1
masthead
23. března 1913.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu sr.
6
article
OBSAH:
Dr. B. Ježek: české drahokamy.
Božo Lovrič: Dilo Ivana Meštrovice.
Lékařstvi: Dr. Emil Sieber: Prol. dr. Jos
Thomayer.
Hudba: A. šilhan: Dvacet let českého kvarteta
školství: F. V. Moravec: Krifický stav učitel
stva a rakouská vláda.
Zenské hnutí: Olga Stránská: Důležitá mrav
ní otázka.
Literatura
Bibliografie.
Dr. B. JEZEK
Ježek
Lovrič
Ivan Meštrovice
doktor
Sieber
Prol
Thomayer
F V Moravec
Stránská
7
article
České drahokamy.
České drahokamy.
Království Českému může se rovnati, po-
kud jde o výskyt různých nerostů, málo které
stejně rozsáhlé území na světě. Ačkoli dnes
již nelze říci, že se v něm nalézá celá třetina
všech dosud známých minerálů, jak to mohl
před 80 lety tvrdili Zippe, je bohatství to
přece tak veliké, že vzbuzuje obdiv každého
mineraloga a činí české minerály, zejména
však sbírky musejní a doly příbramské před-
mětem studia odborníků ze všech končin svě-
ta. Není mnoho museí, která by se mohla ho-
nositi tak obsáhlými sbírkami lokálními a jistě
žádné nemá tak úplné, obsáhlé a bohaté sbír-
ky místní území tak malého, jako je zásluhou
dvorního rady Vrby ve dvou sálech Musea
král. Českého vystavená, účelností i elegancí
vynikající sbírka nerostů českých.
Mezi velmi četnými nerosty, nalézanými
v Čechách, jest i nemalý počet takových, kte-
ré ve svých vzhledných odrůdách slouží jako
drahokamy nebo polodrahokamy k výrobě
šperků nebo ozdobných předmětů. Bohužel
jsou to většinou polodrahokamy, bohužel, ne-
jsou mezi nimi dnes nejdražší a nejhledanější
drahokamy, jakými jsou na př. diamant a sma-
ragd, a výskyt většiny omezen je na nálezy
ojedinělé nebo náleží již dnes historii. Pouze
český granát a kozákovský olivín činí tu vý
jimku.
Účelem těchto řádků je seznámiti i šíršt
kruhy se všemi drahokamy i polodrahokamy
země české a upozorniti na náš ryze český.
skvostný drahokam, český granát, který pr
své vynikající vlastnosti zaslouží, aby byl da-
leko více ceněn a milován, zejména naším
vlasteneckým obecenstvem.
Zippe
Vrba
Čechy
8
article
Jméno „český“ připojené ke jménu
drahokamu nemá právě v průmyslu a obchodu
kamenářském příliš dobrého zvuku. Zásluhou
našich znamenitých imitací, vyráběných
broušených již od dávných dob v severních
Čechách, dostalo se jména „český“ nejen
těmto skleněným napodobeninám, nýbrž i ně-
kterým přirozeným drahokamům méně cen-
ným, jichž se někdy užívá místo dražších. Tal
jest „český diamant“ = křišťál, „če-
ský topas“ = žlutý křemen, t. zv. citrin,
„český rubín“ = růženín a jenom če-
ský granát činí tu čestnou výjimku, nebot
jméno to je dáno pyropu z nalezišť českých.
kameni ze všech červených granátů rozhodně
nejkrásnějšímu.
Nejdříve byly asi zpracovávány polo-
drahokamy, jež jsou, pokud jde o chemick
složení kysličník křemičitý: jsou to různé od-
růdy krystalovaného křemene, jako u nás
pořídku křišťál a amethyst, zejména však ce-
listvý jaspis a konečně též chalcedon s achá-
tem. Hlavně těmto polodrahokamům věno
váno je výstižné pojednání F. A. Borov
ského „Polodrahokamy v uměleckém prů-
myslu“ ve Květech 1910. Zprávy nejstarší
pocházejí z dob panování Karla IV., který le-
štěnými kameny dal vyzdobiti stěny kaple
svatováclavské a Karlštejn. Byly nalézány
„pod horami Krkonošskými“. Označením tím
míněna jest zajisté krajina mezi Turnovem.
Lomnicí, Jičínem a Novou Pakou. Na Kozá-
kově i u Nové Paky nalézají se ještě dne
chalcedony a jaspisy, ovšem nepříliš pěkné
málo cenné.
Borov
Květa
Karel Iva
Čechy
Tal
Karlštejn
Turnov
Lomnice
Jičín
Nova Paka
9
article
Pokud jde o chalcedony a acháty nalé
zané u nás, žejména v oblasti kozákovské.
ale i jinde v náplavech, třeba připomenouti
že se dnes zřídka jen užívá přirozeně zbarve-
ných. Skoro bez výjimky barví se uměle tak
že se impregnují barvivem, které vyplní
všechny jejich drobnohledné dutinky. K tomu
hodí se ovšem jen chalcedony řídké, měk-
ké, chovající mnoho poměrně velkých duti-
nek. Umělé barvení chalcedonů původněv
Italii vynalezené a dlouho tajené je dnes sko-
ro výhradním monopolem idarským a v kní-
žectví birkenfeldském v městech Obersteinu
a Idaru na potoku Idaru zpracuje se ročně
velké množství materiálu dnes vesměs z Bra-
silie pocházejícího. České chalcedony se dle
výsledků pokusů, které jsem přede dvěma
lety na úlomcích, poskytnutých mi ředitelem
turnovské odborné školy p. J. Maškem
provedl, k barvení valně nehodí. Jsou jako
i obersteinské chalcedony příliš „tvrdé“, to
jest málo pórovité a jen některé nabyly po
delší době slabého zbarvení.
Idar
J Mašek
Oberstein
Bra
10
article
Všechny tyto odrůdy křemene krystalo-
vaného a jaspisy i chalcedony jsou dnes iv
kusech znamenitě krásných a velkých velmi
levné a dodává je brusírnám cizina, zejména
Brasilie v množství každé poptávce vyhovují-
cím. Ani krásou, ani velikosti broušení schop-
ných kusů, ani cenou s nimi naše teď ojedi-
nělé nálezy konkurovati nemohou a mám z
to, že by se sotva vyplatilo soustavné jich
dobývání z větších hloubek na Kozákově.
V dobách dřívějších, zejména však v 18
století, byly různé tyto české kameny v Če-
chách zvláštními hledačí a komisionáři sbírá-
ny a kupovány a ve velkém množství vyváže-
ny do Italie, kde z nich vyráběli různé umě-
lecké předměty a zpracovali zejména ve světo-
známé a drahocenné florentské mosaice. Je-
ště v první polovici 19. století byli někteř
v Čechách a za dob Zippeových vzpomínali
domácí lidé těchto italských kamenářů, jež
nazývali „vlachy“ a z nichž se někteří v
severních Čechách, zejména v údolí Úpy a Ji-
zerských horách, trvale usadili.
Italia
Čechy
11
article
Nalezištěm nejpěknějších safírú evrop-
ských byla Jizerská louka, a české sa-
fíry předčily někdy sytostí modré barvy i nej-
pěknější ceylonské. Safír jest modrá odrůda
nerostu korundu, kysličníku hlinitého, téhož
nerostu, který v nečisté a neprůhledné od-
růdě své skytá všem známý smírek. Ve štěrku
a písku vzniklém větráním hornin v okolí, ze-
jména žuly, byly na Jizerské louce hledány
drahokamy již velmi dávno a bezpochyby byl
to safír, kterému platily četné návštěvy vlaš-
ských hledačů a jemuž děkovaly nehostinné
ty kraje první osídlení. Hledání a otevírání
jam dálo se velmi nepravidelně, nazdař bůh
jámy zase zasypávány a tak stalo se asi často,
že nový hledač pracně namáhal se v části
již vybrané a tím též staly se asi práce na
konec nevýnosnými. Safír byl nalézán oby-
čejně v zrnech a kouscích omletých, nepraví-
delných, dosti často však ve tvaru nedokona-
lých šestibokých krystalků někdy více, jindy
méně průhledných a různě intensivně modře
zbarvených. Velikost nebyla nikdy značná.
za dob Zippeových v první polovici 19. sto-
letí byly již přes 4 karáty vážící kousky dosti
vzácné. Česká koruna, právě před rokem dů-
kladně prohlédnutá a teprve nedávno podrob-
ně popsaná, je zdobena též 20 modrými ka-
meny, jež jsou dle dobrozdání dvorního rady
Vrby většinou pravými safíry. Jsou to větši-
nou kameny značně velké a ač by jejich na-
mnoze velmi sytá modrá barva mohla pouka-
zovati na původ z Jizerské louky, mluví prot
tomu jejich velikost a okolnost, že byly české
safíry i v dobách nejhojnějších nálezů vždy
poměrně malé. A tak není na České koruně
mezi 91 kameny asi ani jediného kamene pů-
vodu českého.
Vrba
12
article
Spolu se safírem byly nalézány na Jizer-
ské louce černé spinely, t. zv. ceylani
nebo plebnast. Nerost spinel jest hlinitan
hořečnatý a skytá v odrůdách zejména červe-
ných a i modrých dříve dosti hledané draho-
kamy. Často nalézány byly i dosti veliké
kusy pleonastu a kameny 10 karátů i více vá-
žící nebyly zvláštností. Byly upotřebovány při
hotovení smutečních šperků. Také červené
spinely se někdy nalezly. Z Jizerské louky
třeba ještě uvésti hyacinth, pomerančově
žlutou nebo červenou odrůdu nerostu zirkonu.
která tu provází safír docela podobně, jako
v nalezištích ceylonských, a dále granát
iserin, odrůdu nerostu ilmenitu, dle české-
ho tohoto naleziště nazvanou.
Dnes neskytá toto naleziště téměř žád-
ných broušení schopných kamenů a nemělo
by valného významu, ani kdyby se tam dosud
častěji nalézaly i větší safíry, protože jest
i tento drahokam jako všechny odrůdy ne-
rostu korundu umělou výrobou dnes zne-
hodnocen. Domácí obyvatelé zabývaji se hle-
dáním safírů i dnes a prodávají je turistům
kteří prý jich jako upomínku ročně mnoho od-
vážejí.
Jizera
13
article
Všechny z Jizerské louky právě uvedené
drahokamy vyskytují se též v pyropových
ložiskách v Českém Středohoří spolu s če-
ským granátem, o němž zmíníme se podrob-
nějí ještě ke konci.
Dnes u drahokamů nejmodnější zelená
barva representována jest u nás nerostem
olivínem, křemičitanem hořečnato-želez-
natým, jehož průhledné a pěkně zelené va-
riety známy jsou též pode jmény chrysolit a
peridot. Kdo by chtěl zdobiti svůj šperk ji-
ným českým drahokamem, než pyropem, může
ještě nyní často koupiti pěkný zelený olivín
z Kozákova, jediného evropského naleziště
větších a k broušení se hodících olivínů. Oli-
vín vyskytuje se v jemnozrných nebo hrubo-
zrných aggregátech v čediči a shluky ty mí-
vají někdy nevšední velikost, jsouce jako pěst
ba i jako hlava veliké. Při rozbití kusu če-
diče rozpadají se tyto shluky snadno v hra-
natá zrna různé velikosti, jež jsou často do-
konale průhledná a mají velmi příjemnou ze-
lenou nebo žlutozelenou barvu. Takovéto
koule olivínové bývají občas nalézány na
vrcholku Kozákova a na svazích k Záhoří
Dlouhému a již Zippe uvádí r. 1837, že se jich
užívalo v značném množství k broušení. V po-
slední době skytají i velké moderní lomy če-
dičové u Semil dosti broušení schopného ma-
teriálu.
Zippe
Kozákov
Záhoří Dlouhý
Semily
14
article
Kozákovský olivín nemá celkem stejně
krásnou barvu, jako kameny, jež již ode
dávna z Egypta bez bližšího označení nale-
ziště do obchodu přicházely a patrně všechny
z malého vulkanického ostrůvku Zebirgetu
břehu Rudého moře pocházejí (naleziště to
bylo objeveno teprve r. 1900), jest však pro
svou lahodnou barvu a značný lesk po vy-
broušení pěkný drahokam a cenný zejména
pro ty, kteří by chtěli zdobiti svůj šperk ze-
leným kamenem českým.
Nálezy jsou jen náhodné, soustavně se
olivíny nehledají. Posledně nalezen byl v úno-
ru 1908 kus s velkou peckou olivínu, jež po-
skytla asi 160 karátů broušených žlutozele-
ných kamenů s nápadně krásným ohněm. Nej-
větší část získal klenotnický závod F. a D
Malého v Praze a největší 57/2 kar. vážíc
kámen zakoupen byl pro sbírku broušených
drahokamů musen král. Českého. Velmi pěkné
a pečlivě broušené kameny z této pecky byly
prodávány za 9 K karát. Ode dvou let hledají
se oliviny čilejí a brousí je v okolí Turnova
hojněji. Větší kameny jsou vzácné a 10kará-
tový snad ještě ani nebyl vybroušen.
Egypt
rudý moře
Praha
Turnov
D Malý
15
article
Při olivínu, zástupci zelené barvy mezi
českými drahokamy, jest se zmíniti ještě
jedné zelené neústrojné látce, která nese jmé-
no české a pro dosud nevysvětlený původ
stále ještě zajímá mineralogy i geology. Je to
vltavín, moldavit, zelené sklo známé a na-
lézané již déle než sto let v širším okoli
českých Budějovic a později i na Moravě
okolí Třebíče. Jiná jména tomuto sklu star-
šími mineralogy a v obchodu dávaná jsou;
kámen butelkový, pseudochrysolit, vodný
nebo nepravý chrysolit, obsidian nebo obsi-
dian z Týna a j. Většinou nevelké kusy, na-
lézané ve štěrcích i v ornici na polích, mají
vždy více méně hluboko rozežraný povrch.
podobajíce se tím „sušeným švestkám“ a ne-
jsou-li transportem vodním omleté i velmi inten-
sivní lakový lesk. Po vybroušení působí ze-
lená barva českých vltavinů dosti příjemně.
ač lesk není příliš intensivní, tvrdost jen jako
tvrdost skla a celkový vzhled sklo velice při-
pomíná. Moravské vltavíny jsou žlutavě nebo
nahnědle zelené. Vltaviny byly kdysi jako
výhradně české drahokamy hojně broušeny
a u českého obecenstva i lázeňských hostí
ve světových lázních českých velmi oblibené.
český Budějovice
Morava
Třebíč
16
article
Největší oblibě těšily se za doby jubilejní vý-
stavy r. 1891, velké ceny nenabyly však ni-
kdy. Za kg. nejlepší suroviny platilo se v dob
největší poptávky až 150 K, broušené prodá-
valy se na gramy a ne na karáty. Gram stál
asi 50 h až 1 K.
Když se poznalo, že má stejně pěknou
barvu, ba ještě pěknější celkový vzhled sklo
šampaňských lahví a že se broušené od pra-
vých vltavínů nedá rozeznati, bylo užíváno
hojně tohoto skla a zvlášť k tomu účelu při-
pravené, v obchodu pode jménem „obsidian
známé komposice a poptávka po vltavínech
silně klesla. Byly ovšem ještě i jiné příčiny
proč vltavín z řady drahokamů téměř docela
vymizel a uvádí se ve spisech o drahokamech
jednajících již jen pro svůj význam před dva-
ceti lety; nemalý vliv mělo zajisté stanovisko
předních mineralogů, kteří vltavin měli z
produkt činnosti lidské, za zbytky starých
skláren českých nebo moravských.
Gram
17
article
Větší zájem o vltaviny vznikl později
opět, když je prohlásil Suess, nyní profeso
geologie ve Vídni, za skla původu mimozem-
ského. Byl to ovšem jen zájem odborníků
sběratelů a ne již kamenářů a obecenstva ku-
pujícího kameny broušené. Leč theorie Sues-
sova, opřená hlavně a vlastně jen o zvláštní
povrchovou skulpturu těchto zajímavých
skel, která prý nemohla vzniknoutí jinak, ne
meteorickou korrosi při letu žárem rozměk-
lého skla zemskou atmosférou, a dále jen
negativní důkazy, neboť prý nelze vysvětliti
vznik jejich ani vulkanickou činností zem-
skou ani činnosti lidskou, nenalezla všude
souhlasu a ač byla zejména sběrateli přijata
s nadšením, nedovedla již vltavínům pomoci
k jejich bývalé slávě. Když pak jsem pokusy
dokázal, že vzniká stejný povrch a stejný la-
kový lesk korrosí chemickou, rozpouštěním
skla, tedy na př. i větráním skla, ležícího
dlouhou dobu ve štěrku a ornici a že by mu-
sila býti meteorickou korrosí vzniklá skulptu-
ra podstatně docela jiná, zaoblená, ne tal
Suess
Vídeň
18
article
hluboká a ostrohranná, neozval se ani jediný
hlas na obranu Suessovy theorie o mimozem-
ském původu vltavínů. Přes to nelze o pů-
vodu vltavínů dosud ničeho určitého tvrdit
a ze zmíněných pokusů vyplývá zatím jen
neudržítelnost theorie o původu mimozem-
ském, pokud je založena na povrchové skul-
ptuře těchto zajímavých skel. Je tedy až do-
sud původ a vznik vltavínů zahalen rouškou
kterou snad přece bude možno na místech
jejich nálezů a ve spojení s výzkumy podob-
ných skel austrálských a jiných v budoucnost
odhaliti. Snaha některých sběratelů, kteř
po léta sbírajíce a důkladně naleziště zna-
jíce, hledají odpověď na otázku o původu
vltavínů, je zajisté velmi chvalitebná a za-
slouží všestránné podpory, rozhodně všal
nelze schvalovati pokusy, jimiž má býti stů
co stůj pomoženo na nohy postaviti pochrou-
manou theorii Suessovu snad jen proto, aby
sbírky nepozbyly nebo aby znovu nabyly vel-
ké ceny.
Suessův
19
article
Mineralogům velmi dobře známé nale-
ziště nerostů z hrubozrné žuly okoli písecké-
ho skytlo v letech devadesátých minulého
století i několik velmi zajímavých a pro Če-
chy nových minerálů, zejména křemičitany
prvku beryllia, z nichž se beryllu dalo
užití i ke broušení. Ač je již naleziště dnes
nepřístupné nebo zastavením lámání kamene
již ničeho neskytá, musíme zde beryll písecký
uvésti, protože poskytl přec jen poměrně
značný počet kusů, jež byly vybroušeny. Byly
nalézány vedle hojného beryllu obecného
pěkně žluté a průhledné kusy a i zelenavě-
modré barvou blízké aquamarinu. Broušené
byly prodávány zejména místními a pražský-
mi klenotníky. Největší část k broušení se
hodících obyčejně chemickou korrosí hluboce
rozežraných krystalů dostala se však do ve-
řejných i soukromých sbírek mineralogických
celého světa. Velmi pěkné kusy jsou vysta-
veny v české sbírce a ve sbírce broušených
drahokamů musea král. Českého, v níž z-
slouží zmínky zejména velký, nádherně žlutý
bezvadný broušený beryll. Písecký klenotníl
p. K. Weber sám dal vybrousiti přes půl dru-
hého sta pěkných kamenů.
Na tomto nalezišti, zajímavém mineralo-
gicky zejména svými bertrandity a fenakity
nalezen byl i topas ve značně velkých krysta-
lech, žel přeměněných v látku neprůhlednou
a nevzhlednou, v celistvou slídu. V okolí pí-
seckém nalézány byly též pěkné růženíny
k broušení jich však málo bylo užíváno.
K Weber
20
article
Pro zajímavost zmiňuji se též obšírněj
o prvním a jediném českém diamantu, na-
lezeném v granátonosném náplavu u Dlažko-
víc na podzim 1869 a hrabětem Schönbornem
museu darovaném, který se stal předmětem
celé malé literatury. Protože byl nalezen při
třídění v brusírně, ukončen byl spor vítěz-
stvím názoru, že jde o kámen původu cizího.
v brusírně náhodou granátům přimísený. T
podporuje též okolnost, že od té doby již ni-
čeho nebylo nalezeno. V posledních letech
byl tento diamant prohlédnut ruským minera-
logem A. Fersmannem, který vydal loňského
roku s V. Goldschmidtem velké dílo o dia-
mantu a může býti pokládán za nejlepšího
znalce morfolpgických vlastností diamantu ze
všech nalezišť. Jeho úsudek není českému
diamantu nepříznivý potud, že prohlásil, že
se povrchovými zjevy podobá nejvíce jiho-
africkým a ne brasilským nebo indickým dia-
mantům. Je však téměř vyloučeno, že by to
mohl být diamant africký, protože byl prvn
africký nalezen 1867 a jako zvláštnost vysta-
ven na světové výstavě pařížské, druhý te-
prve deset měsíců později a častější nálezy
začaly teprve rokem 1870.
K vůli úplnosti budiž ještě poznamenáno.
že se brousil a snad ještě někdy brousí ze-
jména v Idaru a Obersteinu blatenský v lák
nitý krevel, který má po vyleštění dosti
tmavě černou barvu a kovový lesk a z něhož
se zhotovují ozdobné předměty větší nebo
kameny pečetních prstenů a podobné. Stejné
upotřebení měl a má zmíněný již iserin
který je po vyleštění kreveli velmi podobný.
Zippe uvádí ještě mezi českými draho-
kamy opál, topas a almandin, není mi však
známo, že by se bylo kdy užívalo topasů aneb
opálů z českých nalezišť a i almadin byl asi
zřídka kdy broušen.
Dlažka
Schönborn
A Fersmann
V Goldschmidt
Oberstein
Zippe
Idar
21
article
Mezi drahokamy vlastně nenáležeji
perly, jsouce produktem organismu zvířecí-
ho, bývají však spolu s drahokamy zasazová-
ny do šperků ze zlata, platiny a stříbra a prá-
vě v nynější době jsou velmi oblíbené a ne-
smírně draze placené. V naukách o draho-
kamech bývá jim věnován zvláštní odstavee
a budíž dovoleno i zde se o nich zmíniti. V če-
chách jde ovšem jen o perly sladkovodní, mé-
ně pěkné a měně cenné než perly mořskéa
zejména Vltava a Otava jsou známy jako perlo-
nosné. Lovení dálo a děje se u Vyššího Brodu
Rožmberku, Krumlova. Zlaté Koruny, Hlu-
boké a hlavně u Horažďovic a Sudoměře. če-
ské perly možno koupiti v Písku.
žádná země nemá tak svůj drahokam.
nesoucí její jméno, a téměř jen v jejím území
nalézaný, jako Čechy v pyropu, českém
granátu. Jména „český granát“ užíval již
roku 1609 dvorní lékař císaře Rudolfa II.,
Boětius de Boot, ve svém spise o drahoka-
mech. Zippe prohlašuje r. 1836 český granát
za mineralogický symbol našeho královstvía
krásný ten kámen, vynikající nádhernou, svíti-
vou, tmavě krvavou barvou, plně to zaslouží.
Pyrop z českých nalezišť vyniká v jednom
nade všechny drahokamy; jest vždy docela
jasný a průhledný, pokud ovšem velkost
tmavá barva to připouští a vždy bez výjimky
ideálně čistý. Naleziště českých granátů je je-
diné naleziště na světě, kde jsou všechny ka-
meny úplně prosty cizích uzavřenin a zneči-
štění, takže není kamenů různých jakostí
cena řídí se vlastně jen velikostí.
Otava
Hla
Rudolf II
Zippe
Vltava
vysoký Brod Rožmberk
Krumlov
Horažďovice
Sudoměř
Písek
Čechy
Boětius jít Boot
22
article
Český průmysl a obchod granátový je vel-
mi starý, ale teprve v době, kdy některé
české lázně, zejména Karlovy Vary a Teplice
začaly býti lázněmi světovými, nabyly české
granáty dobré pověsti po celém světě. Tehdy
byly granáty pečlivě broušeny a do dobrého
kovu zasazovány, šperkům věnována velká
péče po stránce umělecké a bohatí lázeňšti
hosté přiváželi je do svých domovů v upo-
mínku na čas, strávený v Čechách. Z granátů
a granátových šperků stal se důležitý před-
mět vývozní a tisíce lidí živílo se prací gra-
nátovou. První počátky rozmachu průmyslu
granátového spadají do konce 18. a začátku
19. století. V době největšího rozmachu vr.
1887—8 dobývalo granát asi 400 dělníků,
3000 brusičů a několik set vrtačů zpracová-
valo surové kameny, které pak byly asi ve
500 dílnách 3500 pracovníky v granátové
šperky zpracovány. K tomu třeba připočísti
ještě značný počet komisionářů, obchodníků
a jinak zaměstnaných a tak nalézalo v tomto
průmyslu a obchodu obživu na 10.000 lidí
Granát byl národohospodářsky důležitýa
broušené kameny i šperky předmětem čilého
vývozu.
V Čechách jsou vydatná naleziště české-
ho granátu v okolí Třebenic u Třibivlic, Pod-
sedic, Dražkovic, Měrunic a granátonosné
vrstvy náplavu jsou tam rozšířeny asi na 7
km2. Asi desetina této plochy byla granáty vel
mi bohatá. Výskyt, způsob dobývání a zpra-
cování suroviny, vše velmi zajímavé, nemůže
býti podrobně popsáno v tomto přehledu če-
ských drahokamů a věnujeme našemu důleži-
tému kamení později článek zvláštní.
Granát
Karlov Vara
Teplice
Čechy
Třebenice
Dražkovice
Měrunice
Třibivlic
km 2
23
article
Bohužel, je dnes granátový šperk nemo-
derní, všemocná moda odvrátila se od našeho
českého drahokamu, hlavně vinou výrobců
granátového zboží. Nezřízená konkurence, jíž
šlo jen o výrobu a prodej ve velkém a potřen
konkurenta všemi prostředky i za cenu zni-
čení kvetoucího průmyslu, byla příčinou, že
tento průmysl skoro zahynul. Výrobci nevě-
novali péče broušení, získávali stále levnější
a špatněji broušený materiál, který nebyl již
zasazován do dobrého zlata, nýbrž čím dále
tím více do horšího kovu, až posléze do tom-
baku a mosazi, vzorky byly stále tytéž, za-
staralé, nemoderní a bezcenný kov byl do-
slova „dlážděn“ špatně broušenými kameny,
jejichž výbrus neuplatňoval výhodně barvu.
lesk a oheň znamenitého drahokamu, a tak
není divu, že se přízeň obecenstva, předem
ciziny, od českého granátu odvrátila. Úpadek
byl dosti rychlý a illustrují ho dobře ceny vy-
těžené suroviny: r. 1887—8 v době největšího
rozkvětu bylo těženo surových granátů za
400.000 K, r. 1890 již jen za 160.000 K a za
rok 1908 dokonce jen asi za 18.000 K.
24
article
Oživení či vlastně vzkříšení granátového
průmyslu není nemožné, je to dosti důležitý
náš národohospodářský problém a kdyby mu
bylo věnováno jen více péče se strany pří-
slušných škol, výrobců, prodavačů a našeho
vlasteneckého obecenstva, jistě by se stal
granát zase váženým drahokamem zatím ale-
spoň u nás. A prozatím by to stačilo. Cesta
do ciziny by pak jistě nebyla dlouhá, protože
je cizích turistů a lázeňských hostí u nás do
roka mnoho tisíc, a pokud mi známo, kupují
zde v upomínku často dosti nevkusné a mno-
hem méně cenné šperky, než by mohly býti
moderní šperky granátové. Ovšem nelze zaml-
četi, že je našemu průmyslu granátovému vel-
kou závadou i značná její vyčerpanost če-
ských nalezišť.
Jinak podmínky pro vzkříšení průmyslu
granátového nejsou právě nepříznivé. Červení
barva, která byla do nedávna nejoblíbenější
barvou drahokamů, sice ustoupila zelené, ne-
boť smaragd a zelené drahokamy jsou dnes
nejhledanější, za to však odvrátila umělá vý-
roba všech odrůd korundu milovníky přiroze-
ných drahokamů od rubínu a safíru a přiklo-
nila je všem drahokamům, u nichž se umělá
výroba dosud nezdařila a kupující má plnou
záruku, že kupuje kámen přirozený. A tako-
vým kamenem je náš český granát.
Předem jde o výrobce. Dávejte našemu
granátu nejlepší výbrus, zasazujte pěkně brou
25
article
šené kameny do dobrého kovu, „nedlážděte“
nýbrž kombinujte náš pěkný drahokam s per-
lami, diamanty a jinými kameny a smaltem,
uplatňujte v moderních vzorcích šperku jeho
tvar, barvu a oheň, nezůstávejte strnule na
vkusu z let osmdesátých a prodávejte své
vkusné výrobky za cenu přiměřenou, nesna-
žíce se nízkou cenou potřít konkurenci,a
první a nejdůležitější krok bude učiněn.
Druhá část náležela by našemu uvědomě-
lému obecenstvu, jež se dá rádo poučiti a má
vkus a koupí raději přirozený český granát
než též sice pěkný šperk, zdobený umělým
rubínem, leukosafírem nebo safírem, bude-li
mu rozdíl umělého a přirozeného vyložena
hlavně význam českého granátu pro nás vy-
světlen. Jde tu předem o naše dámy. Což ne-
slušel by šperk z jiskřivě rudých granátů stej-
ně jako z kamenů jiných. Vždyť nežádáme
zdobení jen granáty, nýbrž skromně granáty
vedle jiných drahokamů. Ovšem nedivím se,
že se naše dámy zdráhají kupovati granátový
šperk, mající stejný vzorek jako šperky, jež
zdědily po prababičce. Nyní však je vídati již
často velmi vkusné a moderní vzorky ve vý-
kladech. Nemohly by tu býti české dámy prů-
kopnicemi? A což loterní podniky národní a
sportovní kluby, které odměňují vítěze nád-
hernými cenami a odznaky?
Třetí krok, krok do ciziny, velmi důle-
žitý pro množství, jež svého času cizina spo-
třebovala, následoval by jistě brzy sám, jen
kdyby u nás granát nabyl zase bývalé své
slávy.
Kdo se zajímá o české drahokamy, ne-
opomeň zastaviti se v Museu u krásné sbírky
broušených drahokamů, kde jsou všechny
vystaveny v kusech, pokud možno největších
a nejpěknějších. A při koupi šperků a dárků
vzpomeňte českého granátu a kozákovského
olivinu.
26
article
Dílo Ivana Meštrovice.
Dílo Ivana Meštrovice.
Před půldruhým rokem, než na Černé
Hoře první puška třeskla, v Římě sochař Ivan
Meštrovič ohlásil Evropě válku. S několika
druhy na mezinárodní výstavě v Římě dal
postaviti srbský pavilon a naplniv jej sochami,
dobyl první ceny. Sochami znázorněna byla
Kosovská epopeje, v čele jí na bujném stra-
káči vyjel kralevic Marko. Meštrovičovo slo-
ve jest: „proti nestatečné době“. Umělci ti,
synové skalnaté Dalmacie a chudého Chor-
vatska, řekli sí, že dosud nevymřeli mstitelé
a bojovníci, kteří vrhají se do zápasu, aby
bránili od loupeže a hanby cti své i vlasti.
Nevymřela hrdinnost a ještě dnes více platí
nebojácná pravice než sud prachu. Dokud ne-
pohasne nadšení, bude i hrdinství, dokud bu-
dou potlačení národové, budou i mstitelé, do-
kud budou robové, bude i vítězství. Krev otců
volá o pomstu do devátého kolena. Kosovo
volá o pomstu. Kosovu a těm, kteří pohynuli
za svobodu, Meštrovič a druhové jeho bu-
dují chrám. Dokud jsou lidé, kteří umírají pro
listek vavřínu, nelze, aby ani nejporobenější
národ zahynul. Zahledě se na kralevice Marka
i poslední slávotrus postaví se nebojácně na
nohy. V tom úžasu smrti jest více velebnosti,
než ve všech schůzích, jež dosud měli přátelé
a apoštolové míru. Junáci se rodí, doba je
jen vyvolává.
Ivan Meštrovice
Meštrovič
Meštrovičův
Řím
Evropa
Dalmacie
Kosovo
Kosov
27
article
Meštrovičovo vystoupení v Římě bylo
protestem proti malichernosti, zchytralosti,
požitkářství a úřadnické opatrnosti nynějšího
století. Převrat bývá dílem jen mocné vůle.
Vousatý kralevic Marko, povaleč i junák,
šestoperým buzdovanem obořil se na turecké
ozbrojené vojsko. Srbstvo napadá Turčína,
aby uchránilo kulturu barbarství
Meštrovič upozornil své rodáky, že láska
k vlasti není hluchým slovem, když synové
její jsou hotovi pro rodnou hroudu obětovati
život. Láska k vlasti posud žije, a pokřik
světoběžných křiklounů nesmí odnárodniti již-
ních Slovanů. Jediné vlastenectví může je za-
chrániti a sdružiti ve znamení téže ideje. Po-
šetilé a nesmyslné jest, když děti hrají si již
na vyrostlé, neboť právě dětství jest jejich
sílou. Nevyčerpatelný zdroj naivnosti jižních
Slovanů vydá veliká díla.
Vypočtená moudrost a vyčtená opatrnost
nebyla a nebude nikdy měřitkem na velikány.
Meštrovič vypověděl nenávist, odpor, boji
válku všemu, co ohrožuje jméno srbské. Ne
zákulisné pletky, ale otevřený útok. Útok na
vše, co ztrouchnivělo, co se nemůže vlastní-
silou udržeti na nohou. Zvelebení síly,
nadšení a národní hrdosti uvede Srbstvov
kolo velikých a dobře vypěstovaných národů.
Není třeba styděti se za mladistvou sílu, jižní
Slované jen jí jsou silni.
Meštrovičův
Turčín
Meštrovič
Slovan
Řím
Slovan
28
article
Mladost, souznačka krásy, jest nejlepším
a nejvznešenějším znakem života. Nikdy ne-
zklame, neb je v ní síla. Nepřemožitelné pra-
vici a hrdinům ať mladí národové staví své
chrámy. Meštrovič hlásá nepřemožitelnost
těla i vznešenost duše. Nedělí jich, ale vtěluje
je v jediný celek. Hrubou sílu tělesnou
šlechtí plamenem myšlenky a myšlenku opírá
o čin. Ne moudrost a zlato, ale ideály zachrá-
nily národy.
To, čeho nelze dostihnouti, jest nejstrměj-
ší. Meštrovič nechce tihu, jež sráží k zemi,
nýbrž křídla, jež se vznášejí k nebesům.
Oslavuje lehká křídla, plující nad vrcholy hor-
skými a ne mdlý let nízko při zemi. Oslavuje
zanícení a vzdor a ne drobnou práci. Realisté
v Chorvatsku hlásanou „drobnou prací“ ubili
každé silnější nadšení. Meštrovič oslavuje
plýtvání, přebytek a ne skoupost. Veselost
jen tvoří, zoufalost ničí.
Stesk oslabuje, radost sílí. Meštrovič
chce píseň a ne pláč. Zatančí se kolo, jež
sdruží rozvaděné bratry, a víno poteče, jež
smutné nadchne k radosti. Kolo, nemající po-
čátku ni konce, a ruce, jež se jediným řetězem
objímají: toť symboly jižního Slovanstva. Me-
štrovič pokládá náš smutek za touhu, dychtící
po štěstí. Zná jen bratrství a nikoliv přátel-
ství. Slovanstvo je silné city, srdcem, štědro-
stí, a ne výpočtem a chladným uvažováním.
Ať náš národ veden jest pýchou a ne poníže-
ností. Vzdorem a ne líbáním pat značí se
jeho síla. Upřímnost a ne schytralost osvět-
Meštrovič
Chorvatsko