2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
19. dubna 1908 Císlo 109.
4
article
však popírá Fiedler, že by jej byl kdy jaký
pakt zavazoval. Řídil se tedy »paktem« anebo
jeho závazky — aniž jej znal — tedy nevě-
domky sám jediný p. ministr Prášek, Jeho Er
celence?! Nepoví-li, už tedy jak se zdá nie
o »tajném paktu« samotném, poněvadž nemůže,
ať poví, v čem se jevily důsledky tohoto
tajného paktu, jím tak trapně poznané »po
měry«, z nichž, jak dl, nechce zbaběle utíkat,
a jež míní napravovat ze všech sil. Všichni tíi
ministři, jichž se týkalo, tedy i dr. Kramář
promluvili zřejmě a jasně. Toliko pan Prášek
mlčl. Jak dlouho chce ještě prodlužovat toto
své mlčení, kteréž mu tak málo slouží ke cti?
Fiedler
Prášek
Kramář
5
article
Jazykové nařízení Stremayrovo.
Jazykové nařízení Stremayrovo.
Dnes, 19. duhna, jest tomu 28 let, co
vyšlo proslulé jazvkové nařízení ministra Stre-
mayra a Taaffa. Vzhledem ku prudkému
odporu, jaký Němci té doby proti nařízení tomu
na novo zvedají, ne jinak, než jakoby v něm
národnosti a právu jejich jazyka dělo se přikoři
a bezpráví číro nesnesitelné, jest, tušíme, n
čase připomenouti veřejnosti doslovné znění
nařizení toho, jak obsaženo jest v Záken-
níku zemském král. českého z r. 1880 část V.
číslo 14.:
Nařízení c. k. ministrů vnitřních
záležitostí a práv, dané dne 19.
dubna 1880,
o užívání zemských jazyků při jednání politi-
ckých, soudních úřadů a státních zastupitel
stev v království českém se stranami a zamo-
správnými úřady.
Političtl, soudní úřadové a státní zastupi
telstva v zemi jsou povinni vyhotovsti vyřizení,
jež se stranám ku jejich ústní žádostí aneb pí
semnému podání vydati mají, v tom zemském
jazyku, v klerémž ústní žádost se přednesla
zneh v němž podání sepsáno jest.
Protokolární seznání stran buďlež sepsána
v tom zemském jazyku, v kterémž se seznána
stalo.
Listiny aneb jiné spisy, kteréž jsou se-
psány v jednom z obou zemakých jazyků a
jakožto přílohy, doklady aneb jinak k úřadnl
potřebě podány byly, není třeba překládati.
Úřadní vynesení, kteráž se nevydávají k žá-
dosli strán, mají vydána býti v tom zemském
jazyku, kterýmž mluví osoba, již dopis svědči
Není-li jazyk, kterýmž strana mluvl, znám -aneb
není-li jedním z obou zemských jazyků, má se
užíti toho zemského jazyka, o kterémž se může
dle povahý případu, jakož i obzvlástě dle mista
kde se strana zdržuje, předpokládati, že se mu
porozumi.
Ustanovení §§ 1.—4. platí také stran obe
v těch záležitostech, v nichž obce za strany
považovati jest.
Stre
Taaff
Němec
6
article
Veškeré úřadní vyhlášky, kteréž jsou k tomu
ustanoveny, aby byly v zěmi uvedeny ve vše-
obecnou známost, buďtež vydány v obou zem-
ských jazycích. Toliko úřadní vyhlášky, kteréž
jsou pro jednotlivé okresy aneb obce ustano-
veny, budtež vydány v těch zemských jazycích.
jež jsou v těch kterých okresích neb obcle
obvyklými.
g 7n oni
Seznání svědků buďiež sepsána v tom zem
ském jazyku, v kterémž byla učinéna.
V trestních záležitostech buďtež obžalovací
list, jakož vůbec návrhy, nálezy a usnešení, jež
mají být doručeny obviněnému, vyhotoveny
v tom zemském jazyku, kteréhož obviněný
užival.
g 9.
V občanských právních rozepřích budi
vyhotoven nález i s důvody v tom zemském
jazyku, ve kterémž byla právní pře projednána
Jestliže strany neuživaly téhož zemského jazyk
a o to se nesnesly, aby nález i s důvody vy-
hotoven byl v jednom z obou zemských jazyků
staniž se vyhotovení v obou zemských jazycích
Zápisy do veřejných knih (zemských desk,
horních, pozemkových, vodních knih atd.), pak
zápisy do rejstříků pru obchodní firmy, pro
společenstva a do jiných veřejných rejstřiků.
buďtež provedeny v tom jazyku, v jakém s
za to ústně neb písemně žádalo, pokud se týče.
v jakém byl sepsán výměr, na jehož základě
zápis se provádí.
V témž jazyku buďlež na listiny připsány
vkladní doložky. Při výpisech z těchto knih
rejstříků budiž podržen jazyk, v němž zápis
byl vykonán.
ody
Političtí, soudní úřadové a státní zastupi
telstva jednejtež se samosprávnými úřady v te
jednaní řečí, jakéž úřady tyto, pokud známo.
užívají.
Jednání s obecními úřady, kteréž vykoná-
vají úkony politického okresního úřadu, se toto
ustanovení netýká.
Ve Vídni, dne 19. dubna 1880
Taaffe v. r.
Stremayr v.r.
Taaff
Vídeň
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. dubna. (Bar. Aehrentha
brozí demisí.) Otázka příštích delegací
zvýšených vojenských platů se přiostřuje a na
bývá znenáhla rázu krise. Na články vládníeh
listů uherských, v nichž se nepokrgtě, prohla
šuje, že Maďaři pesvoli ke zvýšení vojenskýah
platů bez určitých národních ústupků, baron
Aehrenthal dává sobě blizkými časopisy odp.
věď, v níž trvá na stanovisku, zaujatém v ra
kouské delegaci. „N. F. P.“ sděluje dnes na za
kladě bezpečných informací, že ministr vnějšíei
věcí dostojí slovu, které dal rakouským delegá
tům a je si vědom, že musí odvoditi du
sledky, pakliže jeho snahy stroskotají, Stoj
tedy na tom, že delegace se musejí sejiti už
v měsíci květnu, že důstojnické platy se museji
zvýšiti, ale zvýšení toto nesmí se pokládati za
otázku politiekou, kterouž by bylo třeba vykou-
piti novými národními ústupky ve prospěch
Maďarů. Toto stanovisko bude hájiti v příšt
společné ministerské poradě ve Vidni a dle vý-
sledků konference zařídí své další kroky.
Maďar
Aehrenthal
Praha
8
article
„Pest. Ll.“, jehož styky se zahraničnýn
úřadem jsou známy, píše podíbně. V polemice
s jednou vídeňskou křostanslolsociälnou kore-
spondeneí, která předpovidá krisi uherského ka
binelu, peštský list praví, že slib, daný v rakou
ské delegaci, neváže uherský kabinet, nýbrž spo
lečné ministry bor. Aehrenthala a gen
Sehonaicha, a že tito budou, nuceni „ol
voditi důslodky“, jestliže nobude níozno dele
gace svolati v květou. „Nepřejeme si toho. — vy
kládá dále „Pest. Ll. — nebut myslihhie, že
nedojde na krajnošti. Nebyli bychom však pře-
kvapeni, kdybychom po ministerských konferen-
cích, projektovaných na konec tohoto měsíce
zvěděli, že nodošlo na dohodu stran svolání de-
legací v květou a zvýšení vojenských platů n
společný ministe vnějších věeí bar
Aelrenthal poďal krli demilsi
Ovšem ani pak by nemasila nastati opravdová
kriso, poněvadž krá: by nesvolil, aby se pe-
pouhý termin prováděly tak pronikavé
osobní změhy.“ V závěrku stati „P. L..° Jodává
„Víme určitě, že v kruzích opravdu rozhodují-
cích se již neponýšlí žádati, aby se důstojnické
platy zvýšily se zpětnou platností od 1. ledna
1908, že budou velice spokojeny, když zvýšen
nabude platnosti od 1. října neb od 1. listo-
padu.
9
article
Ze Lvova, 16. dubna. (Přestupují n
pravoslaví.) Obyvatelé vesnic Hrebenců
Nad.zí, páležejících do uniátské farní osady Ku-
likovské, ohlásili na hejtmanství v Žolkvi a kon
sistoři v Přemyšli, že přestupují z eírkve řecko
katolické (uniátské) na pravoslaví. Hejtmanstv
přijalo ohlášku na vědomí; konsistoř, ke které
se vesničané už mnohokrát utíkali se Žalobou
na svého faráře, dosud mlčí. Vesničané vědí, že
s přechodem na pravoslaví bude spojeno mnohe
výloh, ale jsou na všechno připraveni, jen any
se zbavili faráře Hruškeviče, jenž přišel do Ha
liče z cholmské diecese v Rusku a nemá ponětí.
jak se chovati k obyvatelstvu. Hruškovič vydává
se za Poláka a pro Rusy nemá jiného než uráž-
ky, jež osadníky po mnohýcE, nevyřízených ža
lobách přiměly ke změně víry.
Z Lublaně, 16. dubna. („Kraňská s p
řitelna.“) Lublaň má starou německou spo-
řitelnu, která se může právem honositi názvem
mladší sestry pověstné pražské „České spoři-
telny“. „Kraňská spořitelna“, jež těží ze vkladů
slovinského lidu, má správu úplně německou,
která výtěžků spořitelny užívá pilně na posilo-
vání německého živlu v hlavním městě čistě sl-
vinského Kraňska. V letošním jubilejním roce
podařil se jí zvláště čistý kousek. Spořiteln
patří v Lublani t. zv. Virantovský dům, jejž mu
v nájmu obec, která v něm umístila průmyslovou
školu. Když obec před 20 lety budovu najímala.
Hruškevič
Hruškovič
Polák
Rus
Lvov
Přemyšl
Rusko
Lublaň
Kraňsko
Ku
Český spor
Virantovský dům
mladý sestra
10
article
spořitelna dala si do smlouvy právo čtvrtletní
výpovědi. Městská rada se tehda vzpírala tomut
ustanovení, ale správa spořitelny ji uspokojila
ubezpečením, že výpovědní lhůta ve smlouvě je
pouhá formálnost a spořitelna nikdy této lhůty
nepoužije už proto, že budova je najata pro
účely školské. Ale letos spořitelna na svůj slih
slavně zapomněla. Poslala obci soudní čtvriletn
výpověď a na námitku městské rady odpověděla.
že potřebuje sama tuto starou budovu, poněvadz
na jejím místě hodlá vystavěti novou škol n
budovu pro rěmeckou šulferajn-
skou školu. Obec musí tedy na kvap pro
svou průmyslovou školu vystavěti provásorní bu-
dovu, která bude státi nejméně 30.000 K a jež
bude v brzku zbytečna, poněvadž stát se už za-
vázal zříditi v Lublani v nejbližší době státní
školu prrůmyslovou. Německá spořitelna měl
tedy na kvap, aby způsobila obci zbytečný vý-
daj 30.000 K a použila k tomu jubilejního rokul
Ze Záhřeba, 16. dubna. (Persexuc
v Chorvatsku.) Ve zdejších listech koluje
zpráva, že státní zástupce Vancaš obdržel o
vlády rozkaz, aby srnského poslance Pribiče
viče stihal pro velezradu, jíž prý se do-
pustil svými styky s redakcí baňalucké „Otadž
biny“. Při prohlídce redukčních místností nale
zeny prý faké kompromitující dopisy Pribičovi
čovy. Hodnověrnost těchto zpráv není však do
sud zjištěna. Sám posl. Pribičevič ubezpečil re
daktora „Agr. Tgbl.“, že s redakef „Otadžbiny
nebyl nikdy ve styku a do Baňaluky vůbec nikdy
nijakého dopisu nezaslal.
Pribič
Lublaň
Záhřeb
Chorvatsko
Vancaš
11
title
Politické zprávy zahraničné.
12
article
V Praze, 18. dubna.
Praha
13
article
Bosna a Hercegovina za okupace.
Akademická omladina bosensko-hercegovské
se usnesla podati sarajevské vládě následujíe
resoluci:
1. Zemská vláda se vyzývá, aby beze
dlení ze etátních prostředků poskytla pomo
Fladovému okupovanému lidu
nedala jej vyssávati od hrabivých lichvářů.
2. Akademická omladina s rozhorčením
odmítá diplomatická prohlášení p. bar. Buriana.
jenž v delegaeích agrárnou otázku v Bosně
Hercegovině nazval bajkou a zapomíně, že ne-
vyřízená agrárná otázka byla věčným pramenem
nepokojů a povatání za doby turecké, a že
Rakousko-Uhersko za třicet let okupace an
prstem nehnulo, aby ji vyřídilo. Popíráním ne-
šlane se náprava. Rakousko-Uhersko je zavázáno
berlinskou smlouvou přivésti v tyfo poměry ná-
pravu.
3. Zajisté je třeba, aby všechny poelivé
živly v obou našich zemích se spojily za úče
lem dosažení politických svobod, ale hesle po
tické svobody nesmí býti záminkou k pod
kopávání životných zájmů národních.
Burian
Bosna
Hercegovina
Boseň Hercegovina
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
14
article
Kompromis Poláků se středem v Pruském
Kompromis Poláků se středem v Pruském
Slezsku.
Poláci a sírana středu v Horním Slezsku
uzavřeli kompromis k volbám do sněmu, jím
Poláci zlskají tři mandáty za pomoc, ke ktere
se zavazují středu v 10 volebntch okresich
jež volí 18 poslanců. Volební okresy, jichžs
kompromis týče, jsou: Opole (2 mendáty)
Střelce-Lublinec (2), Hlivice (1), VTarnovske
Hory-Bytom (1), Pátina-Rybník (3), Ratibor (2).
Kožli Hlubčice (3), Prudník-Nemodlin (2), Kato-
viceZabři (1), města Bytom-Královská Hlut
Katovice (1). Střed za to ustoupí Polákům po
mandárě v Opele, Rutiboři a Pstine-Rybníku.
s s s e
snnl o no
Polák
Ratibor
Kato
Slezsko
Opole
Hlivice
Bytom
Prudník
královský Hlut Katovice
VTarnovske Hora
Pátinarybník
Nemodlin
viceZabr
15
article
Bůlow a italští státníci,
Neapolský »Mattino« sděluje, že i talšt
státníci chovali se velmi chladn
a skepticky k výkladům kancléfe
Bülova. Bülow doložil prý, že Německ
bude podporovati reformní akci v Makedonii
ale dodal, že nelze od sultána příliš mnoho žá
dati a že zvláště nelze žádati, aby se postavi
proti mohamedánským souvěrcům svým. Slovem.
Vilém II. vyhlašuje se v Evropě za »prvního
křesťana«, ale v Orientu, kde běží o hmotný
politický interes Německa, klidně stojí na straně
mohamedánů i jich barbarství a útisků.
Vilém II. na Korfu.
Vzhledem na velikonoční týden Vilém Il
nemohl dosud přijmouti Turklana paše. Stane
se tak příšti týden, kdy bude Turklan paša
na Korfu přijat zároveň s přítomným tam krá-
lem řeckým. nh i
Rakouské loďstvo pod kontreadmirálem
Greglerem prodlí v Korfu od 25. do 29. t. m.
a německý cisař je navštíví. Ve všech dal-
matských přístavech, v Terstu i Pulji jsou vy
konány již rozsáhlé přípravy k uvítání Vi
léma II, ač se tento ještě nerozhodl, které pří-
stavý navštíví. Slovem od Chebu až po Budvu
Rakousko chce jasně demonstrovati, čí jent ve
všem a všude předvojem.
Mattin
Bülow
Německ
Vilém II
Korf
il
Makedonie
Evropa
Orient
Německo
Korf
Terst
Cheb
Rakousko
16
article
K novým volbám v Anglii.
Kromě ještě doplňovacích voleb sněmov-
ních v Anglii, jež jsme již uvedli, musí, se
i nový ministr vyučování Runciman podrobiti
nové volbě Boj bude tuhý i zde, neboť konser
vativci i dělnická strana staví zde vlastní kandi-
dáty. Budou-li doplňovací volby nepříznivy vládě
liberální, tato prý rozpustí parlament raději dřív
než později, aby vzhledem na ubýv a jle
popularitu své strany zachránila tolik kandidátů
liberálních, kolik jich ještě zachrániti lze.
Z řecké sněmovny.
Dne 9. t. m. předložil řecké sněmovně
poslanecké ministr financí Kalogeropulos státní
rozpočst na letošní rok. Příjmy jsou v něm
rozpočteny na 136,660 425 drachem (drachma
čítá přibližně tolikéž jako naše koruna), výdaje
na 135,280 865 drachem, přebytek tudíž na
1,379 564 drachem. Ve výdajích jest obsažen
zajímavá položka: 2 mil. drachem na podporu
řeckých uprchliků z Bulharska, Východní Ra-
melie a Rumunska, dále v rozpočtu námořni
ctva 44.000 franků jako výdaj pro francouz-
ského admirála Fourniera, který má býti do
Řecka povolán, aby zreorganisoval válečné ná-
mořnietví řecké
Oposice protivila se co nejostřeji proto téte
položce, chtic povolání admirála Fourniera zma
řiti a při tom poraziti vládu, která z této zále-
žitosti učinila kabinetní otázku. Jednotliví čle-
nové oposice žédali, by přijelí položky pro
cizozemského admirála bylo zmařeno obstrukel
Že plán se nezdařil, je patrno z tohoto te
legramu: Z Athén: 18. dubna. (K. k.) Sně-
movna poslanců přijala v dlouhé schůzi, jež
trvala až do 7. hod. ranní, rozpočet na rok
1908, podobně přes nepřátelské chování opo-
sice též úvěr na povolání zahraničního důstoj
níka (admirála Fourniera. — Red.) jako orga-
nisatora námořnictva řeckého. Na to byl
zasedání ukončeno.
Runciman
Fournier
Anglie
Bulharsko
východní Ra
Rumunsko
Řecko
Atény
řecký sněmovna
Reda
17
article
President Roosevelt pro sesilení severoameri
ckého loďstva. b
Dne 15. t. m. uveřejnily »Nár. Listye
obsal zvléštního poselství, jímž presidént Spo
jených států severoamerických Roosevelt dopo-
ručil kongresu stavbu nejmodernějších čiye
lodí bitevaích. Velmi významny jsou důvody
jimiž Roosevelt tento svůj požadavek dopro-
vodil: Především úsudkem, že druhá hasgská
konference zmařila všecky naděje na zmenšení
zbrojení Dále ukazuje Rooseveli na si tunc
Číny; tuto ríši přivedla politika míru z
každou cenu až do nebezpečl, že bude
rozdělena. Rozhodčím soudům nepřiznává
Roosevelt obzvláštní ceny, ačkoliv je pol t cké
eo nejvíce jich využitkovati. Spojené státy jistě
nezamýslejí podniknouti výbojnou válku, ale
země nesmí ztrpěti, by klesla do postavení,ve
Roosevelt
Čína
spojený stát
18
article
kterém by musila mlčky snášeti příkoří. Kde
zná žaloby, neustále docházející do státního
departementu, každý vi, že prvek zavilé tragedie
obsahuje tvrzení, že minuly doby, kdy slabí
národové mohli býti silnějšími utlačováni bez
účinného protestu jiných silných zájmů. Udá-
losti, které dosud čerstvě tkví v paměti
každého myslícího muže, ukazují, že dnes ještě
nemůže býti nalezen žádný rozhodčí výrok
nebo jiný prostředek, aby jím bylo zabráněno,
aby nebyli nejtíže a nejhrozněji postiženi ne-
spravedlností národové, kteří buď jsou početně
slabí, nebo jsouce počtem četní pozbyli své
první a nejvíce vynikající národní vlastnosti:
způsobilosti k sebeobraně.
Spojené státy nesmějí se oddati víře, že
proti všemu pořádku lidekých událostí budou
moci vždy odmítati trapný appell na zbraně,
tak častý v dějinách každého jiného národa.
Americe náleží mezi národy postavení, které ji
bude odmitnuto, nebo kterého pozbude, roz-
širí-li se o ní vědomí, že je slabá. Chceme-li
zabrániti příkoří, musíme býti s to, bychom
je odmítli. Chcemesli mír, musí býti známo, že
jsme každou chvili připraveni k válce.
Tvrdí se, že tento projev Rooseveltův jest
namiřen přímo proti Japonsku.
Rooseveltův
spojený stát
Amerika
Japonsko
19
article
Rusko a Anglie v Afganistanu.
Rusko a Anglie v Afganistanu.
Afganistan zaujímá plochu o 10.000 Km-
větší než Německo (550.000 km3), půda jeho
zdvihá se většinou v náhorní vysočinu a oplývá
mnohými vzácnými nerosty; zlato se rýžuje
v řece Kabulu, vyskýtá se stříbro, měď, zinek,
síra, uhlí, sůl, železo a j. Na severu seje se
proso, hrách, boby, na jihu však pole skýtá rýži,
třtinu cukrovou, bavlník, tabák. Z divokých zvl-
řat znepokojují domorodce: lev, tygr, leopard,
vlk, hyena a šakal, na jihu v odlehlých pláních
se vrohání kyjan — t. j. divoký osel.
Z obyvatelů Tadžikové na západě tvoří
jádro přičinlivého zemědělstva; jinde představují
namnoze obyvatelstvo městské a vyhledávají
sobě výživy různými řemesly. Za to lékaři, ob-
chodníci a písaři ve městech vesměs doplnují
se z řad „kyzyl-bašů“červenohlavých, jak slují
přistěhovalí Peršané. Třídu velkoobchodnictva,
bankéřů ale i vyděračných lichvářů tvoří Indové.
Prostí dělníci a hudebníci pocházojí prý z kme-
ne Džatů.
Všech těchto čtyř kmenů dohromady se po-
čltá na 112 mil. V horách na severovýchodě
obývají kmenové divokých Arijců, vedle nich
Ajmakové a Hazanové, libujíeí si namnoze v ko-
čovnickém životě, prohlašují se za potomky
hord Džingischánových. Obou posledních se
udává na 200,000d.
Na vlastní Afgance jsme nezapomněli, uzná
vají se sami za krev semitskou a o svém příbu-
zenstvu vypravují rozmanité pověsti. Král Saul
prý od ducha Samuelova uslyšel: „Odevzdej ko-
runu Davidovi! Zahyneš v boji, ale potomstvo
tvé nezanikne. Zanecháš dva syny, Berchiju
Ermiju, budou chrabrými a velikomyslnými.
ovládnou obsáhlé země.“ Berchijův Azif stal se
velikým vezírem Šalomounovým. Ermiův Afga
velel vojsku krále mudrce. Když Nebukadnezar
odvedl židy do babylonského zajetí, výkázal
rozptýleným jejich družinám sídla v horách ko-
lem Gory, Gazny, Kabulu, Kandaharu a Firusku.
Peršan
Ajmaková
Hazan
Džingischánův
David
Berchít Ermít
Berchijův Azif
Šalomounův
Ermiův
Nebukadnezar
Kabula
Kandahar
Firusko
Rusko
Anglie
Afghánistán
Německo
Samuelův
km
km 3
20
article
Tam se potomci Azifovi a Afganovi rychle roz-
mpožili a čásť z nich se vystěhovala do Arabie.
Když Mohamed počal svou nauku hlásati, přišel
Israelita Haleb, z plemene Afganova, a prohlásil
se za jeho věřícího. Roku 621 zvítězil nadšený
stoupenec tento v bitvě u Muty a nazván od pro-
roka „mečem božím“. Všechna plemena vyzna-
menávají se velikou pevností ve víře. Vládnoueí
Durannově, v počtu 800.000 duší, zaujalí jih
jihozápad země, Gilzajové, obývající na vysočině
severně od Kandaharu až ke Kabulu, rozmnožili
se na 1 milion příslušníků; k nim se řadí druzí
drobnější kmenové, z nichž mnozí už plně uznali
britské nadvládí.
Řevnivost o Afganistan mezi kabinetem
petrohradským a londýnským propukla teprv
v 19. stol., když se Rusové ve střední Asii po-
čali upevňovati. Zakladatelem panovnického
rodu Afganců stal se r. 1747 Achmed, pravýto
Chlodvík svého lidu, moc jeho slavena od
Pondžabu do Chorosanu, od Amu-Darje do
oceánu Indického. Za zmatků, které se po jeho
smrti rozbduřily, perský šach Mohamed hodlal
Azif
Mohamed
Israelita Haleb
Muta
Gilzajová
Rus
Afghánec
Achmed
Chlodvík
Arabia
Kandahar
Afghánistán
Asie
Amu
Darja
Vládnoueum Durannov
21
article
Moderní Německo.
Moderní Německo.
Pařížská revue „La vie contem po-
raine! („,Současný život“), vážný měsíčník,
věnovaný sociální psychologii, vypravil poslední
svůj (dubnový) svazek jako speciální publikntei
věnovanou výhradně současnému Německu.
Jednollivé úvahy o vnitřní a zahraniční politice
německé, o jeho armádě r námořní síle, o ně
meckých financích a současném hospodářském
stavu moderního Něn.scka, o jeho životě nábo-
ženském, filosofickém, literárním, budebníma
uměleckém napsali vesměs němečtí autoři. Je
jich informace tedy — třebaže ne, ve všem ne-
stranné — jsou sutentické a dojista mimořád
ného interesu a nepopíratelné váhy. Mezi spolu-
pracovníky čteme jméne státního lnaběte H.
Rewentlowa, prof. vysoké školy obchodn
Eltzbrchera, genezállieutonanta Pelst-
Narbonna, viceadmirála von Valois, re-
daktorů „Voss. Zigu.“ dra. Eloesseraa
„Tagu“ Carla Jentsehe, býv. poslance dra.
H. Böttgera, hudebního kritika dra. L.
Schmidta a j. Redakce „La vie contempo-
raine“ chyslá v dalšich svazcích věnovati zvlášt
ní čísla také modernímu Rusku, pro něž za-
jistilo si oodobně spolupracovnictví předních ru-
ských politiků, publicistů a spisovatelů, potom
medernímu Japonsku a jiným státům.
Značnou pozornost vzbudí bozpochyby
i v cizině velmi zhušténý výklad hraběte Re-
ventlowa o německé politice vnitřní i za
hraniční, pozoruhodný svým stanoviskem vyslo-
veně konservativním, kryjících se takřka v
všem se stanoviskem pruských junkerů.
on Valois
Voss
Ziga
Jentseh
H Böttger
L Schmidt
Re
Německo
Rusko
Japonsko
Le via
22
article
Hr. E. Reventlow pojednává o vni
ní a zahraniční politice Německa. Desorgani-
sace někdejší svaté říše římské národa něme
ckého měla za následek její rozpadnutí r. 1807
což dle Bismarka bylo vlastně štěstím, poněvadz
umožnilo znovuzřízení říše německé na záktad.
skutečně národním. Bismarkovi podařilo ee
sloučiti centralismus i decontralisaci říše a se
skupiti německé státy kolem státu nejmocněj
šího, totiž Pruska, když válkou r. 1866 bylo
Rakousko odstraněno. Aby zlomil politický vliv
církve římské, pustil se do kulturního boje a
jestliže v něm nebylo úplně dosaženo cíle, jeto
vinou liberálů, kteří nepochopili důležitost věci.
Jednotu říše pojistil všeobecným hlasovacím
právem do říšského sněmu, celni jednotou, říš-
skou poštou i státními drahami, aby pak poskyt
říši možnost žiti z vlastníeh prostředků, pre-
vedl kolem r. 1880 přechod od volného obchodu
k systemu ochrannému, čímž položil záklaa
k mohutnému rozvoji průmyslu.
E Reventlow
Bismark
Hradec
Německo
Prusko
Rakousko
23
article
Od té doby učinilo Německo v hospodář
ském oboru ohromný pokrok. Každoročně vzrů
stá počet obyvatelstva o více než tři čtvrti mi
lienu, vzrostly velice výdaje na vojsko a námol
nictvo, ale přijmy říše se poměrně nezvýšily
Matrikulární příspěvky, jimiž jednotlivé státy dle
poměru přispívají řiši, nestačí, a nejpalčiv ějš.
otázkou vnitřní politiky jevi se nyní radikáln
reforma říšských financi. Rešení její jest všal
obtížno, poněvadž všechen vnitřní politický ži-
vot záleží nyní na národním bloku, jehož slo
žaní, pokud se týče hospodářských názorů, jes
velmi různorodé. Knížeti Bülowu, tvůrc: bloku
podařilo se po oslabení socialistů ulvořiti větsí
nu bez klerikálního centra, socialistů a Poláko
ale liberálové jsou v bloku živlem slabým a po
chybným, zvláště v ciziné se jejich význan
přílis přeboňuje. Pokud se týče speciálně-finan
ční otázky, jeví se různost názorů o volném ob
chodu a ochranářství, jsou přívrženci daní při
mých a nepřímých, přívrženci a odpůrci dane
z dědictví, monopolů (tabáku, alkoholu a snad
i petroleje) i daně vojenské, jež by slihla osoby.
osvobozené od vojenské služby. K tomu přistu-
puje zákon bursovní a zákon spolkový, o nichž
se rovněž minění různí. Pisatel však doufá, že
liberálové dají se získati pro názury konserva
tivců, pokud se týče daní nepřímých. Levé křídlo
Hiberalů snaží se také se sosialisty dosáhnout
všcobecného hlasovacího práva do sněmu pru
ského, ale ani v tom nebude míti bspěchu.
Pokud se týče otázky polské a dánské, vy-
slcvuje se hr. Reventlow naprosto cynicky: Pc-
láci nechtějí se assimilovati, přijali od Prusk
kulturu i blahobyt a použili toho jen k boji proi
Prusku, konečnou jejich snahou jest obnuvit
Bülow
Německo
Prusko
národní blok
24
article
polský národní stát. Proto musí Prusko obme
ziti vliv polského živlu a když se nedařila po-
savadní kolonisace, bylo nutno sáhnouti k vy
vlastnění. Prozatím vyvlastní se 70.000 hektarů
polske půdy, ale později bude zákon něpocbybn
rozšířen. — Dánové nebezpeční nejsou, na ty
stačí, aby se ve Šlesviku vládlo železnou ru
kou.. e
V zabraniční politice je především nutn
ochrana hranic. Následkem velkého vzrůstu oby
vatelstva nabývá především významu otázka za-
hraničního obchodu a kolonisace. Německo n
zapotřebí velký ch odbytišť pro své průmyslová
výrcbky a musí si zabezpečiti dovoz surovin
při tom však musí ochrannými cly povznášet
vlastní zemědělství. Německé osady nutno e
nejdříve učiniti produktivními a s otázkou osnd
souvisí také námořní obrana. Vedle vojska po-
zemního musí býti rychle vybudováno loďstvo
prvního řádu a zorganisována ochrana pobřeží
Hlospodářský vývoj vyžaduje zachování míru.
ale nesmí se trvati na míru stůj co stůj, poně-
vadž to neprospívá žádnému státu.
Není pochyby, že allianční politika Anglie
podporovaná diplomatickou obratností angli
ckého krále, směřuje proti Německu. Němesko
dávale se v posledních letech oslepiti buď hroz-
bami nebo poklonami, ale to se musí změnit
Země jako Německo musí postupovati a vlády.
které rády mluví o rovnováze, měly by si uvědo-
miti, že Německo je zde a chce žíti. Anglický
vliv zmáhá se i v otázkách čistě kontinentálních.
na příklad na Balkáně, kde má vůči Turecku
rozhodně destruktivní záměry.
Dán
Prusko
Šlesvik
Německo
Anglie
Balkán
Turecko
25
article
Vzhledem k různým otázkám kontinentá)
uím může Německo býti klidno. Stav jeho vej
ska dovoluje mu čeliti všem oventualitám. Traj
spolek nemá pro Německo přámého významu.
pesitivní prospěch má z něho spíše Italie a Ra-
kousko. V otázce marocké provádělo Německ
v Algecirasu politiku míru stůj co stůj, politiku
koncesí a zdvořilosti, jež by se neměla nikdy
vrátiti. Takově dohody neřeší mezinárodní otáz-
ky, nýbrž činí je komplikovanější pro budnu-
enost. Dnes tnusí se vůbec zahraniční politika
říditi snahamí hospodářskými, konkurence na
světových trzích nemůže se na dlouho udržeti
bez podpory slátu. Politika Anglie je v té věni
příma, choe Německo zničiti politicky i hospo-
dářsky. Ujišťování přátelstvím a dobrou shodau
nemůže změniti vážnost situace. Nedávno uza
vřela Anglie různé dohody na Středozemním
moti a nyní, jak se zdá, děje se podobné vy
jednávání na moři Baltickém, ale bude-li poli
tika Německa dobře vedena, dovede se tu opři
všemu vměšování. Co se týče událostí na Dal-
ném Východě, může Německo klidně vyčkai
jak se vyvinou, pokud nebude ohrožen jeho ho
spodářský vyvoj. Velká otázka rozhodne se na
každý způsob lam dole.
K některým z ostatních zajímavých stati
sborníku, věnovaného „Modernímu Německu“,
se při příležitosti vrátíme.
ss
d p
ipe
l e
Německo
Anglie
Italia
26
article
Donis Pařížanky.
Donis Pařížanky.
Stačil jediný paprsek slunce, aby zemo
byla okouzlena, abychom se opájeli jarem a
hleděli radostněji na svět... Pro ženy má po
časí velkou důležitost, neboť podle něho se bud
můžeme nebo nemůžeme zdobiti svými hezkým
toilettami. Ale s modrým nebem přišly slaměn
nebo žíněné klobouky namísto těžkých klobouků
zimních, kožešiny svezly se s našich ramen
vše nám hovoří o lehkých látkách, procházkáel
a vesel.
Prvním shromážděním společnosti v Paříži
jež znamená příchod jara a objevení se nových
toilett, jsou koňské dostihy. Vábí tou dobou
k velkému paláci na Champs Elysées kolem im
provisované kovárny nejelegantnější ženy i nej
známější muže a dávají si tu dostaveníčko vše-
chny mody saisony, takže všechny malé švadle-
ny, tisnící se ve dvou řadách před vchodem, při-
cházejí se podívati na modely velkých mistro
z rue de la Paix. Sluší podotknouti, že ke koň-
ským dostihům, jejichž účelem jest povzbuzo-
veti k chovu kení, nepřijede nikdo zámožný ve
voze s koňským potahem, nýbrž v automobilu.
Paříž
rue jít le Paix
27
article
Před vehodem ozývá se nepopsatelné bzučení
všech těchto vozů, z nichž některé stojí celo
jmění, jiné pak, skromnější, ale přece elegant-
ní, jsou taxametrové automobily, v nichž každe
v Paříži chce již jezditi.
A žádná žena nepřijde na dostihy v zimní
toilettě! Vše hlásá jaro a oděvy byly včera do-
šity. Na neštěsti špatné počasí nebylo letos přl-
znivo naší koketerii a nedovolilo obléci leč ko-
stymy „taillour“; ale jsou tak rozkošné, tak
v pravdě pařížeké, že jsme se s tím rychle smí-
řily. n-
Všechny žakety jsou dlouhé, rovné, bez vy-
značené taille, sukně velmi přilehavé. Ale krátká
sukně přicházi stále více do mody a jest také
nozbytno, aby sukně byla z jiné látky než žaket.
Pro sukně voli se vždy velké kostkym na př. k ža-
ketu hladkému z černého sukna sukně skládan
s kostkami černými a modrými, neb modrozelený
žaket a sukně s kostkami modrými a zelenými
Všechny sukně, dlouhé nebo krátké, mají malý
konet jako před dvěma lety. Bude to triumf pěk-
ných pružných taillí mých pražských přítelkyů,
jejichž půvabnou a pyšnou silhouettu jim Paří-
žanky závidí . ..
none
Paříž
28
article
Při kostymech „tailleur“ nosí se stále ná-
prsenka z tylu nebo krajek. Jest v tom malá
rafinovanost, jaké koketní žena nikdy neop
mene, stejně jako neopomene přišíti nahoře k
krku krajku, kterou nalézáme také na konci au-
kávů. Tato něžná pěna velmi sluší ploti, jež se
pak zdá ještě bělejší.
latan e
Poněvadž jest nyní v modě konati ráno pro-
cházku v lesíku buď pěšky nebo na koni (což
nevylučuje odpolední vyjížďku v povoze), ne-
mělo mnoho lidí žádného zaměstnání od 5 do
7 hod. Proto snad pořádá se tolik matinécs
odpoledních koncertů. Nyní jsou právě v modě
přednášky; několikráte za týden koná se před-
náška buď v sále divadelním nebo soukromém.
Jest to znamenitý způsob, upoutati pozornost
obecenstva, velcí autoři jako Marcel Prévost
básnířky jako madame Catulle Menděs shro-
máždí všechnu pařížskou eleganci. Nejbohatší
toiletty (od voile Ninon až po crépe de Chine)
se zde setkávají, neboť se stejně doporučuje
choditi na přednášky jako na schůze Akademie.
Ale vše to velmi prodlužuje odpoledne a opo-
zduje stále více diner; ve čtvrt na devět až v půi
Marcel Prévost
Catullus
Chine