ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 70db6100-6604-11dc-acee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 50 celkem · entity: place 45, person 53, org 4, work 4
1 masthead
31. Března 190
Březno
2 masthead
I. Přiloha „Národních Listu
Přiloha
3 masthead
k číslu 89.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Školská hlídk.
6 article Studie o našem školství obecném
Studie o našem školství obecném VII. Kreslení jako prostředník mez vzděláváním technickým a umě leckým. Popud k uvedení a pěstování kreslení na školách obecných dán byl se dvou stran:se strany paedagogův a se strany u mění V Informatorium školy mateřské (1628-32) mezi činy a práce klade Komenský zavozo- vání v »maliřství« pro dítky v třetím aneh čtvrtém roce věku, aby po své chuti hrou kratochvílí křídou neb uhlem punkty, čáry, háky. kliky, mříže, kolečka dělalý, ponenáhlu na vzor k tomu malování pozor měly, ručičku k trhům oblomovaly, názvům vyrozumivaly, o věcech těch hovořily. Žáčkům druhé třídy obecné měla býti učebnicí Květnice umění a moudrosti obsahůjící, cokoli krásněho nebe i zeme i lidská umění obsahují. V Didaktice veliké (1657) žádá Komenský, by »v každém umění všeho, co uměním oním vykonáváno má býti bývá, může, býly vzory čili příklady plné a do- konalé, a zároveň přičiněna byla připomenutía pravidla, která by způsoby ukazovala toho, c jest výkonáno a co jest konati, která by pokus napodobení řídila, od poblouzení napřed vystří- hala, i je, kdyby se dopouštěno bylo, napravo- vala. Potom dávány budte žáku jině a jiné příklady, které by on každý obzvláště po vzo- rech upravoval a napodobením podobných věcí podobné dělal, I naposledy ohledávána bud cizí díla (ale mistrů výborných)...A tim ta- kovým cvičením ustavičným teprve bude moe případně souditi o nálezech, o své a cizí ná- lezů uslechtilo sti.«
Komenský Květnice uměný
7 article
Komenskému — zcela ve smyslu novodo- bých názorů — bylo tedy kreslení uměním spolu prostředkem k vyjádření myšlenek jejz necenil méně nežli písmo, tisk. Rukopisu Labyrinthu proslulého nepochybně sám přičini nákres světa, rukopisu Hlubiny bezpečnosti ná- kres stromu — světa. Rytinami a mapami mělo býti opatřeno jeho velkolepé dílo Divadlo ve- škerenstva věcí, krásnou mapu Moravy zdělal Komenský sám; pro své učebnice proslulé Předdomi, Bránu, Siň jazyků sháněl výborné umělce pro vyhotovení rytin; již malým dětem školy mateřské přál knížky obrázkové, jakou později pro žáky školy latinské provedl světo- známým Světem v obrazech.
Komenský Morava
8 article
J. J. Rousseau v Emilu (1762) položi kreslení jako prostředek poznávání věcí k vycvičení oka a jistoty ruky — tedy ve smyslu především rozumářství doby Osvěty V tom směru pěstovali kreslení ve školách stoupenci J. B. Basedova (+ 1790). J. J. Pestalozzilmu sice cvičení ruky a oka kreslením bylo předmětem vzdělání umě- leckého, ve sluzbách krasocitu — ale methodu volil k tomu především mathematickou, také ještě vlivem osvětného rozumářství. V prošlulém spise Kterak Gertrudal své dítě uči (1801) vyznačuje kreslení jako »zručnost preustavití si a věrně umet apo Tinn podobné obrysu předmětu a známek uvnitř to- hoto, při nazírání předmětu samého;« tedy — jako u Rousseana — zásadou mělo býti kre- slení dle věcí, avšak methodou bylo evičení přímek vodorovných a málo od nich uchý lených, přímek svislých, přímočarého ú hl atd. Všecko kreslení u Pestalozzího ovládla tak zv. »ABC názoru«, totiž rovnostranný čtyřůhelník, stejnoměrně dělený na určité tvary vyměřovací,« Marně snažil se z mathematického vlivu vybaviti kreslení Petr Schmidt (1830), jehož methoda svého času v Prusku se rozšiřila. I on založil kreslení na měřických obrazeích tělesech — ovšem končil sádrovými hlavami. postavami a krajinami dle přírody. Také proslulá francouzská methoda bratří Dupuis (1840), která důsledně provedla po- stup od snadnějšího k těžšímu, neunikla vlivu mathematického ducha: zbavilat tělesa měřick hmoty a znázornila je t. zv. »drátovými mo- dolly«, kteréž abstrakce dodnes žáky a žáky- němi našich škol měšťanských jsou napodo- bovány !
Rousseau Basedův Pestalozzilma Schmidt Prusek Dupuis Tinn Emil
9 article
Dr. F. K. Hillardt »stigmografickou methodou vídeňskou« (1846) Pestalozzově abe- cedě názoru neomaleně — totíž sítěmi ze sa mých čtverců — přímo podřídil všecko kre slení školní, které ještě dnes jeho síti svírají Jeho pamethody bylo zneužito i pro krasopie (1839, 1846, 1871) a podřídila si školy v Ra- kousku, Švédsku, Švýearsku, Německu, a spou- tala téměř všechny původce našich škol kre- slicích, svedla nejen tvůrce bohaté, pěkné po- stupující a vkusné školy kreslicí, Petra M užák (1866, 1870), ale také G. A. Lindner (1871, 1872), jenž i kreslení tvarů živoucíeh i kreslení perspektivní provedl v siti čtvercové Ovšem Lindner patrně podlehl vlivu rychlých úspěchů, které se tu dostavovaly a mathema- ticko-psychologických úvah, kterými tou dobou veškeru paedagogiku ovládajíci Herbart (1802) obnovil Pestalozzovu abecedu názoru, čímž lze si jeho čin vysvětliti. Avšak vysvětliti a omlu- viti nelze, že ještě dnes ve století novém, kdy rozhodný neúspěch, úplné fiasko stigmograíie jsou kde komu nepodjatému zřejmy, stále i na školách měšťanských — a to ne snad v ně- jakém zákoutí, ale v nejpřednější obci české — kreslí se tvary rostlinné do síti čtvercových, a že na siť čtvercovou na tabuli školní kladou se drátové modelly těles, aby »perspektivně« byly, zobrazeny od žactva na listech také sll čtvercovou pokrytých a že čtverečky nemizí ani ze sádrových modellů! Vymazáním s ítí i se školní tabule i s kreslicích listu žákovských ve školách měšťanských a pokračovacích ovšem mizí stopy užité pamethody — avšak na našich tečkovaných tabulích školních a v teč ko- vaných listech a sešitech kreslicích ve ško- lách obecných a ve všech téměř schválených »školách« kreslicích pamethoda stigmografická hlásí se každému očitě jako úřady školním připuštěná, dovolená a schválená
doktor F K Hillardt G A Lindner Lindner Herbart Pestalozzův Švédsko Německo Petra M užák
10 article
Původní síti čivercové, někdy tak husté. že i lékaři se zřetelem k zraku proti nim s vyslovovali, ustoupily tečkám, takže byla tato mechanická pomůcka jaksi zakryta, masko- vána, (při čemž ovšem správnost a přesnost pravoůhlých souřadnic liniových často zmizel v ledabylo vytištěných souřadnicích tečkových, které staly se kosoúhlými). Místo teček zastu pují také »dílky« na liniích základních a osách které od vlastní stigmografie jenom tím se liší, že je nanášejí žáci, kdežto prvou provedl tiskae stroj; jsou to »dílky« nikoli účelně, znamena- jící středy obrazců, body obratů křivek a tečny nýbrž »dílky«, jež s povahou tvaru nemají n i co činiti. Tato stigmografleká methoda tak řikají »na zapřenou« v četných školách měšťanských a očividná v tečkách ještě četnějších škol obec- ných, která váže a poutá naše kreslení, takže z umění stává se mechanismem, jes možna jenpři nynějších předpisech úřadů školních a jest důsledkem mathematického živlu paedagogiky Herbartovy, rakouskému školství obecnému dosud vládnoucí. Vetřela se stigio- grafická pamethoda dokonce i do našich škol mateřských a opatroven — o což má pochybnou »zásluhu« přilnutí jich k B. Fröblovi (1826), sice (jako Herbart) vysoce zasloužilému, ale německou abstraktností tuze ovládanému, jemuž heslem pravoúhlé, prý v přirozonosti člo- věka a kreslent spočívající, jehož výrazem sít
Herbartův B Fröbl Herbart
11 article
Ještě na přechodu minulého stoleti do věku nového může nejen tiskem vyjíti, ale také od- bornými listy vysoce se vynášeti dílo, které českým dětičkám ukládá, by napodobovalyv síti tečkové abstraktní čáry ve skupinách měři- ckých! To se rozumí, že malé děti »bavíe káždá prácička mechanická, není-li jiné, tedy také zmíněně a podobné tvary, jež, o šest lel později slouží žákům měšťanských škol za prvá evičení v měřickém rýsování (!) — ale otázkou trvá, zda-li takové »kreslení od ruky« jest ona hra o kratochvíle, výplň času a volný cvik ruky, a kterých v Informatoriu školy ma- teřské mluví Komenský, jehož jméno v tomto směru skutečně běře se nadarmo v našich opatrovnách a školách mateřských, jimž patrně se ztratila i obrázková, nestigmografo vá příloha Svobodovy Školky a které se daly svésti kreslicími »školami« pro školy. obecné a do čtvercové síti kresli všecko učivo věcné, i čepici i klobouk, i míč i láhev, i motýle i rybu, i psa i slepici, i Petra i Pavla! — Mathematický duch v kreslení zračí se již v prvé osnově úřadní pro školy obecné, vy- dané řádem školním a vyučovacím 20. srpnu 1870, jenž sice zmiňuje se o kreslení jedno- duchých věci dle skutečnosti, avšak kreslent »v životě potřebné« konkretně uvádí jako mě- řické tvary, půdorysy, plány, mapyl Tento mathematický duch pronikl i mini- sterské nařízení ze dne 6. května 1874, vydá- vající zevrubné návody, rozhodné pro všecko vyučování kreslení a dosud platné pro školy
Komenský Svobodův Petro Pavel
12 article
Ovšem zmíněné návody ministerské značně posloužily k ujednocení vyučování kreslení omezení jeho co do cílů, učiva a prostředků k vyvití jeho methody a techníky a k doeflen úspěchů vnějších; avšak touž měrou poško dily je tím, že položily přílišný důraz na orna ment měřieký, přičinily k zvrhnutí se kres lení na rýsování od ruky a k tomu, že ztratil se smysl pro vnitřní povahu kreslení. prokreslení volné, pro u mě n- í. Nepůsobily v tom jenom návody, ale také prvě »schvá- lené« předlohy především bezduché Grandaue- rovy a namnoze krátkozrací dozorcové, již an nepostihli, že ony návody přece jen všecku volnost a všechnu individualitu nevylučují a že v rozhodných pojmech jsou opatřeny tak špatným názvoslovím českým (kladouť na př. ornament plochý za totožný s ornamentem mě- řiékým!), že doslovně vykládati se ani ne smějil Tyto návody pro školy obecné stanovily by se dálo veškeré vyučování dle jisté sou stavy — kterou vyznačily již ministerské osnovy z 9. srpna 1873 — na jednotném základě mě- řickém, s porozuměním žáků, takže stavily předchozí libovůli a různost a mechanické kop rování arabesek, květin, půdorysův a nárysů budov, pohledův na stroje, které se udržovalo přežilkem ze IV. třídy starých škol normálních. do nichž Felbiger kreslení uvedl; místo dosa- vadního kreslení jednotliveův zavedeno návody ministerskými vyučování hromadně ; nařízeno, by všichni žáci třídy současně zvolna napodoboval vzor, učitelem na tabuli předkreslovaný za vý kladů příslušných; a to jen od ruky, bez pra- vítka a kružítka; by kresby žáků učitel přede- vším ústně a hromadně opravoval. Na škole měšťanské ještě větší měrou dle návodů těch běží o správné pozorování, vystihování význač ností předkreslovaných tvarů, geneticky (dl vzniku) vykládaných, jich posuzování a na prvky rozbírání.
Felbiger
13 article
Úkol vytknut ministerským návodem pr školy měšťanské nejvýš čtrnáctiletému ž actvu co nejvyšší, »aby co vidí nebo co si před- s tavují, zobrazovali snadno i správně — ani od hotových umělců nemůže se víe žádati! Úkol, ovšem ve svém vyjádře n nedostižitelný, avšak v jádře správný: zajisté má kresbou vyjádřiti se myšlenka podobně jako slovem a písmem — jak již výše jsme na- značili. Avšak učivo a cvičivo pro tento úkol vytkly návody ministerské nevhodné, přede- vším ornament měřický pro stupeň dolní střední; teprve pro stupeň horní připustily or nament rostlinný; tedy jde jim převahouo měřickou linii, malou měrou o volnou křivku. Avšak nesmírným kladením důrazu na tečky a pomocné linie stalo se, že i křivky spoutány sítěmi souřadnic a os, jak jsme již vytkli; jen pro divčí školy — se zřetelem k ručním pracím — vytknut s větším důrazem ornament volnější, také struktivní. »Vyobrazení přírodních obrazců (!), jako kvělin, krajin, zvířat a pod.« zakázáno, za před měly prý »z názorného života (!) mládeže« jme novány ony, jež mají valnou převahou jen ob délníkové průřezy: dvéře, vrata, skříně, kamna, okna, pomníky, mříže. Kreslení nápovědné, při němž učitel jen ústně vytýká žactvu, co má kresliti, sám nic nepředkresluje, a kreslení z paměti, při němž žactvo má nakresliti vzor, sice jim vylo- žený, ale s oči odstraněný, také sváděla a svá- ději především ke vzorům měřickým, u nichž bylo a jest se nadíti více a snazších úspěchů při jich »napovídání« a »z paměti« opakování. Snažení se po mnohu velkých »čistých a správ- ných« výkresů — vždyť se výkrosy z paměti a
15 article
nápovědi doporučily i za domácí úkoly žactvu — také vedly k rychlému a bezpečnému užívání (vlastně zneužívání) sítí souřadnicovýel a osových i na stupni nejvyšším Avšak nedosti na tomto vázání všeho kreslení k »rýsování od ruky«; živel mathema tický vyvrcholil v kreslení těles prý »dle ná zoru«, ve skutečnosti dle měřických schemat Slyšme jen, jak daleko zaběhly návody mini sterské sice pro větší děti, ale přece jenom ještě pro děti. Ukládajíť ve svém roztodivném českém textu vyložení pojmů: »Rovina horizon- tální, průmětná, vertikální, bod dohlední, di- stanční, úběžný, případný, hledisko atd.« — v tomto »atd.« zračí se nejlépe mathematický materialismus našeho kreslení »dle názoru«. Ale slyšme dále, co z »předmělů«, každý zvláší o sobě, »perspektivně má se zobraziti a zesmy slniti«: 1. Bod, 2. soustava souběžných při- mek horizontálních, normálných k obrazné ro- vině, 3. soustava souběžných přímek horizon- tálních, souběžných s obraznou rovinou, 4. sou- stava souběžných přímek horizontálních, v úhlu 45° »obrácených proti obrazné rovině«, 5. sou- stava souběžných přímek o sklonu větším ane menším, 6. soustava »šikmých postav«, jež »buď souběžně s obraznou rovinou aneb vpřed aneb vzad k obrazné rovině nakloněny jsou«, 7. čtverec, 8. kruh, 9. krychle, 10. přímka »opatřená v stejné vzdálenosti známkami«, 11 úhel s pohyblivým ramenem, 12. stejnostranný trojůhelník, 13. čtverec drátový, 14. pravidelný pětiůhelník drátový, 15. pravidelný šestiúhelní drátový, 16. pravidelný osmiůhelník drátový.
Boda
16 article
17. kruh drátový, 18. krychle dřevěná, 19. čtyř stěnný hranol dřevěný, 20. »pyramida« dřevěná, 21. válec dřevěný, 22. kužel dřevěný, 23. koule dřevěná, 24. stůl, 25. skříně, 26. okno, 27. dvéře, 28. »krychle složená z hranolů« (l), 29 »podstavec s římsou«, 30. »podslůpi«, 31. satd. « V dějinách methodiky školy naší mám jenom ještě jeden příklad podobného bezživot- ného materialismu didaktického: ve větosloví poetice knihoskladní Učebnice jazyka českého. v) A což, namitá čtenář, nemůžete nám nie sděliti o tom, jak ministerské návody, pol stránce mathematické tak předůkladně, kladou důraz na vypěstování vkusu vyučováním kreslením, pa- trně přeobsažným, jak uplatňují živel u mění? Nemůžeme, odpovídáme zvědavému čtenáři, neboť není v ministerských těch návo- dech ani zmínky o šetření krásy při kre- slených vzorech a věcech, všecko umění z nich z mi zelol A není snad lépe ve vašich školních osno vách, pokračuje čtenář, z doby nové, kdy umění znovu — jako za času renaisance — uchvátilo všecku naši společnost, až i v secess přeběhlo, kdy chápe se každého předmětu denn potřeby, a naopak snaží se po úkolech snad nerozřešitelných ?
17 article
Není, čtenáři! Naše poslední osnovae k. zemské školní rady opakuje po osnovách starých: Snadné předměty z vyučování věcného pro I. a II. rok školní (ve schválených vzorech a rozvrzích učiva tečkové síli centimetrové). přímky, úhly, trojůhelníky a čtyřůhelníkya nejsprostější obrazce pro III. a IV. rok školn (pravidlem v síti 2 a 4centimetrové), sn adné orna menty, kresby nápovědné a pamětné (pravidlem v síti čtyřeentimetrové a pětitečkové), »rovinné útvary měřické, kombinace obrazů přímo- čarých a křivočarých, kreslení podle mo- dellů drátěných u dřevěných a ornamente dle náčrtků, předloh a modellů a z pamět (pro VI., VII. a VIII. rok školní). A kde zůstal náš lidový ornament. tato náplň a roh hojnosti ušlechtilých, vzor- ných, snadných, struktivních a aesthetických ornamentů, bohatá kořist pro kreslení volné, pro znamenité vyvinutí smyslu pro formy barvy, předmět obdivu a závisti ciziny? Dle osnov »našeho« zemského úřadu škol- ního z roku 1898 přede dveřmi českých škol! (Dokončení.)
18 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli. 31. března. Den od začátku roku 90, do konce roku 276. — Východ slunce o 5. hodině 45 minut. ráno, západ slunce o 6. hodině 27 minut večer. — Východ měsíce o 3. hodině 8 minut odpol., západ měsíce o 3. hodině 53 min. ráno. Katolíků svátky: Kvidona. Evangeliků památné dni: Edvarda. Pravoslavných: Cyrilla, Na pondělí, 1. dubna. Den od začátku rokt 91., do konce roku 275. — Východ slunce o 5. hod 40 min. ráno, západ slunce o 6. hod. 29 min. večer Východ měsíce o 4. hod. 13 min. odpol., západ měsíce o 4. hod. 15 min. ráno. Katolíků svátky: Hugona Evangelíků památné dni! Abrahama. Pravoslavných : Chrysanta. Povětrnost. m. Z Vídně, 30. března. (Zvl. telgr. »Nár. L.« Nejnižší tlak vzduchu 730—735 mm. nad Anglií, nej vyšší tlak vzduchu 770—-765 mm. nad Rakousko Uherskem. Očekávati lze při jihovýchodních větrech a většinou jasné obloze počas suché s nočními mrazy.
Abraham Vídeň Anglie Rakousko Uhersko mm
20 article Síla větru . slabý slabý mírný
Síla větru . slabý slabý mírný Teplota nejvyšší ve stínu + 4.39 na slunci + 27.29 Teplota nejnižší ve stínu — 6.5 při zemi — 8.7. Slunce svítilo 43/4 hod. Prům, rychlost větru za hod. v km. 180 Srážky v 0.0 mm. *) Viz o tom str. 27, 32, 33, 71 a 72 druhéh vydání těchto studil u F. Šimáčka v Praze 1901, str 104, cena 60 kr. Prof. Cervella a k tomu nutný
Šimáček Cervell Praha km mm
23 article Chemicko-techn. příruční kniha.
Chemicko-techn. příruční kniha. Přebohatá zázoba 1800 osvědčených návodů a předpist z péra praktického chemika V. Dvořáka, pro barvíře, běliče, cukráře, drognistv, hospodáře. kovodělce, lakýrníky, lékárníky, maliře na skle, my- dláře, obchodníky, ohněstrůjce, pozlacovače, sklenáře, truhláře, zlatníky, cukrovary, lihovary, strojírny, to- várny na hořčici, klih, konservy, laky, leštidla, ma- zadla na stroje a vozy, máslo, oleje, pečetní vosk, po kost, prádlo, tmel, tuky, voňavky a pod. Vycházi v sešitech 2archových po 20 k . roba ikérů a lihovin
V Dvořák
30 article 6. 1. Mayerholer
6. 1. Mayerholer Vysoce zajímavý román tento patř k nejlepším pracím proslulého a- tora Zlatého muže, Komedlantů života a ji- ných u českého čtenářstva velice oblíbených románů, i můžeme jej co nejlépe doporučiti jako četbu svrchovaně nopina- vou, plnou silně vzrušujících scen s mistrně kreslenými po- stavami a originální základní myšlénkou. Ubozí boháči vyjdou v 15 týdenních dvouarchových sešitech po 20 h a přijímá se též předplatné na 10 sešitů 2 K, na 15 sešitů 3 K (i s pošt. zásilkou) První sešit předloží na ukázku každé řádné knihkupectví neb přímo nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Jeruzalemská ul. č. 11 Našim citeristům! Právě vydáno
F Šimáček Praha
41 article Na „Národní Listy“ ranní a od polední
Na „Národní Listy“ ranní a od polední předplácí se v Praze v administraci: . . . . zl. 1.— = 2 K na měsíc zl. 3.—= 6k leta . na čtvrt s dvojí donáškou . . . . zl. 1.25 = 2 K 50h na měsíc eta . . . . zl. 3.75 = 7 K 50h na čtvrt Ve fllálkách pražských: . . . . zl. 1.15 = 2 K 30h čísla ranní prodávají se za 4 kr. = 8h „ odpolední „ „ „ 1 kr. = 2h Ve filiálkách venkovských: s dvojí zásilkou: s jednou zásilkou na měsíc zl. 1.60 = 3 K 20h zl. 1.90= 3 K 80h na čtvrt leta zl. 4.80= 9 K 60h zl.5.70= 11 K 40h jednotlivá čísla ranní prodávají se za 5 kr. = 10h odpolední „ „ 11/2 kr. = 3h Na venek poštou: v Rakousko- Uhiersku na měsíc . . . . . zl. 1.60 = 3 K 20h zl. 4.80 = 9 K 60h na čtvrt leta a dvojí zásilkous na měsíc . . . . . zl. 1.90 = 3 K 80h na čtvrt leta . . . zl. 5.70 = 11 K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: zl. 6.—= 12K do Německa a Srbska do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska akož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd.
Praha Rakousko Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko
44 article Administrace „Národních Listi“ v Marianské ul. č. 920- II., 3 nově
Administrace „Národních Listi“ v Marianské ul. č. 920- II., 3 nově Doporučujeme tyto veselé knih Jak se strýe Beěka v moři koupal . . . Jak stíhal Beěka mořské loupežníky . . Pod hanáckým nebem. Od K. Křen Strejěkové z Moravy od téhož. Druhé vydání . 50 Zábavné historky z Maďárie od K. Miksáta . 40h . 30 h Několik humeresek od J. Píseckého Veselé kousky Ondráše z Janovic. Druhé vydání 30h Ze života barona Prášila . . . . . . . . 24 h — 20h Nebál se ani čerta Za tři koruny pošleme všech těchto 9 knih a k tomu ještě tři jiné spisy nádavkem, tedy 12 spisů! — Objed- nati lze jen poštovní poukázkou. Adresa Vydavatelstvo KRONIKY 7r1s v Brně, Šturmoval ul. č. 12. . 30h
K Křen Strejěková K Miksát J Písecký Ondráš Morava Janovice Brno národní List kronika 7 r 1 s
49 article JOSEF JUNGWIRTH,
JOSEF JUNGWIRTH, velkoobchodník s vinem, majitel nej- starších velkolepých vinných sklepů, za- loženo r. 1882, v Praze, na Král. Vino- hradech, v Palackého tř. č. 15 n., v Bal- binově ulici č. 529 staré. Ohchodní zásada: malý zisk, velký ohrat. Vlastni dilna umělého vyšívání (tamborování) JJosef Koretz. prymkářství v Praze, Melantrichova ul. čís. 16.
Jungwirth Král JJosef Koretz Praha Bala Melantrichův ulice