ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6d4c4170-8fcb-11dd-a419-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 64, place 47, org 6, work 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. března 1913. Číslo 8í.
4 title
Politický přehled.
5 article Země české.
Země české. O německých úřadnících v německém území rozepsal se s naprostým nezdarem zemský posl. Jul. Hirsch v „Bohemii“, v „Reich. d Volksztg.“ a jiných listech německých. Na doklad žádoucího privileje německých úřad- níků pro německou část Čech uvádí p. Hirsch českého továrníka, jenž podal roku 1910 pět- advacet, 1911 dvaapadesát a r. 1912 čtyřiaše- desát českých žalob u „čistě německého“ okresního soudu rumburského — kteréž ve- směs beze všech námitek česky projednány vyřízeny. Najednou však nastala změna tomto přijímání a vyřizování českých žalob českého továrníka. Okresní soud rumburský vede náhle líčení o české, už přijaté žalobě ně- mecky, a když žalobce ukáže na svou nezna- lost němčiny — odročuje líčení a ukládá ža- lobci, aby ku příštímu roku dostavil se se zástupcem „soudní němčiny“ znalým, a nyí nastává spor české strany proti okresnímu soudu, který mu odnímá jeho rovné jazykové právo před soudem. A jaký je důvod tohoto náhlého obratu při rumburském okresním soudu? Soudce při tomto soudu, který při- jal a provedl na 150 českých pří, česky žalo- vaných, byl prý „český soudce, vyzbrojený všem českým úřadníkům vlastním vysoce vy- vinutým porozuměním pro přání a požadavky soukmenovců,“ dí pan Hirsch, kdežto soudce. který po něm přišel a začal jednati o české žalobě jeho předchůdcem přijaté, německy byl německý soudce, „jenž při tom má právo úplně na své straně, poněvadž v rum- burském okresu jest jenom němčina jazykem obvyklým a užívaným a podle jasného znění soudního řádu (I!) jest soudním a jednacím jazykem.“ O, požehnaná a blahoslavená lo- giko německého zemského poslancell
Jula Hirsch Reich Volksztg Čechy Bohemia
6 article
Nebereme-li ani zřetele k tomu, že sám Freyer, autor příslušných nálezů Volksratu, jež v německých soudech zvítězily nad pří- slušnými nálezy nejvyššího soudu, dovozuje okresní obvyklost jazykovou z — východo- haličského jazykového nařízení, kdežto mnohonásobným rozhodnutím nejvyššího sou- du prohlášena Stremayrova jazyková naříze- ní za dodnes platná a za jeden ze způsobů provedení čl. XIX. základních státních záko- nů a kdybychom tedy byli s to, přistoupiti na pojem okresní obvyklosti jazykové nejvyšší instancí soudní odsouzené, jaká by byla podle posl. Hirsche její podstata? Přece takováto. Dokud je u okresního soudu „ně- meckého“ český soudce, do jehož agendy ty- to žaloby náležely, jest u tohoto okresního soudu čeština v okrese obvyklou, jakmile n jeho místo přijde soudce Němec, jest náhle po její obvyklosti a s touž prudkostí nastane výhradní obvyklost němčiny u tohoto soudu! Proč, pak se znamenitý znalec jazykového práva u soudů pan posl. Hirsch nedovolává Hochenburgrova pověstného nařízení? Snad proto, že všemi juristickými autoritami bylo prohlášeno za právnické monstrum? 0, nikoli, pan Hirsch je chytřejší než za jakého jej po- kládáme. Neboť právě podle Hochenburgrovy jednotné jurisdikce u téhož okr soudu musil by nový soudce rumburský. jenž vystřídal českého, přijímati a vyřizovati české žaloby, jak tomu bylo až dosud v téže agendě při rumburském soudě v posledníc 150 případech!
Freyer Volksra Stremayrův Hirsch Němec Hochenburgrův
7 article
Tak vypadají chytristiky německých mi- nistrů, soudců a poslanců, když se na ně blíže podíváme. Proto je škoda zabývati se zbyt- kem vývodů posl. Hirsche, jejž mimo jiné pálí také ta okolnost, že i úřady v českém území užívají ve vzájemném styku českého jazyka, což je zavedením vnitřního českého jazyka úřadního via facti. Posl. Hirsch má odvahu proti tomu citovati ministerské nařízení ze dne 14. října 1899, jímž se stanoví, že až do zákonné úpravy jazyků má platiti stav před vydáním nařízení Badenových. A právě po- dle toho nařízení z r. 1899 mají u všech soudů v Čechách i u „ryze německého“ v Rumburce platiti jazyková nařízení Stremay- rova, porušovaná v německém území znásilněním práva.
Hirsch Posl Badenův Čechy Rumburk Stremayrův
8 article
Německý Schulverein. Úbrnné příjmy německého Schulvereinu v r. 1912 činily 1,400.000 K (1911 :1,165.000 K), o 235.000 K více než roku předcházejícího. Na členských příspěvcích přijato 424.000 K (385.000 roku loňského), ostatek z velké části došel na darech v obnosu 551.000 K (406.600 K), kteréžto zvýšení pochází z květ- nové slavnosti schulvereinské, na odkazech přijal Schulverein 86.000 K (74.000 K). Tato čísla mluví důtklivěji k českému lídu než sebe snažnější výklad český k nim. Bude této jich mluvě porozuměno?!
SF 86.000 K
9 article
Dr. Urban v německonacionálním ohní. Výrok posl. dra. Urbana, že jest naděje, že se přece najde nějaké východiště, aby bylo možno vésti zemské hospodářství, pronesený k českému interviewru a jako obrana v »Prager Tagblattu«, vynesla mu nový útok v »Nordběhm. Tagblattu«. Nechť prý se vytáčí jakkoli, jisto jest, dí děčín- ský šriftlajter, že dr. Urban vyslovil těmi slovy naději, že německá obstrukce nedocílí žádného úspěchu. Děčínský list vytýká dru. Urbanovi, že se svými českými kolegy ze zemského výboru byl už jednou v ministerstvech »žebrat«, aby se Čechům dostalo prostředků proti německé ob- strukci. Jest prý dále ovšem pravda, že dr. Urban první upozornil na krisi zemského hospodářství. hrozící v květnu, ale výrok ten učinil s průhled- ným prý úmyslem, aby Němcům namluvil, že zem- ské úděly obstrukci neuškodí, aby se klidně dí- vali, kterak se Čechům do »nenasytného chřtánu« házejí miliony za miliony »německých daní«. Pro- hlášení Urbanovo, že v daném okamžiku složí mandát přísedícího, odmítá citovaný list výtkou, že tak měl učiniti přede dvěma měsíci, Již ně- kolikrát byl k tomu vyzván, ale zůstal prý v zem- ském výboru sedět po celou dobu jako finanční referent, kdy země hromadila dluhy na dluhy ce- stou nezákonnou. Jaký smysl by prý to mělo. kdyby odešel nyní když země obdr- žeti má zákonitou cestou miliony údělů?! Před rokem by byl odchod Urbanův
doktor Urban Čecho Němec Urbanův
10 article
Němcům prospěl, nyní, když zemský výbor obdrží miliony k nezávaznému volnému užití, kdy finanční situace země jest zajištěna a když by bez kon- troly subvence českým stranám jen lítaly, by od- stup dra. Urbana Němcům jenom skodil. Naproti vývodům Urbanovým, že zemské úžěly jsou tak nepatrny, namítá list, že i kdyby činily skutečně jen 10 milionů, přece tato suma representujea stačí na úroky z 200 mil. korun, na kteroužto výši lzeprý zemi stupňovati její úvěr u zemské banky. V každém případě je patrno, jaký význam mají úděly v obstrukční bilanci Němsů; článek děčinského listu jest jenom příznakem zimničného rozčilení našich zemských přátel v jich snaze získati alpské Němce pro návrh Dammův. Paměti- hodno jest, že » amostatnost«, která dra. Urbana interviewovala, by mu nyní ráda pomohla z bláta, do kterého ho shodila. Provádí to zrovna kla- sicky; na jednom místě potvrzuje jeho výrok o velikém úspěchu obstrukce pro Němce, že vedla k smiřovačkám a za sebe pak dokládá »Samostatnoste: To říkáme i my pořád, že jsou smiřovačky úspěchem Němců a ne pro českou věc. Ale na konec v témž článku pak ujišťuje, »ač prý nemá práva Urbanovi sahat do svědomí«, že on jako muž bystrý postihuje již — zhoubnost německé obstrukce.
Němec Urbanův Dammův Urban Urbano
11 article
Reorganisace německo-pokrokové strany v Českých Budějovicích. Na reorganisační schůzi německo-pokro- kových důvěrníků v Č. Budějovicích, konané dne 20. t. m., tázal se řídící učitel Hans Ma- choň dvorního rady dra. Bachmanna, jezdícího po všech budoucích župách strany, doufají-l němečtí poslanci v nějaký úspěch obstrukce sněmovní a pokládají-li zákon o úpravě učitelských platů v dohledné do- běza možný. Dr. Bachmann odpověděl vy- hýbavě, řka, že němečtí poslanci projevili če- ským ochotu, propustiti z obstrukce učitel- ských platů, že však čeští poslanci učinili tak dalekosáhlé podmínky, že by znamenaly vzdá- ní se obstrukce a úplnou porážku Němců Přes to prý se Němci pokusí posunouti tuto otázku zdárnému řešení. Tazatel už pak neměl odvahy, připome- nouti panu dvornímu radovi stanovisko něme- ckých učitelů na všech schůzích jich organi- sací poslední dobou hlásané, že jenom dělný sněm může vyříditi otázku učitelských platů právoplatně, neboť ani v učitelstvu něme- ckém rozumní lidé neuzavírají se poznání, že bez úpravy finančního hospodářství země, bez zajištění úhrady zvýšených učitelských platů nemá žádný sebe krásnější zákon smyslu.
ma doktor Bachmann Němec Český Budějovice Č . Budějovice
12 article
»Společnost ku pěstění národnostního míru.e Známý publicistický idealista německý Alfred Rossmanith sděluje z Mattarella v Jižních Tyro- lích svůj veřejný list, který uveřejňuje o veliko- nočních svátcích na adresu knížete Thuna s ná- vrhem, aby utvořena byla Společnost ku pěstění národnostního míru. Společností touto hodlá ryt. Rossmanith mobilisovati davy »přes hlavy vlády a politiků« pro mír národnostní. Při svém návrhu dal se Rossmanith věsti samozřejmým prý předpo- kladem, že národní mír může býti vyjednáváním a nabídkami na Františkově náměstí anebo v zemské sněmovně teprve sklížen, nikdy však uzavřen. Úkolem »Společnosti« bude podle této apostrofy ke knižeti Thunovi, sblížiti a národ- nostní protivy zmírniti a vyrovnati »četnými po ruce jsoucími prostředky, kteréž Vaši jas- nosti, jakož i všem přátelům smíru jsou známy . . «
Rossmanith Thun jižní Tyra Františkov náměstí
13 article
Z Moravy.
Morava
14 article Dne 21. března 1913.
Dne 21. března 1913. [Libovůle živnostenského úřadu Brně. — Laciná radost. — Provokac první moravské spořitelny.) O vítězství v cukrářském společenstvu brněn- ském jsme svého času přinesli zprávu a navázali na ni úvahu o společenstvech brněnských vůbec. Co jsme předpovídali, stalo se. Knihy společen- stva nebyly vydány novému předsedovi, protože byl podán rekura, jenž leží na radnici. Volba se dála správně, zástupce živnostenského úřadu ne- měl příčiny k jakémukoliv zakročení a přece re- kurs. Na brněnské radnici něco najdou a volby zruší, jako zrušili před rokem vykonané volby do společenstva fotografů, kde také český výbor zvolen. Také ty volby zrušeny byly naprosto ne- správně. Podaný rekurs proti rozhodnutí živno- stenského úřadu města Brna leží od února 1912u c. k. mor. místodržitelství nevyřízený. Tam mají patrně tolik práce s hledáním důvodů na jeho za- mítauoa tím na záchranu německého rázu spole- čenstva totografů, že už rok na tom pracují. Ne- povíme nic nového, když prostě zaznamenáme, že ve zprávě o této skandální historii bije známý orgán lidovopokrokový — referenta místodržitel- ského a pomíjí samého místodržitele, jenž je přece zodpovědným na veřejnost za činy c. k. místo- držitelství moravského. — „Moravské Listy“ udě- laly velikou radost odnoži „L. N.“ Snad radost pouze markýrovanou. Čekalo se přece, že všechny lidové a pokrokové listy budou přírozeně po- hrdlivě, pošklebně a nepravdivě psáti o novém li- stu moravském. Vždyť příslušné pokyny byly od- vislým redaktorům dány. A sbírku těchto objed- naných projevů o nové straně, dru. Bulinovi a red.
L N Brno živnostenský úřad Brno
15 article
Skypalovi publikuje faktota lidovopokroková. Mů- žeme je ujistiti, že nejvíce by oba pány mrzelo. kdyby těmito orgány byli chváleni. Pak by byli jistě na špatné cestě. — První moravská spoři- telna v Brně — ústav tak privilegovaný jako je česká spořitelna v Praze — měla svoji výroční schůzi, na které rozdávala peníze, z českých vkla- dů nastřádané. Vyžádala si k tomu svolení c. k. ministra vnitra. Jak pak by je Heinold nedall Dala moravskému „Gewerbevereinu“ na poněm- čování učňů (Lehrlingshori) 16.000 K. německému Frauenerwerbvereinu na přístavbu pensionátu 10.000 K. na německý Ferien- a Rekonvaleszen- tenheim v Mor. Krumlově (in) 20.000 K. Mimo to má správní výbor na rozdělení na germanisační účely 50.000 K k disposici! První moravská spoři- telna v Brně provokovala dosud vždycky český lid, ale hlavně brněnský. Nyní počíná již se svými provokačními — c. k. místodržitelem a c. k. mi- nistrem vnitra schvalovanými — kousky choditi také na naši horkou půdu mimo Brno. Pan místo- držitel i pan ministr vnitra by měli a mohli vě- děti, že Mor. Krumlov je vlastně český a úpí jen pod německým jhem a nemají oni — úřadníci státní — nalévati oleje do chně bojů národních ve prospěch nemravného násilnictví německého. Náš lid bude musiti s První moravskou spořitelnou v Brně zase promluviti rozhodné slovíčko. Drze provokace si líbiti nedá. —
Skypala moravský Mor Brno Praha Morava Krumlov
16 article
Ze Slezska.
Slezsko
17 article
(Polská škola v Dětmarovicích.) Zemská školní rada a zemský výbor rozhodly aby i dětmarovická škola polská byla zveřejněna a sice za stejných předpokladů, jako polská škola v Ostravě a česká v Rychvaldě. Jestliže chce zemská školní rada mimořádnými svými opatře- ními učiniti konec nynějším neudržitelným pomě- rům v soukromém školství ve Slezsku, pak ne- máme nic proti tomu, jakkoliv způsob, jakým zem- ská školní rada postupuje, naprosto nás nemůže uspokojiti, ježto chceme definitivní úpravu této otázky a žádné provisorium a jelikož chceme zá- kon a žádné nařízení, které vyhovuje přání jed- něch, avšak naprosto nerespektuje přání druhých.
Dětmarovice Ostrava Rychvald Slezsko
18 article
A zde jsme u toho, proč se musíme ohraditi proti zveřejňování polské školy v Dětmarovicích. Po- láků zde jest něco přes 700 a dětí v polské škole není ani 150. Přes to přese všechno se však tato škola zveřejňuje. V Hrušově. Karvíně, ve Frýdku jsou české školy matiční, hrušovská i frýdecká trvá déle, než polská škola dětmarovická, Čechů v těchto místech jest dvakrát, resp. třikráte tolik jako Poláků v Dětmarovicích, dětí v českých sou- kromých školách rovněž, v Hrušově i ve Frýdku bylo již právoplatně provedeno komisionelní ří- zení — v Dětmarovicích na protest obce bylo jako nesprávné správním soudem zrušeno — přes to přese všechno však necítí se zemská školní rada povinnou učiniti pro zdejší Čechy to, co učinila pro dětmarovické Poláky, A prostě proto, poně- vadž Dětmarovice jsou obec česká, Karvín. Hrušov a Frýdek jsou obce německé. Dosavadní postup. který zahájila zemská školní rada v otázce zveřej- ňování soukromých škol, ačkoliv dosud děje se na prospěch Poláků, jest nebezpečný nejenom nám. ale i jim samotným. Ve svém rozhodování bude se co nevidět řiditi zemská školní rada svou ně- meckou zvůlí a kdo ručí i Polákům za to, že tato zvůle nebude časem obrácena proti jejich obecním zastupitelstvům ve prospěch německých soukro- mých škol? Nikdo — a to jest hlavní důvod. proč se rozhodně stavíme proti dosavadní praxi zem- ské školní rady, kdyby ani nebylo již čertova ko- pýtka v tom, že se škola dětmarovická zřizuje sice jako polská, ale — s povinným vyučováním němčiněl! Tak jest možno, že časem dospějeme dosavadní praxí k tomu, že zemská školní rada vůbec bude zřizovati školy utrakvistické touto mimořádnou cestou. A toto nebezpečí jest jednou z příčin, proč bychom nejraději viděli na školském poli shodu s Poláky. Škoda, že není na ni na ten čas pomyšleníl
Čecho Polák Dětmarovice Hrušov Karvína Frýdek Čechy
19 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
20 article Jak se v Uhrách dbá platných zákonů.
Jak se v Uhrách dbá platných zákonů. Chorvatský sněm schválil r. 1907 vlád- ní předlohu o správných místních jménech království chorvatském. Zákon byl ještě téhož roku uherskou vládou doporučen k sankci a panovníkem schválen. Ale proveden není podnes. V Uhrách dostalo se totiž zatím k vládnímu kormidlu „veliké“ ministerstvo koaliční, jehož ministr obchodu. Frt. Košut, předložil sněmu zákon o že- lezniční pragmatice, který ukládá maďarské úřadování také úřadníkům na železnicíchv Chorvatsku a do kterého se nehodí čistě chor- vatské názvy míst a ležících při nich železnič- ních stanic. Maďaři, jako pomaďařili názvy i nejzastrčenějších slovenských dědin, usmyslili si pomaďarštiti také jména chorvatských měst a obcí a úmysl svůj začali prováděti při že- lezničních stanicích. Panovníkem schválený zákon o chorvatských místních jménech příčil se Košutově předloze a proto se za koaliční vlády vůbec neuvedl v život.
Košut Maďar Košutův Uhry Chorvatsko
21 article
Když „veliké“ koaliční ministerstvo ne- slavně padlo a nastolena vláda hr. Khuena- Hédervára, chorvatská vláda se domáhala, aby zákon o místních jmenech byl konečně řádně proveden. Byla jmenována ministerská komise, která měla vypracovati průvodní nařízení a vytknouti všechny změny názvů a po dlouhém jednání s ministrem pro Chorvatsko a s chor- vatskou vládou práci svou ukončila. Ale zá- kon přece neproveden, poněvadž elaborát ko- mise uváznul v některých uherských minister- stvech, která činila k němu poznámky a při- pojovala různé požadavky, zcela se příčíc platnému již zákonu. Nyní se do věci vložilo také ministerstvo vojenství, které chce míti na vojenských mapách správné názvy míst. poněvadž na dosavadních mapách jsou zapsány názvy, jichž v Chorvatsku nikdo nezná, což působí vojsku stále potíže a nepříjemnosti. D Lukács ovšem slibuje, že, jakmile bude mít čas, bude se zabývati chorvatskými požadav- ky a tedy také zákonem o mistních jmenech. ale ani Lukács zákon neprovede, nebude-li k tomu přímo donucen vojenskou správou.
Lukács Chorvatsko
22 article
Zákaz lublaňského sokolského sletu. Všeslovanský sokolský slet, jenž se má letos v srpnu konati v Lublani, byl zemským presidentem kraňským, bar. Schwarzem. zakázán, poněvadž prý by mohl porušiti pokoj a veřejný pořádek. Tento pro výtečně ukáz- něné sokolské organisace nejméně se hodící policejní důvod rozčilil nejen všechny libe- rální časopisy slovinské, nýbrž i klerikálního „Slovence“, který je hlavním odpůrcem So- kolstva mezi Slovinci a všude, kde může, orga- nisuje proti Sokolům klerikální „Orly“, ale v tomto případě vytýká zemské vládě hříš- nou nedbalost o hmotné zájmy města Lublaně, která by z veliké návštěvy za sokolských slav- ností mohla míti značný zisk, o nějž bude vlád- ním zákazem připravena. Policejní důvod. uvedený bar. Schwarzem, je úplně nemístný poněvadž Sokolové sami, jak dokázali za vel- kolepého loňského sletu pražského, o po- řádek se umějí postarati lépe než po- licie, což potvrdil sám ministr vnitra, bar. Heinold v poslanecké sněmovně. Vlast- ni příčinou zákazu je péče bar. Schwarzeo hrstku lublaňských Němců, jimž by nával slo- vanského Sokolstva v hlavním městě Kraňsk mohl býti nepříjemným. Pořadatelstvo slelu podalo ze zákazu odvolání k ministerstvu vnitra a možno se nadíti, že z Vídně poučí úzkoprsého presidenta kraňské zemské vlády o významu Sokolstva a jeho sletů.
Schwarz Slovenka Slovinec Sokol Němec Lublaň Vídeň poslanecký sněmovna
23 article
Bískup Zmejanovič. Vršecký srbský pravoslavný biskup Zme- janovič podal žádost, aby byl sproštěn úřadu a dán do výslužby. Biskup Zmejanovič hrál vynikající úlohu ve sporech srbského cír- kevního sboru s uherskou vládou a jest v Pešti velice neoblíben. Proto také jeho volba za srbského patriarchu nebyla pešťskou vládou doporučena panovníkovi ke schválení a sněm byl přinucen zvoliti vládního kandidáta, ny- nějšího patriarchu Bogdanoviče. Zmeja- novič požádal už dříve, aby byl sproštěn úřa- du, ale patriarcha Bogdanovič ho přemluvil. Nyní však trvá prý již rozhodně na demisi.
Vršecký Zme Zmejanovič Bogdanovič Pešť
24 title
Za hranicemi.
25 article Lži a pravda o Srbech a Černohorcích.
Lži a pravda o Srbech a Černohorcích. Sám místodržitelský „Prager Abendblatt“ dal ve včerejším čísle skromný výraz pochyb- nosti, že by pravdou bylo vše, co vídeňskéa německé zpravodajství v posledních dnech rozhlásilo o srbských a černohorských ukrut- nostech. Mluví-li se o ukrutnostech, třeba si při- pamatovati krvavé udalosti, které loni v září bezprostředně předcházely před zahájením války Černou Horou. Tehdy mohamedání v sandžaku novopazarském při hranici černo- horské jali se kláti pravoslavné Srby na po- tkání. Nejhůře bylo v Senici. Pravoslavní utí- kali se na Černou Horu a pohraničné stráže černohorské braly je v ochranu. Turecké voj- sko pomáhalo svým souvěrcům rubat pravo- slavné a v slepé zuřivosti pronikalo až na území černohorské. Zuřivci vraždili i děti u prsu, i stařeny a starce, chlapcům uřezá- vali mužství. Tehdy celá Černá Hora vzpla- nula a žádala krále, aby vypověděl válku, protože pohraničními a diplomatskými komi- semi nic už se nevyřídí. Král Nikola uposlechl hlasu svého národa a začal válku, nečekaje na spojence. Když pak vojsko černohorské vtrhlo do sandžaku a Turky před sebou hna- lo, Turci tytéž ukrutnosti páchali na Albán- cích katolících, protože krále Nikolu v Pod- gorici pozdravili jako krále Albanie. Pro- následovaní opět prchali na Černou Horu, ale byly to již jen ženské, protože muži s připojili k vojsku černohorskému. Dopisovatel „Birževých Vědomostí“, orgánu p. Propper v Petrohradě, souvěrec svého šefa, zpravodaj. který spíše měl tendenci protislovanskou, než aby balkánským spojencům stranil, dosvědčil, že viděl v Ulcinu 28 Malisorek z okolí Ska- dru, vesměs mladých žen a dívek, kterým Turci, když je byli znásilnili, uřezali prsy. „aby nemohly kojiti ďaury“.
Srba Černohorec Prager Turek Birževý Propper Černá Hora Senica Albán Albánie Petrohrad 28 Malisorek král Nikola
26 article
To jsou fakty zjištěné a nepochybné, kte- ré ještě nevymizely z paměti našeho čtenář- stva novin. Ale ve Vídni a v Berlíně ovšem o tom nevědí, neboť ani tehdy nevzali hrubě na vědomi hrůzy, páchané na Slovanech a je- jich spojencích. Ale nyní jim jde o to, aby ze stejných ukrutností obvinili Slovany, a tu teprve přetvařují zděšení a rozhorlení. Kdyby jim šlo o lidskost, byli by ji musili dát na jevo také, když Slované byli obětmi nelidsko- sti. Usvědčeni ze strannictví, nemají práva tvářiti se rozhorlenými, nemají práva zase- dati na stolici soudcovskou ani v tom pří- padě, že by skutečně někteří pravoslavní byli povolili žádosti odvety a sami si vzali zadost- učinění na vrazích svých rodných. Klidně vyčkáváme, nač bude pokřik ví- deňského a německého zpravodajství zredu- kován, ale s nejhlubším politováním jsme nu- ceni ukázati na pramen jeho zpráv, a ten pra- men je slovanský. Orgán fanatického arcibiskupa sarajevského Štadlera, „Hrvatski Dnevnik“, už od počátku války se zabýval vymýšlením srbských a černohorských ukrut- nosti, chtěje jimi dokázati, že pravoslavní jsou horší mohamedánů a že proti pravoslavným se musí obrátiti hněv všeho světa katolické- ho. Arcibiskupu Štadlerovi jde nyní o to, aby katolické Albance poštval proti Srbůma
Slovan Štadler Vídeň Berlín Slovan Hrvatski Dnevnik
27 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. S příchodem dubna nastává skutečná modní sezona pařížská. Dosud nebylo lz správně se v modě orientovati, nevědělo se, pro kterou z novinek se konečně rozhodne. Modely byly letos ukazovány jen komisioná- řům velkých firem. Ale nyní s krásnými dny nastanou první velké reuniony, koňské do- stihy, při nichž všecky krásné ženy objeví se v nových toiletách a my budeme míti přehle a souhrn elegance pro letošní sezonu. A lec- eos namítá se proti změně silhuety a „ná- vratu“ bříška, zůstává přece linie skoro ta- vá, jako byla koncem zimy: sukně nahoře dole úzká a ve výšce kolem vzdutá. Sku- fečně není nyní myslitelna sukně, která by nebyla drapována, zdvižena nebo zřasena, aby se docílilo výdutku u kolen. Tak zvaný „klasický“ tailleur je nyí zcela zbytečný, neboť opouštíme úplně sukně rovné. Tailleury vlněné, nejlepší úbor pro po- losezonu, vyžadují nyní fantasií. Jsou dělány vždy ze dvojí látky, tmavší kabátek a svě- tlejší sukně buď kostkovaná nebo proužková.
Pařížanka
28 article
Často i na sukni dělají se pro zvětšení šířky paniery. Jmenují se tak volanty na podšívce. připevněné v pasu. Je to velice chic a dělá se to i na sukních hedvábných. Kabátky jsou přiléhavé, vzadu dlouhé a napřed krátké, celé krátké nebo s nabíranými šosy. Nemine dne, aby v rue de la Paix nezrodila se rozkošná novinka. Množství kabátků je otevřeno, aby mohla přijíti pod ně mužská vesta, zapjatá knoflíky. Dělá se z látek, lišících se od látky kabátu, ale nedoporučuje se ani ženám sil- ným, jež chtějí se zdáti slabší, ani příliš sla- bým, neboť ve vestě příliš vyniknou tvary těla. Živůtky a blůzy jsou jednoduché, ale pů- vabné. Bude triumfovati tvar, nazvaný „Char- lotte Corday“, v předu zdobený jabotem a ná- běrami. Všecky rukávy jsou dlouhé a stříhané v souvislosti s ostatním živůtkem, což dodává vláčností, ale také jakési nedbalosti, kteráje
Kabátek rue jít le Paix Chara
29 article
jedním z rysů nynější linie. Pas je buď výše nebo na svém přirozeném místě a v této vol- nosti je půvab, neboť možno tak opraviti růz- né nedostatky postavy. Na příklad kdo má příliš dlouhý život, může zvýšiti pas, čímž se linie zad zkrátí. Pokud se týká barev, zdá se, že dělají se nyní barvy tónů měkčích, nežli se objevily na počátku. Všecky velké závody doporučovaly v posledním týdnu pro odpo- lední úbory krásnou barvu kaštanově hnědou ve všech odstínech, od nejsvětlejší do nej- tmavší. Pro večerní toilety neužívá se moder- ních barev. Vrchu nabyla barva bílá a v ob- libě jsou stále ještě bílé perlové přehozy. Kdo bojí se, že by bílá barva neslušela jeho pleti může přidati k vyšívání svou oblíbenou bar- vu. Přehoz úplně zakrývá spodní látku a na krajích přehozu dělají se dlouhé perlové třá- sně, které tvoří pěkné efekty. Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
30 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Každým rokem opakuje se na jaře jeden a týž zjev: jak vyleze trochu slunce a vytáhne na křoviskáca v parcích pár zelených pupen- ců, vytáhne i z bytů pražské děti. Taky ze- lené, dík moudré výchově starostlivých p. t. rodičů, kteří v zimě obalí děti jako růže, aby je ani trochu neofoukl mrazivý vítr a nejra- ději je vůbec neposílají ven. Když konečně usměje se jaro tak štědře a laskavě jako právě letos, dětská krev sama zatouží po tom, vy- razit z dusných čtyř stěn do širších a volněj- ších prostor, do ulic a parků, proskočit se zadovádět na vzduchu, který byť nebyl nej- lepším, přece jen je lepší než atmosféra bytech. Ale moudrost lidská, která jinak všemož- ně pečuje o zdravi malých Pražanů na příkla bezkropným metením ulic v době, kdy právě děti jdou ze škol, hned se stará o to, aby silný jarní vzduch dětičkám moc neublížil aby neunavily se příliš namáhavým pohybem. jakým je honění káči, hra kuličkami nebo mí- čem. Všechny možné instance předhánějí se v rušení těchto dětských zábav, poněvadž, jak známo, už nejedenkráte se stalo, že na chod- níku roztočená káča přerazila chodcům nohu a napálený míč mu vyrazil oko, nebo což ještě horšího, shodil mu klobouk s hlavy. Páni do- movníci a domovnice, kteří v zimě, když na- padne sníh, prohlašují, že jim do chodníků nie není, najednou mají o chodníky ukrutnou sta- rost a prohánějí „ty fakany“, kteří se opováží někde vyhrabat důlek a hrát o fazole nebo kuličky.
31 article
„Ať si jdou do parku, tam je jejich místo!“ Tak marš s nimi do parků! Máme jichv Praze tolik, že pomalu prsty na jedné ruce k spočítání jich nestačí: Městský park čili „sady Vrchlického“, Karlovo náměstí, potom .. . nu, potom ty předměstské, tak malé půl- hodinky vzdálené, a jsme hotovi. Nebudeme přece mezi parky počítat ty zahrádky za okny na Komenského a Purkyňově náměstí. a u nábřeží Palackého, kde dva tři keříčky budí sensaci. Ale zaplať bůh aspoň za ty dva parky překrásné, kde v jednom zásluhou blízkého nádraží je vzduch všech bacillů pro- stý, poněvadž kouřem zajdou, a v druhém opětně je desinfikován sousedstvím tří nemoc- nic a kriminálu a v parných dnech osvěžován mohutným vodotryskem, který nesporně je silnější, než proud vody z bezové stříkačky ..
Vrchlický Komenský Palacký Praha Karlův náměstí Purkyňův náměstí městský park
32 article
Tyto dva parky mají býti tedy Eldoradem pražských dětí, ale poněvadž v každém ráji musí nějaký archanděl Gabriel udržovat pořá- dek, jsou to hlídači s rákoskami. Metla ne- vyhání totiž děti jen z pekla, ale také z tráv- níků, kam občas nějaký ten bezbožný tříletý spustlík šlápne svojí hrubou nohou, jakoby ne- uměl čísti ta krásná napomínání o „přišlápnu- té travičce“, „žalostně hynoucím utrženém kvitku“ a jiná mnohá. Hlídačů je tu třeba však zvláště na písek! Dle všeho přiváží se až z moře a je tak drahý jako šafrán! Aspoňje pečlivě postaráno o to, aby nikomu se v něm nebořily nohy a aby při nastalém větru nějaká ta karavana dětských kočárků nebyla zasy- pána Samumem. Proto třeba střežiti každé zrnko písku jako oko v hlavě a malý ničema, který nedovede ještě stát na nohou, ale ru- kama už se hrabe v písku nebo dokoncesi odnáší kamínky, energicky se pošle na dětské hříště, kde podobné ničemnosti nemůže pro- vádět, poněvadž tam písek prostě není! Tam je totiž pečlivě nekropený prach, aby už to dítě od malička si připomínalo: „Člověče, prach jsi a v prach se zase obrátíšl“
Gabriel
33 article
Sem, do tohoto plácku, kde krom vás. milé dětičky, na Karlově náměstí si hraje ještě stará kašna, v létě prázdná, ale na zimu pečli- vě obkládaná, aby ta socha na sloupu nena- stydla na nohy, sem všecky patříte jak sla- nečky do jednoho soudečku. Tady, když jedno dítě má vyrážku nebo nakažlivý kašel, dosta- nete to všechny pohromadě, zůstane to hezky mezi vámi a neroznesete to po celém parku Jak by k tomu přišel nějaký pensista, aby o vás dostal „keuchhusten“? Ne, ne, milé pražské dětičky — parky. jak už samo jméno nasvědčuje, jsou především pro párky, pak pro pensisty a potom teprve v nějakém tom zastrčeném koutečku se najde místečko pro vás. Proskočte se hezky doma na postýlce, hrajte si s pískem na drhnutí ná- dobí, trávník ať vám namaluje maminka na podlahu a tatínek kousek toho čerstvého vzduchu může přinést v noci v kapse z ho- spody . . .. Roztomilá historka z německých kruhů poslaneckých, na které je nejroztomilejší to, že je pravdivá, způsobila mnoho poprasku ve straně a klubu, kterému hrdina historie ná- leží, a konečně po vysvětlení vyvolala bouř- livou veselost na všech stranách. Jistý posla- nec-profesor, který občas svými učenými, ale naprosto nesrozumitelnými články poděsí red- akci „Neue Fr. Presse“ i její čtenáře, vyhověl své poslanecké povinnosti tím, že na minulou
Neue Sema Karlov náměstí Francie . Presse
34 article
neděli svolal ve dvou městech svého okresu schůze. Jednu dopoledne, druhou odpoledne, ale obě s programem o „nahlížení do knih“. Věc se dotýká životních zájmů všeho občanstva, zvláště ale obchodnictva, živnostnictva a prů- myslníků — i bylo tedy na dopolední schůzi natřískáno, že by jablko nepropadlo. Pan profesor, který vypracoval si svou přednášku s obvyklou zevrubností, rozložil na řečnické tribuně svoji řeč o několika stech stránkách, vytáhl hodinky, aby nezmeškal spojení vlakem do města, kde měl odpolední schůzi a začal. Mluvil proti nahlížení do knih a s profesorskou pedanterií vypočetl všechny důvody, které mluví proti. Referenti místních listů mohli si prsty upsat, neboť taková řeč musí pro svoji důležitost přijít do listu do- slova. Asi o půl dvanácté pan poslanec po- díval se na hodinky, škubl sebou a řeč svoji zakončil poznámkou, že, jak známo, má ještě odpoledne schůzi v druhém městě a má nej- vyšší čas dorazit na vlak. Byl provázen na odchodu aplausem, neboť jeho důvody, ve- směs proti povinnému nahlížení do knih, se- tkaly se s pochopitelným souhlasem. Na odpolední schůzi v druhém městě vzbudilo ale nemalé podivení, když pan pro- fesor poslanec po krátkém úvodu mluvil, nebo vlastně četl, důvody pro nahlížení do knih. Novinářští zpravodajové, kteří s ním z dopo- lední schůze jeli, byli celí konsternovaní nad tou obojakostí pana poslance, ale ještě větší poprask byl v klubu, když o tom zvěděli. „Um Gotteswillen — co nám to ten „kon- fusionsrat“ vyvádí za trotloviny?“ Zavolali si ho ad audiendum verbum ... a udivený pan profesor nemohl pochopiti, že se dopustil něčeho politicky nemožného. „Já jsem přece neudělal nic jiného,než že jsem jednu polovinu své řeči přečetl na dopolední a druhou polovinu na odpolední schůzi. Jinak to nešlo!“ „Tak s ním mluvte! —.
profesor
35 title
Zevloun.
Zevloun