ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 77879c00-75a2-11dc-9f80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 22, person 49, org 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
som vd ob olel v
3 masthead
e na e vsl
4 masthead
V Praze, v neděli 19. dubna 1908.
Praha
5 masthead
emu fo s nonti v led avror
6 masthead
Číslo 109.
7 article
Na rnuní a odpol. lIsty přešrláeí se- v Praze v atulnáslrael na nalo, . . . 8 K — na čivrl leta s dvejí donáškou na nábe n s. . 7 K 90 na přsíc . . . . . . 2 K 30 h Poštou: ae.. . .. . 3 K n na čtrrl let drají steilo na měslo. o, .. n čtvvt ote . . . ike
Praha
8 article Onešní čísle pro Prahu je o 28 stranácb.
Onešní čísle pro Prahu je o 28 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne zi. dubna v obvyklou hodinu polední-
Praha
9 article Naše politické Velkonoce.
Naše politické Velkonoce. O nic jasnější, o nic radostnější nen nálada národa našeho o letošních Velko- nocích, těchto krásných svátcích vzkřišení jara všeho života, nežli bývala za let minu- lých. Doba našich pašíjí bohu že ještě neminula... I ti kdož mezi námi ještě v podvečer minulého roku doufali, že nová politická dráha, po níž se dali na po- stup, povede nás jistě k vytouženému cjli, i ti dnes již namnoze sami, zkrušeni jsou tesknými pochybnostmi a pozbývají dřívější pevnosti svých nadějí. Neboť ani jediný z předpokladův, na nichž zbudovali svůj jinak — připusťme — dobře míněný architektonický plán, na nichž ať tak díme »stavěli církev svou«, doposud se nám ne- splnil, ale naopak čím dále do času tím více mizí obrysy těch vytoužených předpokladův z chmurného obzoru přítomnosti. Prvním a čelným předpokladem zahá jené čry positivní politiky byla zajisté naděje že to staré Rakousko dostane oči a přerod se vnitřně; že nesvlékne jen svůj starý ka- bát kuriátního parlamentu, alébrž vůbec »i starého Adama« německo-centralisticko byrokratické podjatosti, nepřízně a nespra vedlivosti proti nám Čechům, tak že nám poctivě otevře přístup ke vlivu a m oe ve státě měrou našemu významu a našim obětem odpovídající, Z toho plynul druhý předpoklad, že »k všem národům stejně spravedlivá vláda« nznávajíc plně podstatu a oprávněnost na šich stižností jako našich požadavkův národ ních, politických i národohospodářských. jednak rázně zabrání dalšímu utiskování pronásledování našich menšin národních v krajích převahou německých, jednak po- depře naše žádosti mírné svou záštitou mravní, působíc na německé protivníky naše aby se pro blaho říše naučili býti snášeli vými a spravedlivými k nám Slovanům, když nežádáme než aby se nám plnila práva zaručená nám základními zá- kony ústavy platné. —
bůh Čecho Rakousko
10 article
Třetím konečně předpokladem positivni polítiky bylo, že v nynějším novém »demo- kratiekém« parlamentě bude nám snázez pomocí vlády dobývati práv svých, ježto nejsilnější z německých stran v něm, Luegrova strana křesťanských sociálů, bude k nám jakožto strana rakouská a křesťanská objektivnější a spravedlivější než strany ně- mecké levice. — Avšak co jest dnes ze všech těchto před pokladáv?... Zdaž i jen jediný za celý ten boží rok co delegace česká po boku Něm cův a Polákův slouží ve vládní koalici sy stému Beckovu, vzklíčil z úhoru? Pocítily snad naše ubohé české menšiny patřičné zá štity svého občanského práva a své svobody v krajích zněmčených se strany orgánův vlád ních? Ví kdo snad o nějakém rázném zakři- knutí, neřku ztrestání nesnášelivých a msti vých násilníkův německých? Ví kdo o ně jakém stíhání německého onoho Volksratu, když mísí se do exekulivy vládní dávaje po
Luegrův Polákův Německo cův Beckov
11 article
tlsss lense oimi r
12 article
kyny německým soudcům, aby proti právu našemu podnikli odboj, aby odmítali a limine všechna česká podání od prahův »německých c k. soudůve? Změnilo se cos k lepšímu pro nás na Moravě neb ve Slezsku? Naopak. v zemích koruny české vládnou dnes tytéž neblahě, zvrácené a nesnesitelné poměry jako za Körbra a vláda Beckova jen si ulevuje v litostivém želení »té nejistoty ve správě«. leč k činu se nevzchopuje žádnému. Či snad za to plní »předpoklady« k nám v centrál ních úřadech? Či snad tam dbá ot o, aby ve všech ministerstvech na důležitá místa od- borná dosazeni byli schopní a zasloužilí na šinci počtem odpovídajícím poměru našeho národa k obyvatelstvu německému této polo- viny říše? Ani pohádky dosud o plněn tohoto ze všech nejdůležitějšího »předpo kladu« positivní politiky. Zbývá upravení pří znivě nám konstelace stran v parlamentě po moci vlády. Pro své potřeby, pro své
Morava Slezsko
13 article
důležitosti státní uměl si bar. Beck až dosud s pravou virtuositou opatřiti pokaždé většinu i dvoutřetinnou, jen to kmitlo Avšak pro naši věc? Tu dopustil, aby němečtí ministři jeho kabinetu, zejmena pověstný pan Peschka s křesťanskosociálním ministrem Gessm an nem sjednali alianci německých křesťanských sociálů s Němci levičáky ke solidarnímu há- jení všech německosociálních zá jmův proti nám! Tak sesíleno německé »veto«, vůči němuž nesměl dr. Žaček v reso luci universitní ani vyslovili jméno Brna, tak společný ten teror německých nacionálů a kře- sťanských sociálův spáchal solidárně nejumější onen kulturní skandal Vídně proti našemu Národnímu divadlu. Slovem, nie se z toho »starého centralistického Ra kouska« posud nezjinačilo, nenapravilo a neobrátilo pro nás k lepšímu. ani duch jeho vlády, ani duch vídeňského parlamentu nám vezdy úporný a tak jest nám dopíti ten hořký kalich zklamání a křivdy též o letošních našich politických Velkonocích
Beck Peschek Gessm Němec Brno Vídeň
14 article
Ale přes to přese všechno nás — nede vlekou na svoji Golgothuí Právě ta nová přetrpká zkušenost če- ského poselstva, jež osvědčilo státu ne pouze ochotu a trpělivost, ale obětovnost až do sebezapření, právě ten úžasný nevděk, jakým nám, Čechům, Vídeň znova odplácí za dobré služby naše — způsobí v chorobném stavu veřejného života našeho bohda šťastný obrat k lepšímu. Přepjatá tětiva trpělivosti české praskla a sebevědomí uraženého národa přirozeně se vzpřímí a zpřetrhá otěže od- vistosti, poutavší delegaci českou ke dvěma křeslům ministerským, jak se ukázalo pro ni za nic. Události daly nám plně z a pra v du- že bylo osudnou chybou vejíti bezpod mínečně do vládní koalice s Němci Poláky a dávati ochotně napřed státu vše. cokoliv na nás žádáno, aniž bychom si byli zajistili dříve, že bude na vzájem dáno nám, co nám po právu a spravedlnosti patří. Dnes již svolává výkonný výbor ná- rodní strany svobodomyslné veškeré poslance české k důležité poradě o tom, jakým smě- rem má se poselstvo české na dále brátia předseda výboru p. dr. Václav Škarda v včerejším »Dnu« vykládá zevrubně, kterak »nedůvěra k nynější vládě po vlastech našich se šíří« a kterak počínání si vlády a Němců vůči národu na- šemu »nutká poslance k rozhodnému kroku, po případě k boji, když seznají, že za ny nějších poměrů právo naše nám odpíráa požadavky naše nesplňuje.« I vyslovuje na ději, že také ostatní poslanci, soustředěn v Národním klubu, tedy agrární a katoličtí jednati budou, jak toho rozhodně žádá česky interes. — Spočívá v povaze české velká důvěři- vost, snášelivost a mírumilovnost vůči cizím
Čecho Němec Polák doktor Škarda Vídeň výbor p
15 article
Když nemusí Čech bojovat, má nejraděj svatý pokoj. Ale kdo chce za všech pod- mínek mír a pokoj, stává se jistou kořiste soupeřův útočníkův. Běda národu, jehož bo jovný duch chabne a zemdlívá. Ten je na cestě ke zmaru své síly, ke změknutí svého svalstva, ku podvracení svého karakterua své ráznosti. — Byl už několikrát na po- kraji toho nebezpečí národ náš. Ale pokaždé dobrý genius v pravý čas znovu probudi ducha jeho, znovu vzpružil cit vlastenecký tento zdroj síly a statečnosti v srdcích če- ských a tu český národ pak vyvinul pokaždé takovou energii v sebeobraně, takou bojov- nost chrabrou, že žasli a trnuli četní ne- přátelé naši nad intensivnosti mravné té síly české. A tak doufejme, bude i nyní! Již raší neklamně vzněty probuzené síly českého ducha znovu po vlastech našich — ještě chvíli a vzchopíme se z bolestného lože pře- stálé krise k novému životu, kde budeme všichni opět statečně brániti své drahé je- diné vlasti a svého dobrého, nepromičitel- ného práva v ní statečně, solidárně v jednom spořádaném bitevním tému pod starostavným červenobilým praporem svým, jsouce svojia věříce jen v sebe. Neodvislé, statečné, cíle vědomé poselstvo české ve Vídní, nevážící se na žádnou stranu, na žádné nespolehlivé par- lamentní spojence, ale odhodiané odplati každou na nás spáchanou křivdu s celou bezohledností národa, který se nebojí i nej ostřejší politiky, poněvadž má dost sebe- vědomí, aby se nestrachoval ani hrozeb, an útisků: to jedině nám vrátí opět váhu a vý znam patřičný, toť po přesvědčení našem jediná pravá cesta k dobývání vlivu a moc politické v této říši podivné. Kéž letošní Velkonoce znamenají pro nás východiště z labyrintu mdloby na dráhu zdravé křep- kosti duchův i srdcí, na dráhu upřímnosti statečnosti všečeskél
Čechy Vídeň Velikonoce
16 title
Odpověď ministra m. s. dra. J. Fořta
J Fořt
17 article Slavná redskce
Slavná redskce Jest mi — jakožto Čechovi — opravde trapno, vracím-li se ještě jednou k tak zv. od halení časopisu »Venkova«. Činím tak se zre telem k dnešnímu projevu J. E. p. nynějšího ministra obchodu za tím účelem, abych dopl něnlm projevu tohoto záležitost, o niž běži pro všechny lidi dobré vůle v jasné postavi světlo. V souhlase a se zmocněním přítele dra Pacáka stavím na jisto tyto sku- tečnosti: Není naprosto žádné řeči o ně- jakém mezi drem. Pacákem, mnoua Němci uzavřeném paktu, kterým, a v souvislosti se zavedením vnitřn češtiny, či z nějakého jiného dů- vodu v příčině jmenování so ud- ních a poštovnlch úřadníků byl bychom vůči Němcům na se jake koli závazky převzali. Rovněž není a nemůže být řeči o tom, ž bych já, jakožto ministr obchodu, byl vůči komu- demz nodt s levolod sse n
Čecho Pacák Němec
18 article
koli vstoupil v jakýkoli závazek, jenž by vy- lučoval, abych při jmenování neb dokonce při postupu poštovních úřadníků řlidil se normami jinými, než které plynou ze zřetelů na potřeby služby a na kvalifikaci uchazečč. Naproti tomu opětují, co jsem již v pro jevu z 15. t. m. otevřeně — arci jen stručně — naznačil, a čeho se v dnešním prohlášení svém — rovněž stručně — dotýká J E. p. minist Fiedler: v jednom případu bylo při poště v Če- chách o užití tak zv. národnostního klíče sku- tečně jednáno a sice — se zřetelem na zájem český. Předesílám, že tu nebéželo ani o jme- nování ani o postup personálu konceptního, nýbrž o jedno z občasných přijetí většího počtu aspi- rantů do kursu pro výcvik v manipulační službě poštovní. Podotýkám dál, že nejednalo se př tom aní o myšlenku dvojiho statu su, tím měně o vylučování pošt. úřadníků českých ze smíšeného území. Uvádím konečně, že na Moravě vzhledem k celkovému stavu pošt. personálu jest český živel v ne výhodě, naproti tomu že vzhledem k Čechám tvrdí se zas, ať právem či neprávem, se strany Němců, že pošta, jakožto zaměstnatelka cel armády pracující inteligence, nebere k národ nosti jejich přiměřeného zřetele.
Fiedler Němec Morava Čechy
19 article
Nuž, jak se tedy věc udála Kolem počátku 1907 (čas rychle utiká, takže sběhla-li se věc koncem 1906 neb počátkem 1907, vypadlo mi při psaní projevu z 15. t m z paměti) jednalo se o hromadné přijetí větslhe počtu dotčených čekatelů služby poštovní. Ža- dostí sběhlo se u pražského ředitelství, poku se pamatuji, as šest neb sedm set. Žadatelo německých bylo neobyčejně mnoho, českýeh však nieméně většina. Se strany německé či něny byly různé kroky, aby vzhledem k nedo statečnému — jak tvrzeno — zastoupení živíu německého pří poště v Čechách byli tento- kráte přijati pokud možno všichni žada- telé němečtí, čímž by arci veli ká většina českých žadatelů byln vyšla na prázdno. Tužba dotyčná, když jsem se byl již v této příčině uvedl ve shodu s drem. Pacákem, zhoustla se strany ně- mecké v určitý požadavek, aby tento- kráte vzhledem k naznačeným, se strany ně- mecké uváděným důvodům, přijati byli Češí
Pacák Čechy
20 article
Němci dle poměru 50 : 50. Cestou instanční byl tento požadavek tlumočen ministerstvu ob- chodu a za vyplnění jeho tehdejší němacký minislr-krajan zakročil cestou úřadní. Vzhle- dem k naprosto odmítavému stano- visku, Pacákem a mnon v této příčině zaujntému, došlo ke koníl ktu, k jehož vy- fizení pozval jsem oba zúčastněné mlnistry krajany ke konferenci. Po delším jednání by výsledek ten, že od požadavku 50 : 5 na konec upuštěno, načež bez jakého koli závazku pro případy jlné provadí jsem vyřízení věci tím způsobem, že dán byl v dolyčném aktu příkaz, aby v příp a du o nějž běželo, při výběru a s 500 ku přijeti kvalifikovaných žadatel šetřeno bylo vzhledem k národ- nosti jejich poměru 38: 62. Nějaký formální, všeobecně platný »pakt- tedy ani v této příčině uzavřen ne byl, nýbrž na dotyčné listině v tak zvané po- známce »pro domo« vzhledem k přiloženému úřadnímu zakročení německého ministra-krajana pouze uvedeno, že vyřízení stalo se v doroz umiění s příslušnými ministry-krajany. Toť vše Měli jsme tehda, dr. Pacák i já, dojem, ž aféra vyřízena byla způso b em odon
Němec Pacák doktor
21 article
Varobném proucjte sn čplo s . . . zk poladní Ve dlialkich na venkovs ranní číslo. . . . . . . . 10 ndpolední. . . . . . . . 4 L Inseráty platí se hotově napřel. Předplacení a Inzerty pěijímá almlsi- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se tél redakne Uskárna a expedice „Národnich Listů“ Dukoplsy se novraosjí.
22 article
korektním a pro věc českou zajistě uspokojujícím. Já zvlášť v dojmu tom byl posílen, když za nedlouho v některém, nevím ani už v kterém, časopisu německém bylo na mne pro řečené rozhodnut ostře útočeno. Nejméně mohl jsem se arci nadíti, že dojde k výkladům a ke genera- lisování, jehož jsme tyto dny byli svědky Račte přijatí ujištění o mé plné úetě. Vás
23 article
Dr. Fol.
doktor Fol
24 article
V Praze, 18. dubna 1908. Tajný pakt s Němci. Při nestranném pozorování sensace agrárně ministerského listu jedna okolnost nemůže býti pro svou nápadnost nevšímána. V bídě rozpaků postavený »Venkov« včera přinesl pod záhlavím »dokumenty o do- hodě« (hle už nikoli o tajném paktu — tedy písemné úmluvě!!) prohlašení ministra dra. Fledlera, totožné s prohlášením i u nás včera uveřejněným až na to, že »Ven- kov« v poslední větě ministrově na místě »bez ohledu na zmíněný klíč národnostn í tiskne »bez ohledu na smluvený klIč zr. 1906«. Prohlášení ministra dra. Fiedlera (viz předeslanou odpověď min. m. s. dra Fořta) jest jediným dokumentem »Venkova« o »tajném paktu, tedy (prý!) písemní úmluvěe a list ministra Práška otisknuv je, dí výslovně: »Z toho projevu je zřejmo, že dr. Pacák a dr- Fořt (Kramáře již »Venkov« z paktu vůbec vy- pouští!) učinili pakt s německým min. kraja- nem« atd. Objektivně nutno uznati, že s »Venkovu« nepodařilo dokázati své tvrzení. Jediný a hlavní dokument »Venkovova« odhalení, tedy prohlátení ministra Fiedlera, nepotvrzuje, nýbrž naopak vy- vrací lo, co »Venkov« ještě ve středu tvrdil.
Němec Fiedler Prášek doktor Pacák Fořt Kramář Venkovův Praha
25 article
Min obchodu ničeho neví o tajném paktu, o němž »Venkov« napsal »písemní úmluva, jejíž podstatný obsah, jak víme určitě, byl atd«. Ministr obchodu dí, že neví o ničem jiném, než o tom, co se týče při- jímání do služeb poštovních. Nepotvrzuje nijak a v ničem odhalení »Venkova«, kterýž prý »určitě vís, že se tajný pakt týkal za- vedení vaitřní úřadní řeči a vedle úmluvyo kliči pro poštovní úřadnictvo také kliče pro úřadnictvo soudní. Min. dr. Fedler ničeho nepotvr- zuje o tajnosti domnělého paktu, nebot naopak výslovně dí, že úmluvu, jejíž povahu min. dr. Fořt dnes zevrubně vykládá, nepova- žoval nijak za tajnou, neboť o ní mluvil »otevřeně a čisté věcně« v parlamentní komisi »Nár. klubu«. Nejdůležitější věcí však jest z prohlášení min. Fledlera jeho ujištění, že »při obsazování mís t, o nichž ministerstvo obchodu bezprostředně roz- hoduje, řidil se po dobu svého úla- dování všeobecně platnými zá sa- dami (kvalifikací, služebním pořadím) bez ohledu na zmíněný klíč národ- nostní.« Zbývá ledy otázka? Kdo se tedy řídil »tajným paklem, tedy písemnou »úmluvou« z českých ministrů vůbec? Ani jeden, ani druhý, ani třetí, ani čtvrtý! Zejmena se jim neřídil dr. Fiedler. Okolnost tato ukazuje min. Práška ve velmi podivném světle, ba vlce než podezřelém! Odhalení své o paktu výslovné odůvodňoval ve »Venkovu« přece tím, že nutno jest veřejnosti otevříti oči, že nynější politickou bídu on a jeho kolega v ministerstvu obchodu zdědili a podsta- tou toho dědictví že jest »tajný pakt, tedy písemní úmluva«. Nyni
doktor Fedler Fořt Fiedler Prášek
26 title
FEUILLETON.
27 article
V Praze, 18. dubna.
Praha
28 article
6— (Kronika.) Od té doby, eo se roz- loučil se světem vlastenec a mecenáš Hlávka, stala se s námi veliká změna! Vstoupili jsme do nového stavu: jsme milionáři! Dávný sen národa se vyplnil. Máme už za sebou ty ošklivé časy, kdy jsme o sobé řikali s povzdechem chudý málomocný národ! Máme teď miliony na své účely kulturní ! A kdo má miliony, není chud a málomocen. Miliony jsou velmoc! Co jsme se jindy natoužili ! — Ach, miliony! Jenom miliónek mít, což bychom nedokázali ln Divy jsme si představovali, co by se dal způsobit takovým velečinitelem! A teď je náš! Máme už své miliony ! A pří- 8té stačí zasednout jen ke knize účtů, rozdělovat položky a střihat kupóny ! A určovat a dispono- vat ! Jak to dělají milionáři ! Mluvit do telefonu zmáčknout elektrický knoflik sem, zmáčknout tam, rozkazovat a dívat se spokojeně, kterak divy práce na povel rostou ze země! Jaká slasť, cítit se milionářem S útrpným úsměvem ohlížíme se po minu lých časech. Jak uboze to chodilo tenkrát Když zakládána Matice Česká, nějaký vlastenecký hrabě upsal do základního fondu 100 zl. střibra nějaký kníže dokonce 500 zl. stříbra ! Zpráva se roznesla a všech kruhů vlasteneckých zmo nilo se dojemné pohnutí. Všecko si blahopřálo Už prý myšlenka národní není ztracena, nalezlat vznešené a spanilomyslné mecenáše! Vlastenečtí poetové skládali na významnou událost nadšené hymny. Vše pro pět set zlatých stříbra, upsa- ných — jednou pro vždy! A dnes národ mi- lionář na podporu svých kulturných snah bude si disponovat stálou položkou ročních — kolik? Jedenkrát sto tisíc! Uvažte! A zcela klidně disponovat a bezstarostně, beze všech oklik ceremoniíl Co by tomu řekli naši patriarchové doby probuzenecké! Kéž by mohli vstát ze hrobu
Hlávek
29 article
Někde r. 1825 proletěla časopisy notick o neslýchaném honoráři, jaký vyplacen Alex andru Puškinovi za nevím které už básnické dílo! Považte si, šest tisíc rublů ! Lidičkám o péra šla z toho hlava kolem. — Božínku, jenom polovic! Jenom čtv tinu kdyby u nás člověk mohl dostat ! psa mladý Čelakovský přiteli Kamarytovi. A následovala hned fantasie, jak by si pi- satel asi představoval ideál dobře zařízeného bá- snického života. Ideálek byl zcela dobový. — Víš, co bych udělal? . . . Letní měsln bych strávil venku, letos bych si zalez s bár- nickým nářadím do Klokot, na přesrok do Stra- konic, třetí rok do skal Velešínských, čtvrtý zase jinam, vždy do pěkných krajin, až bych celé Čechy prolezl! Tu bych za léta nejméně jednu smutnohru a kopu básní utvořil ! V zi me pak zase v Praze bydleti byla by jediná žá dost! Tu bych nejvíce četl a překládal, zas »o děngi« se staraje. Bohužel, že na to nel ze pomýšleti! Z českého inkoustu ještě by kočičku neuživil . . . *) A dnes jsme milionáři! Na vědu, literaturu a umění vydáváme ročně statisíce. To už se dá uživit něco »kočiček« ! Jen čtvrtka puškinov- ského honoráře, jen patnáct stovek ročně, bylo ideálem básníka z r. 1825! A dnes, kdyby se ostatní odmitli, bylo by možno z běžné po ložky rozpočtu vyplatit snadno padesáti literá tům, vědcům a umělcům po dvou tisícieh ročněl Co chcete víc? Rosteme- li či nic?
Alex Puškin Čelakovský Kamaryt Klokoty Stra Čechy Praha
30 article
A zdali pak jsme si už náležitě uvědomil dosah události? Čekali byste nějaký rozruch, chvíli vytr žení, radostného sebezapomenutí ! — Miliony jeme zdědili! Velmoc milion padla nám do rukou! Co všecko nevykonáme příště ! Jsme milionáři ! . . . Tak nějak l Kdo přes noc stal se milionářem, máuž *) Čelakovský: Dopisr něco práva, na okamžik aspoň se zapomenout zahorovat si trochu, zablouznit ! . . . Málem byste řekli, náblá změna stavu že v nás ani nevzbudila pořádný dojem. Četly se podrobnosti odkazu, objevily se životopisy podobizny dárce, muž pochován s obvyklou poctou obřadu a — dost. Druhého dne už ob- vyklý denní pořádek! Dnes jako včera, khid střízlivost, jako by se nie zvláštního nebylo při- hodilo, jakoby denně odcházel někdo a odka zoval národu miliony ! Skoro se zdá, jako bychom se ani už ne dovedli — téšit. Jisto je, není v nás té nálady, jaká pano vala v kruzích národních pracovníků v letech třicátých a padesátých minulého století ! Dne literát literátu asi nesděluje soukromým dopisem radostně rozechvěn, že se objevilo opět nové jméno v řadě spanilomyslných podpůrců ná- rodní věci! A které a jaké jméno ! Poměry s změnily a s nimi patrně i náš duševní stav se změnil. V náš-li prospěch či nie? Čert aby tu chvíli rozhodl! Aspoň po příčinách pátrat je zalím — zajímavo. A tu by hned byla příčina!
Čelakovský
31 article
Jsou jaksi příznskem doby — veliké číslice Rosteme, pravda! Z chuďasů jsme dne milionáti! Ale, kterak se divit, všecko li kolem tak úžasně roste! Tak jsme už navykli veli kým číslicím! Žádný dojem už málem nezpů sobí takový národní milionekl Vypočitávali onehdy přijmy posledního muže sensace, známého Conana Doyla, hotovitele »de- tektivních románů«. Muž dostává za slovo svého drahocenného rukopisu 3 K 60 hal. našich pe- něz! Čti, tři koruny šedesát haléřů! A — za slovo Za řádku hustého anglického tisku tedy devět- krát tolik! Rozuměj, za stránku o 40 rádkáeh 1200 K! A za svazek o 500 stránkách tudiž úhrnem — 600.000 K. A protože muž napiše do roka nejméně dva svazky a protože užje tomu nejméně dešet roků, co je nesen » vlnou« vydělal tedy svým pěrem za krátkou poměrně dobu báječný obnos 1,200.000 X 10 čili dva- náct ražených — milionů! Jak nedostat závrať z takové číslice ? Co je proti tomu obdivovaný svého času Poškinovský honorář 6000 rublů ? Ubohá šarapatkal A co proti tomu milionový odkaz spanilo- myslného vlastence, určený kulturní práci — ce lého národa? Pádíte-li počet kulturných pracovníků »všee oborů«, kteří buď mají nebo se domnívají mi potřebný titul, se hlásit, jenom na — tisle Všichni ovšem nedostanou, ale mají aspoň práve »počitat« všichni! Jaký že obnos připadne prů měrem na pracovníka?
Doyle
32 article
100 000
33 article
= . . . kolik?
35 article
Chápele už, kterak a proč tak strašně skor natěla naše mysl vůči položkám vlasteneckého rozpočtu? Kterak v dušich vyschla všecka, zdá se, schopnost radosti, klerak hrozně jame vy střízlivěli v ovzduší doby, která vydychuje otravné bacily tak nehorázných číslic? Chápete už? Doba zcela důsledně vychovává určitou logiku! — Milion že národu někdo odkázal ? Nu a co pak z toho bude kdo — mít? Něco ji ného, kdyby svůj mil ónek byl někdo odkáza takhile — mně? Ah, pak by to stálo už arci za řeč!... A připadáte pomalu na myšlenku, žeje vlastně pranevděčný úkol takové — národn mecenášství I Ne- li? Kapitál a kultura! V jakém jsou k sobě poměru? Čím větší dílo a významnější práce, je-li také odměna — vyšší? Balsacova »Madam Bovary« byla epochální práce. Autoru v polo- vici minulého století vyplaceno za dilo plných — 900 franků. Dnes aulor bezvýznamných »Ro mánů deteklivových« odnáší si mil onyl Třicet let pracoval Jungmanu na svém velkém díle životném, na Slovniku, který se stal sloupem všeho našebo národně kulturního obrození.A když dílo bylo botovo, sháněli přátelé osoby a jména po svém okoli, aby byl zajištěn pro vydání aspoň nejnutnější počet odběratelů. Na nějakou »odměnu hmotnou« muži idey ani no- aspadlo pomýšleti. Dues žádný pracovník, ať literární, ať vě- decký, nerozpočitává na léta svoji práci ! Ale především počítá: co mi asi svazek — vynese? A svazky rostou hbitě pod rukou tempem — ndustrišlným.
Bovary Jungman
36 article
Jiná doba, jiné zákony ! Pěvec »Růže stolisté« a skvostných »Ohlasů«, aby v prázdné chvíli mohl zbožně pilovat, a hloubat, věnoval druhý čas jiné ro- butě, aby zas bylo z čeho žíti. Překládal spisv v. Augustýna, za arch po 4 zl. r. č. A ještě s jakým zápalem uměleckým překládal — Se svatýn Augustýnem už putuju po druhé knize ! sděluje příteli na venek. Jaký to výborný řečník! Téším se, kdykoli na hodně dlouhý a zapletený period přicházím a kdy se podaří, jej opět da češtiny jakoby přelíti . .. Skutečná tvůrčí radost! A při tom n sebe jaká přisnost požadavků! — Jest to divná věc! píše jindy. D jistého pravdivě českého tvoření sad (vět) dosud vpraviti se nemůžeme! . . . Po- ložte pod české slovo (našeho) autora slovo německé a bez proměny místa máte všude tu nejpravidelnějsi německou konsírukcil Tak se to zajisté nedá činiti s našími sta- rými! .. To vše, aby se překladatel vystříhal nepů- vodnosti slohové konstrukce! A dnes? Na podobné skrupule není času ni nálady. Doba je industriálná. Široká potřeba, velká po- ptávka! Rychlá dodávka, velká číslice ! Mecha- nika kulturného rozvoje jde tak svou cestou. Tak jsme už dospěli svého sladia velikých čislie, statislcových položek, milionových zá- kladů. Kam asi ještě dospějeme? A hodnota práce vedle mechaniky? Jaká je? A kdy byla hodnota práce větši ? Tenkrát, když na odměnu nikdo nepomýšlel? Anebo dnes v době — velikých číslic
Růža Mech