2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. března 1901.
5
article
v zatýkání se pokračuje. Ale nutno pr-
znati, že osoby, které dokáží hned na policii
svou nevinu, nejsou déle zdržovány a smějí s
odebrati domů. Často bývají mezi zatýkajícím
a zatýkanými krvavé bitky. Tak ve vsi Bajeg-
cích djevdjelijského okresu padlo 8 Bulharův
18 Turků, dílem mrtvých, dílem raněných.
Několik dní tomu policejní prohlídka byl
předsevzata u solunského knihkupce Ivana hadzi
Nikolova. Policie našla papíry, které hledala
Byl odveden a zavřen do cely s nějakým Židem.
Když zůstali sami, Bulhar zahledl u Žida ka-
pesní nůž a prosil, aby mu jej půjčil. Žid ne-
ehtěl. Bulhar se naň vrhl, nůž mu vyrval a
přeřízy si žíly na rukou. Nozemřel sice hned.
ale pochybuje se, že bude na živu zachován
TarOMup.
Turek
Ivan
Nikolov
Žid
Bulhar
Bajeg
6
article
Ruský tisk o rakouských
Všiněmeích.
Rakouští Všiněmci dobyli si již tak zvuč
ného jmena ve světě, že ani »vynikající češt
politikové« nestačí, aby jim přikládán byl mens
význam.
Z ruských listů věnují jim článek »He
List správně praví, že význam jejich v P
kousku netkví tak ve vnitřních úspěšícht
strany, jako v tom, že za nimi na hranicích
Rakouska stojí velký, sjednocený, výbojný náro
německý. Všechny strany a národnosti rakousko-
uherské čerpají svou silu jen ze sebe samých.
kdežto Všiněmci ze sousedního Německa. Okol-
nost tato jest neobyčejně vážná a dodává zvlášt-
ního charakteru nynějšímu stavu Rakousko-
Uherska. V žádném jiném státě nebyla by možna
strana s takovým politickým programem, jak
mají a hlásají Všiněmci. Schönerer, Wolf aj
mluví na říšské radě řeči, které by svým ob-
sahem nebyly možny v žádném jiném parla-
mentě. Že si to smějí dovolit, je důkazem, ze
imponují, a nikoli, že by nebyli považování
za nie.
Kdyby šlo o to, aby rakouští Vsiněmci vy-
stěhovali se do Německa, druzí rakouští náro-
dové bezpochyby neměli by ničeho proti tomu
a možno, že sám stát by je v tom podporoval.
Avšak oni chtějí od Rakouska odervati jeho
země, a to nejen německé, nýbrž takové, jako
jsou země české, někdy samostatné království
a dosud jen ze třetiny obývané Němci. Vydati
je Německu, znamenalo by nový zločin mezi-
národní povahy.
Snahy Vsiněmců mají i pro rakouské ná-
rody ten dobrý následek, že je nutí, abys
sjednotily proti společnému nebezpečí. Ale jejieh
propaganda může míti následek i pro trojspolek.
Spolek s Německem rakouští národové dosud
pokládali za nepřijemný, ale nevyhnutelný; nyní
možná budou pracovati k tomu, aby se z něho
vyprostili.
He
Schönerer
Wolf
Němec
Rakousko
Německo
RakouskoUhersko
7
article
Protiřeholní zákon ve Francií.
Protiřeholní zákon ve Francií.
Po rokování málem tříměsíčním skoncoval
včera francouzská sněmovna předlohu proti-
řeholní. O důležitém momentu tom v dějináeh
francouzských šiříme se na místě úvodním
zevrubněji. Vláda předloží osnovu ihned senátu.
který ji bude bezpochyby projednávati v mimo
řádném zasedání, mezitím co se poslanecká
komora bude zabývati rozpočtem. Chceť senát
dřive vyříditi zákon o dvouleté službě vojenské
Ostatně dojde na to vše ovšem až po prázdni-
nách velikonočních.
V debatách posledních dní zvláště zajímavý
rozhovor se rozpředl o § 14., který obsahuje
nejzávažnějši ustanovení zákona, jímž se zapo-
vídá nedovoleným kongregacím udělovati vy-
učování a vychovávati mládež. K paragrafu
tomu promluvil velikou řeč vůdce radikálů pan
Léon Bourgeois, jenž z čítanek a z učebních
pomůcek duchovních škol dokazoval, jak se
v nich mluví o státních zákonech a zařízeních,
jak se v nich preparují světové dějiny, inkvisice
se velebí, svoboda svědomí uráží a k zášuí
proti jinověřícím ponouká. A pan Bourgeni
končil: »Když naši žáci tímto učením budou
odkojeni, vnesou jako muži rozkol v národ,
roznítí záští mezi spoluobčany, sestoupí v ulice
a vrhnou pochodeň občanské války v široké
davy.« Řeč byla s nadšením přijata a vyvěsen
její ve všech obeích francouzských velikou
většinou odhlasováno.
Léon Bourgeois
Bourgit
Francie
8
article
Jemu odpovidal p. Ribot a hájil svobodu
učení. Na to ujaljse slova p. Waldeck - Roussenu.
jenž pravil, že se škola nesmí vydati duchovním.
kteří neuznávají státu, ve kterém žijí, kteři
svým žákům hlásají, že mohou bez trestu po-
rušovati nejdůležitější zákony, poněvadž tyto
vzešly z veliké revoluce, jež učinila duševnímu
otroctví konec. Potom doporučoval přijetí § 14.
pravě: »Přijetí tohoto odstavce bude znamennt,
že chceme setrvati v republikánských tradicích.-
Skon krále bavorského.
Z Mnichova oznamují pařížskému »Ra-
pellu«: »V kruzích co nejlépe zpravených se
vypravuje, že nešťastný král Otto, držený jako
šílenec v zámku fürstewriedském, jest blízek
smrti. Hrozná jeho nemoc dosáhla takovéh
stupně, že propukla ve stálé zuření, a král
musil býti spoután.
Baron Rediwitz, dvorní maršálek, přidělený
dvoru královu, byl telegrafieky povolán. do Míni-
chova, aby podal vladaři zprávy o hrozivém
průběhu nemoci.
Ribot
Roussena
Otta
Baron Rediwitz
Waldeck
Mnichov
Mín
9
article
Hlas Čechů z Těšínska.
Hlas Čechů z Těšínska.
»Nanejvýš zřídka zví česká veřejnost, že
mezi Čechy a Poláky veden jest stejně urputný
národnostní boj jako mezi Čechy a Němci. M
stem tohoto boje jest těšinské Slezsko, kde slo-
vanské tyto národy se stýkajl. V české veřej
nosti vi se prolo málo o boji tom, poněvadž jes
s české strany utlumován a stálými ústupky
oproti Polákům zmirňován. Jinak však jest
Poláků. Časopisy jejich, jak v Krakové tak iv
Lvově — nehledic už k několika polským líst.
kům ve Slezsku samém — přinášejí nepokryte
zprávy o bojích těchto a činí oproti nám slabšt
neb silnější výpady.
»Ubíráme Polákům půdu v těšínském Slez
sku, počešťujeme jim polský lid ve Slezsku,
volají a reklamují zcela opravdově celé těšínsk
Slezsko pro Polsku
Věci tyto už tak daleko pokročily, že po
malu budeme míti i polskou otázku na Moravě
Čecho
Polák
Němec
Těšínsko
Čechy
Slezsko
Polsko
Morava
10
article
Výsledky právě ukončeného sčítání lidu
Výsledky právě ukončeného sčítání lidu
rozvíří tento národnostní boj značně, což jes
takřka nepochybno a proto jest nutno, aby če-
ská veřejnost zpravena byla o pravém stavu
otázky česko-polské ve Slezsku.
V přítomnosti reklamují pro sebe Poláe
aspoň čtyři pětiny těšínského Slezska. Jest to
kraj, ležící na východ čáry, vedené od jabiůn-
kovského průsmyku přes Komorní Lhotku k Hru-
šovu. Počítají za polské osady: Doubravu (Dom-
brovou), Orlovou, Rychvald, Bohumín i Hrušov
nehledíc k celé řadě jiných menších posic.
Tuto svoji hranici chtějí nyní sčítáním lidu
míti jaksi úřadně zjištěnou, ba chtějí pronik-
nouti ještě dále na západ, chtějí anektovati Mi-
chalkovice, ba i samu Polskou Ostravu. Za tím
účelem, aby zajistili si polskost krajiny této.
bylo mezi lidem na vesnicích agitováno zvlášt-
ními tam vyslanými agitátory polskými, kte
již v říjnu a listopadu m. r. činnost svou za-
hájili, aby lid poučen byl, že jest národnost
polské a při sčítání udal za obcovaci řeč pol-
skou a ne českou.
Polá
Slezsko
Lhotka
Dom
Orlová
Rychvald
Bohumín
Hrušov
Ostrava
11
article
Takto preparován byl lid domácí a sku
tečně jsou zjištěny případy, že Češi, polsky
vůbec nerozumějící, přihlásili se za Poláky. Ne-
jedná se snad o 10 případů takových neb 100.
nýbrž o celé vesnice. Nuže přesné výsledky tyto
přinese teprve provedené sčítání lidu.
Tato agitace pro polonisaci Slezska těšín-
ského jest dosti mladá. Před 30 léty ještě no-
věděli ani na Těšínsku ani na Jablunkovsku ni
o polské otázce, nevěděli, že jsou Poláci; lid
na venkově pravil o sobě, že mluví moravsky
a také po moravsku (česky) bylo s ním u úřad
jednáno. U okresního soudu v Jablunkově na
př. jsou spisy, pokud sdělávány byly v řeči
strany, psány po česku a ne po polsku. Teprve
po roku 1870 shledala vláda, že venkovský
lid na Jablunkovsku, Těšinsku a Fryštácku jes
polský a zavedla jednání s lidem polské. Api-
tace se strany polské začala až v létech osm-
desátých a v minulém právě 10letí nabyla zna-
čné intensivnosti.
Čech
Polák
Těšinsko
Slezsko
Těšínsko
Jablunkovsko
Jablunkov
12
article
Lid sám však — myslíme domácí lid —
polsky neumí a také nechce se znáti k Po-
lákům. Venkované používají v kostelich dosud
modlitebních knih českých a také české nápisy
v kostelích byly toho důkazem, že krajina
polskou nebyla. Jak modlitební knihy, tak i české
nápisy v kostelich a na pomnících snaží se
Poláci přišli z Haliče vytlačiti, aby zničili
každou památku, že kraj ten jest a býval
českým.
Tážeme li se na vesnicích kol Těšína
Jablunkova lidu prostého, zda jest polským, to
se přímo durdí, jest uražen, popíraje, že by
Polákem byl. »Jsem Moravec« — odpoví každy
venkovan, dodávaje, že Poláci jsou u Krakova.
Jinak ovšem jest s jednou částí mládeže.
Ta už má suggerováno polskými učiteli, že jes
polské národnosti a tak už jest pro nás Čechy
ztracena.
Pronikání polského živlu na Těšínsku na-
pomáhá nejvíce veliký přiliv polského dělnictva
z Haliče do uhelné pánve ostravsko-karvinské.
Toto dělnictvo, postrádající veškerého vzdělání,
zaplavilo celý takřka východní revír ten a dusi
domácí usedlé, rolnické obyvatelstvo, které jes
českým. Tito polští dělníci, po případě agitátoři
mezi nimi, byli to, kteří rozdmychali ostré ná-
rodnostní boje před nedlouhou dobou v Dou-
bravě, které pronikly i do české veřejnosti
nabyly takových rozměrů, že skončily až pře
trestním soudem.
Tehdy také, aby věc vyšetřena a urovnána
byla, usnesli se slovanští poslanci na zemském
sněmu slezském vyslati do Doubravy dva své
členy, aby na místě zjistili, zda Doubrava jest
českou či polskou. A oba tito poslanci — ted
i polský — rozhodli, že Doubrava jest česká,
že o polštině nemůže tam býti řeči.
Polák
Moravec
Čecho
Halič
Krakov
Těšínsko
Doubrava
Lido
Těšín Jablunkov
13
article
Poláci upírají nám Rychwald, Bohumín,
osady Pudlov, Vrbici a dokonce nyní už
Hrušov.
Úhlavními odpůrci všeho českého v krajích
těchto jest polská intelligence, přišlá tam z Ha-
liče. Jsou to jednak úřadníci, inženýři, pak
lékaři, duchovní a učitelé. Tito veřejně hlásají.
že jest jim každý Němec milejší nežli Čech !
Polský časopis, týdenník »Glas ludu szl
skego«, vycházející ve Fryštátě, štve proti Če-
chům nejvášnívějším způsobem v každém čísle.
Jest proti nám redigován asi v tom směru, jako
»Ostdeutsche Rundsehaue.
List tento, jehož redaktorem jest polský
agitátor, vyslaný tam z Varšavy, rozšiřuje se,
zdarma ponejvíce, mezi lidem na jazykové hra-
nici jen proto, aby živena a šířena byla nená-
vist proti Čechům. Časopis tento vydržován jest
penězi předáků polských na Těsínsku. Pře
nemnoha dny rozšiřován byl na Ostravsku i Kar-
vínsku polský list »Volnost«, na němž nebylo
udáno ani místo vydávání, ani jmeno (iskaře.
V listě tomto dokazováno, že i Frýdecko jest
polské a že nutno přikročiti i k popolštění
Ostravska a Valašska. Čtyři polští agilátoři stači
prý na úkol tento.
Polští kněží nechtějí na českých školách
Téšínsku vyučovati náboženství po česku, nýbrž
po polsku a také v kostele netrpí češtiny.
Polští učitelé na venkově jsou nejfanatičtějšími
odpůrci všeho českého, mnozí z nich tvrdí ve-
řejně, že ještě Príborsko na Moravě jest
polské
Za takového stavu věcí bylo provedeno sčí
tání lidu, které, jak dá se očekávati, dle toho
dopadlo, a dopadlo tím spíše v neprospěch náš.
že vládní orgány naddržovaly při sčltání lidu
Polákům.
Pro některé obce české na Fryštácku,
ustanoveni za sčitací komisaře úřadníci hejtman-
ství, kteří každého, kdo přihlásil se k česk
obcovací řeči, zakříkli, že nemluví přece česky
a beze všeho dalštho zapsali jej za Poláka.
Polák
Rychwald
Vrbica
Němec
Glas
Čecho
Bohumín
Pudlov
Hrušov
Čechy
Fryštát
Varšava
Ostravsko
Kara
Frýdecko
Valašsko
Morava
Fryštácko
14
article
Dělo se tak v Muglinově, v Michálkovicích
jiných ještě místech.
Proto opakujeme, výsledek sčítání lidun
Těšínsku v českých osadách veřejnost překvapí.
My však nebudeme se nijak diviti, když za okol-
ností těchto osady až dosud české zmizl, budou
pojednou polskými.
Tak tluče nám pojednou polská otázka n
brány Moravy.
V Moravské Ostravě vystavěli si Poláci
polský dům ne za uím účelem, aby měli jakés
ústředí své, nýbrž aby dům ten byl baštou,
z níž podnikány by byly útoky proti Čechům
V tomto polekém domě právě projednávány
plány, jak společně s Němci mají Poláci pora-
ziti při obecních volbách Čechy v Moravské
Ostravě, z tohoto polského domu házejí se do
Těšínska agitační hesla na potírání Čechů.
Z polského tohoto domu jsou zasílány do hali-
ských novin výpady proti nám.
A vzdor všem těmto příkořím chovámes
my oproti Polákům až dosud passivně, jen málo
kde činíme pokus k odražení útoku a to jen
proto, aby nebyla porušena shoda česko-polská.
Trpíme, couváme, ale »shoda« jest pořáde jen
na naší straně, Poláci o ní slyšeti nechtějí.
Zapřeli jsme se při volbě do říšské rady
tak, že ustoupili jsme nátlaku Poláků a nežá-
dali, aby ze dvou poslanců na Těšínsku by
jeden Čech a jeden Polák. Poláci pravili: »Ano
shoda mezi Poláky a Čechy býti musí, ale my
(Poláci) nemůžeme připustit, aby kandidován
byl také v jedné kurii Čech.« Tak kandidováni
oba Poláci. Čeští voliči spolkli tuto trpkou
pilulku opět k vůli »shodě« a volili svorně —
namnoze proti svěmu přesvědčení — Poláka.
Volili jej v V. kurii, kdež ne vinou Čech
padl polský kandidát a zvítězil sociální demokrat
a volili také ve IV. kurii Poláka, který je d i ně
za pomoci českých hlasů zvolen.
Polák
Čecho
Němec
Čo
Muglinov
Michálkovice
Těšínsko
Morava
Ostrava
Čechy
15
article
Nebýti českých voličů, byl by zcela určité pro-
šel kandidát německý, Chlebus. A vděk polský
za to? V 12. čísle krakovské »Nové Reformye
z t. r. jest článek, jednající o výsledku volby
říšského poslance ve IV. kurii na Těšínsku,
který, jak dobře víme, pochází z nejbližší bliz-
kosti nově zvoleného říšského poslance v okrese
tomto. V něm chválí se zmíněný již nám ne-
přátelský »Glos ludu szlaskego«, praví se
v článku tom, že musil býti zvolen Polák a ne
německý kandidát, nikde však není ani slovem
o tom zmínka, že Polák zvolen jedi ně
zásluhou českých voličů, nikde ne-
praví se ani, že na Těšínsku polského kandi-
dáta volili též čeští volitelé.
V loni na podzim sesli se ve vší tajnostn
v Přívoze u Moravské Ostravy důvěrníci češtii
polští, aby vedle úrady o říšské volbě zvolili
jakýsi vyrovnávací výbor, který by urovnal če-
sko-polské spory na Těšínsku. Polští poslanci
lam přítomní pravili, že o vyrovnání mohou
mlnviti až po provedeném sčítán
lidu.
Sčítání jest již provedeno, za pomoci vlády
tak, jak si toho Poláci přáli a budou li se nyní
chtíti vyrovnávati, nepřekvapí nás ani dost málo,
když řeknou, že jazykovou hranicí mezi mezi
Čechy a Poláky jest Ostravice, to jest, že cel
těšínské Slezsko jest polské.
Orgány tiskové těchto Poláků, kteří vyro-
vnání z polské strany provésti s námi mají
tvrdí už dávno, že hranici jest Ostravice.
Jedná se nám za těchto okolností o zá-
chranu nejméně 70.000 Čechů, kteří“ žijí n
Těšínsku společně, ne snad roztroušeně, jedná
se nám, aby čásť země koruny svatováclavské
nebyla nám deroávna, třeba bratry Poláky
Chlebus
Polák
Čecho
Těšínsko
Ostrava
Čechy
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Officiální hymnus malostranský
Blahostné vytržení nad c. k. vládou, všemi jejími
skutky a každým jejím hnutim jest, jak známo,
tak zvanou proklatou povinností s. k. čisku.
Nelze tvrditi, že by si v tom ohledu mohl
někdo naříkat na »Prager Abendblatt«. Také
předvčerejší odročení říšské rady zavdalo mu
látku k básni v próse, kterouž obohacena lyrika
archivu tiskové kanceláře o perlu nemalé ceny.
Ukončený oddíl zasedání znamená malostran-
skému úřadnímu listu »jasný bod světla a výše
v dějinném dramatu našeho vnitřního politického
rozvoje«. Že jsme k této výšině dospěli, pokračuje
poetický dekadent »Prager Abendblaltu«, jest
dílem trpělivého vylrvalého svérázu ve vládních
sférách, vysoce zjemnělé vnímavosti pro hnut
duše lidu, bystrého ducha pozorování oproti
kolečkovému stroji v parlamentním víru a na-
překonatelné důvěry v genia Rakouska a dobr
pudy a intelektuální síly jeho národů.« Blaze
tomu, kdo v zlaté struny zahrát zná. Nepoklá-
dáme sice »Prager Abendblatt« za historický
materiál budoucích dějepravců, ale kdyby se
stalo náhodou, že by oko nějakého smrtelníka
Prager
Rakousko
17
article
po létech zastihlo v zažloutlém úřadním večer-
níku pražském tento chvalozpěv, zajisté že by
ruka toho badatele budoucnosti chvatem obra-
cela listy místodržitelského orgánu nazpět
z dychtivé zvědavosti, co se přihodilo tak velko-
lepého za éry Körberovy, aby odůvodňovalo
takový vzmach c. k. erárního péra. Může bet
nad tento hymnus ještě nějakého pádnějšího
svědectví o skutečné podstatě a úpadku vídeň-
ského parlamentarismu? Hle, podařilo se v po-
slanecké sněmovně položiti dvě stébla přes sebe
(a proti výkonnosti parlamentu za dob před-
badenovskýéh povolení kontingentu branců a
lihové přirážky není nic jiného) a již ta okolnost
vybouřila u officiálních žurnalistů sladké šílenství
básnivosti, z níž zrodila se svrchu uvedená óda
Nechválí snad pánové dne před večerem? Není
snad jásot jich nad výšinami světla Körberovy
vlády předčasným? Teprve včera měli jsme pří-
ležitost poptati se s důrazem po oprávněnosti
pověstí rozšiřovaných s německé strany v pří-
čině vyloučení úřadníků české národnosti ze
zněmčeného území v Čechách a určitého slibu
ne-li závazku drem. Körbrem Němcům daného.
Körberův
Němec
Čechy
18
article
Útlá bledá sněženka, kteráž vykvetla, jak se
zdá, na úbočí mezi vládou a českým klubem,
naprosto nesnese takových pohrom, takových
ledových zavanutí a nebude-li pověst »Ost-
deulsche Rundschau« od vlády kategoricky de-
mentována, může se státi, že officiální pěvci
slávy šl. Körbera budou nuceni natáhnoutí n
své lýry zase staré struny. Největší chybou
státníka Körbera bylo by, kdyby upadl ve starý
»svéráz« vídeňských vlád, foukati z týchž
jedněch úst »studené i horké«, podle potřeby,
aby jednu stranu rozehřál a druhou ochladil.
Takovým způsobem mohlo by se lehce státi, že
by dnešní romance o štěsti dra. Körbera, mohla
býti záhy doplněna balladou — s spačnou pointou.
— »Mladočesko německá alliance«.
Obludné slovo toto, pod nímž kryje se před-
stava nemožné politicko-strannické změžděniny,
za dnešních dnů naprosto nemyslitelné, vyskytlo
se včera v »Hlasu Národa« nad překladem
pražského dopisu vídeňské »Information«. V do-
pise tom mluví se na základě projevu »Hlasů
od Blaníka« o tom, že dr. Engel pokládá z
možnou ještě jinou allianci Čechů než alliane
jich s bývalou pravicí. Z tohoto projevu děje
jítmentovat
Körber
doktor
Engel
Čecho
Blaník
19
article
se ve vídeňské »Information« velmi smělá
dalekosáhlá dedukce, že se v mladočeské strane
vzmáhá čím dále »tím více směr, kterýž prý
očekává větších výhod od bezprostředního do-
rozumění s německou levicí, nežli od spolku
s pravicí a to na základě rovnoprávnosti, reci-
procity a rozšíření autonomie.« »Information«
připojuje pak ještě k tomu naučení politické
chytrosti o dvou železech v ohni a »Hlas Ná-
roda« přidává pak ze svého výstrahu, že jest
sice pěkná věc, dvě železa v ohni, ale nemá
prý se zapomenouti, že kdo na dvou židlich
sedá, sedne někdy mimo, při čemž »Hlas N.e
rozhodně sedá na vějičku »Informationu«. Jest
patrno, že »Information« pouštl zkušebný balon
a že »Hlas Národa« lehtá cvrěka ze skuliny.
Oběma těmto snahám může býti co nejochot-
něji pomoženo, zejmena »Hlasu Národa« můze
býti pověděno, že si česká delegace nehodlá se-
dnouti ani na jedno ani na druhé žhavé železo.
Theorie o allianci českosněmecké jest té doby
přes příliš šedá a třeba by některé skupiny
pravice aneb spíše jednotlivci dávali na jevo
jakési patrně přechodné rozladění směrem k če-
skému klubu, nikdo v celé sněmovně na mož-
nost politického společenství s frakcí německého
souručenství ani nepomýšlí. Čeští poslanci jsou
přesvědčeni, že jim nynější jich postavení úpln
politické volnosti a nezadanosti nejlépe svědči
a že nemají oni příčiny, aby se ucházeli o přízeň
té či oné strany, zvláště v levo. Jsme s to a na
základě nejspolehlivějších informací oprávněni
vysloviti co nejrozhodnější popření nějaké mož-
nosti českoněmecké alliance ve smyslu vídeňské
»Information«.
Information
20
article
— Návštěva ve smíšeném kraji. N
snad výprava sokolská, aneb českých touristů,
nýbrž výprava jednotlivce, o níž tuto dle hodno-
vérného vypravování chceme učiniti zmínku
Jde tu o zmáhající se Ústí n. L., o město,
které následkem svého výhodného položení na
splavné veliké řece a na blízku bohaté uhelné
pánve krokem obřím se rozvijí a roste. Do
města toho zavítal před čtrnácti dny chef české
firmy, aby tam vyřídil jistou obchodní věe.
Vyšed z nádraží tázal se dělníka, jenž k sou-
druhům svým česky hovořil, kudy má jíti? Ně-
kolik výrostků, mezi nimiž jeden v čepici, jako
je nosí úřadníci, zaslechnuvše český dotaza
českou naň odpověď, obořilo se na děiníky i ob-
chodníka a zasypali je nadávkami, mezi nimiž
byla slova »Sauböhm« a »Wenzelsláuse« nej-
mírnějšími. Jeden z dělníků, který jako domácí
asi společnost onu znal, vrhl se mezi spíla-
jící a zasadiv jednomu z nich dle pravidel dů-
kladný poliček, že mu s hlavy klobouk sletěl,
rozehnal útočníky. Tito ale přes to z pozdálečí
pronásledovali ne dělníky, nýbrž obchodníka.
Týž nemálo byl překvapen, když zavítav do
jednoho z čelných hostinců ústeckýeh, byl
sprostě od sklepníků odbyt, že pro českého
provokatéra nemají ani jídla ani nápoje. Ohradiv
se proti surovosti té náležitým způsobem, vy-
volal tím takové vzbouření přítomných hostí, ž
nucen byl rychle místnost opustiti. Nezbylo než
uchýliti se opět na nádraží, však i tam byl
znepokojován. Tak děje se Čechu v Čechách,
ve městě, kde žije aspoň 3000 Čechů a kde
za bílého dne je insu
Čech
Čecho
Čechy
21
article
ván,kdo opováží s
22
article
pronásti časké slov
— Úklady opavské obce protí tam-
nímu českému státnímu gymnasiu neberou
konce. Je v tom zvláštní houževnatá zavilost.
kteráž rok co rok pohání radnici opavskou k ob-
novenému útoku na tuto posici pro německé
nenávistníky snad přece jen již neodvolatelně
ztracenou. Jak se brněnskému »Tagesbotu« sdě-
luje, podal předseda místní školní rady opavské
Kudlich v opavském obecním zastupitelstvu
návrh na resoluci, kterouž obec opavská vy-
slovuje požadavek, aby vláda odvolala z roz-
počtu na rok 1901 položku na české státní
gymnasium v Opavě, po případě aby položku
tuto všichni němečtí poslanci bez rozdílu stran
zamítli. V resoluci praví se dále, že trvání če-
ského ústavu jest stálým zřídlem národních roz-
brojů v »německém městě« Opavě jakožto český
vzdoroústav, ze kteréhož prý každého roku vy-
chází větší či menší počet polovzdělanců, kteří
úkolu střední školy nedosahují, nýbrž prý je-
dině národnostní štvanice vnášejí do »jazykové
smíšených« obcí okolí. Resoluce tato usnesena
jednohlasně s dodatkem, že příslušná petice má
býti dodána ještě před rokováním o rozpočtu
ministru vyučování; že má býti tištěna a roz
dělena mezi všechny německé poslance bez
rozdílu stran. Pan purkmistr má mimo to dojeti
k ministru vyučování a osobně mu vyložiti přání
opavského obyvatelstva. Nenapadá nám ani
z daleka, abychom na tuto zpupnost německou
odpovídali odůvodňováním českých práv na
Opava
23
article
střední školy ve Slezsku procentním srovná-
váním atp. S německým Michlem o právu
bezpráví jsme už přece dorokovali. Ale obno-
vená opavská petice proti českému gymnasíu
jest ukázkou opětného výbůchu německého fu-
roru, kterýž přece nevyhnutelně musí zahájiti
nové orgie k nastávajícímu sestavování něme-
ckých postulátů. Mimo to jest nepochybno, ž
opavští Němci spěchají na pomoc tésínským,
jimž kyne sestátnění tamního polského gym-
nasia, což by bylo ovšem náramnou skvrnou
na německém štítě těšínském. Obě města slezská
uzavírají proti Čechům a Polákům odpovědný
spolek, Češi s Poláky odpovědí jim na to způ-
sobem příslušným
— Pan Anton Aigner protestantem. J
včerejší »Bohemia« sděluje, přestoupil zemský
poslanec a purkmistr frýdlandský, pan Aigner,
z katolictví k vyznání protestantskému. Podnět
k tomuto kroku zavdal prý nějaký spor jeho
s tamním kaplanem, P. Hruškou.
— Politické schůze. Veřejnou
schůzi lidu, v níž promluví »O vol-
bách do rady říšské« pp. František
Nyklíček a Karel Till, svolává politický klub
pro okres poličský na neděli 31. t. m. o 2. hod.
odpolední do zimní tělocvičny v Poličce. Potom
koná se valná schůze politického klubu.
— Všichni členové Ústřední Matice
školské, kteří v Praze jsou přítomni, dostaví
se dnes do Pantheonu musea král. českého
před 10. hod. dopol., aby jubilejní valná hro-
mada mohla započiti přesně v 10 hodin. Pr
členstvo připraveny jsou 2 šatny, na jedné straně
pro pány, na druhé pro dámy; rovněž takje
šatna při galerii. Každý účastník valné hromady
podepíše se na presenění listinu, na níž budia
výslovně podotčeno, zda se podpisuje jako člen
Michl
Němec
Čecho
Polák
Čech
Aigner
P Hruška
Nyklíček
Till
Slezsko
Praha
Bohemia
muzeum král
24
article
či jako host. Na valnou hromadu výslal spole
»Komenský« ve Vídni, pokud známo, předse
svého, pana Marušku a také zde již dlí al-
stupcové matiční ze zněmčelého území. Každe
účastník obdrží jubilejní zprávu o 20leté čin-
nosti Ú. M. Š., která jest ozdobena podobiznami
obou starostů ÚJ. M. Š., dra. F. L. Riegra
prof. dra. Čelakovského. Obsahuje velmi po-
drobné zprávy o vzniku Ú. M. Š. (stať řáto jes
historicky důležita), pak celkový přehled 20letí
práce matiční s různými výkazy: o školství,
o dobrodincích, o přijmech a vydáních a o členech
výboru. Pro národní menšiny určen jest článek
»Kterak se zřízují obecné školy minoritnií v
Čechách«, jenž obsahuje praktické pokyny pre
zástupce rodičů. Zpráva obsahuje dále pojednání
o matiční práci na Moravě, o matičních středních
školách na Moravě, pak stať »Slezsko a Ú. M. Š.«,
ve které je doslovný překlad nařízení zemské
školní rady slezské, »kterak se mají dítky na
neněmeckých školách germanisovat«. K tomu se
připojuje přehled matiční práce ve Slezsku.
Pořad valných hromad Ú. M. Š. se stručným
přehledem bude upominkou jak účastníkům val-
ných hromad těchto, tak také vodltkem budou-
címu historikovi nejpřednějšího našeho ústa vu
národního. Ke zprávě jubilejní připojeny jsou
zprávy o činnosti a financích Ú. MI. Š. r. 1900.
Komenský
Maruška
Ú M Š
M Š
F L Riegr
profesor
doktor
Čelakovský
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
25
article
Četný jest seznam dobrodinců, kteří ve svých
posledních vůlích blahovolně pamatovali Matice.
V čelo seznamu nalezá se velkodušný mecenáš
Bedřich Schnell s odkazem 195.922 zl. 59 kr.
V tabulkách účetních dopodrobna je znázorněno,
jaké příjmy a vydání měla Matice. Za minulých
20 let přijala Matice na příspěvcích a darech
3,941.181 zl. 61 kr. Celkem bylo přijate
4,130.752 zl. 44 kr. a vydáno 3,878.10ž
65l9 kr., takže čisté jmění koncem roku 190
obnáší 252.649 zl. 7814 kr. V téže době za-
ložila Matice 51 opatrovnu, 70 škol obecných
a 3 skoly střední. Po seznamu členů výboru
funkcionářů v minulém dvacetileti následuje
vlastní zpráva výroční. Činnost výboru matičníhe
nesla se smérem několikerým; jednak za roz-
vojem školství, s nímž souvlsí také úprava po-
žitků učitelstva, jednak a zvláště za organisael
financi matičních, která je základem veškere
další činnosti. Výbor snažil se udržovati především
s místními odbory styk co nejživější a sluší vy-
dati svědectví pravdivé i pochvalné, že místni
odbory nazvíce důležité poslání své v národě
českém nejen jasně pochopily, ale také že
v mezích svých stanov a řádů, jaké jsou jim
vytknuty a jaké se od let již osvědčily, účinně
výbor matiční, zejmena po stránce finanční a
informativní podporovaly. Zpráva poukazuje dále
na neochotu zřizovati české školy veřejné; ne-
ochota šla tak daleko, že i školy, jichž dokázaná
potřeba byla i ministerstvem vyučování uznána,
přece dodnes nebyly otevřeny a v komisionálním
řizení stran některých škol vyhledávají se stále
nové a nové průtahy a odklady. A končí zpráva
těmito slovy: Stav Ú. M. Š. roku minulého
i jejího školství, její snahy a zápasy, dávají
Schnell
Ú M Š
Matica
26
article
vznikati různým úvahám nevalně utěšeným. Za-
kladatelé Ú. M. Š. nedomnívali se, že boj, jaký
za práva jazyka mateřského rodičům českým byl
vnucen, přetrvá osvícené XIX. století, nedomní-
vali sa lnha,danfvjina.ža alolali annžt,ov a po-
kraku skončí pro národ český radostně, že takt
národu českému bude vyhrazeno misto u boha-
tého stolu vzdělanosti, jaké mu přísluší při jeho
snahách a horoucích tužbách po vzdělání. Bohu-
žel nedočkali se toho. Národ český na vzdělání
jiných národů přispivá prací svou, ale žádá-li
sám, aby všichni jeho členové byli vzděláváni
jazykem svým přirozeným, má si sám zakládat
své školy. A i v tom činí se mu namnoze pře--
kážky a úklady. Než bojem dlouholetým, ve
kterém zorganisovaly se šiky české pod praporem
Ústřední Matice školské, utužily se naše sílya
zejmena za posledních 20 roků nabyli jsme
mnohých cenných zkušeností, které jsou i budou
nám výdatnou zbraní v příštích zápasech. Pro-
niknuti vědomím, že snažíme se o věc dobrou
a spravedlivou, vstoupili jsma do nového stolet
s odkazem, který nám zanechal věk zašlý, s od-
kazem houževnatého hoje a trvaléko zápasu za
prava českých rodičů a za práva českych, dět
na vzdělání jazykem mateřským. Za námí stoji
všichni věrní synové a dcery vzkvétajícího ná-
roda našeho i nelekáme se obuíží nižádných,
neboť konečným úspěchem provázeno bude dilo
Ústřední Matice školské! — Dokládá se, že
podle zvyklostí v Ú. M. Š. vládnoucích, roz-
dává se výroční zpráva členům valně hromadě
přítomným, pak odborům a správám škol, jakos
i všem tém, jimž se posilá Věstník Ú. M. §.
M Š
27
article
— Klub voličů novoměstských kona
včera schůzi správního výboru a ustavil se
takto: starostou dr. Gabriel Blažek, prvním
náměstkem starosty pan Ferdmand M el la n
druhým náměstkem pan JUDr. Karel G roš.
jednatelem pan Jan Červený, pokladníkem
p. Václav Hroděj, účetním p. JUDr. Karel
Černohorský, hospodářem p. Jos. Šev d.
Kromě těchto funkeionářů zasedají ve výboru
pp. Ant. Koubek a Frant. Chadima. Na to jed-
náno o programu činnosti klubovní pro. dobu
nejbližší. Usneseno požádati opětně pana. ra.
Fořta, aby promluvil »o situaci politi
jakož byl klubu již dříve připověděl, aby ak
konána byla nejbližší schůze s programe
který původně určen byl pro valnou hiroma
s néhož však seslo pro nahodilé překážky.
Schůzi tuto v nynějších poměrech považuje
výbor za důležitou a usnesl se zároveň pozvati
k ní veškeré poslance říšaké v Praze sídlicí.
Na program dalších schůzí položena přednáška
p. Františka Chadimy »o důležitosti výstav
řemeslnických a průmyslových«, přednáška pana
posl. K aftana »o významu průplavů a splav-
nění Vltavy pro Prahu«, dále přednáška s pro-
gramem historickým, a pojednáno o celé řadě
themat pro budoucí schůze klubovní vhodných.
Přijat dále návrh, aby podniklo členstvo vy-
cházky do obecních ústavů a podniků, tak
zejmena do ústřední elektrárny, do jatek, vo-
dárny, plynárny, k prohlídce kanalisačních ob-
jektů, do sklenníků obce pražské atd. v Rajské
zahradě. Nejbližší vycházka bude v ponděli dne
15. dubna odpol. do ústřední elektrárny v Ho-
lešovicích. Členstvo se sejde na Josefském
náměstí o 43. hod. odpol. Při volných návrzích
usneseno následující protestní prohlá-
šení: Na schůzi pořádané »u Štajgrů« stranou
sociální byl učiněn na poslance našeho za pátou
kurii, Václava Březnovského, kategorický appell,
aby buď z klubu českých poslanců na rad
doktor
Blažek
Ferdmand
JUDr
Červená
Hroděj
Černohorský
Jos
Koubek
František
Chadim
Březnovský
Praha
Vltava
josefský náměstí