ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 8 6d779730-8fcb-11dd-89a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 8
Chunky — 34 celkem · entity: person 14, place 59, org 15, work 32
1 masthead
Strana 8.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. března 1913. číslo st.
4 article
průběhu dosavadního jednání, o úhradě běž ných výdajů. Car o slovanské věci. Z Petrohradu, 22. března. Car zaslal Slo vanskému svazu poděkovací telegram, ve kte- rém praví se, že slovanská věc nesnese žádné strannickosti a musí býti podporová na celým národe m. Velevyslanec Izvolský do Londýna. Z Paříže, 22. března. „Journal“ uveřei ňuje informaci z Petrohradu, že velevyslanec Izvolský v Paříži bude již v nejblíže při- ští době přeložen do Londýna. Z Petrohradu, 22. března. Ke zprávě, že Izvolský přeložen bude do Londýna, sděluje se ještě, že hr. Benkendorf, dosavadn velevyslanec v Londýně, bude jmenován čle- nem říšské rady a pařížským velevyslancem stane se Kokovcov. Ku pohřbu řeckého krále. Z Athén, 22. března. [Ag. d'Athénes. Jak se proslýchá ve dvorních kruzích, zúčastní se pohřbu krále Jířího anglická královna- matka, ruská carevna-matka, králové dán- ský a norský, princezna Thyra Cumberland- ská a dánský princ Valdemar. Z Petrohradu, 22. března. (Spb. Ag.) Vel- kokníže Dimitrij Konstantinovič zúčastní se zastoupení cara pohřbu řeckého krále. Z německé armády. Z Mět, 22. března. (K. k.) Velící generál XVI. armádního sboru šl. z Prittwitzů Gaffronů byl jmenován hlavním inspektorem I armádní inspekce ve Gdansku. Velícím ge- nerálem v Metách stane se generál pěchoty Mudra, náčelník inženýrského a zákopni- kkého sboru.
Valdemar Konstantinovič Mudra Petrohrad Londýn Paříž Atény Vela St vanský svaz Thyr Cumberland Aga Aga . d ' Athéne král Jíří anglický královna Prittwitz Gaffron
5 article
To jest ta po 21 roků osvědčená kávová přísada a náhražka Rakouská a uherská výpůjčka. Z Vídně, 22. března. („N. Fr. Pr.) Uskuteč nění uherské půjčky bylo odmítnuto až po Velikono- cích, což souvisí asi s nynějšími politickými po- měry. Pro případ odmítnutí půjčky 300 mill., do- stane uherský finanční ministr příslušnou zálohu. Rakouská výpůjčka v obnosu 150 mill. bud zadána v dubnu. Schválená změna stanov. Z Vídně, 22. března. („Wiener Ztg.“) Ministe stvo vnitra po dohodě s ministerstvem obchodu schválilo změnu stanov akc. společnosti pro výro- bu kovového zboží na Smíchově, usne- senou na valné hromadě jejích akcionářů 23. listo- padu m.r. Z košicko-bohumínské dráhy. Z Vídně, 22. března. (.N. Fr Pr.“) Kladen druhé koleje Košicko-Bohuminské dráhy bude za- hájeno ještě letos a bude vyžadovati 5 let. Cementárenské smlouvy. Z Vídně, 22. března. („N. Fr. Pr.“) Dodae smlouvy cementáren budou prvním červencem vy- pověděny. Zdražení uhlí. Z Vídně, 22. března. („N. Fr. Pr.") Ceny kamen ného uhlí v kladenském revíru budou od 1. dubna kvýšeny o 8 K na vagonu. Ceny hnědého uhlí budou zvýšeny od září.
Wiener Ministe Vídeň Francie Smíchov Kladno
6 article
Dividendy. Z Vídně, 22. března. (.N. Fr. Pr.“) Dividend buštěhradské dráhy odhaduje se pro lini A na 130 K (loni 110), pro linit B na 48 K (46). Dividenda Rakouského Lloydu bud prý činiti 26—28 K (26). Z Terstu, 22. března. Z usnesení valné hromady paroplavební společnosti „Lussino“ vyplácena bude na akcii (nom. cena 400 K) dividenda 60 Segedínská slévárna zastavila výrobu. Ze Segedína, 22. března. Palifyovská slévárna musila zastaviti výrobu, poněvadž segedínská spo- řitelna odepřela další úvěr. Sanační akce je v prou- Nové monopoly v Německu? Z Berlína, 22. března. (K. k.) Dle „Lokalanzei gru“ uvažuje se v říšském finančním úřadě o za- vedení nových monopolů, aby získána byla úhra- da částí nutné berní potřeby pro novou vojenskou předlohu. Jedná prý se v prvé řadě o monopo sirkový a lihový, avšak také cigaretový monopol není vyloučen. Z mezinárodního zemědělského ústavu. Z Říma, 22. března. (K. k.) Mezinárodní zemědělský ústav uveřejňuje tyto čislice- Výnos pšenice v Argentinii 54 mil. q. výno vyluštěné rýže v Indii bude asi 264,182.000 - Výnos cukrové třliny v Indii 25,930.000 a v Egyptě 9.547.000 q. Sklizeň rýže v Bul- harsku, Španělsku, Italii, Indii, Japonsku, Egyptě a Spojených státech udává se 350 mil. q. Číslo indexní rýže je 89 proe. Zvýšení tureckých cel. Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Jeden list sdě- luje, že Anglie na zakročení Hakki paše svolila ku zvýšení tureckých cel.
Lloyd Vídeň Francie Terst Segedín Německo Berlín Řím Indie Egypt Španělsko Italia Japonsko spojený stát Cařihrad Anglie mezinárodní zemědělský ústav
7 article
Odškodné Turecka. Z Cařihradu, 22. března. (K. k.) Koneč- ným ujednáním, k němuž došlo mezi vládoua ministerstvem financí, stanoven byl obnos, kte rý dostane se Portě z odškodného, jež zapla- titi má Italie Dette Publique za její příjmyv Tripolsku, 243.000 tur. liber. Protože vláda loni v prosinci dostala zálobu 300.000 lib., mu- si nyní diferenci vyplatiti Italii zpět. Náhradu 50 mil. lir má vyplatiti Italie dnes v Paříži a Londýně. Suma, kterou 15. t. m. Dette Pu- blique poukázala Portě, obnáší 425.000 lib Z toho 150.000 liber jest obnosem, jenž ture- ckému státnímu pokladu připadá z výnosu 4procentního zvýšení cla od listopadu minu- lého roku. Zbytek tvoří úprocentní zúročená záloha na podíl, jenž přisluší státnímu pokla- du z přebytků příjmů Dette Publigue za běží- ci finanční rok, jenž počal 14. března t. r.
Turecko Cařihrad Tripolsko Paříž Londýn Dette Pu
8 article
Videň. Vídeňská bursa byla ze všech evrop- ských burs jedinou, která nepřerušila svoji ob- chodní činnost. Cizí bursy byly uzavřeny a musilo býti proto od počátku upuštěno od toho, aby na- vázáno bylo spojení s cizinou. Oproti momentu politické krise mezi Rakousko-Uherskem a Černou Horou projevovala bursa nejdříve slabé smýšleni za obchodu veskrz klidného a nanejvýš obmeze- ného, poněvadž na trh přišlo jenom málo zboží Obmezení obchodu bylo ostatně podmíněno také bezprostředně nastávajícími svátky. Obraz situace stal se však za dalšího průběhu přívětivějším, když politická krise se posuzovala klídněji a když lo- kální spekulace přikročila k úhradám. S tím bylo spojeno také zotavení kursů. Reprisa neukázala se však býti velice stálou. Devisy a valuty byly napiaté. Z českých papírů obchodovány akcie Živnobanky za 266.75 K. České cukerní placeny 366.50 K. Daňkovky umistěny za 448 K a v zá- padočeských kaolinkách došlo k obchodům za 910 kor. Na trhu eskomptním byl stav peněz nezmě- něný. Sazby za první akcepty bankovní činily 51/4—51/4 - Petrohrad. V průběhu dnešní bursy došlo k velmi skrovným obratům. Kursy většinou spo- lehlivé, pouze akcie dopravní společnosti dobře uhájily své záznamy.
RakouskoUhersko Černá Hora Petrohrad Živnobanka
9 article Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy „Národních Listů“.) Bankovní výkaz. Z Nového Yorku, 22. března. Dnešní výka zdejších clearingových ústavů vykazuje v defini- tivních číslech zlepšení superplusreservy o 4.30 na 13.60 mil. dol. Půjčky klesly o 35.50 na 1897.58 deposita o 36.40 na 1738.70, hožovost o 4.00 na 404.53 mil. dol. U ostatních novovorských banl klesly půjčky o 7.60 na 571.09, deposity o 7.80 na 640.10, hotovost o 0.50 na 73.07 mil. dol. Zálohy činí 18.8% naproti 18.7% předešlý týden.
Nový York
11 article
Z Chicaga, 22. března. Pšenice. Trh z po- čátku byl pevný na zprávy o mrazech ze západu a dobrou poptávku po exportním zboží. Závěr byl na ziskové prodeje oslaben. Kukuřice. Trh byl pevný na malý přívoz. Z Chicaga, 22. března. Pšenice 22. 20. 18. 17. pohotová . . 102.— 101.— 101.— 99.50 99.5 na květen . . 90.50 90.25 89.62 88.75 88.25 na červenec . 90.— 89.25 89.12 88.50 88.12 na září . . . 89.62 89.12 88.87 83.37 88.— Kukuřice č. 2 pohotová . . 61.50 61.25 60.25 59.50 60.— na květen . . 53.37 53.12 52.87 52.37 52.1 na červenec . 54.75 54.37 54.— 53.87 53.50 na září . . . 55.75 55.37 55.— 54.87 54.50 33.50 Oves č. 2 pohot. 35.— 34.75 34.50 34.— na květen . . 33.87 33.37 33.25 32.87 32.50 Z Nového Yorku, 22. března. Pšenice zimní 22. 20. 19. 18. 17. pohotová . . 111.25 111.— 111.— 111.— 111.— na květen. . 97.75 97.12 96.50 95.62 95.25 na červenec . 97.37 96.50 96.25 95.12 95.37 Kukuřice pohot. 58.— 57.25 57.25 56.50 56.— Oves č. 2 pohot. 37.50 37.75 36.75 36.50 37.— Různé výrobky. Z Nového Yorku, 22. března. Koks pohotový . . . 2.50 až 2.60 2.50 až 2.60 22. 20. 19. 18. Olovo . . . . . . . 4.35 4.35 3.35 4.35 Měď elektr. . . . . 15.12 15.12 15.12 15.12 » stand. pohotová.“ 14.37 14.37 14.37 14.37 6.35 Zinek . . . . . . . 6.22 6.22° 6.30 Cín. . . . . . . . 46.125 46.12° 46.— 46.12 Sádlo prim. vest. . . 11.65 10.90 10.90 11.— Vepřové maso . . . 22.25 21.25 21.21 21.— Hovězi maso . . . . 24.— 24.— 4.35 4.35 4.35 4.35 Cukr gran. . . . . . 8.58 8.58 8.58 8.59 Petrolej crude . . . 40.50 40.— 41.— 41.— Terpentin novoyorský. 11.75 11.75 Káva pohotová . . . 11.75 11.75 11.— 11.— na březen . . . 11.06 11.40 11.42 11.71 11.59 11.59 na červenec . . na prosinec . . 11.70 11.70 11.54 11.84 17.75—18.25 Železo sur. č. 2 Foundry 17.25—17.75
Sádlo novoyorský Chicago Nový York 2.60 4.35 měď elektrum 15.12 14.37 Zinek cín 21.25 Cukr gran 8.58 petrolej 11.40 na červenec železo sur Foundra
12 article
17.75—18.25 17.25—17.75
13 article
* South. Foun. č. 1. „ měkké 17.75—18.25 sur. jižní č. 2. . 17.25—17.75 Z Chicaga, 22. března. 22. 20. Sádlo na květen. . . 11.— 10.75 Žebírka na květen . . 11.10 10,85 Vepř. maso na květen. 20.82° 20.60
Sádlo South Chicago sur 10,85 vepř
14 article
17.75—18.25 17.25—17.75 19. 18. 10.67° 10.70 10.75 10.80 20.50 20.72
17.75
15 article Srovnávací tabulka pro textilní látky
Srovnávací tabulka pro textilní látky Ina základě telegrafických zpráv]. Pohyb cen surovín a polotovarů v minulém týdnu Surová bavlna: 15. března 22. března middl, amer, 1/4 kg M 0.63 M 0.634 Beng- fine, výchind.. 0.51 „ 0.511 Bavlněná příze za angl, libru 1.15—1.19 K1.15—1.19 42 Pincops, střední K 0.89—0.92 „0. 84—0.9 Ila 20cops vých ind. Bavlněné odpad- ky 100 kg: 37—38 M 37—38 tukové odpadky .. 36—65 36—65 indický willow . .. 81—93 81—93 amer. strips . . .. 37—75 „ 37—75 linters . . . . . . .. Vlna 0.57—1.15 M 0.57—1.16 kapská nepranáž4kg snow vhite M 1.35—2.07 1.35—20 1.35—1.70 Laplatská nepraná 1.35—1.70 Fr. 6.15 Česaná laplat. kg
Ina 0.634 Bengo Francie kg 42 Pincops Ilo kapský nepranáž Česaná
16 article Fr. 6 15
Fr. 6 15 Hadry za 100 kg- M 23—36 M 23—36 staré sukno . .. 57—85 57—85 pestře plet. . .. nové pestré . ..
František kg M 23
17 article „42—6
„42—6 Cheviot. příze 1. 4.35—4.40 M 4.35—4.40 12 kg M 6.80—7.10 M 6.80—7 10 Česaná příze 1/2 kg e ni Fr. 99—199 Fr. 99—199 surový 100 kg . .. hedelkoudel] 100kg „49—78 „ 49—78 lněná příze, střední K 0.85—0.86 K 0.85—0.8 osnovná. . . . .. koudelná příze č. 20 „ 1.08—1.12 „ 1.08—1.12 uta na říjen..... kg lib. št. 26.7.6 lib. št. 26. 12.e Hedvábí: grege ſsurové] . kg Fr. 4434—46 Fr. 441/4—46 framy [útkové] kg „ 351/2—48 1 , „351/2—48 Horgansin [osn.] kg- 464—492 „ 4695—49
Francie kg M 6.80 osnovný ut na říjen
18 title
Národní hospodář.
19 article Z pražského trhu peněžního
Z pražského trhu peněžního V Praze, 22. března 1913. Za peněžní tísně, která vede v Berlín k nebývalým v tu dobu zjevům, která seu nás zračí v celém hospodářském životě, za- hajuje uherská vláda emissi rent. Předlitavská brzy chce příkladem tímto se říditi, Že na tuto zprávu ihned záznamy rent klesaly, ne- může již nikoho překvapiti. Nejméně vládu Až na jakou úroveň stlačen bude kurs novým emissemi a jak cítelně poškodí celé naše ho- spodářství tento nový výpusk, uvedli jsme na tomto místě opětně a opětně, poukazujíce na nesprávnost politiky, která zapomíná ho- spodářských možností a dává se vésti pouze politickými cíly a snahami jež se mění a jichž výsledek nemůže býti pro nás hospodářsko-politicky prospěšným. Dělá se vše, co nás ekonomicky oslabuje. Snadje to tradicí. Špatnou arci. Tuto politiku cítíme i my ve svém z em- ském hospodářství ve všech kostech. Když loňského roku předložila finanční ko- míse sněmovní svou zprávu o sanaci finane- král. Českého, vzbudil elaborát tento jiste překvapení. Tím, jak málo bylo možno opa- třiti prostředků nových a jak důsledně zamí- tala vláda oprávněné návrhy, které by byly finanční situaci království podstatně usnadnily a otevřely nové výdatné zdroje příjmové. Ve své sanační zprávě byla, jak pochopitelno. finanční komise také nucena prozkoumati stav dosavadního finančního hospodářství zemského a zjistiti výši schodku rozpočto- vého.
Praha Berlín
20 article
Zemský rozpočet po této stránce nen založen na pevných zásadách. Dělí se sice rozpočet řádný a mimořádný, co však nutno pokládati za náklady mimořádné, není přesn stanoveno, nýbrž spočívá na dosavadní zvyk- losti, že úvěry alespoň dvouleté, sloužící na stavby pozemní, silniční, vodní a železniční jakož i úvěry k účelům melioračním tvoří mi- mořádné náklady zemské, které eventuelně mohou býti hrazeny výpůjčkami, poněvadž slouží do jisté míry ke zlepšení hospodářství zemského pro budoucnost a slibují tedyi eventuelně jakési konstantnější výnosy. Toto kriterium není však dostatečné. Prostě proto, poněvadž tlakem událostí dostávají se sem začasté náklady, které této povahy v plném slova smyslu nemají. Zemský rozpočet nikdy netrpíval přebytky přijmovými a poněvadž vždy se počitalo s úvěrními operacemi, stá- valo se, že do mimořádné potřeby vsunovány byly i takové náklady, které nebyly investi- cemi ve vlastním slova smyslu a jen potud vyhovovaly předpokladu uvedenému, že hra- zeny byly ve dvou anebo třech letech. Bude tedy nutno po této stránce zavésti přesné roz- lišování mezi řádným a mimořádným rozpo- čtem. To ovšem bude věcí příští komise roz- počtové.
21 article
Pokud zemský rozpočet finanční komis byl prozkoumán. bylo jí konstatováno, že řádný rozpočet byl za rok 1912 deficitní 28. milionů korun. Na rok 1913 se poměry tyto podstatně zhoršily. Rozpočet předložený zem- ským výborem na běžící rok vykazuje scho- dek 32 mil. K. Jeví se tedy vzestup schodko vý asi 3.3 mil. K. Jest hlavně přivoděn zvět- šením úrokového břemene ze zápůjček zem- ských. Situace tato bude se zhoršovati ještě dále. Ze zemského rozpočtu vyloučena řada nákladů, které oživnou s činností sněmovní Jest sice pravda, že dnešní doba tísně měla za následek, že odpadla z veliké části i řada zbytečných subvencí, nicméně však s těmito všeobecně málo prospěšnými podporami vy- loučeny byly i obnosy, věnované důležitým účelům uměleckým a kulturním, jakož i vše- obecně humanním, které i na příště bude sněm zajisté plniti. Jest tedy nesporno, že potřeba zemská stoupne, nehledě ani k tomu, že při- rozeným postupem věcí dostavuje se nutnost upraviti příjmy služební některým kategoriím zemských zřízenců, kteří se toho již delší do- bu domáhají a také skutečně plnou měrou za- sluhují. Možno tedy právem za to míti, že každým rokem potřeba zemská i z tohoto ti- tulu plynoucí bude stoupatí.
22 article
K tomu druží se náklady platů učitel- ských. Dle výpočtu sestaveného na podkladu osnovy, vypracované školskou komisí, bude vyžadovati úprava učitelských platů a zvý šená potřeba pensijního fondu učitelského úhrnné sumy 23,230.000 K. To jest ovšem zvýšení, které nastane prvým rokem. Nákla- dy, plynoucí z osnovy o učitelských platech budou však každým dalším rokem stoupati obnos asi 2.700.000 K. Dnes platí země n personální náklad školský okrouhle 44 mil. K Po úpravě stoupne obnos tento při započten pouhého zvýšení učitelských platů bez pří- spěvku pensijnímu fondu učitelskému nad 20 mil. K. Na pensijní fond učitelský platí nyní země 5.3 mil. K a nastane i zde zvýšení. P provedení nové učitelské úpravy platové nové úpravy příspěvku k zemskému pensijní- mu fondu učitelskému, bude třeba na př. roku 1915 již 26,930.000 K, roku 1916 29,330.000 K roku 1917 31,780.000 K atd. Z toho jest zřej- mo, že sanace zemských financí bude jen tehdy trvalou a pevnou, budou-li nalezeny ta- kové zdroje příjmové, které by svým výnoso- vým vzestupem dovolily, aby země i takto ro- stoucí náklady na sebe vzíti mohla. Na Mo- ravě, kde úprava učitelských platů proveden a kde se s obdobným vzestupem plně nepo- čítalo, ocitlo se zemské hospodářství v mále závidění hodné situaci, že sice vyhověno sku- tečné potřebě, ale že se současně rozevřela nová dalekosáhlá otázka, jak opatřiti finanč- ní hospodářství zemské, aby opatřeny byly prostředy na úhradu pravidelného stoupán nákladů. V tom spočívá právě největší obtíž jednání ve finanční komisí.
Náklo
23 article
Mimo to musí komise počítati ještě s okol- ností další. Celkový nezaložený dluh králov- ství Českého dosáhne koncem roku 1913 as 114 mil. K. Dojde-li k úpravě zemských fi- nancí a dělnému sněmu, bude nutno tento ne- založený dluh přeměniti v dluh stálý. Tato proměna za dnešních poměrů vyžádá si dosti značné náklady. Dle rozhodnutí zemského výboru bylo v Zemské bance král. Českého dáno povolení k tomu, aby vydávala eventuel- ně 414% své komunální dlužní úpisy. K to- mu připojena podmínka, že tyto úpisy možno vydati pouze na podkladu zápůjček, které sněm království Českého u Zemské banky v trvalé formě sjedná. Pokud tato zásada bude i nadále zachována, nelze říci. Kdyby dnes přistoupila Zemská banka král. Českého k realisaci myšlenky konversní v zemském hospodářství, pohyboval by se připočíta kurs, tedy kurs, který se zemi vyplatí, kolem 90%. To znamená, že k opatření obnosu 114 milionů bude zapotřebí okrouhle 125 mil. K Úrokové a amortisační břemeno z tohoto dlu- hu bude vyžadovati ročních 61/4 mil. korun Stoupne tedy úrokové roční břemeno prot dnešnímu stavu asi circa o 2 mil. K. K tomu však nejsou připočteny ještě ob- nosy, které země dluhuje státu a které čin již dnes přes 20 mil. K, jež jistě bude nutno také vyrovnati. Poněvadž země asi nebude ochotna přistoupiti na to, aby těchto 20 mil korun bylo sráženo státem při přikázání pří- štích údělů, bude eventuelně nutno sáhnout i zde k úvěrní operaci, v kterémžto případě by se celkový výpusk zvýšil o 22 mil. K a přiměřeně by stouplo i úrokové břemeno.
24 article
Není zajisté zapotřebí tvořiti si za tohoto stavu příliš obšírné resumé. Při nejmenším nutno smířiti se s tím, že se podstatně pře- sunulo východisko, které bylo výpočtovým základem finanční komise loni a které po- čítalo se skutečným deficitem — včítaje v to vyšší potřebu úrokovou — kolem 30 milionů korun. Při letošním deficitu řádného zemského rozpočtu per 32,000.000 K, při vzestupu úroko- vého břemene o nejméně 2 až 3 miliony korun nutno vzíti za východisko, že bude zapotřeb nejméně 35 až 36 milionů korun, aby sjednána byla jakás takás rovnováha ve finančním ho- spodářství zemském tak, jak jest ustrojen dnes. Zemská finanční komise ve své loňsko zprávě toho se dopočítala, že zvýšené příjmy se kterými počítati lze, (tedy z výnosu zemské dávky pivní, z dávky z honebních listků, přírůstku hodnoty, z vína, ze zábav a vše- obecného hudebného, zahrnuje v to i zvýšený úděl kořaleční daně) činí asi 40 milionů korun Od té doby ovšem poměry potud se změnily že na říšské radě při řešení malého finančního plánu současně pamatováno bylo i na země tak že by se jevilo nové plus jednak z roz- šířené úpravy kořaleční daně a jednak z roz- šířeného údělu z osobní daně příjmové. Po- čítáme-li, že tento nový výnos bude činiti 5 až 7 milionů korun, jest zřejmo, že se země nemůže nadíti vyššího přírůstku, než asi 10 milionů korun, které by se uvolnily na nově rostoucí potřeby, nechť jsou vysloveny učitel- skými platy, nechť jinými novými náklady.
25 article
Při tom ovšem nebylo se dotčeno otázky zvýšení přirážek zemských. Finanční komise nemohla se k tomu odhodlati v prvém svém jednání, aby otázkou touto meritorně se zabývala. Bylo to pochopitelné. Jednak nebylo jasno, jak bude vláda postupovati v příčině malého finančního plánu, z něhož přece dosti značný obnos měl vyplynouti pro hospodářství zemské, a jednak konalo se jednání finanční komise za všeobecně nepříznivé situace ho- spodářské.
26 article
Od té doby se však poměry valně ne- zlepšily. Ani po hospodářské stránce, ani po stránce všeobecné situace politické. Že ovšen konec konců nezbude, než otázku zemských přirážek řešiti, jest jisto. Jak ale dopadne roz hodnutí, nelze dnes říci, poněvadž jsou moc- né proudy na sněmu, které se vůbec předen vzpírají myšlence této. Jen k vůli informae nutno podotknouti, že zvýšení zemských při- rážek o 10 proc. rovná se ročnímu výnost 8,000.000 K. K tomuto málo jasnému obrazu nutno na- nésti ještě některé další stíny. Vzéstup ná- kladů učitelských platů bude vyžadovati roč- ně asi 2.700.000 K. Má země k disposici dáv- ky a příjmy, které by roční tento vzestup uhra- žovaly? To jest otázka, kterou si každý svě- domitý finanční odborník uložiti musí. Stou- pání výnosu zemské dávky pivní rok od roku nebude značno. Prostě proto, poněvadž spo- třeba piva u nás sama sebou příliš pronikavě nestoupá. Vzestup údělů z kořaleční daně a z osobní daně přijmové nebude rovněž příliš pronikavým. Nějaký plus vyplyne snad také z daně ze zábav, ale tím jsou již také položky vzestupné vyčerpány. Jediným jasnějším pa- prskem jest možnost, že všeobecná amnestie při osobních daních přinese větší požehnán finančnímu eráru, než jak čeká osnova vlád- ní. V tom případě by ovšem i úděl z osobních daní přijmových značněji stoupl, takže by pro zemské hospodářství vybýval obnos vyšší již od počátku. V letech následujících ovšem vý- nosný vzestup tohoto údělu nebude nad nor málním vývojem.
27 article
Z toho jest zřejmo, v jak těžkém polo- žení nalézají se zemské finance, jaké obtíže staví se v cestu a jak jest zapotřebí napěti všech sil, aby bylo možno po slušné úpravě učitelských platů zajistiti rovnováhu v zem- ském hospodářství alespoň na dohlednou dobu Jest nutno otevřeně tyto obtíže přiznati, aby bylo jasno, jak zodpovědnou práci pro budouc- nost béřou na sebe ti, kdož zasedají ve finanč- ní komisí zemské. Nedáváme se vésti an pessimismem ani optimismem. Konstatujeme fakta, jak jsou dána a jak vyplývají z daných poměrů. Že tím ani v nejmenším není osla- bena spravedlivost požadavku za úpravu uči- telských platů, rozumí se samo sebou. Na trzích peněžních byl i tento týden týdnem neklidu. Jest to pochopitelno. Veliké otázky, které řešiti nutno ještě na Balkáně, důrazněji se hlásí. Proto, poněvadž blíží se okamžik míru a poněvadž bude nutno pronést konečně rozhodné slovo. Pouhou teorií de- mobilisace se velké problémy neluští a luštiti nemohou. Obětovalo-li Rusko Skader Albánii nelze říci. Zdá se, že v Petrohradě stále ještě stojí na stanovisku, že Skader připadne Černé Hoře tehdy, pak-li že si ho včas dobude. Pro to by alespoň mluvilo štvaní vídeňských listů proti Černé Hoře a hrozby jejich, adresované nejmenšímu slovanskému státu pro případ, bude-li pokračovati v dobývání Skadru. Ale tato otázka není jedinou. Co bude Albánií, jaké budou její hranice rovněž neni určeno. Jest to patrno z toho, že ani osud Da- kové není rozhodnut. Ale také mezi spojenci
Skader Balkán Rusko Albánie Petrohrad
28 article
samotnými zbývá řada nevyřízených bodů zdá se, že annexi Soluna řeckými vojsky ne- pokládají v Bulharsku přece jen za konečnou. že by hrozilo válečné nebezpečí evropské, zdá se býti do jisté míry vyloučeno. Že by však stálému znepokojování a hospodářskému osla- bování byl učiněn již jednou konec, není na- prosto jisto; naopak nutno se připraviti ješte na chvíle vzrušení a neklidu. Tato nálada charakterisuje bursy již po delší dobu a zřejmou se stala v přesunech, které nejsou motivovány situací podniků ani závodů, nýbrž jen a jen vlivy politickými. tom zračí se také nejlépe nezdravost celé naší hospodářské situace. Nejsou jasny velkonoce tohoto roku a veliké stíny kladou se do na- šeho národního hospodářství vůbec. Bude třeba řady let těžké a úmorné práce, let sbí- rání a napínání sil, nežli se zažehná a pře- koná, co během několika měsíců nezkušená rakouská diplomacie připravila obyvatelstvu tohoto státu. Těžké a chmurné velkonoce ho- spodářské . .. Důležitější kursové variace na pražské burse v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu 22./III. 15./ III. Živnostenská banka . . . . . 267.— 271.— Česká průmyslová banka . . . 437.— 438.— Pražská úvěrní banka . . . . 660.— 676.50 Česká banka. . . . 409.— 409.— Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 435.— 438.— Pozemková banka . . . . . . 428.— 428.— Česká zajišťovací banka . . . 265.— 265.— Kolínská chemická továrna . . —.— Alpská montanní společnost . . 1052.50 Podolská cementárna . . . . 196.— 200.— 364.— Česká cukerní společnost . . . —.— Elektrotechnická dříve Kolben. —.— Daňkova strojírna . . . . . . —.— Českomoravská strojírna . . . —.— 160.— Továrna orient. cukr. dř. Maršner 168.— Západočeské kaol. a šamotárny 90.75 Zástavní listy Hypot. banky 4% 89.75 87.75 Kom. úp. Zem. banky (v K) 4° %
Král Daňkův Maršner Bulharsko Hradec živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka pozemkový banka Český zajišťovací banka Hypot . banka
29 article Výroční zpráva Zemské banky král. Českého za r. 1912.
Výroční zpráva Zemské banky král. Českého za r. 1912. Zemská banka král. Českéh rozesílá právě výroční zprávu za r. 1912, kte- rá vedle vlastního vylíčení činnosti bankovní podává instruktivní obraz vývoje hospodář- ských poměrů v pohnutém uplynulém roce. takže pokládáme za účelné seznámiti čtenář- stvo své s obšírnějším výtahem z této zna- menité zprávy: V roce 1912 proniklo poznání, že pod- nikateltký ruch překročil míru. danou pohotovostí kapitálu. Zprůmyslnění naší říše prováděno v posledních letech po- stupem urychleným, v rozměrech, které šly nad přírost kapitálový, pomocí úvěru k úče- lům staveb, zařízení výroby, nákupů i prodejů Zvýšená výdělková způsobilost širokých vrstev podněcovala tento ruch plnou svoji spotřebou. Teprve když byly odvolány zahraniční kapitály, ukázalo se na- pětí úvěrové v plném rozsahu. Zdravé brzdění nebylo by mělo vážných následků, kdyby v zápětí nebylo vyvstalo nebezpečí válečných zápletek soustátí při krvavém řešení spleti otázek balkánských. Není měřítka pro dosah války velkých kulturních národů na půdě, po- seté plody lidského přičinění a důmyslu. Svorná snaha velmocí po udržení míru dávala tušiti rozsah obav. Veřejné mínění neměl však býti znepokojováno přes kraj Rutnost poněvadž trapná nejistota sama přerušilav mnohých směrech pravidelný běh hospodář- ských posrěrů, na němž visí na tisíce exi- Vůči méně příznivým dvěma předchozím letům bylo úroda všech plodin mnohem vydatnějš co do množství, utrpěla však na jakosti vlhkem, pokud nebyla včas sklizena. Nadbytek dobrých pícnin a steliva značně prospěl chovu dobytka.
zemský banka král
30 article
Okopanin, zejména řepy-cukrovky, narostlo více než v žirném roce 1909. Také chmele se urodilo nebývalémnožství a měl dobrý odbyť, zejmén za hranice. Poněvadž i ceny byly příznivy, docílile zemědělská výroba blahodárných výsledků pro hospodářský celek. Mohla také zaměstnati pra- covní síly uvolněné menší dělnosti průmyslu. Kam- paň cukrovarnická byla tentokráte dlouhá a pro- spěla v širokém okruhu svojí mimořádnou spotře- bou. Ceny cukru přirozeně poklesly, tak že z současného zdražení uhlí a jiných potřeb výtěžek nerostl s rozsahem činnosti. I pivovary trpěly mě- ně příznivými podmínkami produkce a výstav piva nedržel stejný krok s výrobou. Lihovary měly dostatek zemáků i řepy. Odbyt lihu za zlep- šených cen ztenčil starší zásoby: potěšitelným byl vývoz a rostoucí domácí potřeba živniostí z prů- myslu, Činnost průmyslu setrvačností ještě do- držovala: železárny byly plně zaměstnány a vy- kazují zvýšení odbytu u všech druhů výrobků rozdělané a připravené stavební podniky živily ještě značnou měrou jiná odvětví. Strojírny byl zaměstnány zejména pro potřeby zemědělských průmyslů. Výluka jejich dělnictva měla rušivý vliv na celkovou výkonnost. Boj o ceny se přiostřil.
Kama
31 article
Závody elektrotechnické měly dosti zakázek. Textilní průmysl trpěl nadvýrobou a jeho ne- utěšené poměry vážně se zhoršily, nejen přeru- šením odbytu na Balkán, ale i oslabením domácí spotřeby v krajích, nejvíce vzrušených obavami před válkou. Vleklé inkasso starších pohledávek zdržovalo dokonce od vyřizování zakázek. Ochra- na mladého průmyslu, který sám ještě nesnese tíseň, jest stejně důležitou státní nutností, jake ohled na zájmy jiné. V mezích vlastní možnosti usilovně bylo pracováno k nápravě dočasným ob- mezením a účelným rozdělením výroby i dohodou o cenách. Výmluvně byly kritické poměry osvě- tleny nezvyklým počtem úpadků. V zakládání no- vých a přeměnách starších podniků i v rozmnožo- vání kapitálů bylo sice pokračováno, později však byl zakladatelský ruch zdržován, až na podzim se úplně zastavil.
Balkán Ochr
32 article
Těžba uhlí se vzmohla. Vývoz byl podpo- rován neobyčejně příznivou možností plavby pe Labi a doma narostla spotřeba drah i průmyslo- vých závodů, zejména cukrovarů. Ohromná stávka horníků v Anglii, provázená přerušením těžóre v Porůří, způsobila jen částečné hnutí v domácícl revírech. Dráhy vykazují zvýšenou dopravu zbož i osob. Hodnota dovezených z ciziny plodin, surovis a výrobků převýšila vývoz obou polovin říše tal značnou a dosud nebývalou sumou, že budí za- - sloužený všeobecný zájem, který se jeví v opako- vaných projevech po vylasněni správných názorh v přípravách ke budoucím obchodním smlouvám. Ukazuje se býti životním zájmem celé říše uspad- - niti vývoz, zejména do sousedních oblastí, na nět přirozená poloha svým spádem sama odkazule, . Zatím došlo k obchodní smlouvě s Bulharskem. Úvěr byl po celý rok drahý a peněz nebyl dostatek. Rakousko-uherská banka nesestoupila a své 5ní sazby, ani když byla v Londýně snížen o 1%, v Paříži a Berlíně o 14%. Úvěrní potřeba nemenšila se žádoucí měrou, pročež byla správa banky nucena obmezovati nároky povahy dlouho- - dobé. Cizi kapitály odvolány byly tos měrou, že se úvěrní hospodářství mocnářství vi - dělo odkázáno téměř výhradně na vlastní sín. Tím podstatně rozmnoženo vyčerpávání úvěrů s
Anglie Porůří Bulharsko Londýn Paříž Berlín uherský banka
34 article
damácích nramenů, zejména v druhé polovině řile