ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4f367a20-8f0d-11dd-8780-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 44, person 52, work 6, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třete
2 masthead
V Praze, v neděli 23. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 81.
4 article
Na ranni a večerní llety předplácise v Praze v admninlst- na měsle. na ri: : : : 8k - s dvojí donáško na rtio : : : : 7k ei ve filiálkácke oa měsie . . . . . 2 K no ndslg. Podtoni na ri: : : : k o s dvojí zásllko
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 40 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 40 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve středu dne 26. března v ob- vyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Letošní politické Velkonoce.
Letošní politické Velkonoce. S myslí tak pohnutou již dávno národ náš neslavil krásné svátky vzkříšení a ja- ra, jako letošní Velkonoce. Neboť od sto- letí nebylo doby tak veliké a vážné, nero- dilo se v lůně její tolik dalekosáhlých událostí, ba světodějů jako nýní. V hla- hol zvonů velikonočních zaléhá hřmění děl nad jezerem Skaderským a na březích bulharské Maricy; hudba to varhan histo- rie lidské, jejíž veliké oddíly psány byly od nepaměti vždy jen mečem krví zbroce- Na Balkáně z akonču jísepůlti- sícileté pašije národů křesťanských vítězstvím kříže nad půlměsícem otoman- ským; i mohlo by se za to míti, že všechen křesťanský svět bez rozdílu doprovází he- roický ten zápas o lidské právo a svobo- du s nejvřelejším soucitem k bojujícím osvoboditelům. Než, proč tomu tak není? Proč jsou vítězství jejich tak mnohým „vzorným“ jinak „křesťanům“ po Evrope rozhodně nevítána? Poněvadž jsou t vítězství nenáviděných Slovanů, jichž úspěchů a vzrůstu se ti „šlechetníci“ boji jako — svých hříchů. Ach, jak rádi by zře- li jedno z dvojího: Buď aby diplomacie evropská diktátem nějakého nového kon- gresu berlínského vychvátila vítězným jižním Slovanům co možná největší část krvavě dobytého ovoce z rukou, aneb aby se páska balkánského svazu co nejdřív roztrhala žárlivostí a nepohodnutím se vítězů při dělbě kořisti.
Balkán
7 article
Ku prvému již asi vděk nynějš konstelaci evropských sil ne- dojde. Nechť je trojspolek znovu zpevněn a vládne ohromnou mocí brannou, kterou Prusko právě opět okázale rozhojňuje, ne- může si přece žádného druhého Bismarka ze země německé vydupat a nedovede překonat protiváhu trojdohody anglo- francouzsko-ruské, jejíž síla prá- vě za tohoto epochálního řešení slovanské otázky na Balkáně tak patrně vyniká. Ne- jen že se branná její mohutnost v každém ohledu vyrovná zbrojné síle trojspolku, ale, což v novodobých válkách nejvíce zna- mená: hospodářské a finančn bohatství spojené Anglie, Francie a Ru- ska jest nepoměrně značnější, ba přímo nevyčerpatelné. Státy trojdohody mohou rozhodně snáze snésti a vydržeti sebe ohromnější a sebe trvalejší náklady rostou- cího zbrojení než jejich rivalové. Když tedy státy trojdohody nerozejdou sev různo, ale vytrvají při dosavadní politice své, nelze si pomyslit, že by se mohl opa- kovati znovu r. 1878 neblahého pro Slo- vanstvo kongresu berlínského, kdy Rusko bylo opuštěno ode všeho světa a německý lišák Bismark obelstil starého Gorčakova. až „Neue Freie Presse“ srdce radostí se ným. chvělo. Zbývá tedy nepřátelům Slovanstva je- díná naděje: ze Srbové a Bulhaří po do
Bismark Gorčakov Srba Bulhařit Prusko Balkán Anglie Francie Rusko Neue Frei Presse
8 article
končení války záhy se mezi sebou znesna- dí, tak že svaz pobalkánských států, tato drahocenná zástava epochálního vítězství jejich nad Tureckem se rozpadne jako ty pruty Svatoplukovy, nad čímž by ovšem srdce jejich teprve rozkoší zabušilo. Právě čteme z míry charakteristickou velkonoční zpověď jednoho z německona- cionálních předáků (vídeňského prof. Jos. Bendla ve warnsdorfské „Abwehr“. Tá- že se, kdy asi též Němcům v Rakou- sku nadejdou konečně šťastné a veselé velkonoce? I odpovídá k tomu: Hojně pak jest malomyslných Němců, kteří se obá- vají následků balkánské války, že z nich vzejde takové mravní posílení Slo- vanstva v Rakousku, takový rozmach národního nadšení u našich Slovanů, že nebude již lze zamezit nadvládu (Vor- herrschaft) Slovanstva a že zdejší Němci nejen nadobro dohrajou svou vůdčí úlohu, nýbrž budou se musit smířit s my- šlenkou, že budou nejposlednějšími v moc- nářství, ač-li nepřestanou zde vůbec něja- kou roli hráti, něco znamenat... Jiní Němci počínají si opět na způsob ono- ho bojácného poutníka v temném lese, který hledí si dodati kuráže hl-öným pro- zpěvováním: tito požadují, aby Rakevisko s Německem do toho udeřily, Ruskua Srbsku válku vypověděly a ten nevyhnu- telný prý beztak souboj mezi Germán- stvem a Slovanstvem raději dříve než po- zději vybojovali.
Svatoplukův profesor Jos Bendl Němec Germán Turecko Rakousko Německo
9 article
Autor má obojí za pošetilství a utě- šuje se pevnou nadějí ve svářliv ou mysl slovanských národů, která prý vždy je rozvadí mezi sebou, jakmile se štěstí poodvrátí od věci jejich a na- dejdou zkoušky mrzutější. Spatřuje již dnes příznaky žárlivosti a nesváru mezi bojujícími Jihoslovany. Pokud v první po- lovině války štěstí jim přálo, tak že chvá- tali od vítězství k vítězství, panovala mezi nimi obdivuhodná kázeň a svornost. Ale jakmile v tomto druhém období války, pro přirozenou únavu sil již nemohli strhovat ku praporům svým tak značné úspěchy. počínají prý mezí spojenci vůčihledě vzni- kati hořkosti, žárlivůstky a rozkoly, což prý nesvědčí o žádné obzvláštní trvanlivo- sti balkánského svazu v budoucnosti.
Jihoslovan
10 article
Podobných zjevů prý mezi ně- meckými kmeny za poslední války nebylo. — V nesvornost slovan- skou tedy opět spoléhá a doufá něme- cko-nacionální politik, neméně, nežliv ohromnou brannou sílu Německa, před níž prý má Rusko takový respekt, že se ne- odváží ji provokovat. Ježto pak Německo navzájem ozbrojeno proti každému ne- bezpečí, nicméně ho nevyhledává, nýbrž zachovává chladnou krev a nehodlá hráti va banque, Rakousko pak už teprv nepu- stí se lehkovážně a předčasně do války, poněvadž cítíme již následky pouhé mo- bilisace hospodářsky ve všech údech až dost — proto prý nemají se Němci rakou- ští čeho strachovat, leda svých vlastních chyb a vad: „Doznejme si raději upřímně.“ vytýká prof. Bendel důtklivě: „vnitřn politika Němců v Rakousku vběhla do slepé uličky, Jaké jsou výsledky pětileté obstrukce Němců? .. . Národní politika Němců v Rakousku jest nejasná nesměřující k cíli, schází jí především jednotný směr. To jest pro národ- ni postavení Němců v Rakousku dale- ko osudnější, nežli mohou býti následky války balkánské.“ Též z jiných německých stran ozývají se na sklonku války balkánské podobné rozklady na rozum zdejších Němců, aby se vzchopili v této velké době a sjednotili se o pospolitém dalším programu svém pro příští znovuzřízení Rakouska, ježto posa- vadní centralistický systém jeho sotva bu- de lze proti úsilí slovanských národu nadále udržeti. Jedni odporučují místo du- alismu trialism, jiní národní autonomii při německé centralisaci a státní němčině jako „řeči dorozumívací“ „jaksi tedy rá- kouské esperanto“ praví dnešní Bohemie“
Němec profesor Bendel Německo Rusko Rakousko Bohemia
11 article
Radno učiti se od nepřítele a tak bud- tež tyto útěchy, naděje a snahy naštá pro- tivníků ku poučení předem nám Čechům a pak naším chrabrým bratřím jihoslovan- ským, abychom se uvarovali nešťastné, závistivé rozervanosti, která bývá i nejčetnějším národům ku nejtěžší škodě, menším národům však, obklope- ným nepřáteli hojnými, připravuje jistou záhubu. Jakých hle úspěchů velkolepých a přeskvělých domohli se naši jihoslovan- ští bratři tím, že se záhy dorozuměli ve- spolek a v bratrské svornosti při- pravovali se zdatnou, vytrva- louprací trpělivě k velké chvíli vespol- ného sebeosvobození. A nyní po té věkoslavně epopeji své- ho krásného balkánského svazu, že by jej mohli a chtěli obětovat malým žárlivůst- kám a neshodám mezi sebou? Nevěříme. ale stokrát raději spoléháme, že svaz bal- kánský, posvěcený prolitou drahou krví květu mládeže srbské, černohorské, bul- harské a hellenské potrvá na dlouhé a dlouhé doby, jako dlouhá byla poroba všech. A stejnou naději budiž nám přáno projevit i vzhledem k dnešní žalostné ro- zervanosti duchů v národě našem, který věru nad jinými zkusil přemíru neštěstí, jež dovedlo jej po jeho neméně skvělé epopeji husitské k Lipanům a Bílé Hoře. Jestli kdy, tož v nynější veliké doby, která v lů- ně svém tají snad převraty světové, na- jisto však povede ku pronikavým změnám a přestavbám ve vnitřním ústroji Rakou- ska, poněvadž dosavadní systém německé centralisace jest jíž dokázaně neudržitel- ným: pravíme — jestlí kdy, tož dnes je na čase, aby všichni upřímní národovci přiči- nili se o zhojení choroby, otravující orga- nism našeho národa. Pak můžeme příští Velkonoce slaviti utěšeněji. atd.
Čecho Bílá hoře
12 article Krise financí zemských a otázky situačně politické.
Krise financí zemských a otázky situačně politické. Němečtí politikové v Čechách stavějí- poslední době nápadně do popředí akutní kri si zemských financí král. Českého, o níž tvrdí, že bude v květnu nebo červnu vyvrcholen v insolvenci zemské pokladny a že lze pak očekávati události zcela mimořádné. Při tomto tvrzení Němci dovozují pro svou veřejnost. zejména však na adresu krajně netrpělivého německého učitelstva, že nyní, kdy jsou ko- nečnému úspěchu svého obstrukčního cíle bližší než kdykoli jindy, nemohou svoje ob- strukční stanovisko nijak zmírniti. Se zřetelem na tyto a podobné německé úvahy situační vyhledal sněmovní zpravoda
Němec Čechy
13 article
„Nár. Listů“ jednoho z vůdčích poslanců če- ského sněmovního svazu a vyžádal si jeho úsudek o sněmovní situaci a o jejím řešení. Odpověď zněla v podstatě takto: Jižv prvé polovině ledna t. r. bylo zahájeno jed- nání o uschopnění českého sněmu ku práci hospodářské, při čemž veškeré politické zále- žitosti by byly ze sněmovního programu vy- loučeny. V tom smyslu sestavil český svaz návrhy, o nichž se jednalo 18. ledna ve spo- lečné konferenci se zástupci svazu německé- ho. Úkolem jednání toho bylo, sjednati nutné předpoklady pro vyřízení a uzákonční nových učitelských platů, ovšem se vším příslušen- stvím. Za tím účelem zástupci čeští předlo- žili společné konferenci 18. ledna známých pět proposic pro dělnost sněmu. Proposice ty obsahují jen to, co nezbytně je nutno, takže se ukázalo nemožným, jakkoli je obmeziti. To uznali i Němci, zejména předseda škol- ské komise cís. rada Legler, již 18. Jedna.
Němec Legler
14 article
Proto nemohli českých proposic zamítnouti; vyžádali si tedy lhůtu pro svou odpověď na české proposice. Tato lhůta byla ujednána na 14 dní v ten smysl, že z ní má býti patrno, lze-li očekávati dělnost sněmu nebo ne. Avšak uplynulo ne 14 dní, nýbrž uplynuly více než dva měsíce, než se Němci dali svými vlastní- mi vnitřními poměry donutiti k odpovědi té. V této přestávce chovalo se německé učitel- stvo přímo záhadně, neboť z jeho řad začaly se ozývati radikální hlasy obstrukční, tedy hlasy, které nemohly směřovati jinam než ke zmaru úpravy učitelských platů. Jak se k to- mu chovalo české učitelstvo, není známo, ale bylo by zajímavo zvěděti to, ježto přece ně- mecké a české učitelstvo má společný komitét pro vymáhání nové úpravy učitelských platů. Fakt je, že tento společný komitét a zvláště jeho německý díl nedovedly učiniti nic, aby německá odpověď na české proposice byla určitá, natož pak aby byla dána brzy.
Němec
15 article
Konečně onchdy došlo ke druhé společné konferenci zástupců českého a německého po- slaneckého svazu zemského. Její průběh, pro veřejnost pak ohláška, že další konference bude se konati hned po svátcích, jsou dokla- dem, že nebyly pravdivy zprávy, jež byly po poslední schůzi německého svazu poslanecké- ho rozšířeny v ten smysl, že schůze ta zamítla české proposice. Vždyť kdyby je skutečně byla zamítla, nemohlo by se vůbec pokračo- vatí v konferencích společných. Jednání o hospodářskou dělnost sněmu není tedy hotovo, i není ovšem rozbito: je tudíž ještě pořád aspoň theoreticky možno dospěti s ním ke kladnému výsledku, po němž by pak sněm mohl býti svolán. A že při dobré vůli by pro záležitosti, o něž by šlo, stačil krátké zasedání sněmu, o tom není pochyby ježto by se neprojednávaly nijaké sporné zá- ležitosti politické. Nejbližším úkolem doby tedy jest zjistiti, zda Němci chtějí hospodářský sněm nebo ne. Již nyní nutno však se zřetelem na jejich po- litiku poznamenati, že Češi se všemožně vy- nasnaží provésti důkaz, že německá taktika. vyhladověti zemi, zemský výbor a sněm, ne- bude na české mysli míti nijakého vlivu, jako ho neměla dosud. Maně vzpomínáme, jak ně- mecká politika hnala říši do války a jak po- tom německá obchodní komora liberecká byla první, jež do Vídně vyslala deputací, žádající vládu, aby válečná situace byla odstraněna. poněvadž ubíjí německý průmysl a obchod. My Češí jsme však zůstali chladni. A zůsta- neme chladni dále a chladnokrevně vytrváme do konce! — V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za lh Vo nliálkách na venkově- veBeríslo. . . . . . i Inseráty platí se hoto v é napřea Předplaceni a inserty přijíma zdministrace v Mlazianské nl., a Tam nuchákejt so téa rodakce. tikkárna a, axpodlce Rukoplay se nevracei
Němec Čech Vídeň
16 article
Tyto úsudky předkládáme veřejnosti jako informace o vnitřní práci vůdčích českých po- litiků.
17 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Velmocenský podklad vyjednávání
Balkán
18 article
o mír.
19 article
Z Bělehradu, 22. března. (K. k.) Dnes dostavili se zástupci velmocí k m.-p. Pa- šičovi, jemuž dekan diplomatického sbo- ru, francouzský vyslanec Descos, ode- vzdal notu, kterou za podklad mírových vyjednávání stanoveny jsou týto pod- mínky: Hraniční čára mezí Tureckem a Bulharskem jde z Mídie do Enosu. Hra- nice Albanie stanoveny budou velmoce- mi. Řecko obdrží Krétu. O ostatních Egejských ostrovech rozhodnou vel- moci. Spojeným státům balkánským ne- bude přiznána žádná válečná náhrada, naproti tomu zúčastní se jejich delegáti jednání o úpravě tureckého státního dluhu. M.-p. Pašíč prohlásil zástupcům vel- mocí, že srbská vláda dohodne se předem se spojenými vládami o tomto podkladu vyjednávání a potom odpoví.
Pašíč Bělehrad Turecko Bulharsko Albánie Řecko Kréta
20 article Pod Skadrem.
Pod Skadrem. Z Kotoru, 22. března. Dle zpráv zi černo- horského hlavního stanu pád Skadru očekává se bezprostředně. Král Mikuláš velí spojené obléhací armádě, která odhaduje se na 52.000 m. Srbskému křídlu velí gen. Bojovič, srbskému dělostřelectvu plukovník Pavlovič. Černohorským princům Danilovi a Mirkovi svěřena velitelství pod- řízená. Prine Petr velí dělostřelectvu na Martinovičově křídle. Skadr byl již před týdnem obklopen úplně, takže jakákoliv doprava nábojů a potravin byla znemožněna. Velký výbuch ve Skadru, Z Cetyně, 22. března. Ve Skadru udála se na dnešek v noci velká explose. Deto- naci bylo slyšeti v okolí na několik hodin cesty. Nejspíš vyletělo do vzduchu skladišté prachu zapálené granátem. V noci „bylo víděti nad Skadrem velkou zář. Turecká zpráva z Drinopole. Z Cařihradu, 22. března. šukri paša oznamuje z Drinopole: Ve čtvtel střílel oblehatelé na jižní a západní ivrze od . hod. ranní do 6. hod. večerní. Měli jsme 57 raněných a 20 mrtvých. Rakousko-ruská dohoda o Albánsku? Z Londýna, 22. března. Dr. Dillon oznamuje »Daily Telegraphu« z Vídně, že rakousko-ruská dohoda o Albánsko byla již docílena a její prohlášení dlužno očekávati co nejdříve. Rakousko-Uhersko svolilo, aby Daková přivtělena byla Srbsku, avšaks podmínkou, že budou dány mezinárodní zá- ruky za plnou rovnoprávnost katoliků. Při- rozeno, že Rusko svolilo, aby navzájem zase Skader zůstal Albánii. Ve vídeňských diplomatických kruzích pochybuje se o pravdivosti této depeše, ne- boť ve Vídni není ničeho známo o dohodě Rakousko-Uherska a Ruska ve příčině Skadru. (Viz poslední zprávy.)
Mikuláš Bojovič Pavlovič Danilov Mirek Petr Martinovičův Skadr Dillon Daková Kotor Drinopol Cařihrad Rakousko Londýn Vídeň Uhersko Srbsko Rusko Albánie RakouskoUhersko Daily Telegraph
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — (Kronika.) Pěkný obyčej velko- nočního beránka od mládí se vám zapsal do mysli. Souvisí tak s povahou jarního ob- dobí, pomáhá označovat radostnou náladu jarních svátků a vyzlacovat jednotvárný ji- nak tok všedního života. Co bychom si po- čali, kdyby nebylo těch období a oddílův kalendáři červeně zanešených, spojených už nerozlučně s rozmanitostí obřadů, zvyklostí a lepomravů, posvěcených památkou, po staletí přenášených s pokolení na pokolení a věrně zachovávaných! Je mnoho poesie v tom pravidelném, zákonitém návratu spů- sobů lidských, tak srostlých s ročními obmě- nami v přírodě, se zákonitostí velkolepého mechanismu slunečné soustavy, nebe, země i hvězd a všeho Vesmíru. Tajemné kouzloi moc věkovitého trvání života se v nich obráží. Učiněn kdysi pokus, na místě sta- rého zděděného, zavést nový kalendář, mo- dernější, snad praktičtější. Leč pokus Velké Revoluce bídně stroskotal. Starý kalendář svými názvy a obyčeji páchl převratníkům příliš církevnictvím. Zamýšleli pořádek nový, střízlivější snad a více světský. Leč v tom právě byla síla církevního kalendáře, dovedl umně navázat a přizpůsobit se na zvyky podání řádu ještě staršího — pohanského. V mládí příchod svátků s barvitostí svých obřadů a nálad vždy vám znamenal rozkoš. Účastnili jste se horlivě a vroucně jeho předpisů a obřadností. Jen výklad důvod těch úctyhodných libomravů nebyl vám zcela jasný. Na Boží hod velkonoční třeba požívat svěceného beránka! Zajistél Sluší prý však, odbývat tu sváteční snídani stoje, na památku chvatu, s jakým židé po- žívali svého beránka na útěku z Egypta. — A což je nám po židech? mudroval jste v duchu. Nejsme-li křesťany?. A ne- jsou-li Velkonoce křesťanský svátek?
Egypt
22 article
Tichý idejný protest. Neměl však ni- jakého vlivu na ostatní vaše smýšlení a po- čínání. Svátky byly příliš krásné. A vše so s nimi souviselo, bylo plno vůně a posvěcení. S rozkoší přijímali jste tradici a podléhali půvabům její zachovalosti, Zvědavi probíhali jste kapitoly a verše Písma, vyhledávali místa, táhnoucí se k pa- mátným zvykům a obyčejům. Druhá kniha Mojžíšova vypisuje původ velikonočního obyčeje. Je krátce před od- chodem z Egypta. Hospodin zavolal k sobě Mojžíše: — Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi k Aronovi v zemi Egyptské, řka: Tento měsíc . . . první vám bude mezi měsíc ročními. Mluvte ke všemu shromáždění israel- skému, řkouce: Desátého dne měsíce tohot vezmete sobě jeden každý beránka po č- ledech, beránka na každý dům . . . A cho- vati ho budete až do čtrnáctého dne mě- síce tohoto. . . Takto jej pak jísti budete bedra svá přepásána míti budete, obu svou na nohách svých a hůl svou v ruce své a jisti budete s chvátáním nebo Jiti jest Hospodinovo .
Mojžíšův Mojžíš Aron Egypt
23 article
Událost odchodu z Egypta kladou n půldruhého tisíce let před Kristem. Od té doby zachováván je Mojžíšův řád a letopo- čet. Křesťanství s malými změnami řád při- jalo. Svůj rok sice nezačínáme už s Veliko- nočními svátky, ale světíme svého beránka. Ne sice za času nočního a s opásanými bedry, s holí v ruce a velikým chvátáním ale klidně pojídáme svou velikonoční svěce- nou snídani v upomínkách na zlaté dětství a v šetrnosti zvyku víc než tři tisíce let starého. Podivem vždý naplňovala čtenáře Písem představa Hospodina israelského. Byl vše- mocný Pán, ochrance lidu a mstitel ne- úprosný, ale nevládl přímo osudům světa. povznešený a nedostupný smyslům člověka ale sestupoval rád na zemi, nacházel cesty k lidem a vyjednával s nimi o poslušenství smlouval se a vyhrožoval pomocí důvěrniků které si byl vyvolil. Mluvil Hospodin k Mojžíšovi z keř ohinivého
Krist Mojžíšův Mojžíš Egypt Veliko
24 article Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého,
Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě ... nebo znám bolesti jeho. Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských a vyvedl jej ze zem té do země dobré a prostranné, oplývající mlékem a strdí - Neprovádí však Hospodin vůli svoji vše- mohoucí přímo, jak by mohl. Volí jino cestu. Mluví k Mojžíšovi: — Protož nyní pojď a pošlu tě k Fa- raonovi a vyvedeš lid můj, syny israelské, z Egypta. .. Úkol není snadný. Mocný vládce Egypta nechce strpět, aby služebný lid israelský odešel ze země. Jak přemoci odpor Farao- nův? Kdyby Hospodin chtěl, mohl by krátc učinit, aby Farao neodporoval. Úmysly Ho- spodinovy jsou však jiné. — Ale já vím, žeť vám nedopustí kr l egyptský jíti, leč v ruce silné. Protož vztáhnu ruku svou a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu uprostřed něho a potom — propustí vás. Záleží na tom Hospodínu, aby lidé po- znali jeho sílu. Především vzdorný Farao, aby poznal. Nevědomec hanebně se rouhá. — Kdo jest Hospodin, abych poslech hlasu jeho a propustil Israele? Hospodina neznám, Israele také nepropustíml Bylo by v moci Hospodina stáhnout mraky, aby zatměla se nebesa a zasažen ohnivým bleskem se skácel zpupný smrtel- ník. Ten postup však neodpovídá záměrům Hospodinovým. Stane se jinak. Třeba, a by zlostník Farao znenáhla byl zkrocen a do- veden ku poslušenství. Na vzdor božskému příkazu Farao dal ještě přitížit v pracích a povinnostech lidu israelskému. — I navrátil se Mojžíš k Hospodinu řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na svůj lid? Proč jsí mne sem poslal? Bůb však ví, co činí a proč co činí: — Nyní uzříš, co učiním Faraonovi Ale já zatvrdím srdce Faraonovi množiti budu znamení svá a zázraky
Mojžíš Hospodín Egypt Izrael
25 article
v zemi. Aniž poslechne vás Farao. I vložím ruku svou na Egypt a vyvedu vojska svá. lid svůj, syny Israelské. I zvědíť Egyptští. že já jsem Hospodin... A vezmu vás sobě za lid a budu vám za boha a zvíte, že jsem Hospodin Na tom sejde! Aby zvěděli a poznali A naučili se chápati Všemocný Bůh mohl by učinit prostě podle své libosti. Lid však by nerozuměl. A na tom především sejde, aby byl doveden porozuměti. Tak běží vše jak předem ustanoveno z vůle Hospodinovy. Mojžíš s Aronem provádějí své zázraky. Farao nedbá. Rána za ranou stihá Egypt. Farao zlekán už už povoluje, ale sotva dal uprosit boží hněv, vždy znovu se zatvrzuje- Až vzdor dostoupil vrcholu. — Řekl pak Hospodin k Mojžíšovi: ještě jednu ránu osudu na Egypt, potom pro- pustí vás docela, anobrž vypudí vás odtud ... Té noci hodlá Hospodin kráčet »pro- středkem Egypta« a »bíti vše prvorozené Jen veřeje domů, jež pomazány budou krv beránčí, zůstanou uchráněny. Hospodin mstitel žádá si toho znamení pro sebe, aby nebi svůj vlastní lid. A tak obyčej, zabíjet beránka, ustanover památkou pro všecky časy. Neplynou věky a časy bez bouří a pře- vratů. Také kniha knih, Svaté Písmo, nej- starší památka lidstva, nevznikla na ráz Není Bible jednotné dílo, ale sbírka písem. záznamů různé povahy a různých věků. J Starý Zákon a Nový Zákon. A jako Nový Zákon má svoje různá čtení Evangelií a Epi- štol, tak Starý Zákon rozpadá se v knihy Mojžíšovy, knihy Králů, Proroků a jiné svaté písemnosti. Ve druhé knize Králů je zajímavá zpráva o veliké události za časů krále Josia. Doví- dáme se z ní, že tenkrát (asi 620 roků pře Kristem) lid jsraelský žil v poměrech strast- ných. Dávno se byl spustil zákona Hospodi- nova, zapomenul jméno Mojžíše, pohrdl jeho přikázáními a sloužil jiným nectným bohům
Mojžíš Aron Mojžíšův Král Krist Egypt Nová Zákon Svatá písmo Epištola Hospodinova
26 article
Možná, sta let už trvalo to spustlé hospo- dářství, když tu nadešel veliký obrat. — Stalo se pak osmnáctého léta krále Joziáše, že poslal král Safana syna Azaliá- šova do domu Hospodinova, řka: Jdí k Hel- kiášovi, knězí nejvyššímu, ať sečtou peníze, kteréž jsou vneseny do domu Hospodinova. I řekl Helkiáš, kněz nejvyšší, Safanovi pí- saři: Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově. I dal Helkiáš knihu Safanovi, kterýž četl v ní ... Písař četl a poznával divné věci. Při- nesl knihu králi a četl mu ji. Byla to kniha zákonů Mojžíšových dávno ztracená a za- pomenutá. — A když slyšel král slova knihy, roz- trhl roucho své. A rozkázal Helkiášovi knězi a jiným, řka: Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o lid a o všeho Judu z strany slo v knihy, kteráž jest nale- zena, neboť veliký jest hněv Hospodinův, který rozpálen je proti nám, protože otcové naši neposlouchali slov knihy této . A tak po mnoha pokoleních zapome- nutý zákon uveden zase do života národa israelského. Bývá s pamětí národa jako s pamětí člověka. Vypoví časem. Znenadání se zastře. A věci přítomné vytlači vzpomínky a vědomí věcí minulých. Až po čase někdy objeví se. památka, oživí vzpomínku a člověku i lid- stvu uvede na mysl jednotu života a věků. Dik staré Knize knih mrav velikonoč- ního beránka dnes je živý jako za časů Mojžíše, před více jak půlčtvrta tisíci lety. U nás ve Slovanech vedle beránka ke snídani božíhodové požíváme i velikonoční vajíčka. Jinde v křesťanstvu obyčej ten není známý. Nic o něm nestojí v knihách Mojžíšových. Tu starý židovský mrav dů- myslem křesťanského zřízení splynul se starým pohanským obyčejem slovanským. Krásný mrav plný posvátného jinotaje! Po- hříchu nezachováno Písmo, aby nám tlumo- čilo původ a význam pěkného staroobyčeje slovanského.
Helkiáš Safan Písař Mojžíšová Juda Diké Mojžíš Slovan král Joziáš mrav velikonoč