ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 4f749490-8f0d-11dd-a298-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 28 celkem · entity: person 41, place 45, org 3, work 2
1 masthead
23. března 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu sr.
4 masthead
ota.
5 masthead
Strana 17
6 article
OBSAH: Dr. B. Ježek: české drahokamy. Božo Lovrič: Dilo Ivana Meštrovice. Lékařstvi: Dr. Emil Sieber: Prol. dr. Jos Thomayer. Hudba: A. šilhan: Dvacet let českého kvarteta školství: F. V. Moravec: Krifický stav učitel stva a rakouská vláda. Zenské hnutí: Olga Stránská: Důležitá mrav ní otázka. Literatura Bibliografie. Dr. B. JEZEK
Ježek Lovrič Ivan Meštrovice doktor Sieber Prol Thomayer F V Moravec Stránská
7 article České drahokamy.
České drahokamy. Království Českému může se rovnati, po- kud jde o výskyt různých nerostů, málo které stejně rozsáhlé území na světě. Ačkoli dnes již nelze říci, že se v něm nalézá celá třetina všech dosud známých minerálů, jak to mohl před 80 lety tvrdili Zippe, je bohatství to přece tak veliké, že vzbuzuje obdiv každého mineraloga a činí české minerály, zejména však sbírky musejní a doly příbramské před- mětem studia odborníků ze všech končin svě- ta. Není mnoho museí, která by se mohla ho- nositi tak obsáhlými sbírkami lokálními a jistě žádné nemá tak úplné, obsáhlé a bohaté sbír- ky místní území tak malého, jako je zásluhou dvorního rady Vrby ve dvou sálech Musea král. Českého vystavená, účelností i elegancí vynikající sbírka nerostů českých. Mezi velmi četnými nerosty, nalézanými v Čechách, jest i nemalý počet takových, kte- ré ve svých vzhledných odrůdách slouží jako drahokamy nebo polodrahokamy k výrobě šperků nebo ozdobných předmětů. Bohužel jsou to většinou polodrahokamy, bohužel, ne- jsou mezi nimi dnes nejdražší a nejhledanější drahokamy, jakými jsou na př. diamant a sma- ragd, a výskyt většiny omezen je na nálezy ojedinělé nebo náleží již dnes historii. Pouze český granát a kozákovský olivín činí tu vý jimku. Účelem těchto řádků je seznámiti i šíršt kruhy se všemi drahokamy i polodrahokamy země české a upozorniti na náš ryze český. skvostný drahokam, český granát, který pr své vynikající vlastnosti zaslouží, aby byl da- leko více ceněn a milován, zejména naším vlasteneckým obecenstvem.
Zippe Vrba Čechy
8 article
Jméno „český“ připojené ke jménu drahokamu nemá právě v průmyslu a obchodu kamenářském příliš dobrého zvuku. Zásluhou našich znamenitých imitací, vyráběných broušených již od dávných dob v severních Čechách, dostalo se jména „český“ nejen těmto skleněným napodobeninám, nýbrž i ně- kterým přirozeným drahokamům méně cen- ným, jichž se někdy užívá místo dražších. Tal jest „český diamant“ = křišťál, „če- ský topas“ = žlutý křemen, t. zv. citrin, „český rubín“ = růženín a jenom če- ský granát činí tu čestnou výjimku, nebot jméno to je dáno pyropu z nalezišť českých. kameni ze všech červených granátů rozhodně nejkrásnějšímu. Nejdříve byly asi zpracovávány polo- drahokamy, jež jsou, pokud jde o chemick složení kysličník křemičitý: jsou to různé od- růdy krystalovaného křemene, jako u nás pořídku křišťál a amethyst, zejména však ce- listvý jaspis a konečně též chalcedon s achá- tem. Hlavně těmto polodrahokamům věno váno je výstižné pojednání F. A. Borov ského „Polodrahokamy v uměleckém prů- myslu“ ve Květech 1910. Zprávy nejstarší pocházejí z dob panování Karla IV., který le- štěnými kameny dal vyzdobiti stěny kaple svatováclavské a Karlštejn. Byly nalézány „pod horami Krkonošskými“. Označením tím míněna jest zajisté krajina mezi Turnovem. Lomnicí, Jičínem a Novou Pakou. Na Kozá- kově i u Nové Paky nalézají se ještě dne chalcedony a jaspisy, ovšem nepříliš pěkné málo cenné.
Borov Květa Karel Iva Čechy Tal Karlštejn Turnov Lomnice Jičín Nova Paka
9 article
Pokud jde o chalcedony a acháty nalé zané u nás, žejména v oblasti kozákovské. ale i jinde v náplavech, třeba připomenouti že se dnes zřídka jen užívá přirozeně zbarve- ných. Skoro bez výjimky barví se uměle tak že se impregnují barvivem, které vyplní všechny jejich drobnohledné dutinky. K tomu hodí se ovšem jen chalcedony řídké, měk- ké, chovající mnoho poměrně velkých duti- nek. Umělé barvení chalcedonů původněv Italii vynalezené a dlouho tajené je dnes sko- ro výhradním monopolem idarským a v kní- žectví birkenfeldském v městech Obersteinu a Idaru na potoku Idaru zpracuje se ročně velké množství materiálu dnes vesměs z Bra- silie pocházejícího. České chalcedony se dle výsledků pokusů, které jsem přede dvěma lety na úlomcích, poskytnutých mi ředitelem turnovské odborné školy p. J. Maškem provedl, k barvení valně nehodí. Jsou jako i obersteinské chalcedony příliš „tvrdé“, to jest málo pórovité a jen některé nabyly po delší době slabého zbarvení.
Idar J Mašek Oberstein Bra
10 article
Všechny tyto odrůdy křemene krystalo- vaného a jaspisy i chalcedony jsou dnes iv kusech znamenitě krásných a velkých velmi levné a dodává je brusírnám cizina, zejména Brasilie v množství každé poptávce vyhovují- cím. Ani krásou, ani velikosti broušení schop- ných kusů, ani cenou s nimi naše teď ojedi- nělé nálezy konkurovati nemohou a mám z to, že by se sotva vyplatilo soustavné jich dobývání z větších hloubek na Kozákově. V dobách dřívějších, zejména však v 18 století, byly různé tyto české kameny v Če- chách zvláštními hledačí a komisionáři sbírá- ny a kupovány a ve velkém množství vyváže- ny do Italie, kde z nich vyráběli různé umě- lecké předměty a zpracovali zejména ve světo- známé a drahocenné florentské mosaice. Je- ště v první polovici 19. století byli někteř v Čechách a za dob Zippeových vzpomínali domácí lidé těchto italských kamenářů, jež nazývali „vlachy“ a z nichž se někteří v severních Čechách, zejména v údolí Úpy a Ji- zerských horách, trvale usadili.
Italia Čechy
11 article
Nalezištěm nejpěknějších safírú evrop- ských byla Jizerská louka, a české sa- fíry předčily někdy sytostí modré barvy i nej- pěknější ceylonské. Safír jest modrá odrůda nerostu korundu, kysličníku hlinitého, téhož nerostu, který v nečisté a neprůhledné od- růdě své skytá všem známý smírek. Ve štěrku a písku vzniklém větráním hornin v okolí, ze- jména žuly, byly na Jizerské louce hledány drahokamy již velmi dávno a bezpochyby byl to safír, kterému platily četné návštěvy vlaš- ských hledačů a jemuž děkovaly nehostinné ty kraje první osídlení. Hledání a otevírání jam dálo se velmi nepravidelně, nazdař bůh jámy zase zasypávány a tak stalo se asi často, že nový hledač pracně namáhal se v části již vybrané a tím též staly se asi práce na konec nevýnosnými. Safír byl nalézán oby- čejně v zrnech a kouscích omletých, nepraví- delných, dosti často však ve tvaru nedokona- lých šestibokých krystalků někdy více, jindy méně průhledných a různě intensivně modře zbarvených. Velikost nebyla nikdy značná. za dob Zippeových v první polovici 19. sto- letí byly již přes 4 karáty vážící kousky dosti vzácné. Česká koruna, právě před rokem dů- kladně prohlédnutá a teprve nedávno podrob- ně popsaná, je zdobena též 20 modrými ka- meny, jež jsou dle dobrozdání dvorního rady Vrby většinou pravými safíry. Jsou to větši- nou kameny značně velké a ač by jejich na- mnoze velmi sytá modrá barva mohla pouka- zovati na původ z Jizerské louky, mluví prot tomu jejich velikost a okolnost, že byly české safíry i v dobách nejhojnějších nálezů vždy poměrně malé. A tak není na České koruně mezi 91 kameny asi ani jediného kamene pů- vodu českého.
Vrba
12 article
Spolu se safírem byly nalézány na Jizer- ské louce černé spinely, t. zv. ceylani nebo plebnast. Nerost spinel jest hlinitan hořečnatý a skytá v odrůdách zejména červe- ných a i modrých dříve dosti hledané draho- kamy. Často nalézány byly i dosti veliké kusy pleonastu a kameny 10 karátů i více vá- žící nebyly zvláštností. Byly upotřebovány při hotovení smutečních šperků. Také červené spinely se někdy nalezly. Z Jizerské louky třeba ještě uvésti hyacinth, pomerančově žlutou nebo červenou odrůdu nerostu zirkonu. která tu provází safír docela podobně, jako v nalezištích ceylonských, a dále granát iserin, odrůdu nerostu ilmenitu, dle české- ho tohoto naleziště nazvanou. Dnes neskytá toto naleziště téměř žád- ných broušení schopných kamenů a nemělo by valného významu, ani kdyby se tam dosud častěji nalézaly i větší safíry, protože jest i tento drahokam jako všechny odrůdy ne- rostu korundu umělou výrobou dnes zne- hodnocen. Domácí obyvatelé zabývaji se hle- dáním safírů i dnes a prodávají je turistům kteří prý jich jako upomínku ročně mnoho od- vážejí.
Jizera
13 article
Všechny z Jizerské louky právě uvedené drahokamy vyskytují se též v pyropových ložiskách v Českém Středohoří spolu s če- ským granátem, o němž zmíníme se podrob- nějí ještě ke konci. Dnes u drahokamů nejmodnější zelená barva representována jest u nás nerostem olivínem, křemičitanem hořečnato-želez- natým, jehož průhledné a pěkně zelené va- riety známy jsou též pode jmény chrysolit a peridot. Kdo by chtěl zdobiti svůj šperk ji- ným českým drahokamem, než pyropem, může ještě nyní často koupiti pěkný zelený olivín z Kozákova, jediného evropského naleziště větších a k broušení se hodících olivínů. Oli- vín vyskytuje se v jemnozrných nebo hrubo- zrných aggregátech v čediči a shluky ty mí- vají někdy nevšední velikost, jsouce jako pěst ba i jako hlava veliké. Při rozbití kusu če- diče rozpadají se tyto shluky snadno v hra- natá zrna různé velikosti, jež jsou často do- konale průhledná a mají velmi příjemnou ze- lenou nebo žlutozelenou barvu. Takovéto koule olivínové bývají občas nalézány na vrcholku Kozákova a na svazích k Záhoří Dlouhému a již Zippe uvádí r. 1837, že se jich užívalo v značném množství k broušení. V po- slední době skytají i velké moderní lomy če- dičové u Semil dosti broušení schopného ma- teriálu.
Zippe Kozákov Záhoří Dlouhý Semily
14 article
Kozákovský olivín nemá celkem stejně krásnou barvu, jako kameny, jež již ode dávna z Egypta bez bližšího označení nale- ziště do obchodu přicházely a patrně všechny z malého vulkanického ostrůvku Zebirgetu břehu Rudého moře pocházejí (naleziště to bylo objeveno teprve r. 1900), jest však pro svou lahodnou barvu a značný lesk po vy- broušení pěkný drahokam a cenný zejména pro ty, kteří by chtěli zdobiti svůj šperk ze- leným kamenem českým. Nálezy jsou jen náhodné, soustavně se olivíny nehledají. Posledně nalezen byl v úno- ru 1908 kus s velkou peckou olivínu, jež po- skytla asi 160 karátů broušených žlutozele- ných kamenů s nápadně krásným ohněm. Nej- větší část získal klenotnický závod F. a D Malého v Praze a největší 57/2 kar. vážíc kámen zakoupen byl pro sbírku broušených drahokamů musen král. Českého. Velmi pěkné a pečlivě broušené kameny z této pecky byly prodávány za 9 K karát. Ode dvou let hledají se oliviny čilejí a brousí je v okolí Turnova hojněji. Větší kameny jsou vzácné a 10kará- tový snad ještě ani nebyl vybroušen.
Egypt rudý moře Praha Turnov D Malý
15 article
Při olivínu, zástupci zelené barvy mezi českými drahokamy, jest se zmíniti ještě jedné zelené neústrojné látce, která nese jmé- no české a pro dosud nevysvětlený původ stále ještě zajímá mineralogy i geology. Je to vltavín, moldavit, zelené sklo známé a na- lézané již déle než sto let v širším okoli českých Budějovic a později i na Moravě okolí Třebíče. Jiná jména tomuto sklu star- šími mineralogy a v obchodu dávaná jsou; kámen butelkový, pseudochrysolit, vodný nebo nepravý chrysolit, obsidian nebo obsi- dian z Týna a j. Většinou nevelké kusy, na- lézané ve štěrcích i v ornici na polích, mají vždy více méně hluboko rozežraný povrch. podobajíce se tím „sušeným švestkám“ a ne- jsou-li transportem vodním omleté i velmi inten- sivní lakový lesk. Po vybroušení působí ze- lená barva českých vltavinů dosti příjemně. ač lesk není příliš intensivní, tvrdost jen jako tvrdost skla a celkový vzhled sklo velice při- pomíná. Moravské vltavíny jsou žlutavě nebo nahnědle zelené. Vltaviny byly kdysi jako výhradně české drahokamy hojně broušeny a u českého obecenstva i lázeňských hostí ve světových lázních českých velmi oblibené.
český Budějovice Morava Třebíč
16 article
Největší oblibě těšily se za doby jubilejní vý- stavy r. 1891, velké ceny nenabyly však ni- kdy. Za kg. nejlepší suroviny platilo se v dob největší poptávky až 150 K, broušené prodá- valy se na gramy a ne na karáty. Gram stál asi 50 h až 1 K. Když se poznalo, že má stejně pěknou barvu, ba ještě pěknější celkový vzhled sklo šampaňských lahví a že se broušené od pra- vých vltavínů nedá rozeznati, bylo užíváno hojně tohoto skla a zvlášť k tomu účelu při- pravené, v obchodu pode jménem „obsidian známé komposice a poptávka po vltavínech silně klesla. Byly ovšem ještě i jiné příčiny proč vltavín z řady drahokamů téměř docela vymizel a uvádí se ve spisech o drahokamech jednajících již jen pro svůj význam před dva- ceti lety; nemalý vliv mělo zajisté stanovisko předních mineralogů, kteří vltavin měli z produkt činnosti lidské, za zbytky starých skláren českých nebo moravských.
Gram
17 article
Větší zájem o vltaviny vznikl později opět, když je prohlásil Suess, nyní profeso geologie ve Vídni, za skla původu mimozem- ského. Byl to ovšem jen zájem odborníků sběratelů a ne již kamenářů a obecenstva ku- pujícího kameny broušené. Leč theorie Sues- sova, opřená hlavně a vlastně jen o zvláštní povrchovou skulpturu těchto zajímavých skel, která prý nemohla vzniknoutí jinak, ne meteorickou korrosi při letu žárem rozměk- lého skla zemskou atmosférou, a dále jen negativní důkazy, neboť prý nelze vysvětliti vznik jejich ani vulkanickou činností zem- skou ani činnosti lidskou, nenalezla všude souhlasu a ač byla zejména sběrateli přijata s nadšením, nedovedla již vltavínům pomoci k jejich bývalé slávě. Když pak jsem pokusy dokázal, že vzniká stejný povrch a stejný la- kový lesk korrosí chemickou, rozpouštěním skla, tedy na př. i větráním skla, ležícího dlouhou dobu ve štěrku a ornici a že by mu- sila býti meteorickou korrosí vzniklá skulptu- ra podstatně docela jiná, zaoblená, ne tal
Suess Vídeň
18 article
hluboká a ostrohranná, neozval se ani jediný hlas na obranu Suessovy theorie o mimozem- ském původu vltavínů. Přes to nelze o pů- vodu vltavínů dosud ničeho určitého tvrdit a ze zmíněných pokusů vyplývá zatím jen neudržítelnost theorie o původu mimozem- ském, pokud je založena na povrchové skul- ptuře těchto zajímavých skel. Je tedy až do- sud původ a vznik vltavínů zahalen rouškou kterou snad přece bude možno na místech jejich nálezů a ve spojení s výzkumy podob- ných skel austrálských a jiných v budoucnost odhaliti. Snaha některých sběratelů, kteř po léta sbírajíce a důkladně naleziště zna- jíce, hledají odpověď na otázku o původu vltavínů, je zajisté velmi chvalitebná a za- slouží všestránné podpory, rozhodně všal nelze schvalovati pokusy, jimiž má býti stů co stůj pomoženo na nohy postaviti pochrou- manou theorii Suessovu snad jen proto, aby sbírky nepozbyly nebo aby znovu nabyly vel- ké ceny.
Suessův
19 article
Mineralogům velmi dobře známé nale- ziště nerostů z hrubozrné žuly okoli písecké- ho skytlo v letech devadesátých minulého století i několik velmi zajímavých a pro Če- chy nových minerálů, zejména křemičitany prvku beryllia, z nichž se beryllu dalo užití i ke broušení. Ač je již naleziště dnes nepřístupné nebo zastavením lámání kamene již ničeho neskytá, musíme zde beryll písecký uvésti, protože poskytl přec jen poměrně značný počet kusů, jež byly vybroušeny. Byly nalézány vedle hojného beryllu obecného pěkně žluté a průhledné kusy a i zelenavě- modré barvou blízké aquamarinu. Broušené byly prodávány zejména místními a pražský- mi klenotníky. Největší část k broušení se hodících obyčejně chemickou korrosí hluboce rozežraných krystalů dostala se však do ve- řejných i soukromých sbírek mineralogických celého světa. Velmi pěkné kusy jsou vysta- veny v české sbírce a ve sbírce broušených drahokamů musea král. Českého, v níž z- slouží zmínky zejména velký, nádherně žlutý bezvadný broušený beryll. Písecký klenotníl p. K. Weber sám dal vybrousiti přes půl dru- hého sta pěkných kamenů. Na tomto nalezišti, zajímavém mineralo- gicky zejména svými bertrandity a fenakity nalezen byl i topas ve značně velkých krysta- lech, žel přeměněných v látku neprůhlednou a nevzhlednou, v celistvou slídu. V okolí pí- seckém nalézány byly též pěkné růženíny k broušení jich však málo bylo užíváno.
K Weber
20 article
Pro zajímavost zmiňuji se též obšírněj o prvním a jediném českém diamantu, na- lezeném v granátonosném náplavu u Dlažko- víc na podzim 1869 a hrabětem Schönbornem museu darovaném, který se stal předmětem celé malé literatury. Protože byl nalezen při třídění v brusírně, ukončen byl spor vítěz- stvím názoru, že jde o kámen původu cizího. v brusírně náhodou granátům přimísený. T podporuje též okolnost, že od té doby již ni- čeho nebylo nalezeno. V posledních letech byl tento diamant prohlédnut ruským minera- logem A. Fersmannem, který vydal loňského roku s V. Goldschmidtem velké dílo o dia- mantu a může býti pokládán za nejlepšího znalce morfolpgických vlastností diamantu ze všech nalezišť. Jeho úsudek není českému diamantu nepříznivý potud, že prohlásil, že se povrchovými zjevy podobá nejvíce jiho- africkým a ne brasilským nebo indickým dia- mantům. Je však téměř vyloučeno, že by to mohl být diamant africký, protože byl prvn africký nalezen 1867 a jako zvláštnost vysta- ven na světové výstavě pařížské, druhý te- prve deset měsíců později a častější nálezy začaly teprve rokem 1870. K vůli úplnosti budiž ještě poznamenáno. že se brousil a snad ještě někdy brousí ze- jména v Idaru a Obersteinu blatenský v lák nitý krevel, který má po vyleštění dosti tmavě černou barvu a kovový lesk a z něhož se zhotovují ozdobné předměty větší nebo kameny pečetních prstenů a podobné. Stejné upotřebení měl a má zmíněný již iserin který je po vyleštění kreveli velmi podobný. Zippe uvádí ještě mezi českými draho- kamy opál, topas a almandin, není mi však známo, že by se bylo kdy užívalo topasů aneb opálů z českých nalezišť a i almadin byl asi zřídka kdy broušen.
Dlažka Schönborn A Fersmann V Goldschmidt Oberstein Zippe Idar
21 article
Mezi drahokamy vlastně nenáležeji perly, jsouce produktem organismu zvířecí- ho, bývají však spolu s drahokamy zasazová- ny do šperků ze zlata, platiny a stříbra a prá- vě v nynější době jsou velmi oblíbené a ne- smírně draze placené. V naukách o draho- kamech bývá jim věnován zvláštní odstavee a budíž dovoleno i zde se o nich zmíniti. V če- chách jde ovšem jen o perly sladkovodní, mé- ně pěkné a měně cenné než perly mořskéa zejména Vltava a Otava jsou známy jako perlo- nosné. Lovení dálo a děje se u Vyššího Brodu Rožmberku, Krumlova. Zlaté Koruny, Hlu- boké a hlavně u Horažďovic a Sudoměře. če- ské perly možno koupiti v Písku. žádná země nemá tak svůj drahokam. nesoucí její jméno, a téměř jen v jejím území nalézaný, jako Čechy v pyropu, českém granátu. Jména „český granát“ užíval již roku 1609 dvorní lékař císaře Rudolfa II., Boětius de Boot, ve svém spise o drahoka- mech. Zippe prohlašuje r. 1836 český granát za mineralogický symbol našeho královstvía krásný ten kámen, vynikající nádhernou, svíti- vou, tmavě krvavou barvou, plně to zaslouží. Pyrop z českých nalezišť vyniká v jednom nade všechny drahokamy; jest vždy docela jasný a průhledný, pokud ovšem velkost tmavá barva to připouští a vždy bez výjimky ideálně čistý. Naleziště českých granátů je je- diné naleziště na světě, kde jsou všechny ka- meny úplně prosty cizích uzavřenin a zneči- štění, takže není kamenů různých jakostí cena řídí se vlastně jen velikostí.
Otava Hla Rudolf II Zippe Vltava vysoký Brod Rožmberk Krumlov Horažďovice Sudoměř Písek Čechy Boětius jít Boot
22 article
Český průmysl a obchod granátový je vel- mi starý, ale teprve v době, kdy některé české lázně, zejména Karlovy Vary a Teplice začaly býti lázněmi světovými, nabyly české granáty dobré pověsti po celém světě. Tehdy byly granáty pečlivě broušeny a do dobrého kovu zasazovány, šperkům věnována velká péče po stránce umělecké a bohatí lázeňšti hosté přiváželi je do svých domovů v upo- mínku na čas, strávený v Čechách. Z granátů a granátových šperků stal se důležitý před- mět vývozní a tisíce lidí živílo se prací gra- nátovou. První počátky rozmachu průmyslu granátového spadají do konce 18. a začátku 19. století. V době největšího rozmachu vr. 1887—8 dobývalo granát asi 400 dělníků, 3000 brusičů a několik set vrtačů zpracová- valo surové kameny, které pak byly asi ve 500 dílnách 3500 pracovníky v granátové šperky zpracovány. K tomu třeba připočísti ještě značný počet komisionářů, obchodníků a jinak zaměstnaných a tak nalézalo v tomto průmyslu a obchodu obživu na 10.000 lidí Granát byl národohospodářsky důležitýa broušené kameny i šperky předmětem čilého vývozu. V Čechách jsou vydatná naleziště české- ho granátu v okolí Třebenic u Třibivlic, Pod- sedic, Dražkovic, Měrunic a granátonosné vrstvy náplavu jsou tam rozšířeny asi na 7 km2. Asi desetina této plochy byla granáty vel mi bohatá. Výskyt, způsob dobývání a zpra- cování suroviny, vše velmi zajímavé, nemůže býti podrobně popsáno v tomto přehledu če- ských drahokamů a věnujeme našemu důleži- tému kamení později článek zvláštní.
Granát Karlov Vara Teplice Čechy Třebenice Dražkovice Měrunice Třibivlic km 2
23 article
Bohužel, je dnes granátový šperk nemo- derní, všemocná moda odvrátila se od našeho českého drahokamu, hlavně vinou výrobců granátového zboží. Nezřízená konkurence, jíž šlo jen o výrobu a prodej ve velkém a potřen konkurenta všemi prostředky i za cenu zni- čení kvetoucího průmyslu, byla příčinou, že tento průmysl skoro zahynul. Výrobci nevě- novali péče broušení, získávali stále levnější a špatněji broušený materiál, který nebyl již zasazován do dobrého zlata, nýbrž čím dále tím více do horšího kovu, až posléze do tom- baku a mosazi, vzorky byly stále tytéž, za- staralé, nemoderní a bezcenný kov byl do- slova „dlážděn“ špatně broušenými kameny, jejichž výbrus neuplatňoval výhodně barvu. lesk a oheň znamenitého drahokamu, a tak není divu, že se přízeň obecenstva, předem ciziny, od českého granátu odvrátila. Úpadek byl dosti rychlý a illustrují ho dobře ceny vy- těžené suroviny: r. 1887—8 v době největšího rozkvětu bylo těženo surových granátů za 400.000 K, r. 1890 již jen za 160.000 K a za rok 1908 dokonce jen asi za 18.000 K.
24 article
Oživení či vlastně vzkříšení granátového průmyslu není nemožné, je to dosti důležitý náš národohospodářský problém a kdyby mu bylo věnováno jen více péče se strany pří- slušných škol, výrobců, prodavačů a našeho vlasteneckého obecenstva, jistě by se stal granát zase váženým drahokamem zatím ale- spoň u nás. A prozatím by to stačilo. Cesta do ciziny by pak jistě nebyla dlouhá, protože je cizích turistů a lázeňských hostí u nás do roka mnoho tisíc, a pokud mi známo, kupují zde v upomínku často dosti nevkusné a mno- hem méně cenné šperky, než by mohly býti moderní šperky granátové. Ovšem nelze zaml- četi, že je našemu průmyslu granátovému vel- kou závadou i značná její vyčerpanost če- ských nalezišť. Jinak podmínky pro vzkříšení průmyslu granátového nejsou právě nepříznivé. Červení barva, která byla do nedávna nejoblíbenější barvou drahokamů, sice ustoupila zelené, ne- boť smaragd a zelené drahokamy jsou dnes nejhledanější, za to však odvrátila umělá vý- roba všech odrůd korundu milovníky přiroze- ných drahokamů od rubínu a safíru a přiklo- nila je všem drahokamům, u nichž se umělá výroba dosud nezdařila a kupující má plnou záruku, že kupuje kámen přirozený. A tako- vým kamenem je náš český granát. Předem jde o výrobce. Dávejte našemu granátu nejlepší výbrus, zasazujte pěkně brou
25 article
šené kameny do dobrého kovu, „nedlážděte“ nýbrž kombinujte náš pěkný drahokam s per- lami, diamanty a jinými kameny a smaltem, uplatňujte v moderních vzorcích šperku jeho tvar, barvu a oheň, nezůstávejte strnule na vkusu z let osmdesátých a prodávejte své vkusné výrobky za cenu přiměřenou, nesna- žíce se nízkou cenou potřít konkurenci,a první a nejdůležitější krok bude učiněn. Druhá část náležela by našemu uvědomě- lému obecenstvu, jež se dá rádo poučiti a má vkus a koupí raději přirozený český granát než též sice pěkný šperk, zdobený umělým rubínem, leukosafírem nebo safírem, bude-li mu rozdíl umělého a přirozeného vyložena hlavně význam českého granátu pro nás vy- světlen. Jde tu předem o naše dámy. Což ne- slušel by šperk z jiskřivě rudých granátů stej- ně jako z kamenů jiných. Vždyť nežádáme zdobení jen granáty, nýbrž skromně granáty vedle jiných drahokamů. Ovšem nedivím se, že se naše dámy zdráhají kupovati granátový šperk, mající stejný vzorek jako šperky, jež zdědily po prababičce. Nyní však je vídati již často velmi vkusné a moderní vzorky ve vý- kladech. Nemohly by tu býti české dámy prů- kopnicemi? A což loterní podniky národní a sportovní kluby, které odměňují vítěze nád- hernými cenami a odznaky? Třetí krok, krok do ciziny, velmi důle- žitý pro množství, jež svého času cizina spo- třebovala, následoval by jistě brzy sám, jen kdyby u nás granát nabyl zase bývalé své slávy. Kdo se zajímá o české drahokamy, ne- opomeň zastaviti se v Museu u krásné sbírky broušených drahokamů, kde jsou všechny vystaveny v kusech, pokud možno největších a nejpěknějších. A při koupi šperků a dárků vzpomeňte českého granátu a kozákovského olivinu.
26 article Dílo Ivana Meštrovice.
Dílo Ivana Meštrovice. Před půldruhým rokem, než na Černé Hoře první puška třeskla, v Římě sochař Ivan Meštrovič ohlásil Evropě válku. S několika druhy na mezinárodní výstavě v Římě dal postaviti srbský pavilon a naplniv jej sochami, dobyl první ceny. Sochami znázorněna byla Kosovská epopeje, v čele jí na bujném stra- káči vyjel kralevic Marko. Meštrovičovo slo- ve jest: „proti nestatečné době“. Umělci ti, synové skalnaté Dalmacie a chudého Chor- vatska, řekli sí, že dosud nevymřeli mstitelé a bojovníci, kteří vrhají se do zápasu, aby bránili od loupeže a hanby cti své i vlasti. Nevymřela hrdinnost a ještě dnes více platí nebojácná pravice než sud prachu. Dokud ne- pohasne nadšení, bude i hrdinství, dokud bu- dou potlačení národové, budou i mstitelé, do- kud budou robové, bude i vítězství. Krev otců volá o pomstu do devátého kolena. Kosovo volá o pomstu. Kosovu a těm, kteří pohynuli za svobodu, Meštrovič a druhové jeho bu- dují chrám. Dokud jsou lidé, kteří umírají pro listek vavřínu, nelze, aby ani nejporobenější národ zahynul. Zahledě se na kralevice Marka i poslední slávotrus postaví se nebojácně na nohy. V tom úžasu smrti jest více velebnosti, než ve všech schůzích, jež dosud měli přátelé a apoštolové míru. Junáci se rodí, doba je jen vyvolává.
Ivan Meštrovice Meštrovič Meštrovičův Řím Evropa Dalmacie Kosovo Kosov
27 article
Meštrovičovo vystoupení v Římě bylo protestem proti malichernosti, zchytralosti, požitkářství a úřadnické opatrnosti nynějšího století. Převrat bývá dílem jen mocné vůle. Vousatý kralevic Marko, povaleč i junák, šestoperým buzdovanem obořil se na turecké ozbrojené vojsko. Srbstvo napadá Turčína, aby uchránilo kulturu barbarství Meštrovič upozornil své rodáky, že láska k vlasti není hluchým slovem, když synové její jsou hotovi pro rodnou hroudu obětovati život. Láska k vlasti posud žije, a pokřik světoběžných křiklounů nesmí odnárodniti již- ních Slovanů. Jediné vlastenectví může je za- chrániti a sdružiti ve znamení téže ideje. Po- šetilé a nesmyslné jest, když děti hrají si již na vyrostlé, neboť právě dětství jest jejich sílou. Nevyčerpatelný zdroj naivnosti jižních Slovanů vydá veliká díla. Vypočtená moudrost a vyčtená opatrnost nebyla a nebude nikdy měřitkem na velikány. Meštrovič vypověděl nenávist, odpor, boji válku všemu, co ohrožuje jméno srbské. Ne zákulisné pletky, ale otevřený útok. Útok na vše, co ztrouchnivělo, co se nemůže vlastní- silou udržeti na nohou. Zvelebení síly, nadšení a národní hrdosti uvede Srbstvov kolo velikých a dobře vypěstovaných národů. Není třeba styděti se za mladistvou sílu, jižní Slované jen jí jsou silni.
Meštrovičův Turčín Meštrovič Slovan Řím Slovan
28 article
Mladost, souznačka krásy, jest nejlepším a nejvznešenějším znakem života. Nikdy ne- zklame, neb je v ní síla. Nepřemožitelné pra- vici a hrdinům ať mladí národové staví své chrámy. Meštrovič hlásá nepřemožitelnost těla i vznešenost duše. Nedělí jich, ale vtěluje je v jediný celek. Hrubou sílu tělesnou šlechtí plamenem myšlenky a myšlenku opírá o čin. Ne moudrost a zlato, ale ideály zachrá- nily národy. To, čeho nelze dostihnouti, jest nejstrměj- ší. Meštrovič nechce tihu, jež sráží k zemi, nýbrž křídla, jež se vznášejí k nebesům. Oslavuje lehká křídla, plující nad vrcholy hor- skými a ne mdlý let nízko při zemi. Oslavuje zanícení a vzdor a ne drobnou práci. Realisté v Chorvatsku hlásanou „drobnou prací“ ubili každé silnější nadšení. Meštrovič oslavuje plýtvání, přebytek a ne skoupost. Veselost jen tvoří, zoufalost ničí. Stesk oslabuje, radost sílí. Meštrovič chce píseň a ne pláč. Zatančí se kolo, jež sdruží rozvaděné bratry, a víno poteče, jež smutné nadchne k radosti. Kolo, nemající po- čátku ni konce, a ruce, jež se jediným řetězem objímají: toť symboly jižního Slovanstva. Me- štrovič pokládá náš smutek za touhu, dychtící po štěstí. Zná jen bratrství a nikoliv přátel- ství. Slovanstvo je silné city, srdcem, štědro- stí, a ne výpočtem a chladným uvažováním. Ať náš národ veden jest pýchou a ne poníže- ností. Vzdorem a ne líbáním pat značí se jeho síla. Upřímnost a ne schytralost osvět-
Meštrovič Chorvatsko