2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
19. dubna 1908. Císlo 109.
5
article
Kněz — filosof — právník — lékař.
Kněz — filosof — právník — lékař.
Již ve starověku platilo v Řecku, že v lé
Pařských záležitostech a sporech slučí rozhodo
vati lékařům. Proč v nové době, kdy uplatňuj
se snahy reformni, nemá býti zdravotnictví svě
řeno vrehním úřadníkům-lékařům? Není zdra
votnictví stejně důležito, jako jiné „práce ve-
řejné“, orba, vyučování, obchod atd? Proč nen
zařízeno ministerstvo lékařství a veřejného zdra-
votnictví? Bylo by zbytečno a musila by se
snad pro ně práce hledati? Sledujme jen n
několika nahodilých případech z obecného ži-
vota, že práce bylo by — chceme-li — i přílis
mnoho. — Seznáme také z těchto několika pří-
padů, že stanovisko lékaře nekryje se vždycky
se stanoviskem právníka a že tudíž v zájmu
humanity je oprávněným požadavek, aby zdra-
votnictví ocitlo se v rukou lékařů.
Onemocněl dělník, takže se stal ku prác
nezpůsobilým; co s ním? Odpovíte: Má nemo-
censkou pokladnu; ano, platil-li do ní, má tu-
díž nárok na podporu, ale jen do jisté doby
(většinou 4—6 neděl); co potom? Může do ne
mocnice. Jde, dejme tomu, že mu přeje osud
že je v nemocnici místo (v Praze ovšem jen
v jediné c. k. všeobecné; Praha nemá své ne-
mocnice!) a že je snad i přijat. Což není-li tu
místo? Nebo je-li tu místo a není-li přes te
přijat, poněvadž není jeho onemocnění takové
aby hodilo se vyučovacím účelům, je-li to ne-
moc tak banální, jako na př. tuberkulosa? Ale
i v tom případě, že je přijat, octne se konečnů
v témže postavení, neboť smí dle instrukcí se-
trvati v nemocnici jen po jistou dobu (asi 3 mě-
síce) a pak musí býti propuštěn.
Řecko
Praha
6
article
Kam potom, není-li posud zdráv a zůstává-
i na dále práce neschopen? V žurnálních míst
nostech c. k. všeob. nemocnice jsou tito ubožác
velmi častým zjevem, prosíce úpěnlivě, jiní resi
gnovaně lékaře žurnálního i úřadníky, aby při
jati byli k pannám (nemocnice jeptišek na
Malé straně).
Nemohou-li býti přijati, odkáží se domů
Jsou-li přespolní a nemají peněz na zpátečn
cestu, odkáží se na policii a odtud jsou násle-
dujícího dne dopraveni postrkem s tuláky do
domovské obce. Táži se, mohl-li by jednati taktc
lékař, jenž by měl v ruce pouvoir veřejného
zdravotnictví a mohl-li by mlčeti v takovémte
případě; je humánním opatření, jež jedná s ne-
mocným člověkem proto, že je nemocným, jak
s čloěkem, jenž se provinil proti zákonům
sluší nemoc považovati za provinění? A co se
děje dále s naším nemoeným, práce neschop-
ným? Žebrá proto, že je nemocným a ku prác
neschopnýml!
7
article
Jiný příklad: Pilný a svědomitý úřadník
onemocní; do jisté doby má dovolenou s plným
platem služebním, pak přijde nucená pense
s přiřknutím pense, odpovídající době činno
služby, po připadě pense bez platu, neodslou-
žil-li úřadník posud minima služebních let k vy-
měření minimální pense vyžadovaného. Kdyby
byl úřadnik onen hrubě zanedbával své povia-
nosti, stihne ho týž osud. Hledí tedy i v tomto
případě službodárce na nemoc stejně jako n
provinění. Ovšem je v tom vlastně provinilý
mnohem lépe, poněvadž jsa zdráv, může snadn
si vyhledati jiné zaměstnání jako materiální pod-
klad svojí existence. — Takové poměry jsou
nejen v c. k. státních úřadech, ale i v autonomii.
ano zde namnoze i nepříznivější. Pokladny ne
mocenské, chráníce svoji kapsičku, stavís
s oblibou na stanovisko pokud možno nemedi
cinské a pomáhají si různými právnickými klič-
kami; nedávno pronikl do veřejnosti zajímavý
spor strany s pokladnou v Německu; pokladna.
tvrdíc, že je zařízena pro podporu nemocných,
odpírala podpory svobodné komptoiristceza
dobu šestineděli, poukazujíe k tomu, že ne-
jedná se při těhotenství o nemoc, nýbrž o fyslo-
logický stav ženy; neschopnost ku práci nent
prý tu nezaviněná, neboť žena mohla těhoten-
ství předejíti. Aby zašla „napodobicí chuť“ na-
šim pokladnám, dokládáme, že soud rozhodl v
prospěch komptoiristky; neboť by byl opačným
rozhodnutím vlastně doporučoval dělnicím proti-
zákonné, po případě nemorální prostředky a t
by bylo přece jen příliš silné v říši, kde zrodi
se lex Heintze.
Pilná
Heintz
Německo
8
article
Ještě nepřirozenějším jeví se vliv právník
při potlačování chorob infekčních, tedy ve věci
eminentního významu pro nejširší vrstvy ná-
roda. Objeví se někde případ nakažlivého one
mocnění; lékař považuje za věc svědomí, pr -
vésti opatření proti rozšíření nákazy, tedy
v první řadě provésti isolaci nemoeného, desin-
fekci infikovaných předmětů, po případě jich
zničení. Skutečně také to je v paragrafech zdra-
votních zákonů a nařízení doporučeno. — Může
však lékař býti potom stranou poškozenou tímt-
opatřením žalován a dokonce může býti od-
souzen na základě jiných paragrafů od právníků
— tedy kolegů právníků zdravotních — k ná-
hradě peněžité za věci zničené neb poškozené
desinfekcí, po případě i k náhradě za ušlý zisk
isolované rodině. — Kde je logika v našem práv-
nickém veřejném zdravotnictví? Byly by po-
měry tyto možny, kdyby rozhodovali ve veřej-
ném zdravotnictví jen lékaři?
9
article
Optejte se svých obvodních lékařů, s jakou chut
a radosti přijímají zdravotnické výnosy a nařízení;
instrukce nejméně na 2—3 arších dopodrobna vypl-
sující všemožná opatření proti šíření se té které ná-
kazy, o nichž na př. obvodní lékař předem ví, že z
Daných poměrů jsou buď vůbec neproveditelna, anebo
že budou vyžadovati se strany lékaře nesmírně ná-
mahy, se strany nemocných velikých obětí finančních
a přes to, že neponesou žádného ovoce; představt
si pak, s jakou chuti obvodní lékař pracuje. Nevypo-
dalo by to lépe, kdyby v čele úřadu zdravotního stá
lékal s delší praxí venkovskou, znalý poměrů, jena
by výnos pořídil dle daných poměrů?
Zajisté byli by v takovém případě vděčni za v-
nos i lékaři i obecenstvo, jemuž by ušetřeno bylc
mnohdy zbytečných výloh.
A což fušerství, jímž hlavně neinfeligentní vrst-
vy venkovské jsou poškozovány na zdraví i finančně.
zvláště fušerství nejhnusnější formy — doporučování
léčiv inseráty denních listů —, lékařství chudfinské
mnohé jiné otážky, na něž posud vůřec neučiněr
pokus odpovědi se strany orgánů veřejného zdr
Brotnictviz
10
article
Nemoliu na tomlo mi, Bohužel, tčsně vymiezeněm
místě rozvinouti celý obraz nedostatků nynějšího ve
řejného zdravotnictví; nezbývá mi než omeziti s
na několik uvedených příkladů; každý lékar, jehož
se otážete, vypočítá vám ze své vlastní zkušenost
doklady, kde to v zdravotnictví vázne a kde nutna
je náprava co možná brzká. Sama c. k. vláda uznává
poměry nynější za neudržitelné a snaží se zjednat
nápravu sjednocením zdravotnické agenďy v jediný
úřad; bude tímto opatřením samolným zjednán
náprava?
Budou-li i nadále nejvyšší místa v takovém úřa-
dě ponechána právníkům, tedy poměry změní se ne-
valně. Právník ani nepostřehne všech nedostatků
zdkavotních opatření, poněvadz nepřijda do styku
s epidemiemi, pko lékaři; třeba tu také sledovati
průběh jednotlivých infekčních onemocnění i celých
epidemií a individualisovati, k čemuž nemá právní
dostatečných odborných vědomostí a praktických
zkušeností. Má-li býti náprava dokonalá, musí míti
lékař v zdravotnictví nejen hlas rádce, nýbrž musí
míti i moc výkonnnou. Je zajímavo ostatně, že téhož
náhledu byl i veliký organisator pruský Bedřich Ve-
liký a to již před 120 lety; píšet doslovně svémnu
ministru: Es bat mich gewundert, aus Euren Bericht .
zu ersehen, dass der beim Kammergericht gestanden
Praesident... die Direktorstelle beim Ober Collegio
Bedřich
11
article
Medico mit einem Tractament von 200 Taler gehal
hat: Wie schickt sich denn ein Justiz-Mann zu dem
medizinischen Fach; davon versteht er ja nichts und
soll auch keiner čergleichen wieder dabei gesetzt
werden. Vielmehr gehört dazu ein guter und ve
nüníiker Medicus und muss man suchen elnen sol-
chen dazu vorzuschlagen, der schickt sich cher da
hin, als einer von der Justiz . ..l
Devatenáctý věk skytnul milosrdenství (restancůn
a vězňům, jimž věnována nyní humanní péče; bud
věk dvacátý milosrdným k nemocným a lékařům
Ač je zásada: zdravotnictví lékařům ještě jasnějš
než heslo: Amerika Američanům, pochybujeme, ž
by stačila v době posítivní a třídní politiky idca sam
sobě jako důvod k zjednání nápravy; nuže, uvazžte.
že všechny Jídy obyvatelstva a všechny stavy tri
stejně újmu na poměrech nemocenských, starobníc
a zdravotních, uvažte, že děje se každým rokem, an
i měsícem velká škoda na vývoji mládeže, pracovn
síle dělnictva a úřadnictva, tedy věc eminentně zá
jmová se stanoviska positivního i třídního — nedo-
stane-li se zdravotnictví tam, kam patří, lotiž do
rukou lékařů.
Píši proti právníkům? Nikoli; ani mně nenn-
padne podceňovati význam právníků; právník je dá
ležitou osobou ve všech úřadech, tedy i v úřadu zdlra-
votním, neboť výnosy a zákony musejí míti jistou
dokonalcu právnickou formu, aby předešlo se nedo-
rozuměním a kličkování ve výkladu; připustímn rád.
že k úpravě této formy hodí se jedině právník a n
lékař. Nechápu však, že bý k vůli dokonalosti formy
výnosu musil býti právník nadřízeným lékaři; vždyí
jistě plati zásada, že věc je důležitější než forma
to uznávali již staří: rem tene, verba sequunturl
Mann
Američan
Píš
13
article
Proč jsme všechno toto psali! Čell jsem loká lku
Zdravotnický úřad v ministerstvu
Ústavní strana panské sněmovny rozhlá sila., že hodla
navrhnouti zřízení zvláštního úřadu zdravotnickéh
Poněvadž dle tohoto sdělení návrhu tomu patrně se
přikládá význam inicintivní, prohlašuje „Fremden-
blatt“: „Jak známo, jest sjednocemí zdravotnické
agendy v jediný úřad již od delší deby předmětem
podrobných porad v kabinetu. K vypracování organ
sačního návrhu pro takové oddělení správní brylo ji
přikročeno a návrh sám bude asi brzy hotov.
Tedy panská sněmovna — podrobné poradyv
kafinetu, možná bez lékarů. Pokusil jsem se v před-
chozím načrtnouti, že zlízení zdravotního Úřadu, se-
stavení jeho úřadního personálu, vymezení jeh
funkcí je věc širšího významu, interes o tenlo úhao
přísluší nejkirším vrstvám, zvláště ovšem lékařstvu
Podařilo-li se mi vzbuditi u čtenáře přesvědčení, že
předání zdravotnictví do rukou tékařů je věcí nej-
méně stojně důležitou, jako cukr a pívo, k vůli jicha
zdražení pořádány protestní tábory lidu, Končín
spokojen.
Dress,
Dress
panská sněmovna
14
title
Z kruhů vědeckých.
15
article
Žena v historii lidstva.
Žena v historii lidstva.
Zena u starých Řeku.
V žádném národě nebyla snad my-
šlenka o rozdílném působení muže a ženy
v životě veřejném a soukromém tak důsledn
provedena, jako tomu bylo u starých Řeků.
Žena všemohoucnosti státní ve státech staro
hellénských tak značnou měrou proniknuvší
nesla to přirozeně s sebou, že na jednotlivce
bylo nazíráno jen jako na člena svazku státního
že jednotlivý občan měl tudíž uplatňovati všech-
ny svoje síly jen v zájmu a ve prospěch státu
A ježto takovéto služby — zejména služby vo-
jenské — mohl z největší části konati vlastně
jen muž, plyne přirozeně z toho, že hlavním
faktorem ve veškerém životě veřejném byl jen
muž, a že tento stav z veřejného života byl pře-
nášen i v život soukromý. Žena v životě veřej-
ném neznamenala nic, a kdežto muž patři
v pravém slova smyslu vlastně státu a byl po-
volán k tomu, aby záležitosti státní spravoval
neb aspoň o nich spolurozhodovl, byla žena
obmezena pouze na svůj dům resp. na dům
svého muže a na spravování domácnosti.
Zeno
Řek
16
article
Takto měli muž i žena přísně vymezený
obor své působnosti: muž život veřejný, žena
život domácí, a tento rozdíl působnosti obou
jevil se i zevně v zařízení řeckého domu. Žena
obývala t. zv. gynaikeion t. j. světnice žen, kter
tvořily vždy odělené (a nejzadnější) části domu-
do těchto světnic neměl žádný muž krom naun-
žela resp. otce přístupu. V těchto světnicíeh
ženských trávila řecká žena veškeren, celkem
málo veselý život svůj s otrokyněmi a dcerami
— neboť odrostlejší synové patřili státu a měli
už zase svůj vymezený obor působení — obí-
rajíc se pracemi domácími, dohlížejíc nad otr-
kyněmi a udržujíe pořádek v domě.
Důsledkem toho bylo i vzdělání řeckýeh
dívek velmi kusé; nějaké vyšší vzdělání žen
dívek bylo v Řecku věcí naprosto neznámou.
Práce domácí, tu a tam i zpěv, hudba a tanee
bylo nejvyšším vzděláním, kterého řecké dívky
mohly dosáhnouti; jejich určení života příštih
byl jen život domáci a rodinný, a tím směre
se tudíž také neslo veškeré jich vychováván
Řecko
17
article
a vzdělávání. Dle názorů běžných u slarýeh
Řeků byly ženy určeny jen k tomu, aby byly
dobrými matkami a aby daly státu četné a zdra-
vé děti, zvláště ovšem syny, a tyto názory ře-
cké na ženu vystiženy jsou v řeči slavného stát-
níka athénského, Perikla, adresované rdovám p
padlých bojovnících: „Dívky, manželky a matky
rodin, veškera sláva žen musí se obmeziti na
to, aby o ženách bylo mluveno, pokud možno
nejméně, ať jest ve smyslu zlém, či dobrém.“
Totéž postavení měla žena i v právním ži-
votě; aspoň dle zákonů Solonových nesměla
žena uzavírati nižádných obchodů, ba i její vy-
cházení z domu bylo vázáno určitými podmín-
kami. Byl to vlastně důsledek zásady, že žen
se státem nemá vlastně co činiti a že s ním sou-
visí jen prostřednictvím mužovým. Ovšem ne-
byly ženy proto nikterak nesvobodné, a bylo
s nimi zacházeno vždy s nejvěší šetrností, b
těšily se i veliké vážnosti mužů.
Řek
Perikles
18
article
Vše to, co tuto o řecké ženě bylo řečeno
platí ovšem jen o t. zv. ženách legitimních. Re-
kové rozeznávali totiž tři druhy žen: ženy řád-
né či legitimní, dále t. zv. hetéry (řecky he-
tníra = družka) a konečně ženy nejnižšího
drubu, zcela obyčejné nevěstky. Rozdíl v nieh
vysvětluje nejlépe známý řečník athénský, De-
mosthenes, v jedné ze svých proslulých řečít
„Máme přítelkyně (hetairy) pro rozkoš duše, ne-
věstky pro ukojení smyslů, a ženy zákonné pro
to, aby nám dávaly děti z naší krve a aby nám
ostříbaly naše domy.“
Byla-li zákonná žena řecká uzavřena v gy-
naikeiu, těšily se oproti tomu hetéry úplné svo-
bodě, byla-li zákonná žena v našem smyslu na-
prosto nevzdělána, honosily se hetéry mnohdy
až řidkým vzděláním, neznamenala-li ona vži
votě veřejném praničeho, brály tyto v tomto ži-
votě časlo důležitou roli, byla-li ona mravů
v haždé příčině přísných, žily tyto život naprosto
volný, a mlčí-li historie o oné, podává nám
oproti tomu colou řadu vynikajících a známých
hetér.
mosthenes
Re
19
article
Leželo to vlastně již v povaze starých
Řeků, ve vrozeném jich smyslu pro život po-
zemský a pro krásu: co jest krásné, jest Re-
kům i dobré. A tento jejich vrozený cit pro
krásu a radost z života tohoto, a věčně slunné
nebe řeckého ponebí způsobily, že Řekům ne-
mohly postačiti jejich zákonné ženy, málo vzdě-
lané, vychované jen pro život domácí a pro opn-
trování a vychovávání dětí. Na druhé straně
však jejich porozumění a smysl pro povinnosti
vůči státu nemohly dopustiti, aby jejich ženy.
matky jejich děti, budoucích to občanů státních.
a jejich dcery, příští to ženy a matky, vytrhovaly
se ze svých povinností vůči mužům a dětem
vlastně také vůči státu. Tento rozpor či možni
také říci, soulad, byly příčinou, že v Řecku, ze-
jména však v Athénách, kde tepna řeckého ži-
vota bušila nejmohutnější silou, existovala vedle
žen řádných, legitimních, zvláštní kasta žen, po-
výšená nad banálnost a všednost obyčejnýeh
nevěstek, hetěry, které byly přítelkyněmi a druž-
kami vynikajících politiků, státníků, umělců
básníků; s nimi rozmlouvali tito mužové rád
o životě veřejném, o umění atd., ony udávaly
v t. zv. povýšených kruzích tón, ony zasvětily
život svůj umění, kráse a lásce, jich jména nám
dochovala historie.?)
Řek
Řecko
Atény
20
article
Tyto hetéry měly začasté i značný vliv v zá-
ležitostech veřejných, a jich jména druží se
pravidelně k jménům znamenitých mužů, ře-
ckých. K slavnému Periklovi druží se Aspasia.
potomní jeho žena, jejíž polibek provázel vždy
Perikla, odcházejícího do shromáždění lidu
athénského a vítal vracejícího se s tribuny řeč-
nické, a která zejména i s mudrcem Sokratem
vedla filosofické rozhovory; k filosofovi Plato-
novi druží se Archeanassa, k Sofokloví Archippé
a Theoris, k Sokratovi Theodote, která ošklivé-
mu Sokratovi dala přednost před básníkem Ari-
stofanem, začež Aristofanes, domnívaje se, že
Sokrates přemluvil Theodotu, aby jej (Arista-
fana) odmítla, pomstil se mu tím, že jej sesměš-
nil ve svém díle „Oblaka“. Rovněž i jména
mnobých králů jsou úzce spjata s osudem a jmé-
nem mnohých hetér řeckých; znám jest zejména
makedonský král Demetrius Polyorketés evou
vášnivou láskou k athénské hetéře Lamii, která
na jeho dvoře byla vlastně pravou královnou
nechmezenou vládkyní, jeho obdiv a štědrost
vůči Lamii neznala mezí 7), a Lamia byla téměř
po celém Recku tak známa, že po její smrti po-
výšili ji její soukmenovci dokonce za bohynia
vystavěli jí v Athénách nádherný chrám pod
jménem Venuše - L amia.
Perikles
Aspasius
Sokrates
Platón
Archippé
Theoris
Ari
Aristofanés
Theodot
Demetrius
Lamia
Archeanassa
Arista
Atény
VenušL amia
21
article
Hetéry řecké byly vyhlášeny nejen po ce-
lém Řecku, nýbrž i daleko za hranicemi, v Asii,
v Egyptě atd.; k vůli nim byl každoročně značný
příval cizinců do Řecka, a bylo to zejména mě-
sto Korinth, kde nejslavnější hetéry rozbíjely
svůj stan, a kde četní cizinci měli příležitost
obdivovati se kráse řeckých heter. Zde sídlila
v nádheře přímo královské pověstná kráska
Lals, původně otrokyně ze Sicilie, kterou řecký
malir Apelles jako malé děvče, tuše v ní příšti
krásu její, z otroctví vykoupil. Jejími stálými
milenei byli dva řečtí filosofově, jemný Aristipp
a špinavý Diogenes, vedle přečetných jiných,
kteří ovšem za lásku její platili sumy přímo bá-
ječné. Aristipp a Diogenés, ač vlastně dva so-
kové, klidně se snášeli vedle sebe bez jakékoli
žárlivosti, a Lais měla na oba tyto filosofy ne-
smírný vliv. Neméně slavná byla Phryné, která
však zdržovala se zejména v Athénách; jeji
krása byla tak pověstná, že nejslavnější sochali
řečtí, mezi nimi zejména Praxiteles a malíti
jako Apelles vyžadovali si ji za model. Prosla-
venou stala se Phryné mezi jiným i tím, že
při Neptunově slavnosti eleusinské před zra-
koma tisíců a tisíců diváků nahá vycházeln
Diogenés
Aristipp
Lais
Phryný
Řecko
Asie
Egypt
Sicílie
Atény
22
article
4) Jest to opravdu zajímavo pro pomněry řecké.
že historie nám z těchto legitimních žen nedocho-
vala téměř ani jedínou; jen ve starých bájích čteme
o takovýchto ženách a ve starých básních. V Iliadě
máme na př. vzor starořecké ženské něhy v man-
želce Hektorově Andromaclé v překrásném obrazu
loučení jejího s jejím mužem Hektorem, když kráčel
v souboj s Acbillem — na smrt. Odyssea nám pěkně
kreslí Nausíkau a věrnost a oddanost manželky Odys-
seovy Penelopy. Avšak z historických žen řeckých (e-
zitimních) známých jmén jest opravdu pramálo.
) Jen jako příslad toho, jak dovedli býti králové
štědří vůči svým milostnicím a jak ohromných sum
peněz tyto mnohdy vyžadovaly, svědčí to faktum,
ža tento Demetrios Polyorketés, když dobyl Athén,
vložil Athéňanům jako daň válečnou zaplatiti ob-
nos 250 talentů (talent měl našich peněz kol 6000
korun) t. j. našich peněz něco kolem 11/2 milionu
korun a když tuto daň válečnou s největší přísností
vynutil a vybral, dal poslati celou tuto ohromnou
sumu peněz své milence Lamii se vzkazem, abysi
za to koupila mýdlol
z moře na břek, znázorňujíe takovýmko způso-
bem báji o zrození bohyně Afrodity z vlny mo
ské. Mezi milence své čítala Phryné mezi jiným
také nejslavnějšího malíře řeckého Apella a so-
cbaře Praxitela; prvý zvěčnil ji svým obrazem
jak při slavnostech eleusinských, představují
bohyni Afroditu, vystupuje z vln mořských n
břeh, druhý sdělal podle ní nesmrtelné své dílo
Venuši Knidskou.
Hektor
Penelopa
Demetrios Polyorketés
Athéňan
Lamia
Apell
Praxitelés
Venuš Knidska
Atény
Hektorův Andromacl
23
article
Pověstnou a neméně známou byla i pěvkyně
Sappho, která v sobě spojovala umění básnické
nadání filosofické s nejrafinovanějšími pohlav-
ními výstřednostmi; dle jedněch zpráv dokonc
založila prý i zvláštní školu na vzdělá vání dível
v umění pohlavní lásky. Známy jsou dále Gly-
céra, Plaggon, Baechis, Mamá a mnoho a mnoho
jiných.
Slavné hotéry řecké nejen že měly množ
ství ctitelů, nýbrž vládiy také v pravidelných
případech značným jměním; zejména jměn
nejslavenějších krásek dosahovalo závratné výše.
Výše již uvedená Phryné, která byla rodem
z Boiótie v Recku, měla tak ohromné jmění, že,
když v r. 335 př. Kr. Alexander Veliký srovnal
hlavní město Boiótie Theby, se zemí, nabídla
se Thehánům, že jim na svoje útraty celé Theby
znovu vystaví s tou jedinou podmínkou, že n
její památku bude v nově vystavěném městě
tento nápis: Theby od Alexandra zbořeny, o
Phryné znovu vystavěny; avšak Thebáné n
tuto podminku nepřistoupili. Za to podporovala
Phryné horlivě a štědře umění a dala zejména
v Korinthě, kteréžto město bylo od starodávna
pokládáno za kolébku a vlast všech hetér, svým
nákladem postaviti mnoho nádherných a náklad-
ných staveb. Rovněž i Lais měla nesmírné jmě-
ní, ale spotřehovala je téměř celé na stavhy
hudov a pomníků, na platy umělcům, sochařům
atd. Lze vůbec řici, že ohromné kupitály, které
do Řecka z ciziny plynuly do klína řeckých
hetér, zůstávaly v zemi, a že jich hetéry vynalo-
žily celkem na rozumně a dokonce i vzneše-
nější účely; aspoň značná čásť nádherných sta-
veb, chrámů a pomníků ve staré Helladě byl
zbudována z peněz, vydělaných těmito kněžka-
mi lásky. 9)
Sapp
gla
Baechis
mamá
Theba
Alexandr
Boiótie
Řecko
24
article
Pod hetérami stály hluboko, jak v ohledu
mravním, tak i pokud sociálního postavení se
týče, ostatní služebnice prostituce; byly to t. zv.
dikteriady, nazvané od dikteria, zvláštního do-
mu, určeného pro bydliště těchto prostitutek.
což zavedeno bylo v Athénách Solonem za tím
účelem, aby semeniště nejnižší prostituce bylo
obmezeno na zvláštní, oddělená místa. Tyto dik-
teriady byly prostitutky nejnižšího druhu a cena
jejich byla také nepatrná, podle výše daně, kte-
rou nájemce takovéhoto dikteria platil státu —
neboť tato dikteria byla vlastně institucí státní!
— pravidelně však nebývala vyšší jednoho obo-
lu, což činí asi 9 krejearů našich peněz. Dále
tu byly t. zv. auletriady čili flétnistky, nazvané
tak proto, že se zabývaly mnoho hudhou, ze-
jména hraním na flétnu, ač hlavním jejich za-
městnáním byla přece jen více méně řemeslná
prostituce. Instituce auletriad převzata byl
z krajů asijských a nalezla v Řecku, obzvláště
pak v Athénách, dobrou půdu. Ovšem nebyly
tyto dikteriády a auletriady ve všech krajíeh
řeckých stejně četné; nejčetnější byly v Athe-
nách a v Koriníhě, kdežto ve Spartě na př
vzhledem k pověstné nevázanosti spartských
žen (legitimních) a dívek nebylo pro ně másta.
Rozdílné postavení ženy u starých Řeků
mělo vliv i na postavení ženy u druhého klasi-
ckého národa, u Římanů, ovšem s některými,
více méně značnými rozdíly, které byly dány
jednak povahou národa, jednak i ostatním oko-
Dr. B. P.
lím italským, o čemž příště.
Řek
Říman
Atény
Řecko
Sparta
28
article
Partie č. 325.
Hrána v témž turnaji 13. dubna 1908.
Odmítnutý gambit dámy.
Černý: Důras
Bílý: Berger.
128. Va2—a1 Jf7—de
1. d2— d4
d7—d5
2. e2—e3
29. Kf1—e2 Jd6—b5.
a7—a6
e7—e6
Jb5—a3
3. c2—c4.
30. Ke2—ds
Kd7—ce
4. Jg1—f
Jg8—fe
31. e3—0t
Vc8— ds
5. Jb1 —de
J5s — dr
32. Jf3 —gí
Kc6—bv
6. 8f1—ds
c7 —c5
33. Jg1— e2
7. 0—0
d5xkkcc4
34. Se1.—fe
Se7—cn
b7 —b5
35. Sf2—gl
Se5 xKc da
8. Jd2xc4
c5—c4
9. Jc4—eh
36. ŠglxKdd
e6—65
Se8 — b?
f65Ke5
10. Sd3— cs.
37. 14 2e5
Ja3— bo
Jf6 —et
38. Vat—fi
11. Ddt—e2
f7—f6
39. Víl—f5
12. a2—a4
Jb5xdá
DdsxdT
40. Ví5 x Ke5
Jd4e2-
13. Je5 xk«k dz.
Kb7—ce
14. Jfs—d2
Je4—g5
41. Kd3 XxKce2
Vd8—d6
Jg5—p
42. Ve5—e6-
15. f2—f
Vd6—de-
43. Ve6—es
16. Jd2—fs
Si8 —ez
Vd2—ba.
17. a4xkKb5
a6xcb5
44. Ke2—e3
Sb7Xa8
45. Ve8—c8-
Kc6—d7
18. Val—as-
Vb2xKbu
19. Se1—de
Dd7—a7
46. Vc8—c4
Vb3 — be
20. b2—bs
Da7—a
47. g2—
21. Sd2—c3
Sas— e4 .
48. K23— da
Kd7— de
22. Víl—fe
Se4 xkc ch
49. h2—h4
c3—c9
b4—b3
50. Kd3— dk
Da2xKce
23. Dd2xkK(cz
24. Vf2x KcCl0 ce
b5—b4
51. e4—e5- Kd6—d7
c4—e
52. Kd4—d5 Vb2—b1
26. Se3—el
26. Kg1—fi
Ke8—d7
53. d5—dě-+ Kd7—ds
27. Ve2—a
Vh8—c8
a bilý se vzdal.
) Zdá se, že vůbec to bývale zvykem i u ji-
ných národů, že děvčata a ženy, lehčím životem
žijící, obracely čásť takto vydělaných peněz na ta-
kověto účele. Tak tomu bylo na př. i u starých Lydů,
kde děvčata až do svého provdání žila naprosto ne
vázaně, neboť když stavěn byl pomník krále Alyatta,
otce známého Kroesa, sebrán byl kapitál potřebný
mezi obchodníky, umělci a dívkami lydskými; při
tom se ukázalo a nápis na tomto pomníku to také
dosvědčuje, že dívky lydské přispěly na tuto stavbu
obnosem mnohem větším, než kupci a umělci do-
hromady.
19n0 p .0s.
Černá
Důras
Berger
Jf
Vd
jít43
Dd
Sas
Kd
Alyattés
Virginie
ŠglxKdd e
Kce 6
Val
Kd 7
Kb 7
KcCl
d 7 c
c 7
c 5 33
34
Sf 2
xKc da 8
XxKce 2 Vd
Vd 2
Vb 2 xKba
Dd 2 xkK
Kd
Vb 2
Kd 7
29
article
Partie číslo 328.
Partie číslo 328.
Hrána v mistrovském turnaji ve Vídni 1908.
Odmítnutý gambit dámy.
Bílý: Fr. J. Marshall.
Černý: O. Důras.
1. d2—d4
d7—d5
h7xgs
116. Sd3xge
2. e2—e9
c7—c5
[17. Víl—d1 Sd7—e
3. d4xch
e7—e
18. Db3—a3 Dd8—e
4. a2—a3
Sí8xcc5
19. Da3—al
Jb6—c4
5. b2—b4
Sc5—e7
20. Jd2xc4 De7xcc
6. Sc1—b2
Se7 —fe
De4—e?
21. Jf3 — ds
7. c2—03
Jb8 —d7
d5xc4
22. c3—c4
8. Jg1—f .
Jd7—be
23. Jd2 —et
Ví8—ds
9. 23—a4
a7—a5
24. Je4—g
Vdsxdí-
10. b4—b5
Se8—d7
25. Vet xkdi
De2—ce
Va8—c
11. Jb1—d2
26. Sb2 — cs.
e5—e4
12. Va1—cí
Jg8—e7
27. Se3xfe
g7xč fe
13. Sf1 — ds
Je7— ge
28. Vdi— ci
De2 da
14. 0—0
29. Ve1—dí
e6—e5
15. Dd1—bs
J Marshall
Černá
O Důras
Jb
jít 7
jít 2
Vídeň
Francie
Virginie
Jd 7
c 5
c 2
c 4 8
Sb 2
e 7 27
Sf 1
30
article
c4—c3l 133. Jf6—et
Se6—f
30. Vd1Xd3 e4Xd3 34. Da1—a3+ Kf8—g8
31. Jg3— et
d3—d2 35. Je4—f6+ Kg8—hs
32. Je4)f6+ Kg8—f8 36. a bílý se vzdal.
Důrasem brilantně sehraná partie,
Partie č. 397.
IV. partie matche hraná dne 23. ledna 1908 v Suresnen
Odmítnutý gambit dámy.
Bílý: D. Janowski.
1 Černý: Fr. J. Marshall.
Va8—dg
1. d2—dá
d7—d5
18. Jd1—o2
Jfs— dve)
2. c2—c4
c7—cs
19. Sd6—e5
e7—e6
Vd8 —cs
3. Sc1—f4
20. Se5— c7
(7—f
4. Jb1—ce
Dh6 —há
21. Sc7— de
Sf8— dé
5. e2—e3.
Dh4—ds
22. g2—g3.
6. Sf4— g3
Jg8—f
b7—be
23. c4—c5
b6xcs
7. Sť1—d3
24. b3—b4
8. Jgt—fs
Jf6—ek
Jd7 —be
25. b4 xxk cs
9. Sd3 xcet
f5xK c4
Ve8—as
26. Vf1—c
10. Jfs— e5
Sdexesa
Jb6—cs
27. Vat—bt
Dd8—gob
28. Sd6 —e5
Je8—e7
11. Sg3xe5
o—o
Je7—f
Jb8 —d7
29. Vb1—ba
Ví8—f
13. Se5—de
30. Ve1 —bí
h7—h6
14. f2—f4
Dg5—hse
h6—h5
31. Jf2— g4
15. Dd1— ee
Jd7—fed
32. Jg4 —p
Dds—a5
Sc8—dz
33. Ji2—h3
Vf7—d7
16. b2—bs
17. Jc3—d1
Sd7—e
34. Jh3—g5
Se8 —fr
Jf
Důras
D Janowský
Černá
J Marshall
Sd
Vd
dh
Dds
Suresnen
Virginie
d 5 18
Jd 7
h 7
d 2 35
Francie
4 20
c 7
Sf 8
xK c 4
Sdexes
Jb
Dd 8
d 7 16
31
article
35. Vb3—b8+ Vd7—d8f) 139 Dl5—g6
Da5x«as
36. Vb8a8 Vdsxas 40. Dg6xe6-+. Kg8— hs
37. Jg5«f7 Kg8ocfr
41. Se5g7+! a čern
38. De2h5+ Kr7 — gs
se vzdal. g
a) 10. .. Jbe—d7 nelze pro 11. Je5xKc6! Lepší všl
bylo Jb8—a6 — e7
b) Klidný vývin byl lepší než tento výpad dámou.
c) Po 14. . . e4xfs, 15. Vítfs VřTx(3, 16. Dd1xc f.
Dg5—f6, 17. Díu—g3 a 18. Val—fi získá bílý
prudký útok.
d) Hrozí 16. . . d5Xct, 17. De2xc4 Jí6—gt!
e) Černý obával se asi 20. Se5xf6 s následujícím
Jf2—g1—e5; mohl však po 20. Se5xcfe hráti
g716! a pokusiti se o útok na volné linii g. Nyní
ztrátí mnoho temp, čímnž zhorší svou posici nezko-
jitelně.
Jestli 35. . . . Vasbs tu 36. Vb1X«b8+- Vd7— ds,
37. De2d9ll.
g) Nebot po 41. . . . Jísg7, 42. De6— h6 +. Kh8 —s.
43. Vb1—b7 nemá černý obrany. (Dle The Field.)
Končící hra čís. 42.
V partii Tartacower—Réti, brané dne 6. dubna
t. r. v XI. utkání mistrovského turnaje ve Vídni, došla
po 26. tahu černého k násl. postavení
Bílý zakoněil partii násl, energickým způ sobem
27. g2—g4l Dd7—d8, 28. (4—f5 g6xf5, 29. g4Xf5
Ví7xf5, 30. Ddt—hšl (Pěkně hráno: chybné bylo be
30. Ve2e7 Ve8xe7. 31. Ve1e7 pro Ví5 —17, 34.
Ve7xf7 KíBxf7, 33. Dd4—f4- K7—g6l) e7—66, 3t.
Dh4h7 e6)«d5, 32. Ve2e8 Jg7xe8, 33. Dh7) f5-
Je8—f6, 34. c4X2d5 vzdal
Jg
Černá
Tartacower
Réti
Dd
Val
Jísg
Vídeň
d 7
e 7 b
Vd 7
KíBxf 7
Jg 7
dh
Kristus 7
Vítf VřTx
Vb 1 X
the Field
d 5
33
article
MAEE“ koření
MAEE“ koření
dbejte ochranné známkyi
křížové hvězdy
a zák. chráněného jména MAGGI,
jen tak uchráníte se napodobenin!
Do MAGGIHO lahviček smí se dle zá-
kona naplniti jen pravé MAGGIH0 koření.
Kupujte proto MAGGIHO koření výhradné
jen do MAGGIHO lahvičekl
7175
Pevně stanovené ceny
MAGEO koření s křižovou hvězdou:
Velikost čí
35e