ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 425a41f0-6615-11dc-abaf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 15, org 4, person 52
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 7. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 185.
4 masthead
Na ranní a odpol. Histy přilohami („Naučný Obuor“ ve středu a Literárni Hlidka v půtek) předplácí sa: Praze v alministrae . . . . . 2 K — h na maěsl 6 K —h na čivsí leta . . . . s dvojí donáškou K 50h
Praha Literárni Hlidek
5 masthead
ntrei . . 7K50 n ve flislkách: 9 K80h sa něsío . . . . . Poštou: za něsle n čtvrt leta dvají zásilke lat
6 masthead
na něsle
7 masthead
za nla
8 title
Bnošní čislo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
9 article Dvoje pouta sňata!
Dvoje pouta sňata! »Jako slunce když zachází, plýtvajíc svým světlem, hází štědřej' v zem i na blan- kyt« — tak i ten sněm našeho království v podvečer svého života vyzářil nenadále k radostnému překvápení všech pokroku mi- lovných lidí dvěma zdatnými čin neobyčejného významu osvětového a dosahu politického: srazilť rázem, v poslední chvíli před svým odročením, tižicí pouta dvěma nejdůležitějším občanským stavům našim! rolnictvu našemu s ň al hanebné pouto jeho ponížen politického, které naň vložil německý rytíř Schmerling, s učitelstva našeho sňal těžké pouto hmotné starosti a duchamorné bídy . . .. Ano, včera podařilo se konečně přivěsti k vítězství a uskutečnění žádoucímu oba ty důležité programové požadavky strany naší, o které jsme po tolik, tolik let byli slovem i tiskem úsilovně zapásili: řádné z lep šení hmotného stavu našeho ná- rodního učitelstva a vymože n přímého hlnsovacího práva na- šemu rolnictvu při volbě po slancův do sněmu vlasti na ší.
Schmerling
10 article
Proč bylo našemu národnímu učitelstvu tak dlouho strádati o platech tak ne- spravedlivě, ba namnoze žebrácky malých. ví každé dítě: poněvadž centralisace ochu- dila, zubožila naši vlasť přemírou daní z země vyssátých do chudoby a miziny takové, že nezbývalo zemi prostředkův, aby stačila rok od roku vzmáhajícím se potřebám škol ství vlastního. Vrchní poručenství si nad národním školstvím centralisace vídeňská vyhradila zákony říšskými, zemi, okresům a obcím ponechala jen čest a právo, aby si živily své školy a učitele z vlastního, zdrá- hajíc se lakomě přispěti na uhražení sedmi- millionového toho nákladu našeho i jen po- někud slušnou kvotou z ohromných těch daní a platů, kterými obyvatelstvo zemí koruny české rok jak rok plní pokladnice říšské přemírou, že není ji rovné na celém božím světě. Z této příčiny trpí a chudne rok za rokem povážlivěji celá země, pro tuto pří- činu trpělo a strádalo nezaslouženě s naším rolníkem, s naším řemeslníkem, zivnostníkem a vůbec veškerým naším lidem též naše uboné učitelstvo, až při stále rostoucí dra- hotě životní poměry jeho stávaly se na mnoze přímo zoufalými a nesnesitelnými.
11 article
Bylo zajisté nevýslovně trapno u srdce všemu uvědomělému národu našemu, jenz od jakživa instinktivně ve své dobré škole národní znamenal základ svého života a zdaru národního, slyšeti žalnéa důvodné ty nářky učitelstva svého a nemoci mu zjednati pro vlastni chudobu a bídu že laně úlevy a pomoci. Však konečně » nouze železo láme«. Bída učitelstva nejen českého ale i německého dosáhla vrcholu, což mělo za následek, že nadešla vzácná chvíle a pří- čina, kde jednou zástupci lidu německého s poslanci našimi byli za jedno v přesvědčení a vůli rozhodné, že musí se hynoucímu učilelstvu v Čechách pomoci rychle stůjco stůj a děj se co děj. Nuž a tomuto svornému úsilí našinců
Čechy
12 article
většiny lidových poslanců německých poda- řilo se posléze překonati rozpaky a odpor velkostatkářů i agrárníků českoněmeckých tak šťastně, že včera na sněmu našem šťastně přijat zákon o zlepšení platů učitelstva našeho, ktery uleví bidě a starosti vychovatelův mlá- deže naší, aniž by vrhal břemen nových na naše rolnictvo, řeme- slnictvo a živnostnictvo, nebot zároveň s tím zvýšením platů učitelských zavázal se sněm, že nezvýší více posa- vadních přirážek zemských, aniž roz- hojní dluhů zemských, nýbrž bude se spíše domáhati podpory od státu zemi české náležející a vyhledá zdroje nových příjmů, které by nestihly citelně lidí nemajetných. Nepotřebuje býti tedy z toho přilepšení našim učitelům nikomu v Čechách tesknoa úzko. Nebojte se fisku samosprávného, zem- ského, ten se v dějinách ještě neobjevil nikdy tak — »řízným« jako fiskus státní Brával po lžičkách, kdy tento po lopatách Raději si všickni upřímní synové národa Comeniova vzpomeňme, že cokoliv dob rého vychovatelům a učitelům své mládeže činíme, sobě samým národu českému činímel Přehojné ty resoluce našeho vlastene ckého občanstva, městského jako ven kovského, přimlouvavší se tak vřele rozhodně za žádost našeho strádajícího uči telstva, sněmem českým včera vyplněnou jsou a zůstanou skvělým svědectvím o spa nilomyslnosti a uvědomělosti lidu našeho jenž okázal se tím opět velkým i ve své chudobě.
Comeniův Čechy
13 article
Zdravého rozumu a vlasteneckého ducha toho našeho lidu důvodně bál se tvůrce únorových patentů, německý byrokrat a cen- tralista Schmerling a proto zavedl volební řády, v nichž nadal šlechtu takovým privilejem, naproti tomu však rolnictvo dělnictvo naše úplně vyloučil z práva voleb- nlho do sborů zákonodárných. Toto úplně, rolnictvo pak na polo, ale infámně, jelikož je neuznal za hodno voliti ani při sebe větším počtu voličův, platící c sebe větších daní, poslance přímo, nýbrž toliko skrze volitelel Kdežto ve městech každý občan platíc 4 zlaté daní měl právo voliti si svého zá- stupce do sněmu, na venkově teprv 500 osadníků smělo si zvolit jednoho volitele. t. j. plnomocníka, který běz kontroly tajným hlasováním měl za ně voliti poslance zem- ského neb říšského. Mohlo-liž býti učiněno lidu selskému hanebnější urážky a nespra- vedlivějšího pokoření ?l
Schmerling
14 article
Proč a k vůli čemu byl oloupen o rovné právo voličské s měšťany ? Neplatil snad stejně daní, nebyl snad stejně vzdělán procitlý? Proto strana naše od vzniku svého stále a stále co nejrázněji horlila a brojila proti této křivdě a hanebnosti, až po dvaceti letém úsilí svém dočkala se včera konečně radostné chvíle, že i se strany ně- meckých poslanců obořeno se na tu brutální zpátečnickou anomalii; pohříchu však ani svorná síla Čechův a Němců nestačila pře- moci tuhý odpor vlády potud, aby bylo lidu rolnickému zjednáno žádoucí pohodli při vy konávání svého přímého volebního práva Chtěli-li poslanci naši a němečtí toho dosíci. aby lid náš rolnický již letos volil si poslance své přímo, musili poleviti vládě v tom, že ona sama určí volební mista a že jimi mají býti ona, čítající aspoň 500 obyvatel nikoli 250, jak my jsme chtěli. Než — »za tuto duši Paříž stojí«, po myslili si naši s Jindřichem IV., jen když jsou konečně pouta roztříštěna ! —
Čechův Němec Jindřich Iva Paříž
15 title
Sněm království českého.
16 article Schůze devátá. V Praze, 6. července.
Schůze devátá. V Praze, 6. července. Poslední schůze v tomto období. Devět schůzí a konec. Však přes to, že sněm jen devatenácte dnův byl pohromadě, nelze říci že by byl zasedal docela zbytečně. Zákon o upravení platův učitelských je pod střechou a dnes konečně vyřízen zákon o přímých volbách do sněmu v kurii obc venkovských. Místodržitel hr. Coudenhove učinil sice prohlášení, že vláda v tom znění, jak se byl na něm usnesla komise, zákon neschválí, že totiž trvati musí na tom, aby volebními místy byly obce nejméně s 500 obyvateli, nikoli už obce s 250 obyvateli, jak navrhuje ko- mise pro záležitosti obecní a okresní. Sněm však, aby nebyla důležitá tato věc opětně odložena, učinil usnesení, aby komise pro záležitosti okresní a obecní bez odkladu o stanovisku vlády uvažovalaa plenu ihned o svém usnesení referovala. Za tou příčinou schůze na čtvrt hodiny od ročena. Po několika minutách prohlásil referen posl. dr. Brzorád, že komisse, jakkoli stano visko, jež byla zaujala, pokládá za správné nicméně konformovala se přání vládnímu Chce předejíti tomu, aby se jí nevyčetlo snad že svou neústupností důležitou reformu zmařila. Na to v jednání pokračováno. Za vzájemného souhlasu, aby nikdo řečí jednání o reformě neprotahoval, vyřízena osnova zákona bez debaty. Zákon přijat hned také ve třetím čtení V témže čtení přijat též a de- finitivně vyřízen zákon oúpravě platův učitelských. Na to sněm po ne zcela třínedělním trvání odročen, aby prý v měsíci září — mluví se o 15. září — sešel se opět.
Coudenhove doktor Brzorád Praha
17 article Nejvyšší maršálek zemský zabáji
Nejvyšší maršálek zemský zabáji schůzi o 10. hod. 5 min. U vládního ntolu: místodržitel hr. Co denhove, dvorní rada Schroubek, místodrži telský rada Vojáček a okr. hejtman dr. Neu mann. Petie podáno 58. Došlých spisů bylo 9. Nevyšší maršálek zemský přikázal be prvního člení komisím navrhy: posl. Besemül lera v záležitosti zrušení mýt na erárních silnicích posl. dra. Brzoráda na státní pomoc obci Hra nici v okresu ledečském a posl. Mareše na státní podporu okresům hořovickému a zbirovskému, stiže ným neúrodou. Nejvyšší maršálek zemský vyzva pak komisi zvolenou pro návrh hr. Buquoye, aby během schůze se ustavila a výsledek jemu ozná mila. Na to vyžádal si slovo místodržitel hr. Couden- hove, aby odpověděl na některé učiněné nai dotazy. Na dotaz posl. dra. Lad. Dvořáka a soudruh stran sčítání lidu v politických okresích ašském. chebském, jáchymovském, kraslickém a plánském odpověděl na základě vykonaných šetření, že v žád- ném z případů, v dotazu uvedených, ano vůbec v příčině celého sčítání lidu ve zmíněných okresích
Schroubek Vojáček doktor Neu Brzorád Mareš Buquoy Dvořák
18 article
nebylo podáno ani u okresních hejtmanství an u místodržitelství ni jediné stížnosti. Co se týče jednotlivostí dotazu odpověděl místo držitel, že ve všech obcích politického okresu a ského sčítalo se výlučně archy sčítacími a náležel tedy každé straně, aby do sčítacích archů sama za psala údaje podle pravdy. Jestliže se kdo viděl v tom svém právu nátlakem s nepovolané strany ohrožena měl proti tomu cestou stížnosti hledati odpomoci Poněvadž se však tak nestalo, nedostává se podkladu k dalšímu vyšetřování toho, co v dotazu se tvrdí Totéž platí i o okresu chebském Podobně zodpověděl místodržitel pochybnost stran správnosti sčítání lidu v Chebu a v Schön bachu. Pojednav o sčítání v okrese plánském, jáchy movském a kraslickém sdělil místodržitel, že popis- ním komisarům, kteří na okr. hejlmanství za pokyny žádali, bylo ve smyslu daných všeobecných poučen výslovně nařízeno, že se mají zdržeti všeho vlivua prostě onu řeč jako řeč obcovací do archu popisného zapsati, jakou jim strana za takovou označí. Zmíniv se o interpellovaném případě v Rotově promluvil místodržilel o povšechných výčitkách způsobu sčítání lidu takto: Aby správnost sčítán lidu, obzvláště také co do rubriky »řeč obc vací« jak jen možno zjistilo, vyšetřovalo místo- držitelství již při ustanovování obcí, jimž sčítán lidu zcela aneb z části ku provedení svěřiti se má při každé obci se značnější jinojazyčnou menšinou kdo jest ustanoven za komisaře popisního, je-li obou zemských jazyků dostatečně mocen a dá-li se o něho i od obce očekávati přísně věcné a nestranné obstarání sčítání lidu.
Schön Rotův Cheb
19 article
Za týmž účelem nařídile již v minulém roea místodržitelství úřadům politickým, by o to péč měly, aby sčítání lidu, obzvláště vyplnění rubriky »řeč obcovací«, volně, hez nepřípustného vlivu se provedlo. Nařízení tolo míslodržitelství v lednu t.r opakovalo a zároveň výslovně poukázalo na možné způsoby nepřipustného vlivu a nepřípustnost do- slovné změny udání stran majitelů domů popisním komisařům obecními starošty atd. Místodržitelstv neobmezilo se však jen na vydání tohoto pokynu nýbrž uveřejnilo, aby obyvatelstvu umožnilo seznat příslušná pravidla, poučení v lislech, jimiž dispo- nuje. Sdělen totiž v »Pražských Novinách« ze dne 12. ledna tohoto roku a v německých úřadních no- vinách obecenstvu prostředek, jímž může hledati od pomoci proti bezpráví, jež by se mu při prováděn sčítání lidu skutečně aneb po jeho domnění stalo upozorněno obzvlášlě na třěstní ustanovení § 80. zá kona o sčítání lidu, jakož i na příslušné ustanoven zákona trestního Konečně poukázáno bylo okr. hejtmanství, aby již v době, kdy okresní přehledy se zbotovují, stra nám dle možnosti co nejochotněji dovolovalo na hlédnouti do knihy popisní. Nahlédnutí takové jes až do odeslání materiálu slatistické ústřední ko misi dosud ještě téměř ve všech okresích možno.
20 article
Mohu s plným přesvědčením vysloviti tvrzení že místodržitelství a neméně i okresní hejtmanstv i podřizení o každém konkretním stižném přání še- tření zavedlo a dle toho po zákonu rozhodlo. Jestliže přes to mnohá strana opomenula nastoupili cestu stížnosli aneb neměla odvahu udání die vlasiního přesvědčení učinili, nelze zajisté zodpovědnost toho státním úřadům příčítati. Neboť nutno dle platných předpišů přidrželi se zásady, že údaje, které stran pro sebe a po případě i pro své příslušníky činí. mají býti výlučně podkladem pro zapisování řeči obcovací. Změnu zapsaných údajů mohou tedy úřady jen tehdy zaříditi, když výpovědí příslušné strany nade vši pochybnost jest zjištěno, že zápis ten ne- shoduje se s jich údaji, neb údaje ty pod nepří pustným nátlakem se staly. Mohu sl. sněm jen ujistíti, že vláda má vyni kající a promyšlený zájem na správním a se skuteč nými poměry se shodujícím výsledkem sčítání, a ž tedy s povděkem přijme sdělení určitých konkretníe případů, v nichž zápis neshoduje se s údají strany nebo snad dokonce kdyby s nepovolané strany by změněn.
Moha
21 article
Zodpověděv dolaz posl. Wolfa stran zřízení dvou nových poštovních úřadů v okrese teplickém odpověděl místodržitel na dotaz posl. Vor líčka a soudruhů stran neutěšených poměrů živ nosti hostinské v Praze a předměstích. Místodržitel pravil, že neutěšenou situaci nezavinil pouze počet koncessí, který není příliš veliký — na 233 obyvatel připadá jedna hostínská živnost — nýbrž také to že se nešetřilo dosti pravidel živnostenského řádu stran osobního provozování koncese. V télo zále- V drobném prodeji: ranníčislo o robě . . . . zea S odpolední. . . . . . za 2b Ve nlialkách na vankově ranní člalo. . . . . . . . 10 cdpolední . . . . . . . . S Inseráty platí se hotové napřed. Fřečplncsní a inserty přijimá adminl- strnce v Marianské ulici č. a. Tam nscházejí se též redakee tiskárna a expedice „Národnich Listůe Bukopisy se nevraceji
Wolf Praha Národnich Listů Bukopisa
22 article
žitosti vydáno místodržitelstvím v posledních dnec opětně nařízení. Zodpověděv dotaz posl. Práška stran konfiskace »Obrany zemědělců« odpověděl místodržitel na dota posl. Kudrnky v záležitosti odpisování daně po- zemkové při živelních pohromách a stran vybírání úroků z prodlení z oněch obnosů daně pozemkové, které následkem pohrom živelních k odepsání byly navrženy. Pravil, že žádost majitelů pozemků za odepsání daně pozemkové následkem nějaké pohromy živelní projednávalo zemské finanční ředitelství, vždy jako záležitosti nutné a hledělo k tomu, aby — pokud možno — ještě téhož roku, kdy škoda se stala, po případě byla oznámena, nejen škoda co nejrychleji byla vyšetřena a operáty o tom byly předloženy, nýbrž aby operáty ty i meritorně byly vyřízeny. Všecky operáty ještě téhož roku vyříditi, kdy škoda se stala, jest však samo o sobě nemožným, po- něvadž četné žádosti za odepsání daně pozemkové následkem pohrom živelních podávají se často at pozdě na podzim, takže příslušné operáty dojdou zemského finančního ředitelství teprve krátce před koncem nebo až po uplynutí onoho roku, kdy škoda se stala.
Prášek Kudrnka
23 article
Právě tak nelze vyříditi všechny operáty ješt v onom roce, kdy škoda se stala, dojde-li zcel neobyčejně značný počet oznámení o škodách, jak tomu bylo minulého roku, poněvadž jednak berní úřady vzhledém ke značným svým úkolům nejsou naprosto s to, aby vyšetřily v poměrně krátké lhůtě z tak četných a rozsáhlých operátů výši daně po- zemkové, jež má býti odepsána, a poněvadž jest fysicky nemožno, aby zemské finanční ředitelství ještě téhož roku, kdy škoda byla způsobena, operáty ty co do čísel přezkoušelo. K druhému bodu dotazu, týkajícímu se nevybírání úroků z prodlení, odpověděl, že v této záležitosti není dalšího opatření třeba, poněvadž již výnosem finančního ministerstva z dne 30. září 1899 bylo nařízeno, že při odepisováni daně pozemkové následkem pohromy živelní dlužno si počínati tak, jako kdyby daň již původně byla bývala vyměřena obnosem, následkem odepsání sní- ženým, a že úroky z prodlení po případě již přede- psané dlužno upraviti dle těchto následných opatření sepsanou zpětnou platností pro dobu původníh požadavku borničního, resp. že dlužno je zcela ode- psati, kteroužto opravu provedou úřady berní z po- vinností úřadní. Kromě toho jsou dle ustanovení prováděcího předpisu ku příslušnému zákonu daně, jež následkem pohrom živelních se odepíší a tedy i úroky z prodlení vzhledem k tomuto odepsání odpa- dající z exekuce vyloučeny. Posl. dr. Jan Dvořák omluvil se pro dnešní schůzi. Na to přikročilo se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem bylo třetí čtení osnovy zákona, jenž setýká úpravy platů uči- telských na školách obecných a měšťan- ských.
Posl doktor Dvořák
24 article
Zpravodaj posl. Schwarz podal příslušný referát, načež zákono úpravě učitelských platů schválen byl ve třetím čtení. Druhým předmětem jednacího pořadu bylo druhé čtení zprávy komise školské o zprávě zemského výboru ve příčině zlepšení právních poměrů učitelů nábo- ženství na školách obecných a měšťan- ských. Zpravodajem byl posl. dr. Karlach. Zpravodaj posl. dr. Karlach poukázal k akci, kterou katechetové prováděli, by se domohli zlepšení právních svých poměrů a odstranění křivd, jimiž trpl. V předloze hlavní bod týká se povinnosti farní, dle které jest duchovenstvo farní povinno ve třech prvních třídách farních škol a na filiálních školách vyučovati náboženství zdarma. Kdo zná poměry na venkově, zejmena v rozsáhlých farách, dobře ví, jaké břemeno jest uloženo katechetům na venkově. Ve větších městech bývají tři první třídy opatřeny paralielkami, jsou dále odděleny dívky od chlapců, a tu jest třeba vyučovati v 6 třídách, po případě i v 12 třídách zdarma. Platí-li se remunerace, za vyučo- vání se neplatí. Jest konslatováno, že 25—28 hodin na některých školách se musí náboženství vyučovati zdarma. Komise školská nemohouc odkliditi nedostatky. poněvadž se jedná o věc říšského zákonodárství, obmezila se při svém rokování jen na předlohu zemského výboru, nezměnivší ji, jakkoli si byla vě- doma, že zvýšení, jaké navrhl zemský výbor, jest přímo žebrácké. Místo 8 kr. za kilometr vyměřil zemský výbor náhradu 10 kr. Tento poplatek 10 kr. nestačí však ani pro posla, kterého musí kate- cheta do školy poslati, nemůže-lí pro nahodilou pře-
Schwarz doktor Karlach
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. července. 8—. (Kronika.) Dnes před pětatřicet léty měli jsme my kluci tam dole na jiho českém městečku veselejší prázdniny! Na rynku bylo pořád živo, starší tam debatovali o dochá- zejících zprávách, předčitaly se ve skupinách noviny, vykládaly se telegramy z bojiště, de- peše a »štafety«, plné vítězných událostí a slav ných činů. Naši, rozumí se, pořád vyhrávalia kdo kde z posluchačů, každý jen litoval, že neni také při tom. Vidím ještě kmotra z našeho sousedství, pokuřujícího si z dlouhé dýmky Došlou právě zprávu o dobytí nevím kolika »pruských kanonů« nepatrnou menšinou rakou- ské přední stráže, doprovodil poznámkou sotva tlumené bojechtivosti: — Zatraceně! . . . Hned bych tam taky šel ! .. My, kluci, občas jsme vybíhaly za zahrady. na silnici, na draha, kladli jsme ucho k zem a naslouchali pozorně, abychom uslyšeli vzdá lené »hřmění děl«. Zkušení vykládali, že je to možno. A měli jsme vskutku zřetelnou suggesci temného nějakého hukotu v dálce. Pak jsme se stavěli zase do řad, obepínali s dřevěné šavle a chystali se, kdyby bylo zle, dát se taky »do toho«. Každý z nás přál si býti Benedekem. Nebo aspoň pod velením toho zna- menitého generála. Benedek byl hrdinou dne. dokonalý, znamenitý vojevůdce. Náš ideál. Měl jsme plnou důvěru, že ropráší Prušáky jako vrabce, jen co pravá chvíle nadejde. A čekali jsme s rostoucím napjetím čím déle se nedostavo- vala. Z »Humoristických listů« tehdejších uměl jsme časovou písničku válečnou, která se zpi vala podle noty »Šly panenky silnicí«. Dodnes mi utkvěly verše: A nás vede [statný rek] (uřikrii čacký rytíř (Benedek] (arakrii náš!
peš Benedek Prušák Praha
26 article
Benedeka jsme měli za Čecha. Jmeno znělo tak po domácku, tak jako Beránek. Vla- stenecký plamen šlehal našimi srdci a proudil pažemi našimi. Zpráva o porážce u Sadové hodně se k nám opozdila. Dlouho jsme jí vůbe nevěrili. Benedek nemohl býti poražen. Nesmysl To musila být nějaká mýlka. Čekali jsme stále na opravu. A když oprava nepřicházela a mu- sili jsme konečně přece uvěřiti, zbývalo nám jediné vysvětlení a to se také ihned ujalo: zrada všecko zavinila. Náš rek byl obklopen zrádci. proto jsme prohrálil A v té víře jsme rostli Po letech jen znenáhla, dost ztěžka mohl jsme si upravovati svůj mozek pro vědomost »pravého stavu věcí«. Střízlivěli jsme pomalu z mladistvých svých snů, velmi pomalu. Ale konečně »světlo pravdy« přece jen i naši temnou hlavu osvítilo. V sedmdesátých letech za vlivu událostí německo-francouzské války viděli jsme již zřetelně i do širších kruhů pronikati vědo- mosti o výsledcích vojensko vědecké kritiky.
Čecho Benedek
27 article
A ve hlavách mladých kandidátů příštiho posuzovatelství běhů světa ustálil se konečně úsudek o milém hrdinovi našeho mládí. Úsudek velmi přesný a »střízlivý«. Benedek byl pra- obyčejný muž, prázdná hlava, muž neschopný svého úkolu, vzorek člověka, který se octl na místě, kam nepatřil. Pověstný jeho »tajný plán« po celé desítiletí stal se předmětem nejlaciněj- šího veřejného posměchu a satyry, divadelního kupletu a pouličního nezbedí. S ohromného patra své kritické vědomosti dívali jsme se na toho ubohého trpaslíka dějin, který kdysi za- dob mladické nevědomosti býval miláčkem naší dětinské fantasic. Léta plynula a v roce jeden a osmdesátém, když noviny přinesly zprávu o úmrtí hrdiny královéhradeckého, přijali jsmeji leda s tichým pokrčením ramen. Benedek byl už odbytý, polozapomenutý muž. Sotva že oži- vena vzpominka na některé »charakteristickée zvláštnosti bezvýznamného muže, obmezeného arrogantního vojáka, ukrutného knírotoče, stra- téga vyleštěných knofliků a vojenských nákrčníků přísně na centimetr odměřených ! Soud dějin o muži byl již uzavřen.
Benedek
28 article
Čtvrt století minulo. Nová věda přichází, hrabe se ve starých papírech, rozviřuje kotouče archivného prachu a z mlhy vzpomínek na mi- nulé časy vyvstává nová postava. Benedek podle vydaných nedávno Pozůstalých papírů. *) Po třetí v životě pokoušíme se znovu stvořiti si v duchu *) Benedek's nachgelassene Papiere Grübel und Sommerlatte, Leipzig. podobiznu zajímavé osobnosti. Dojde snad ješte — na po člvrte l V literatuře v roce 1866 považovány některe spisy přímo za klassické. Tak díla obou gene- rálních štábů, kritiky válečných dějů Kuhnova, Johnova i generála Bonnala. Pozůstalost Benedekova podává však tolik nových momentů a svědectví, že nezůstane jistě bez nezbytné reakce v názorech již ustálených. Zbrojmistrovi Benedeku vyčítána vedle od- borné neschopnosti mnohá stránka povahová. i domýšlivost a umíněná osobivost. Z dokladů zachovaných v současné korrespondenci pravý opak vychází na jevo. Benedek sám vynaložii vše, aby nebyl naň vznešen úkol, k němuž se necítil povolána. Sám zrazoval od války. Ze dne 24. února píše náčelníku generál- ního štábu: — Naši vrchní i ostatní velitelé jsou samí staří, opotřebovaní páni, kteří si nehledí než svého pohodlí a to je osudné pro naše vojenství Octnuv se na konci své vojenské kariéry, cho vám jediné přání . . . . aby na všecky vyšší šarše přišlo se s velikým koštětem . . . A pátého dubna píše generálu Henikstei- novi: — Nevěřím v rakousko-pruskou válku.
Benedek Grübel Sommerlatte Leipzig Kuhnův Johnův Bonnal Benedekův Benedek ' s
29 article
Byla by to ohromná hloupost, jaké by se mohli dopustit oba tito němečtí národové . . Rakousko platilo tehdy před bohem geo-a ethnografie, jak vidět, za německou zemi Ostatní neněmečtí národové v říši — ani Uhry nevyjímaje — nestáli prostě za řeč. Historická »episoda« r. 1866 pojmenována vtipným obra- tem »válkou Němců s Němci«. A hledí-lise k vůdčím ideám a činitelům tehdejším, neby termín ani tak nesprávný, jakým by se mohl snad s dnešního hlediska jeviti. Benedek nebyl poražen ani zradou, an svou neintelligencí, ani nedokonalostí svých dispo sic vojevůdcovských, ale prostě nedokonalou přípravou a neustrojenosti celku. Dnes už uznáváme, že bylo Rakousko — dosud-li není — ne-li o sto, aspoň o pade- sát let za Pruskem v ustrojení svých poměrů vnitřních, národních i státních. O disciplině ve vyšších sférách rakouské armády nebylo tehdy řeči. Místa byla obsazen většinou urozeným panstvem zvučných jmen
Němec Benedek Prusek Rakousko Uhry
30 article
šlechtických a historických. Benedek byl sice jmenován vrchním velitelem, ale za podvelitele přiděleni mu generálové, kterým ani nenapadlo. říditi se rozkazy povýšeného plebejčík Generál Clam Gallas prováděl vždy opak toho co mu bylo uloženo. Jiní vedli si ještě svévol- něji. Vysoce urozený velitel osmého armádního sboru dostal povýšeným hlasem vůč shromážděnému celému generál nímu štábu zřetelný rozkaz, aby se svým sborem ustoupil na Josefov. Přesvědčen jsa, žesi vyhraje bitvu sám o své újmě, neposlechl milý velitel, zůstal v zaujaté své posíci u Skalice (28. června) a utrpěl se svým sborem porážku na hlavu. U Králové Hradce postavil si Benedek na pravém křídle do zálohy dva armádní sbory, jeden pod velením hraběte Thuna, druhý po hrabětem Festetičem. Měli oba uloženo, za žád- nou podminkou nezasahovati do boje proti pru skému středu. Leč oba generálové-hrabata zcela v duchu vrchnostenského fouňovství, povzneše ného nade vši kázeň, nechali rozkaz rozkazem pustili se o své ujmě do chumelice, kde je jich pomoci nebylo naprosto potřebí. Odpoledne v rozhodném okamžiku objevily se čerstvé voje korunního prince pruského na obzoru Benede kova pravého křídla. Bok armády byl pot straně zcela nechráněn jsa, vystaven jakékoli ne- hodě. Je známo, co následovalo.
Benedek Gallas Thun Festetič Josefov Skalica U Králové Hradec
31 article
Známy jsou kroky, jež podnikl Benedek aby před bitvou k Hradci přiměl rozhodujíe činitele k rychlému uzavření míru. Zpráva gene rálního štábu vypravuje tu o telegramu, zasla ném mocnáři dne 2. července z podnětu pr čistě osobního, »bez jakékoliv porady s jiným činiteli«. Opak je pravda — Všickni vrchní velitelé přítomní válečné radě byli jednohlasného mínění, že hra je ztr cena, že by bylo nalehavo, neztráceti okamžiku a bez odkladně zahájiti jednání a Pru skem . .. Všecky své »služebné« dopisy k roku 1866 se vztahující Benedek krátce před svou smrtí spálil. Zůstala jen korrespondence sou- kromá. Nejvzácnější ze zachovalých listinje Benedekova závěť. V nejhezčím světle vystupuje tu postava vojáka i člověka, muže ocelové mravní slly, který ještě za hrobem dovede státi ve slovu a snášeti klidně za svoji ideu zlobu a příkoří. Listina datována ze dne 15. června 1873. — Byl jsem vždy dobrý voják, věrnýa oddaný, pokorný křesťan. Beze strachu hledím v ústrety bližící se smrti. Prohlašuji tímto, že nezanechávám žádných pamětí a žádného životopisu . .. Zničil jsem všecky služebné pa- píry z r. 1866, jakož i své záznamy a úvahy osobní, vztahující se k velení, k němuž jsem byl povolán proti své vůli a jen dovoláním se mé věrnosti vojenské a poddanské . . . Dne 19. listopadu zavázal jsem se písemně (sub.
Benedek Benedekův Hradec
32 article
Pers. Nro. 22), že zachovám i na dále mlčení a odnesu do hrobu svoje osobní myšlenky. Ne- jednal jsem dobře, zavázav se tím slibem, nebot vláda ho zneužila, davši dne 9. či 10. prosince 1866 uveřejniti v listech podivný článek, v němž popíráno i mých zásluh starších. A tento neslušný útok proti mně redigován z vyššího pokynu v kan- celářích generálního štábu . . . Snesl jsem i tuto novou zkoušku bez odvety a teď už sedm roků se zapíráním sebe a s klidem mudřeckým snáším těžký svůj osud. Denně si blahopřeju, že ne- mám záště proti nikomu a že jsem nepozbyl rozumu. Vyřídil jsem své účty se samým sebou i s ostatním pokolením lidským. Nemám, co bych sobě vyčítal, leč o svůj ideál vojenský jsem přípraven. A tak vyslovuji svoji vůli po- slední: . . . nepřeji si, býti pochovánu s po- ctami vojenskými . . .« Poslední vůle zesnulého byla splněna. Stojí teď před duševním naším zrakem zcela jiná postava, nežli tenkrát před dvaceti lety, kdy »chladná« kritika zle pošramotila tvář i podobu milovaného kdys hrdiny. Je ted zase mnohem bližší ve svých rysech původní podobě, jak si ji byla utvořila nevědomá, naivní fantasie dětská. Ale plným světlem pravdy historické jestě obklopena není. Kdy se toho dočkáme A dočkáme-li se ho Bohyně dějin nemá patrně na spěch s od- halováním záclon svých tajin. Shledává býti ve smyslu světového řádu, aby lidská pokolení přicházela a odcházela, těšíla se životu jak mohla, honila se za svými přeludy a klamy. rvala se a potírala navzájem, ale vlastní pravdy o sobě a o svých přece nikdy se — ne- dověděla.