ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 18 6da250b0-8fcb-11dd-a0c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 18
Chunky — 29 celkem · entity: person 82, place 18, org 10, work 3
1 masthead
Strana 18.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. března 1913. Číslo 8í.
4 article
luje a povyšuje díla jeho. Upřímnost a čistota dítěte, neschopného posouditi nebezpečí, prv ní jest podmínkou velikých úspěchů. Jakoby neobmezená důvěra ve vlastní svaly, v osobn vůli, ne nedoceňování vlastních schopností úcta k sobě samému nenadchly i slabých k ve- likým činům! Nevytratila se dosud síla nepovědomá síla tvůrčí je mocnější každé rozvahy. Kde rozvaha se končí, tam ona začíná. Důvody její jsou nejpravdivější, ježto nejsilnější. Meštro- vič věří více v krev a srdce, nežli v mozek. Jemu je příroda nejsilnější a kultura jen ozdo- bou její. Odtud jeho láska k hrdinům, k boji a všem živelným zjevům, v nichž zřejma je síla národu. Heroové stvořili kulturu. Proto jako Carlyle sklání hlavu před heroy, s tím jen rozdílem, že Meštrovič vynáší i nedo- statky i chyby, jako ctnost a sílu. Slovem, velebení nespoutané síly, jež slepě vrhá se v nebezpečí, jež sebe neměří, sebe přeceňuje a proto vždy je na cestě k vítězství. Meštro- vič nestavě se proti zničení slabých, obhajuje slávu velikých. Jemu jsou vítězství, úspěch a sláva jediným cílem života. Proslaviti se vyjádřiti se, třeba za cenu života! Takový jes i chrám, jejž postaví na rovném Kosovu. Dvě řady karyatid vedou k Sphynxe. Lví tlapy jej jsou klidny, ale hotovy, aby napřáhly a zaryly drápy do nevěřících. Smrt onomu, jenž ne- zván vejde do svatyně. Smrt onomu, kdo ne- věří v sílu a budoucnost jižních Slovanů A karyatidy, ty silné, nezlomné matky a ženy nesou na temenech trám, držící klenbu chrá- movou.
Heros Carlyle Meštrovič Sphynx Kosov
5 article
Přinesou jako řecké karyatidy svému rodu plné koše ušlechtilých plodů. Vytesány z jednoho balvanu, s těžkými záhyby, které až po nohy pokrývají jejich hrdá těla, stojí vzpřímeněji a silněji než základní sloupy A kdyby se celý chrám shroutil, tyčily by se nad troskami jako nezničitelné sloupy mezi řeckými nebo římskými výkopy. Životní zřídlo národů nedá se zasypati. Mezi těmi ženami, jejichž útroby mohou roditi junáky, jede na svém strakáči bohatýr: kralevic Mar- ko. Toť ten statný muž, jenž je schopen oplod- niti ony matky, v jejichž prsou věčně kyprých a rozkošné pleti sochař zobrazil zdraví a sílu národa srbského. Mimo karyatidy Meštrovič vytesal různé skupiny vdov, jež rozkročenýma nohama, kulatými bedry a rtoma vášní ne- zkrocenýma, polootevřenýma, podobají se od- valeným hroudám země, čekajícím na silné zrní ze štědré kostnaté ruky rozsévačovy. A rozsévač rožhalené hrudí, nebojí se bouřli- vých oblak a skučení vichru od západu, seje proti větru zdravé zrní. Meštrovič sochami těmi znázornil ženskou pohlavnost a mužskou svěžest. Ani Miloš Obilič v postavě bojovní- ka, jenž okolo sebe seje zníčení a smrt, ničím jiným není, nežli rozsévačem a žencem v téže chvíli. Jen pohne svaly a ničí již nepřítele, a není síly, jež by odrazila jeho útok, slepý jako smrt a životodárný jako život sám. A ony vdovice a matky, jež poléhaly okolo něho.
Meštrovič Obilič Mar
6 article
vztahují horké dlaně a spínají ztrnulé ruce touhou, obejmouti toho junáka. Žena i boha- týr, plodnost a síla, láska i hrdinství odušev- ňují Meštroviče, když silným palcem vtiskuje do hlíny velkolepé tahy. Zobrazuje rodičku s dítětem v rozpětí síly a staví ji podle star matky Jugovičů. Tělo této ženy, roděním ztrhané, znázorňuje naši minulost, naši zmu- čenou vlast. Ona nešťastná stařena porodilo a pozbyla tolik jupáků, a ona mladá matk s dítětem, snad její snacha, dává život novým bojovníkům k novým zápasům pro nové, ale vítězné Kosovo. A pro ono Kosovo sochař vytesává hrozné mstitele, jejíchž pohled jest strašnější než pohled Medusin. A v rozpále- ném hněvu tom vtělena je nenávist, hoře i krva- vá pomsta ráje, kterou zvířecký pohan nabíjel na koly a věšel na šibenicích. Krev musí býti pomstěna a potom si dívka Kosovka zase přivstane a ponese dvě konvice, v jedné víno k občerstvení, v druhé vodu, chladící palči- vost ran. To láska zachraňuje hrdiny. Budí mrtvé a vdechuje jim nový život. Ve chvíli té kácí se i hrad skaderský, do jehož základů zazdili Gojkovu mladou ženu. Meštrovič zo- brazil ji podle národní písně, jak děrou v zdi vystrčila obě prsa, by jimi kojiti mohla nedospělé dítě. A druhou díru nechali jí před očima, by pokaždé viděla, když ji synáčka přinesou napojiti. V oněch základech skader- ských byla uvězněna srbská sebedůvěra, ale ani tam nevyschlo její zřídlo životní, ani ne- osleply její bystré, modré oči. Osvobozené sebevědomí to zbudilo i kralevice Marka. který znovu žije, a zdráv, silen a nepřemožen jede na svém strakáči do Stambulu, aby o samého sultána vybíral daň. A nedá-li zlata vezme krvavou daň z hlavy. Božo Lovríč.
bůh Meštrovič Jugovič Medusin Gojkův Marek Kosovo Stambul
7 article Lékařství.
Lékařství. rof. dr. Josef Thomayer. České lékařstvo vůbec a na prvém místě škola Thomayerova oslavují šedesáté naroze- y svého učitele. Vědecká zdatnost, bohat literární činnost odborná i belletristická zí- skala Thomayerovi jména nejpopulárnějšího věhlasného rádce lékařského nejhledanějšího. Činnost jeho oceněna bude na tomto místě z péra jeho dlouholetého asistenta. Redakce Lékařské hlídky s povděkem připomíná, že první článek v zavedené této rubrice vyšel 5. května 1907 z péra prof. Thomayera (Ne- moci, vznikající v pondělí), načež pak i jinými články ochotně obratným svým perem k informaci čtenářstva přispíval a tím oprávněnost a význam této hlídky plně uzná- va. Články jeho vždy vynikaly vzácným slo- hem, jakož i thematem a podáním, takže tě- šily se největší pozornosti. Redakce této ru- briky vřelé pronáší přání svému váženému spolupracovníku. Na vrcholu své zdárné činnosti a v plné mužné síle slaví universitní profesor dr. Josei Thomayer 23. března šedesátileté výroč svého narození. Neutuchající píle a těžké jeho povolání nezanechalo, ač již dosáhl šedesátky žádných stop v jeho profilu. Věru nebylo by divu, kdyby — jak se to mnohdy stává — bylo znáti úbytek energie. Leč Thomayer ob- dařen jsa vzácnými vlastnostmi duševními. neobyčejným talentem a duchem opravdu uměleckým, ba možno říci geniálním, hravě
doktor Thomayer Thomayerův profesor Josei Thomayer
8 article
překonává nesnadné úkoly a při tom s neoby- čejnou přesností řeší ty nejspletitější a nejtem- nější záhady. A právě toto neutuchající vzácné nadání je oním činítelem, který jubi- lanta udržuje stále v plné plodné síle duševn a umožňuje získávati stále nových úspěchů v mnohostranné činnosti, nejen v době přítom né, ale i v budoucnu. Tato čilost duševní je nám zárukou, že Thomayer nepocítí hned tal tíhu stáří a že mnohý nesnadný problém ještě v budoucnosti rozřeší. Činnost Thomayerova je skutečně mnoho stranná a možno říci, že jubileum, připadajíc na dnešní den, je jubileem práce. Thomaye puzen neúmornou píli neztrácí ni vteřiny ve svém povolání. Zdá se, že Thomayer nepotře- buje vůbec odpočinku, že práce mu posta- čuje, aby nabyl dřívějších sil, Thomayer je z povah, které nemají snad ani pokdy, aby pociťovaly únavy, zkrátka práce je mu ne- zbytným činitelem a potěšením, je mu nevy- hnutelnou potřebou, aby využil plně svůj bo- hatě založený život duševní. Mýlil by se velice ten, kdo by si myslil že Thomayer vynakládá svou nevyčerpatel- nou energii pouze na vědu, nikoliv, je to po- vaha polyhistora, je to bohatá, všestranně re- sonující duše, jíž neujde ani jeden záchvěv českého života veřejného, ať již se strany umělecké, národohospodářské, sociální i vě- decké.
Thomayer Thomayerův
9 article
Měl jsem často příležitost vyslechnout názory jubilantovy, když požádán byl o kri- tiku některého díla, ať malířského, ať sochař- ského. Při prvním pohledu na umělecké dílo několika slovy vystihl přesně chyby i před- nosti mu předloženého výtvoru. Kritika vždy charakterisovala a přimykala se do detailu předloženému dílu. Správnost kritického du- cha Thomayerova charakterisuje nejlépe vý- rok umělců: „Když to řekl Thomayer, tak je to jistě správné.“ Mohu směle říci, že je ode všech umělců tato trefnost a přiléhavost úsud- ku plně uznávána a každý umělec se jí rád podvolí, ježto ví, že se mu dostává posudku správného, spravedlivého a dobře míněného. Žádné povolání neskýtá snad tolik příle- žitosti, nahlédnouti do nitra nešťastných ži- votem a strastmi shroucených lidí, pozorovati a spolu i prožívati tolik lidské bídy duševní i tělesné, jako povolání lékařské. A není divu. je-li takový lékař nejen dobrým therapeutem nýbrž i dobrým pozorovatelem a psycholo- gem, že spousta takovýchto vděčných a inter esantních námětů vyzní v řadu belletristi- ckých prací, jež nesou pečeť široce a věrně zachycující vlohy umělce-vědátora, jenž živo- chápe a literárně zobrazuje realisticky věrně a nestydí se mezi řádky projeviti soucit a po- chopení pro ty, o nichž hovoří a vypráví v svých kresbách. Spousta článků a úvah, uve- řejněných pod pseudonymem R. E. Jamotv nejrůznějších časopisech, jako „Lumiru“ „Šotku“, „Osvětě“, „Světozoru“, „Květech“ „Pokroku“ „Zvonu“, „Máji“, „Matici Lidu“ „Národních Listech“ atd., nebo samostatně vydané „Příroda a lidé“, „Vedle cesty“, „P různých stezkách“, „žloutne listí“, „Kulturně- historické obrázky z oboru lékařského“, „Pa- běrky“ atd., jsou zajisté světlým důkazem geniálního ducha Thomayerova.
Thomayerův Thomayer Moha Jamotv Šotek Světozor
10 article
Nejšířeji však je založena vědecká čin- nost Thomayerova, jak o tom svědčí celá řada knih a článků vědeckých, dosahujících již po- čtu několika set. Nejsou to snad obyčejné práce vědecké, jsou to myšlenky fundamen- tální, razící si cestu nejen u nás, ale na celém vědeckém světě. Mnohé z jeho prací přelo- ženy byly do frančiny, angličiny, polštinya němčiny a tím šíří věhlas badatelův i za hra- nicemi. Vzpomínám si na příklad, s jakým nad- šením mluvil ke mně profesor maltésské uni- versity při demonstraci Thomayerova sym ptomu při zánětu pobřišnice, jaký to epochál- ní objev, anebo s jakou pozorností vyptával se prof. Wright v Londýně na různé sympto- my, Thomayerem objevené. Možno říci, že ci- zina ví mnohdy o Thomayerových výzkumech více nežli je u nás známo. Z celého životního díla Thomayerova vane duch čisté humanity duch opravdové účasti a soucitu s utrpením lidským. Ve směru tom vedle vynikající po- stavy vědce a umělce zasluhuje obdivu po- vaha Thomayerova jako člověka dobrého srdce. Je u vděčné naší paměti hluboce za- psán významný čin Thomayerův ve prospěch útulku epileptiků, jehož zřízení uskutečněno bylo před několika lety, kdy vřelými, procítě- nými slovy v přednášce odkryl celou tíhu to- hoto problému národního zdraví a poukázal k veškerým hrůzám a útrapám, jimiž se vláčí takový ubožák, všemi opovrhovaný, opomíje- ný a nešťastný, pro něhož není místa ani oše- tření ve stávajících humanitních ústavech.
Thomayerův profesor Wright Thomayer Londýn
11 article
Thomayer narodil se 23. března 1853 v Trhanově pod Čerchovem. Gymnasium vystu- doval v Klatovech. Již za dob gymnasiálního studia seznámil se s později vynikajícími veli- činami českého národa, připomínám pouze Ja- roslava Vrchlického. Již na gymnasiu byl lite- rárně činným. Roku 1871 počal studovati me- dicinu na universitě pražské a r. 1876 pový- šen na doktora lékařství. Záhy stal se asi- stentem prof. Eiselta a r. 1883 habilitoval se pro vnitřní lékařství. R. 1886 jmenován byl mimořádným profesorem a přednostou c. k. če- ské universitní polikliniky, v kterémžto po- stavení působil až do r. 1902. R. 1897 dostal titul a charakter řádného profesora. R. 1902 stal se přednostou II. vnitřní kliniky, kterou řídí do dnešního dne. Je členem České akade- mie císaře Františka Josefa pro vědy, sloves nost a umění atd. Thomayer plně a positivně dostál inten- cím svého učitele prof. Eiselta, ba snahy ty sám ještě rozšířil, jak tomu nasvědčuje celá řada knih a publikací. Thomayer byl jeden z prvních, kteří stáli v čele ruchu, bojujícího pro zřízení české fakulty lékařské. Dále byl spolupracovníkem Eiseltovy „Odborné patho- logie a therapie“, kdež jedna z mnohých jeho prací poctěna byla cenou. Stal se čilým při- spívatelem „Časopisu českých lékařů“ a je jím až doposud. R. 1885 založil „Sborník lé- kařský“ a r. 1898 „Sborník poliklinický“, jenž záhy se změnil ve „Sborník klinický“. Vedle jmenovaných časopisů redigoval „Sbírku před- nášek a rozprav z oboru lékařského“. Vydává „Klinické výklady“ atd. Veliké zásluhy zí- skal si dále vydáním své knihy „Pathologie therapie nemocí vnitřních“ r. 1893, jež do- čkala se v krátké době druhého vydání. R
Thomayer Vrchlický Eiselt František Josef profesor Eiseltův Trhanov pod Čerchov Klatovy Český akad zřízený český fakulta lékařský
12 article
1908 úplně přepracoval a doplnil svou knihu takže tuto nyní právem sluší považovati z nejmodernější odbornou knihu vnitřního lé- kařství. Thomayer zrodil se z malých poměrů Trhanově jako syn tamního vrchnostenskéh zahradníka a vypracoval se vlastní silou k nejvyšší akademické hodnosti a dosáhl-l při tom určitého stupně blahobytu opravd zaslouženého neúmornou prací a silou, neza- pomněl přece, odkud vyšel a bez nároku na hlučněu oslavu veřejného mecenáše a dobro- dince z vlastních prostředků založil chorobi- nec ve své rodné obci pro sestárlé své rodá- ky. Jak krásný to příklad nezištné lásky k li- du tohoto kouta Čech, tak těžce vyssávaného velkostatkářskými aristokraty, kteří by jiste mohli a byli povinni humanně zaopatřovat ubožáky, upracované na sklonku jich útrap plného života. Těžko lze v rámci této stručné črty vystihnouti všestrannou a pronik avou učitelskou činnost Thomayerovu. Za sebe
Thomayer Thomayerův Čechy
13 article
krásnější líceň lépe mluví velký počet výbor- ných žáků Thomayerovy školy, působících ne- jen na našem vysokém učení, ale i v prakti- ckém životě. Výraznou známkou Thomaye- rovy činnosti učitelské jest jeho krásná vlast- nost, že bohatých a praktických svých zku- šeností neskrývá skoupě pro sebe, nýbrž ve výkladech svých neopomene vždy a všude upozorniti posluchače na markantní známky případů, že vede posluchače určitou metho- dou ke správné diagnose, aniž by unavoval suchým výpočtem fakt a cizích nálezů, za- končí pak svůj výklad stručným a případným závěrem, když byl vypočetl veškeré osvěd- čené prostředky a pomůcky léčebné, hodíc se v případě rozebírané choroby. Přehlídka bohaté činnosti Thomayerovy v dovršeném šedesátiletí jeho života nebudo v nás obavu, že bychom se nemohli těšiti ieště na další plody jeho neúmorné píle a proto přejeme ze srdce drahému našemu jubilantu aby v další decenia vstoupil tak svěží, plný života a chtivý dalšího díla. Dr. Emil Sieber.
Thomayerův doktor Sieber Thomayerův škola
14 title
Hudba.
15 article Dvacet let Českého kvarteta.
Dvacet let Českého kvarteta. V dobu rychle za sebou následujících válečných událostí, přinášejících denně ne- očekávaná překvapení, padlo významné ju- bileum našeho hudebního života: 22. října m. r. bylo tomu 20 let, co poprvé samostat- ným koncertem na veřejnost vystoupilo České kvarteto. Mysli veškeré naší veřejnosti byly v těchto říjnových dnech cele zaujaty vítěz- ným bojem balkánských Slovanů a vyděšeny možností válečného konfliktu evropského, tal že nebylo valného zájmu o události umělecké. ani když šlo o umělecké činitele, nejúžej srostlé s naším národním životem. Teď, kdy uklidněnější mysli nejsou cele absolvovány sledováním mračen na obloze vzájemných styků evropských států, lze již s nadějí na hlubší ohlas upozorniti na jubileum Českého kvarteta, jež před 5 měsíci přešlo, vyjímaje projevy nejbližších jeho přátel, širší veřejnosti téměř nepozorováno. A české kvarteto po dvacetileté své činnosti, zasvěcené rozkvětu a slávě českého umění, zaslouží si ještě projev uznání a vděčnosti celého národal České kvartetní sdružení, jehož jubileu jsou tyto řádky věnovány, vyrostlo přímoz poměrů českého hudebního života, z jeho po- třeby veřejného pěstování komorní hudby. v první řadě smyčcové hry kvartetní. Až do roku 1877 byla v Praze hra kvartetní pěsto- vána ponejvíce soukromě. Veřejné produkce toho druhu byly před tím velice vzácné.
Praha Český kvartetní sdružený
16 article
Triové večírky, pořádané profesory konser- vatoře s řed. Bennewitzem v čele, a občasné koncertní večery Umělecké besedy — tot bylo vše, čím pravidelně ukájena byla žízeř hudebního obecenstva pražského po komorní hudbě. Ustavením se Jednoty pro komorní hudbu se poměry podstatně obrátily k lepší- mu. Každoročních osm komorních koncertů znamenalo veliké obohacení hudebního života pražského a vyhovovalo úplně jeho potřebám. Jednota pro komorní hudbu byla původně jako spolek utrakvistický, ale stejným postu- pem, jak celý náš národní život vyprošťoval se z tísnivých pout utrakvismu, uplatňoval se ve spolku vždy patrněji živel německýa Jednota prodělávala viditelný přerod v dnešní číře německý Kammermusikverein. Mimo to ztrnulá konservativnost a i upjatost k české- mu umění byly příčinami, proč první pražský spolek pro komorní hudbu stával se našincům vřelejšího vlasteneckého cítění a horlivější snahy o rozkvět českého umění hudebního nesympatickým. A dále: láce členství v Jed- notě rozmnožila počet členů do té míry, že nebylo lze nových přijímati a tak kvapně ro- stoucím řadám českého obecenstva nedostalo se již účasti na komorních večerech spolku.
Bennewitz Jednota spolek pro komorní hudba
17 article
Tím vším stala se palčívou potřeba českých produkcí z oboru komorní hudby. Tak našlo na počátku let devadesátých České kvarteto hned při svém vstupu do života ve své do- movině volné pole pro svoji uměleckou čin- nost. České kvarteto povoláno bylo, abyv první řadě sloužilo potřebám českého hudeb- ního života a České kvarteto tento úkol, vlo- žený na svá bedra samým vývojem poměrů, po dvě desetiletí plnilo dokonale, s láskou a nadšením. Záhy po vzniku Českého kvartet vešel v život Český spolek pro komorní hud- bu, který vzal do ruky organisační práce oboru komorní hudby a ve svých večerech poskytoval kvartetnímu sdružení zajištěný obor působnosti. Spolek tento, pravda, po- skytoval Českému kvartetu v jeho domově první basi, ale na druhé straně právě Českému kvartetu děkuje Spolek pro komorní hudbu v první řadě za uměleckou výši svých večerů a za svoje význačné postavení v českém hudebním životě. A tak jubileum dvacetileté činnosti Českého kvarteta je současně i ju- bileem součinnosti našeho uměleckého sdru- žení a naší hudební organisace.
Český spolek pro komorní hudbu spolek pro komorní hudba
18 article
Když 22. října 1892 čtyří absolventi kon- servatoře — Karel Hoffmann, Josef Suk Oskar Nedbal a Otto Berger — poprvé vy- stoupili v samostatném koncertě, bylo hned zřejmo, že seskupili se tu v smyčcové kvar- teto čtyři vynikající instrumentalisté, z nichž každý byl dokonalým mistrem svého nástroje a technicky a intelektuálně dokonale vyzbro- jen pro úkoly kvartetní hry. Ta okolnost, že všichni čtyři mladí umělci před tím na ústavě zabývali se horlivě i komposicí, sloužila mla- dému sdružení jistě znamenitě při studiu kvar- tet nejrůznějších dob a směrů, při vnikání do struktury skladeb a do jich ducha. To vše bylo zřejmo hned na poprvé, ale že vyšine se České kvarteto na první místo mezi obdobnými sdru- ženími v celém světě, to sotva kdo čekal snad ani sami umělci neodvážili se v prvních svých počátcích o tom snít. Dnes je České kvarteto ve svém domově umělecky nejzá- važnějším sdružením, v cizině pak je uzná- váno za první kvartetní sdružení dneška.
Hoffmann Suk Nedbal Berger
19 article
Vnitřní historií Českého kvarteta je rapid- ně stoupající linie umělecké výkonnosti a ob- divuhodné srůstání čtyř jednotek v nejideál- nější jednotu. Dnes je České kvarteto tělem ovládaným jedinou duší, scelenou a vyrovna- nou, jemně citlivou a bohatě resonující, duší bohatého života vnitřního. V této duší pro- jevuje se umělecky zidealisované ono české muzikantství, které je význačnou složkou na- šeho češství. České kvarteto je v našem hu- debním životě sdružením národně nejčeštěj- ším. Úžasně rychlý vývoj našeho sdružení k jeho ideální dokonalosti nebyl zdržen ani změnami, které v jeho složení během doby nastaly. Když České kvarteto ztratilo Ottu Bergra, který zemřel dřív, než mohl plně roz- vinout a uplatnit své umělecké schopnosti. nastoupil na jeho místo umělec světového jména, prof. H. Wihan. Wihan to byl, který byl mladým umělcům ohnivého temperamentu rádcem a vůdcem při nejnesnadnějších úkolech reprodukčních, jichž řešení vrozené umělecké cítění, velká duševní bystrost, hluboká intelli- gence a bohatá zkušenost mu umožňovaly
Ott Bergr profesor H Wihan Wihan Český kvarteto
20 article
Prof. Wihan jako výkonný umělec je vtělený rythmus a také tento svojí předností prospěl celku, jejž dokonale stmelil a bujaré živosti jeho dal potřebné umělecké uhájení. — Druhým, kdo soudruhy své opustil, byl Oskar Nedbal, violista bez odporu znamenitý. Jeho bouřlivému naturellu a více solisticky zalo- žené individualitě nebyl však svazek kvar- tetní, jednotlivce celku podřizující, vlastní pů- dou, a význačné dirigentské schopnosti volaly ho na jiné, šírší umělecké působiště, na němž dobyl si Nedbal skutečně zvučné jméno. Vio- lového partu ujal se po Nedbalovi Jiří Herold, umělec vzácné hudebnosti a citové hloubky. který na ráz splynul v celek se svými novými druhy. Z původního složení Českého kvarteta dodnes v něm setrvali Karel Hofímann,v němž v nejideálnější dokonalosti splněny jsou všechny přednosti umělce výkonného, jenžje i velkým virtuosem i básníkem na svém ná- stroji, a Josef Suk, z jehož houslí vyznívá též jemná, sensitivní duše, která vytvořila „Asrae- la“ a „Pohádku léta“, a jehož houslím naslou- chám vždy s týmž pohnutím, jako jeho sklad
Wihan Nedbal Jiří Herold Hofímann Suk
21 article
Vnější historie Českého kvarteta je ne- přehlednou řadou uměleckých úspěchů, vy- plňujících celých dvacet let. Úspěchů ve vlasti i v cizině. A úspěchy ty nejsou jen vnější, po- míjející, nýbrž dobyté uměleckou prací a trva- le a nezapomenuté nikde, kde České kvarteto působilo. Umělecká práce Českého kvarteta pro domácí umění a pro český hudební život je v devatenácti ročnících Spolku pro komorn hudbu. Z programů jeho večerů jasně vysvítá systematičnost a všestrannost umělecké práce Českého kvarteta. Hudba klasická — Beetho- ven, Mozart, Haydn — jest jí základem, vedle ní jdou všechna významná jména kvartetní tvorby. Z českých skladeb provedli naši uměl- ci rehabilitací Smetanova „Z mého života“ jež před tím platilo za neproveditelné uvedli je do světa. Pokud jde o Dvořáka, od počátku nese se jich snaha za tím, aby učinil jeho komorní tvorbu majetkem nejširších vrstev. Světu pak odkryli Dvořáka v nejry- zejší jeho individuálnosti a dobyli mu v kon- certním životě zahraničném místa, které mu právem náleží. Nedávný, přímo sensační ú- spěch Dvořákova komorního večera v Ber- líně ukázal, jaké utěšené výsledky nese tato propagační činnost Českého kvarteta. Do pro- gramů svých ochotně bere České kvarteto skladby současných českých umělců, nejen
Mozart Haydn Smetanův Dvořák Dvořákův
22 article
Nováka a Suka, ale i mladších, pokud ovšem jsou umělecky zralými. Často takovouto sklad- bu České kvarteto studuje buď pro několik málo nebo dokonce jen pro jediné provozo- vání, čímž projevuje krásným způsobem svůj obětovný idealismus. Ze slovanské tvorby uvedli do našich komorních večerů kvarte- tisté Čajkovského, Borodina, Glazunova, Sa- nějeva a j., z Francouzů C. Francka, d'Judyho a Debussyho, ze seveřanů Griega a Sindinga z dnešních Němců Pílitznera, Rich. Strausse a Regra. Suchý a stručný tento výpočet uka- zuje umělecky - výchovnou práci Českého kvarteta, jejíž působení je ve své intensivnosti zmocněno vždy dokonalou, stylu a duchu díla odpovídající reprodukcí. Systematickým do- plněním této výchovné práce jsou cykly ko- morní hudby: předloňský Beethovenův, loňský Dvořákův a letošní cyklus, znázorňující histo- rický vývoj kvarteta.
Novák Suk Čajkovský Borodin Glazunov Francouz C Franck Debussy Grieg Sinding Němec Pílitzner Rich Strauss Regr Beethovenův Dvořákův d ' Judy
23 article
Současně s domácími úspěchy dobývalo si České kvarteto půdu i v cizině. Dnes má za sebou umělecké úspěchy ve všech zemích evropských. Nejhojnějí jeho činnost projevuje se v Německu a v Holandsku. V řadě něme- ckých měst zakotvilo tak pevně, že má tu svoje každoroční abonentní koncerty. Tak v Berlíně, Mnichově, Lipsku, Hamburcea Štuttgartě. Jak častým hostem je v Holand- sku, ukázala nám nedávná oslava 300. kon- certu v Amsterodamě, za účasti všech uměle- cky i společensky význačných osobností pořá- daná. Z koncertů pařížských vzpomínám ono- ho, na němž před 12 roky poprvé hrálo metropoli nad Seinou kvartetta: Dvořákovo Čajkovského, Regra a d'Judyho. Uměleckých vavřínů dobyli si čeští kvartetisté mimo jiné země zvláště také v Rusku, kde pořádali před 2 roky cyklus Beethovenových kvartet (Mo- skva a Petrohrad). S týmž cyklem vystoupil mimo to i v Mnichově. Kritiky, které v zahraničných listech Českém kvartetu čítáváme, ukazují, jak vy- soce umění jeho je zde uznáváno a váženo. Zvláště v Německu těší se „Böhmen“, jak zkrátka tam České kvarteto nazývají, ohromné a všeobecné popularitě. Mohl bych citovat spoustu nejnadšenějších posudků, vyšlýchz per nejvážnějších kritiků, kteří jednomyslně bám.
Hamburce Německo Holandsko Berlín Mnichov Lipsko Seina Rusko Petrohrad Dvořákův Čajkovský Regra a d ' Judy Beethovenův kvartet
24 article
uznávají uměleckou velikost Českého kvar- teta, této nejpřednější naší chlouby před ce- lým světem. Ale vzpomínám jen jednoho vý- roku, který jsem četl před časem v berlínské „Musik“. Byla tam kritika slavnostních her v Hellerau, kde předváděl Dalcroze výsledky své rytmické výchovy. Pisatel kritiky char- akterisuje povahu a význam rytmických pro- dukcí Dalcrozových, přichází k pochybno- stem, zda to, co u Dalcroze na podiu se pro- vádí, není něco jiného, než co máme na mysli. nazýváme-li Schucha (znamenitý dirigent drá- žďanské opery) nebo „Čechy“ („Böhmen“) „ne- dostižnými rytmy, poety rytmu“. Tedy i ne- dostižní rytmikové, počtové rytmu jsou naši kvartetisté! Není v těchto slovech skvěle nej- větší uznání jedné stránky jich umění? A o ostatních mohl bych uvésti bezpočet podob- ných výroků německých kritiků. A tito uměl- ci, kteří, poslušní slov evangelia, jdou po ce- lém světě a hlásají slávu českého umění, ne- zaslouží snad, abychom s radostně vzrušenou myslí a naplněni pocity uznání a vděčnosti vzpominali jich dvacetileté pouti za slávou českého jména? A. Šílhan.
Dalcroz Dalcrozův Čecho A Šílhan Hellerau
25 title
Školství.
26 article Kritický stav učitelstva a rakouská vláda.
Kritický stav učitelstva a rakouská vláda. Letošní velikonoce nejsou učitelstvu škol národních svátky radostnými. Učitelstvo vi- douc, že přes všechny naděje a všeobecné uznávání neudržitelnosti svých hmotných po- měrů zůstaveno bude svému bědnému osudu, groniknuto je trpkým, mučivým roztrpčením a onou beznadějností, která vypuzuje z duše ideály, radost ze života a práce .. A poněvadž tento duševní stav učitelstva nemůže býti lhostejným nikomu, kdo si uvě- domuje účinnost učitelovy práce školskéi mimoškolské a reflexi duše učitelovy na duši dětskou, není od místa uvědomiti si, kdo je příčinou, že na dále učítelstvo má strá- České organisované učitelstvo správněsi uvědomilo, že trvalé a slušné pomoci dojde jen na sněmu zemském. Nebylo ani na oka- mžik v pochybách o správnosti taktiky ve- doucích politických stran českých a nikdy ne- žádalo po českých poslancích ústupu ze sta- novené politické linie, ježto bylo mu patrno, že proti násilnické, ukvapené a přemrštěné politice německé jinak postupovati nelze. Toto vzorné ukáznění českého učitelstva musilo dojíti a došlo plného uznání předních českých politiků a bude oceněno vždy v dě- jinách školských a politických jako zřejmý důkaz politické erudice a uvědomělosti vůdců českého učitelstva i všeho českého učitelstva v době nejkritičtější, kdy do rodin učitelských plížila se příšerná bída.
27 article
Zasahovali-li vůdci organisačního učitel- stva českého vůbec do politického zápasu, stalo se tak vždy zcela ve shodě se základní devisou českých stran, které žádají děl- nosti sněmovní a v plném souhlase přesvědčením vážných, pokroku přejících či- nitelů, kteří právě v čestném smíru obou národností, obývajících toto bohaté krá- lovství, spatřují záruku lepších dob a základ rozvoje kulturního i hospodářského. Učitelstvo české přálo a přeje si upřímně tohoto čestného smíru obou národností, ne snad jen proto, že jím má upravena býti cesta k dělnosti sněmovní a úpravě platů učitel- ských. Ve smíru aspoň částečném, který by umožňoval společnou práci obou vyspělých kmenů na poli kulturním, hlavně školském lidovýchovném, který by spojíl svobodomy- slné a pokroku přející elementy obou stran v nepřemožitelný šik odpůrců všeho vzmá- hajícího se zpátečnictví a který by nejzdatnější síly uvolnil ku plodné práci pro pokrok, hospodářské i osvětné povznesení lidu; v tomto smíru vidí učitelstvo záruku po- kroku školského a posilu pokrokových snah vůbec. Proto neustávalo volati po čestném smíru a proto nemůže státi na straně těch, kdo proti smíru stůj co stůj brojí. Ovšem, českému učitelstvu, které v ná- rodnostních zápasech stojí vždy v prvních řa- dách a účastní se ho fakticky celou vervou na rozhranní čáře i ve zněmčelém území, je již z denní praxe samozřejmo, že nelze mluvitio úplném smíru ve všech frontách a že nemožno nějakou úmluvou u zeleného stolu rázem srov- nati vše, co po tisíciletí tvoří podněty zápasů obou národností.
28 article
Když bylo patrno, že na české i německé straně staví se nerozvážné elementy do cesty, vedoucí ke smíru, a když zdálo se, že i po- slední vlákna, spojující předivo, aspoň zá- kladních dorozumívacích akcí povážlivě se trhá, ozvalo se učitelstvo a manifestačně žá- dalo, aby vážní, zodpovědní činitelé na obou stranách uchopili se znovu díla vyrovnáva- cího. Učitelstvo odvozovalo i tu svoji kompe- tenci k tomuto zasáhnutí třetího činitele do přervané akce obou jednajících stran ne- jenom ze snahy po konečném rozřešení vleklé otázky platů, ale i z důvodu kulturního, zvlá- ště školského prospěchu. Bohužel tento třetí činitel, učitel- stvo, nemělo tolik politické potence, aby jeho zasáhnutí v akci setkalo se s úspěchem,a právě na německé straně se objevi- lo, že hlas učitelstva je hlasem volajícího na poušti, takže neoprávněná, i našimi některý- mi časopisy hlásaná tradice o veliké přízni německých poslanců ke snahám učitelským rozpadla se v niveč. Všichni, kdo u nás otra- vovali studně a s jistou tendencí roztrpčovali české učitelstvo, že se mu může dostati po- moci jenom od německých poslanců a že vlast- ně čeští poslanci jsou učitelstvu nepříznivi, a jen Němci jsou „lehrerfreundlich“, všichni ti podezřívači byli brzy desavouováni, když se názorně objevilo, že všechna ta líčená přízeň německých poslan- ců je pouhý dým. Když totiž učitelstvo poznalo, že mizí proposice pro smír obou národností ve vět- ších rozměrech podniknutý a že je opětně třeba, aby někdo třetí v akci ohroženou zasáhl, vyvolalo společnou schůzi Svazu če- ských i Svazu německých poslanců, aby se vyslovila o modalitách, jež by v dané situaci
Němec