3
masthead
23. března 1913. číslo st.
4
article
průběhu dosavadního jednání, o úhradě běž
ných výdajů.
Car o slovanské věci.
Z Petrohradu, 22. března. Car zaslal Slo
vanskému svazu poděkovací telegram, ve kte-
rém praví se, že slovanská věc nesnese žádné
strannickosti a musí býti podporová
na celým národe m.
Velevyslanec Izvolský do Londýna.
Z Paříže, 22. března. „Journal“ uveřei
ňuje informaci z Petrohradu, že velevyslanec
Izvolský v Paříži bude již v nejblíže při-
ští době přeložen do Londýna.
Z Petrohradu, 22. března. Ke zprávě, že
Izvolský přeložen bude do Londýna, sděluje
se ještě, že hr. Benkendorf, dosavadn
velevyslanec v Londýně, bude jmenován čle-
nem říšské rady a pařížským velevyslancem
stane se Kokovcov.
Ku pohřbu řeckého krále.
Z Athén, 22. března. [Ag. d'Athénes.
Jak se proslýchá ve dvorních kruzích, zúčastní
se pohřbu krále Jířího anglická královna-
matka, ruská carevna-matka, králové dán-
ský a norský, princezna Thyra Cumberland-
ská a dánský princ Valdemar.
Z Petrohradu, 22. března. (Spb. Ag.) Vel-
kokníže Dimitrij Konstantinovič zúčastní se
zastoupení cara pohřbu řeckého krále.
Z německé armády.
Z Mět, 22. března. (K. k.) Velící generál
XVI. armádního sboru šl. z Prittwitzů
Gaffronů byl jmenován hlavním inspektorem
I armádní inspekce ve Gdansku. Velícím ge-
nerálem v Metách stane se generál pěchoty
Mudra, náčelník inženýrského a zákopni-
kkého sboru.
Valdemar
Konstantinovič
Mudra
Petrohrad
Londýn
Paříž
Atény
Vela
St vanský svaz
Thyr Cumberland
Aga
Aga . d ' Athéne
král Jíří anglický královna
Prittwitz Gaffron
5
article
To jest ta po 21 roků osvědčená
kávová přísada a náhražka
Rakouská a uherská výpůjčka.
Z Vídně, 22. března. („N. Fr. Pr.) Uskuteč
nění uherské půjčky bylo odmítnuto až po Velikono-
cích, což souvisí asi s nynějšími politickými po-
měry. Pro případ odmítnutí půjčky 300 mill., do-
stane uherský finanční ministr příslušnou zálohu.
Rakouská výpůjčka v obnosu 150 mill. bud
zadána v dubnu.
Schválená změna stanov.
Z Vídně, 22. března. („Wiener Ztg.“) Ministe
stvo vnitra po dohodě s ministerstvem obchodu
schválilo změnu stanov akc. společnosti pro výro-
bu kovového zboží na Smíchově, usne-
senou na valné hromadě jejích akcionářů 23. listo-
padu m.r.
Z košicko-bohumínské dráhy.
Z Vídně, 22. března. (.N. Fr Pr.“) Kladen
druhé koleje Košicko-Bohuminské dráhy bude za-
hájeno ještě letos a bude vyžadovati 5 let.
Cementárenské smlouvy.
Z Vídně, 22. března. („N. Fr. Pr.“) Dodae
smlouvy cementáren budou prvním červencem vy-
pověděny.
Zdražení uhlí.
Z Vídně, 22. března. („N. Fr. Pr.") Ceny kamen
ného uhlí v kladenském revíru budou od 1. dubna
kvýšeny o 8 K na vagonu. Ceny hnědého uhlí budou
zvýšeny od září.
Wiener
Ministe
Vídeň
Francie
Smíchov
Kladno
6
article
Dividendy.
Z Vídně, 22. března. (.N. Fr. Pr.“) Dividend
buštěhradské dráhy odhaduje se pro lini
A na 130 K (loni 110), pro linit B na 48 K (46).
Dividenda Rakouského Lloydu bud
prý činiti 26—28 K (26).
Z Terstu, 22. března. Z usnesení valné hromady
paroplavební společnosti „Lussino“ vyplácena
bude na akcii (nom. cena 400 K) dividenda 60
Segedínská slévárna zastavila výrobu.
Ze Segedína, 22. března. Palifyovská slévárna
musila zastaviti výrobu, poněvadž segedínská spo-
řitelna odepřela další úvěr. Sanační akce je v prou-
Nové monopoly v Německu?
Z Berlína, 22. března. (K. k.) Dle „Lokalanzei
gru“ uvažuje se v říšském finančním úřadě o za-
vedení nových monopolů, aby získána byla úhra-
da částí nutné berní potřeby pro novou vojenskou
předlohu. Jedná prý se v prvé řadě o monopo
sirkový a lihový, avšak také cigaretový monopol
není vyloučen.
Z mezinárodního zemědělského ústavu.
Z Říma, 22. března. (K. k.) Mezinárodní
zemědělský ústav uveřejňuje tyto čislice-
Výnos pšenice v Argentinii 54 mil. q. výno
vyluštěné rýže v Indii bude asi 264,182.000 -
Výnos cukrové třliny v Indii 25,930.000
a v Egyptě 9.547.000 q. Sklizeň rýže v Bul-
harsku, Španělsku, Italii, Indii, Japonsku,
Egyptě a Spojených státech udává se 350
mil. q. Číslo indexní rýže je 89 proe.
Zvýšení tureckých cel.
Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Jeden list sdě-
luje, že Anglie na zakročení Hakki paše svolila ku
zvýšení tureckých cel.
Lloyd
Vídeň
Francie
Terst
Segedín
Německo
Berlín
Řím
Indie
Egypt
Španělsko
Italia
Japonsko
spojený stát
Cařihrad
Anglie
mezinárodní zemědělský ústav
7
article
Odškodné Turecka.
Z Cařihradu, 22. března. (K. k.) Koneč-
ným ujednáním, k němuž došlo mezi vládoua
ministerstvem financí, stanoven byl obnos, kte
rý dostane se Portě z odškodného, jež zapla-
titi má Italie Dette Publique za její příjmyv
Tripolsku, 243.000 tur. liber. Protože vláda
loni v prosinci dostala zálobu 300.000 lib., mu-
si nyní diferenci vyplatiti Italii zpět. Náhradu
50 mil. lir má vyplatiti Italie dnes v Paříži a
Londýně. Suma, kterou 15. t. m. Dette Pu-
blique poukázala Portě, obnáší 425.000 lib
Z toho 150.000 liber jest obnosem, jenž ture-
ckému státnímu pokladu připadá z výnosu
4procentního zvýšení cla od listopadu minu-
lého roku. Zbytek tvoří úprocentní zúročená
záloha na podíl, jenž přisluší státnímu pokla-
du z přebytků příjmů Dette Publigue za běží-
ci finanční rok, jenž počal 14. března t. r.
Turecko
Cařihrad
Tripolsko
Paříž
Londýn
Dette Pu
8
article
Videň. Vídeňská bursa byla ze všech evrop-
ských burs jedinou, která nepřerušila svoji ob-
chodní činnost. Cizí bursy byly uzavřeny a musilo
býti proto od počátku upuštěno od toho, aby na-
vázáno bylo spojení s cizinou. Oproti momentu
politické krise mezi Rakousko-Uherskem a Černou
Horou projevovala bursa nejdříve slabé smýšleni
za obchodu veskrz klidného a nanejvýš obmeze-
ného, poněvadž na trh přišlo jenom málo zboží
Obmezení obchodu bylo ostatně podmíněno také
bezprostředně nastávajícími svátky. Obraz situace
stal se však za dalšího průběhu přívětivějším, když
politická krise se posuzovala klídněji a když lo-
kální spekulace přikročila k úhradám. S tím bylo
spojeno také zotavení kursů. Reprisa neukázala
se však býti velice stálou. Devisy a valuty byly
napiaté. Z českých papírů obchodovány akcie
Živnobanky za 266.75 K. České cukerní placeny
366.50 K. Daňkovky umistěny za 448 K a v zá-
padočeských kaolinkách došlo k obchodům za 910
kor. Na trhu eskomptním byl stav peněz nezmě-
něný. Sazby za první akcepty bankovní činily
51/4—51/4 -
Petrohrad. V průběhu dnešní bursy došlo
k velmi skrovným obratům. Kursy většinou spo-
lehlivé, pouze akcie dopravní společnosti dobře
uhájily své záznamy.
RakouskoUhersko
Černá Hora
Petrohrad
Živnobanka
9
article
Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listů“.)
Bankovní výkaz.
Z Nového Yorku, 22. března. Dnešní výka
zdejších clearingových ústavů vykazuje v defini-
tivních číslech zlepšení superplusreservy o 4.30
na 13.60 mil. dol. Půjčky klesly o 35.50 na 1897.58
deposita o 36.40 na 1738.70, hožovost o 4.00 na
404.53 mil. dol. U ostatních novovorských banl
klesly půjčky o 7.60 na 571.09, deposity o 7.80 na
640.10, hotovost o 0.50 na 73.07 mil. dol. Zálohy
činí 18.8% naproti 18.7% předešlý týden.
Nový York
11
article
Z Chicaga, 22. března. Pšenice. Trh z po-
čátku byl pevný na zprávy o mrazech ze západu
a dobrou poptávku po exportním zboží. Závěr byl
na ziskové prodeje oslaben. Kukuřice. Trh
byl pevný na malý přívoz.
Z Chicaga, 22. března.
Pšenice
22. 20.
18. 17.
pohotová . . 102.— 101.— 101.— 99.50 99.5
na květen . . 90.50 90.25 89.62 88.75 88.25
na červenec . 90.— 89.25 89.12 88.50 88.12
na září . . . 89.62 89.12 88.87 83.37 88.—
Kukuřice č. 2
pohotová . . 61.50 61.25 60.25 59.50 60.—
na květen . . 53.37 53.12 52.87 52.37 52.1
na červenec . 54.75 54.37 54.— 53.87 53.50
na září . . . 55.75 55.37 55.— 54.87 54.50
33.50
Oves č. 2 pohot. 35.— 34.75 34.50 34.—
na květen . . 33.87 33.37 33.25 32.87 32.50
Z Nového Yorku, 22. března.
Pšenice zimní 22. 20. 19. 18. 17.
pohotová . . 111.25 111.— 111.— 111.— 111.—
na květen. . 97.75 97.12 96.50 95.62 95.25
na červenec . 97.37 96.50 96.25 95.12 95.37
Kukuřice pohot. 58.— 57.25 57.25 56.50 56.—
Oves č. 2 pohot. 37.50 37.75 36.75 36.50 37.—
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 22. března.
Koks pohotový . . . 2.50 až 2.60 2.50 až 2.60
22. 20. 19. 18.
Olovo . . . . . . . 4.35 4.35 3.35 4.35
Měď elektr. . . . . 15.12 15.12 15.12 15.12
» stand. pohotová.“ 14.37 14.37 14.37 14.37
6.35
Zinek . . . . . . . 6.22 6.22° 6.30
Cín. . . . . . . . 46.125 46.12° 46.— 46.12
Sádlo prim. vest. . . 11.65 10.90 10.90 11.—
Vepřové maso . . . 22.25 21.25
21.21 21.—
Hovězi maso . . . . 24.— 24.—
4.35
4.35 4.35 4.35
Cukr gran. . . . . .
8.58 8.58
8.58
8.59
Petrolej crude . . .
40.50 40.—
41.— 41.—
Terpentin novoyorský.
11.75 11.75
Káva pohotová . . .
11.75 11.75
11.— 11.—
na březen . . .
11.06 11.40
11.42 11.71
11.59 11.59
na červenec . .
na prosinec . .
11.70 11.70
11.54 11.84
17.75—18.25
Železo sur. č. 2 Foundry
17.25—17.75
Sádlo
novoyorský
Chicago
Nový York
2.60
4.35
měď elektrum
15.12
14.37
Zinek
cín
21.25
Cukr gran
8.58
petrolej
11.40
na červenec
železo sur
Foundra
12
article
17.75—18.25
17.25—17.75
13
article
* South. Foun. č. 1.
„ měkké 17.75—18.25
sur. jižní č. 2. . 17.25—17.75
Z Chicaga, 22. března.
22. 20.
Sádlo na květen. . . 11.— 10.75
Žebírka na květen . . 11.10 10,85
Vepř. maso na květen. 20.82° 20.60
Sádlo
South
Chicago
sur
10,85 vepř
14
article
17.75—18.25
17.25—17.75
19. 18.
10.67° 10.70
10.75 10.80
20.50 20.72
17.75
15
article
Srovnávací tabulka pro textilní látky
Srovnávací tabulka pro textilní látky
Ina základě telegrafických zpráv].
Pohyb cen surovín a polotovarů v minulém týdnu
Surová bavlna: 15. března 22. března
middl, amer, 1/4 kg M
0.63 M 0.634
Beng- fine, výchind..
0.51 „ 0.511
Bavlněná příze
za angl, libru
1.15—1.19 K1.15—1.19
42 Pincops, střední K
0.89—0.92 „0. 84—0.9
Ila 20cops vých ind.
Bavlněné odpad-
ky 100 kg:
37—38 M 37—38
tukové odpadky ..
36—65
36—65
indický willow . ..
81—93
81—93
amer. strips . . ..
37—75
„ 37—75
linters . . . . . . ..
Vlna
0.57—1.15 M 0.57—1.16
kapská nepranáž4kg
snow vhite
M 1.35—2.07
1.35—20
1.35—1.70
Laplatská nepraná
1.35—1.70
Fr. 6.15
Česaná laplat. kg
Ina
0.634 Bengo
Francie
kg
42 Pincops
Ilo
kapský nepranáž
Česaná
16
article
Fr. 6 15
Fr. 6 15
Hadry za 100 kg-
M 23—36 M 23—36
staré sukno . ..
57—85
57—85
pestře plet. . ..
nové pestré . ..
František
kg
M 23
17
article
„42—6
„42—6
Cheviot. příze 1.
4.35—4.40 M 4.35—4.40
12 kg
M 6.80—7.10 M 6.80—7 10
Česaná příze 1/2 kg
e ni
Fr. 99—199
Fr. 99—199
surový 100 kg . ..
hedelkoudel] 100kg
„49—78 „ 49—78
lněná příze, střední
K 0.85—0.86 K 0.85—0.8
osnovná. . . . ..
koudelná příze č. 20
„ 1.08—1.12 „ 1.08—1.12
uta
na říjen..... kg lib. št. 26.7.6 lib. št. 26. 12.e
Hedvábí:
grege ſsurové] . kg Fr. 4434—46 Fr. 441/4—46
framy [útkové] kg „ 351/2—48 1 ,
„351/2—48
Horgansin [osn.] kg-
464—492 „ 4695—49
Francie
kg
M 6.80
osnovný
ut na říjen
18
title
Národní hospodář.
19
article
Z pražského trhu peněžního
Z pražského trhu peněžního
V Praze, 22. března 1913.
Za peněžní tísně, která vede v Berlín
k nebývalým v tu dobu zjevům, která seu
nás zračí v celém hospodářském životě, za-
hajuje uherská vláda emissi rent. Předlitavská
brzy chce příkladem tímto se říditi, Že na
tuto zprávu ihned záznamy rent klesaly, ne-
může již nikoho překvapiti. Nejméně vládu
Až na jakou úroveň stlačen bude kurs novým
emissemi a jak cítelně poškodí celé naše ho-
spodářství tento nový výpusk, uvedli jsme na
tomto místě opětně a opětně, poukazujíce na
nesprávnost politiky, která zapomíná ho-
spodářských možností a dává se
vésti pouze politickými cíly a snahami
jež se mění a jichž výsledek nemůže býti pro
nás hospodářsko-politicky prospěšným. Dělá
se vše, co nás ekonomicky oslabuje. Snadje
to tradicí. Špatnou arci.
Tuto politiku cítíme i my ve svém z em-
ském hospodářství ve všech kostech.
Když loňského roku předložila finanční ko-
míse sněmovní svou zprávu o sanaci finane-
král. Českého, vzbudil elaborát tento jiste
překvapení. Tím, jak málo bylo možno opa-
třiti prostředků nových a jak důsledně zamí-
tala vláda oprávněné návrhy, které by byly
finanční situaci království podstatně usnadnily
a otevřely nové výdatné zdroje příjmové. Ve
své sanační zprávě byla, jak pochopitelno.
finanční komise také nucena prozkoumati
stav dosavadního finančního hospodářství
zemského a zjistiti výši schodku rozpočto-
vého.
Praha
Berlín
20
article
Zemský rozpočet po této stránce nen
založen na pevných zásadách. Dělí se sice
rozpočet řádný a mimořádný, co však nutno
pokládati za náklady mimořádné, není přesn
stanoveno, nýbrž spočívá na dosavadní zvyk-
losti, že úvěry alespoň dvouleté, sloužící na
stavby pozemní, silniční, vodní a železniční
jakož i úvěry k účelům melioračním tvoří mi-
mořádné náklady zemské, které eventuelně
mohou býti hrazeny výpůjčkami, poněvadž
slouží do jisté míry ke zlepšení hospodářství
zemského pro budoucnost a slibují tedyi
eventuelně jakési konstantnější výnosy. Toto
kriterium není však dostatečné. Prostě proto,
poněvadž tlakem událostí dostávají se sem
začasté náklady, které této povahy v plném
slova smyslu nemají. Zemský rozpočet nikdy
netrpíval přebytky přijmovými a poněvadž
vždy se počitalo s úvěrními operacemi, stá-
valo se, že do mimořádné potřeby vsunovány
byly i takové náklady, které nebyly investi-
cemi ve vlastním slova smyslu a jen potud
vyhovovaly předpokladu uvedenému, že hra-
zeny byly ve dvou anebo třech letech. Bude
tedy nutno po této stránce zavésti přesné roz-
lišování mezi řádným a mimořádným rozpo-
čtem. To ovšem bude věcí příští komise roz-
počtové.
21
article
Pokud zemský rozpočet finanční komis
byl prozkoumán. bylo jí konstatováno, že
řádný rozpočet byl za rok 1912 deficitní 28.
milionů korun. Na rok 1913 se poměry tyto
podstatně zhoršily. Rozpočet předložený zem-
ským výborem na běžící rok vykazuje scho-
dek 32 mil. K. Jeví se tedy vzestup schodko
vý asi 3.3 mil. K. Jest hlavně přivoděn zvět-
šením úrokového břemene ze zápůjček zem-
ských. Situace tato bude se zhoršovati ještě
dále. Ze zemského rozpočtu vyloučena řada
nákladů, které oživnou s činností sněmovní
Jest sice pravda, že dnešní doba tísně měla
za následek, že odpadla z veliké části i řada
zbytečných subvencí, nicméně však s těmito
všeobecně málo prospěšnými podporami vy-
loučeny byly i obnosy, věnované důležitým
účelům uměleckým a kulturním, jakož i vše-
obecně humanním, které i na příště bude sněm
zajisté plniti. Jest tedy nesporno, že potřeba
zemská stoupne, nehledě ani k tomu, že při-
rozeným postupem věcí dostavuje se nutnost
upraviti příjmy služební některým kategoriím
zemských zřízenců, kteří se toho již delší do-
bu domáhají a také skutečně plnou měrou za-
sluhují. Možno tedy právem za to míti, že
každým rokem potřeba zemská i z tohoto ti-
tulu plynoucí bude stoupatí.
22
article
K tomu druží se náklady platů učitel-
ských. Dle výpočtu sestaveného na podkladu
osnovy, vypracované školskou komisí, bude
vyžadovati úprava učitelských platů a zvý
šená potřeba pensijního fondu učitelského
úhrnné sumy 23,230.000 K. To jest ovšem
zvýšení, které nastane prvým rokem. Nákla-
dy, plynoucí z osnovy o učitelských platech
budou však každým dalším rokem stoupati
obnos asi 2.700.000 K. Dnes platí země n
personální náklad školský okrouhle 44 mil. K
Po úpravě stoupne obnos tento při započten
pouhého zvýšení učitelských platů bez pří-
spěvku pensijnímu fondu učitelskému nad 20
mil. K. Na pensijní fond učitelský platí nyní
země 5.3 mil. K a nastane i zde zvýšení. P
provedení nové učitelské úpravy platové
nové úpravy příspěvku k zemskému pensijní-
mu fondu učitelskému, bude třeba na př. roku
1915 již 26,930.000 K, roku 1916 29,330.000 K
roku 1917 31,780.000 K atd. Z toho jest zřej-
mo, že sanace zemských financí bude jen
tehdy trvalou a pevnou, budou-li nalezeny ta-
kové zdroje příjmové, které by svým výnoso-
vým vzestupem dovolily, aby země i takto ro-
stoucí náklady na sebe vzíti mohla. Na Mo-
ravě, kde úprava učitelských platů proveden
a kde se s obdobným vzestupem plně nepo-
čítalo, ocitlo se zemské hospodářství v mále
závidění hodné situaci, že sice vyhověno sku-
tečné potřebě, ale že se současně rozevřela
nová dalekosáhlá otázka, jak opatřiti finanč-
ní hospodářství zemské, aby opatřeny byly
prostředy na úhradu pravidelného stoupán
nákladů. V tom spočívá právě největší obtíž
jednání ve finanční komisí.
Náklo
23
article
Mimo to musí komise počítati ještě s okol-
ností další. Celkový nezaložený dluh králov-
ství Českého dosáhne koncem roku 1913 as
114 mil. K. Dojde-li k úpravě zemských fi-
nancí a dělnému sněmu, bude nutno tento ne-
založený dluh přeměniti v dluh stálý. Tato
proměna za dnešních poměrů vyžádá si dosti
značné náklady. Dle rozhodnutí zemského
výboru bylo v Zemské bance král. Českého
dáno povolení k tomu, aby vydávala eventuel-
ně 414% své komunální dlužní úpisy. K to-
mu připojena podmínka, že tyto úpisy možno
vydati pouze na podkladu zápůjček, které
sněm království Českého u Zemské banky
v trvalé formě sjedná. Pokud tato zásada bude
i nadále zachována, nelze říci. Kdyby dnes
přistoupila Zemská banka král. Českého
k realisaci myšlenky konversní v zemském
hospodářství, pohyboval by se připočíta
kurs, tedy kurs, který se zemi vyplatí, kolem
90%. To znamená, že k opatření obnosu 114
milionů bude zapotřebí okrouhle 125 mil. K
Úrokové a amortisační břemeno z tohoto dlu-
hu bude vyžadovati ročních 61/4 mil. korun
Stoupne tedy úrokové roční břemeno prot
dnešnímu stavu asi circa o 2 mil. K.
K tomu však nejsou připočteny ještě ob-
nosy, které země dluhuje státu a které čin
již dnes přes 20 mil. K, jež jistě bude nutno
také vyrovnati. Poněvadž země asi nebude
ochotna přistoupiti na to, aby těchto 20 mil
korun bylo sráženo státem při přikázání pří-
štích údělů, bude eventuelně nutno sáhnout
i zde k úvěrní operaci, v kterémžto případě
by se celkový výpusk zvýšil o 22 mil. K a
přiměřeně by stouplo i úrokové břemeno.
24
article
Není zajisté zapotřebí tvořiti si za tohoto
stavu příliš obšírné resumé. Při nejmenším
nutno smířiti se s tím, že se podstatně pře-
sunulo východisko, které bylo výpočtovým
základem finanční komise loni a které po-
čítalo se skutečným deficitem — včítaje v to
vyšší potřebu úrokovou — kolem 30 milionů
korun. Při letošním deficitu řádného zemského
rozpočtu per 32,000.000 K, při vzestupu úroko-
vého břemene o nejméně 2 až 3 miliony korun
nutno vzíti za východisko, že bude zapotřeb
nejméně 35 až 36 milionů korun, aby sjednána
byla jakás takás rovnováha ve finančním ho-
spodářství zemském tak, jak jest ustrojen
dnes. Zemská finanční komise ve své loňsko
zprávě toho se dopočítala, že zvýšené příjmy
se kterými počítati lze, (tedy z výnosu zemské
dávky pivní, z dávky z honebních listků,
přírůstku hodnoty, z vína, ze zábav a vše-
obecného hudebného, zahrnuje v to i zvýšený
úděl kořaleční daně) činí asi 40 milionů korun
Od té doby ovšem poměry potud se změnily
že na říšské radě při řešení malého finančního
plánu současně pamatováno bylo i na země
tak že by se jevilo nové plus jednak z roz-
šířené úpravy kořaleční daně a jednak z roz-
šířeného údělu z osobní daně příjmové. Po-
čítáme-li, že tento nový výnos bude činiti 5
až 7 milionů korun, jest zřejmo, že se země
nemůže nadíti vyššího přírůstku, než asi 10
milionů korun, které by se uvolnily na nově
rostoucí potřeby, nechť jsou vysloveny učitel-
skými platy, nechť jinými novými náklady.
25
article
Při tom ovšem nebylo se dotčeno otázky
zvýšení přirážek zemských. Finanční
komise nemohla se k tomu odhodlati v prvém
svém jednání, aby otázkou touto meritorně se
zabývala. Bylo to pochopitelné. Jednak nebylo
jasno, jak bude vláda postupovati v příčině
malého finančního plánu, z něhož přece dosti
značný obnos měl vyplynouti pro hospodářství
zemské, a jednak konalo se jednání finanční
komise za všeobecně nepříznivé situace ho-
spodářské.
26
article
Od té doby se však poměry valně ne-
zlepšily. Ani po hospodářské stránce, ani po
stránce všeobecné situace politické. Že ovšen
konec konců nezbude, než otázku zemských
přirážek řešiti, jest jisto. Jak ale dopadne roz
hodnutí, nelze dnes říci, poněvadž jsou moc-
né proudy na sněmu, které se vůbec předen
vzpírají myšlence této. Jen k vůli informae
nutno podotknouti, že zvýšení zemských při-
rážek o 10 proc. rovná se ročnímu výnost
8,000.000 K.
K tomuto málo jasnému obrazu nutno na-
nésti ještě některé další stíny. Vzéstup ná-
kladů učitelských platů bude vyžadovati roč-
ně asi 2.700.000 K. Má země k disposici dáv-
ky a příjmy, které by roční tento vzestup uhra-
žovaly? To jest otázka, kterou si každý svě-
domitý finanční odborník uložiti musí. Stou-
pání výnosu zemské dávky pivní rok od roku
nebude značno. Prostě proto, poněvadž spo-
třeba piva u nás sama sebou příliš pronikavě
nestoupá. Vzestup údělů z kořaleční daně a
z osobní daně přijmové nebude rovněž příliš
pronikavým. Nějaký plus vyplyne snad také
z daně ze zábav, ale tím jsou již také položky
vzestupné vyčerpány. Jediným jasnějším pa-
prskem jest možnost, že všeobecná amnestie
při osobních daních přinese větší požehnán
finančnímu eráru, než jak čeká osnova vlád-
ní. V tom případě by ovšem i úděl z osobních
daní přijmových značněji stoupl, takže by pro
zemské hospodářství vybýval obnos vyšší již
od počátku. V letech následujících ovšem vý-
nosný vzestup tohoto údělu nebude nad nor
málním vývojem.
27
article
Z toho jest zřejmo, v jak těžkém polo-
žení nalézají se zemské finance, jaké obtíže
staví se v cestu a jak jest zapotřebí napěti
všech sil, aby bylo možno po slušné úpravě
učitelských platů zajistiti rovnováhu v zem-
ském hospodářství alespoň na dohlednou dobu
Jest nutno otevřeně tyto obtíže přiznati, aby
bylo jasno, jak zodpovědnou práci pro budouc-
nost béřou na sebe ti, kdož zasedají ve finanč-
ní komisí zemské. Nedáváme se vésti an
pessimismem ani optimismem. Konstatujeme
fakta, jak jsou dána a jak vyplývají z daných
poměrů. Že tím ani v nejmenším není osla-
bena spravedlivost požadavku za úpravu uči-
telských platů, rozumí se samo sebou.
Na trzích peněžních byl i tento týden
týdnem neklidu. Jest to pochopitelno. Veliké
otázky, které řešiti nutno ještě na Balkáně,
důrazněji se hlásí. Proto, poněvadž blíží se
okamžik míru a poněvadž bude nutno pronést
konečně rozhodné slovo. Pouhou teorií de-
mobilisace se velké problémy neluští a luštiti
nemohou. Obětovalo-li Rusko Skader Albánii
nelze říci. Zdá se, že v Petrohradě stále ještě
stojí na stanovisku, že Skader připadne Černé
Hoře tehdy, pak-li že si ho včas dobude. Pro
to by alespoň mluvilo štvaní vídeňských listů
proti Černé Hoře a hrozby jejich, adresované
nejmenšímu slovanskému státu pro případ,
bude-li pokračovati v dobývání Skadru.
Ale tato otázka není jedinou. Co bude
Albánií, jaké budou její hranice rovněž neni
určeno. Jest to patrno z toho, že ani osud Da-
kové není rozhodnut. Ale také mezi spojenci
Skader
Balkán
Rusko
Albánie
Petrohrad
28
article
samotnými zbývá řada nevyřízených bodů
zdá se, že annexi Soluna řeckými vojsky ne-
pokládají v Bulharsku přece jen za konečnou.
že by hrozilo válečné nebezpečí evropské, zdá
se býti do jisté míry vyloučeno. Že by však
stálému znepokojování a hospodářskému osla-
bování byl učiněn již jednou konec, není na-
prosto jisto; naopak nutno se připraviti ješte
na chvíle vzrušení a neklidu.
Tato nálada charakterisuje bursy již po
delší dobu a zřejmou se stala v přesunech,
které nejsou motivovány situací podniků ani
závodů, nýbrž jen a jen vlivy politickými.
tom zračí se také nejlépe nezdravost celé naší
hospodářské situace. Nejsou jasny velkonoce
tohoto roku a veliké stíny kladou se do na-
šeho národního hospodářství vůbec. Bude
třeba řady let těžké a úmorné práce, let sbí-
rání a napínání sil, nežli se zažehná a pře-
koná, co během několika měsíců nezkušená
rakouská diplomacie připravila obyvatelstvu
tohoto státu. Těžké a chmurné velkonoce ho-
spodářské . ..
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu
22./III. 15./ III.
Živnostenská banka . . . . . 267.— 271.—
Česká průmyslová banka . . . 437.— 438.—
Pražská úvěrní banka . . . . 660.— 676.50
Česká banka.
. . . 409.— 409.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 435.—
438.—
Pozemková banka . . . . . . 428.—
428.—
Česká zajišťovací banka . . . 265.—
265.—
Kolínská chemická továrna . . —.—
Alpská montanní společnost . . 1052.50
Podolská cementárna . . . . 196.—
200.—
364.—
Česká cukerní společnost . . . —.—
Elektrotechnická dříve Kolben. —.—
Daňkova strojírna . . . . . . —.—
Českomoravská strojírna . . . —.—
160.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 168.—
Západočeské kaol. a šamotárny
90.75
Zástavní listy Hypot. banky 4% 89.75
87.75
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4° %
Král
Daňkův
Maršner
Bulharsko
Hradec
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
29
article
Výroční zpráva Zemské banky
král. Českého za r. 1912.
Výroční zpráva Zemské banky
král. Českého za r. 1912.
Zemská banka král. Českéh
rozesílá právě výroční zprávu za r. 1912, kte-
rá vedle vlastního vylíčení činnosti bankovní
podává instruktivní obraz vývoje hospodář-
ských poměrů v pohnutém uplynulém roce.
takže pokládáme za účelné seznámiti čtenář-
stvo své s obšírnějším výtahem z této zna-
menité zprávy:
V roce 1912 proniklo poznání, že pod-
nikateltký ruch překročil míru.
danou pohotovostí kapitálu. Zprůmyslnění
naší říše prováděno v posledních letech po-
stupem urychleným, v rozměrech, které šly
nad přírost kapitálový, pomocí úvěru k úče-
lům staveb, zařízení výroby, nákupů i prodejů
Zvýšená výdělková způsobilost širokých
vrstev podněcovala tento ruch plnou svoji
spotřebou. Teprve když byly odvolány
zahraniční kapitály, ukázalo se na-
pětí úvěrové v plném rozsahu. Zdravé brzdění
nebylo by mělo vážných následků, kdyby v
zápětí nebylo vyvstalo nebezpečí válečných
zápletek soustátí při krvavém řešení spleti
otázek balkánských. Není měřítka pro dosah
války velkých kulturních národů na půdě, po-
seté plody lidského přičinění a důmyslu.
Svorná snaha velmocí po udržení míru dávala
tušiti rozsah obav. Veřejné mínění neměl
však býti znepokojováno přes kraj Rutnost
poněvadž trapná nejistota sama přerušilav
mnohých směrech pravidelný běh hospodář-
ských posrěrů, na němž visí na tisíce exi-
Vůči méně příznivým dvěma předchozím letům
bylo úroda všech plodin mnohem vydatnějš
co do množství, utrpěla však na jakosti vlhkem,
pokud nebyla včas sklizena. Nadbytek dobrých
pícnin a steliva značně prospěl chovu dobytka.
zemský banka král
30
article
Okopanin, zejména řepy-cukrovky, narostlo více
než v žirném roce 1909. Také chmele se urodilo
nebývalémnožství a měl dobrý odbyť, zejmén
za hranice. Poněvadž i ceny byly příznivy, docílile
zemědělská výroba blahodárných výsledků pro
hospodářský celek. Mohla také zaměstnati pra-
covní síly uvolněné menší dělnosti průmyslu. Kam-
paň cukrovarnická byla tentokráte dlouhá a pro-
spěla v širokém okruhu svojí mimořádnou spotře-
bou. Ceny cukru přirozeně poklesly, tak že z
současného zdražení uhlí a jiných potřeb výtěžek
nerostl s rozsahem činnosti. I pivovary trpěly mě-
ně příznivými podmínkami produkce a výstav
piva nedržel stejný krok s výrobou. Lihovary
měly dostatek zemáků i řepy. Odbyt lihu za zlep-
šených cen ztenčil starší zásoby: potěšitelným byl
vývoz a rostoucí domácí potřeba živniostí z prů-
myslu,
Činnost průmyslu setrvačností ještě do-
držovala: železárny byly plně zaměstnány a vy-
kazují zvýšení odbytu u všech druhů výrobků
rozdělané a připravené stavební podniky živily
ještě značnou měrou jiná odvětví. Strojírny byl
zaměstnány zejména pro potřeby zemědělských
průmyslů. Výluka jejich dělnictva měla rušivý vliv
na celkovou výkonnost. Boj o ceny se přiostřil.
Kama
31
article
Závody elektrotechnické měly dosti zakázek.
Textilní průmysl trpěl nadvýrobou a jeho ne-
utěšené poměry vážně se zhoršily, nejen přeru-
šením odbytu na Balkán, ale i oslabením domácí
spotřeby v krajích, nejvíce vzrušených obavami
před válkou. Vleklé inkasso starších pohledávek
zdržovalo dokonce od vyřizování zakázek. Ochra-
na mladého průmyslu, který sám ještě nesnese
tíseň, jest stejně důležitou státní nutností, jake
ohled na zájmy jiné. V mezích vlastní možnosti
usilovně bylo pracováno k nápravě dočasným ob-
mezením a účelným rozdělením výroby i dohodou
o cenách. Výmluvně byly kritické poměry osvě-
tleny nezvyklým počtem úpadků. V zakládání no-
vých a přeměnách starších podniků i v rozmnožo-
vání kapitálů bylo sice pokračováno, později však
byl zakladatelský ruch zdržován, až na podzim
se úplně zastavil.
Balkán
Ochr
32
article
Těžba uhlí se vzmohla. Vývoz byl podpo-
rován neobyčejně příznivou možností plavby pe
Labi a doma narostla spotřeba drah i průmyslo-
vých závodů, zejména cukrovarů. Ohromná stávka
horníků v Anglii, provázená přerušením těžóre
v Porůří, způsobila jen částečné hnutí v domácícl
revírech. Dráhy vykazují zvýšenou dopravu zbož
i osob.
Hodnota dovezených z ciziny plodin, surovis
a výrobků převýšila vývoz obou polovin říše tal
značnou a dosud nebývalou sumou, že budí za- -
sloužený všeobecný zájem, který se jeví v opako-
vaných projevech po vylasněni správných názorh
v přípravách ke budoucím obchodním smlouvám.
Ukazuje se býti životním zájmem celé říše uspad- -
niti vývoz, zejména do sousedních oblastí, na nět
přirozená poloha svým spádem sama odkazule, .
Zatím došlo k obchodní smlouvě s Bulharskem.
Úvěr byl po celý rok drahý a peněz nebyl
dostatek. Rakousko-uherská banka nesestoupila a
své 5ní sazby, ani když byla v Londýně snížen
o 1%, v Paříži a Berlíně o 14%. Úvěrní potřeba
nemenšila se žádoucí měrou, pročež byla správa
banky nucena obmezovati nároky povahy dlouho- -
dobé. Cizi kapitály odvolány byly tos
měrou, že se úvěrní hospodářství mocnářství vi -
dělo odkázáno téměř výhradně na vlastní sín.
Tím podstatně rozmnoženo vyčerpávání úvěrů s
Anglie
Porůří
Bulharsko
Londýn
Paříž
Berlín
uherský banka
34
article
damácích nramenů, zejména v druhé polovině řile