2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. dubna 1908. Císlo 109
5
article
* Z Pešti. 18. dubna. (K. k.) O mazdním hnutí
dělníků společnosli jižní dráhy dostala
»K. k. uher« z kompalentního místa tuto informaci
Asi 40 důvěrníků dělnictva dostavilo se včera k pešt-
skému ředitelství a předložilo požadavky o zlepšení
jejich poměrů. K nim přidali se někteří vůdcové
pešťské strany sociálně-demokratické. Ředitelství při-
jalo memorandum a slibilo požadavky zevrubně zkou-
mati a ve třech nedělích oznámiti své rozhodnutí.
Deputace vzdálila se bez všeliké poznámky. Ostatně
až do dneška nebyla na uherských tratích jižní
dráhy pozorována pasivní resistence. Vlaky osobní
i nákladní jezdí pravidelně a není žádné zprávy
o závadách, jež by jí byly způsobeny.
Pešť
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Zábavy.
19. dubna: Tělocvičná jednota »So-
kol« v Košířích pořádá o 6. hod. II. sokolskou
besedu (ve prospěch jednoty v Kumžáku) na Kla-
movce. Účinkují sl. M. Černá, sl. M. Trnečkova, p
Rajský, br. Te. Javůrek, pěvecké kvarteto »April«.
Kromě recitaci, písni, koncertu Harmonie (budeb
sboru) »Misní kocouři«, fraška se zpěvy, tanci, evo-
Incemi od Art. Hlavalého, hudba J. Starého. Vstupné
v předprod. (viz plakáty) 60 b. u pokladny 80 b.
25. dubna: Měšťanská beseda na Kr.
Vinohradech ukonči v sobotu dne 25. t. m.
lelošní zábavní oblobí »Večerem písní«, k němuž
propějčili četní žijící skladatelé čeští své většinou
rukopisně skladby ku provedení. Nalézajíť se na
programu večera písně Karla Hofmeistera, Boh. Je-
remiáše. Jindřicha Jindřicha, K. Em. Macana, Jindřicha
Máslo, Vítězslava Nováka, Karla Pospišila, Vojtěcha
Říhovského. K. Spilky a F. Součka. Již tato jména
zaručují jeden z nejzajímavějších besedních umě-
leckých večerů. »Večer písní« koná se ve velkém
sále Národního domu o 8 hod. več. Svá spoluúčin-
kování přislibili přední síly umělecké. Förstrův kon-
certní klavír z ochoty zapůjčí p. Mojmír Urbánek.
Večer koná se při židlích.
Ženský klub český uchystá členům svým
i širšímu obecenstvu dosud neobvyklý droh ušlechtilé
jarní zábavy: květinový dýchánek. Přednáška pan
Jedličky-Brodského: »Květiny a lidé«, bude zajíma-
vým úvodem, jenž osvětii poměr proslého lidu na
šeho ke květinám. Doba i místo oznámí se co nej-
dříve denními listy
Vycházky
20 dubna: Všeobecně přístupnou po-
nčnou vycházku do mosteckých věží u mostu
Karlova pořádá Klub přátel lidové osvěty v Praze.
Odborný výklad podá p. Medal. Schůzka o 3. hod
odpol. u staroměsteké věže na htižovnickém nám.
M Černá
M Trnečkův
Rajská
Javůrek
April
J Starý
Hofmeister
Boh
Jindřich Jindřich
K em
Macan
Máslo
Novák
Pospišil
Říhovský
K Spilka
F Souček
Förstrův
Urbánek
Jedlička
Brodskij
Karlův
Košíře
Kumžák
Kl
Králové . Vinohrady
Praha
Art
beseda
Misní kocour
7
article
Spolek zemských úřadníků král. če-
ského konai v úterý 14. 1. m. v reslaur. Choděrově
řádnou valnou hromadu, jež proti jiným letům čet
něli byla navštívena. Nově zvolený předseda spolku
p. Alois Stýblo, úřadnlk Zemské banky, apostro foval
v delší řeči kolegialitu a součinnost jednotlivých
skupin ve spolku a uznal notnost podati pomecnou
ruku silám výpomacným, by poměry jejich byly
zlepásny. Čeny výboru zvoleni pánové: Dvořák St.
Hahnel Kar., Hlusák Jos., Pavliček Jan a Reisehaner
Ant., úřadníci zem. výboru, Kratochvíle Jan, J. Jiř! No-
vák a Vratislav Sklenář úřad. Zem. banky. Vilém Bárta
Vojt. Procházka, Tad. Matý, úřad. Hypoteční banky
a liidičo Jos., Jodas Ambrož a Matějovský Jan, in
ženýří Zeměd, rady, Lad. Jozev, řed. hospodářské
školv v Č. Brodě a Jes. Urban, tech. úřadník Země
dělské rady. V ustavující schůzi výboru zvoleni
J u lstopředsedou p. Pavlíček, II. místopředsedou p
Stastný, I. jedaatelem p Sklenář, II. jednatelem pan
Husák, pokladníkem p. Jan Kralochvile a správcem
demu p. Malý.
Choděrův
Stýblo
Pavliček
Jan
Reisehaner
Kratochvíl
J Jiř
Sklenář
Bárt
Procházka
Tad
Matějovský
Urban
Husák
Jan Kralochvile
Malá
Jos
Č . Brod
spolek zemský úřadník král
Dvořák St . Hahnel Kara
Hlusák Jos
8
article
Ruské udlálosti.
Ruské udlálosti.
Rusko-polská liga.
9
article
Strana »mírné obnovy« svolala do petro-
hradské radnice poradu o rusko-polském po-
měru. Rokování zahájeno přednáškou G. S. Bo-
borykina o tomlo poměru. Předseda strany N
N. Jefremov poukázal na vojenské přípravy
všech sousedů a na nutnost spořádaných po-
měrů na okrajinách. Řečník charakterisoval nej-
prvé epochu Alexandra I, vylíčil rusko-polsk
poměry za dekabristů, zmínil se o polských po-
vstáních a represaliích, kterými za ně Poláe-
slibáni, a přešel pak na projekt samosprávy
království polského, vypracovaný druhou dumou.
Když byl charakterisoval, jak se která strana
k tomuto projektu zachovala, p. Jefremov skončil
vyzváním, aby vážení národovci obou stran z
účelem upřímného zblížení mezi Rusy a Poláky
založili rusko polskou ligu.
V rozpravě, která se na to rozpředla, pan
Rajevský ukázal na to, že k charskteristice po
kusův o rusko-polské zblížení nemůže býti uvá-
déna epocha Alexandra I., protože tehdy by
Polákům celý západ a jihozápad říše.
Posl. Sokelov vyslovil se nedůvěřivě k ná-
vrhu p, Jefremova. Pan Vergun pravil, že olázka
rusko-polského poměru nesmí býti osvětlována
jednostranně a že položení Poláků v Rusku
souvisí s položením Rusů v Haliči. Řečník
doufa, že v jednom i druhém poměru brzy na-
stane přiznivý obrat a schvaluje myšlenku, aby
rusko-poiská liga beze dlení založena byla. Řeč
p. Vergunova olměněna živým potleskem.
Posl. Bulat dokazoval, že je nutno, aby
v gubernii suvalcké, král. polského, Poláci
Litevci byli od sebe odděleni.
G S
N Jefremov
Jefremov
Polák
Rajevský
Posl
Vergun
Rus
Bulat
Litevec
Rusko
Halič
10
article
Poslední mluvil posl. Dmouski, Polák. Vy
slovil se pessimisticky o myšlence rusko-pol-
ského smíru. Poláci a Rusové jsou sice slo-
vanšti národově, ale v obou jest jiný duch
jiná národní povaha. Rusové od Ivana Hrozného
a Petra Velikého pracovali o zbudování velikého
a silného státu, jehož myšlence všecko pod-
řizovali; naproti tomu Poláci velikosť svého
státu zachovati nedovedli a »liberum veto« bylo
jim cennější nad mohutnosť polského státu. Tyto
různě vlastnosti stojí naproti sobě dosud.
Pro tu různost je smír mezi Rusy a Po-
láky aspoň pro tu chvili nemožný. Poláci při
tom hynou a Rusové nemohou s místa, ale co
naplat, věcí se mají tak. Zatím Němci v Prusku
zadávají Polákům poslední ránu, ale to není
všecko zlé, které Němci Polákům připravujii
pod německým vlivem nalezá se i rakouská
i ruská politika naproti Polákům. V Polsku mají
Němei půdu dobře připravenou, aby ji překro-
čili a týmiž prostředky porobili, ožebračili a na
posled odnárodnili ostatní Slovanstvo.
Pod zdreujíeím dojmem řeči p. Dunow
ského schůze se rozešla.
Z takového černého pessimismu ovšem nie
plodného nevzejde a náprava nenastane.
Polák
Rus
Hrozný
Petro Veliký
Němec
Polsko
11
article
Noviny o žeči ministra Izvolského.
Z Petrohradu, 18. dubna. (K. k.) Všechny
noviny pojednávají v úvodních článcích o vče-
rejší řeči ministra Izvolského. »Novo je
Vremja« souhlasí celkem s ministrovými vý-
vody, avšak soudí, že se tuze vyhýbá záplet-
kám. Ruský národ přeje si přede vším jiným
postarati se všemi prostředky o blaho slovan-
ských bratří na jihu. Úzkostlivost může státi
Rusko vie než říznost. List žádá, aby schvá-
leny byly anglické zlepšovací návrhy k ruské-
mu projektu makedonskému, s nimiž by Francie
a Italie bezpodmínečně souhlasily. O dalš
souhlas Rakousko-Uherska a Německa ať se po-
zději postará Izvolského diplomatický takt
»Rěče souhlasí rovněž celkem s vývody Iz
volského, avšak shledává, že rámec této řeči
byl příliš úzký, a přeje si vysvětlení o hrozlei
situaci na Kavkaze a perských hranicích. Radi-
kálně slavjanofilská »Rus« jest uspo kojena
ministrovými výklady.
Izvolský
Rěč
Petrohrad
Rusko
Francie
Rakousko
Uhersko
Německo
Kavkaz
Rus
12
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Smutné Velikonoce.
13
article
Z Vídně, 18. dubna. Tak ponurých
smutných svátků velikonočních, jako jsou letos,
neměl tento stát, neměla celá říše, neměl ze
jména český národ již dlouho. O náladě jarní,
o náladě vzkřišení, které se druží k svátkům
velikonočním, není žádné známky a potuchy
Naopak. Všude rozmrzelost, listopadová mlha
zima a upjatost, stálá ochrana před mrazivě le
dovým dechem severního vichru, všude sklíče
nost, nevole a rozhorlenost, jež ulevuje si to
liko jedním přáním: aby nastalo vyjasnění —
tak neb onak.
Svátky mijí za svátky, ale žádné nezname-
nají pro národ náš metu pokroku a polepšení
nýbrž jedny jako druhé jen ukázky úpadku
ztrát. Kolik nadějí bylo pohřbeno v krátké době
od lonských Velikonoc! Kolik bylo dnes rok
mezi námi těch, kdož by nebyli věřili, že
rovné právo hlasovac! bude spolehli-
vější zárukou a pevnější pavezou rovnéh
práva národního, jazykového, nežl
nerovné právo volební?
Nevěřili jsme všichni ve splnění kulfurníeh
požadavků našich? Nevěřili jsme ve slovanskou
většinu poslanecké sněmovny? Nevěřili jsme, že
účastenstvi našinců ve vládě a ve vládní vět-
šině přinese našim právům zisk, rozhojnění
vzrůst? Nyní však dostavuje se ve veške-
rých těchto oborech všeobecné
sklamání. Němci rvou nám kus po kuse
právní državy v naší vlasti, aniž stát a jeh
výkonná moc cokoliv učinily k restituci platné-
ho stavu právního. Ve Vídní české slovo nu
jevisti umičeno stejně jako v některých městech
némeckých u soudů. To se děje ve chvili, v
ktoré poslanci naši slouží vládě, státu, vojsku
společné říši, zabraniční politice.
Němec
Vídeň
14
article
Napjeti mezi oběma polovinami monarchie
jest nebývale přikré. Zdali skončí smírem nebo
rozvratem — netroufá si dnes nikdo pověděti
K otázce české přibyla otázka nová: polsko
ruská. Parlament je na prázdninách, ale tento
parlament jest nedělným. Kabinet jest četnějs
počtem Vstejně jako parlament, ale pověsiny
svými výkony. Rozpor mezi klerikály a mez
přátely osvěty se prohlubuje a rozšiřuje a zpá
tečnictví tyčí směle a troufale svoji šíji. Kam-
koli pohledneme, všude zjevy vesměs neutéšené
— všude hrozí krise.
Proti minulosti změnil se stav v parla-
mentě velmi podslatně. Vládám dřívějším sta
čily k živobytí většiny prosté. Vláda nynějs
a také ta, která přijde po ní, budou potřebo
vati k živobytí většinu dvoutřetinovou. Ta pak
není dána bez poslanců českých, ani proti nim.
V tom spočívá sila, v tom spočí v a
váha české delegace na fíšs ke
radě. Třeba ji jen užit a položit na váhy.
Smutně a truchlivé jsou velkonoce roku
1908, ale k malomyslnosti není příčiny. Náro
český přes vše, co se stalo v poslední době
proti němu, zmohutněl nejen doma, nýbrž také
ve Vídni. Dnes nelze mičky jiti mimo národ
český, ještě méně lze jíti proti němu. Proto
pryč se zoufalostí, pryč se žalem: sursum
corda !
Vídeň
15
article
Poslanec dr. Fuchs o situncl.
Z Vídně, 18. dubna. Zejtřejší »N. W
Journ.« uveřejní rozmluvu s bývalým presiden
tem poslanecké sněmovny a předsedou výboru
pro změnu jednacího řádu drem. Vikt. Fuchsem
o situaci se zřetelem na odpor Maďarů pro
zvýšení platů důstojnických. Dr. Fuchs ukazuje
na nevoli, ktarou způsobilo chování Maďarů v de
legaeích mezi německými klerikál y, kde
vznikla myšlenka odvety. »Politické po-
měry nejen v Předlitavsku, nýbrž v celé mon-
archii,« vykládá dr. Fucha, »tlači k tomu, by
poslanecká sněmovna stala s
schopnou akce. Snad ve chvili nebezpečt
procitne pak cit zodpovědnosti zástupců lido-
vých. Budoucnost parlamentu ne
nalezá se v žádném znamení pří
znivém. Situace jest po každé stránce
nesmírně vážná. Jest nebezpečí, že na-
pjeti v Haliči a v království če-
ském bude působiti na poměry v
sněmovně poslanecké. Ještě nevíme,
zdali Maďaři připustí delegační kampaň v květnu
a zvýšení platů důstojnických. Roztrpčení dele-
gace předlitavské proti Maďarům jest velmi hlu
boké. V předlitavské delegaci jest dnes duch
zeela jiný nežli býval dříve. Jakkoli konají
se volby do delegaci podle zemi, jsou to přece
jen mužové parlamentu lidové ho
kteří rozhodují v delegaci. Smýšlen
proti Maďarům nen! sice nepřátel s ké.
ale přece zřejmě vážné. Budou-li držitelé moe
za Litavou napínati luk přespřiliš a setrvají-lí
ve svém odporu proti nejpilnějším požadavkům
celistvosti říše, zvláště pak armády, mohou na-
stati události, jejichž dosah jest ve chvíli
nynější nezměrný. Jest zajisté sympatickým
příznakem, že v konservativních kru-
zlch předlitavské delegace uv
žuje se opravdově o plánu, nev
konávati po případě delegačn
mandát t. j. nejlti do delegae
doktor
Fuchs
N W Journ
Maďar
Fuch
Vídeň
Předlitavsko
Halič
poslanecký sněmovna
16
article
Stejně s námi postupovali by —
mohu to již dnes prozraditi — delegát
sněmovny panské.
Ještě jednou: situace jest velice vážná
Nechať rozhodující osoby v druhém státě jsou
si vědomy těžké zodpovědnosti své.
Měrou ještě větší platí to pro politiky naše
Abychom mohli býti silnými na venek, mus
býti zjednán pořádek uvnitř.
Nás jednací řád již nestačí. Jest vybudován
za zcela jiných poměrů, nežli jsou teď. Jako
předseda výboru pro změnu jednacího řádu
svolám schůzi ihned po velkonocích a připo
menu návrh sněmovny (návrh posl. dra. Chiara,
dra. Kramáře a soudr., aby jednací řád, před
ložený vládou, byl neprodleně vzat v poradu
do určité doby se vyřídil). Za platnosti nyněj
šího jednacího řádu parlamentní aparát praco-
vati nemůže.«
Chiara
Kramář
delegát sněmovna
17
article
Spor o zvýšení důstojnických plafů.
Spor o zvýšení důstojnických plafů.
Z Vídně, 18. dubna. Dle zprávy „N. F. Pp.
jsou min. zahraničních záležitostí bar. Aehren-
thal a ministr vojenství Schönaich odhodláni
dáti svoje ministorské hodnosti na váhu otázky
že delegace sejdou se v květnu, a že upraví
platy důstojnické, aniž úprava ta spojena bude
s požadavky národně-vojenskými.
Proto pracuje se v některých Eruzích pro
kompromis v ten smysl, že by uherská strana
neodvislosti vyjmula zvýšení platů důstojnickýeh
ze souboru svých národních požadavků, žej
za to stanovena bude lhůta pro vyjednávání
v nich, a že se straně neodvislosti dostane v tom
smyslu příslušného ujištění.
Z Pešti, 18. dubna. Hlavní orgán strany ne-
odvislosti „Budapest“ pojednává o předlitav-
ských hrozbách do Uher k vůli zvýšení plato
důstojnických s odmítá hrozby ty, řka, že stran
neodvislosti nebojí se krise z vojenských otázel
ohlašované, ježto v oboru převzatých závazků
vykonala svou povinnost. Jejich hranici nemůže
však překročiti.
Vídeň
Pešť
Budapest
Uhry
18
article
Postátňovací akce.
Postátňovací akce.
Z Vídně, 18. dubna. Postátňovací akce
podle »W. Allg. Zigu.« bude obnovena zase
po Velikonocích. Zdržela se nemocí ministr
dr. Derschatty a pak dovolenou odborného chef
dra. Weebra. Bude se v ni pokračovati kon-
cem dubna nebo počátkem května.
Přípravy pro stavbu novopazazské dráhy.
Z Vídně, 18. dubna. (»N. Fr. Pr.«) Pr
pravné práce novopazarské pro dráhu protáhly
se, poněvadž turečtí stavební inže
nýři se dosud k fěmto přípravným
pracím nedostavili.
Projev hraběnky Poloská.
Z Krakova, 18. dubna. Vdova po zavraž-
děném místodržiteli hr. Kristina Potocká uve
řejňuje poděkování za četné tisíce smutečních
projevů. Prohlašuje, že její nebožtik manže
sám nejvroucněji si přál, by oba národové
Halič obývajlcí, se smířili a pak
společně pracovali, Nechať bůh
své dobrotě — zakončuje hraběnka svůj list —
dopřeje mi útěchy, by nevinně prolitá
krev mého chotě alespoň dop
mohla vlasti ke svornosti a k leps
budoucnosti.
Ze Lvova, 18. dubna. »Slowo polskie« má
z Drohobyeze zprávu, že tamní obecní výbo
chtěl ve všech kostelích a synegogách uspořádati
smuteční bohoslužby za hr. Potockého; ducho
venstvo při všach vyhovělo obecnímu výboru
drohobyezskému, toliko správa kláštera vasilského
kde jsou mniši Rusové, žádost tu prý odmítla.
Spiknnti?
Ze Lvova, 18. dubna. Dle zprávy »Dzien-
nika polského« lze prý z různých známek sou-
diti, že vražda místodržitele hr. Potockého byl
dílem spiknuti; Sičynský byl prý určen losem.
aby hr. Potockého zabil; převzav úkol ten, po-
čínal si rozmyslně dle pavného plánu. V den
atentátu scházeli prý se malorušti studenl
v různých místnostech, byli rozčileni, a hned
po vraždě oznámil prý jim chvatně jeden jejich
druh slovem »již« vraždu a hned na tos
chvatně vzdálil. Potom odešli i ostatní z míst
nosti velmi rychle.
W Allg
Ziga
Derschatta
Poloská
Potocká
Potocki
Rus
Sičynský
Vídeň
Francie
Krakov
Halič
Lvov
Dzien
19
article
Baron Aehrenthal o makedonské otázce.
Baron Aehrenthal o makedonské otázce.
Z Paříže, 18. dubna. „Matin““ dostal zví
deňského ministerstva zahraničních záležitost-
na svou žádost výklad o nynějším stavu make-
donské otázky. Není pochyby, že výklad by
schválen ministrem bar. Aehrenthalem. Pra
se v něm, že v nazírání na záležilosti makedon
ské trvá jednotný úsudek velmocí přes podvralné
snahy některých politiků. Jodnotlivé nevyřízene
otázky bude lze řešiti na základě ruského ná
vrhu, jejž přijaly téměř všechny účastněné vel
mocí. Také Anglie jest ochotna ke kompromisu
Proti používání tureckých orgánů při makedou
ských reformách nikdo nie nenamítá. Snahy
o udržení evropského koncertu trvají dále.
Paříž
Anglie
Matin
20
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Rozhraniční smlouva.
Z Berlína, 18. dubna. (K. k.) Odpoledne
byla v zahraničním úřadě podepsána st. tajem
níkem Schoenem a francouzským velevyslancem
Camborem německo-francouzská smlouva, v ni
stanovl se hranice mezi územím kamerunským
a francouzským Kongem.
K souslřeďování italského loďstva v Gaště.
Z Říma, 18. dubna. (K. k.) „Popolo R
mano“ píše: Zpráva o soustředění loďstva
Gašty způsobila na Monte Citorio a v politických
kruzích veliký dojem. Toto neočekávané opa-
tření musilo zajisté dáti podnět k různým výkla-
dům a k úsudku, že soustředění to nepostráda
zcela politického rázu. Obezřelá a rozumná
správa naší zahraniční politiky vylučuje však
všeliké znepokojení a třeba proto souditi, že
při tom, jak tomu skutečně také je, jde pouze
o opatření z opatrnosti, učiněné vzhledem n
poměry. „Messagero“ prohlašuje, že dl
„Tribuny“ mohlo by loďstvo dostati rozkaz k o-
jezdu na Východ a jest otázkou, učiní-li toz
tím účelem, aby provedlo proti Turecku
lodní demonstraci pro otázku po-
štovních úřadů italských. Avěak
o tom na všech úřadních místech zachovává se
úplné mlčení.
Z Říma, 18. dubna. (K. k.) Ministr námoř
nictva Mirabello měl dopoledne delší roz
mluvu s velitelem středomořského loďstva, a
mirálem Grenetem, a ten s náčelníkem a
mirálního štábu, Bettole m.
Ministr měl také poradu s ministrem Titto
Z Říma, 18. dubna. (K. k.) „Ag. Stefani
uveřejňuje následující notu: Od dávné doby
žádali italští poddaní, usedlí v několika ture-
ekých městech, za zřízení poštovních úřa-
důitalských. Ministr zahraničních věcí, z
mítnuv takové žádosti, jež přicházely z míst
kde není poštovních úřadů jiných národností
nebo kde počet Italů jest nepatrný, rozhodl se
otovříti poštovní úřady v Cařihradě, Valoně, So
nem.
Kong
Bettole
Stefan
Italos
Berlín
Řím
Turecko
Cařihrad
Valona
Mont Citorio
Popolo R mana
21
article
Iuně, Smyrně a Jeruzalemě. Porla, Která již
několik roků byla zpravena o úmyslu italské
vlády zříditi nové poštovní úřady, dostala v po-
sledních dnech březnových prostřednictvím ea
řihradského velevyslanectví verbální nótu, v níž
ohlašuje se nastávající otevření zmíněných5
poštovních úřadů. Dne 30. m. m. odpovědělo
Porta velevyslanectvu verbální nótou, v níž byl
prohlášeno, že na základě dřívějšího opačného
ujednání nepřipouští otevření nových poštov
ních úřadů. Dne 9. t. m. podalo italské vele
vyslanectvo Portě novou nótu, v níž se pouka
zovalo na to, že právo Italie na základě největ-
ších výhod, jí zajištěných, je nepopíratelno,
dále byla v ní rozhodně popřena existence ně
jaké opačné úmluvy. Dne 14. t. m. odpovědě a
Porta italskému velevyslanectvu nótou, ve které
se peremptorieky prohlašuje, že byly vydány
rozhodné rozkazy, aby otevření italských po
štovních úřadů bylo zabráněno. Zatím bylo ill-
skému velevyslanectvu sděleno, že rozkazy ty
dle autentických prohlášení oficiálních osob zá-
leži v tom, že před poštovními úřady ma
býti postavena branná moc, ab
takto násilím zamezila obecen-
stvu přístup.
Porla
Port
Smyrna
22
article
Se zřetelem na tuto těžkou a neomlu v-
telnou provokaci rozhodla se italská vlá-
da hájiti rázně svou důstojnost a svá práva
vyslati do tureckých vod 3 lodní di-
vise s příkazem, aby byly pro všechny případy
pohotově. Jak italské vojenské lodi dorazí do
tureckých vod, zašle italská vláda zároveň nótu
velmocím a nótu Portě, v nichž poukáže na to.
že Turecko porušuje práva a mezinárodní smlou-
vy nejen v otázce poštovních úřadů, nýbrž i vji
ných otázkách, kde Porta jedná s praopotone
a násilně na ujmu práv italských.
Na odpovědi Porty bude záviseti další jed
nání italské vlády, jakož i příští činnost loďstva
Účelem této donucovací akce italské vlády jes
prostě hájení práv italských v přesně vytčenýeh
otázkách. Pověsti, vzbuzené zprávou o mobili-
saci loďstva, totiž jakoby Italie hodlala z moe
niti se některé ottomanské provin
cie, jsou tudiž naprosto smýšlenkou. Poli-
lika Italie není politikou dobrodružnou, nýbrž
politikou zákonné ochrany. Tento ráz zajišťuje
jí sympatie všech mocností.
Z Říma, 18. dubna. (K. k.) Noviny schva
lují svorně stanovisko Italie naproti Tureeku
uvádějí, že jde o důstojnost a dobré právo Italie
„Tribuna“ píše: Nejde o trvalé obsa
zení místa, kde naše vojsko má býti vyloděno
nýbrž o rázný protest proti jednání Porty
Kdyby Turečko nevyhovělo svým mezi
národním závazkům, mohl by po případě býti
obsazen jeden z ostrovů u Malé Asde. „G i o
nale d'ltalia“ a j. listy rozepisují sev
stejném smyslu.
„Tribuna“ uveřejňuje rozmluvu s dr
vějším ministrem a bývalým státním podtajem
níkem v ministerstvu zahraničních věcí Fusina
tem, který prohlásil, že Francic použila kdys
téhož donucovacího opatření, když obsadil
ostrov Mytilenu a pravil, že forma ta jest nej-
účinnějším prostředkem k rozřešení této záleži
tosti.
Port
Turečko
tma
Francic
Turecko
Řím
Italia
23
article
Carevna vdova.
Z Londýna, 18. dubna. (K. k.) Carevn
vdova Marie Feodorovna odjela dnes po něko
likadenním pobytu v Anglii do Petrohradu.
Dementi.
Z Bělehradu, 18. dubna. (K. k.) Úřadně
prohlašují zprávu záhřebských novin, že vyšš
vládní úřadník srbský, který má v Sarajeve
přibuzné, řidí tak zv. velkosrbskou pro-
pagandu v Bosně a že tato domnělá akce
jest Srbskem podporována penězi i lidmi, z
tendenční výmysl, proti němuž směro-
datné kruhy srbské energicky protestují.
Naproti tvrzení mladoradikálního »Odjeku«.
že král za porad s vůdci stran za účelem roz
řešení krise, dal radikálním poslancům slovo
že Pašič nebude na žádný způsob pověřer
sestavením kabinetu, prohlašuje se s kompetentn
strany, že tvrzení to je naprosto nepr av
divé. Za tím účelem, aby byla vyřízena ob
chodní smlouva a rozpočet, král za porad do
poručoval, aby byl sestaven kabinet staroradikáln
ze zcela nových osob, jenž by byl pověřen též
rozpuštěním skupštiny a provedením novýc
voleb. Lze tedy pouze říci, že král doporučoval
ne však, že dal slovo.
Vojenské dostihy v Římě.
Z Říma, 18. dubna. Generál bar. Kirchbach
a podplukovník hr. Herhersteln budou zástupe
rak. uher, armády na vojenských dostizlel
v Římě.
Marie Feodorovna
Pašič
Londýn
Anglie
Petrohrad
Bělehrad
Boseň
Srbsko
Řím
Kirchbach
24
article
Italie a Německo.
Z Říma, 18. dubna. (Stefani.) Noviny uve
řejňují tendenční zprávy, v nichž má se veřej
nému mínění namluviti, že německá vláda pod
niká akci, příčící se zájmům Italie v Tripol
Zprávy tyto jsou zcela bezpodstatny. Mezi ne
meckou a italskou vládou jest úplná shoda, jak
v otázkách, týkajíeíeh se Tripole, tak v otáz
kách balkánských drah. Shoda ta byla již v době
návštěvy kn. Bülowa v Římě a byla v rozho
vorech s německým říšským kaneléřem autorita
tivně potvrzena.
Z rumunského parlamentu
Z Bukurešti, 18 dubna. (K. k.) Parlamen
byl uzavřen trůnní řeči, předčítanou ministe
ským předsedou. V ní uvádějí se reformy, pro
vedené v posledním zasedání v oboru hospo
dářském, politickém a sociálním, zvláště úprav
otázky agrární a reorganisace armády a tlu
moči se v ní za to díky. Toto zasedání bude
prý svými zákonodárnými reformami jedním
z nejvýznamnějších.
Stefan
Tripole
Bülow
Parlamen
Německo
Řím
Bukurešť
Italia
25
article
Anarchie v Persii.
Z Tiflisu, 17. dubna. (Spb. Ag.) Dl
úřadních zpráv čets, jež zúčastnila se ne-
pokojů na rusko-perských hranicích sestávala
z 500 m. V perském Beliasuveru vypuklz
šarvátky mezi perskými lupiči a tureckým
vojskem oheň, který zničil celní úřad a část
perských domů. Při srážce měli Peršané 34
mrtvých. Lupiči ustoupili přes Beliasuver
do hor.
Na perském území, hraničícím s Ruskem,
je úplná a narchie. Perský vládní telegra
jest zničen. Poněvadž bylo z osady Zagria
stříleno na ruské vojsko, dostavila se tam
posila, která zahájila pnlbu, při čemž byl
osada zapálena. Za požáru ve mnohých domee
náboje vybuchly.
Ze Lvova, 18. dubna. (K. k.) »Gazet
Lwowska« prohlašuje za nepravdivou zprávu,
že v psacím stolku zavražděného místodržitele
hr. Potockého byly nalezeny rozsudky
smrti, nad ním vynesené.
Z Terstu, 18. dubna. (K. k.) Lloydov
parník »Thalia« odplul 17. t. m. ze Svra-
kus da Korfu, »India« 16. t m. z Ria de
Janeiro do Rěky a Terstu, »Trieste« připlul
dnes z Adenu do Bombaye.
Peršan
Potocki
Persie
Tiflis
Rusko
Zagria
Lvov
Terst
Svr
Korf
Rio jít Janeiro
Rěky
Trieste
Aden
Bombay
Aga
26
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z jednání o kartel petrolejový
Z Vídně, 18. dubna. (»N. F. P.«) O jed-
nání o petrolejový kartel se proslýchá, že stav
těchto jednání jest příznivý, ač se vyskytují ve-
liké obtíže. Největší obtíže činí soupeření dvou
skupin továren, z nichž každá skupina má silné
finanční spojení. Velká česká rafinerie, přemě-
něná jedním vídeňským bankovním ústavem
v akciovou společnost, rafinerie to, která dřív
spracovávala 8—9000 cisteren surového petroleje,
žádá v kartelu asi 15.000 cisteren. Stejné karte
lové kvoty domáhají se dohromady slezská
jihouherská rafinerie, za nimiž stojí jeden přední
uherský bankovní ústav. Obě tyto raflnerie spra-
covávaly v dřívějším kartelu jen 8000 cisteren.
Jedna soukromá haličská rafinerie, zřízena dřív
na spracování 4000 císteren, chce počet jejieh
zvýšiti na 7000 cisteren. Jedna středohalíčská
petrolejářská společnost chce spracovávati rovněž
větší množství suroviny. Naproti tomu spokojuje
se jedna z největších petrolejářských společ-
nosti, která dosud v obou svých rafinerileh
spracovávala 13 000 cisteren rafinády, s tímt
množstvím. Zamýslí se ostatně podstatně zvětšiti
v novém kartelu množství surového petroleje k
spracování. Dosud vyhovovalo vnitrozemské pro-
dukci na rafinádu asi 40 000 cisteren surového
petroleje, k čemuž přičísti dlužno ještě 25. 00
cisteren pro vývoz. Toto množství 65.000 má
se nyní zvýšiti na 110.000 cisteren.
Zahraniční obchod rak.-uherský v únoru.
Z Vídně, 18. dubna. (K. k.) Dle statisti-
ckého výkazu ministerstva obchodu o zahranič-
ním obchodu rak. uh. území celního v únoru
1908 činil dovoz 207 4, vývoz 169 1 milionu,
tedy pasivum obchodní bilance = 38 3 mil.
Za měsíce leden a únor činil dovoz 408, vývo
329.3 mil, tudíž pasivum obchodní bilance
78.7 mil. K.
Vídeň
27
article
Francouzský kapitál a srbské úvěrnictví.
Z Vídně, 18. dubna. »W. Allg. Zig
oznamuje z Paříže, že ústřední banka francouz-
ských spořitelen vyjednává se srbskou vládou
o přeměně privilegované srbské zemědělské banky.
Francouzská banka chce zjednati pro mobilisaci
srbského úvěru zemědělského nejen výhodnější
podmínky nežli »Uprava fondova« (srbský úvěrn
ústav zemédělský), nýbrž také převzíti závazek,
že vlastním nákladem provade do tři let kalastr
Nový papír na vídeňské burse.
Z Vídně, 18 dubna. (»N. F. Pr. «) Příštím
týdnem budou zavedeny akcie uherské společ-
nosti na plynové žárové světlo na vídenskou
bursu. Akciového kapitálu je 1 mil. K. Divi-
denda bude prý činiti 45 korun jako v mi-
nulém roce.
Otázka rozmnožení kapitálu banky pro země
rakonské.
Z Vídně, 18 dubna. (»N. F. P. «) Dl
převládajících zámyslů nedojde prý ani letos
k rozmnožení kapitálu banky pro země rakouské
jež bylo před dvěma lety usneseno. Jest však
pravděpodobno, že příštím rokem tato operace
provedena bude, ovšem v případě příznivé bi-
lance a stejných poměrů trhových.
W Allg
Vídeň
Paříž
29
article
Slav osení v Uhrách.
Z Pešti, 18. dubna. (K. k. uh.) Zpráva
ministerstva orby o stavu osení ze dne 15. t. m.
konstatuje, že v dubnu bylo dosud příznivé
počasí. Letní osení jest už všude zaseto
v nížinách je vývoj jeho lepší, než vývoj ozimů.
Vojtěška a krmný jetel se právě zasévá. Také
zemáky jsou už zasázeny a v setbě kukuřice
se rovněž započalo. Přezimování ozimů je pře-
vážně uspokojivé, částečně dokonce dobré.
Ozimá pšenice a žito přiměřeně se vyvljejía
v některých krajinách jest osení dokonce velice
bujné. Ozimá řepka vymrzla na mnohých m
stech. Ozimý ječmen dostatečně vzdoroval
chladnu. Vývoj letního ječmene a ovsa jes
uspokojivý. Pastviny a louky jevi jistou
bujnost. Umělé píeniny vyvljejí se jen pozvolna.
Vinná réva a ovocné stromoví přezimovaly cel-
kem dobře.
Vojtěšek
Uhry
Pešť
30
article
Záruka železničných dluhopisů amerických.
Z Chioaga, 18. dubna. (K. k.) Illinoiská
ústřední dráha dala soudně zapsati první zá
stavní hypotéku na svůj inventář. Tato hypoték
má sloužiti za záruku 4 a v r. 1923 splat-
ných dlužních úpisů v nejvyšším obnosu 30 mi.
dolarů. Peněz těch má se použiti na zlepšen
a vydržování tratl.
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku.
Z Vídně, 18. dubna. Poněvadž příští trh na ja-
tečný dobytek koná se teprve v úterý 21. t. m., není
možno udati dnes i jen zpola spolehlivou cisli
o přihonu dobytka, na trh ten očekávaného.
Z Paříže (la Vilette), 16. dubna. (Ovčí trh.)
Dopraveno 5513 kusů. Trh minul za klidného smý-
šleni při upevněných cenách. Nedoprodáno „si 800
kusů. Znamenáno: ovce franc. od 99 -111 cim. za
půl kg masné váhy. Přímo do jatek dopraveno do
16. t. m. 11.302 kusů, z nichž zbylo tam 15, t. m.
3011 kusů.
sl. Z Pešti, 18. dubna. (Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 19 000a
o 30—35 h dráž. Platila za 50 kg: pšeni c
tisská 79 kg K 11.60, 77 kg K 11.45, peštská
78 kg K 11.35, 76 kg K 11.30, stolno-běle-
hradská 76.8 kg K 11.15, horňácká 80 5 kg
K 11.70, zentská 76 kg K 11.50, bačská 76 kg
K 11.55, skladní 77 kg K 11.45, 76 kg K 11. 15
žito (+ 10 h) K 9.30; oves K 7.30—7.45.
Terminový obchod byl vzestupný
na pevný obchod skutečný, ke konci mdlý na
příznivou úřadní zprávu o stavu osení.
K večeru znamenala: psenice na duben
K 11.13, na květen K 11.10, na říjen K 9.50;
žito na duben K 9.60, na říjen K 8.24;
oves na duben K 7 19, na kvělen K 6. 65,
na říjen 6.40; kukuřice na kvéten K 6.50
řepka na srpen K 16.50.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny
Poča sí pěkné.
Marek
Platil
Chioago
Vídeň
Paříž
Pešť
kg