. Benedek byl sice
jmenován vrchním velitelem, ale za podvelitele
přiděleni mu generálové, kterým ani nenapadlo.
říditi se rozkazy povýšeného plebejčík
Generál Clam Gallas prováděl vždy opak toho
co mu bylo uloženo. Jiní vedli si ještě svévol-
něji. Vysoce urozený velitel osmého armádního
sboru dostal povýšeným hlasem vůč
shromážděnému celému generál
nímu štábu zřetelný rozkaz, aby se svým
sborem ustoupil na Josefov. Přesvědčen jsa, žesi
vyhraje bitvu sám o své újmě, neposlechl milý
velitel, zůstal v zaujaté své posíci u Skalice
(28. června) a utrpěl se svým sborem porážku
na hlavu. U Králové Hradce postavil si Benedek
na pravém křídle do zálohy dva armádní sbory,
jeden pod velením hraběte Thuna, druhý po
hrabětem Festetičem. Měli oba uloženo, za žád-
nou podminkou nezasahovati do boje proti pru
skému středu. Leč oba generálové-hrabata zcela
v duchu vrchnostenského fouňovství, povzneše
ného nade vši kázeň, nechali rozkaz rozkazem
pustili se o své ujmě do chumelice, kde je
jich pomoci nebylo naprosto potřebí. Odpoledne
v rozhodném okamžiku objevily se čerstvé voje
korunního prince pruského na obzoru Benede
kova pravého křídla. Bok armády byl pot
straně zcela nechráněn jsa, vystaven jakékoli ne-
hodě. Je známo, co následovalo.
Benedek
Gallas
Thun
Festetič
Josefov
Skalica
U Králové Hradec
31
article
Známy jsou kroky, jež podnikl Benedek
aby před bitvou k Hradci přiměl rozhodujíe
činitele k rychlému uzavření míru. Zpráva gene
rálního štábu vypravuje tu o telegramu, zasla
ném mocnáři dne 2. července z podnětu pr
čistě osobního, »bez jakékoliv porady s jiným
činiteli«.
Opak je pravda
— Všickni vrchní velitelé přítomní válečné
radě byli jednohlasného mínění, že hra je ztr
cena, že by bylo nalehavo, neztráceti okamžiku
a bez odkladně zahájiti jednání a Pru
skem . ..
Všecky své »služebné« dopisy k roku
1866 se vztahující Benedek krátce před svou
smrtí spálil. Zůstala jen korrespondence sou-
kromá. Nejvzácnější ze zachovalých listinje
Benedekova závěť. V nejhezčím světle vystupuje
tu postava vojáka i člověka, muže ocelové mravní
slly, který ještě za hrobem dovede státi ve slovu
a snášeti klidně za svoji ideu zlobu a příkoří.
Listina datována ze dne 15. června 1873.
— Byl jsem vždy dobrý voják, věrnýa
oddaný, pokorný křesťan. Beze strachu hledím
v ústrety bližící se smrti. Prohlašuji tímto, že
nezanechávám žádných pamětí a žádného
životopisu . .. Zničil jsem všecky služebné pa-
píry z r. 1866, jakož i své záznamy a úvahy
osobní, vztahující se k velení, k němuž jsem
byl povolán proti své vůli a jen dovoláním se
mé věrnosti vojenské a poddanské . . . Dne
19. listopadu zavázal jsem se písemně (sub.
Benedek
Benedekův
Hradec
32
article
Pers. Nro. 22), že zachovám i na dále mlčení
a odnesu do hrobu svoje osobní myšlenky. Ne-
jednal jsem dobře, zavázav se tím slibem, nebot
vláda ho zneužila, davši dne 9. či 10. prosince
1866 uveřejniti v listech podivný článek, v němž
popíráno i mých zásluh starších. A tento neslušný
útok proti mně redigován z vyššího pokynu v kan-
celářích generálního štábu . . . Snesl jsem i tuto
novou zkoušku bez odvety a teď už sedm roků
se zapíráním sebe a s klidem mudřeckým snáším
těžký svůj osud. Denně si blahopřeju, že ne-
mám záště proti nikomu a že jsem nepozbyl
rozumu. Vyřídil jsem své účty se samým sebou
i s ostatním pokolením lidským. Nemám, co
bych sobě vyčítal, leč o svůj ideál vojenský
jsem přípraven. A tak vyslovuji svoji vůli po-
slední: . . . nepřeji si, býti pochovánu s po-
ctami vojenskými . . .«
Poslední vůle zesnulého byla splněna.
Stojí teď před duševním naším zrakem
zcela jiná postava, nežli tenkrát před dvaceti
lety, kdy »chladná« kritika zle pošramotila
tvář i podobu milovaného kdys hrdiny. Je ted
zase mnohem bližší ve svých rysech původní
podobě, jak si ji byla utvořila nevědomá, naivní
fantasie dětská.
Ale plným světlem pravdy historické jestě
obklopena není. Kdy se toho dočkáme
A dočkáme-li se ho
Bohyně dějin nemá patrně na spěch s od-
halováním záclon svých tajin. Shledává býti
ve smyslu světového řádu, aby lidská pokolení
přicházela a odcházela, těšíla se životu jak
mohla, honila se za svými přeludy a klamy.
rvala se a potírala navzájem, ale vlastní pravdy
o sobě a o svých přece nikdy se — ne-
dověděla.