1
masthead
19. dubna 1908 Číslo 10e.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
rozšiřiti své panství až do Indie a dosáhl ve
svých záměrech podpory ruského vyslance na
svém dvoře hr. Simoniče. Avšak britský zástupee
prohlásil, kdyby šach podnikl výpravu na Herat
že by v tom případě přerušil s ním styky. Roz
tržka zdála se nodvratnou, ježto pod dozoren
hr. Simoniče rozestavena děla, aby bombardo-
vala Herat. Marně usiloval M'Neil, plnomocn k
královny Viktorie v Teheranu, aby sjednána byl
dohoda a konečně opustil šachovo město v čer
vnu 1838. Anglické loďstvo veplulo do Perského
zálivu a stanulo u ostrova Hareku. A Persie při
jala pokořující mír r. 1841.
V Afganistaně přijal o něco dříve Dost Mo
hamed titul emira a rozumnou správou velice
zemi zvelebik . Vyslán Anglií slavný cestovatel
Burns, aby uzavřel s emirem obehodní smlouvu.
Dost Mohamed počal vyjednávati s Ruskem
Persií. Z Petrohradu vypraven do Kabulu pod-
poručík Vítkovič a z Teheranu zvláštní posel
Když požadavky afganské od indické vlády za
mítnuty, podráždil se nesmírně emir Vitkovič
vysvětloval kabulskému panovníku výhody, ply
noucí ze spolku s Ruskem a sliboval mu účinno
podporu cara Mikuláše I. Ministerstvo petrohrad
ské nedopustí, aby se Persie na účet Afganistanu
rozšířovala, Mohamedovi odevzdána značná pe
něžitá podpora, také některým jeho serdarům
rozdány zálohy ku přípravám válečným.
V Indii zdržoval se vyhnaný nápadníl
afganského trůnu Šudšach a tohoto hodlala do
saditi Britanie místo nepohodlného Mohameda.
Roza
Neil
Burns
Vítkovič
Mohamed
Indie
perský záliv
Persie
Anglie
Rusko
Petrohrad
Kabul
Afghánistán
Británie
Viktoria
Teheran
Dosta Mohamed
5
article
Zároveň požádán kabinet v Petrohradě, aby
svou politiku ve střední Asii objasnil. V odpo-
vědi se připomenulo, že je Afganistan dost
bohat, aby všichni sousední národové v jeho ob-
chodu mohli se účastniti, carská vláda vypra-
vila tam pouze pro styky kupecké svého plno-
mocníka. Může-li kdo zdvihati proti pohraničné
správě stížnosti, je to Rusko, neboť neúnavná
činnost anglických náhončí popouzí na pomez
jeho národy. Vitkovič brzo odvolán a na jehe
místo poslán gen. Djugamel. Ten oznámil Afgan
cům, že car nehodlá se míchati do rozmíšel
v Iranu, šachu prohlášeno, že povinen vyplnit
všechny požadavky anglické, poněvadž jsou
oprávněny. V jednání Ruska je mnoho záhad
Vojsko anglické r. 1839 nastoupilo pochod
proti Afganistanu, když si zabozpečilo spojene-
etví neb aspoň neutralitu menších knižat v obla
sti horního Indu. Země opanována, Mohamed
zajat a zavezen do vnitra Indie, obranu všal
rodné půdy převzal syn jeho Akber. Lid s nevol
nesl svou potupu. Na podzim r. 1841 propukaly
příznaky nepokojů, ale rozhodné rány chystány
až pohraničné průsmyky, do Pendžabu vedouel
zavěje sníh.
Angličané se přesvědčili, že se proti nin
všechen národ zdvihá; dali se proto na ústup
při němž pohroma za pohromou je stíhala, takže
pouze několik osob do Pendžabu prchlo. Ale An
glie vyslala čerstvé pluky; Gazna vzata útokem
v Kabulu na několik hodin vztýčen anglický pra
por, zajatci osvobozeni, Afganci pokusili se po
sléze o obranu v městě Istalině, pevné jeho hrad
by zničeny, pevnost se zemí srovnána. Vyko
navše pomstu svou, vrátili se Angličané r. 1842
za Ind.
Vitkovič
Mohamed
Angličan
Gazn
Afghánec
Vyka
Petrohrad
Asie
Afghánistán
Rusko
Indie
Istalina
6
article
Dost Mohamed, vrátiv se z vyhnanství, po
kusil se Anglii vyhlásiti svatou válku, ale roku
1849 poražen a po opětovaných, zmařených
nájezdech podával Britanii roku 1857 ruku ke
smíru. Vyměřena mu značná roční podpora
A na přání Anglie obsadil 1862 Herat.
Pc smrti Mohamedově povstaly mezi dědie
rozbroje, kterých Albion obezřetně využitkoval
za jeho nástupce uznán Šir Ali. Povzbuzen svým
úspěchem, navrhoval emir, by ministerstvo krá-
lovny Viktorie uzavřelo s ním spolek na výbo
a odboj. Když Rusko, důvěrně tázáno, prohlá-
silo, že emirát nenáleží do obvodu jeho interesů
odmítl londýnský kabinet rozhodně žádost tuto-
Uražený samovládce obrátil se k ministerstvu
petrohradskému. Toho se Britové ulekli a obsa-
dili Quettu v Beludžistaně. Šir Ali v odvetu vy-
stupoval ještě rozhodněji a r. 1878 přijal slav-
nostně ruské poselstvo, vedené gen. Stolětovým
v tu dobu, kdy anglický plnomocník Chamber-
lain u pevnůstky Alimužida zadržen. Emir ode-
přel žádané zadostučinění za takou urážku, spo-
léhaje na ruskou podporu.
V naději své však trpce zklamán, Anglie
pak neváhala s krutou odvetou. První oddíl
vojsk postupoval průsmykem chajberským, dru-
Mohamed
Mohamedův
Al
Brito
Anglie
Rusko
Viktoria
7
article
hý se bral kuramským, třetí dal se na pochod
z Ouetty. Marně se bránil kabulský vládce, při
nucen s gen. Stolětovým uchýliti se na pádu r-
skou. Zástupcem svým jmenoval Jakuba chana.
Zábada podivného obratu snadno se vysvětlí.
Bylo to krátce po vzetí Plevna, po bojich o Šip-
ku. Veliká Britanie dovedla výborně využitko-
vati nepřipravenosti svého soupeře, za to earstv
dalo si uniknouti vhodného okamžiku války bur
ské, aby vypořádalo své účty ve východní Asii
Pluky královny Viktorie obsadily Dželalabad
Kandahar a rozprášily řady nepřátel v dolině
chostocké. Jakub chan projevil pak ochotu pode-
psati smírnou dohodu. Vydány Britům všechny
průsmyky, vedoucí z Indie. V Kabulu stále bude
prodlévati britský plnomocník s dostatečným
vojskom. Emiru zaručena roční podpora 60.000
liber šterlinků.
Šir Ali zemřel r. 1878 v ruském Turke
slaně, neboť se neodvážil vrátiti se na rodnou
půdu. Roku 1879 laskavě přijat novým emirem
Jakubem chanem anglický major Kavaniary
Vojska odvedena opět do Indie, ani v Kanda-
haru nezůstavena posádka. V září téhož roku
však lid, k němuž se připojili také vojíni, hinal
útokem na dům nenáviděného Kavaniarya, roz-
bořil jej a Angličany všechny ubil.
Jakub chan
Brito
Emir
Al
Angličan
Británie
Asie
Indie
Šira
Kanda
Viktoria
Dželalabad Kandahar
8
article
Nařízeno gen. Roberisovi, pozdějšímu vreh
nímu veliteli ve válce burské, aby znovu do země
pronikl. Jakub chan obával se o život a proto
dostavil se do tábora u Kuše, žádat ochrany veli-
telovy, byl však od něho přinucen trůnu se
vzdáti a dopraven do Indie. Afganci se zoufale
bránili, tolikéž jejich spojenci Gilzajové, nie-
méně Roberts 1879 vtáhl do Kabulu. Hlavní
podněcovatelé k odporu pověšeni, mečem
ohněm kraj zpustošen. To vehnalo národ do
nového branného odporu. Roberts nucen vykli-
diti hlavní město a odrážeti útoky na opevněný
tábor v Širpuru. Obdržev podporu, vrátil se do
Kabulu. Ale povstání na všech stranách propu-
kalo. Syn Jakubův Muza prohlášen za emira
vladařem za jeho nezletilosti jmenován Mahomed
chan. I Gazna, sídlo nového panovníka, vzata
útokem. Ale vítězný Roberts prohlásil v Maj-
daně, že říši nehodlá zabrati, nově národem zvo-
leného emira uznává a vojska odvede. Tolik
provincie kandaharská má býti zřízena jako
zvláštní država pod vladařem Šir-Alim.
Za nového nápadníka trůnu prohlásil se
vnuk Dosta Mohameda Abdurahman, uznaný
nejprve v Badachšaně a Hindukuši. Po nových
bojich, v nichž se vyznamenal Roberts, 1880
zavázala se Anglie vypláceti emiru 3 mill. fr.
ročně a odvedla všechny posádky. Hrdý Albion
po hrozných ztrátách ustoupil malému, hrdin-
nému národu. Když Rusové v létech devadesá-
tých rychle upevňovali svou moc ve střední Asii
počala se znovu Anglie znepokojovati. Hlídk
vojenské r. 1895 na Murgabu posunuty, hned
však Afganci opanovali Pende, odkud je gen.
Jakub chan
Afghánec
Gilzajová
Roberts
Kabula
Jakubův
Mahomed
Ali
Abdurahman
Rus
Pende
Indie
Šira
Anglie
Asie
Murgab
Dosta
9
article
Komarov vypudil. Brzo potom gen. Jonov pro-
vedl dvě demonstrace v Pamiru a Karakorumu,
za velice svízelných poměrů. Britanie nemeškala
a zabrala Beludžistan, Vagiristan, Kunžuta
Jassin', nesmírně obtížně dostupné kraje na pra-
vém břehu hořejšího Indu. Došlo ke smíru. Ru-
sům postoupeny velehorské oblasti Šugnanu
Rošanu, naopak připojen k Afganistanu Vachan.
mezi Hindukušem, Pamirem a čínskou hranici.
K emirátu přidělěn dále Kafiristan v náhradu
za Čitral a Bedžur, dráha z Ouetty prodloužena
až do Kandaharu. Vládce afganský obdržel roční
podporu 3.75 mil. fr. Po smrti Abdurahmanově
prohlášen za jeho nástupce syn Chabibulla, vy-
chovaný v Anglii.
Ani Rusko posledním časem úplně neza
hálelo. Z Kušku, značně opevněného, prodlou-
ženy koleje na Chatin a Dušeran a zárover
druhá větev z Pendže na Marumak. Obě trat
směřují na Herat. Zdá se tedy, že shoda rusko
anglická jest pouze dočasnou . ..
E. Fait.
Národnostní poměry u ředitelství
pošt a telegrafů v Praze ve
světle pravdy.
(Z kruhů odborn ý ch.)
V čísle 102. ze dne 12. dubna uveřejnila
zdejší »Bohemie« delší článek o národnostních po-
měrech u pražského poštovního ředitelství.
v němž známým svým způsobem snaží se do-
kázati, jaká křivda děje se domněle úřadníkům
německým, jakým útokům prý s české strany
jsou vystaveni, a dokazuje statisticky, jak znač-
ným počtem prý Čechové převyšuj! Němce, kteři
v různých odděleních ředitelství jsou dle těchto
»důkazů« jen pouhým trpěným živlem, beze
všeho vlivu a ochrany. Té ubohé, dobrácké
povahy milých našich sůsedů ! Chceme poněku
blíže tvrzení, v tomto článku uvedená, podrobiti
pravdivé kritice, a o skutečných poměrech ná-
rodnostních, pokud se týče konceptního úřadni
ctva poštovního ředitelství, dle pravdy vysvětlen
podati.
Komarov
Beludžistan
Vagiristan
Jassin
Šugnan
Hindukuš
Abdurahmanův
Ruska
E Fait
Čecho
Němec
Pamir
Karakorum
Británie
Afghánistán
Kandahar
Anglie
Rusko
Kuška
Praha
Bohemia
10
article
»Bohemie« tvrdí, že poměr konceptníeh
úřadníků činí 83 Čechů a 66 Němců. Ve sku-
tečnosti však poměr ten jeví se následovně
Nehledě k přednostovi poštovního ředitelstv
dvornímu radovi Šafařikovi, o jehož národnost-
ním smýšlení sami Němci z opatrnosti ve článku
svém mlčí, který však v celém vystupování
svém veřejném i soukromém nijakým skutkem
nikdy neprojevil, že by cítil se býti příslušní-
kem národa našeho, jest ve službě konceptní
V. hodnostní třída (dvorní rada) — Čechů
1 Němec, VI. hodnostní třída (vrchní radové)
3 Češi, 4 Němci (jeden titulární dvorní rada)
a vrchní inspektor 1 Čech, — Němec, VII. hod-
nostní třída (radové) 5 Čechů, 6 Němců a in-
spektoři 1 Čech, 1 Němec, VIII. hodnostní třída
(sekretáři) 11 Čechů, 13 Němců a vrchní komi-
saři 2 Češi, 3 Němci. (Z těch jsou dva Němei
titulární radové, z vrchních komisařů jeden český
a jeden německý titulární inspektor), IX. hodnostní
třída (komisaři) 18 Čechů, 14 Němců a 1 bez-
národní (dle tvrzení Němců), ač vychováním svým
i smýšlením jest Němec, neboť jest německým
poetou, X. hodnostní třída (koncipisté) 13 Čechů.
15 Němeů a konceptní praktikanti 14 Čechů.
Čecho
Němec
Čech
Čo
Něme
Bohemia
Šafařik
1 Němce
11
article
10 Němců, celkem tedy 68 Čechů (a ne 72)
a 67 Němců (a ne 62) a jeden » beznárodní«
tedy o jednoho Čecha více než Němců. Tito by
ovšem rádi počítali za našince též sekretáře,
titulárního radu Weila (israelitu), sekretáře dra.
Parsche a komisaře dra. Kleina (israelitu), ktel
však vesměs děti své do německých škol posílají
a za chotě mají Němkyně a jež nutno tudíž dle
plného práva za Němce počitati.
K tomu přičísti dlužno ještě osm českých
a čtyři německé, ředitelství ke konceptní službě
přidělené úřadníky dopravní (právniky), takže
skutečný poměr činí 76 Čechů a 71 Němců (dle
»Bohemie« však nesprávně 83 Čechů a 66
Němeů).
Toto číslo neodpovídá zajisté nikterak
skutečnému poměru obou národností (ovšem
jen dle obcovací řeči) v království českém
dle posledního sčítání lidu v roku
1900, kdy napočteno Čechů 3,930.093 čili
62 68. Němců 2,337 013 čili 37.263 a 3906
osob jiné národnosti. Dle tohoto klíče mělo by
býti Čechů vlastně v konceptní službě poštovní
92, Němců pak pouze 54! A přece prý Němei
jsou utlačováni a zasluhovali by dle agendy
u ředitelství, která z polovice jest německá, prý
polovici konceptního úřadnictva. Uznáváme rádi.
že agenda jest bobužel většinou německá; všal
víme též, proč, a že by to a touto statistikou
zcela jinak vypadalo, kdyby zavedena byla vše-
obecně také vnitřní řeč česká. Rozdělení v jedno-
tlivých odděleních dle národnosti jest následu-
jící: Skupinoví přednostové beze správy oddělen
1 Čech, 2 Němci, ve službě inspekční 11 Čechů.
Čecho
Němec
Weil
Parsch
Klein
Čo
Němec
Bohemia
12
article
7 Němců, v praesidiální kanceláři 3 Češi
2 Němci, oddělení Ia, záležitosti úřadnické (per-
sonální) 2 Češi, 6 Němců, odd. Ib 1. Čech,
2 Němci, odd. II. záležitosti sluhovské 4 Češi.
3 Němci, odd. IIIa záležitosti poštmistrovské
5 Čechů, 1 Němec, odd. IIIb záležitosti poštov-
ních oficiantů 3 Češi, 7 Němců, odd. IVa zá-
ležitosti pošty listovní, statistika 6 Čechů, odd.
IVb záležitosti pošty povozné 2 Češi, 5 Němců.
odd. V. náhrady 6 Čechů, 4 Němci, odd. V .
poukázky, noviny 6 Čechů, 1 Němec, odd. VII.
záležitosti kursovní 5 Čechů, 7 Němeů (z těch
jeden český a jeden něm. inspektor vlakových pošt)
odd. VIII. zřizování úřadů atd. 6 Čechů,3
Němci, odd. IX. a) nájem a stavby budov,
povolení prodeje cenných známek atd. 3 Češi
2 Němci, odd. IX. b) záležitosti hospodářské
8 Čechů, 1 Němec, odd. X. telefon 7 Čechů,
5 Némců a 1 »beznárodní«, odd. XI. telegraí
3 Češi a 4 Němci, odd. XII. organisace 1 Čech
a 3 Němci. V 9 ze 17 oddělení jsou před-
nosty Němci, v 8 Češi. Z těchto oddělení
Němec
Čech
Čecho
Iva
Čo
Čechy
Němec
7 Němec
5 Němec
1 Němce
Němec
13
article
zvláště důležita jsou personální I. a) (přednost
Němec), I. b) (přednosta renegát), III. a) (?)
III. b) (přednosta Němec), pak VII. (přednosta
Němec) a VIII. (přednosta Čech).
Jak v těchto personálních odděleních ně
meckých se pracovalo ještě do nedávné doby
(nyní poněkud ústlí toto ochablo za českého
ministra, poněvadž pánům přihliží se blíže na
prsty), a jak, pokud jen možno, dálo se vy
čištění tak zv. uzavíraného německého územ
od úřadníků českých, mohli by mnozí z ně
meckých úřadníků (a i čeští zasvěcenci) kroniky
vypravovati. Máme po ruce statistiku i doklady
přímo z aktů, k nimž při příležitosti ještě blíž
a obšírněji se vrátíme. Že v inspekční službě
(revise poštovních úřadů) jest 11 Čechů pro
Němec
VIII
Čecho
Čechy
14
article
4 Němcům, myslíme, je celkem spravedlivo, nebot
přece v království našem jest většina úřadů
českých na mnohem větší rozloze, než v území
pohraničním; jak možno bylo by žádati ještě
aby vlastně i tento nepoměr ještě více se zvět-
šil? A ještě poznámku. Proč odstraněn byl se-
kretář Dörfl z přednostenství v oddělení VII
známo všem, a jest to jen úkazem nedostatku
citu pro pravdu a spravedlnost, mluví-li se
v »Bohemii« o násilnickém činu a o domnělém
odsouzení činu toho i většinou českého úřad-
nictva (!). Právě opak jest pravdou. Skutek ten
setkal se na české straně se všeobecným, zjev-
ným souhlasem, neboť pán ten nejen že nezná
jediného slova českého, nýbrž i český hovor.
jak také pánům po přání důkazy pode-
přeme, ve svém oddělení se zjevným, urážli-
vým odporem přijímal, a při návštěvě českých
stran dal zastupovati se nynějším svým nástup-
cem Němcem v oddělení VII., aby nestal se
aspoň před stranami těmito nemožným. Jeho
odstranění pak způsobeno bylo nikoli zakroče-
ním snad českých úřadníků, kteří mléky trpěl
tento urážlivý stav, nýbrž vlastní jeho vinou
kdy skutečně již míra byla dovršena. Pán tento
totiž ve své urážlivé ignoranci všeho českého
otevřel novou vlakovou poštu na české trat
Dörfl
Němec
Němec
Bohemia
15
article
Německý Brod —Pardubice, přiděliv jí úřad-
níky a sluhy úplně nezapracované, čímž
způsobena hyla přímo veřejná ostuda pro
naprostou nesehopnost zřízenců při dopravě po-
štovních zásilek touto vlakovou poštou. A to
mělo se ztrpěti a za to ještě Němci takového
muže proti nám berou v ochranu!
Rádi věříme, že Němcům nezamlouvá se
naše snaha po očistě od dlouholelých útisků
panovačnosti německé; věříme rádi, že Němei
za právo prohlašují své zvykem domněle utvr-
zené nadpráví, ač nikde v zákoné pro nadvládu
němčiny v království českém — jak již stokráte
jasně prokázáno — není dokladu. Věříme tomu.
neboť i z dějin jsme se naučili, že také v
starém Římě právem staletým prohlašovali po-
robu a otroetví a celé svazky zákonů pro ně
vytvořili. A přece dnes nenajde se člověk, jenž
by otroctví za něco právního a spravedlivého
prohlásiti se odvážil. My budeme se brániti —
a chceme všichni provésti důkaz, že v opravdu
svobodném státě jen spokojení a svobodní ná-
rodové ke zdaru a rozkvětu jeho přispívají, že
však také již ty tam jsou časy, kdy u poštov-
ního ředitelství v naší české, královské Praze
slovo české jen šeptem se pronášelo a kdy ně
mečtí úřadníci po česku mluvili nanejvýše jen
se sluhy svými.
Němec
Němei
německý Brod
Pardubice
Řím
Praha
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Status quo ante kterak vypadá ve sku-
tečnosti. K české žalobě, jménem T. Č. z Tur
nova na J. Adámka z Frydlantu drem. Frant.
Šindlerem, advokátem v Turnově, podané, vydal
soud frydlantský dne 3. března 1908
čís. jed. M 74/8 český platební rozkaz. Žá-
dost exekuční, česky sepsaná a dne 14. dubna
t. r. podaná, byla zamítnuta z důvodu, že žá-
dost sepsána jest jazykem českým,
který prý není u »soudu frydlantského v zemi
obvyklým« (ačkoli dne 3. března téhož roku
ještě obvyklým byl !). Odůvodnění nálezu jest
litografované, tedy na houfné odmítán
českých podání přichystané a jes
totožné s formulářem, vydaným o
německého Volksratu k německým
soudům. Z toho vysvítá, že frydlantský soud
nepřijme již vůbec žádných českých podání. —
Dne 8. dubna 1908 podal pražský advokát pan
JUDr. Antanin Pevný u c. k. krajského soudu
v Jičině návrh na nucený zápis práva zástav-
ního na pozemcích, zapsaných v katastrální
obci okresu jesenického. Ačkoliv povolení kraj-
ského soudu v Jičíně bylo úplně české
a také dožádání téhož soudu o výkon vkladu
do knih bylo úplně české, nemohl si o kresní
soud v Jesenici, ačkoliv sám i vklad
do knih správně čosky provedla
vyřídil a již vykonal, přece odepříti, aby
aspoň na podání to nevytiskl úplně jen ně-
mecké razítko praesentační: »K. k.
Bezirkagericht in Zechnitz: Ein-
gelangt am 12./4 1908. 2fach, 6 Bei-
lagen, 2 Rubriken. Toto razítko bylo az
do poslední doby ve věcech českých také
jen úplně české, až teprve nyní n
česká podání vytiskuje se jen německy, jak
výše označeno. — Zaznamenáváme oba případy
na důkaz, kterak se zachovává přípověď, slavně
daná vládou českým zástupcům v rozpočtovém
výboře před hlasováním o rozpočtu ministr
spravedlnosti.
J Adámek
František
Šindler
JUDr
Antanin Pevná
Tura
Turnov
Jičín
Jesenice
Bei
Rubriken
17
article
— President komory advokátní a otázk
jazyková. Výbor Spolku českých advokátů v krá-
lovství českém zabýval se ve schůzi, konané dne
16. t. m., opětnými projevy výboru kolegů ne-
meckých „Verband der deutschen Rechtsan-
wálte in Böhmen“, uveřejněnými v německých
listech pražských pod uvedeným názvem. Se
všech stran vysloveno bylo politování, že výbo
némeckého spolku nemůže najíti klidu z roz-
čilení, do něhož se sám bezdůvodně uvedl,
že formou nezvyklou a bez příčiny vystupuje
proti nynějšímu presidentu komory, zvolenému
dle platného řádu komorního za bezvýminečné-
ho souhlasu německých kolegů. Rozhodně od-
mítnuta byla bezdůvodná obava spolku „Ver-
band der deutschen Rechtsanwälte in Böhmen“,
jakoby osvědčování národnosti vůbec a stano-
visko presidenta komory v otázce jazykové
zvlášť vylučovalo objektivnost jeho v záležito-
stech komorních. Výbor jmenovaného spolku
německého není s to, aby uvedl jen jediný pří-
pad, kdy by byl president komory porušil ná-
rodní právo některého člena komory. Naopak,
jest o něm známo, že šetří rovnoprávnosti ná-
rední a jazykové zvlášť až úzkostlivě. Také
předchůdci nynějšího presidenta komory v této
funkci vždy otevřeně a nezkráceně osvědčovali
národnost, k níž se hlásili, a účastnili se činně
v životě národním. Mnozí funkcionáři komory,
náležející německé národnosti až do dnes, činně
se zúčastní národního a politického životaa
stojí namnoze v čele jeho beze vší kontrolya
veřejné kritiky kolegů českých. Nikdy nebylo
slyšeti, že by byl výbor „Verbandu“ proti tomu
někdy zaujal stanovisko. Nesmí toho tedy činiti
ani proti funkcionářům komorním národnosti
české. Nechť si dají páni kolegové německé ná-
rodnosti jednou pro vždy říci, že totéž právoa
tutéž volnost, jakých požívají komorní funkci,-
náři národnosti německé, žádají čeští advokáti
spolek český advokát
Verband der deutschen Rechtsan
in Böhmen
spolek „ Veraband
in Böhmen
18
article
také pro komorní funkcionáře své národnosti, že
se nedají v právu tom a ve volnosti té nijak
a nikým zkracovati a že v příčině té nestrpí
naprosto žádného veta kolegů německý ch. Na
tem ani pohrůžka rozdělení komory nemůže ni-
čeho změniti. Čeští advokáti si ho nepřejí, ale
kdyby proti vůli jejich přece k němu došlo, ne-
mají příčiny, by se ho obávali. Bylo dále jedne-
myslně k tomu poukazováno, že čeští advokáti
a nypější prosident komory sám s mnohým sebe-
zapřením přičinili se o dosavadní národnostní
mír v advokátní komoře a že také nyní nejsou
to ani čeští advokáti ani nynější president ko-
mory, kteří by chtěli mír ten porušiti. Nesmí se
ale od nich žádati, aby se své národnosti anebo
účastenství v životě veřejném a národním zřekli.
Vůči opětným bezdůvodným útokům proti ny-
nějšímu presidentu komory usnesl. se výbor
Spolku čoských advokátů v království českém
jednomyslně na tom, prohlásiti, že president
komory, jenž neváhal projeviti názory své
v otázce jazykové na místech příslušných, za-
jistě ve smyslu úplné rovnosti obou jazyků zem-
ských, nijak nepřekročil mezí, které mu ukládá
úřad presidenta komory, nechť se tak stalo z po-
pudu vlastního či ku přání odjinud projevenému.
To plati tím spíše, ana sama organisace komory
advokátní za souhlasu německých advokátů jest
založena na úplné a naprosté rovnosti obou ja-
zyků zemských. Nebyla by tudíž výtka ta ani
tehdy odůvodněna, kdyby byl prosident komory
právě tak jako president v zájmu rovnosti obou
jazyků zemských kdekoliv projevil názor svůj-
Vyslovil tedy výbor Spolku českých advokátu
z důvodů tčeh presidentu komory dru. Koerne-
rovi vřelý dík i uznání a ujistil jej neobmezenou
úctou a podporou českých kolegů.
doktor
spolek čoský advokát
spolek český advokát
19
article
— Proli německým šivanicím v česke
vlasti naší za vedení některých c. k. úřadník
soudních protestovaly zasláním promemoria
předsedovi ministerstva, ministru spravedlnosti
i ministru pro české záležitosti ve smyslu usne-
sení okresního výboru v Jičíně dále také, jak
nás dodatečně docházejí zprávy, okresní výbor
na Král. Vinohradech, Smíchově, Mělníce,
Zbraslavi, Německém Brodě, Brandýse nad Lab.,
Plánici, Lišově a Horažďovicích tak, že dnes u
veškeré téměř okresní výbory české jménem
dvou třetin obyvatelstva staroslavného království
českého sjednoceným, rozhodným i mužným
projevem protestovaly proti nebývalým a zá-
konu výslovně odporujícím novo-
tám při štvanicích protičeských, ke kterým
orgány vládní tak dlouho přihlížely s tupou ne-
činnoslí, dávajíce provokovati národ český.
přirozenou dvoutřetinovou většinu obyvatelstva
v zemích království českého a zakladatele i hi-
storického representanta českého státu, jehož
jedinou a výhradní řečí státní až do r. 1627
všude byla pouze čeština a teprve od té doby
krok za krokem stavěna němčina jí na roveň.
Velké obrozující české hnutí národní nesmí s
však dnes zastaviti ani u české samosprávy ani
u úřadní češtiny v úřadech státních i zemských,
odpovídající vesměs platným zákonům, ale musí
býti vneseno uvědomělými českými našinci do
všech oborů života šestimilionového národa na-
šeho, především také obchodního a soukromého,
kde všude pocititi musí protičeští fanatikové, co
jest to odveta probudilého národa, který nežá-
dal nikdy ničeho více, nežli bylo jeho právo,
nad to platnými zákony zaručené.
— Velikonoce českých menšin neslaví se
letošního roku ve znamení radosti vítězství, ný-
brž spíše ve znamení smutku a hoře nad sou-
stavnými křivdami, které jest příslušníkům našt
Král
Jičín
Smíchov
Mělník
Zbraslav
německý Brod
Brandýs nad Laba
Plánice
Lišov
Horažďovice
20
article
deváté, říká se při ústním pozvání! Posledne
při velkém diner na anglickém vyslanectví byla
vydána pozvání na tři čtvrti na devět! což se
protáhlo do deváté, neboť trvá dosti dlouho, než
se odevzdá sluhovi plášť a než možno vstou-
Při velkých diners je dovoleno svléknout
úplně dlouhé rukavice a lze klidně ukazovati
krásné nahé paže, na nichž stejně jako na rukou
se skvějí pouze šperky, posázené kameny jedno
bo druhu. Není již v modě míti prsteny několika
nuancí a místo více malých prstenů dává se
přednost jednomu velkému. Jemná perla těší se
stálě větší přízni a stále více nahražuje diamant.
Pro ženu jest perla přítelkyní, poněvadž
s ní žije, trpí a umírá... h přeji vám, abyste
ji nalezly ve velkonočním vajíčku. Jest zajisté
štěstím, způsobiti vám potěšení... jest zajisté
slastí pro muže viděti váš úsměv... viděti, jak
září radostí vaše krásné oči ... hezké ženy, jež
šíříte kolem sebe své kouzlo jako květ vydává
svou vůni všem, kdož se přibliží.
Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
22
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Ruskými žurnály koluje nový dopis L v
Nik. Tolhtého o vlastenectví. Finský časo-
pis »Valvoja« uspořádal anketu o finské otázcea
utiskování národních práv finských ruskou vládou,
obrátiv se s dotazníky v tom směru na všecky vyni-
kající muže světa. Lev Nikolajevič ve své odpovědi
napsal: ». . . Co se týče výzvy vašich žurnalistů,
nemohu nikterak splniti jejich přání, neboť neznám
a nemohu znát žádného Finska, jako neznám a ne-
mohu znát žádného Ruska (D). Znám pouze lidi.
žijící na různých místech zeměkoule; lidi, kteří jsou
více či méně blízcí nikoli proto, že v jakémsi podiv-
ném bludu (D) pokládají se za poddané té či oné
vlády a hovoří tím či oním jazykem, nýbrž podle
toho, jak se s nimi shoduji jedním a týmž pojímá-
ním života a vzájemné lásky, prýštící z tohoto pojí-
mání života. Není v životě takových okolností, které
by mohly přiměti lidi — dobré lidi — aby se dopou-
štěli takových úžasných nespravedlností, jaké jsou
ony, páchané ve jménu vlastenectví. Chápu.
že národové utlačení, jako jsou Finové a Poláci,
zvlášť lehce mohou upadnouti v podobný strašlivý
blud, avšak nemohu jinak, než s lítostí souditi o li-
decb, kteří slávají se jeho obětí. Toť také všecko, co
jim mohu šíci . . .« Dopis tento olištěn ve finském
žurnále »Valvoja« 12. března 1908-
Fina
Polák
Finsko
Rusko
Lev Nikolajevič
23
article
V Paříži vznikl spor o autorské právo, tý-
kající se librela pověstné »Veselé vdovy«.
V jisté francouzské revni otištěny byly čtyři písně
z tohoto libreta, a berlínský nakladatel Sliwins k
vznesl následkem toho žalobu na ředitelství one
revue, poněvadž prý nedovoleným otiskem některých
částí předem poškodila úspěch a finanční efekt ope-
rety na francouzských scénách. Škodu tím vzniklou
odhaduje berlínský nakladatel, který autorova práva
zastupuje, na 36 000 franků. Obhájce francouzské
revue namítá proti žalobě, že libreto »Vesel
vdovy« je vlastně francouzského původu, jsoue
takořka doslovným plagiátem Mailhacovy frašky
»Attaché«. Nezaslouží následkem toho ochrany
německo-francouzské literární konvence, již se ně-
mecký nakladatel dovolává. Dědicové Mailhacovi ne-
dostali prý dosud ani centímu z ohromných tantiém,
které opereta, vzniklá z francouzské komedie, vy-
nesla svým libretistům a komponistovi. Rozhodnutí
soudu o tomto případu dosti spletitém se ve fran-
couzských literárních kruzích očekává s pochopi-
telným zájmem.
Mailhacův
Attachý
Dědicová
Paříž
24
article
Leoncavallo obíral se do nedávna kompo
nováním svojí opery »Červená košile«, jejíž dě
čerpal z doby garibaldovských bojů za svobodu
Látka, z níž si sám libreto jako až dosud vždycky
pořídil, pojednou se mu znelíbila a pustil se dle
došlých zpráv do komposice jiného operního díla,
k němuž mu libreto dodal francouzský spisovatel
Paul Beril. Je to tragédie z provenoalské vesnice,
nazvaná »Maja«. Hrdinka děje, Maja, jest pronásle-
dována slaveným zápasníkem s býky, jehož zabije
její milovník. Avšak Maja prohlásí se sama býti vra-
žednici, aby milenec její mohl prchnouti. Pronásle-
dována pak rozzuřeným davem, vrhá se do Rhony
a umírá za milovaného muže. Jednoduchý, ale mocn
dramatický děj dal vlašskému skladateli příle žitost
vplésti do hudební komposice několik charakteristi-
ckých lidových tanců provencalských a překrásná
milostná intermeza, která prý pojtšťují nové opeře
vítězný pochod světem.
Leoncavallo
Beril
Mij
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Vypsání konkursu. Výbor Českého spolku
pro komorní hudbu v Praze vypisuje dvě ceny za
nejlepší nová díla v oboru hudby komorní (i sonaty)
za těchto podmínek. 1. Ceny jsou: I. 600 K, II
400 K. 2. Výbor vyžádav si úsudek poroty není
povinen obě ceny najednou zadati, a může ceny
též jinak upraviti. 3. Díla soutěžící o cenu buďtež
o jednom exempláři t. j. partituře a rozepsaných, ku
provozování způsobilých hlasech, zaslána do 30.
října 1908 do 12. hodiny polední pod adresou
»Český spolek pro komorní hudbu v Praze« k rukám
jednatele prof Václava Müllera na Smíchově, v Krá-
lovské třídě č. 1050 (n. 42), s připojením šifrya
Müller
Praha
Smíchov
Český spolek pro komorní hudba
26
article
zapečetěné obálky se jménem skladatelovým. 4. Za
dané exempláře a hlasy děl cenou poctěných podrží
se v archivu spolkovém; díla tato mohou, nemusí
však býti ve spolkových koncertech libovolně a ben
náhrady provozována; jinak zůstanou úplným
vlastnictvím skladatele. Díla nepoctěná se vrátí. 5
Konkursu mohou se pouze čeští skladatelé zúčastniti
+ Zlatá Praha, velká směs národních písni, vy-
dána byla v úhledné úpravě pro velký orchestr (4 K)
malý orchestr (3 K) a oktet (2 K). Vydání klavírn
s barevnou obálkou Viktora Olívy jest v tisku
vyjde asi v týdnu u nakladatele Mojmíra Urbánka
v Praze.
+ Populární vydání českých oper Hudební ma-
licí Umělecké basedy. Mezi jednotlivými hudebním
skladbami u nás je, pokud jde o šíření skladeb t-
skem, česká opera dosud opravdovou Popelkou.
Viktor Olíva
Urbánek
Praha
zlatý Praha
hudební ma
27
article
Český skladalel operní neměl dosud, nehladě k ne-
patrným výjimkám, nad7je, že spatří svoje dílo tisk-
nuto, ani tenkrát, když provedení jeho na scéně pro-
vázeno bylo úspěchem. Faktum, že teprv před 5 lely
byla vydána poslední opera Smetanova a že dnes.
kdy 4 roky od smrti Dvořákovy minuly, máme tepr
polovinu jeho oper vydánu, jsou tu jistě výmluvnými
dokumenty. A stejně ani starší ani nejnovější operní
díla česká nejsou tiskem přístupna. Hudební odbou
Umělecké besedy, chtěje tomuto neutěšenému stavu
odpomoci vzal si mimo jiné za úkol i publikovánl
českých oper novějších i starších v klavirních výta-
zích s textem. Chce tak pokračovati na dráze před
lety se zdarem sledované bývalou »Hudební Maticí«
a potom její dědičkou Uměleckou besedou, jejichž
přičiněním je dnes celá operní tvorba Smetanova
publikována. Vydávání klavírních výtahů českých
oper má se díti v pravidelných ihůtách, takže by
pravidelně asi jedna ročně vyšla. Pro letošní rok
zvolena k vydání Foersterova tříaktová opera »Eva«,
která poprvé provozována v r. 1896 a potom několi-
krát již znova s úspěchem byla v Národním divadle
nastudována a patří bez odporu k nejpřednějším
dramatickým pracem českým. Klavírní výtah s tex
tem vyjde v druhé polovině měsíce října t. r.v
úhledné úpravě a se zřetelným tiskem. Po příkladu
bývalé »Matice hudební« vypisuje Hudební odbor
Umělecké besedy na tuto operu veřejnou subskripci
Subskripění cena výtahu stanoví se na 8 K a nutno
ji složiti nejdéle do 31. května 1908. Krámská cena
bude stanovena nejméně na 12 K až 14 K.
Smetanův
Dvořákův
Foersterův
Eva
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úleň ně milánském dómě. Z Milána; 18.
dubna. Včera večer bylo lešení, zřízené na dómě
za účelem opravy střechy, zacbváceno ohněm, jenž
však byl záhy zpozorován a basičstvem uhašen. Na
náměst“ shromáždil se tisícihlavý zástup, ponejvíce ci-
zinci, kteří přihlíželi ke vzrušujtcímu výjevu.
Milán
29
article
= K velkému nálezu minci u Oriana Z Bená-
tek, 18. dubna. Ke střežení asi 80 m dlouhého nále-
ziště byli povoláni četníci a policie. Majitelé po
zomku, bratří Possoliově uzavřeli se státními úřady
dohodu, dle níž postoupí eráru čtvrtinu nálezu. Zla-
té mince vynášejí se ve kbelících a jsou
ze 14. a 15. století. Soudí se, že až k Orianu sáhai
někdy moře a peníze jsou z utonulé lodi.
= Panika v kostele. Ze Salamanky, 18. dub-
na. (K. k.) Ve zdejším kostele sv. Klementiny vznikla
za bohoslužby veliká panika pro povést, že byla na-
lezena puma. Mnoho žen bylo v tlačenici raněno. Po
zději se zjistilo, že předměl, který byl považován
za pumu, vůbec pumou nebyl.
= Cena pro spiritisty. Z Paříže, 17. dubna
Princ Roland Bonaparte věnoval 1000 franků jak
cenv na zvednutí nějakého předmětu pomocí spiri
tismu za přísné vědecké kont. oly.
= Srážka v divadle. Z Petrohradu, 17. du
na. Při prvním pohostinském vysloupení Isador
Duncanové v Oděsse odehrála se krvavá scéna
Řecký konsul Sajčenko zasadil lékaři Zenov
skému prudkou ránu holí do hlavy, takže Zenovský
klesl v bezvědomí a musil býti dopraven do nemoc
nice. Zenovský obvinil nedávno konsula v novinách
že slibováním sňatku popletl několika gymnasistkam
hlavu, takže některé z nich byly dohnány k sebe
vraždě. Sajčenko vyzval Zenovského na souboj, ten
však odmítl a prohlásil, že svá obvinění dokáže před
soudem.
Possoliův
svatý . Klementina
Bonaparte
Duncan
Salamanca
Paříž
Petrohrad
Oděss
30
article
= Prine v úzkostech. Jak pařížské listy sdělují
opustil princ Viktor Thurn-Taxis svůj byt v ho-
telu Choiseul bez udání další adresy, poněvadž pr
se mu hrozi vitriolovým atentátem a proto se mus
skrývati. Jeho majetek byl zabaven jistou paní Kem
perovou, která tvrdila, že mu zapůjčila půl mi
lionu.
= Kuplířka sváděla vlastní dcery. Z Černov
ců, 18. dubna. V Radovcích byla zatčena Anna Hoí
fová, recie Neumannová, pro kuplířství, a sice na zá
kladě oznámení vlastních dcer, 14lelé Anny a 15leto
Berty. Obě dívky vystupovaly každého večera ve
Variétě jako tanečnice a po představení je matka
nutila přijímati pozvání pánů, načež se kkonaly sku-
tečné orgie. Konečně učinily dívky oznámení, poně
vadž nechtěly takový život dále vésti
= Požár vojenského kostela. Z Berlína, 18
dubna. Vyšelřováním příčiny požáru posádkového
kostela se zjistilo, že oheň vznikl následkem krátkého
spojení nodaleko varhan.
= Okurkové mléko. Z Pešti, 18. dubna. Vy
nálezce a továrník „okurkového mléka“, kosmeli-
ckého prostředku, jemuž se dělala veliká reklama
Kornel Balasza, na nějž bylo učiněno trestní ozná-
mení pro podvodné dluhy, zmizel. Policie zjistila
že již před čtyřmi nedělemi ujel do Ameriky.
Thurn
Taxis
Choiseul
Anna Hoe
Neumannová
Bert
Požár
Kornel Balasza
Černov
Berlín
Pešť
Amerika
Kema perový