1
masthead
31. Března 190
Březno
2
masthead
I. Přiloha „Národních Listu
Přiloha
6
article
Studie o našem školství obecném
Studie o našem školství obecném
VII.
Kreslení jako prostředník mez
vzděláváním technickým a umě
leckým.
Popud k uvedení a pěstování kreslení na
školách obecných dán byl se dvou stran:se
strany paedagogův a se strany u mění
V Informatorium školy mateřské (1628-32)
mezi činy a práce klade Komenský zavozo-
vání v »maliřství« pro dítky v třetím aneh
čtvrtém roce věku, aby po své chuti hrou
kratochvílí křídou neb uhlem punkty, čáry, háky.
kliky, mříže, kolečka dělalý, ponenáhlu na vzor
k tomu malování pozor měly, ručičku k trhům
oblomovaly, názvům vyrozumivaly, o věcech
těch hovořily. Žáčkům druhé třídy obecné měla
býti učebnicí Květnice umění a moudrosti
obsahůjící, cokoli krásněho nebe i zeme
i lidská umění obsahují. V Didaktice veliké
(1657) žádá Komenský, by »v každém umění
všeho, co uměním oním vykonáváno má býti
bývá, může, býly vzory čili příklady plné a do-
konalé, a zároveň přičiněna byla připomenutía
pravidla, která by způsoby ukazovala toho, c
jest výkonáno a co jest konati, která by pokus
napodobení řídila, od poblouzení napřed vystří-
hala, i je, kdyby se dopouštěno bylo, napravo-
vala. Potom dávány budte žáku jině a jiné
příklady, které by on každý obzvláště po vzo-
rech upravoval a napodobením podobných věcí
podobné dělal, I naposledy ohledávána bud
cizí díla (ale mistrů výborných)...A tim ta-
kovým cvičením ustavičným teprve bude moe
případně souditi o nálezech, o své a cizí ná-
lezů uslechtilo sti.«
Komenský
Květnice uměný
7
article
Komenskému — zcela ve smyslu novodo-
bých názorů — bylo tedy kreslení uměním
spolu prostředkem k vyjádření myšlenek
jejz necenil méně nežli písmo, tisk. Rukopisu
Labyrinthu proslulého nepochybně sám přičini
nákres světa, rukopisu Hlubiny bezpečnosti ná-
kres stromu — světa. Rytinami a mapami mělo
býti opatřeno jeho velkolepé dílo Divadlo ve-
škerenstva věcí, krásnou mapu Moravy zdělal
Komenský sám; pro své učebnice proslulé
Předdomi, Bránu, Siň jazyků sháněl výborné
umělce pro vyhotovení rytin; již malým dětem
školy mateřské přál knížky obrázkové, jakou
později pro žáky školy latinské provedl světo-
známým Světem v obrazech.
Komenský
Morava
8
article
J. J. Rousseau v Emilu (1762) položi
kreslení jako prostředek poznávání věcí
k vycvičení oka a jistoty ruky — tedy ve
smyslu především rozumářství doby Osvěty
V tom směru pěstovali kreslení ve školách
stoupenci J. B. Basedova (+ 1790).
J. J. Pestalozzilmu sice cvičení ruky
a oka kreslením bylo předmětem vzdělání umě-
leckého, ve sluzbách krasocitu — ale
methodu volil k tomu především mathematickou,
také ještě vlivem osvětného rozumářství.
V prošlulém spise Kterak Gertrudal své dítě
uči (1801) vyznačuje kreslení jako »zručnost
preustavití si a věrně umet apo Tinn
podobné obrysu předmětu a známek uvnitř to-
hoto, při nazírání předmětu samého;« tedy —
jako u Rousseana — zásadou mělo býti kre-
slení dle věcí, avšak methodou bylo evičení
přímek vodorovných a málo od nich uchý
lených, přímek svislých, přímočarého ú hl
atd. Všecko kreslení u Pestalozzího ovládla tak
zv. »ABC názoru«, totiž rovnostranný
čtyřůhelník, stejnoměrně dělený na určité
tvary vyměřovací,«
Marně snažil se z mathematického vlivu
vybaviti kreslení Petr Schmidt (1830), jehož
methoda svého času v Prusku se rozšiřila. I on
založil kreslení na měřických obrazeích
tělesech — ovšem končil sádrovými hlavami.
postavami a krajinami dle přírody.
Také proslulá francouzská methoda bratří
Dupuis (1840), která důsledně provedla po-
stup od snadnějšího k těžšímu, neunikla vlivu
mathematického ducha: zbavilat tělesa měřick
hmoty a znázornila je t. zv. »drátovými mo-
dolly«, kteréž abstrakce dodnes žáky a žáky-
němi našich škol měšťanských jsou napodo-
bovány !
Rousseau
Basedův
Pestalozzilma
Schmidt
Prusek
Dupuis
Tinn
Emil
9
article
Dr. F. K. Hillardt »stigmografickou
methodou vídeňskou« (1846) Pestalozzově abe-
cedě názoru neomaleně — totíž sítěmi ze sa
mých čtverců — přímo podřídil všecko kre
slení školní, které ještě dnes jeho síti svírají
Jeho pamethody bylo zneužito i pro krasopie
(1839, 1846, 1871) a podřídila si školy v Ra-
kousku, Švédsku, Švýearsku, Německu, a spou-
tala téměř všechny původce našich škol kre-
slicích, svedla nejen tvůrce bohaté, pěkné po-
stupující a vkusné školy kreslicí, Petra M užák
(1866, 1870), ale také G. A. Lindner
(1871, 1872), jenž i kreslení tvarů živoucíeh
i kreslení perspektivní provedl v siti čtvercové
Ovšem Lindner patrně podlehl vlivu rychlých
úspěchů, které se tu dostavovaly a mathema-
ticko-psychologických úvah, kterými tou dobou
veškeru paedagogiku ovládajíci Herbart (1802)
obnovil Pestalozzovu abecedu názoru, čímž lze
si jeho čin vysvětliti. Avšak vysvětliti a omlu-
viti nelze, že ještě dnes ve století novém, kdy
rozhodný neúspěch, úplné fiasko stigmograíie
jsou kde komu nepodjatému zřejmy, stále i na
školách měšťanských — a to ne snad v ně-
jakém zákoutí, ale v nejpřednější obci české —
kreslí se tvary rostlinné do síti čtvercových,
a že na siť čtvercovou na tabuli školní kladou
se drátové modelly těles, aby »perspektivně«
byly, zobrazeny od žactva na listech také sll
čtvercovou pokrytých a že čtverečky nemizí
ani ze sádrových modellů! Vymazáním s ítí
i se školní tabule i s kreslicích listu žákovských
ve školách měšťanských a pokračovacích ovšem
mizí stopy užité pamethody — avšak na našich
tečkovaných tabulích školních a v teč ko-
vaných listech a sešitech kreslicích ve ško-
lách obecných a ve všech téměř schválených
»školách« kreslicích pamethoda stigmografická
hlásí se každému očitě jako úřady školním
připuštěná, dovolená a schválená
doktor
F K Hillardt
G A Lindner
Lindner
Herbart
Pestalozzův
Švédsko
Německo
Petra M užák
10
article
Původní síti čivercové, někdy tak husté.
že i lékaři se zřetelem k zraku proti nim s
vyslovovali, ustoupily tečkám, takže byla
tato mechanická pomůcka jaksi zakryta, masko-
vána, (při čemž ovšem správnost a přesnost
pravoůhlých souřadnic liniových často zmizel
v ledabylo vytištěných souřadnicích tečkových,
které staly se kosoúhlými). Místo teček zastu
pují také »dílky« na liniích základních a osách
které od vlastní stigmografie jenom tím se liší,
že je nanášejí žáci, kdežto prvou provedl tiskae
stroj; jsou to »dílky« nikoli účelně, znamena-
jící středy obrazců, body obratů křivek a tečny
nýbrž »dílky«, jež s povahou tvaru nemají n i
co činiti.
Tato stigmografleká methoda tak řikají
»na zapřenou« v četných školách měšťanských
a očividná v tečkách ještě četnějších škol obec-
ných, která váže a poutá naše kreslení, takže
z umění stává se mechanismem, jes
možna jenpři nynějších předpisech úřadů
školních a jest důsledkem mathematického živlu
paedagogiky Herbartovy, rakouskému školství
obecnému dosud vládnoucí. Vetřela se stigio-
grafická pamethoda dokonce i do našich škol
mateřských a opatroven — o což má pochybnou
»zásluhu« přilnutí jich k B. Fröblovi (1826),
sice (jako Herbart) vysoce zasloužilému, ale
německou abstraktností tuze ovládanému, jemuž
heslem pravoúhlé, prý v přirozonosti člo-
věka a kreslent spočívající, jehož výrazem sít
Herbartův
B Fröbl
Herbart
11
article
Ještě na přechodu minulého stoleti do věku
nového může nejen tiskem vyjíti, ale také od-
bornými listy vysoce se vynášeti dílo, které
českým dětičkám ukládá, by napodobovalyv
síti tečkové abstraktní čáry ve skupinách měři-
ckých! To se rozumí, že malé děti »bavíe
káždá prácička mechanická, není-li jiné, tedy
také zmíněně a podobné tvary, jež, o šest lel
později slouží žákům měšťanských škol za prvá
evičení v měřickém rýsování (!) — ale
otázkou trvá, zda-li takové »kreslení od ruky«
jest ona hra o kratochvíle, výplň času a volný
cvik ruky, a kterých v Informatoriu školy ma-
teřské mluví Komenský, jehož jméno v tomto
směru skutečně běře se nadarmo v našich
opatrovnách a školách mateřských, jimž patrně
se ztratila i obrázková, nestigmografo vá
příloha Svobodovy Školky a které se daly svésti
kreslicími »školami« pro školy. obecné a do
čtvercové síti kresli všecko učivo věcné,
i čepici i klobouk, i míč i láhev, i motýle
i rybu, i psa i slepici, i Petra i Pavla! —
Mathematický duch v kreslení zračí se již
v prvé osnově úřadní pro školy obecné, vy-
dané řádem školním a vyučovacím 20. srpnu
1870, jenž sice zmiňuje se o kreslení jedno-
duchých věci dle skutečnosti, avšak kreslent
»v životě potřebné« konkretně uvádí jako mě-
řické tvary, půdorysy, plány, mapyl
Tento mathematický duch pronikl i mini-
sterské nařízení ze dne 6. května 1874, vydá-
vající zevrubné návody, rozhodné pro všecko
vyučování kreslení a dosud platné pro školy
Komenský
Svobodův
Petro
Pavel
12
article
Ovšem zmíněné návody ministerské značně
posloužily k ujednocení vyučování kreslení
omezení jeho co do cílů, učiva a prostředků
k vyvití jeho methody a techníky a k doeflen
úspěchů vnějších; avšak touž měrou poško
dily je tím, že položily přílišný důraz na orna
ment měřieký, přičinily k zvrhnutí se kres
lení na rýsování od ruky a k tomu, že
ztratil se smysl pro vnitřní povahu kreslení.
prokreslení volné, pro u mě n- í. Nepůsobily
v tom jenom návody, ale také prvě »schvá-
lené« předlohy především bezduché Grandaue-
rovy a namnoze krátkozrací dozorcové, již an
nepostihli, že ony návody přece jen všecku
volnost a všechnu individualitu nevylučují a že
v rozhodných pojmech jsou opatřeny tak
špatným názvoslovím českým (kladouť na př.
ornament plochý za totožný s ornamentem mě-
řiékým!), že doslovně vykládati se ani ne
smějil
Tyto návody pro školy obecné stanovily
by se dálo veškeré vyučování dle jisté sou
stavy — kterou vyznačily již ministerské osnovy
z 9. srpna 1873 — na jednotném základě mě-
řickém, s porozuměním žáků, takže stavily
předchozí libovůli a různost a mechanické kop
rování arabesek, květin, půdorysův a nárysů
budov, pohledův na stroje, které se udržovalo
přežilkem ze IV. třídy starých škol normálních.
do nichž Felbiger kreslení uvedl; místo dosa-
vadního kreslení jednotliveův zavedeno návody
ministerskými vyučování hromadně ; nařízeno, by
všichni žáci třídy současně zvolna napodoboval
vzor, učitelem na tabuli předkreslovaný za vý
kladů příslušných; a to jen od ruky, bez pra-
vítka a kružítka; by kresby žáků učitel přede-
vším ústně a hromadně opravoval. Na škole
měšťanské ještě větší měrou dle návodů těch
běží o správné pozorování, vystihování význač
ností předkreslovaných tvarů, geneticky (dl
vzniku) vykládaných, jich posuzování a na prvky
rozbírání.
Felbiger
13
article
Úkol vytknut ministerským návodem pr
školy měšťanské nejvýš čtrnáctiletému ž actvu
co nejvyšší, »aby co vidí nebo co si před-
s tavují, zobrazovali snadno i správně
— ani od hotových umělců nemůže se víe
žádati! Úkol, ovšem ve svém vyjádře n
nedostižitelný, avšak v jádře správný: zajisté
má kresbou vyjádřiti se myšlenka podobně jako
slovem a písmem — jak již výše jsme na-
značili.
Avšak učivo a cvičivo pro tento
úkol vytkly návody ministerské nevhodné, přede-
vším ornament měřický pro stupeň dolní
střední; teprve pro stupeň horní připustily or
nament rostlinný; tedy jde jim převahouo
měřickou linii, malou měrou o volnou
křivku. Avšak nesmírným kladením důrazu
na tečky a pomocné linie stalo se, že i křivky
spoutány sítěmi souřadnic a os, jak jsme již
vytkli; jen pro divčí školy — se zřetelem
k ručním pracím — vytknut s větším důrazem
ornament volnější, také struktivní.
»Vyobrazení přírodních obrazců (!), jako
kvělin, krajin, zvířat a pod.« zakázáno, za před
měly prý »z názorného života (!) mládeže« jme
novány ony, jež mají valnou převahou jen ob
délníkové průřezy: dvéře, vrata, skříně,
kamna, okna, pomníky, mříže.
Kreslení nápovědné, při němž učitel
jen ústně vytýká žactvu, co má kresliti, sám
nic nepředkresluje, a kreslení z paměti, při
němž žactvo má nakresliti vzor, sice jim vylo-
žený, ale s oči odstraněný, také sváděla a svá-
ději především ke vzorům měřickým, u nichž
bylo a jest se nadíti více a snazších úspěchů
při jich »napovídání« a »z paměti« opakování.
Snažení se po mnohu velkých »čistých a správ-
ných« výkresů — vždyť se výkrosy z paměti a
15
article
nápovědi doporučily i za domácí úkoly
žactvu — také vedly k rychlému a bezpečnému
užívání (vlastně zneužívání) sítí souřadnicovýel
a osových i na stupni nejvyšším
Avšak nedosti na tomto vázání všeho
kreslení k »rýsování od ruky«; živel mathema
tický vyvrcholil v kreslení těles prý »dle ná
zoru«, ve skutečnosti dle měřických schemat
Slyšme jen, jak daleko zaběhly návody mini
sterské sice pro větší děti, ale přece jenom
ještě pro děti. Ukládajíť ve svém roztodivném
českém textu vyložení pojmů: »Rovina horizon-
tální, průmětná, vertikální, bod dohlední, di-
stanční, úběžný, případný, hledisko atd.« —
v tomto »atd.« zračí se nejlépe mathematický
materialismus našeho kreslení »dle názoru«.
Ale slyšme dále, co z »předmělů«, každý zvláší
o sobě, »perspektivně má se zobraziti a zesmy
slniti«: 1. Bod, 2. soustava souběžných při-
mek horizontálních, normálných k obrazné ro-
vině, 3. soustava souběžných přímek horizon-
tálních, souběžných s obraznou rovinou, 4. sou-
stava souběžných přímek horizontálních, v úhlu
45° »obrácených proti obrazné rovině«, 5. sou-
stava souběžných přímek o sklonu větším ane
menším, 6. soustava »šikmých postav«, jež
»buď souběžně s obraznou rovinou aneb vpřed
aneb vzad k obrazné rovině nakloněny jsou«,
7. čtverec, 8. kruh, 9. krychle, 10. přímka
»opatřená v stejné vzdálenosti známkami«, 11
úhel s pohyblivým ramenem, 12. stejnostranný
trojůhelník, 13. čtverec drátový, 14. pravidelný
pětiůhelník drátový, 15. pravidelný šestiúhelní
drátový, 16. pravidelný osmiůhelník drátový.
Boda
16
article
17. kruh drátový, 18. krychle dřevěná, 19. čtyř
stěnný hranol dřevěný, 20. »pyramida« dřevěná,
21. válec dřevěný, 22. kužel dřevěný, 23. koule
dřevěná, 24. stůl, 25. skříně, 26. okno, 27.
dvéře, 28. »krychle složená z hranolů« (l), 29
»podstavec s římsou«, 30. »podslůpi«, 31.
satd. «
V dějinách methodiky školy naší mám
jenom ještě jeden příklad podobného bezživot-
ného materialismu didaktického: ve větosloví
poetice knihoskladní Učebnice jazyka
českého. v)
A což, namitá čtenář, nemůžete nám nie
sděliti o tom, jak ministerské návody, pol stránce
mathematické tak předůkladně, kladou důraz na
vypěstování vkusu vyučováním kreslením, pa-
trně přeobsažným, jak uplatňují živel u mění?
Nemůžeme, odpovídáme zvědavému
čtenáři, neboť není v ministerských těch návo-
dech ani zmínky o šetření krásy při kre-
slených vzorech a věcech, všecko umění z nich
z mi zelol
A není snad lépe ve vašich školních osno
vách, pokračuje čtenář, z doby nové, kdy
umění znovu — jako za času renaisance —
uchvátilo všecku naši společnost, až i v secess
přeběhlo, kdy chápe se každého předmětu denn
potřeby, a naopak snaží se po úkolech snad
nerozřešitelných ?
17
article
Není, čtenáři! Naše poslední osnovae
k. zemské školní rady opakuje po osnovách
starých: Snadné předměty z vyučování věcného
pro I. a II. rok školní (ve schválených vzorech
a rozvrzích učiva tečkové síli centimetrové).
přímky, úhly, trojůhelníky a čtyřůhelníkya
nejsprostější obrazce pro III. a IV. rok školn
(pravidlem v síti 2 a 4centimetrové), sn adné orna
menty, kresby nápovědné a pamětné (pravidlem
v síti čtyřeentimetrové a pětitečkové), »rovinné
útvary měřické, kombinace obrazů přímo-
čarých a křivočarých, kreslení podle mo-
dellů drátěných u dřevěných a ornamente
dle náčrtků, předloh a modellů a z pamět
(pro VI., VII. a VIII. rok školní).
A kde zůstal náš lidový ornament.
tato náplň a roh hojnosti ušlechtilých, vzor-
ných, snadných, struktivních a aesthetických
ornamentů, bohatá kořist pro kreslení volné,
pro znamenité vyvinutí smyslu pro formy
barvy, předmět obdivu a závisti ciziny?
Dle osnov »našeho« zemského úřadu škol-
ního z roku 1898 přede dveřmi českých
škol!
(Dokončení.)
18
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli. 31. března. Den od začátku roku 90, do
konce roku 276. — Východ slunce o 5. hodině
45 minut. ráno, západ slunce o 6. hodině 27 minut
večer. — Východ měsíce o 3. hodině 8 minut
odpol., západ měsíce o 3. hodině 53 min. ráno.
Katolíků svátky: Kvidona.
Evangeliků památné dni: Edvarda.
Pravoslavných: Cyrilla,
Na pondělí, 1. dubna. Den od začátku rokt
91., do konce roku 275. — Východ slunce o 5. hod
40 min. ráno, západ slunce o 6. hod. 29 min. večer
Východ měsíce o 4. hod. 13 min. odpol., západ
měsíce o 4. hod. 15 min. ráno.
Katolíků svátky: Hugona
Evangelíků památné dni! Abrahama.
Pravoslavných : Chrysanta.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 30. března. (Zvl. telgr. »Nár. L.«
Nejnižší tlak vzduchu 730—735 mm. nad Anglií, nej
vyšší tlak vzduchu 770—-765 mm. nad Rakousko
Uherskem.
Očekávati lze při jihovýchodních
větrech a většinou jasné obloze počas
suché s nočními mrazy.
Abraham
Vídeň
Anglie
Rakousko Uhersko
mm
20
article
Síla větru . slabý slabý mírný
Síla větru . slabý slabý mírný
Teplota nejvyšší ve stínu + 4.39
na slunci + 27.29
Teplota nejnižší ve stínu — 6.5
při zemi — 8.7.
Slunce svítilo 43/4 hod.
Prům, rychlost větru za hod. v km. 180
Srážky v 0.0 mm.
*) Viz o tom str. 27, 32, 33, 71 a 72 druhéh
vydání těchto studil u F. Šimáčka v Praze 1901, str
104, cena 60 kr.
Prof. Cervella
a k tomu nutný
Šimáček
Cervell
Praha
km
mm
23
article
Chemicko-techn. příruční kniha.
Chemicko-techn. příruční kniha.
Přebohatá zázoba 1800 osvědčených návodů a předpist
z péra praktického chemika V. Dvořáka,
pro barvíře, běliče, cukráře, drognistv, hospodáře.
kovodělce, lakýrníky, lékárníky, maliře na skle, my-
dláře, obchodníky, ohněstrůjce, pozlacovače, sklenáře,
truhláře, zlatníky, cukrovary, lihovary, strojírny, to-
várny na hořčici, klih, konservy, laky, leštidla, ma-
zadla na stroje a vozy, máslo, oleje, pečetní vosk, po
kost, prádlo, tmel, tuky, voňavky a pod.
Vycházi v sešitech 2archových po 20 k .
roba ikérů a lihovin
V Dvořák
30
article
6. 1. Mayerholer
6. 1. Mayerholer
Vysoce zajímavý román tento patř
k nejlepším pracím proslulého a-
tora Zlatého muže, Komedlantů života a ji-
ných u českého čtenářstva velice oblíbených
románů, i můžeme jej co nejlépe doporučiti
jako četbu svrchovaně nopina-
vou, plnou silně vzrušujících
scen s mistrně kreslenými po-
stavami a originální základní
myšlénkou.
Ubozí boháči vyjdou v 15
týdenních dvouarchových sešitech po
20 h a přijímá se též předplatné
na 10 sešitů 2 K, na 15 sešitů
3 K (i s pošt. zásilkou)
První sešit předloží na
ukázku každé řádné knihkupectví neb
přímo
nakladatelství F. Šimáčka
v Praze, Jeruzalemská ul. č. 11
Našim citeristům!
Právě vydáno
F Šimáček
Praha
41
article
Na „Národní Listy“ ranní a od polední
Na „Národní Listy“ ranní a od polední
předplácí se
v Praze v administraci:
. . . . zl. 1.— = 2 K
na měsíc
zl. 3.—= 6k
leta .
na čtvrt
s dvojí donáškou
. . . . zl. 1.25 = 2 K 50h
na měsíc
eta . . . . zl. 3.75 = 7 K 50h
na čtvrt
Ve fllálkách pražských:
. . . . zl. 1.15 = 2 K 30h
čísla ranní prodávají se za 4 kr. = 8h
„ odpolední „ „ „ 1 kr. = 2h
Ve filiálkách venkovských:
s dvojí zásilkou:
s jednou zásilkou
na měsíc zl. 1.60 = 3 K 20h zl. 1.90= 3 K 80h
na čtvrt
leta zl. 4.80= 9 K 60h zl.5.70= 11 K 40h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za 5 kr. = 10h
odpolední „ „ 11/2 kr. = 3h
Na venek poštou:
v Rakousko- Uhiersku
na měsíc . . . . . zl. 1.60 = 3 K 20h
zl. 4.80 = 9 K 60h
na čtvrt leta
a dvojí zásilkous
na měsíc . . . . . zl. 1.90 = 3 K 80h
na čtvrt leta . . . zl. 5.70 = 11 K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
zl. 6.—= 12K
do Německa a Srbska
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska
akož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. odd.
Praha
Rakousko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
44
article
Administrace „Národních Listi“
v Marianské ul. č. 920- II., 3 nově
Administrace „Národních Listi“
v Marianské ul. č. 920- II., 3 nově
Doporučujeme tyto
veselé knih
Jak se strýe Beěka v moři koupal . . .
Jak stíhal Beěka mořské loupežníky . .
Pod hanáckým nebem. Od K. Křen
Strejěkové z Moravy od téhož. Druhé vydání . 50
Zábavné historky z Maďárie od K. Miksáta . 40h
. 30 h
Několik humeresek od J. Píseckého
Veselé kousky Ondráše z Janovic. Druhé vydání 30h
Ze života barona Prášila . . . . . . . . 24 h
— 20h
Nebál se ani čerta
Za tři koruny pošleme všech těchto 9 knih a k tomu
ještě tři jiné spisy nádavkem, tedy 12 spisů! — Objed-
nati lze jen poštovní poukázkou. Adresa
Vydavatelstvo KRONIKY
7r1s
v Brně, Šturmoval ul. č. 12.
. 30h
K Křen Strejěková
K Miksát
J Písecký
Ondráš
Morava
Janovice
Brno
národní List
kronika 7 r 1 s
49
article
JOSEF JUNGWIRTH,
JOSEF JUNGWIRTH,
velkoobchodník s vinem, majitel nej-
starších velkolepých vinných sklepů, za-
loženo r. 1882, v Praze, na Král. Vino-
hradech, v Palackého tř. č. 15 n., v Bal-
binově ulici č. 529 staré.
Ohchodní zásada: malý zisk, velký ohrat.
Vlastni dilna
umělého vyšívání (tamborování)
JJosef Koretz.
prymkářství v Praze, Melantrichova
ul. čís. 16.
Jungwirth
Král
JJosef Koretz
Praha
Bala
Melantrichův ulice