1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Pr čmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 109. ze dne 19. dubna 190s.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 18. dubna.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 18. dubna.
Ve svém díle o dějinách tohoto státu o
r. 1818 do 1860, které vede k subjektivismu
i celým smýšlením autorovým i blízkostí udá-
losti, jež ličí, pronáší H. Friedjung několik za-
jímavých pro nás úsudků o našem snažení
Kulturním i politickém. Dílo psal historik-
umělec, národně hluboce a upřímně eílicí,a
spis nese laké zřejmé stopy toho. Ale bylo by
nesprávno tento moment autorovi vyčitati
zůstal i ve svém díle svým, nezapřel svého
citění, a toto spjetí autora s dílem nelze
činiti východiskem odsouzení.
Jest ve Friedjungovi touha i ve svém spis
zůslali živým člověkem, touha, klerou tak krásné
pro moderní vědu Sombart vylýčil, a také sub-
jektivnost jest konečně vyšší eností než suchá
t. zv. objektivnost, která si pomáhá různou
kombinací fsktů. Friedjung má vřelou úctu
sympatli k těm, kdož byli povoláni ku položení
základů nového Rakouska, pro Sladiena, Bacha,
Schmerlinga, Brucka (toho zvláště), pro muže
kteří se dovedou přizpůsobiti poměrům, aby zjed-
nali platnost svým zásadám a stoužili věci, již
pokládají za prospěšnu svěmu národu! Když
pročítáme kapitoly, věnované videňským rozho
dujícím lídem vlády a výhledy do českého sna
žení politického, vyciťujeme zřejmě mezi řádky
názor autorův, že doba převratu nenslezla v
Čechách pravé muže a že česká politika nebyla
prosta jednostrannosti a doktrinarismu.
H Friedjung
Friedjung
Bach
Schmerling
Bruck
Praha
Rakousko
Čechy
7
article
Na vysoké stanovisko Denisa, kterého vlastně
odsuzuje, pokud jde o nové české dějiny poli
cké, nedovedl se povzněsti, neměl pochopení
pro nutné důsledky poroby české a pro nejist
prvé kroky obrození, nedovedl se vmysliti
v psýchologii národa, hlásícího se o práva svá
— ale výtee jednostrannosti naší nelze upříti
oprávnění a opodstatnění. Pro naše uvažování
pro naše usuzování mají události dne důležitost
přílišnou. U nás příliš málo se posuzují politi-
cké zjevy s hlediska celkového vývoje a příli
v popředí vystupují delaily. A pak: naše nazl-
rání na moc vládní a na poslání moderního
státu jest přece jen trochu málo široké. Děla
se politika ze dne na den, není ani u jednotli
vých stran přesného programu postupového.
třeba programy našich stran vycházely v celých
brožurách, událost ona jest rozhodující a směro-
datná. Odsuzujeme vlády smahem a chceme na
nich vrchol spravedlivého cíléní, upíráme jim
znalostí a chceme na nich světlé a vzorné činy.
Jsme znamenitě kritičtí a málo — buď promi-
nut tento otevřený úsudek v poesii velikonoc —
ujasnění ve vlastních cílech a cestách k nim
vedoucích.
Denisa
8
article
Hlospodářsky řečeno: rozčilujeme se při ne-
5etření rovnoprávnosti v Chebu, ale kupujeme
v Praze docela rádi a ochotně textilní tovary
které k nám z Chebska přicházeji. Voláme stále
vládu ke konání spravedlnosti, jistě správně
korektně, ale sami nemáme dosti smyslu pro
konání svých národních, hospodářských i jiných
povinností, jistě nesprávně a nekorektně. I pol-
tický boj vyžaduje důslednost národně-hospo-
dářskou. Proč by se nestavěla chebská buržoasie
v popředí boje protičeského, když nemusí miti
naprosto obav, že by snad Čechové přernšili
s ní styky hospodářské? A to, co se zre
v Chebu, pociti se v Liberci, Jablonci, Úst
n. Lab. atd. V moderních bojích národníeh
slova vlád znamenají začasté až příliš mál
proti vlastní slle a proti vlastním zbraním toh
kterého národa. Máme tolik krásných úvab
i veršů o spolehání na vlastní silu, deklamujeme
a citujeme je při každé příležitosti, jest opravdu
s podivením, že jim tak málo také skutečné
věříme a ještě méně se jimi řídíme.
Čecho
Cheb
Praha
Chebsko
Liberec
Jablonec
9
article
Jest hodně podobností mezi situací Rakou
ska z roku 1848 a dnes. Programy, které tehdy
naznačovány a snad jen nastiňovány, stávajíse
pevným osnovným bodem pro postup národa.
Praví zajisté velmi správné Friedjung, že mnobé
a mnohé z názorů a reforem Stadionových
Bachových odvanul čas, mnohé jen okamžikem
prosvitlo, aby ihned zase zaniklo, ale ideje, na
nichž pracoval Bruck, ministr obchodu, jsou
dnes akutními. A snad ještě akutnějšími
Schwarzenbergův ministr obchodu byl člověk
vzešlý ze života. Byl obchodníkem s živým ci-
těním pro velikost německého národa a sezná
vaje, že spojení Rakouska a Německa za ve
dení Hababurků po politické stránce jest ne-
možností, založil ideu sjednocení obou »něme-
ckých říší« na jiné základně. Pracoval vědomě
a účelně k užšímu spojení obou států hospo-
dářsky. Jeho práce měla systém, měla postup
soustavný. Žil ve světě myšlenkovém, ve kterém
List stavěl své cíle a snahy. Celní jednota ra
kousko-německá byla mu cílem pevným a jas-
ným. Chápal, že spjetí hospodářské povede ke
sblížení politickému.
Bachův
Bruck
Schwarzenbergův
List
Rakousko
Německo
10
article
Jeho okoli málo ještě chápalo dosah mo-
mentů hbapodářských pro státotvorná fakle
v lom směru viděl dále, než jeho vrstevníci
Dnes, kdy hegemonie Habsburků v Německu
náleží trvale historii, vrací se idea celní jednoly
středoevropské, vybudovaná na celní unii ra
kousko-německé, opět a opět. Také politika
Němců stala se výbojnější a bezohlednou. Byli
jsme pro ně v r. 1848 přece jen národem ma-
lým a bezvýznamným — vývoj pozdější poučil
je, jak nutno býti v úsudeích opatrnějším a jak
nutno bráti v počet sily skrylé v národech, tou-
žicích po vlastním a silném životu. Myšlénk
užšího spojení s Německem není u nás méně
živou, než byla za dob zasedání frankfurtského
parlamentu, její prostředky jsou bezohlednější
a širší. Proto i naše zbrané musí býti jinuk
ukuty. Zatím co Uhry za vedení syna Košutova
jinou cestou jdou za cili osmačtyřicátníků, na-
bývá v Předlitavsku idea opory o říši německou
proti postupu národů slovanských stále většího
ohlasu. I ministři Jeho Veličenstva nejsouj
daleci. Třeba volání zdaru Hohenzollernům v parla-
mentě odsouzeno, zapustila idea spojení s Ne-
meckem pevné kořeny.
Habsburk
Němec
Uher
Košutův
Hohenzollern
Německo
Předlitavsko
11
article
Obav Bismarkových, že by Německo ne
dovedlo stráviti nás Čechy a Slovince, Němci
této říše nemají, věří, že by »kulturní« zbraně
Momsenovy vykonaly své poslání. Úlsudek bu-
doucna? Rozhoduje tu konec konců úspěch
sentimentality život národů neznal nikdy. Ocil
jsme se právě v kritické chvíli, kdy bude roz-
hodnuto, zda jest možna spravedlnost v Ra-
kousku k národům všem či nenl. Otázka tato
prozařuje ze všech zápasů od r. 1848. A nyní.
kdy slovanšti národové ukázali svoji schopnosl
k životu, dostává se zápas na vrcholný bod.
Bismarkův
Čecho
Němec
Momsenův
Německo
12
article
Nejen vývoj dosavadní, ale i osobní poměry
v kruzích rozhodujících k tomu vedou. Jsme
v roce jubilejním, ale přece jen před základ-
ními otázkami bytu i ustrojení Rakouska. Postup
německých soudců jest pouze jedním projevem
z mnohých o tomto stavu.
V takových chvílích nejde jen o to, jak do
vodeme hlučně volati po oposici, nýbrž jakou
skutečnou sílu dovedeme projeviti. Nejen sílu
kulturního a osvětového života, ale i sílu hospo-
dářskou a politickou. Potom, na jakém stupni
stojí naše umění, naše věda, vzdělání národa
atd. nepřítel se neptá a pro přátele jest konec
konců jen důvodem pro vyšší nebo menší stupen
sympatit. Proti mocné ideji spojení Německa
Předlilavska nutno postaviti ideu stejné sílya
atrakce. Máme ji, svítila nám v obrození, sn
jsme o ní, ale nejsme jí provanuti, protože víru
plnou nedovedli jsme vzíti do srdcí svých. My
šlenka slovanská měla vždy hojně kouzla pro
nás, ale sami provázeli jsme ji skepsí. Jako by
chom oči měli zavřeny pro to, co se děje kolem
Co posměchu, co dobrých i špatných vtipů mělo
Německo let padesátých pro ty, kdož mluvili
pracovali o obnové říše — skepse ukázala se
i zde vštaným prostředkem těch, kdož nechtěli
zúčastniti se práce a kterým kritika byla víta-
ným zaeloněním nečinnosti. Tlak německý ne
obraci se pouze proti nám — jeho hrot pociťuj
hodné ostře ve svém těle Poláci i Slovinci. A po
čínají pociťoveti i Rusové. O kulturní práci slo
vanské nemluví se jen u nás a nemluví se jer
ve verších. A hospodářská součinnost vyžaduje
jen trochu více dobré vůle, víry a organisace
Polák
Rus
Rakousko
Německo
13
article
Idea slovanská není utopií, jako nebyla utopi
idea jednoty německé a jako jí není Cornegih
idea jednoty anglické rassy. Svět spěje k centra
lisaci v mohutných celkách, to postřehl již
správně Palacký. Proti velikým ideám protivníka
nutno stavěti veliké ideje vlastní. Stavěti i pra-
covati k nim. Na Rusi myšlenka slovanského
sjezdu setkává se se živým ohlasem právě těch
kruhů, které budou povolány dříve či pozděj
k vedení národa a říše. V Polsku nejsou jí n
odpor — Halič snad tvoří z části výjimku — n
jihu slovanském budila vždy nadšený ohlas,
my jsme se Slovinci a Slováky věrnými stou
pencí. Ale fakt sjezdu sám nestačí: nutno m
dáti hlubší smysl. Nutno dokázati jím, že iden
kulturní a hospodářské soudružnosti slovanské
jest živým faktem, který jest na postupu, pr
kterou bijí miliony srdeí a chtějí pracovati mi
liony paží a hlav. Nutno ukázati, že za nadšenín
stojí positivní práce — snad menší dosud, ale
přece jen předzvěst práce llubší a širší.
Palacká
Rus
Slovinec
Slovák
Polsko
Halič
14
article
Na naší půdě srážejí se hlavní voje dvou světů—
ti, klož za námi k východu jsou, mají na výsledku
bojů u nás hluboký interes vlastní. To nutno jin
důkladně vytožiti a říci Pro tento fakt nufno budii
porozutnční a pochopení. I pro důsledky jeho. Na
slovanský sjezd nesmíme jiti s parádními řečmi, ale
promyšleným programem a účelným rozvrhem pra-
covním pro budoucno. Proli ideji ideu, proli jednomu
světu svět druhý. Slovanstvo musíme hluboce zajn-
teresovati pro náš zápas, stejně jako Němci naši inte-
resují Němce z říše. Všemi prostředky a vytrvale pi
každé píiležitosti a slále, Snad bude nulno i naše
lid vyslati na trvalo do těch kterých politickýcha
kuliurních center slovanských — učiňme vše, aby t
mehli býti naši nejlepší lidé. Politika pro český ld
nedělá se přece jen v Praze.. Což to nechápeme po
tolikorých dokladech historie nejnovější? Jak vypadá
malým a snad i směšným náš rozvrat domácí pro
malé často věci proti tomu, co vlastně vyplňuje zá-
pas doby a co udává jeho cíle a mety! Což věříme
opravdu jen chvíli, že spása národa na tom záleží,
věříme-li v tu či onu formulku politické mody ? ve-
likou bude doba brzká — budumne skutečně na svém
rnístě, kam dějiny nás postavily, budeme-li velikými
ve svých idcách i prostředeích. Veliký svět mů jen
pro ně smysl a pochopení. Stran máme hodně a
mužů tak málo — a jich vyžaduje doba. Jsníe př
obratem v politické taklice a bude nutno upřímněs
premluviti o české politice vůbee. Bez rekrimina
a jen s ohledem na budoucno. A také při cenění mo
mentů hospodátř ských
Němec
Praha
15
article
Svátky jara ovanují mysli — jaro se bliží a hlás
se zelení luk a kvety jich. A brzy příroda zajásá jed-
ním kvělem. I národům vzchází jaro, i jim může zá-
plava květů svititi v práci. Jest rozvral u nás a tm
se chmury zápasu ve vlastním táboře. Chcem
opravdu nad znalost poměrů povzněsti se velikost
cíle i práce? Šíří se obzor a byli bychom malými
kdybychom se lekali velikosti úkolu
Minulý týden minul na naší burse vzhle-
dem k době předsváteční velmi klidně. Zvláště
na trhu hodnot ukládacích bylo ticho a klid-
V nejbližší době bude kursovní lístek naší bursy
rozmnožen o nový papír ukládací. Jsou to 4 1
dlužní úpisy Živnostenské banky, o jichž koto-
vání banka zažádala. Nepochybujeme, že uzá-
věrky tohoto nového papíru oživí značnou mě-
rou ztichlý poněkud trh hodnot ukládacích naší
bursy. — Na trhu akcií nebylo rovněž valného
ruchu. Jednány byly opětovně akcie Zajišťovací
banky za 160.— a akcie Pražské úvěrní banky
za 525.—. Jinak podáváno za akcie: Česk
průmyslové banky 416.—, Hospod. úvěrní banky
388.50, Živnostenské banky 238.50, Moravské
eskontní banky 393 —, České banky »Unione
245.—, »Merkuru«, akc. směnár. spol. 6 15.—.
První pražské zastavárny 453.—, První české
akc. pojišťovny na život 273.—, Úvěrního ústavu
v Hradci Králové 445.—, První české továrny
orient. cukrovinek 250.—, Kolínské továrný
kávových náhražků 670.—, pivovaru v Čes
Budějovicích 805.—, České spol. pro průmvsl
Hradec Králové
Čes Budějovice
živnostenský banka
Česk průmyslový banka
Český banka
první český akciový
úvěrní ústav
Český společenský
16
article
cukerní 174.—, strojírny dř. Daňkovy 472.—
Podolské cementárny 200 —, továrny na umělá
hnojiva v Kolině 390.—, První česko-moravské
strojírny 850.—, Pražské paroplavební spuleč-
nosti 600.—, První české rafinerie v Modřa
nech 360.—
Daňkův
první českýmoravský strojírna 850
17
title
Z vídeňské bursy.
18
article
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Činnost bursy v minulém týdná postrádala vš
oživenosti. Jednak přenesla se z minulého týdne jistá
nechať k podnikání, jednak působila blízkost svátků.
jež i pro bursy jsou mrtvým obdobím. Jinak tento
týden nepostrádal některých podnětů domácího rázu.
které však zanechávaly za sebou jen nepatrné stopy
v pohybu kursů. Naděje na snížení diskontní sazby
v Berlině byla ovšem zklamána i tentokráte a od-
daluje znovu další uvoliéžtě trhu peněz u nás.
Trh hodnot dopravních byl podivuhodně klidný
přes několikeré podněty. Bilance státní dráhy přijala
byla bursou poměrně příznivě, ač očekáván výslede
lepší. Dividenda nesnížena a to burse stačilo, ne
hledě ani k tomu, že vyhlídky na postátnění pova
žují se vzhledem k bilanci za příznivější. Oboje
akeie buštěhradské dráhy přes oznámené vyšší divi-
dendy zdstaly nepovšimnuty a pouze po akcifci
severozápadní dráhy byla nevelká poptávka.
Akcie bankovní nezaznamenávaji skorem nijaké
změny. Obchody na trhu těchto hodnot jsou v po-
slední době nepatrné, podnětů nových není. Pouze
akcie rakouského pozemkového ústavu byly hledány
u příležitostí emisse akcii dolů a huti arcivévody
Bedřicha.
Bedřich
Berlín
19
article
Ochablost podnikavosti nejvíce se ovšem jevila
na trhu akcií průmyslových. Údálostí toboto lýdne
bylo uvedení na bursu akcif závodů arcivévody Be
dřicha. Bylo dlouho očekáváno a úvahy o něm byly
i podoětém ke stoupání akcií alpinek. Než uvedení
samo dělo se za úplného klidu. Při emisním kursu
K 750.— byl první záznam K 768.—, který pak
oslabil až na K 760.25. Na akcie alpské báňské spo
lečnosti tento akt, dlouho čekaný, neměl valného
vlivu. Nadšení pro tento papír značné ochablo a ani
zprávy o pevném smýštení berlínské barsy a o pří-
znivém odbytu železáren v březnu nedovedlyje
znovu oživiti.
Příznivě působilo přičlenění bosenských železáren
»Zenica« k železářské skupině dolnorakouské eskontní
společnosti. Jinak změny na trhu hodnot průmyslo
vých byly nepatrné a nevynikly nikde z běžných
ko lejí.
Trh rent a hodnot ukládacích byl klídný
pevný.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu sa
znati lze z tohoto sestavení:
18. dubna 11. dubn
97 70
97. 75
Rak. korunová renta . . .
Zenica
20
article
116.15 116.—
Rak. zlatá renta . . . ..
111.35 111.40
Uherská zlatá renta . . ..
93 5
93.65
Uherská korunová renta . .
187.75
185 25
Turecké losy . . . . . .
631 50
634. —
Rak. kreditky . . . . .
439.50
440.—
Banka pro země rakouské .
745.—
742 50
Uherské kroditky . . . . .
52775
529 75
Bankovní jednola-
1092.
1030.—
Pozemkový úvěrní ústav ..
238.—
Živnostenská banka . . ..
674 55
682.25
Společnost státní dráhy ..
136.75
186 25
Jižní dráha . . . . . .
424.—
428 —
Polabská dráha . . . .
1135-
1125. —
Buštěliradská dráha lit. B. .
1021.—
1026.—
Dunajská paroplavební spol.
551.—
557.—
Rakouská továrna na zbroj
685 95
6 48.50
Alpinky
514 50
552 25
Rým.-muráňská společnosti
2670.—
2665.—
Pražská železářska společnost
713.—
714.—
Mostecká uhlářská společnost
455.—
450.—
Schodnica
240 32
240 42
Londýnská devisa . . . .
117 66
117.65
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
21
title
Z trhu hnědouheiného.
22
article
(Pdv. zpráva »Nár. Listů«.)
(Pdv. zpráva »Nár. Listů«.)
V prvém čtvrtlelí byl rozvoj tržních po
měrů v pánvi hnědouhelné v celku rozhodně přízni-
vým; ačkoliv vedle částečného oslabení napjaté čnn-
nost: výrobní, jež zejména u průmyslových závodů
v Německu bylo znáti, také mírná zima ubližila chy-
stané vyšší spotřebě uhli, udržována těžba hnědo-
uhelná po celé čivrtletí na stupni tak vysokém, ž
loňská číslice těžební netušeně překonána. A toto vý-
robní plus, které doztoupilo 10% loňské výroby, byl
až na částečně doponované uhlí bez značných ob-
tíží, skoro hladce umísteno. V měsíci lednu i únoru
nebylo ostatně o vážném ochahnutí poptávky vůbeo
řeči, v měsíci březnu slabší odbyt uhlí pro domáci
topeni v dopravě dráhou vyrovnáván zahájeným ex
portem labským. A tak dostoupil odbyt hnědouhelny
v prvním čtvrtletí této pozoruhodně výše: .
Německo
24
article
leden . . . 134.424
únor . . . 127 520
březen . . 132. 718
Úhra 39k.002
+ 30.731
Doprava hnědouhelná za prvě čivrtletí stoupl
tukž o 30.731 vagonů čili 81/2% proti loňsku, ačv
loni docíleno zvýšení odbytu proti roku 1906 o 14.74
vagonů. Byta tudiž výkonnost pánve hnědo-
uhelné za prvé čtvrtletí letošní vel m.
příznivou.
Uvážíme-li, že v Německu stoupla za leden
a únor těžha černého uhlí o 1,753,821 tun čili 7.59
těžba hnědého uhli o 1,203.908 tun čili 12%%, v cel-
ku produkce uhclná v Německu o 2,957.729 tun či
asi 9%, tu patrno, že výkonnost pánve hnědouhelné
stoupla nejméně ve stejném poměru jako zvýšen
těžby v Německu. Jelikož pak Německd importovalo
v lednu a únoru 1908 anglického uhli v celku
1,192.000 tun proti 1,018.000 t. ve stejném obdob
v roce 1907, tedy o 174.000 tun neboli 17%% více
jest patrno, že potřeha uhelná v Německu byla i le-
tos ještě značná. Vývoz hnědouhelný do Něme
cka činil za leden a únor 1,364.119 proti 1,237.21
tunám v roce 1907, stoupl tudiž o 126.903 tur
čili 10.3%%. V měsíci přeznu nastalo čásločné ochab
nulí, nicméně jsou i nadále vývozní poměry pří
znivy.
Slabší poplávce v letních měsících, s jakou nul-
no i za normálních let počítati, bude možno čelit
bez oblizí sníženou těžho u, která nejen v zá-
jmu normálního rozvoje poměrů tržních, nýbrž i z
ohledů technických joví se po napinavé a stupňovan
výkonnosti od podzimu roku 1906 namnoze nutno-
stí, má-li zejména pro obdobi podzimní býti připra-
veno nutným vyřizováním dolů nezbytné rozpou-
tání výroby uhelné. Redukoi těžby v období lotním
bude míti ostatně odliv pracovních sil, je
obracejí se ku pracím polním, určitě v zápět.
Německo
25
title
Z Vídně, 18. dubna.
Vídeň
26
article
Za vyličených okolností zůstane přirozeně
Za vyličených okolností zůstane přirozeně
i rozvojeen, jež posud, dle nových uzávěrek sou
dě, udržuji ráz zpevněný, docela normálním za
trvalé dověry konsumentu ke konjunktuře.
Úspěcli 412% bankovnícE dlužních úpisů Živno-
štenské banky pro Čechy a Moravu v Praze. Sděli
jsme před několika dny, že Živnostenská banka pre
Čechy a Moravu v Praze přistoupila k emisi svýci
41/ bankovních dlužních úpisů. Bankovní dlužn
úpisy, za které ručí banka celým svým jmění
a které jsou zajištěny nad to dalšími fondy, jakož
pohledivkami hypolekárními dle zákonných před
pisů o pupilaritě zajištěnými, setkaly se s neobyčej
nou účastí u českého ukládacího obecenstva. Zájen
tento výplynul ze správného pochopení situace pe
něžního trhu, kde nastává uvolnění a kdy tedy jev
se potřeba bezpečného a výhodného ukládacího pa-
píru, klerý by skýtal vyšší zúročení, než jaké mohou
vzhledem k danému stavu trhu peněžního poskyto
vati peněžní ústavy na vklady, na vkladní knižky
anebo na běžný účet. 41/4% bankovní dlužní úpisy
Živnostenské banky poskytují při nominálním kurst
(K 100.—), za který jsou prodávány a to při bez
pečnosti a solidnosti papíru skulečně neobyčejne
zůročení vzhledem k daným poměrům velmi přizniv
Také zájem průmyslových kruhů o zápůjčky hypo
teční, Živnostenskou bankou poskytované, jest ne-
obyčejně značný, poněvadž zápůjčky tylo násleďlien
nevypověditelnosti a umořovatelnosti a vzhleden
k výhodným podmínkám úrokovým mají pro obchod-
ní a průmyslové kruhy neobyčejnou důležitost
přinášejí jim četné výhody.
Čechy
Morava
Praha
Živno
živnostenský banka pre Čechy a Morava
živnostenský banka
27
article
Z trhů peněžních. (18. dubna) Výkaz rakousk
uherské banky k mediu konstatuje mirné zlepšení
stavu. Portefeuille směnek poklesi o 60.2 mil. kor.
a činí 425.5 mil. kor, lombardd o 3.4 mil. na 78.
mil. kor, obéh bankovek o 30 mil. kor. na 1771-
mil. kor. Kovový poklad vzrostl o 7.8 mil. kor. na
14976 mil. kor. Reserva bankovek stoupla o 31-
mil. kor. na 126 mil. kor. Oproti loňsku jest slav
banky mnohem příznivější.
Videň. Příznivá řeč ruského ministra zahra
ničních záležitostí a dobré záznamy pařížské byly
dnes spekulaci oporou, takže zahostilo se smýšlen
dosti dobré přes to, že byl obchod klidný. K hojným
obratům došlo jen v akciích dráhy státní a lombar
dech. Ve šraňku podražily akcie rakouské zbrojovky
Na polední burse setrvala spekulace ve smýšlen
klidném; jenom v akciích dráhy státní byl obcho
čilý při kursech stoupajících. Největšího zisku do-
sáhly ke konci obchodu; poslední kurs činil 684.50
28
article
Haussa při tomto papíru odůvodňovala se zprávami
o poslátnění. V ostatních oborech byly obraty skrov-
né, smýšlení však dobré až do konce. Bankovní hod-
noty zachovaly si celkem pevné kursy. Po akciíel
bodenkreditek byla poptávka. Z papírů dopravniel
stouply kreditky, akcie dráhy státní, též akcie dráhy
polabské. Alpinkám přiskočilo. Akcie Škodovy ku
povány. Na trhu s papíry k ukládání bylo klidne
Ruská renta podražila. Na eskomptním trhu peniz
podražily, první směnky bankovní, 41/4 9
Zvýšení kmenového kapitálu „Securilas“, peněž-
nt společnosti s ručením obmezeným v Praze, ve-
tkalo se s neobyčejnou přízní, neboť již dnes jev
se původně stanovené zvýšení na 200.000 K značně
přopsáno Společnosti dostává se takto finanční zá-
kladny působnosti, již v bohatém programu rozvíji
Přítomně zaměstnána jest organisaci několika odvětv
průmyslových, z nichž zvláště přeměna veřejné spo-
lečnosti k výrobě dětské moučky „Astra“ na Krl
Vinohradech ve společenskou formu lékařského druž
stva dospívá ke svému uskutečnění. Ostatním organi
sačním akcím společnosti potřebí úzkého styku sfi
nančníky, kteří naleznou u společnosti podrobnéhu
objasněni, jelikož jsou všechny návrhy po stránce
odhadní i kalkulační podrobně zkoumány.
Škodův
Praha
Pearl Vinohrady
29
article
Nové akcie České průmyslová banky v Prane.
Česká průmyslová banka přikročila ku provede
emise svých 5000 akcií, čímž zvýšen budé její akci-
ový kapilál z 10 na 12 milionů korun. Příčinou toho
jest vedle četných obchodů v přípravě se nalézajících
stálý vzrůst obchodů a další zamýšlené rozšíření
působncsti banky. Lze očekávati, že stejně jaal
poslední emise i tato skonči značným přepsánim
k subskripci předložených 5000 kusů akcií, neboť se
těší papír tento značné oblibě v kruzích kapitalistů
(Bližší podmínky viz v insertní části tohoto listu.)
Moravská agrární a průmyslová banka v Brně.
Dle zmocnění c. k. ministerstva vnitra ze dn
4 dubna 1908 č. 9510 bylo c. k. míslodržilelským
výnosem ze dne 14. dubna 1908 č. 21.965 uděleno
koncesionářům, a sice: JUDru. Bedřichu hr. Dey
movi, c a k. komořímu a velkostalkáři na Slarém
Jičíně, Františku Kla zarovi, velkoprůmyslníku
v Brně. Jindřichu Rabasovi, c. k. stavebnímu
radovi v Brně. Julianu Roskovi, generálnímu ře-
diteli kníže-arcibiskupských statků v Kroměříží,
Eugenu Škardovi, továrníku v Brně, definitivní
povolení ke zřízení akciové společnosti pod firmou
shora uvedenou. Ustavující valná hromada banky
svolána jest na den 27. dubna do zasedací sině
moravské zemědělské rady. Banka zahájí čin
nostdnem 1. května t. r
Bedřich
Dey
Kl
Rabas
Rosk
Škarda
Brno
Kroměříž
Český průmyslový banka
Prane
průmyslový banka
Slarý Jičín
moravský zemědělský rada
30
article
První čoská zajišťovací banka. V dnešní schůz
ředitelstva vzato na vědomi, že schválena jsou usne-
sení valné hromady ze dne 8. dubna 1907 v příčině
snížení akciové jistiny s 2.400.000 K složením 4 nta-
rých akcií ve 3 nově na 1.800.000 K a současného
zvýšení jeji vydáním dalších šesti tisíc kusů plně
splacených akcii po 200 K na 3.600.000 K a usne
seno, ještě během tohoto měsíce ku provedení obru
usnesení přikročili. Průběh obchodu v minulém roce
1907 byl uspokojivý. O dividendě stane se usnesení
jakmile bilance bude předložena
Obchodní a živnostenský poradní sbor. V po
slední době opětovně přetřásá se otázka zřízení ob
chodního poradního sboru. Jak se v informovanýci
kruzích proslýchá, bude živnostenský poradní sbor
který má býti zřízen, rozdělen na dva navzájem
neodvislé odbory, z nichž jeden byl by vlastním
živnosteuským poradním sborem, kdežto druhému
případla by funkce obchodního poradního sbor
Celé toto zařřízení spadalo by v obor minislerstva
veřejných prací
Doprava na Labi. (Zpráva firmy Josel K
sta v Praze.) Následkem velice příznivého stavmu
vody vykazuje doprava na Vltavě, jakož i na Lab
v nynějším jarním období čilý ruch. Ilavní kontin
gent tvoři ovšem zásilky cukerní pro vývoz do Ham
burku určeně, které se v značném množství nejer
přes překladiště labská, ale i přes překladiště vltav
ská nakládají. Jaký čilý živol na uvodených překla
dištích panuje, dokazuje nejlépe okolnost, že od za
hájení letošní paroplavby až do doby nynější byle
již přes 6000 vagonů cukru po Labi k dopravě do
Praha
Vltava
Laba
Ham
zajišťovací banka
Josel
31
article
Hamburku naloženo. Zvláště Mělník jakožto pře
kladistě vnitrozemské nabývá následkem své přízni-
vé geografické polohy stále větší důležitosti, těše se
jie nyní náležité pozornosti našich exportérů, ktelí
dávají přednost nakládání přes Mělník. Bylo by však
žádoucno, by mělnické překladiště bylo co nejdříve
tk upraveno a vyzbrojeno, jako jsou labská překla-
diště pohraniční, aby nakládání a vypravení lod-
mohlo se diti tempem rychlejším, čímž by mělnick
překladiště teprve svého pravého významu dosáhlo
Přívoz z Hamburku jest letoz poněkud slabší roku
minulého, neboť větší část surovin byla následkem
mírného počasí, které až do druhé poloviny prosince
m. r. trvalo, již loni dopravena, čímž se ovšem jarn
zásilky poněkud uvolnily. Soutěž nové paropl a-
v bní společnosti t. zv. „německo- če-
oké“, která již na podzim roku loňského svoji čin-
nost zahájila, nezůstala na nynější sazby dopravní
bez vlivu, neboť vzdor čilé dopravě znamenati spiše
mírné zlevnění, nežli, jak pravidlem bývá,
zvýšení. Ba není vyloučena ani možnost, jakmile
první nával zboží přestane a nynější priznivý stav
vody jen poněkud dále potrvá, že počílati lze s dal-
Hamburk
Mělník
32
article
1907
vagonů
124.094 (+ 10.330)
34
article
114928 (+ 12.592)
124.908 ( 7809
114928 (+ 12.592)
124.908 ( 7809
ším snížením vodních sazeb. Zvlášiní pozornos
35
article
zasluhuje okolnosl, že lelošní Imporť jak v Hants
burku, tak i v českých překladištích vyvíjí se velice
hladce, začež v první ladě přísluší uznání obehod-
ní a živnostenské komoře v Praze, klerá
s nevšední ochotou se podjala úkolu, aby obtíže, kte
ré se strany paroplavebních společností našemu im-
portu roku loňského kladeny byly, se již neopako
valy. — Konečně dlužno se ještě zmíniti, že spoje-
ným paroplavebním společnostem se podařilo zavésti
letos novou dopravu z Ústí do Berlína a z pět
která se velice osvědčuje a která by neměla zůstati
našimi interesenty bez povšimnuti
Společenstevní banka. Ve Vídni připravuje s
založení nové banky pro zájmy středních stavů. Pří-
pravný výbor zasílá živnostenským společenstvům
pozvání k účasli na zakládané „Rakouské živnoslen-
ské a společenstevní bance“. Dotyčná poradní schůze
koná se 22. t. m.
Praha
Ústí
Berlín
Vídeň
společenstevní banka
36
article
Vývoz ječmene z Rakouska. Vývoz ječmenév
prvních šesti měsících kampaně vykazuje značný
pokles oproti loňsku. Celkem vyvezeno 3.1 mil. melr.
centů ječmene (včetně sladu na ječmen přepočíla-
něho), kdežto před rokem vyvezeno více než 4 mil.
metr. centů. Třebas že tento pokles z části vysvělluje
se výsledkem letošní sklizně, přece uvedené cifry
ukazují, že souvisí pokles vývozu se způsohem pro-
elivání ječmene v Německu. Do Německa dovezeno
totiž 2.3 mil. metr. centů ječmene ke sladování. Nej-
větší část tohoto dovozu připadá na Rakousko-Uher-
sko. Ale mimo to dovezeno do Německa 11.8 mila
krmného ječmene. Kdežlo dovoz ječmene ke slado-
vání poklesl o 1.3 mil. g. stoupl současně dovoz
krm.jého ječmene o 800.000 q. Z těchto cifer na první
pohled je zřejmo, že tvrzení německých agrárních
kruhů o dovozu ječmene ke sladování pod nižší celní
sazbou pro ječmen krmný není bez podstaty
„Moderní obchod“ je název nového obchodního
měsíčníku, jehož 1. číslo právě vyšlo. Dle redakčního
programu bude přinášeti články o organisaci pisá-
ren, o reklamě, pojednání o praktických případech
obchodněa živnoslensko-právních, o novodobých od-
borných vědích, obchodním a průmyslovém školství,
o systematisaci (2) domácí a zahraničné tržby,o
nových praktických zařízeních v účetnictví a kore-
spondenci a p. Vydavatelem je V. F. Blažej. Čísl
1. přináší články O. Šmída o organisaci tarifních
kanceláří, B. Vítovce organisační pokyny, J. Šin-
dlera z oblasti moderní reklamy, M. Káše z účet-
nické praxe a arch. C. Nebušky o esperantu. Celo-
roční předplatné 10 K. čtvrtletní K 3.50,.
V F
O Šmíd
Vítovec
J Šin
M Káš
Nebuška
Rakousko
Německo
Uhry
37
article
Frhy peněžní.
Vídeňská bursa.
Frhy peněžní.
Vídeňská bursa.
Závěrečné kursy
Renty:
18. dubna 16. dubna
4procentní papírová květnová . . 97 75 97.70
99 40 99.30
4 2procentní . únorová ..
97.75 97.70
sprocentní stříbrná lednová . ..
99 45 99.40
42procentní » dubnová . .
šprocentní zlatá rakouská . ..
116.15 116.19
97.70 97 70
4procentní korunová rakouská . .
3t/sprocentní korunová (invest.)
87.70 87 60
111 35 111.25
fprocentní zlatá uherská . . . .
93.50 93.50
4procentní korunová uherská ..
82.95 83.—
3t/aprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem, banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/aproc. Hypot. banky kr. českého
4vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořiteten 4 0
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . ..
slátní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . ..
tiaské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
ústřední banka
39
article
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
. »Unione
Hospodářská ůvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . .
moravska eskontní . . . . . .
rakousko- uherská . . . . . .
anglo rakouská . . . . . .
banka pro zemé rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podník y
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsko podmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha
Pardubická (Jilro sev, něm. spoj.).
Pražsko duchcovska draha kmen. .
Pražsko duche. dráha prioritní.
Úslecko leplická dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . ..
Státní dráha . . . . . . ..
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . ..
Průmyslové podniky
Česká cukerní společnost . ..
Plzeňský akciový pivovať . . .
Škodovy závody . . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojirna . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Čechy
Duchcovsko
Štyrsko
Český průmyslový
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
40
article
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnost-
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hírtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol. spol. . . ..
Pešťska vagonka
Devlsy a valuty
95.42
95.40
Curych . . . . . . . . . .
95.67
95.70
Paříž . . . . . . . . . . .
240.42
210. 42
Londýn . . . . . . . . . .
117.65
117.63
Německá místa . . . . . ..
117.65
117. 63
Ríšské marky v papírech . . .
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.11 19.11
Ruhl papír . . . . . . . . 252.— 252.—
Lira . . . . . . . . . . . 95.67 95.65
Soukromé (sazby eskontní) . . . 4.— 41/2 4.— 42
Uhájené akcie státní dráhy pevné na pověsti
o pokračování ve vyjednávání sestálňovacím.
x. Z Vídně, 18. dubna. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 635.25, uherské kre-
ditky 745.50, anglobanka 299 75, bankovní jednota
528 25, unionka 542.50, länderbanka 440.—, státní
dráha 684.50, jižní dráha 137 25, polabská dráha
428.75, soverozáp. dráha 436.50, tuzecké tabákové
Curych
Paříž
Londýn
Vídeň
západočeský Poldin hut
železářský společnost
Ruhl papír
42
article
97. 65
97.95
97.95 97.95
96 65 96.60
90 60
90.30
100.—
100.—
150.40
262 50
453.—
501.—
146.59
187.75
43
article
150 35
213 75
262 —
458.—
501.—
146. 75
187 25
416.—
338.25
1735.—
299.25
439.50
585.—
634.—
745.—
1060.—
527.75
542.—
458.—
44
article
416.—
388 —
237.75
735.—
297.75
439 50
58 4.—
613.—
634.50
743.—
1060.—
528.—
541.—
458.—
3035.—
1129.—
398.—
45
article
1125.—-
398.—
435. 50
428.—
402 —
225.—
5320.—
568.—
682.25
136. 75
1020.—
424 —
46
article
434.50
427.—
402.—
226.—
288.—
5330.—
567.—
676 75
135.—
508.—
1025.—
424.—
174.—
2255.—
290.—
473.—
920. —
404.—
463.—
2075.—
688.—
553 90
1000 —
554.—
935.—
510.—
415.—
47
article
293.—
473.—
920.—
713.—
403 50
460.—
2670.—
688.50
554.50
1003 —
557.—
512.—
455.——