ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 778a3410-75a2-11dc-82cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 64, place 72, org 9, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
19. dubna 1908 Císlo 109.
4 article
však popírá Fiedler, že by jej byl kdy jaký pakt zavazoval. Řídil se tedy »paktem« anebo jeho závazky — aniž jej znal — tedy nevě- domky sám jediný p. ministr Prášek, Jeho Er celence?! Nepoví-li, už tedy jak se zdá nie o »tajném paktu« samotném, poněvadž nemůže, ať poví, v čem se jevily důsledky tohoto tajného paktu, jím tak trapně poznané »po měry«, z nichž, jak dl, nechce zbaběle utíkat, a jež míní napravovat ze všech sil. Všichni tíi ministři, jichž se týkalo, tedy i dr. Kramář promluvili zřejmě a jasně. Toliko pan Prášek mlčl. Jak dlouho chce ještě prodlužovat toto své mlčení, kteréž mu tak málo slouží ke cti?
Fiedler Prášek Kramář
5 article Jazykové nařízení Stremayrovo.
Jazykové nařízení Stremayrovo. Dnes, 19. duhna, jest tomu 28 let, co vyšlo proslulé jazvkové nařízení ministra Stre- mayra a Taaffa. Vzhledem ku prudkému odporu, jaký Němci té doby proti nařízení tomu na novo zvedají, ne jinak, než jakoby v něm národnosti a právu jejich jazyka dělo se přikoři a bezpráví číro nesnesitelné, jest, tušíme, n čase připomenouti veřejnosti doslovné znění nařizení toho, jak obsaženo jest v Záken- níku zemském král. českého z r. 1880 část V. číslo 14.: Nařízení c. k. ministrů vnitřních záležitostí a práv, dané dne 19. dubna 1880, o užívání zemských jazyků při jednání politi- ckých, soudních úřadů a státních zastupitel stev v království českém se stranami a zamo- správnými úřady. Političtl, soudní úřadové a státní zastupi telstva v zemi jsou povinni vyhotovsti vyřizení, jež se stranám ku jejich ústní žádostí aneb pí semnému podání vydati mají, v tom zemském jazyku, v klerémž ústní žádost se přednesla zneh v němž podání sepsáno jest. Protokolární seznání stran buďlež sepsána v tom zemském jazyku, v kterémž se seznána stalo. Listiny aneb jiné spisy, kteréž jsou se- psány v jednom z obou zemakých jazyků a jakožto přílohy, doklady aneb jinak k úřadnl potřebě podány byly, není třeba překládati. Úřadní vynesení, kteráž se nevydávají k žá- dosli strán, mají vydána býti v tom zemském jazyku, kterýmž mluví osoba, již dopis svědči Není-li jazyk, kterýmž strana mluvl, znám -aneb není-li jedním z obou zemských jazyků, má se užíti toho zemského jazyka, o kterémž se může dle povahý případu, jakož i obzvlástě dle mista kde se strana zdržuje, předpokládati, že se mu porozumi. Ustanovení §§ 1.—4. platí také stran obe v těch záležitostech, v nichž obce za strany považovati jest.
Stre Taaff Němec
6 article
Veškeré úřadní vyhlášky, kteréž jsou k tomu ustanoveny, aby byly v zěmi uvedeny ve vše- obecnou známost, buďtež vydány v obou zem- ských jazycích. Toliko úřadní vyhlášky, kteréž jsou pro jednotlivé okresy aneb obce ustano- veny, budtež vydány v těch zemských jazycích. jež jsou v těch kterých okresích neb obcle obvyklými. g 7n oni Seznání svědků buďiež sepsána v tom zem ském jazyku, v kterémž byla učinéna. V trestních záležitostech buďtež obžalovací list, jakož vůbec návrhy, nálezy a usnešení, jež mají být doručeny obviněnému, vyhotoveny v tom zemském jazyku, kteréhož obviněný užival. g 9. V občanských právních rozepřích budi vyhotoven nález i s důvody v tom zemském jazyku, ve kterémž byla právní pře projednána Jestliže strany neuživaly téhož zemského jazyk a o to se nesnesly, aby nález i s důvody vy- hotoven byl v jednom z obou zemských jazyků staniž se vyhotovení v obou zemských jazycích Zápisy do veřejných knih (zemských desk, horních, pozemkových, vodních knih atd.), pak zápisy do rejstříků pru obchodní firmy, pro společenstva a do jiných veřejných rejstřiků. buďtež provedeny v tom jazyku, v jakém s za to ústně neb písemně žádalo, pokud se týče. v jakém byl sepsán výměr, na jehož základě zápis se provádí. V témž jazyku buďlež na listiny připsány vkladní doložky. Při výpisech z těchto knih rejstříků budiž podržen jazyk, v němž zápis byl vykonán. ody Političtí, soudní úřadové a státní zastupi telstva jednejtež se samosprávnými úřady v te jednaní řečí, jakéž úřady tyto, pokud známo. užívají. Jednání s obecními úřady, kteréž vykoná- vají úkony politického okresního úřadu, se toto ustanovení netýká. Ve Vídni, dne 19. dubna 1880 Taaffe v. r. Stremayr v.r.
Taaff Vídeň
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. dubna. (Bar. Aehrentha brozí demisí.) Otázka příštích delegací zvýšených vojenských platů se přiostřuje a na bývá znenáhla rázu krise. Na články vládníeh listů uherských, v nichž se nepokrgtě, prohla šuje, že Maďaři pesvoli ke zvýšení vojenskýah platů bez určitých národních ústupků, baron Aehrenthal dává sobě blizkými časopisy odp. věď, v níž trvá na stanovisku, zaujatém v ra kouské delegaci. „N. F. P.“ sděluje dnes na za kladě bezpečných informací, že ministr vnějšíei věcí dostojí slovu, které dal rakouským delegá tům a je si vědom, že musí odvoditi du sledky, pakliže jeho snahy stroskotají, Stoj tedy na tom, že delegace se musejí sejiti už v měsíci květnu, že důstojnické platy se museji zvýšiti, ale zvýšení toto nesmí se pokládati za otázku politiekou, kterouž by bylo třeba vykou- piti novými národními ústupky ve prospěch Maďarů. Toto stanovisko bude hájiti v příšt společné ministerské poradě ve Vidni a dle vý- sledků konference zařídí své další kroky.
Maďar Aehrenthal Praha
8 article
„Pest. Ll.“, jehož styky se zahraničnýn úřadem jsou známy, píše podíbně. V polemice s jednou vídeňskou křostanslolsociälnou kore- spondeneí, která předpovidá krisi uherského ka binelu, peštský list praví, že slib, daný v rakou ské delegaci, neváže uherský kabinet, nýbrž spo lečné ministry bor. Aehrenthala a gen Sehonaicha, a že tito budou, nuceni „ol voditi důslodky“, jestliže nobude níozno dele gace svolati v květou. „Nepřejeme si toho. — vy kládá dále „Pest. Ll. — nebut myslihhie, že nedojde na krajnošti. Nebyli bychom však pře- kvapeni, kdybychom po ministerských konferen- cích, projektovaných na konec tohoto měsíce zvěděli, že nodošlo na dohodu stran svolání de- legací v květou a zvýšení vojenských platů n společný ministe vnějších věeí bar Aelrenthal poďal krli demilsi Ovšem ani pak by nemasila nastati opravdová kriso, poněvadž krá: by nesvolil, aby se pe- pouhý termin prováděly tak pronikavé osobní změhy.“ V závěrku stati „P. L..° Jodává „Víme určitě, že v kruzích opravdu rozhodují- cích se již neponýšlí žádati, aby se důstojnické platy zvýšily se zpětnou platností od 1. ledna 1908, že budou velice spokojeny, když zvýšen nabude platnosti od 1. října neb od 1. listo- padu.
9 article
Ze Lvova, 16. dubna. (Přestupují n pravoslaví.) Obyvatelé vesnic Hrebenců Nad.zí, páležejících do uniátské farní osady Ku- likovské, ohlásili na hejtmanství v Žolkvi a kon sistoři v Přemyšli, že přestupují z eírkve řecko katolické (uniátské) na pravoslaví. Hejtmanstv přijalo ohlášku na vědomí; konsistoř, ke které se vesničané už mnohokrát utíkali se Žalobou na svého faráře, dosud mlčí. Vesničané vědí, že s přechodem na pravoslaví bude spojeno mnohe výloh, ale jsou na všechno připraveni, jen any se zbavili faráře Hruškeviče, jenž přišel do Ha liče z cholmské diecese v Rusku a nemá ponětí. jak se chovati k obyvatelstvu. Hruškovič vydává se za Poláka a pro Rusy nemá jiného než uráž- ky, jež osadníky po mnohýcE, nevyřízených ža lobách přiměly ke změně víry. Z Lublaně, 16. dubna. („Kraňská s p řitelna.“) Lublaň má starou německou spo- řitelnu, která se může právem honositi názvem mladší sestry pověstné pražské „České spoři- telny“. „Kraňská spořitelna“, jež těží ze vkladů slovinského lidu, má správu úplně německou, která výtěžků spořitelny užívá pilně na posilo- vání německého živlu v hlavním městě čistě sl- vinského Kraňska. V letošním jubilejním roce podařil se jí zvláště čistý kousek. Spořiteln patří v Lublani t. zv. Virantovský dům, jejž mu v nájmu obec, která v něm umístila průmyslovou školu. Když obec před 20 lety budovu najímala.
Hruškevič Hruškovič Polák Rus Lvov Přemyšl Rusko Lublaň Kraňsko Ku Český spor Virantovský dům mladý sestra
10 article
spořitelna dala si do smlouvy právo čtvrtletní výpovědi. Městská rada se tehda vzpírala tomut ustanovení, ale správa spořitelny ji uspokojila ubezpečením, že výpovědní lhůta ve smlouvě je pouhá formálnost a spořitelna nikdy této lhůty nepoužije už proto, že budova je najata pro účely školské. Ale letos spořitelna na svůj slih slavně zapomněla. Poslala obci soudní čtvriletn výpověď a na námitku městské rady odpověděla. že potřebuje sama tuto starou budovu, poněvadz na jejím místě hodlá vystavěti novou škol n budovu pro rěmeckou šulferajn- skou školu. Obec musí tedy na kvap pro svou průmyslovou školu vystavěti provásorní bu- dovu, která bude státi nejméně 30.000 K a jež bude v brzku zbytečna, poněvadž stát se už za- vázal zříditi v Lublani v nejbližší době státní školu prrůmyslovou. Německá spořitelna měl tedy na kvap, aby způsobila obci zbytečný vý- daj 30.000 K a použila k tomu jubilejního rokul Ze Záhřeba, 16. dubna. (Persexuc v Chorvatsku.) Ve zdejších listech koluje zpráva, že státní zástupce Vancaš obdržel o vlády rozkaz, aby srnského poslance Pribiče viče stihal pro velezradu, jíž prý se do- pustil svými styky s redakcí baňalucké „Otadž biny“. Při prohlídce redukčních místností nale zeny prý faké kompromitující dopisy Pribičovi čovy. Hodnověrnost těchto zpráv není však do sud zjištěna. Sám posl. Pribičevič ubezpečil re daktora „Agr. Tgbl.“, že s redakef „Otadžbiny nebyl nikdy ve styku a do Baňaluky vůbec nikdy nijakého dopisu nezaslal.
Pribič Lublaň Záhřeb Chorvatsko Vancaš
11 title
Politické zprávy zahraničné.
12 article
V Praze, 18. dubna.
Praha
13 article
Bosna a Hercegovina za okupace. Akademická omladina bosensko-hercegovské se usnesla podati sarajevské vládě následujíe resoluci: 1. Zemská vláda se vyzývá, aby beze dlení ze etátních prostředků poskytla pomo Fladovému okupovanému lidu nedala jej vyssávati od hrabivých lichvářů. 2. Akademická omladina s rozhorčením odmítá diplomatická prohlášení p. bar. Buriana. jenž v delegaeích agrárnou otázku v Bosně Hercegovině nazval bajkou a zapomíně, že ne- vyřízená agrárná otázka byla věčným pramenem nepokojů a povatání za doby turecké, a že Rakousko-Uhersko za třicet let okupace an prstem nehnulo, aby ji vyřídilo. Popíráním ne- šlane se náprava. Rakousko-Uhersko je zavázáno berlinskou smlouvou přivésti v tyfo poměry ná- pravu. 3. Zajisté je třeba, aby všechny poelivé živly v obou našich zemích se spojily za úče lem dosažení politických svobod, ale hesle po tické svobody nesmí býti záminkou k pod kopávání životných zájmů národních.
Burian Bosna Hercegovina Boseň Hercegovina Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
14 article Kompromis Poláků se středem v Pruském
Kompromis Poláků se středem v Pruském Slezsku. Poláci a sírana středu v Horním Slezsku uzavřeli kompromis k volbám do sněmu, jím Poláci zlskají tři mandáty za pomoc, ke ktere se zavazují středu v 10 volebntch okresich jež volí 18 poslanců. Volební okresy, jichžs kompromis týče, jsou: Opole (2 mendáty) Střelce-Lublinec (2), Hlivice (1), VTarnovske Hory-Bytom (1), Pátina-Rybník (3), Ratibor (2). Kožli Hlubčice (3), Prudník-Nemodlin (2), Kato- viceZabři (1), města Bytom-Královská Hlut Katovice (1). Střed za to ustoupí Polákům po mandárě v Opele, Rutiboři a Pstine-Rybníku. s s s e snnl o no
Polák Ratibor Kato Slezsko Opole Hlivice Bytom Prudník královský Hlut Katovice VTarnovske Hora Pátinarybník Nemodlin viceZabr
15 article
Bůlow a italští státníci, Neapolský »Mattino« sděluje, že i talšt státníci chovali se velmi chladn a skepticky k výkladům kancléfe Bülova. Bülow doložil prý, že Německ bude podporovati reformní akci v Makedonii ale dodal, že nelze od sultána příliš mnoho žá dati a že zvláště nelze žádati, aby se postavi proti mohamedánským souvěrcům svým. Slovem. Vilém II. vyhlašuje se v Evropě za »prvního křesťana«, ale v Orientu, kde běží o hmotný politický interes Německa, klidně stojí na straně mohamedánů i jich barbarství a útisků. Vilém II. na Korfu. Vzhledem na velikonoční týden Vilém Il nemohl dosud přijmouti Turklana paše. Stane se tak příšti týden, kdy bude Turklan paša na Korfu přijat zároveň s přítomným tam krá- lem řeckým. nh i Rakouské loďstvo pod kontreadmirálem Greglerem prodlí v Korfu od 25. do 29. t. m. a německý cisař je navštíví. Ve všech dal- matských přístavech, v Terstu i Pulji jsou vy konány již rozsáhlé přípravy k uvítání Vi léma II, ač se tento ještě nerozhodl, které pří- stavý navštíví. Slovem od Chebu až po Budvu Rakousko chce jasně demonstrovati, čí jent ve všem a všude předvojem.
Mattin Bülow Německ Vilém II Korf il Makedonie Evropa Orient Německo Korf Terst Cheb Rakousko
16 article
K novým volbám v Anglii. Kromě ještě doplňovacích voleb sněmov- ních v Anglii, jež jsme již uvedli, musí, se i nový ministr vyučování Runciman podrobiti nové volbě Boj bude tuhý i zde, neboť konser vativci i dělnická strana staví zde vlastní kandi- dáty. Budou-li doplňovací volby nepříznivy vládě liberální, tato prý rozpustí parlament raději dřív než později, aby vzhledem na ubýv a jle popularitu své strany zachránila tolik kandidátů liberálních, kolik jich ještě zachrániti lze. Z řecké sněmovny. Dne 9. t. m. předložil řecké sněmovně poslanecké ministr financí Kalogeropulos státní rozpočst na letošní rok. Příjmy jsou v něm rozpočteny na 136,660 425 drachem (drachma čítá přibližně tolikéž jako naše koruna), výdaje na 135,280 865 drachem, přebytek tudíž na 1,379 564 drachem. Ve výdajích jest obsažen zajímavá položka: 2 mil. drachem na podporu řeckých uprchliků z Bulharska, Východní Ra- melie a Rumunska, dále v rozpočtu námořni ctva 44.000 franků jako výdaj pro francouz- ského admirála Fourniera, který má býti do Řecka povolán, aby zreorganisoval válečné ná- mořnietví řecké Oposice protivila se co nejostřeji proto téte položce, chtic povolání admirála Fourniera zma řiti a při tom poraziti vládu, která z této zále- žitosti učinila kabinetní otázku. Jednotliví čle- nové oposice žédali, by přijelí položky pro cizozemského admirála bylo zmařeno obstrukel Že plán se nezdařil, je patrno z tohoto te legramu: Z Athén: 18. dubna. (K. k.) Sně- movna poslanců přijala v dlouhé schůzi, jež trvala až do 7. hod. ranní, rozpočet na rok 1908, podobně přes nepřátelské chování opo- sice též úvěr na povolání zahraničního důstoj níka (admirála Fourniera. — Red.) jako orga- nisatora námořnictva řeckého. Na to byl zasedání ukončeno.
Runciman Fournier Anglie Bulharsko východní Ra Rumunsko Řecko Atény řecký sněmovna Reda
17 article
President Roosevelt pro sesilení severoameri ckého loďstva. b Dne 15. t. m. uveřejnily »Nár. Listye obsal zvléštního poselství, jímž presidént Spo jených států severoamerických Roosevelt dopo- ručil kongresu stavbu nejmodernějších čiye lodí bitevaích. Velmi významny jsou důvody jimiž Roosevelt tento svůj požadavek dopro- vodil: Především úsudkem, že druhá hasgská konference zmařila všecky naděje na zmenšení zbrojení Dále ukazuje Rooseveli na si tunc Číny; tuto ríši přivedla politika míru z každou cenu až do nebezpečl, že bude rozdělena. Rozhodčím soudům nepřiznává Roosevelt obzvláštní ceny, ačkoliv je pol t cké eo nejvíce jich využitkovati. Spojené státy jistě nezamýslejí podniknouti výbojnou válku, ale země nesmí ztrpěti, by klesla do postavení,ve
Roosevelt Čína spojený stát
18 article
kterém by musila mlčky snášeti příkoří. Kde zná žaloby, neustále docházející do státního departementu, každý vi, že prvek zavilé tragedie obsahuje tvrzení, že minuly doby, kdy slabí národové mohli býti silnějšími utlačováni bez účinného protestu jiných silných zájmů. Udá- losti, které dosud čerstvě tkví v paměti každého myslícího muže, ukazují, že dnes ještě nemůže býti nalezen žádný rozhodčí výrok nebo jiný prostředek, aby jím bylo zabráněno, aby nebyli nejtíže a nejhrozněji postiženi ne- spravedlností národové, kteří buď jsou početně slabí, nebo jsouce počtem četní pozbyli své první a nejvíce vynikající národní vlastnosti: způsobilosti k sebeobraně. Spojené státy nesmějí se oddati víře, že proti všemu pořádku lidekých událostí budou moci vždy odmítati trapný appell na zbraně, tak častý v dějinách každého jiného národa. Americe náleží mezi národy postavení, které ji bude odmitnuto, nebo kterého pozbude, roz- širí-li se o ní vědomí, že je slabá. Chceme-li zabrániti příkoří, musíme býti s to, bychom je odmítli. Chcemesli mír, musí býti známo, že jsme každou chvili připraveni k válce. Tvrdí se, že tento projev Rooseveltův jest namiřen přímo proti Japonsku.
Rooseveltův spojený stát Amerika Japonsko
19 article Rusko a Anglie v Afganistanu.
Rusko a Anglie v Afganistanu. Afganistan zaujímá plochu o 10.000 Km- větší než Německo (550.000 km3), půda jeho zdvihá se většinou v náhorní vysočinu a oplývá mnohými vzácnými nerosty; zlato se rýžuje v řece Kabulu, vyskýtá se stříbro, měď, zinek, síra, uhlí, sůl, železo a j. Na severu seje se proso, hrách, boby, na jihu však pole skýtá rýži, třtinu cukrovou, bavlník, tabák. Z divokých zvl- řat znepokojují domorodce: lev, tygr, leopard, vlk, hyena a šakal, na jihu v odlehlých pláních se vrohání kyjan — t. j. divoký osel. Z obyvatelů Tadžikové na západě tvoří jádro přičinlivého zemědělstva; jinde představují namnoze obyvatelstvo městské a vyhledávají sobě výživy různými řemesly. Za to lékaři, ob- chodníci a písaři ve městech vesměs doplnují se z řad „kyzyl-bašů“červenohlavých, jak slují přistěhovalí Peršané. Třídu velkoobchodnictva, bankéřů ale i vyděračných lichvářů tvoří Indové. Prostí dělníci a hudebníci pocházojí prý z kme- ne Džatů. Všech těchto čtyř kmenů dohromady se po- čltá na 112 mil. V horách na severovýchodě obývají kmenové divokých Arijců, vedle nich Ajmakové a Hazanové, libujíeí si namnoze v ko- čovnickém životě, prohlašují se za potomky hord Džingischánových. Obou posledních se udává na 200,000d. Na vlastní Afgance jsme nezapomněli, uzná vají se sami za krev semitskou a o svém příbu- zenstvu vypravují rozmanité pověsti. Král Saul prý od ducha Samuelova uslyšel: „Odevzdej ko- runu Davidovi! Zahyneš v boji, ale potomstvo tvé nezanikne. Zanecháš dva syny, Berchiju Ermiju, budou chrabrými a velikomyslnými. ovládnou obsáhlé země.“ Berchijův Azif stal se velikým vezírem Šalomounovým. Ermiův Afga velel vojsku krále mudrce. Když Nebukadnezar odvedl židy do babylonského zajetí, výkázal rozptýleným jejich družinám sídla v horách ko- lem Gory, Gazny, Kabulu, Kandaharu a Firusku.
Peršan Ajmaková Hazan Džingischánův David Berchít Ermít Berchijův Azif Šalomounův Ermiův Nebukadnezar Kabula Kandahar Firusko Rusko Anglie Afghánistán Německo Samuelův km km 3
20 article
Tam se potomci Azifovi a Afganovi rychle roz- mpožili a čásť z nich se vystěhovala do Arabie. Když Mohamed počal svou nauku hlásati, přišel Israelita Haleb, z plemene Afganova, a prohlásil se za jeho věřícího. Roku 621 zvítězil nadšený stoupenec tento v bitvě u Muty a nazván od pro- roka „mečem božím“. Všechna plemena vyzna- menávají se velikou pevností ve víře. Vládnoueí Durannově, v počtu 800.000 duší, zaujalí jih jihozápad země, Gilzajové, obývající na vysočině severně od Kandaharu až ke Kabulu, rozmnožili se na 1 milion příslušníků; k nim se řadí druzí drobnější kmenové, z nichž mnozí už plně uznali britské nadvládí. Řevnivost o Afganistan mezi kabinetem petrohradským a londýnským propukla teprv v 19. stol., když se Rusové ve střední Asii po- čali upevňovati. Zakladatelem panovnického rodu Afganců stal se r. 1747 Achmed, pravýto Chlodvík svého lidu, moc jeho slavena od Pondžabu do Chorosanu, od Amu-Darje do oceánu Indického. Za zmatků, které se po jeho smrti rozbduřily, perský šach Mohamed hodlal
Azif Mohamed Israelita Haleb Muta Gilzajová Rus Afghánec Achmed Chlodvík Arabia Kandahar Afghánistán Asie Amu Darja Vládnoueum Durannov
21 article Moderní Německo.
Moderní Německo. Pařížská revue „La vie contem po- raine! („,Současný život“), vážný měsíčník, věnovaný sociální psychologii, vypravil poslední svůj (dubnový) svazek jako speciální publikntei věnovanou výhradně současnému Německu. Jednollivé úvahy o vnitřní a zahraniční politice německé, o jeho armádě r námořní síle, o ně meckých financích a současném hospodářském stavu moderního Něn.scka, o jeho životě nábo- ženském, filosofickém, literárním, budebníma uměleckém napsali vesměs němečtí autoři. Je jich informace tedy — třebaže ne, ve všem ne- stranné — jsou sutentické a dojista mimořád ného interesu a nepopíratelné váhy. Mezi spolu- pracovníky čteme jméne státního lnaběte H. Rewentlowa, prof. vysoké školy obchodn Eltzbrchera, genezállieutonanta Pelst- Narbonna, viceadmirála von Valois, re- daktorů „Voss. Zigu.“ dra. Eloesseraa „Tagu“ Carla Jentsehe, býv. poslance dra. H. Böttgera, hudebního kritika dra. L. Schmidta a j. Redakce „La vie contempo- raine“ chyslá v dalšich svazcích věnovati zvlášt ní čísla také modernímu Rusku, pro něž za- jistilo si oodobně spolupracovnictví předních ru- ských politiků, publicistů a spisovatelů, potom medernímu Japonsku a jiným státům. Značnou pozornost vzbudí bozpochyby i v cizině velmi zhušténý výklad hraběte Re- ventlowa o německé politice vnitřní i za hraniční, pozoruhodný svým stanoviskem vyslo- veně konservativním, kryjících se takřka v všem se stanoviskem pruských junkerů.
on Valois Voss Ziga Jentseh H Böttger L Schmidt Re Německo Rusko Japonsko Le via
22 article
Hr. E. Reventlow pojednává o vni ní a zahraniční politice Německa. Desorgani- sace někdejší svaté říše římské národa něme ckého měla za následek její rozpadnutí r. 1807 což dle Bismarka bylo vlastně štěstím, poněvadz umožnilo znovuzřízení říše německé na záktad. skutečně národním. Bismarkovi podařilo ee sloučiti centralismus i decontralisaci říše a se skupiti německé státy kolem státu nejmocněj šího, totiž Pruska, když válkou r. 1866 bylo Rakousko odstraněno. Aby zlomil politický vliv církve římské, pustil se do kulturního boje a jestliže v něm nebylo úplně dosaženo cíle, jeto vinou liberálů, kteří nepochopili důležitost věci. Jednotu říše pojistil všeobecným hlasovacím právem do říšského sněmu, celni jednotou, říš- skou poštou i státními drahami, aby pak poskyt říši možnost žiti z vlastníeh prostředků, pre- vedl kolem r. 1880 přechod od volného obchodu k systemu ochrannému, čímž položil záklaa k mohutnému rozvoji průmyslu.
E Reventlow Bismark Hradec Německo Prusko Rakousko
23 article
Od té doby učinilo Německo v hospodář ském oboru ohromný pokrok. Každoročně vzrů stá počet obyvatelstva o více než tři čtvrti mi lienu, vzrostly velice výdaje na vojsko a námol nictvo, ale přijmy říše se poměrně nezvýšily Matrikulární příspěvky, jimiž jednotlivé státy dle poměru přispívají řiši, nestačí, a nejpalčiv ějš. otázkou vnitřní politiky jevi se nyní radikáln reforma říšských financi. Rešení její jest všal obtížno, poněvadž všechen vnitřní politický ži- vot záleží nyní na národním bloku, jehož slo žaní, pokud se týče hospodářských názorů, jes velmi různorodé. Knížeti Bülowu, tvůrc: bloku podařilo se po oslabení socialistů ulvořiti větsí nu bez klerikálního centra, socialistů a Poláko ale liberálové jsou v bloku živlem slabým a po chybným, zvláště v ciziné se jejich význan přílis přeboňuje. Pokud se týče speciálně-finan ční otázky, jeví se různost názorů o volném ob chodu a ochranářství, jsou přívrženci daní při mých a nepřímých, přívrženci a odpůrci dane z dědictví, monopolů (tabáku, alkoholu a snad i petroleje) i daně vojenské, jež by slihla osoby. osvobozené od vojenské služby. K tomu přistu- puje zákon bursovní a zákon spolkový, o nichž se rovněž minění různí. Pisatel však doufá, že liberálové dají se získati pro názury konserva tivců, pokud se týče daní nepřímých. Levé křídlo Hiberalů snaží se také se sosialisty dosáhnout všcobecného hlasovacího práva do sněmu pru ského, ale ani v tom nebude míti bspěchu. Pokud se týče otázky polské a dánské, vy- slcvuje se hr. Reventlow naprosto cynicky: Pc- láci nechtějí se assimilovati, přijali od Prusk kulturu i blahobyt a použili toho jen k boji proi Prusku, konečnou jejich snahou jest obnuvit
Bülow Německo Prusko národní blok
24 article
polský národní stát. Proto musí Prusko obme ziti vliv polského živlu a když se nedařila po- savadní kolonisace, bylo nutno sáhnouti k vy vlastnění. Prozatím vyvlastní se 70.000 hektarů polske půdy, ale později bude zákon něpocbybn rozšířen. — Dánové nebezpeční nejsou, na ty stačí, aby se ve Šlesviku vládlo železnou ru kou.. e V zabraniční politice je především nutn ochrana hranic. Následkem velkého vzrůstu oby vatelstva nabývá především významu otázka za- hraničního obchodu a kolonisace. Německo n zapotřebí velký ch odbytišť pro své průmyslová výrcbky a musí si zabezpečiti dovoz surovin při tom však musí ochrannými cly povznášet vlastní zemědělství. Německé osady nutno e nejdříve učiniti produktivními a s otázkou osnd souvisí také námořní obrana. Vedle vojska po- zemního musí býti rychle vybudováno loďstvo prvního řádu a zorganisována ochrana pobřeží Hlospodářský vývoj vyžaduje zachování míru. ale nesmí se trvati na míru stůj co stůj, poně- vadž to neprospívá žádnému státu. Není pochyby, že allianční politika Anglie podporovaná diplomatickou obratností angli ckého krále, směřuje proti Německu. Němesko dávale se v posledních letech oslepiti buď hroz- bami nebo poklonami, ale to se musí změnit Země jako Německo musí postupovati a vlády. které rády mluví o rovnováze, měly by si uvědo- miti, že Německo je zde a chce žíti. Anglický vliv zmáhá se i v otázkách čistě kontinentálních. na příklad na Balkáně, kde má vůči Turecku rozhodně destruktivní záměry.
Dán Prusko Šlesvik Německo Anglie Balkán Turecko
25 article
Vzhledem k různým otázkám kontinentá) uím může Německo býti klidno. Stav jeho vej ska dovoluje mu čeliti všem oventualitám. Traj spolek nemá pro Německo přámého významu. pesitivní prospěch má z něho spíše Italie a Ra- kousko. V otázce marocké provádělo Německ v Algecirasu politiku míru stůj co stůj, politiku koncesí a zdvořilosti, jež by se neměla nikdy vrátiti. Takově dohody neřeší mezinárodní otáz- ky, nýbrž činí je komplikovanější pro budnu- enost. Dnes tnusí se vůbec zahraniční politika říditi snahamí hospodářskými, konkurence na světových trzích nemůže se na dlouho udržeti bez podpory slátu. Politika Anglie je v té věni příma, choe Německo zničiti politicky i hospo- dářsky. Ujišťování přátelstvím a dobrou shodau nemůže změniti vážnost situace. Nedávno uza vřela Anglie různé dohody na Středozemním moti a nyní, jak se zdá, děje se podobné vy jednávání na moři Baltickém, ale bude-li poli tika Německa dobře vedena, dovede se tu opři všemu vměšování. Co se týče událostí na Dal- ném Východě, může Německo klidně vyčkai jak se vyvinou, pokud nebude ohrožen jeho ho spodářský vyvoj. Velká otázka rozhodne se na každý způsob lam dole. K některým z ostatních zajímavých stati sborníku, věnovaného „Modernímu Německu“, se při příležitosti vrátíme. ss d p ipe l e
Německo Anglie Italia
26 article Donis Pařížanky.
Donis Pařížanky. Stačil jediný paprsek slunce, aby zemo byla okouzlena, abychom se opájeli jarem a hleděli radostněji na svět... Pro ženy má po časí velkou důležitost, neboť podle něho se bud můžeme nebo nemůžeme zdobiti svými hezkým toilettami. Ale s modrým nebem přišly slaměn nebo žíněné klobouky namísto těžkých klobouků zimních, kožešiny svezly se s našich ramen vše nám hovoří o lehkých látkách, procházkáel a vesel. Prvním shromážděním společnosti v Paříži jež znamená příchod jara a objevení se nových toilett, jsou koňské dostihy. Vábí tou dobou k velkému paláci na Champs Elysées kolem im provisované kovárny nejelegantnější ženy i nej známější muže a dávají si tu dostaveníčko vše- chny mody saisony, takže všechny malé švadle- ny, tisnící se ve dvou řadách před vchodem, při- cházejí se podívati na modely velkých mistro z rue de la Paix. Sluší podotknouti, že ke koň- ským dostihům, jejichž účelem jest povzbuzo- veti k chovu kení, nepřijede nikdo zámožný ve voze s koňským potahem, nýbrž v automobilu.
Paříž rue jít le Paix
27 article
Před vehodem ozývá se nepopsatelné bzučení všech těchto vozů, z nichž některé stojí celo jmění, jiné pak, skromnější, ale přece elegant- ní, jsou taxametrové automobily, v nichž každe v Paříži chce již jezditi. A žádná žena nepřijde na dostihy v zimní toilettě! Vše hlásá jaro a oděvy byly včera do- šity. Na neštěsti špatné počasí nebylo letos přl- znivo naší koketerii a nedovolilo obléci leč ko- stymy „taillour“; ale jsou tak rozkošné, tak v pravdě pařížeké, že jsme se s tím rychle smí- řily. n- Všechny žakety jsou dlouhé, rovné, bez vy- značené taille, sukně velmi přilehavé. Ale krátká sukně přicházi stále více do mody a jest také nozbytno, aby sukně byla z jiné látky než žaket. Pro sukně voli se vždy velké kostkym na př. k ža- ketu hladkému z černého sukna sukně skládan s kostkami černými a modrými, neb modrozelený žaket a sukně s kostkami modrými a zelenými Všechny sukně, dlouhé nebo krátké, mají malý konet jako před dvěma lety. Bude to triumf pěk- ných pružných taillí mých pražských přítelkyů, jejichž půvabnou a pyšnou silhouettu jim Paří- žanky závidí . .. none
Paříž
28 article
Při kostymech „tailleur“ nosí se stále ná- prsenka z tylu nebo krajek. Jest v tom malá rafinovanost, jaké koketní žena nikdy neop mene, stejně jako neopomene přišíti nahoře k krku krajku, kterou nalézáme také na konci au- kávů. Tato něžná pěna velmi sluší ploti, jež se pak zdá ještě bělejší. latan e Poněvadž jest nyní v modě konati ráno pro- cházku v lesíku buď pěšky nebo na koni (což nevylučuje odpolední vyjížďku v povoze), ne- mělo mnoho lidí žádného zaměstnání od 5 do 7 hod. Proto snad pořádá se tolik matinécs odpoledních koncertů. Nyní jsou právě v modě přednášky; několikráte za týden koná se před- náška buď v sále divadelním nebo soukromém. Jest to znamenitý způsob, upoutati pozornost obecenstva, velcí autoři jako Marcel Prévost básnířky jako madame Catulle Menděs shro- máždí všechnu pařížskou eleganci. Nejbohatší toiletty (od voile Ninon až po crépe de Chine) se zde setkávají, neboť se stejně doporučuje choditi na přednášky jako na schůze Akademie. Ale vše to velmi prodlužuje odpoledne a opo- zduje stále více diner; ve čtvrt na devět až v půi
Marcel Prévost Catullus Chine