2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
23. března 1913. Číslo 8í.
4
title
Politický přehled.
5
article
Země české.
Země české.
O německých úřadnících v německém území
rozepsal se s naprostým nezdarem zemský
posl. Jul. Hirsch v „Bohemii“, v „Reich. d
Volksztg.“ a jiných listech německých. Na
doklad žádoucího privileje německých úřad-
níků pro německou část Čech uvádí p. Hirsch
českého továrníka, jenž podal roku 1910 pět-
advacet, 1911 dvaapadesát a r. 1912 čtyřiaše-
desát českých žalob u „čistě německého“
okresního soudu rumburského — kteréž ve-
směs beze všech námitek česky projednány
vyřízeny. Najednou však nastala změna
tomto přijímání a vyřizování českých žalob
českého továrníka. Okresní soud rumburský
vede náhle líčení o české, už přijaté žalobě ně-
mecky, a když žalobce ukáže na svou nezna-
lost němčiny — odročuje líčení a ukládá ža-
lobci, aby ku příštímu roku dostavil se se
zástupcem „soudní němčiny“ znalým, a nyí
nastává spor české strany proti okresnímu
soudu, který mu odnímá jeho rovné jazykové
právo před soudem. A jaký je důvod tohoto
náhlého obratu při rumburském okresním
soudu? Soudce při tomto soudu, který při-
jal a provedl na 150 českých pří, česky žalo-
vaných, byl prý „český soudce, vyzbrojený
všem českým úřadníkům vlastním vysoce vy-
vinutým porozuměním pro přání a požadavky
soukmenovců,“ dí pan Hirsch, kdežto soudce.
který po něm přišel a začal jednati o české
žalobě jeho předchůdcem přijaté, německy
byl německý soudce, „jenž při tom má
právo úplně na své straně, poněvadž v rum-
burském okresu jest jenom němčina jazykem
obvyklým a užívaným a podle jasného znění
soudního řádu (I!) jest soudním a jednacím
jazykem.“ O, požehnaná a blahoslavená lo-
giko německého zemského poslancell
Jula
Hirsch
Reich
Volksztg
Čechy
Bohemia
6
article
Nebereme-li ani zřetele k tomu, že sám
Freyer, autor příslušných nálezů Volksratu,
jež v německých soudech zvítězily nad pří-
slušnými nálezy nejvyššího soudu, dovozuje
okresní obvyklost jazykovou z — východo-
haličského jazykového nařízení, kdežto
mnohonásobným rozhodnutím nejvyššího sou-
du prohlášena Stremayrova jazyková naříze-
ní za dodnes platná a za jeden ze způsobů
provedení čl. XIX. základních státních záko-
nů a kdybychom tedy byli s to, přistoupiti
na pojem okresní obvyklosti jazykové
nejvyšší instancí soudní odsouzené, jaká by
byla podle posl. Hirsche její podstata? Přece
takováto. Dokud je u okresního soudu „ně-
meckého“ český soudce, do jehož agendy ty-
to žaloby náležely, jest u tohoto okresního
soudu čeština v okrese obvyklou, jakmile n
jeho místo přijde soudce Němec, jest náhle po
její obvyklosti a s touž prudkostí nastane
výhradní obvyklost němčiny u tohoto soudu!
Proč, pak se znamenitý znalec jazykového
práva u soudů pan posl. Hirsch nedovolává
Hochenburgrova pověstného nařízení? Snad
proto, že všemi juristickými autoritami bylo
prohlášeno za právnické monstrum? 0, nikoli,
pan Hirsch je chytřejší než za jakého jej po-
kládáme. Neboť právě podle Hochenburgrovy
jednotné jurisdikce u téhož okr
soudu musil by nový soudce rumburský.
jenž vystřídal českého, přijímati a vyřizovati
české žaloby, jak tomu bylo až dosud v téže
agendě při rumburském soudě v posledníc
150 případech!
Freyer
Volksra
Stremayrův
Hirsch
Němec
Hochenburgrův
7
article
Tak vypadají chytristiky německých mi-
nistrů, soudců a poslanců, když se na ně blíže
podíváme. Proto je škoda zabývati se zbyt-
kem vývodů posl. Hirsche, jejž mimo jiné pálí
také ta okolnost, že i úřady v českém území
užívají ve vzájemném styku českého jazyka,
což je zavedením vnitřního českého jazyka
úřadního via facti. Posl. Hirsch má odvahu
proti tomu citovati ministerské nařízení ze
dne 14. října 1899, jímž se stanoví, že až do
zákonné úpravy jazyků má platiti stav před
vydáním nařízení Badenových. A právě po-
dle toho nařízení z r. 1899 mají u všech soudů
v Čechách i u „ryze německého“ v Rumburce
platiti jazyková nařízení Stremay-
rova, porušovaná v německém
území znásilněním práva.
Hirsch
Posl
Badenův
Čechy
Rumburk
Stremayrův
8
article
Německý Schulverein.
Úbrnné příjmy německého Schulvereinu
v r. 1912 činily 1,400.000 K (1911 :1,165.000 K),
o 235.000 K více než roku předcházejícího.
Na členských příspěvcích přijato 424.000 K
(385.000 roku loňského), ostatek z velké
části došel na darech v obnosu 551.000 K
(406.600 K), kteréžto zvýšení pochází z květ-
nové slavnosti schulvereinské, na odkazech
přijal Schulverein 86.000 K (74.000 K).
Tato čísla mluví důtklivěji k českému
lídu než sebe snažnější výklad český k nim.
Bude této jich mluvě porozuměno?!
SF 86.000 K
9
article
Dr. Urban v německonacionálním ohní.
Výrok posl. dra. Urbana, že jest naděje, že se
přece najde nějaké východiště, aby bylo možno
vésti zemské hospodářství, pronesený k českému
interviewru a jako obrana v »Prager Tagblattu«,
vynesla mu nový útok v »Nordběhm. Tagblattu«.
Nechť prý se vytáčí jakkoli, jisto jest, dí děčín-
ský šriftlajter, že dr. Urban vyslovil těmi slovy
naději, že německá obstrukce nedocílí žádného
úspěchu. Děčínský list vytýká dru. Urbanovi, že
se svými českými kolegy ze zemského výboru byl
už jednou v ministerstvech »žebrat«, aby se
Čechům dostalo prostředků proti německé ob-
strukci. Jest prý dále ovšem pravda, že dr. Urban
první upozornil na krisi zemského hospodářství.
hrozící v květnu, ale výrok ten učinil s průhled-
ným prý úmyslem, aby Němcům namluvil, že zem-
ské úděly obstrukci neuškodí, aby se klidně dí-
vali, kterak se Čechům do »nenasytného chřtánu«
házejí miliony za miliony »německých daní«. Pro-
hlášení Urbanovo, že v daném okamžiku složí
mandát přísedícího, odmítá citovaný list výtkou,
že tak měl učiniti přede dvěma měsíci, Již ně-
kolikrát byl k tomu vyzván, ale zůstal prý v zem-
ském výboru sedět po celou dobu jako finanční
referent, kdy země hromadila dluhy na dluhy ce-
stou nezákonnou. Jaký smysl by prý to mělo.
kdyby odešel nyní když země obdr-
žeti má zákonitou cestou miliony
údělů?! Před rokem by byl odchod Urbanův
doktor
Urban
Čecho
Němec
Urbanův
10
article
Němcům prospěl, nyní, když zemský výbor obdrží
miliony k nezávaznému volnému užití, kdy finanční
situace země jest zajištěna a když by bez kon-
troly subvence českým stranám jen lítaly, by od-
stup dra. Urbana Němcům jenom skodil. Naproti
vývodům Urbanovým, že zemské úžěly jsou tak
nepatrny, namítá list, že i kdyby činily skutečně
jen 10 milionů, přece tato suma representujea
stačí na úroky z 200 mil. korun, na kteroužto výši
lzeprý zemi stupňovati její úvěr u zemské banky.
V každém případě je patrno, jaký význam
mají úděly v obstrukční bilanci Němsů; článek
děčinského listu jest jenom příznakem zimničného
rozčilení našich zemských přátel v jich snaze
získati alpské Němce pro návrh Dammův. Paměti-
hodno jest, že » amostatnost«, která dra. Urbana
interviewovala, by mu nyní ráda pomohla z bláta,
do kterého ho shodila. Provádí to zrovna kla-
sicky; na jednom místě potvrzuje jeho výrok
o velikém úspěchu obstrukce pro
Němce, že vedla k smiřovačkám a za
sebe pak dokládá »Samostatnoste: To říkáme i my
pořád, že jsou smiřovačky úspěchem Němců a ne
pro českou věc. Ale na konec v témž článku pak
ujišťuje, »ač prý nemá práva Urbanovi sahat do
svědomí«, že on jako muž bystrý postihuje již —
zhoubnost německé obstrukce.
Němec
Urbanův
Dammův
Urban
Urbano
11
article
Reorganisace německo-pokrokové strany
v Českých Budějovicích.
Na reorganisační schůzi německo-pokro-
kových důvěrníků v Č. Budějovicích, konané
dne 20. t. m., tázal se řídící učitel Hans Ma-
choň dvorního rady dra. Bachmanna, jezdícího
po všech budoucích župách strany, doufají-l
němečtí poslanci v nějaký úspěch obstrukce
sněmovní a pokládají-li zákon o úpravě
učitelských platů v dohledné do-
běza možný. Dr. Bachmann odpověděl vy-
hýbavě, řka, že němečtí poslanci projevili če-
ským ochotu, propustiti z obstrukce učitel-
ských platů, že však čeští poslanci učinili tak
dalekosáhlé podmínky, že by znamenaly vzdá-
ní se obstrukce a úplnou porážku Němců
Přes to prý se Němci pokusí posunouti tuto
otázku zdárnému řešení.
Tazatel už pak neměl odvahy, připome-
nouti panu dvornímu radovi stanovisko něme-
ckých učitelů na všech schůzích jich organi-
sací poslední dobou hlásané, že jenom dělný
sněm může vyříditi otázku učitelských platů
právoplatně, neboť ani v učitelstvu něme-
ckém rozumní lidé neuzavírají se poznání, že
bez úpravy finančního hospodářství země, bez
zajištění úhrady zvýšených učitelských
platů nemá žádný sebe krásnější zákon
smyslu.
ma
doktor
Bachmann
Němec
Český Budějovice
Č . Budějovice
12
article
»Společnost ku pěstění národnostního míru.e
Známý publicistický idealista německý Alfred
Rossmanith sděluje z Mattarella v Jižních Tyro-
lích svůj veřejný list, který uveřejňuje o veliko-
nočních svátcích na adresu knížete Thuna s ná-
vrhem, aby utvořena byla Společnost ku pěstění
národnostního míru. Společností touto hodlá ryt.
Rossmanith mobilisovati davy »přes hlavy vlády
a politiků« pro mír národnostní. Při svém návrhu
dal se Rossmanith věsti samozřejmým prý předpo-
kladem, že národní mír může býti vyjednáváním
a nabídkami na Františkově náměstí anebo
v zemské sněmovně teprve sklížen, nikdy však
uzavřen. Úkolem »Společnosti« bude podle této
apostrofy ke knižeti Thunovi, sblížiti a národ-
nostní protivy zmírniti a vyrovnati »četnými po
ruce jsoucími prostředky, kteréž Vaši jas-
nosti, jakož i všem přátelům smíru
jsou známy . . «
Rossmanith
Thun
jižní Tyra
Františkov náměstí
13
article
Z Moravy.
Morava
14
article
Dne 21. března 1913.
Dne 21. března 1913.
[Libovůle živnostenského úřadu
Brně. — Laciná radost. — Provokac
první moravské spořitelny.)
O vítězství v cukrářském společenstvu brněn-
ském jsme svého času přinesli zprávu a navázali
na ni úvahu o společenstvech brněnských vůbec.
Co jsme předpovídali, stalo se. Knihy společen-
stva nebyly vydány novému předsedovi, protože
byl podán rekura, jenž leží na radnici. Volba se
dála správně, zástupce živnostenského úřadu ne-
měl příčiny k jakémukoliv zakročení a přece re-
kurs. Na brněnské radnici něco najdou a volby
zruší, jako zrušili před rokem vykonané volby
do společenstva fotografů, kde také český výbor
zvolen. Také ty volby zrušeny byly naprosto ne-
správně. Podaný rekurs proti rozhodnutí živno-
stenského úřadu města Brna leží od února 1912u
c. k. mor. místodržitelství nevyřízený. Tam mají
patrně tolik práce s hledáním důvodů na jeho za-
mítauoa tím na záchranu německého rázu spole-
čenstva totografů, že už rok na tom pracují. Ne-
povíme nic nového, když prostě zaznamenáme, že
ve zprávě o této skandální historii bije známý
orgán lidovopokrokový — referenta místodržitel-
ského a pomíjí samého místodržitele, jenž je přece
zodpovědným na veřejnost za činy c. k. místo-
držitelství moravského. — „Moravské Listy“ udě-
laly velikou radost odnoži „L. N.“ Snad radost
pouze markýrovanou. Čekalo se přece, že všechny
lidové a pokrokové listy budou přírozeně po-
hrdlivě, pošklebně a nepravdivě psáti o novém li-
stu moravském. Vždyť příslušné pokyny byly od-
vislým redaktorům dány. A sbírku těchto objed-
naných projevů o nové straně, dru. Bulinovi a red.
L N
Brno
živnostenský úřad Brno
15
article
Skypalovi publikuje faktota lidovopokroková. Mů-
žeme je ujistiti, že nejvíce by oba pány mrzelo.
kdyby těmito orgány byli chváleni. Pak by byli
jistě na špatné cestě. — První moravská spoři-
telna v Brně — ústav tak privilegovaný jako je
česká spořitelna v Praze — měla svoji výroční
schůzi, na které rozdávala peníze, z českých vkla-
dů nastřádané. Vyžádala si k tomu svolení c. k.
ministra vnitra. Jak pak by je Heinold nedall
Dala moravskému „Gewerbevereinu“ na poněm-
čování učňů (Lehrlingshori) 16.000 K. německému
Frauenerwerbvereinu na přístavbu pensionátu
10.000 K. na německý Ferien- a Rekonvaleszen-
tenheim v Mor. Krumlově (in) 20.000 K. Mimo to
má správní výbor na rozdělení na germanisační
účely 50.000 K k disposici! První moravská spoři-
telna v Brně provokovala dosud vždycky český
lid, ale hlavně brněnský. Nyní počíná již se svými
provokačními — c. k. místodržitelem a c. k. mi-
nistrem vnitra schvalovanými — kousky choditi
také na naši horkou půdu mimo Brno. Pan místo-
držitel i pan ministr vnitra by měli a mohli vě-
děti, že Mor. Krumlov je vlastně český a úpí jen
pod německým jhem a nemají oni — úřadníci
státní — nalévati oleje do chně bojů národních
ve prospěch nemravného násilnictví německého.
Náš lid bude musiti s První moravskou spořitelnou
v Brně zase promluviti rozhodné slovíčko. Drze
provokace si líbiti nedá. —
Skypala
moravský
Mor
Brno
Praha
Morava
Krumlov
16
article
Ze Slezska.
Slezsko
17
article
(Polská škola v Dětmarovicích.)
Zemská školní rada a zemský výbor rozhodly
aby i dětmarovická škola polská byla zveřejněna
a sice za stejných předpokladů, jako polská škola
v Ostravě a česká v Rychvaldě. Jestliže chce
zemská školní rada mimořádnými svými opatře-
ními učiniti konec nynějším neudržitelným pomě-
rům v soukromém školství ve Slezsku, pak ne-
máme nic proti tomu, jakkoliv způsob, jakým zem-
ská školní rada postupuje, naprosto nás nemůže
uspokojiti, ježto chceme definitivní úpravu této
otázky a žádné provisorium a jelikož chceme zá-
kon a žádné nařízení, které vyhovuje přání jed-
něch, avšak naprosto nerespektuje přání druhých.
Dětmarovice
Ostrava
Rychvald
Slezsko
18
article
A zde jsme u toho, proč se musíme ohraditi proti
zveřejňování polské školy v Dětmarovicích. Po-
láků zde jest něco přes 700 a dětí v polské škole
není ani 150. Přes to přese všechno se však tato
škola zveřejňuje. V Hrušově. Karvíně, ve Frýdku
jsou české školy matiční, hrušovská i frýdecká
trvá déle, než polská škola dětmarovická, Čechů
v těchto místech jest dvakrát, resp. třikráte tolik
jako Poláků v Dětmarovicích, dětí v českých sou-
kromých školách rovněž, v Hrušově i ve Frýdku
bylo již právoplatně provedeno komisionelní ří-
zení — v Dětmarovicích na protest obce bylo jako
nesprávné správním soudem zrušeno — přes to
přese všechno však necítí se zemská školní rada
povinnou učiniti pro zdejší Čechy to, co učinila
pro dětmarovické Poláky, A prostě proto, poně-
vadž Dětmarovice jsou obec česká, Karvín. Hrušov
a Frýdek jsou obce německé. Dosavadní postup.
který zahájila zemská školní rada v otázce zveřej-
ňování soukromých škol, ačkoliv dosud děje se
na prospěch Poláků, jest nebezpečný nejenom nám.
ale i jim samotným. Ve svém rozhodování bude
se co nevidět řiditi zemská školní rada svou ně-
meckou zvůlí a kdo ručí i Polákům za to, že tato
zvůle nebude časem obrácena proti jejich obecním
zastupitelstvům ve prospěch německých soukro-
mých škol? Nikdo — a to jest hlavní důvod. proč
se rozhodně stavíme proti dosavadní praxi zem-
ské školní rady, kdyby ani nebylo již čertova ko-
pýtka v tom, že se škola dětmarovická zřizuje
sice jako polská, ale — s povinným vyučováním
němčiněl! Tak jest možno, že časem dospějeme
dosavadní praxí k tomu, že zemská školní rada
vůbec bude zřizovati školy utrakvistické touto
mimořádnou cestou. A toto nebezpečí jest jednou
z příčin, proč bychom nejraději viděli na školském
poli shodu s Poláky. Škoda, že není na ni na ten
čas pomyšleníl
Čecho
Polák
Dětmarovice
Hrušov
Karvína
Frýdek
Čechy
19
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
20
article
Jak se v Uhrách dbá platných zákonů.
Jak se v Uhrách dbá platných zákonů.
Chorvatský sněm schválil r. 1907 vlád-
ní předlohu o správných místních jménech
království chorvatském. Zákon byl ještě téhož
roku uherskou vládou doporučen
k sankci a panovníkem schválen.
Ale proveden není podnes. V Uhrách dostalo
se totiž zatím k vládnímu kormidlu „veliké“
ministerstvo koaliční, jehož ministr obchodu.
Frt. Košut, předložil sněmu zákon o že-
lezniční pragmatice, který ukládá maďarské
úřadování také úřadníkům na železnicíchv
Chorvatsku a do kterého se nehodí čistě chor-
vatské názvy míst a ležících při nich železnič-
ních stanic. Maďaři, jako pomaďařili názvy i
nejzastrčenějších slovenských dědin, usmyslili
si pomaďarštiti také jména chorvatských měst
a obcí a úmysl svůj začali prováděti při že-
lezničních stanicích. Panovníkem schválený
zákon o chorvatských místních jménech příčil
se Košutově předloze a proto se za koaliční
vlády vůbec neuvedl v život.
Košut
Maďar
Košutův
Uhry
Chorvatsko
21
article
Když „veliké“ koaliční ministerstvo ne-
slavně padlo a nastolena vláda hr. Khuena-
Hédervára, chorvatská vláda se domáhala, aby
zákon o místních jmenech byl konečně řádně
proveden. Byla jmenována ministerská komise,
která měla vypracovati průvodní nařízení a
vytknouti všechny změny názvů a po dlouhém
jednání s ministrem pro Chorvatsko a s chor-
vatskou vládou práci svou ukončila. Ale zá-
kon přece neproveden, poněvadž elaborát ko-
mise uváznul v některých uherských minister-
stvech, která činila k němu poznámky a při-
pojovala různé požadavky, zcela se příčíc
platnému již zákonu. Nyní se do věci vložilo
také ministerstvo vojenství, které chce míti
na vojenských mapách správné názvy míst.
poněvadž na dosavadních mapách jsou zapsány
názvy, jichž v Chorvatsku nikdo nezná, což
působí vojsku stále potíže a nepříjemnosti. D
Lukács ovšem slibuje, že, jakmile bude mít
čas, bude se zabývati chorvatskými požadav-
ky a tedy také zákonem o mistních jmenech.
ale ani Lukács zákon neprovede, nebude-li
k tomu přímo donucen vojenskou správou.
Lukács
Chorvatsko
22
article
Zákaz lublaňského sokolského sletu.
Všeslovanský sokolský slet, jenž se má
letos v srpnu konati v Lublani, byl zemským
presidentem kraňským, bar. Schwarzem.
zakázán, poněvadž prý by mohl porušiti pokoj
a veřejný pořádek. Tento pro výtečně ukáz-
něné sokolské organisace nejméně se hodící
policejní důvod rozčilil nejen všechny libe-
rální časopisy slovinské, nýbrž i klerikálního
„Slovence“, který je hlavním odpůrcem So-
kolstva mezi Slovinci a všude, kde může, orga-
nisuje proti Sokolům klerikální „Orly“, ale
v tomto případě vytýká zemské vládě hříš-
nou nedbalost o hmotné zájmy města Lublaně,
která by z veliké návštěvy za sokolských slav-
ností mohla míti značný zisk, o nějž bude vlád-
ním zákazem připravena. Policejní důvod.
uvedený bar. Schwarzem, je úplně nemístný
poněvadž Sokolové sami, jak dokázali za vel-
kolepého loňského sletu pražského, o po-
řádek se umějí postarati lépe než po-
licie, což potvrdil sám ministr vnitra,
bar. Heinold v poslanecké sněmovně. Vlast-
ni příčinou zákazu je péče bar. Schwarzeo
hrstku lublaňských Němců, jimž by nával slo-
vanského Sokolstva v hlavním městě Kraňsk
mohl býti nepříjemným. Pořadatelstvo slelu
podalo ze zákazu odvolání k ministerstvu
vnitra a možno se nadíti, že z Vídně poučí
úzkoprsého presidenta kraňské zemské vlády
o významu Sokolstva a jeho sletů.
Schwarz
Slovenka
Slovinec
Sokol
Němec
Lublaň
Vídeň
poslanecký sněmovna
23
article
Bískup Zmejanovič.
Vršecký srbský pravoslavný biskup Zme-
janovič podal žádost, aby byl sproštěn
úřadu a dán do výslužby. Biskup Zmejanovič
hrál vynikající úlohu ve sporech srbského cír-
kevního sboru s uherskou vládou a jest v Pešti
velice neoblíben. Proto také jeho volba za
srbského patriarchu nebyla pešťskou vládou
doporučena panovníkovi ke schválení a sněm
byl přinucen zvoliti vládního kandidáta, ny-
nějšího patriarchu Bogdanoviče. Zmeja-
novič požádal už dříve, aby byl sproštěn úřa-
du, ale patriarcha Bogdanovič ho přemluvil.
Nyní však trvá prý již rozhodně na demisi.
Vršecký
Zme
Zmejanovič
Bogdanovič
Pešť
25
article
Lži a pravda o Srbech a Černohorcích.
Lži a pravda o Srbech a Černohorcích.
Sám místodržitelský „Prager Abendblatt“
dal ve včerejším čísle skromný výraz pochyb-
nosti, že by pravdou bylo vše, co vídeňskéa
německé zpravodajství v posledních dnech
rozhlásilo o srbských a černohorských ukrut-
nostech.
Mluví-li se o ukrutnostech, třeba si při-
pamatovati krvavé udalosti, které loni v září
bezprostředně předcházely před zahájením
války Černou Horou. Tehdy mohamedání v
sandžaku novopazarském při hranici černo-
horské jali se kláti pravoslavné Srby na po-
tkání. Nejhůře bylo v Senici. Pravoslavní utí-
kali se na Černou Horu a pohraničné stráže
černohorské braly je v ochranu. Turecké voj-
sko pomáhalo svým souvěrcům rubat pravo-
slavné a v slepé zuřivosti pronikalo až na
území černohorské. Zuřivci vraždili i děti
u prsu, i stařeny a starce, chlapcům uřezá-
vali mužství. Tehdy celá Černá Hora vzpla-
nula a žádala krále, aby vypověděl válku,
protože pohraničními a diplomatskými komi-
semi nic už se nevyřídí. Král Nikola uposlechl
hlasu svého národa a začal válku, nečekaje
na spojence. Když pak vojsko černohorské
vtrhlo do sandžaku a Turky před sebou hna-
lo, Turci tytéž ukrutnosti páchali na Albán-
cích katolících, protože krále Nikolu v Pod-
gorici pozdravili jako krále Albanie. Pro-
následovaní opět prchali na Černou Horu,
ale byly to již jen ženské, protože muži s
připojili k vojsku černohorskému. Dopisovatel
„Birževých Vědomostí“, orgánu p. Propper
v Petrohradě, souvěrec svého šefa, zpravodaj.
který spíše měl tendenci protislovanskou, než
aby balkánským spojencům stranil, dosvědčil,
že viděl v Ulcinu 28 Malisorek z okolí Ska-
dru, vesměs mladých žen a dívek, kterým
Turci, když je byli znásilnili, uřezali prsy.
„aby nemohly kojiti ďaury“.
Srba
Černohorec
Prager
Turek
Birževý
Propper
Černá Hora
Senica
Albán
Albánie
Petrohrad
28 Malisorek
král Nikola
26
article
To jsou fakty zjištěné a nepochybné, kte-
ré ještě nevymizely z paměti našeho čtenář-
stva novin. Ale ve Vídni a v Berlíně ovšem
o tom nevědí, neboť ani tehdy nevzali hrubě
na vědomi hrůzy, páchané na Slovanech a je-
jich spojencích. Ale nyní jim jde o to, aby
ze stejných ukrutností obvinili Slovany, a tu
teprve přetvařují zděšení a rozhorlení. Kdyby
jim šlo o lidskost, byli by ji musili dát na
jevo také, když Slované byli obětmi nelidsko-
sti. Usvědčeni ze strannictví, nemají práva
tvářiti se rozhorlenými, nemají práva zase-
dati na stolici soudcovskou ani v tom pří-
padě, že by skutečně někteří pravoslavní byli
povolili žádosti odvety a sami si vzali zadost-
učinění na vrazích svých rodných.
Klidně vyčkáváme, nač bude pokřik ví-
deňského a německého zpravodajství zredu-
kován, ale s nejhlubším politováním jsme nu-
ceni ukázati na pramen jeho zpráv, a ten pra-
men je slovanský. Orgán fanatického
arcibiskupa sarajevského Štadlera, „Hrvatski
Dnevnik“, už od počátku války se zabýval
vymýšlením srbských a černohorských ukrut-
nosti, chtěje jimi dokázati, že pravoslavní jsou
horší mohamedánů a že proti pravoslavným
se musí obrátiti hněv všeho světa katolické-
ho. Arcibiskupu Štadlerovi jde nyní o to, aby
katolické Albance poštval proti Srbůma
Slovan
Štadler
Vídeň
Berlín
Slovan
Hrvatski Dnevnik
27
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
S příchodem dubna nastává skutečná
modní sezona pařížská. Dosud nebylo lz
správně se v modě orientovati, nevědělo se,
pro kterou z novinek se konečně rozhodne.
Modely byly letos ukazovány jen komisioná-
řům velkých firem. Ale nyní s krásnými dny
nastanou první velké reuniony, koňské do-
stihy, při nichž všecky krásné ženy objeví se
v nových toiletách a my budeme míti přehle
a souhrn elegance pro letošní sezonu. A lec-
eos namítá se proti změně silhuety a „ná-
vratu“ bříška, zůstává přece linie skoro ta-
vá, jako byla koncem zimy: sukně nahoře
dole úzká a ve výšce kolem vzdutá. Sku-
fečně není nyní myslitelna sukně, která by
nebyla drapována, zdvižena nebo zřasena, aby
se docílilo výdutku u kolen.
Tak zvaný „klasický“ tailleur je nyí
zcela zbytečný, neboť opouštíme úplně sukně
rovné. Tailleury vlněné, nejlepší úbor pro po-
losezonu, vyžadují nyní fantasií. Jsou dělány
vždy ze dvojí látky, tmavší kabátek a svě-
tlejší sukně buď kostkovaná nebo proužková.
Pařížanka
28
article
Často i na sukni dělají se pro zvětšení šířky
paniery. Jmenují se tak volanty na podšívce.
připevněné v pasu. Je to velice chic a dělá
se to i na sukních hedvábných. Kabátky jsou
přiléhavé, vzadu dlouhé a napřed krátké, celé
krátké nebo s nabíranými šosy. Nemine dne,
aby v rue de la Paix nezrodila se rozkošná
novinka. Množství kabátků je otevřeno, aby
mohla přijíti pod ně mužská vesta, zapjatá
knoflíky. Dělá se z látek, lišících se od látky
kabátu, ale nedoporučuje se ani ženám sil-
ným, jež chtějí se zdáti slabší, ani příliš sla-
bým, neboť ve vestě příliš vyniknou tvary
těla. Živůtky a blůzy jsou jednoduché, ale pů-
vabné. Bude triumfovati tvar, nazvaný „Char-
lotte Corday“, v předu zdobený jabotem a ná-
běrami. Všecky rukávy jsou dlouhé a stříhané
v souvislosti s ostatním živůtkem, což dodává
vláčností, ale také jakési nedbalosti, kteráje
Kabátek
rue jít le Paix
Chara
29
article
jedním z rysů nynější linie. Pas je buď výše
nebo na svém přirozeném místě a v této vol-
nosti je půvab, neboť možno tak opraviti růz-
né nedostatky postavy. Na příklad kdo má
příliš dlouhý život, může zvýšiti pas, čímž se
linie zad zkrátí. Pokud se týká barev, zdá se,
že dělají se nyní barvy tónů měkčích, nežli se
objevily na počátku. Všecky velké závody
doporučovaly v posledním týdnu pro odpo-
lední úbory krásnou barvu kaštanově hnědou
ve všech odstínech, od nejsvětlejší do nej-
tmavší. Pro večerní toilety neužívá se moder-
ních barev. Vrchu nabyla barva bílá a v ob-
libě jsou stále ještě bílé perlové přehozy. Kdo
bojí se, že by bílá barva neslušela jeho pleti
může přidati k vyšívání svou oblíbenou bar-
vu. Přehoz úplně zakrývá spodní látku a na
krajích přehozu dělají se dlouhé perlové třá-
sně, které tvoří pěkné efekty.
Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
30
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Každým rokem opakuje se na jaře jeden
a týž zjev: jak vyleze trochu slunce a vytáhne
na křoviskáca v parcích pár zelených pupen-
ců, vytáhne i z bytů pražské děti. Taky ze-
lené, dík moudré výchově starostlivých p. t.
rodičů, kteří v zimě obalí děti jako růže, aby
je ani trochu neofoukl mrazivý vítr a nejra-
ději je vůbec neposílají ven. Když konečně
usměje se jaro tak štědře a laskavě jako právě
letos, dětská krev sama zatouží po tom, vy-
razit z dusných čtyř stěn do širších a volněj-
ších prostor, do ulic a parků, proskočit se
zadovádět na vzduchu, který byť nebyl nej-
lepším, přece jen je lepší než atmosféra
bytech.
Ale moudrost lidská, která jinak všemož-
ně pečuje o zdravi malých Pražanů na příkla
bezkropným metením ulic v době, kdy právě
děti jdou ze škol, hned se stará o to, aby
silný jarní vzduch dětičkám moc neublížil
aby neunavily se příliš namáhavým pohybem.
jakým je honění káči, hra kuličkami nebo mí-
čem. Všechny možné instance předhánějí se
v rušení těchto dětských zábav, poněvadž, jak
známo, už nejedenkráte se stalo, že na chod-
níku roztočená káča přerazila chodcům nohu
a napálený míč mu vyrazil oko, nebo což ještě
horšího, shodil mu klobouk s hlavy. Páni do-
movníci a domovnice, kteří v zimě, když na-
padne sníh, prohlašují, že jim do chodníků nie
není, najednou mají o chodníky ukrutnou sta-
rost a prohánějí „ty fakany“, kteří se opováží
někde vyhrabat důlek a hrát o fazole nebo
kuličky.
31
article
„Ať si jdou do parku, tam je jejich místo!“
Tak marš s nimi do parků! Máme jichv
Praze tolik, že pomalu prsty na jedné ruce
k spočítání jich nestačí: Městský park čili
„sady Vrchlického“, Karlovo náměstí, potom
.. . nu, potom ty předměstské, tak malé půl-
hodinky vzdálené, a jsme hotovi. Nebudeme
přece mezi parky počítat ty zahrádky za
okny na Komenského a Purkyňově náměstí.
a u nábřeží Palackého, kde dva tři keříčky
budí sensaci. Ale zaplať bůh aspoň za ty dva
parky překrásné, kde v jednom zásluhou
blízkého nádraží je vzduch všech bacillů pro-
stý, poněvadž kouřem zajdou, a v druhém
opětně je desinfikován sousedstvím tří nemoc-
nic a kriminálu a v parných dnech osvěžován
mohutným vodotryskem, který nesporně je
silnější, než proud vody z bezové stříkačky ..
Vrchlický
Komenský
Palacký
Praha
Karlův náměstí
Purkyňův náměstí
městský park
32
article
Tyto dva parky mají býti tedy Eldoradem
pražských dětí, ale poněvadž v každém ráji
musí nějaký archanděl Gabriel udržovat pořá-
dek, jsou to hlídači s rákoskami. Metla ne-
vyhání totiž děti jen z pekla, ale také z tráv-
níků, kam občas nějaký ten bezbožný tříletý
spustlík šlápne svojí hrubou nohou, jakoby ne-
uměl čísti ta krásná napomínání o „přišlápnu-
té travičce“, „žalostně hynoucím utrženém
kvitku“ a jiná mnohá. Hlídačů je tu třeba však
zvláště na písek! Dle všeho přiváží se až z
moře a je tak drahý jako šafrán! Aspoňje
pečlivě postaráno o to, aby nikomu se v něm
nebořily nohy a aby při nastalém větru nějaká
ta karavana dětských kočárků nebyla zasy-
pána Samumem. Proto třeba střežiti každé
zrnko písku jako oko v hlavě a malý ničema,
který nedovede ještě stát na nohou, ale ru-
kama už se hrabe v písku nebo dokoncesi
odnáší kamínky, energicky se pošle na dětské
hříště, kde podobné ničemnosti nemůže pro-
vádět, poněvadž tam písek prostě není! Tam
je totiž pečlivě nekropený prach, aby už to
dítě od malička si připomínalo: „Člověče,
prach jsi a v prach se zase obrátíšl“
Gabriel
33
article
Sem, do tohoto plácku, kde krom vás.
milé dětičky, na Karlově náměstí si hraje ještě
stará kašna, v létě prázdná, ale na zimu pečli-
vě obkládaná, aby ta socha na sloupu nena-
stydla na nohy, sem všecky patříte jak sla-
nečky do jednoho soudečku. Tady, když jedno
dítě má vyrážku nebo nakažlivý kašel, dosta-
nete to všechny pohromadě, zůstane to hezky
mezi vámi a neroznesete to po celém parku
Jak by k tomu přišel nějaký pensista, aby o
vás dostal „keuchhusten“?
Ne, ne, milé pražské dětičky — parky.
jak už samo jméno nasvědčuje, jsou především
pro párky, pak pro pensisty a potom teprve
v nějakém tom zastrčeném koutečku se najde
místečko pro vás. Proskočte se hezky doma
na postýlce, hrajte si s pískem na drhnutí ná-
dobí, trávník ať vám namaluje maminka na
podlahu a tatínek kousek toho čerstvého
vzduchu může přinést v noci v kapse z ho-
spody . . ..
Roztomilá historka z německých kruhů
poslaneckých, na které je nejroztomilejší to,
že je pravdivá, způsobila mnoho poprasku ve
straně a klubu, kterému hrdina historie ná-
leží, a konečně po vysvětlení vyvolala bouř-
livou veselost na všech stranách. Jistý posla-
nec-profesor, který občas svými učenými, ale
naprosto nesrozumitelnými články poděsí red-
akci „Neue Fr. Presse“ i její čtenáře, vyhověl
své poslanecké povinnosti tím, že na minulou
Neue
Sema
Karlov náměstí
Francie . Presse
34
article
neděli svolal ve dvou městech svého okresu
schůze. Jednu dopoledne, druhou odpoledne, ale
obě s programem o „nahlížení do knih“. Věc se
dotýká životních zájmů všeho občanstva,
zvláště ale obchodnictva, živnostnictva a prů-
myslníků — i bylo tedy na dopolední schůzi
natřískáno, že by jablko nepropadlo.
Pan profesor, který vypracoval si svou
přednášku s obvyklou zevrubností, rozložil
na řečnické tribuně svoji řeč o několika stech
stránkách, vytáhl hodinky, aby nezmeškal
spojení vlakem do města, kde měl odpolední
schůzi a začal. Mluvil proti nahlížení do knih
a s profesorskou pedanterií vypočetl všechny
důvody, které mluví proti. Referenti místních
listů mohli si prsty upsat, neboť taková řeč
musí pro svoji důležitost přijít do listu do-
slova. Asi o půl dvanácté pan poslanec po-
díval se na hodinky, škubl sebou a řeč svoji
zakončil poznámkou, že, jak známo, má ještě
odpoledne schůzi v druhém městě a má nej-
vyšší čas dorazit na vlak. Byl provázen na
odchodu aplausem, neboť jeho důvody, ve-
směs proti povinnému nahlížení do knih, se-
tkaly se s pochopitelným souhlasem.
Na odpolední schůzi v druhém městě
vzbudilo ale nemalé podivení, když pan pro-
fesor poslanec po krátkém úvodu mluvil, nebo
vlastně četl, důvody pro nahlížení do knih.
Novinářští zpravodajové, kteří s ním z dopo-
lední schůze jeli, byli celí konsternovaní nad
tou obojakostí pana poslance, ale ještě větší
poprask byl v klubu, když o tom zvěděli.
„Um Gotteswillen — co nám to ten „kon-
fusionsrat“ vyvádí za trotloviny?“
Zavolali si ho ad audiendum verbum ...
a udivený pan profesor nemohl pochopiti, že
se dopustil něčeho politicky nemožného. „Já
jsem přece neudělal nic jiného,než že jsem
jednu polovinu své řeči přečetl na dopolední
a druhou polovinu na odpolední schůzi. Jinak
to nešlo!“
„Tak s ním mluvte! —.
profesor
35
title
Zevloun.
Zevloun