ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 77adc1a0-75a2-11dc-9f08-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 43 celkem · entity: place 35, person 79, org 17, work 34
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
19. dubna 1908. Císlo 109.
4 title
Lékařská hlídka.
5 article Kněz — filosof — právník — lékař.
Kněz — filosof — právník — lékař. Již ve starověku platilo v Řecku, že v lé Pařských záležitostech a sporech slučí rozhodo vati lékařům. Proč v nové době, kdy uplatňuj se snahy reformni, nemá býti zdravotnictví svě řeno vrehním úřadníkům-lékařům? Není zdra votnictví stejně důležito, jako jiné „práce ve- řejné“, orba, vyučování, obchod atd? Proč nen zařízeno ministerstvo lékařství a veřejného zdra- votnictví? Bylo by zbytečno a musila by se snad pro ně práce hledati? Sledujme jen n několika nahodilých případech z obecného ži- vota, že práce bylo by — chceme-li — i přílis mnoho. — Seznáme také z těchto několika pří- padů, že stanovisko lékaře nekryje se vždycky se stanoviskem právníka a že tudíž v zájmu humanity je oprávněným požadavek, aby zdra- votnictví ocitlo se v rukou lékařů. Onemocněl dělník, takže se stal ku prác nezpůsobilým; co s ním? Odpovíte: Má nemo- censkou pokladnu; ano, platil-li do ní, má tu- díž nárok na podporu, ale jen do jisté doby (většinou 4—6 neděl); co potom? Může do ne mocnice. Jde, dejme tomu, že mu přeje osud že je v nemocnici místo (v Praze ovšem jen v jediné c. k. všeobecné; Praha nemá své ne- mocnice!) a že je snad i přijat. Což není-li tu místo? Nebo je-li tu místo a není-li přes te přijat, poněvadž není jeho onemocnění takové aby hodilo se vyučovacím účelům, je-li to ne- moc tak banální, jako na př. tuberkulosa? Ale i v tom případě, že je přijat, octne se konečnů v témže postavení, neboť smí dle instrukcí se- trvati v nemocnici jen po jistou dobu (asi 3 mě- síce) a pak musí býti propuštěn.
Řecko Praha
6 article
Kam potom, není-li posud zdráv a zůstává- i na dále práce neschopen? V žurnálních míst nostech c. k. všeob. nemocnice jsou tito ubožác velmi častým zjevem, prosíce úpěnlivě, jiní resi gnovaně lékaře žurnálního i úřadníky, aby při jati byli k pannám (nemocnice jeptišek na Malé straně). Nemohou-li býti přijati, odkáží se domů Jsou-li přespolní a nemají peněz na zpátečn cestu, odkáží se na policii a odtud jsou násle- dujícího dne dopraveni postrkem s tuláky do domovské obce. Táži se, mohl-li by jednati taktc lékař, jenž by měl v ruce pouvoir veřejného zdravotnictví a mohl-li by mlčeti v takovémte případě; je humánním opatření, jež jedná s ne- mocným člověkem proto, že je nemocným, jak s čloěkem, jenž se provinil proti zákonům sluší nemoc považovati za provinění? A co se děje dále s naším nemoeným, práce neschop- ným? Žebrá proto, že je nemocným a ku prác neschopnýml!
7 article
Jiný příklad: Pilný a svědomitý úřadník onemocní; do jisté doby má dovolenou s plným platem služebním, pak přijde nucená pense s přiřknutím pense, odpovídající době činno služby, po připadě pense bez platu, neodslou- žil-li úřadník posud minima služebních let k vy- měření minimální pense vyžadovaného. Kdyby byl úřadnik onen hrubě zanedbával své povia- nosti, stihne ho týž osud. Hledí tedy i v tomto případě službodárce na nemoc stejně jako n provinění. Ovšem je v tom vlastně provinilý mnohem lépe, poněvadž jsa zdráv, může snadn si vyhledati jiné zaměstnání jako materiální pod- klad svojí existence. — Takové poměry jsou nejen v c. k. státních úřadech, ale i v autonomii. ano zde namnoze i nepříznivější. Pokladny ne mocenské, chráníce svoji kapsičku, stavís s oblibou na stanovisko pokud možno nemedi cinské a pomáhají si různými právnickými klič- kami; nedávno pronikl do veřejnosti zajímavý spor strany s pokladnou v Německu; pokladna. tvrdíc, že je zařízena pro podporu nemocných, odpírala podpory svobodné komptoiristceza dobu šestineděli, poukazujíe k tomu, že ne- jedná se při těhotenství o nemoc, nýbrž o fyslo- logický stav ženy; neschopnost ku práci nent prý tu nezaviněná, neboť žena mohla těhoten- ství předejíti. Aby zašla „napodobicí chuť“ na- šim pokladnám, dokládáme, že soud rozhodl v prospěch komptoiristky; neboť by byl opačným rozhodnutím vlastně doporučoval dělnicím proti- zákonné, po případě nemorální prostředky a t by bylo přece jen příliš silné v říši, kde zrodi se lex Heintze.
Pilná Heintz Německo
8 article
Ještě nepřirozenějším jeví se vliv právník při potlačování chorob infekčních, tedy ve věci eminentního významu pro nejširší vrstvy ná- roda. Objeví se někde případ nakažlivého one mocnění; lékař považuje za věc svědomí, pr - vésti opatření proti rozšíření nákazy, tedy v první řadě provésti isolaci nemoeného, desin- fekci infikovaných předmětů, po případě jich zničení. Skutečně také to je v paragrafech zdra- votních zákonů a nařízení doporučeno. — Může však lékař býti potom stranou poškozenou tímt- opatřením žalován a dokonce může býti od- souzen na základě jiných paragrafů od právníků — tedy kolegů právníků zdravotních — k ná- hradě peněžité za věci zničené neb poškozené desinfekcí, po případě i k náhradě za ušlý zisk isolované rodině. — Kde je logika v našem práv- nickém veřejném zdravotnictví? Byly by po- měry tyto možny, kdyby rozhodovali ve veřej- ném zdravotnictví jen lékaři?
9 article
Optejte se svých obvodních lékařů, s jakou chut a radosti přijímají zdravotnické výnosy a nařízení; instrukce nejméně na 2—3 arších dopodrobna vypl- sující všemožná opatření proti šíření se té které ná- kazy, o nichž na př. obvodní lékař předem ví, že z Daných poměrů jsou buď vůbec neproveditelna, anebo že budou vyžadovati se strany lékaře nesmírně ná- mahy, se strany nemocných velikých obětí finančních a přes to, že neponesou žádného ovoce; představt si pak, s jakou chuti obvodní lékař pracuje. Nevypo- dalo by to lépe, kdyby v čele úřadu zdravotního stá lékal s delší praxí venkovskou, znalý poměrů, jena by výnos pořídil dle daných poměrů? Zajisté byli by v takovém případě vděčni za v- nos i lékaři i obecenstvo, jemuž by ušetřeno bylc mnohdy zbytečných výloh. A což fušerství, jímž hlavně neinfeligentní vrst- vy venkovské jsou poškozovány na zdraví i finančně. zvláště fušerství nejhnusnější formy — doporučování léčiv inseráty denních listů —, lékařství chudfinské mnohé jiné otážky, na něž posud vůřec neučiněr pokus odpovědi se strany orgánů veřejného zdr Brotnictviz
10 article
Nemoliu na tomlo mi, Bohužel, tčsně vymiezeněm místě rozvinouti celý obraz nedostatků nynějšího ve řejného zdravotnictví; nezbývá mi než omeziti s na několik uvedených příkladů; každý lékar, jehož se otážete, vypočítá vám ze své vlastní zkušenost doklady, kde to v zdravotnictví vázne a kde nutna je náprava co možná brzká. Sama c. k. vláda uznává poměry nynější za neudržitelné a snaží se zjednat nápravu sjednocením zdravotnické agenďy v jediný úřad; bude tímto opatřením samolným zjednán náprava? Budou-li i nadále nejvyšší místa v takovém úřa- dě ponechána právníkům, tedy poměry změní se ne- valně. Právník ani nepostřehne všech nedostatků zdkavotních opatření, poněvadz nepřijda do styku s epidemiemi, pko lékaři; třeba tu také sledovati průběh jednotlivých infekčních onemocnění i celých epidemií a individualisovati, k čemuž nemá právní dostatečných odborných vědomostí a praktických zkušeností. Má-li býti náprava dokonalá, musí míti lékař v zdravotnictví nejen hlas rádce, nýbrž musí míti i moc výkonnnou. Je zajímavo ostatně, že téhož náhledu byl i veliký organisator pruský Bedřich Ve- liký a to již před 120 lety; píšet doslovně svémnu ministru: Es bat mich gewundert, aus Euren Bericht . zu ersehen, dass der beim Kammergericht gestanden Praesident... die Direktorstelle beim Ober Collegio
Bedřich
11 article
Medico mit einem Tractament von 200 Taler gehal hat: Wie schickt sich denn ein Justiz-Mann zu dem medizinischen Fach; davon versteht er ja nichts und soll auch keiner čergleichen wieder dabei gesetzt werden. Vielmehr gehört dazu ein guter und ve nüníiker Medicus und muss man suchen elnen sol- chen dazu vorzuschlagen, der schickt sich cher da hin, als einer von der Justiz . ..l Devatenáctý věk skytnul milosrdenství (restancůn a vězňům, jimž věnována nyní humanní péče; bud věk dvacátý milosrdným k nemocným a lékařům Ač je zásada: zdravotnictví lékařům ještě jasnějš než heslo: Amerika Američanům, pochybujeme, ž by stačila v době posítivní a třídní politiky idca sam sobě jako důvod k zjednání nápravy; nuže, uvazžte. že všechny Jídy obyvatelstva a všechny stavy tri stejně újmu na poměrech nemocenských, starobníc a zdravotních, uvažte, že děje se každým rokem, an i měsícem velká škoda na vývoji mládeže, pracovn síle dělnictva a úřadnictva, tedy věc eminentně zá jmová se stanoviska positivního i třídního — nedo- stane-li se zdravotnictví tam, kam patří, lotiž do rukou lékařů. Píši proti právníkům? Nikoli; ani mně nenn- padne podceňovati význam právníků; právník je dá ležitou osobou ve všech úřadech, tedy i v úřadu zdlra- votním, neboť výnosy a zákony musejí míti jistou dokonalcu právnickou formu, aby předešlo se nedo- rozuměním a kličkování ve výkladu; připustímn rád. že k úpravě této formy hodí se jedině právník a n lékař. Nechápu však, že bý k vůli dokonalosti formy výnosu musil býti právník nadřízeným lékaři; vždyí jistě plati zásada, že věc je důležitější než forma to uznávali již staří: rem tene, verba sequunturl
Mann Američan Píš
13 article
Proč jsme všechno toto psali! Čell jsem loká lku Zdravotnický úřad v ministerstvu Ústavní strana panské sněmovny rozhlá sila., že hodla navrhnouti zřízení zvláštního úřadu zdravotnickéh Poněvadž dle tohoto sdělení návrhu tomu patrně se přikládá význam inicintivní, prohlašuje „Fremden- blatt“: „Jak známo, jest sjednocemí zdravotnické agendy v jediný úřad již od delší deby předmětem podrobných porad v kabinetu. K vypracování organ sačního návrhu pro takové oddělení správní brylo ji přikročeno a návrh sám bude asi brzy hotov. Tedy panská sněmovna — podrobné poradyv kafinetu, možná bez lékarů. Pokusil jsem se v před- chozím načrtnouti, že zlízení zdravotního Úřadu, se- stavení jeho úřadního personálu, vymezení jeh funkcí je věc širšího významu, interes o tenlo úhao přísluší nejkirším vrstvám, zvláště ovšem lékařstvu Podařilo-li se mi vzbuditi u čtenáře přesvědčení, že předání zdravotnictví do rukou tékařů je věcí nej- méně stojně důležitou, jako cukr a pívo, k vůli jicha zdražení pořádány protestní tábory lidu, Končín spokojen. Dress,
Dress panská sněmovna
14 title
Z kruhů vědeckých.
15 article Žena v historii lidstva.
Žena v historii lidstva. Zena u starých Řeku. V žádném národě nebyla snad my- šlenka o rozdílném působení muže a ženy v životě veřejném a soukromém tak důsledn provedena, jako tomu bylo u starých Řeků. Žena všemohoucnosti státní ve státech staro hellénských tak značnou měrou proniknuvší nesla to přirozeně s sebou, že na jednotlivce bylo nazíráno jen jako na člena svazku státního že jednotlivý občan měl tudíž uplatňovati všech- ny svoje síly jen v zájmu a ve prospěch státu A ježto takovéto služby — zejména služby vo- jenské — mohl z největší části konati vlastně jen muž, plyne přirozeně z toho, že hlavním faktorem ve veškerém životě veřejném byl jen muž, a že tento stav z veřejného života byl pře- nášen i v život soukromý. Žena v životě veřej- ném neznamenala nic, a kdežto muž patři v pravém slova smyslu vlastně státu a byl po- volán k tomu, aby záležitosti státní spravoval neb aspoň o nich spolurozhodovl, byla žena obmezena pouze na svůj dům resp. na dům svého muže a na spravování domácnosti.
Zeno Řek
16 article
Takto měli muž i žena přísně vymezený obor své působnosti: muž život veřejný, žena život domácí, a tento rozdíl působnosti obou jevil se i zevně v zařízení řeckého domu. Žena obývala t. zv. gynaikeion t. j. světnice žen, kter tvořily vždy odělené (a nejzadnější) části domu- do těchto světnic neměl žádný muž krom naun- žela resp. otce přístupu. V těchto světnicíeh ženských trávila řecká žena veškeren, celkem málo veselý život svůj s otrokyněmi a dcerami — neboť odrostlejší synové patřili státu a měli už zase svůj vymezený obor působení — obí- rajíc se pracemi domácími, dohlížejíc nad otr- kyněmi a udržujíe pořádek v domě. Důsledkem toho bylo i vzdělání řeckýeh dívek velmi kusé; nějaké vyšší vzdělání žen dívek bylo v Řecku věcí naprosto neznámou. Práce domácí, tu a tam i zpěv, hudba a tanee bylo nejvyšším vzděláním, kterého řecké dívky mohly dosáhnouti; jejich určení života příštih byl jen život domáci a rodinný, a tím směre se tudíž také neslo veškeré jich vychováván
Řecko
17 article
a vzdělávání. Dle názorů běžných u slarýeh Řeků byly ženy určeny jen k tomu, aby byly dobrými matkami a aby daly státu četné a zdra- vé děti, zvláště ovšem syny, a tyto názory ře- cké na ženu vystiženy jsou v řeči slavného stát- níka athénského, Perikla, adresované rdovám p padlých bojovnících: „Dívky, manželky a matky rodin, veškera sláva žen musí se obmeziti na to, aby o ženách bylo mluveno, pokud možno nejméně, ať jest ve smyslu zlém, či dobrém.“ Totéž postavení měla žena i v právním ži- votě; aspoň dle zákonů Solonových nesměla žena uzavírati nižádných obchodů, ba i její vy- cházení z domu bylo vázáno určitými podmín- kami. Byl to vlastně důsledek zásady, že žen se státem nemá vlastně co činiti a že s ním sou- visí jen prostřednictvím mužovým. Ovšem ne- byly ženy proto nikterak nesvobodné, a bylo s nimi zacházeno vždy s nejvěší šetrností, b těšily se i veliké vážnosti mužů.
Řek Perikles
18 article
Vše to, co tuto o řecké ženě bylo řečeno platí ovšem jen o t. zv. ženách legitimních. Re- kové rozeznávali totiž tři druhy žen: ženy řád- né či legitimní, dále t. zv. hetéry (řecky he- tníra = družka) a konečně ženy nejnižšího drubu, zcela obyčejné nevěstky. Rozdíl v nieh vysvětluje nejlépe známý řečník athénský, De- mosthenes, v jedné ze svých proslulých řečít „Máme přítelkyně (hetairy) pro rozkoš duše, ne- věstky pro ukojení smyslů, a ženy zákonné pro to, aby nám dávaly děti z naší krve a aby nám ostříbaly naše domy.“ Byla-li zákonná žena řecká uzavřena v gy- naikeiu, těšily se oproti tomu hetéry úplné svo- bodě, byla-li zákonná žena v našem smyslu na- prosto nevzdělána, honosily se hetéry mnohdy až řidkým vzděláním, neznamenala-li ona vži votě veřejném praničeho, brály tyto v tomto ži- votě časlo důležitou roli, byla-li ona mravů v haždé příčině přísných, žily tyto život naprosto volný, a mlčí-li historie o oné, podává nám oproti tomu colou řadu vynikajících a známých hetér.
mosthenes Re
19 article
Leželo to vlastně již v povaze starých Řeků, ve vrozeném jich smyslu pro život po- zemský a pro krásu: co jest krásné, jest Re- kům i dobré. A tento jejich vrozený cit pro krásu a radost z života tohoto, a věčně slunné nebe řeckého ponebí způsobily, že Řekům ne- mohly postačiti jejich zákonné ženy, málo vzdě- lané, vychované jen pro život domácí a pro opn- trování a vychovávání dětí. Na druhé straně však jejich porozumění a smysl pro povinnosti vůči státu nemohly dopustiti, aby jejich ženy. matky jejich děti, budoucích to občanů státních. a jejich dcery, příští to ženy a matky, vytrhovaly se ze svých povinností vůči mužům a dětem vlastně také vůči státu. Tento rozpor či možni také říci, soulad, byly příčinou, že v Řecku, ze- jména však v Athénách, kde tepna řeckého ži- vota bušila nejmohutnější silou, existovala vedle žen řádných, legitimních, zvláštní kasta žen, po- výšená nad banálnost a všednost obyčejnýeh nevěstek, hetěry, které byly přítelkyněmi a druž- kami vynikajících politiků, státníků, umělců básníků; s nimi rozmlouvali tito mužové rád o životě veřejném, o umění atd., ony udávaly v t. zv. povýšených kruzích tón, ony zasvětily život svůj umění, kráse a lásce, jich jména nám dochovala historie.?)
Řek Řecko Atény
20 article
Tyto hetéry měly začasté i značný vliv v zá- ležitostech veřejných, a jich jména druží se pravidelně k jménům znamenitých mužů, ře- ckých. K slavnému Periklovi druží se Aspasia. potomní jeho žena, jejíž polibek provázel vždy Perikla, odcházejícího do shromáždění lidu athénského a vítal vracejícího se s tribuny řeč- nické, a která zejména i s mudrcem Sokratem vedla filosofické rozhovory; k filosofovi Plato- novi druží se Archeanassa, k Sofokloví Archippé a Theoris, k Sokratovi Theodote, která ošklivé- mu Sokratovi dala přednost před básníkem Ari- stofanem, začež Aristofanes, domnívaje se, že Sokrates přemluvil Theodotu, aby jej (Arista- fana) odmítla, pomstil se mu tím, že jej sesměš- nil ve svém díle „Oblaka“. Rovněž i jména mnobých králů jsou úzce spjata s osudem a jmé- nem mnohých hetér řeckých; znám jest zejména makedonský král Demetrius Polyorketés evou vášnivou láskou k athénské hetéře Lamii, která na jeho dvoře byla vlastně pravou královnou nechmezenou vládkyní, jeho obdiv a štědrost vůči Lamii neznala mezí 7), a Lamia byla téměř po celém Recku tak známa, že po její smrti po- výšili ji její soukmenovci dokonce za bohynia vystavěli jí v Athénách nádherný chrám pod jménem Venuše - L amia.
Perikles Aspasius Sokrates Platón Archippé Theoris Ari Aristofanés Theodot Demetrius Lamia Archeanassa Arista Atény VenušL amia
21 article
Hetéry řecké byly vyhlášeny nejen po ce- lém Řecku, nýbrž i daleko za hranicemi, v Asii, v Egyptě atd.; k vůli nim byl každoročně značný příval cizinců do Řecka, a bylo to zejména mě- sto Korinth, kde nejslavnější hetéry rozbíjely svůj stan, a kde četní cizinci měli příležitost obdivovati se kráse řeckých heter. Zde sídlila v nádheře přímo královské pověstná kráska Lals, původně otrokyně ze Sicilie, kterou řecký malir Apelles jako malé děvče, tuše v ní příšti krásu její, z otroctví vykoupil. Jejími stálými milenei byli dva řečtí filosofově, jemný Aristipp a špinavý Diogenes, vedle přečetných jiných, kteří ovšem za lásku její platili sumy přímo bá- ječné. Aristipp a Diogenés, ač vlastně dva so- kové, klidně se snášeli vedle sebe bez jakékoli žárlivosti, a Lais měla na oba tyto filosofy ne- smírný vliv. Neméně slavná byla Phryné, která však zdržovala se zejména v Athénách; jeji krása byla tak pověstná, že nejslavnější sochali řečtí, mezi nimi zejména Praxiteles a malíti jako Apelles vyžadovali si ji za model. Prosla- venou stala se Phryné mezi jiným i tím, že při Neptunově slavnosti eleusinské před zra- koma tisíců a tisíců diváků nahá vycházeln
Diogenés Aristipp Lais Phryný Řecko Asie Egypt Sicílie Atény
22 article
4) Jest to opravdu zajímavo pro pomněry řecké. že historie nám z těchto legitimních žen nedocho- vala téměř ani jedínou; jen ve starých bájích čteme o takovýchto ženách a ve starých básních. V Iliadě máme na př. vzor starořecké ženské něhy v man- želce Hektorově Andromaclé v překrásném obrazu loučení jejího s jejím mužem Hektorem, když kráčel v souboj s Acbillem — na smrt. Odyssea nám pěkně kreslí Nausíkau a věrnost a oddanost manželky Odys- seovy Penelopy. Avšak z historických žen řeckých (e- zitimních) známých jmén jest opravdu pramálo. ) Jen jako příslad toho, jak dovedli býti králové štědří vůči svým milostnicím a jak ohromných sum peněz tyto mnohdy vyžadovaly, svědčí to faktum, ža tento Demetrios Polyorketés, když dobyl Athén, vložil Athéňanům jako daň válečnou zaplatiti ob- nos 250 talentů (talent měl našich peněz kol 6000 korun) t. j. našich peněz něco kolem 11/2 milionu korun a když tuto daň válečnou s největší přísností vynutil a vybral, dal poslati celou tuto ohromnou sumu peněz své milence Lamii se vzkazem, abysi za to koupila mýdlol z moře na břek, znázorňujíe takovýmko způso- bem báji o zrození bohyně Afrodity z vlny mo ské. Mezi milence své čítala Phryné mezi jiným také nejslavnějšího malíře řeckého Apella a so- cbaře Praxitela; prvý zvěčnil ji svým obrazem jak při slavnostech eleusinských, představují bohyni Afroditu, vystupuje z vln mořských n břeh, druhý sdělal podle ní nesmrtelné své dílo Venuši Knidskou.
Hektor Penelopa Demetrios Polyorketés Athéňan Lamia Apell Praxitelés Venuš Knidska Atény Hektorův Andromacl
23 article
Pověstnou a neméně známou byla i pěvkyně Sappho, která v sobě spojovala umění básnické nadání filosofické s nejrafinovanějšími pohlav- ními výstřednostmi; dle jedněch zpráv dokonc založila prý i zvláštní školu na vzdělá vání dível v umění pohlavní lásky. Známy jsou dále Gly- céra, Plaggon, Baechis, Mamá a mnoho a mnoho jiných. Slavné hotéry řecké nejen že měly množ ství ctitelů, nýbrž vládiy také v pravidelných případech značným jměním; zejména jměn nejslavenějších krásek dosahovalo závratné výše. Výše již uvedená Phryné, která byla rodem z Boiótie v Recku, měla tak ohromné jmění, že, když v r. 335 př. Kr. Alexander Veliký srovnal hlavní město Boiótie Theby, se zemí, nabídla se Thehánům, že jim na svoje útraty celé Theby znovu vystaví s tou jedinou podmínkou, že n její památku bude v nově vystavěném městě tento nápis: Theby od Alexandra zbořeny, o Phryné znovu vystavěny; avšak Thebáné n tuto podminku nepřistoupili. Za to podporovala Phryné horlivě a štědře umění a dala zejména v Korinthě, kteréžto město bylo od starodávna pokládáno za kolébku a vlast všech hetér, svým nákladem postaviti mnoho nádherných a náklad- ných staveb. Rovněž i Lais měla nesmírné jmě- ní, ale spotřehovala je téměř celé na stavhy hudov a pomníků, na platy umělcům, sochařům atd. Lze vůbec řici, že ohromné kupitály, které do Řecka z ciziny plynuly do klína řeckých hetér, zůstávaly v zemi, a že jich hetéry vynalo- žily celkem na rozumně a dokonce i vzneše- nější účely; aspoň značná čásť nádherných sta- veb, chrámů a pomníků ve staré Helladě byl zbudována z peněz, vydělaných těmito kněžka- mi lásky. 9)
Sapp gla Baechis mamá Theba Alexandr Boiótie Řecko
24 article
Pod hetérami stály hluboko, jak v ohledu mravním, tak i pokud sociálního postavení se týče, ostatní služebnice prostituce; byly to t. zv. dikteriady, nazvané od dikteria, zvláštního do- mu, určeného pro bydliště těchto prostitutek. což zavedeno bylo v Athénách Solonem za tím účelem, aby semeniště nejnižší prostituce bylo obmezeno na zvláštní, oddělená místa. Tyto dik- teriady byly prostitutky nejnižšího druhu a cena jejich byla také nepatrná, podle výše daně, kte- rou nájemce takovéhoto dikteria platil státu — neboť tato dikteria byla vlastně institucí státní! — pravidelně však nebývala vyšší jednoho obo- lu, což činí asi 9 krejearů našich peněz. Dále tu byly t. zv. auletriady čili flétnistky, nazvané tak proto, že se zabývaly mnoho hudhou, ze- jména hraním na flétnu, ač hlavním jejich za- městnáním byla přece jen více méně řemeslná prostituce. Instituce auletriad převzata byl z krajů asijských a nalezla v Řecku, obzvláště pak v Athénách, dobrou půdu. Ovšem nebyly tyto dikteriády a auletriady ve všech krajíeh řeckých stejně četné; nejčetnější byly v Athe- nách a v Koriníhě, kdežto ve Spartě na př vzhledem k pověstné nevázanosti spartských žen (legitimních) a dívek nebylo pro ně másta. Rozdílné postavení ženy u starých Řeků mělo vliv i na postavení ženy u druhého klasi- ckého národa, u Římanů, ovšem s některými, více méně značnými rozdíly, které byly dány jednak povahou národa, jednak i ostatním oko- Dr. B. P. lím italským, o čemž příště.
Řek Říman Atény Řecko Sparta
28 article
Partie č. 325. Hrána v témž turnaji 13. dubna 1908. Odmítnutý gambit dámy. Černý: Důras Bílý: Berger. 128. Va2—a1 Jf7—de 1. d2— d4 d7—d5 2. e2—e3 29. Kf1—e2 Jd6—b5. a7—a6 e7—e6 Jb5—a3 3. c2—c4. 30. Ke2—ds Kd7—ce 4. Jg1—f Jg8—fe 31. e3—0t Vc8— ds 5. Jb1 —de J5s — dr 32. Jf3 —gí Kc6—bv 6. 8f1—ds c7 —c5 33. Jg1— e2 7. 0—0 d5xkkcc4 34. Se1.—fe Se7—cn b7 —b5 35. Sf2—gl Se5 xKc da 8. Jd2xc4 c5—c4 9. Jc4—eh 36. ŠglxKdd e6—65 Se8 — b? f65Ke5 10. Sd3— cs. 37. 14 2e5 Ja3— bo Jf6 —et 38. Vat—fi 11. Ddt—e2 f7—f6 39. Víl—f5 12. a2—a4 Jb5xdá DdsxdT 40. Ví5 x Ke5 Jd4e2- 13. Je5 xk«k dz. Kb7—ce 14. Jfs—d2 Je4—g5 41. Kd3 XxKce2 Vd8—d6 Jg5—p 42. Ve5—e6- 15. f2—f Vd6—de- 43. Ve6—es 16. Jd2—fs Si8 —ez Vd2—ba. 17. a4xkKb5 a6xcb5 44. Ke2—e3 Sb7Xa8 45. Ve8—c8- Kc6—d7 18. Val—as- Vb2xKbu 19. Se1—de Dd7—a7 46. Vc8—c4 Vb3 — be 20. b2—bs Da7—a 47. g2— 21. Sd2—c3 Sas— e4 . 48. K23— da Kd7— de 22. Víl—fe Se4 xkc ch 49. h2—h4 c3—c9 b4—b3 50. Kd3— dk Da2xKce 23. Dd2xkK(cz 24. Vf2x KcCl0 ce b5—b4 51. e4—e5- Kd6—d7 c4—e 52. Kd4—d5 Vb2—b1 26. Se3—el 26. Kg1—fi Ke8—d7 53. d5—dě-+ Kd7—ds 27. Ve2—a Vh8—c8 a bilý se vzdal. ) Zdá se, že vůbec to bývale zvykem i u ji- ných národů, že děvčata a ženy, lehčím životem žijící, obracely čásť takto vydělaných peněz na ta- kověto účele. Tak tomu bylo na př. i u starých Lydů, kde děvčata až do svého provdání žila naprosto ne vázaně, neboť když stavěn byl pomník krále Alyatta, otce známého Kroesa, sebrán byl kapitál potřebný mezi obchodníky, umělci a dívkami lydskými; při tom se ukázalo a nápis na tomto pomníku to také dosvědčuje, že dívky lydské přispěly na tuto stavbu obnosem mnohem větším, než kupci a umělci do- hromady. 19n0 p .0s.
Černá Důras Berger Jf Vd jít43 Dd Sas Kd Alyattés Virginie ŠglxKdd e Kce 6 Val Kd 7 Kb 7 KcCl d 7 c c 7 c 5 33 34 Sf 2 xKc da 8 XxKce 2 Vd Vd 2 Vb 2 xKba Dd 2 xkK Kd Vb 2 Kd 7
29 article Partie číslo 328.
Partie číslo 328. Hrána v mistrovském turnaji ve Vídni 1908. Odmítnutý gambit dámy. Bílý: Fr. J. Marshall. Černý: O. Důras. 1. d2—d4 d7—d5 h7xgs 116. Sd3xge 2. e2—e9 c7—c5 [17. Víl—d1 Sd7—e 3. d4xch e7—e 18. Db3—a3 Dd8—e 4. a2—a3 Sí8xcc5 19. Da3—al Jb6—c4 5. b2—b4 Sc5—e7 20. Jd2xc4 De7xcc 6. Sc1—b2 Se7 —fe De4—e? 21. Jf3 — ds 7. c2—03 Jb8 —d7 d5xc4 22. c3—c4 8. Jg1—f . Jd7—be 23. Jd2 —et Ví8—ds 9. 23—a4 a7—a5 24. Je4—g Vdsxdí- 10. b4—b5 Se8—d7 25. Vet xkdi De2—ce Va8—c 11. Jb1—d2 26. Sb2 — cs. e5—e4 12. Va1—cí Jg8—e7 27. Se3xfe g7xč fe 13. Sf1 — ds Je7— ge 28. Vdi— ci De2 da 14. 0—0 29. Ve1—dí e6—e5 15. Dd1—bs
J Marshall Černá O Důras Jb jít 7 jít 2 Vídeň Francie Virginie Jd 7 c 5 c 2 c 4 8 Sb 2 e 7 27 Sf 1
30 article
c4—c3l 133. Jf6—et Se6—f 30. Vd1Xd3 e4Xd3 34. Da1—a3+ Kf8—g8 31. Jg3— et d3—d2 35. Je4—f6+ Kg8—hs 32. Je4)f6+ Kg8—f8 36. a bílý se vzdal. Důrasem brilantně sehraná partie, Partie č. 397. IV. partie matche hraná dne 23. ledna 1908 v Suresnen Odmítnutý gambit dámy. Bílý: D. Janowski. 1 Černý: Fr. J. Marshall. Va8—dg 1. d2—dá d7—d5 18. Jd1—o2 Jfs— dve) 2. c2—c4 c7—cs 19. Sd6—e5 e7—e6 Vd8 —cs 3. Sc1—f4 20. Se5— c7 (7—f 4. Jb1—ce Dh6 —há 21. Sc7— de Sf8— dé 5. e2—e3. Dh4—ds 22. g2—g3. 6. Sf4— g3 Jg8—f b7—be 23. c4—c5 b6xcs 7. Sť1—d3 24. b3—b4 8. Jgt—fs Jf6—ek Jd7 —be 25. b4 xxk cs 9. Sd3 xcet f5xK c4 Ve8—as 26. Vf1—c 10. Jfs— e5 Sdexesa Jb6—cs 27. Vat—bt Dd8—gob 28. Sd6 —e5 Je8—e7 11. Sg3xe5 o—o Je7—f Jb8 —d7 29. Vb1—ba Ví8—f 13. Se5—de 30. Ve1 —bí h7—h6 14. f2—f4 Dg5—hse h6—h5 31. Jf2— g4 15. Dd1— ee Jd7—fed 32. Jg4 —p Dds—a5 Sc8—dz 33. Ji2—h3 Vf7—d7 16. b2—bs 17. Jc3—d1 Sd7—e 34. Jh3—g5 Se8 —fr
Jf Důras D Janowský Černá J Marshall Sd Vd dh Dds Suresnen Virginie d 5 18 Jd 7 h 7 d 2 35 Francie 4 20 c 7 Sf 8 xK c 4 Sdexes Jb Dd 8 d 7 16
31 article
35. Vb3—b8+ Vd7—d8f) 139 Dl5—g6 Da5x«as 36. Vb8a8 Vdsxas 40. Dg6xe6-+. Kg8— hs 37. Jg5«f7 Kg8ocfr 41. Se5g7+! a čern 38. De2h5+ Kr7 — gs se vzdal. g a) 10. .. Jbe—d7 nelze pro 11. Je5xKc6! Lepší všl bylo Jb8—a6 — e7 b) Klidný vývin byl lepší než tento výpad dámou. c) Po 14. . . e4xfs, 15. Vítfs VřTx(3, 16. Dd1xc f. Dg5—f6, 17. Díu—g3 a 18. Val—fi získá bílý prudký útok. d) Hrozí 16. . . d5Xct, 17. De2xc4 Jí6—gt! e) Černý obával se asi 20. Se5xf6 s následujícím Jf2—g1—e5; mohl však po 20. Se5xcfe hráti g716! a pokusiti se o útok na volné linii g. Nyní ztrátí mnoho temp, čímnž zhorší svou posici nezko- jitelně. Jestli 35. . . . Vasbs tu 36. Vb1X«b8+- Vd7— ds, 37. De2d9ll. g) Nebot po 41. . . . Jísg7, 42. De6— h6 +. Kh8 —s. 43. Vb1—b7 nemá černý obrany. (Dle The Field.) Končící hra čís. 42. V partii Tartacower—Réti, brané dne 6. dubna t. r. v XI. utkání mistrovského turnaje ve Vídni, došla po 26. tahu černého k násl. postavení Bílý zakoněil partii násl, energickým způ sobem 27. g2—g4l Dd7—d8, 28. (4—f5 g6xf5, 29. g4Xf5 Ví7xf5, 30. Ddt—hšl (Pěkně hráno: chybné bylo be 30. Ve2e7 Ve8xe7. 31. Ve1e7 pro Ví5 —17, 34. Ve7xf7 KíBxf7, 33. Dd4—f4- K7—g6l) e7—66, 3t. Dh4h7 e6)«d5, 32. Ve2e8 Jg7xe8, 33. Dh7) f5- Je8—f6, 34. c4X2d5 vzdal
Jg Černá Tartacower Réti Dd Val Jísg Vídeň d 7 e 7 b Vd 7 KíBxf 7 Jg 7 dh Kristus 7 Vítf VřTx Vb 1 X the Field d 5
33 article MAEE“ koření
MAEE“ koření dbejte ochranné známkyi křížové hvězdy a zák. chráněného jména MAGGI, jen tak uchráníte se napodobenin! Do MAGGIHO lahviček smí se dle zá- kona naplniti jen pravé MAGGIH0 koření. Kupujte proto MAGGIHO koření výhradné jen do MAGGIHO lahvičekl 7175 Pevně stanovené ceny MAGEO koření s křižovou hvězdou: Velikost čí 35e