ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d9428d0-6604-11dc-96fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 80, place 64, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. března 1901.
4 masthead
Císlo ss
5 article
v zatýkání se pokračuje. Ale nutno pr- znati, že osoby, které dokáží hned na policii svou nevinu, nejsou déle zdržovány a smějí s odebrati domů. Často bývají mezi zatýkajícím a zatýkanými krvavé bitky. Tak ve vsi Bajeg- cích djevdjelijského okresu padlo 8 Bulharův 18 Turků, dílem mrtvých, dílem raněných. Několik dní tomu policejní prohlídka byl předsevzata u solunského knihkupce Ivana hadzi Nikolova. Policie našla papíry, které hledala Byl odveden a zavřen do cely s nějakým Židem. Když zůstali sami, Bulhar zahledl u Žida ka- pesní nůž a prosil, aby mu jej půjčil. Žid ne- ehtěl. Bulhar se naň vrhl, nůž mu vyrval a přeřízy si žíly na rukou. Nozemřel sice hned. ale pochybuje se, že bude na živu zachován TarOMup.
Turek Ivan Nikolov Žid Bulhar Bajeg
6 article
Ruský tisk o rakouských Všiněmeích. Rakouští Všiněmci dobyli si již tak zvuč ného jmena ve světě, že ani »vynikající češt politikové« nestačí, aby jim přikládán byl mens význam. Z ruských listů věnují jim článek »He List správně praví, že význam jejich v P kousku netkví tak ve vnitřních úspěšícht strany, jako v tom, že za nimi na hranicích Rakouska stojí velký, sjednocený, výbojný náro německý. Všechny strany a národnosti rakousko- uherské čerpají svou silu jen ze sebe samých. kdežto Všiněmci ze sousedního Německa. Okol- nost tato jest neobyčejně vážná a dodává zvlášt- ního charakteru nynějšímu stavu Rakousko- Uherska. V žádném jiném státě nebyla by možna strana s takovým politickým programem, jak mají a hlásají Všiněmci. Schönerer, Wolf aj mluví na říšské radě řeči, které by svým ob- sahem nebyly možny v žádném jiném parla- mentě. Že si to smějí dovolit, je důkazem, ze imponují, a nikoli, že by nebyli považování za nie. Kdyby šlo o to, aby rakouští Vsiněmci vy- stěhovali se do Německa, druzí rakouští náro- dové bezpochyby neměli by ničeho proti tomu a možno, že sám stát by je v tom podporoval. Avšak oni chtějí od Rakouska odervati jeho země, a to nejen německé, nýbrž takové, jako jsou země české, někdy samostatné království a dosud jen ze třetiny obývané Němci. Vydati je Německu, znamenalo by nový zločin mezi- národní povahy. Snahy Vsiněmců mají i pro rakouské ná- rody ten dobrý následek, že je nutí, abys sjednotily proti společnému nebezpečí. Ale jejieh propaganda může míti následek i pro trojspolek. Spolek s Německem rakouští národové dosud pokládali za nepřijemný, ale nevyhnutelný; nyní možná budou pracovati k tomu, aby se z něho vyprostili.
He Schönerer Wolf Němec Rakousko Německo RakouskoUhersko
7 article Protiřeholní zákon ve Francií.
Protiřeholní zákon ve Francií. Po rokování málem tříměsíčním skoncoval včera francouzská sněmovna předlohu proti- řeholní. O důležitém momentu tom v dějináeh francouzských šiříme se na místě úvodním zevrubněji. Vláda předloží osnovu ihned senátu. který ji bude bezpochyby projednávati v mimo řádném zasedání, mezitím co se poslanecká komora bude zabývati rozpočtem. Chceť senát dřive vyříditi zákon o dvouleté službě vojenské Ostatně dojde na to vše ovšem až po prázdni- nách velikonočních. V debatách posledních dní zvláště zajímavý rozhovor se rozpředl o § 14., který obsahuje nejzávažnějši ustanovení zákona, jímž se zapo- vídá nedovoleným kongregacím udělovati vy- učování a vychovávati mládež. K paragrafu tomu promluvil velikou řeč vůdce radikálů pan Léon Bourgeois, jenž z čítanek a z učebních pomůcek duchovních škol dokazoval, jak se v nich mluví o státních zákonech a zařízeních, jak se v nich preparují světové dějiny, inkvisice se velebí, svoboda svědomí uráží a k zášuí proti jinověřícím ponouká. A pan Bourgeni končil: »Když naši žáci tímto učením budou odkojeni, vnesou jako muži rozkol v národ, roznítí záští mezi spoluobčany, sestoupí v ulice a vrhnou pochodeň občanské války v široké davy.« Řeč byla s nadšením přijata a vyvěsen její ve všech obeích francouzských velikou většinou odhlasováno.
Léon Bourgeois Bourgit Francie
8 article
Jemu odpovidal p. Ribot a hájil svobodu učení. Na to ujaljse slova p. Waldeck - Roussenu. jenž pravil, že se škola nesmí vydati duchovním. kteří neuznávají státu, ve kterém žijí, kteři svým žákům hlásají, že mohou bez trestu po- rušovati nejdůležitější zákony, poněvadž tyto vzešly z veliké revoluce, jež učinila duševnímu otroctví konec. Potom doporučoval přijetí § 14. pravě: »Přijetí tohoto odstavce bude znamennt, že chceme setrvati v republikánských tradicích.- Skon krále bavorského. Z Mnichova oznamují pařížskému »Ra- pellu«: »V kruzích co nejlépe zpravených se vypravuje, že nešťastný král Otto, držený jako šílenec v zámku fürstewriedském, jest blízek smrti. Hrozná jeho nemoc dosáhla takovéh stupně, že propukla ve stálé zuření, a král musil býti spoután. Baron Rediwitz, dvorní maršálek, přidělený dvoru královu, byl telegrafieky povolán. do Míni- chova, aby podal vladaři zprávy o hrozivém průběhu nemoci.
Ribot Roussena Otta Baron Rediwitz Waldeck Mnichov Mín
9 article Hlas Čechů z Těšínska.
Hlas Čechů z Těšínska. »Nanejvýš zřídka zví česká veřejnost, že mezi Čechy a Poláky veden jest stejně urputný národnostní boj jako mezi Čechy a Němci. M stem tohoto boje jest těšinské Slezsko, kde slo- vanské tyto národy se stýkajl. V české veřej nosti vi se prolo málo o boji tom, poněvadž jes s české strany utlumován a stálými ústupky oproti Polákům zmirňován. Jinak však jest Poláků. Časopisy jejich, jak v Krakové tak iv Lvově — nehledic už k několika polským líst. kům ve Slezsku samém — přinášejí nepokryte zprávy o bojích těchto a činí oproti nám slabšt neb silnější výpady. »Ubíráme Polákům půdu v těšínském Slez sku, počešťujeme jim polský lid ve Slezsku, volají a reklamují zcela opravdově celé těšínsk Slezsko pro Polsku Věci tyto už tak daleko pokročily, že po malu budeme míti i polskou otázku na Moravě
Čecho Polák Němec Těšínsko Čechy Slezsko Polsko Morava
10 article Výsledky právě ukončeného sčítání lidu
Výsledky právě ukončeného sčítání lidu rozvíří tento národnostní boj značně, což jes takřka nepochybno a proto jest nutno, aby če- ská veřejnost zpravena byla o pravém stavu otázky česko-polské ve Slezsku. V přítomnosti reklamují pro sebe Poláe aspoň čtyři pětiny těšínského Slezska. Jest to kraj, ležící na východ čáry, vedené od jabiůn- kovského průsmyku přes Komorní Lhotku k Hru- šovu. Počítají za polské osady: Doubravu (Dom- brovou), Orlovou, Rychvald, Bohumín i Hrušov nehledíc k celé řadě jiných menších posic. Tuto svoji hranici chtějí nyní sčítáním lidu míti jaksi úřadně zjištěnou, ba chtějí pronik- nouti ještě dále na západ, chtějí anektovati Mi- chalkovice, ba i samu Polskou Ostravu. Za tím účelem, aby zajistili si polskost krajiny této. bylo mezi lidem na vesnicích agitováno zvlášt- ními tam vyslanými agitátory polskými, kte již v říjnu a listopadu m. r. činnost svou za- hájili, aby lid poučen byl, že jest národnost polské a při sčítání udal za obcovaci řeč pol- skou a ne českou.
Polá Slezsko Lhotka Dom Orlová Rychvald Bohumín Hrušov Ostrava
11 article
Takto preparován byl lid domácí a sku tečně jsou zjištěny případy, že Češi, polsky vůbec nerozumějící, přihlásili se za Poláky. Ne- jedná se snad o 10 případů takových neb 100. nýbrž o celé vesnice. Nuže přesné výsledky tyto přinese teprve provedené sčítání lidu. Tato agitace pro polonisaci Slezska těšín- ského jest dosti mladá. Před 30 léty ještě no- věděli ani na Těšínsku ani na Jablunkovsku ni o polské otázce, nevěděli, že jsou Poláci; lid na venkově pravil o sobě, že mluví moravsky a také po moravsku (česky) bylo s ním u úřad jednáno. U okresního soudu v Jablunkově na př. jsou spisy, pokud sdělávány byly v řeči strany, psány po česku a ne po polsku. Teprve po roku 1870 shledala vláda, že venkovský lid na Jablunkovsku, Těšinsku a Fryštácku jes polský a zavedla jednání s lidem polské. Api- tace se strany polské začala až v létech osm- desátých a v minulém právě 10letí nabyla zna- čné intensivnosti.
Čech Polák Těšinsko Slezsko Těšínsko Jablunkovsko Jablunkov
12 article
Lid sám však — myslíme domácí lid — polsky neumí a také nechce se znáti k Po- lákům. Venkované používají v kostelich dosud modlitebních knih českých a také české nápisy v kostelích byly toho důkazem, že krajina polskou nebyla. Jak modlitební knihy, tak i české nápisy v kostelich a na pomnících snaží se Poláci přišli z Haliče vytlačiti, aby zničili každou památku, že kraj ten jest a býval českým. Tážeme li se na vesnicích kol Těšína Jablunkova lidu prostého, zda jest polským, to se přímo durdí, jest uražen, popíraje, že by Polákem byl. »Jsem Moravec« — odpoví každy venkovan, dodávaje, že Poláci jsou u Krakova. Jinak ovšem jest s jednou částí mládeže. Ta už má suggerováno polskými učiteli, že jes polské národnosti a tak už jest pro nás Čechy ztracena. Pronikání polského živlu na Těšínsku na- pomáhá nejvíce veliký přiliv polského dělnictva z Haliče do uhelné pánve ostravsko-karvinské. Toto dělnictvo, postrádající veškerého vzdělání, zaplavilo celý takřka východní revír ten a dusi domácí usedlé, rolnické obyvatelstvo, které jes českým. Tito polští dělníci, po případě agitátoři mezi nimi, byli to, kteří rozdmychali ostré ná- rodnostní boje před nedlouhou dobou v Dou- bravě, které pronikly i do české veřejnosti nabyly takových rozměrů, že skončily až pře trestním soudem. Tehdy také, aby věc vyšetřena a urovnána byla, usnesli se slovanští poslanci na zemském sněmu slezském vyslati do Doubravy dva své členy, aby na místě zjistili, zda Doubrava jest českou či polskou. A oba tito poslanci — ted i polský — rozhodli, že Doubrava jest česká, že o polštině nemůže tam býti řeči.
Polák Moravec Čecho Halič Krakov Těšínsko Doubrava Lido Těšín Jablunkov
13 article
Poláci upírají nám Rychwald, Bohumín, osady Pudlov, Vrbici a dokonce nyní už Hrušov. Úhlavními odpůrci všeho českého v krajích těchto jest polská intelligence, přišlá tam z Ha- liče. Jsou to jednak úřadníci, inženýři, pak lékaři, duchovní a učitelé. Tito veřejně hlásají. že jest jim každý Němec milejší nežli Čech ! Polský časopis, týdenník »Glas ludu szl skego«, vycházející ve Fryštátě, štve proti Če- chům nejvášnívějším způsobem v každém čísle. Jest proti nám redigován asi v tom směru, jako »Ostdeutsche Rundsehaue. List tento, jehož redaktorem jest polský agitátor, vyslaný tam z Varšavy, rozšiřuje se, zdarma ponejvíce, mezi lidem na jazykové hra- nici jen proto, aby živena a šířena byla nená- vist proti Čechům. Časopis tento vydržován jest penězi předáků polských na Těsínsku. Pře nemnoha dny rozšiřován byl na Ostravsku i Kar- vínsku polský list »Volnost«, na němž nebylo udáno ani místo vydávání, ani jmeno (iskaře. V listě tomto dokazováno, že i Frýdecko jest polské a že nutno přikročiti i k popolštění Ostravska a Valašska. Čtyři polští agilátoři stači prý na úkol tento. Polští kněží nechtějí na českých školách Téšínsku vyučovati náboženství po česku, nýbrž po polsku a také v kostele netrpí češtiny. Polští učitelé na venkově jsou nejfanatičtějšími odpůrci všeho českého, mnozí z nich tvrdí ve- řejně, že ještě Príborsko na Moravě jest polské Za takového stavu věcí bylo provedeno sčí tání lidu, které, jak dá se očekávati, dle toho dopadlo, a dopadlo tím spíše v neprospěch náš. že vládní orgány naddržovaly při sčltání lidu Polákům. Pro některé obce české na Fryštácku, ustanoveni za sčitací komisaře úřadníci hejtman- ství, kteří každého, kdo přihlásil se k česk obcovací řeči, zakříkli, že nemluví přece česky a beze všeho dalštho zapsali jej za Poláka.
Polák Rychwald Vrbica Němec Glas Čecho Bohumín Pudlov Hrušov Čechy Fryštát Varšava Ostravsko Kara Frýdecko Valašsko Morava Fryštácko
14 article
Dělo se tak v Muglinově, v Michálkovicích jiných ještě místech. Proto opakujeme, výsledek sčítání lidun Těšínsku v českých osadách veřejnost překvapí. My však nebudeme se nijak diviti, když za okol- ností těchto osady až dosud české zmizl, budou pojednou polskými. Tak tluče nám pojednou polská otázka n brány Moravy. V Moravské Ostravě vystavěli si Poláci polský dům ne za uím účelem, aby měli jakés ústředí své, nýbrž aby dům ten byl baštou, z níž podnikány by byly útoky proti Čechům V tomto polekém domě právě projednávány plány, jak společně s Němci mají Poláci pora- ziti při obecních volbách Čechy v Moravské Ostravě, z tohoto polského domu házejí se do Těšínska agitační hesla na potírání Čechů. Z polského tohoto domu jsou zasílány do hali- ských novin výpady proti nám. A vzdor všem těmto příkořím chovámes my oproti Polákům až dosud passivně, jen málo kde činíme pokus k odražení útoku a to jen proto, aby nebyla porušena shoda česko-polská. Trpíme, couváme, ale »shoda« jest pořáde jen na naší straně, Poláci o ní slyšeti nechtějí. Zapřeli jsme se při volbě do říšské rady tak, že ustoupili jsme nátlaku Poláků a nežá- dali, aby ze dvou poslanců na Těšínsku by jeden Čech a jeden Polák. Poláci pravili: »Ano shoda mezi Poláky a Čechy býti musí, ale my (Poláci) nemůžeme připustit, aby kandidován byl také v jedné kurii Čech.« Tak kandidováni oba Poláci. Čeští voliči spolkli tuto trpkou pilulku opět k vůli »shodě« a volili svorně — namnoze proti svěmu přesvědčení — Poláka. Volili jej v V. kurii, kdež ne vinou Čech padl polský kandidát a zvítězil sociální demokrat a volili také ve IV. kurii Poláka, který je d i ně za pomoci českých hlasů zvolen.
Polák Čecho Němec Čo Muglinov Michálkovice Těšínsko Morava Ostrava Čechy
15 article
Nebýti českých voličů, byl by zcela určité pro- šel kandidát německý, Chlebus. A vděk polský za to? V 12. čísle krakovské »Nové Reformye z t. r. jest článek, jednající o výsledku volby říšského poslance ve IV. kurii na Těšínsku, který, jak dobře víme, pochází z nejbližší bliz- kosti nově zvoleného říšského poslance v okrese tomto. V něm chválí se zmíněný již nám ne- přátelský »Glos ludu szlaskego«, praví se v článku tom, že musil býti zvolen Polák a ne německý kandidát, nikde však není ani slovem o tom zmínka, že Polák zvolen jedi ně zásluhou českých voličů, nikde ne- praví se ani, že na Těšínsku polského kandi- dáta volili též čeští volitelé. V loni na podzim sesli se ve vší tajnostn v Přívoze u Moravské Ostravy důvěrníci češtii polští, aby vedle úrady o říšské volbě zvolili jakýsi vyrovnávací výbor, který by urovnal če- sko-polské spory na Těšínsku. Polští poslanci lam přítomní pravili, že o vyrovnání mohou mlnviti až po provedeném sčítán lidu. Sčítání jest již provedeno, za pomoci vlády tak, jak si toho Poláci přáli a budou li se nyní chtíti vyrovnávati, nepřekvapí nás ani dost málo, když řeknou, že jazykovou hranicí mezi mezi Čechy a Poláky jest Ostravice, to jest, že cel těšínské Slezsko jest polské. Orgány tiskové těchto Poláků, kteří vyro- vnání z polské strany provésti s námi mají tvrdí už dávno, že hranici jest Ostravice. Jedná se nám za těchto okolností o zá- chranu nejméně 70.000 Čechů, kteří“ žijí n Těšínsku společně, ne snad roztroušeně, jedná se nám, aby čásť země koruny svatováclavské nebyla nám deroávna, třeba bratry Poláky
Chlebus Polák Čecho Těšínsko Ostrava Čechy
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Officiální hymnus malostranský Blahostné vytržení nad c. k. vládou, všemi jejími skutky a každým jejím hnutim jest, jak známo, tak zvanou proklatou povinností s. k. čisku. Nelze tvrditi, že by si v tom ohledu mohl někdo naříkat na »Prager Abendblatt«. Také předvčerejší odročení říšské rady zavdalo mu látku k básni v próse, kterouž obohacena lyrika archivu tiskové kanceláře o perlu nemalé ceny. Ukončený oddíl zasedání znamená malostran- skému úřadnímu listu »jasný bod světla a výše v dějinném dramatu našeho vnitřního politického rozvoje«. Že jsme k této výšině dospěli, pokračuje poetický dekadent »Prager Abendblaltu«, jest dílem trpělivého vylrvalého svérázu ve vládních sférách, vysoce zjemnělé vnímavosti pro hnut duše lidu, bystrého ducha pozorování oproti kolečkovému stroji v parlamentním víru a na- překonatelné důvěry v genia Rakouska a dobr pudy a intelektuální síly jeho národů.« Blaze tomu, kdo v zlaté struny zahrát zná. Nepoklá- dáme sice »Prager Abendblatt« za historický materiál budoucích dějepravců, ale kdyby se stalo náhodou, že by oko nějakého smrtelníka
Prager Rakousko
17 article
po létech zastihlo v zažloutlém úřadním večer- níku pražském tento chvalozpěv, zajisté že by ruka toho badatele budoucnosti chvatem obra- cela listy místodržitelského orgánu nazpět z dychtivé zvědavosti, co se přihodilo tak velko- lepého za éry Körberovy, aby odůvodňovalo takový vzmach c. k. erárního péra. Může bet nad tento hymnus ještě nějakého pádnějšího svědectví o skutečné podstatě a úpadku vídeň- ského parlamentarismu? Hle, podařilo se v po- slanecké sněmovně položiti dvě stébla přes sebe (a proti výkonnosti parlamentu za dob před- badenovskýéh povolení kontingentu branců a lihové přirážky není nic jiného) a již ta okolnost vybouřila u officiálních žurnalistů sladké šílenství básnivosti, z níž zrodila se svrchu uvedená óda Nechválí snad pánové dne před večerem? Není snad jásot jich nad výšinami světla Körberovy vlády předčasným? Teprve včera měli jsme pří- ležitost poptati se s důrazem po oprávněnosti pověstí rozšiřovaných s německé strany v pří- čině vyloučení úřadníků české národnosti ze zněmčeného území v Čechách a určitého slibu ne-li závazku drem. Körbrem Němcům daného.
Körberův Němec Čechy
18 article
Útlá bledá sněženka, kteráž vykvetla, jak se zdá, na úbočí mezi vládou a českým klubem, naprosto nesnese takových pohrom, takových ledových zavanutí a nebude-li pověst »Ost- deulsche Rundschau« od vlády kategoricky de- mentována, může se státi, že officiální pěvci slávy šl. Körbera budou nuceni natáhnoutí n své lýry zase staré struny. Největší chybou státníka Körbera bylo by, kdyby upadl ve starý »svéráz« vídeňských vlád, foukati z týchž jedněch úst »studené i horké«, podle potřeby, aby jednu stranu rozehřál a druhou ochladil. Takovým způsobem mohlo by se lehce státi, že by dnešní romance o štěsti dra. Körbera, mohla býti záhy doplněna balladou — s spačnou pointou. — »Mladočesko německá alliance«. Obludné slovo toto, pod nímž kryje se před- stava nemožné politicko-strannické změžděniny, za dnešních dnů naprosto nemyslitelné, vyskytlo se včera v »Hlasu Národa« nad překladem pražského dopisu vídeňské »Information«. V do- pise tom mluví se na základě projevu »Hlasů od Blaníka« o tom, že dr. Engel pokládá z možnou ještě jinou allianci Čechů než alliane jich s bývalou pravicí. Z tohoto projevu děje
jítmentovat Körber doktor Engel Čecho Blaník
19 article
se ve vídeňské »Information« velmi smělá dalekosáhlá dedukce, že se v mladočeské strane vzmáhá čím dále »tím více směr, kterýž prý očekává větších výhod od bezprostředního do- rozumění s německou levicí, nežli od spolku s pravicí a to na základě rovnoprávnosti, reci- procity a rozšíření autonomie.« »Information« připojuje pak ještě k tomu naučení politické chytrosti o dvou železech v ohni a »Hlas Ná- roda« přidává pak ze svého výstrahu, že jest sice pěkná věc, dvě železa v ohni, ale nemá prý se zapomenouti, že kdo na dvou židlich sedá, sedne někdy mimo, při čemž »Hlas N.e rozhodně sedá na vějičku »Informationu«. Jest patrno, že »Information« pouštl zkušebný balon a že »Hlas Národa« lehtá cvrěka ze skuliny. Oběma těmto snahám může býti co nejochot- něji pomoženo, zejmena »Hlasu Národa« můze býti pověděno, že si česká delegace nehodlá se- dnouti ani na jedno ani na druhé žhavé železo. Theorie o allianci českosněmecké jest té doby přes příliš šedá a třeba by některé skupiny pravice aneb spíše jednotlivci dávali na jevo jakési patrně přechodné rozladění směrem k če- skému klubu, nikdo v celé sněmovně na mož- nost politického společenství s frakcí německého souručenství ani nepomýšlí. Čeští poslanci jsou přesvědčeni, že jim nynější jich postavení úpln politické volnosti a nezadanosti nejlépe svědči a že nemají oni příčiny, aby se ucházeli o přízeň té či oné strany, zvláště v levo. Jsme s to a na základě nejspolehlivějších informací oprávněni vysloviti co nejrozhodnější popření nějaké mož- nosti českoněmecké alliance ve smyslu vídeňské »Information«.
Information
20 article
— Návštěva ve smíšeném kraji. N snad výprava sokolská, aneb českých touristů, nýbrž výprava jednotlivce, o níž tuto dle hodno- vérného vypravování chceme učiniti zmínku Jde tu o zmáhající se Ústí n. L., o město, které následkem svého výhodného položení na splavné veliké řece a na blízku bohaté uhelné pánve krokem obřím se rozvijí a roste. Do města toho zavítal před čtrnácti dny chef české firmy, aby tam vyřídil jistou obchodní věe. Vyšed z nádraží tázal se dělníka, jenž k sou- druhům svým česky hovořil, kudy má jíti? Ně- kolik výrostků, mezi nimiž jeden v čepici, jako je nosí úřadníci, zaslechnuvše český dotaza českou naň odpověď, obořilo se na děiníky i ob- chodníka a zasypali je nadávkami, mezi nimiž byla slova »Sauböhm« a »Wenzelsláuse« nej- mírnějšími. Jeden z dělníků, který jako domácí asi společnost onu znal, vrhl se mezi spíla- jící a zasadiv jednomu z nich dle pravidel dů- kladný poliček, že mu s hlavy klobouk sletěl, rozehnal útočníky. Tito ale přes to z pozdálečí pronásledovali ne dělníky, nýbrž obchodníka. Týž nemálo byl překvapen, když zavítav do jednoho z čelných hostinců ústeckýeh, byl sprostě od sklepníků odbyt, že pro českého provokatéra nemají ani jídla ani nápoje. Ohradiv se proti surovosti té náležitým způsobem, vy- volal tím takové vzbouření přítomných hostí, ž nucen byl rychle místnost opustiti. Nezbylo než uchýliti se opět na nádraží, však i tam byl znepokojován. Tak děje se Čechu v Čechách, ve městě, kde žije aspoň 3000 Čechů a kde za bílého dne je insu
Čech Čecho Čechy
21 article
ván,kdo opováží s
22 article
pronásti časké slov — Úklady opavské obce protí tam- nímu českému státnímu gymnasiu neberou konce. Je v tom zvláštní houževnatá zavilost. kteráž rok co rok pohání radnici opavskou k ob- novenému útoku na tuto posici pro německé nenávistníky snad přece jen již neodvolatelně ztracenou. Jak se brněnskému »Tagesbotu« sdě- luje, podal předseda místní školní rady opavské Kudlich v opavském obecním zastupitelstvu návrh na resoluci, kterouž obec opavská vy- slovuje požadavek, aby vláda odvolala z roz- počtu na rok 1901 položku na české státní gymnasium v Opavě, po případě aby položku tuto všichni němečtí poslanci bez rozdílu stran zamítli. V resoluci praví se dále, že trvání če- ského ústavu jest stálým zřídlem národních roz- brojů v »německém městě« Opavě jakožto český vzdoroústav, ze kteréhož prý každého roku vy- chází větší či menší počet polovzdělanců, kteří úkolu střední školy nedosahují, nýbrž prý je- dině národnostní štvanice vnášejí do »jazykové smíšených« obcí okolí. Resoluce tato usnesena jednohlasně s dodatkem, že příslušná petice má býti dodána ještě před rokováním o rozpočtu ministru vyučování; že má býti tištěna a roz dělena mezi všechny německé poslance bez rozdílu stran. Pan purkmistr má mimo to dojeti k ministru vyučování a osobně mu vyložiti přání opavského obyvatelstva. Nenapadá nám ani z daleka, abychom na tuto zpupnost německou odpovídali odůvodňováním českých práv na
Opava
23 article
střední školy ve Slezsku procentním srovná- váním atp. S německým Michlem o právu bezpráví jsme už přece dorokovali. Ale obno- vená opavská petice proti českému gymnasíu jest ukázkou opětného výbůchu německého fu- roru, kterýž přece nevyhnutelně musí zahájiti nové orgie k nastávajícímu sestavování něme- ckých postulátů. Mimo to jest nepochybno, ž opavští Němci spěchají na pomoc tésínským, jimž kyne sestátnění tamního polského gym- nasia, což by bylo ovšem náramnou skvrnou na německém štítě těšínském. Obě města slezská uzavírají proti Čechům a Polákům odpovědný spolek, Češi s Poláky odpovědí jim na to způ- sobem příslušným — Pan Anton Aigner protestantem. J včerejší »Bohemia« sděluje, přestoupil zemský poslanec a purkmistr frýdlandský, pan Aigner, z katolictví k vyznání protestantskému. Podnět k tomuto kroku zavdal prý nějaký spor jeho s tamním kaplanem, P. Hruškou. — Politické schůze. Veřejnou schůzi lidu, v níž promluví »O vol- bách do rady říšské« pp. František Nyklíček a Karel Till, svolává politický klub pro okres poličský na neděli 31. t. m. o 2. hod. odpolední do zimní tělocvičny v Poličce. Potom koná se valná schůze politického klubu. — Všichni členové Ústřední Matice školské, kteří v Praze jsou přítomni, dostaví se dnes do Pantheonu musea král. českého před 10. hod. dopol., aby jubilejní valná hro- mada mohla započiti přesně v 10 hodin. Pr členstvo připraveny jsou 2 šatny, na jedné straně pro pány, na druhé pro dámy; rovněž takje šatna při galerii. Každý účastník valné hromady podepíše se na presenění listinu, na níž budia výslovně podotčeno, zda se podpisuje jako člen
Michl Němec Čecho Polák Čech Aigner P Hruška Nyklíček Till Slezsko Praha Bohemia muzeum král
24 article
či jako host. Na valnou hromadu výslal spole »Komenský« ve Vídni, pokud známo, předse svého, pana Marušku a také zde již dlí al- stupcové matiční ze zněmčelého území. Každe účastník obdrží jubilejní zprávu o 20leté čin- nosti Ú. M. Š., která jest ozdobena podobiznami obou starostů ÚJ. M. Š., dra. F. L. Riegra prof. dra. Čelakovského. Obsahuje velmi po- drobné zprávy o vzniku Ú. M. Š. (stať řáto jes historicky důležita), pak celkový přehled 20letí práce matiční s různými výkazy: o školství, o dobrodincích, o přijmech a vydáních a o členech výboru. Pro národní menšiny určen jest článek »Kterak se zřízují obecné školy minoritnií v Čechách«, jenž obsahuje praktické pokyny pre zástupce rodičů. Zpráva obsahuje dále pojednání o matiční práci na Moravě, o matičních středních školách na Moravě, pak stať »Slezsko a Ú. M. Š.«, ve které je doslovný překlad nařízení zemské školní rady slezské, »kterak se mají dítky na neněmeckých školách germanisovat«. K tomu se připojuje přehled matiční práce ve Slezsku. Pořad valných hromad Ú. M. Š. se stručným přehledem bude upominkou jak účastníkům val- ných hromad těchto, tak také vodltkem budou- címu historikovi nejpřednějšího našeho ústa vu národního. Ke zprávě jubilejní připojeny jsou zprávy o činnosti a financích Ú. MI. Š. r. 1900.
Komenský Maruška Ú M Š M Š F L Riegr profesor doktor Čelakovský Vídeň Čechy Morava Slezsko
25 article
Četný jest seznam dobrodinců, kteří ve svých posledních vůlích blahovolně pamatovali Matice. V čelo seznamu nalezá se velkodušný mecenáš Bedřich Schnell s odkazem 195.922 zl. 59 kr. V tabulkách účetních dopodrobna je znázorněno, jaké příjmy a vydání měla Matice. Za minulých 20 let přijala Matice na příspěvcích a darech 3,941.181 zl. 61 kr. Celkem bylo přijate 4,130.752 zl. 44 kr. a vydáno 3,878.10ž 65l9 kr., takže čisté jmění koncem roku 190 obnáší 252.649 zl. 7814 kr. V téže době za- ložila Matice 51 opatrovnu, 70 škol obecných a 3 skoly střední. Po seznamu členů výboru funkcionářů v minulém dvacetileti následuje vlastní zpráva výroční. Činnost výboru matičníhe nesla se smérem několikerým; jednak za roz- vojem školství, s nímž souvlsí také úprava po- žitků učitelstva, jednak a zvláště za organisael financi matičních, která je základem veškere další činnosti. Výbor snažil se udržovati především s místními odbory styk co nejživější a sluší vy- dati svědectví pravdivé i pochvalné, že místni odbory nazvíce důležité poslání své v národě českém nejen jasně pochopily, ale také že v mezích svých stanov a řádů, jaké jsou jim vytknuty a jaké se od let již osvědčily, účinně výbor matiční, zejmena po stránce finanční a informativní podporovaly. Zpráva poukazuje dále na neochotu zřizovati české školy veřejné; ne- ochota šla tak daleko, že i školy, jichž dokázaná potřeba byla i ministerstvem vyučování uznána, přece dodnes nebyly otevřeny a v komisionálním řizení stran některých škol vyhledávají se stále nové a nové průtahy a odklady. A končí zpráva těmito slovy: Stav Ú. M. Š. roku minulého i jejího školství, její snahy a zápasy, dávají
Schnell Ú M Š Matica
26 article
vznikati různým úvahám nevalně utěšeným. Za- kladatelé Ú. M. Š. nedomnívali se, že boj, jaký za práva jazyka mateřského rodičům českým byl vnucen, přetrvá osvícené XIX. století, nedomní- vali sa lnha,danfvjina.ža alolali annžt,ov a po- kraku skončí pro národ český radostně, že takt národu českému bude vyhrazeno misto u boha- tého stolu vzdělanosti, jaké mu přísluší při jeho snahách a horoucích tužbách po vzdělání. Bohu- žel nedočkali se toho. Národ český na vzdělání jiných národů přispivá prací svou, ale žádá-li sám, aby všichni jeho členové byli vzděláváni jazykem svým přirozeným, má si sám zakládat své školy. A i v tom činí se mu namnoze pře-- kážky a úklady. Než bojem dlouholetým, ve kterém zorganisovaly se šiky české pod praporem Ústřední Matice školské, utužily se naše sílya zejmena za posledních 20 roků nabyli jsme mnohých cenných zkušeností, které jsou i budou nám výdatnou zbraní v příštích zápasech. Pro- niknuti vědomím, že snažíme se o věc dobrou a spravedlivou, vstoupili jsma do nového stolet s odkazem, který nám zanechal věk zašlý, s od- kazem houževnatého hoje a trvaléko zápasu za prava českých rodičů a za práva českych, dět na vzdělání jazykem mateřským. Za námí stoji všichni věrní synové a dcery vzkvétajícího ná- roda našeho i nelekáme se obuíží nižádných, neboť konečným úspěchem provázeno bude dilo Ústřední Matice školské! — Dokládá se, že podle zvyklostí v Ú. M. Š. vládnoucích, roz- dává se výroční zpráva členům valně hromadě přítomným, pak odborům a správám škol, jakos i všem tém, jimž se posilá Věstník Ú. M. §.
M Š
27 article
— Klub voličů novoměstských kona včera schůzi správního výboru a ustavil se takto: starostou dr. Gabriel Blažek, prvním náměstkem starosty pan Ferdmand M el la n druhým náměstkem pan JUDr. Karel G roš. jednatelem pan Jan Červený, pokladníkem p. Václav Hroděj, účetním p. JUDr. Karel Černohorský, hospodářem p. Jos. Šev d. Kromě těchto funkeionářů zasedají ve výboru pp. Ant. Koubek a Frant. Chadima. Na to jed- náno o programu činnosti klubovní pro. dobu nejbližší. Usneseno požádati opětně pana. ra. Fořta, aby promluvil »o situaci politi jakož byl klubu již dříve připověděl, aby ak konána byla nejbližší schůze s programe který původně určen byl pro valnou hiroma s néhož však seslo pro nahodilé překážky. Schůzi tuto v nynějších poměrech považuje výbor za důležitou a usnesl se zároveň pozvati k ní veškeré poslance říšaké v Praze sídlicí. Na program dalších schůzí položena přednáška p. Františka Chadimy »o důležitosti výstav řemeslnických a průmyslových«, přednáška pana posl. K aftana »o významu průplavů a splav- nění Vltavy pro Prahu«, dále přednáška s pro- gramem historickým, a pojednáno o celé řadě themat pro budoucí schůze klubovní vhodných. Přijat dále návrh, aby podniklo členstvo vy- cházky do obecních ústavů a podniků, tak zejmena do ústřední elektrárny, do jatek, vo- dárny, plynárny, k prohlídce kanalisačních ob- jektů, do sklenníků obce pražské atd. v Rajské zahradě. Nejbližší vycházka bude v ponděli dne 15. dubna odpol. do ústřední elektrárny v Ho- lešovicích. Členstvo se sejde na Josefském náměstí o 43. hod. odpol. Při volných návrzích usneseno následující protestní prohlá- šení: Na schůzi pořádané »u Štajgrů« stranou sociální byl učiněn na poslance našeho za pátou kurii, Václava Březnovského, kategorický appell, aby buď z klubu českých poslanců na rad
doktor Blažek Ferdmand JUDr Červená Hroděj Černohorský Jos Koubek František Chadim Březnovský Praha Vltava josefský náměstí