1
masthead
22. května 1904.
2
masthead
II. Přiloha „Národních Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. května. (Kvota.) Porady
hclové deputace započnou, jak již sděleno, v
Vidni počálkem června, jakmile budou skon-
čisy práce delegační. Dle zprávy vídeňských
htů zástupce německo-nacionální strany v kv-
bré deputaci dr. Kaiser, učiní, jako v minulých
lzch, návrh, aby se příspěvky na společn
potřeby říšské dělily jinak, než dosud. Poně-
ndž Úhry mají dle zákona nejen stejný vliv
sajné právo, jako Rakousko, při stanovení spo-
hčnýeh výdajů, nýbrž následkem nynějšíeh
tuehlivých politických poměrů v Rakousku vliv
jejch nadvládá, jeví se oprávněným návrh, aby
se společné výdaje v souhlase se stejnými
pávy rozdělily stejným dílem mezi Rakousko
lhry, tedy dle poměru 50 : 50. Poněvadž však
dle zkušeností z minulých let se dá předvídati,
le tento návrh bude opět zamítnut, učiní opět
dedatečný návrh, aby příspěvky obou států n
společné potřeby byly vždy poměrné k počtu
sbyvatelstva, zjištěnému posledním sčítáním lidu.
doktor
Kaiser
Praha
Rakousko
6
article
Tento dodatečný návrh propadl v poslední
krolové deputaci pouze jedním hlasem. Většina
čenů letošní deputace jest prý odhodlána, schvá
lá kvotu jen na jeden rok.
V Praze, 27. května. (Nový paragr a
z nouze.) Ministr financí Böhm Bawerk od-
věll ve včerejší schůzi rozpočtového výboru
nkouské delegace na dotaz dra. Fořta, co vláda
lodlá učiniti, nebude-li možno způsobem parla-
mentuím zadati půjčku na potřeby společného
ministerstva vojenství, že se bude říditi ustano-
vením § 10. zákona ze dne 10. června 1868
o spravování konsolidovaného dluhu státního
nezjištěného dluhu, který není společný a o kon-
trole tohoto spravování. Tímto prohlášením mi-
nistra financi vstupuje do popředí nový po-
noeník pověstného § 14. a proto citujeme do-
slovně znění prvé části tohoto § 10., kterou
něl ministr financí patrně na mysli. Odstavec
len zní: »Komise (kontrolní), spravujíc se náleži-
ljmi pravidly kontrolními, přihlížej k tomu,a)
sby nynější konsolidovaný dluh státní jen způ-
sobem ústavním se množil nebo měnil. Učinilo-i
by ministerstvo financi království a zemí v říšské
ndě zastoupených s povolením ústavně daným
nebo eventuálně dle § 14. zákona, daného 21.
posince 1867 (čís. 141 zákonníka říšského)
zslavívši efekty kreditní nebo nemovité jměn
sátní čili nic, jednáním záložním na kratší nebo
za delší čas uzavřeným nějaký dluh nezjištěný.
lade komise k tomu přihlížeti, aby se toto jed-
siní záložní náležitě předepsalo, v evidenci cho-
ualo a dle smlouvy skončilo a bude spolu pode
pisovati listiny v příčině tohoto zdělané.«
V Praze, 28. května. (Krakovs ký
Czase o nové půjčce na vojenské
potřeby.) Ministr financí Böhm-Bawerk v de-
legačním výboru neodpověděl sice na dotaz dra.
Böhm Bawerk
Czas
Böhm
Praha
28 . květen
Bawerk v jítlegační
7
article
Stránského, hodlá-li rakouská vláda uzavříti
půjčku na vojenské potřeby i bez schválení
parlamentního, ale krakovský »Czas« nemá ni-
jaké pochybnosti, že vláda už počitá témě
s jislotou, že se při uzavírání nové půjčky bude
musit obejíti bez parlamentu. »Sama sebou na-
skytá se otázka — píše »Czas« — proč vláda
tenfokrát si vybrala tak spletitou cestu s refun
dacemi. Jistě ne proto, že by se ministr domní
val, že »refundacemi« způsobí potěšení poplat
níkům, aneb že by delegáti i voličové uvěřili,
le možno vydati na vojsko 400 millionů z ni
čeho a bez jakéhokoli obtížení poplatnictva.l
kdyby se v nejlepším případě stala věc ne-
nožná a vojenský rozpočet zůstal po 25 let
nezměněný, tvořilo by oněch 27 millionů n
smořování dluhu jen zdánlivé luerum cessans,
zeboť bez nich poplatnictvo by bylo méně obtl-
leno. Zvolil-li však ministr financí tuto spletitou
dráhu, jeví se oprávněným přesvědčení, žeto
sčinil jen vzhledem na obstrukci. Rakouská
půjčka, kterou společná říšská pokladna bude
povinna refündovat, dá se totiž při dobré vůli
pokládati za takovou, která neoblíží státu tr-
vale a proto může býti uzavřena pomoci
3 14.« Vláda, jak dodává »Czas«, požádá na
ko i parlament za schválení této půjčky, ale
tvolila právě takovou formu půjčky, aby sama
v sobě již chovala »pojišťovací ventil« pro
všechny případy.
Stránský
8
article
Ze Lvova, 27. května. (Svolání sněmu
haličského.) »Slovo polskie« trvá na své
vrávě, že haličský zemský sněm bude svolán
současně s ostatními sněmy, tedy již v červnu,
budouli také jiné zemské sněmy svolány v tu
dobu. Svolání sněmů v červnu na místo září,
jk se zamýšlelo původně, znamenalo by,ž
uké říšská rada bude svolána dříve, než se před-
pokládalo a sice již počátkem řijna.
Z Krakova, 26. května. (Renlové statky
Haliči.) Haličský sněm projednával již návrh zá-
kona o zřízení rolnických statků rentových v Haliči.
Nyní zaslalo ministerstvo orby zemskému výboru
laličskému svůj návrh zákona o rentových statcích.
jímž se podstatně mění návrh sněmu baličského.
Zemský výbor navrhl tedy ministerstvu orby, aby
solal konferenci zástupců vlády i zemského výboru
v nlž by se osnova zákona nově upravila, Minister-
slvo návrhu tomu vyhovělo a v pátek započnou již
ve Vídni porady, jichž se vedle zástupců ministerstva
crby, vnitra, spravedlnosti, financí a dra. Pielaka
jako ministra za Halič zúčastní za zemský výbor ha-
ličský dr. Tadyáš Pilat.
doktor
Tadyáš
Lvov
Krakov
Halič
Vídeň
9
article
Ze Záhřeba, 25. května. (Bar. Beck v Dal-
macii.) Náčelník hlavního štábu bar. Beck, pobyt
na své inspokční cestě také ve Splitu, odkudž se
sděluje také »Obzoru« následující jeho výrok: »Při-
jel jzem do Dalmacie hlavně proto, abych se pře-
svědčil, chovají-li Dalmatinci dosud starou oddanost
k nejjasnější dynastii, a těší mne, že jsem nabylv
té věci opět jistoty.« Pisatel splitského dopisu vy.
světluje si pochybnosti bar. Becka tím, že Dalmatinc-
byli ve Vídni podezříváni z protidynastického smýšleníi
Bar. Beck projevil prý dále politování, že dalmatští
poslanci a čásť dalmatského tisku více se zabývají
politikou, než otázkami hospodářskými. Ovšem ná-
čelník generál. štábu zamlčel anebo si není vědom,
že nemilé mu projevy dalmatského tisku jsou zavi-
něny nedbalosti vídeňských vládních kruhů o dal-
matské hospodářské potřeby.
Ze Záhřeba, 25. května. (Železnice v Hor-
ním Chorvatsku.) Včera představila se bánu
hr. Pejačeviči 40členná deputace z liho-krbavské sto-
lice, jež mu podala pamětní spis stran stavby prvé
v oné stolici železniční trati. Ačkoliv stolice má přes
6000 čtver. kilometrů a čtvrt millionu obyvatelstva,
nemá dosud ani jediného kilometru železnic, kdežto
v Uhrách připadá již na každých 1000 obyvatelů
jeden kilometr. Navržená uherskou vládou trať z Ogu-
lina do Bihače kraji neprospěje, spíše mu ještě uškodí.
Jediná trať, již stolice potřebuje nevyhnutelně, musí
vésli od Bihače (a Plitvických jezer) přes Otačac do
Seně k mořskému břehu. Od této trati možno vysta-
věli odbočku do Rěky, jinou pak do Ogulina a na
dalmatské hranice. Bán slíbil deputaci, že bude její
přání všemožně podporovati. Téhož slibu dostalo se
deputaci též od náměstka bánova, Sumanoviče.
Beck
Dalmatinc
Pejačevič
Záhřeb
Dal
Split
Dalmacie
Vídeň
Chorvatsko
Uhry
Og
Bihač
Otačac
Ogulina
10
article
Sokolové v Arrasu.
V Arrasu, 24. května.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
(Dokončení.)
Mezitím co na čestné tribuně oznamovány byly
výsledky závodů, nastala po Sokolech pražských ne
malá sháňka na cvíčišti. Každý, kdo měl fotografický
apparát, chtěl si na památku vyfotografovati Sokoly.
Přednosť měl fotograf, Unií officiálně pro slavnost
určený, který také Sokoly nejprve na cvičišti a pak
na čestné tribuně společně s pp. Sansboeufem, Le-
royem, Avoiranem, Senecou a Dufuruem (vesměs ná-
vštěvníci Prahy) asi šestkráte »vzal«. Po této veselé
skůře« nastoupen pochod s praporem do školy, kde
Sokolstvo ubytováno bylo po čas svého pobytu v Ar-
rasu. Byla to výstavná a rozsáhlá škola hospodářská
jejíž místnosti prostorné vykázány pouze Sokolstv
českému a pařížskému.
Vzdušné a světlé ložnice, rozsáhlá jídelna a vý-
borná kuchyně ústavní, která obstarala za pranepa-
trnou náhradu chutným francouzským způsobem
všem účastníkům nejen časné snídaně, ale i obědya
vybrané večeře i s výtečným vínem bordeauxským
Za zpěvu národních písní, jež budily po cestě vše-
obecnou pozornost, dorazili čeští Sokolové do školy
v které byli ubytováni a na rozsáhlém dvoře vykonal
se v intimním kroužku dojímavý akt.
Hned při příchodu podána br. starostovi dr. Pod-
lipnému gymnasty arrasskými kytice s příslušným
poděkováním za účasť Sokolů při sletu v Arrasu.
Sokol
Přednosť
Avoiran
Seneka
Dufuru
doktor
Arras
Sansboeuf
Praha
Ara
11
article
Dr. Podlipný poděkoval za milé pohostinství
horoucí přijetí Sokolstva českého. Sotva dozněla po-
slední slova dra. Podlipného, zavzněla jako na povel
českými Sokoly zpívaná francouzsky marseillaisa
Dojem nevylíčitelný. V odměnu za to zapěli gymnasté
francouzsky hymnu naši »Kde domov můj?« Se slzou
v oku nasloucháme v dálně clzině, ač přátelské, do-
jemné hymně naší, s pocity povznášejícími vděčíme
milým přátelům gymnastům za tuto pozornost. K žá-
dosti jejich zazpívána hymna Sokoly po česku, což
vzbudilo pravou bouři nadšení. Dojemným a upřím
ným způsobem loučíme se s pp. Sansboeufem a Le
royem, kteří odjíždějí do Paříže a kteří pozvali dele
gaci českou k přátelské večeři na středu dne 25. t. m.
o 7. hod. v Paříži do Palais royal.
Následovala společná večeře, při které účast
brali společně se Sokoly pp. Avoiron z Paříže, Du-
furne a Seneca z Arrasu. Když zašumělo šampaňské
v číších, uchopil se slova nám. slarosty Č. O. S. br.
dr. Scheiner a v delší řeči poukázal na význam
výprav sokolských do spřátelené Francie; vděčii
borcům naším za jich zdatnost a poděkoval na konec
i přítomným gymnastům za obětavé služby, které
Sokolstvu po čas jeho pobytu v Arrasu prokazovali
Pan Avoiron vzpomněl svých krásných cest do Prahy
a nezapomenutelných p bytů mezi námi. — Jménem
cvičících poděkoval upřímným způsobem br. Frant.
doktor
Podlipná
Podlipný
Seneka
Scheiner
Avoiron
František
Sansboeuf
Paříž
Arras
Francie
Praha
Sokol
Palais royal
Sokol page
12
article
Erben br. dru. Vaníčkovi za jeho neunavnou pília
obětavou námahu spojenou s výcvikem závodního
družstva. Dr. Vaníček přál cvičencům k zdárnému
výsledku přičinění jejich a kladl jim na srdce, aby
nabytých zkušeností užili ku prospěchu Sokolstva.
Na konec redaktor »Věstníku Sokolského« br. Rud.
Bilek poděkoval »Sokolu« pařižskému za ochotu
bratrské přijetí Sokolů českých v Paříži a přál jim
mnoho zdaru k další práci sokolské. Jemu pak po-
děkoval místostarosta »Sokola« pařížského br. Mübl-
bach, klerý ujistil Sokolstvo z otčiny, že čerpati
budou z této návštěvy posilu k další vytrvalé práci
za čest a slávu jména sokolského a českého, zvláště
v cizině.
Po přátelské večeři v povznesené náladě ode-
bralo se Sokolstvo seřaděno, za vedení p. Avoirona
a za zpěvu národních písní k shlédnutí skvělého
osvětlení města. Ulice tak hustě obsazeny zástupy
všeho lidstva, že stěží a jen zvolna možno kráčeti
ku předu. Však sotva objevily se čtyrstupy sokolské
zpívající národní písně, okamžitě utvořena ulička
obecenstvem, které s jásotem vítalo Sokoly a radostně
aklamovalo naše pozdravy. Nadšení dostoupilo vrchole.
když Sokolstvo po delší procházce městem, prohléd-
nuvši si nádherné osvětiení města (které instaloval
rodák český br. Kop), zastavilo se k občerstvení
v kavárně Massy na Malém náměstí a zapělo ná-
rodní písně. V okamžiku naplnilo se celé náměst
tak hustě obecenstvem, že by jablko nepropadlo
Každá píseň uvítána jásotem a po každém zapění
bouřlivě voláno »Vivent les Sokols«, Spontánní takc
oslava trvala po celý čas pobytu »Sokolů« a př
jich odchodu byli všichni předmětem srdečných
nesčíslných ovací.
Erben
Vaníček
doktor
Bilek
Paříž
Malý náměstí
Sokol
13
article
Tím skončen pořad slavnostních dnů a na po-
sední den (úterý) 24. května, položen společný výlet
do přístavníh o města Boulogne na moři. Časně
z rána o půl 7. hodině vypraven z vláštní vlak
z Arrasu přímo do Boulogno. Vlak obsazen až do po-
sledního místečka, Sokolům vykázán zvláštní vů-
II. třídy. Poměrně za krátkou dobu,: necelých třech
hodin, dojeli jsme do Boulogne, kde již na perroně
očekával nás zástup lidu, gymnasté bouloňští se
svým dorostem a s hudbou. Po krátkém uvítání na-
stoupen za zvuků hudby kolem přístavu pochod mě-
stem na radnici. Nezvyklý jindy průvod budil ne
obyčejnou pozornost. Na radnici připraven výletníkům
městskou radou tak zv. svin d'honneu r«. Na jm-
provisovaných stolech připraveno vše k občerstven
a rázem 10. hodiny vstoupil purkmistr města Bou-
logne do většího sálu, jehož stěny opatřeny malbami
malíře Eurvina, hudba zahrála marseillaisu, načež
člen předsednictva »Unie« gymnastů francouzských
pan Wachmar děkoval městu za vlídné uvítání a před-
stavil jednotlivé zástupce jednot. Purkmistr v delší
řeči vílal dostavivší se gymnasty v tak četném počtu
zvláště pak zástupce cizích sdružení a zejmena dra
Vaníčka jako přítomného representanta Sokolů, přeje
všem příjemný pobyt v Boulogni a připíjí ideám, jež
sdružení tělocvičná pěstují. Na to pan Wachmar ode-
vzdal přítomným činovníkům a závodníkům boulo
geňským určené odměny. Po krátkem občerstvení se
výletníci opětně vrátili v průvodu se Sokoly v čele
za zvuků hudby do města na nábřeží, kde rozdělen
byli na dva velké parníky, které z přístavní rejdy za
hlučného provolávání vypluly na šíré moře.
Eurvin
Wachmar
Vaníček
Sokol
Boulogne
Arras
Boulogno
Bo
Sokol
14
article
V rejdě panuje nezvyklý život, všude plno par-
níků, lodí nákladních, rybářských bárek, na nichž
horečný život a ohlušující šum. Parním jeřábem vy
kládají tu spousty vylovených mořských ryb, připra-
vují plachetní lodi k odplutí, pronikavé signály
s mnoha stran se rozléhají, tam nakládají uhlí, jinde
vykládají zboží přímo do železničných vozů, jichž
celé vlaky volně jezdí po nábřeží atd. atd. Rychle
mijíme vjezd do rejdy přístavní, plujeme kolem nej-
zazšího bodu břehu mořského, opatřeného mohutným
majákem, kde na dřevěném a vysokém lešení po
slední nás stihne pozdrav skotačivé mládeže bulogn-
ské a vjíždíme do širého moře, jehož majestátnost
nás takřka ohromuje. Nedozírné lány vody šumící
se pěnící vzbuzují dojem malomoci proti obrovskému
živlu, ovládáni zvláštními pocity kocháme se nád
15
article
herným obrazem. Zářivé slunko vysílá hřejivé pa
prsky na neklidnou hladinu, jejíž barva tu přechází
do temně modra, tu zase do jasně zelena a chladivý
větřík mořský osvěžuje nás dokonale. Po celohodinn
vyjíždce na moři, sledujíce jednotlivé rybářshé bárky.
vracíme se obloukem k Bulogni a míjíme nově zalo
ženě nádherné lázně mořské Wimereux, spojené elek
trickou dráhou s Bulogní (půl hodiny jízdy), pluje
me dále kolem starých lázní mořských, kde za pa
nujícího odlivu děti na břehu si pohrávají, již vyno
řuje se výstavná budova lázeňského kasina očím na
šim a blížíme se rychle k majáku a pak ke vjezdu.
Pískot parní píšťaly jako by z krásného sna nás
probudil a my vracíme se opět v ten rušný a šumný
život přístavního města. Opouštíme rychle loď a za
vedeni jsme ke společnému obědu, připravenémuv
školní budově nedaleko přístavu. Zúčastnila se h
celá městská rada s purkmistrem v čele.
Po obvyklých řečech činovníků výletníci roz
dělili se na menší skupiny ku prohlídce města. Jedni
spěchali osvěžiti se mořskou lázní, druzí prohlédl
si proslulé továrny na cement, jiní zase velkolepou
továrnu na péra psací, ostatní pak prohlíželi památ
nosti města. O 4. hod. 40 min. odpoledne odjeli účast
níci z Bulogne do Arrasu, kam před 8. hod. ve
černí dospěli ke krátkému ještě pobytu ve středu
milých hostitelů. V kavárně Mossy očekávali nás již
naši přátelé z Arrasu, kde také částečně již podělen
závodníci jednak diplomy i jednak vkusnými cenami
Arras
Moss
16
article
Sděleno nám při té příležitosti, že počet cen páči
se na 900 kusů, jichž celková cena obnášela 14.00
franků. Před naším odchodem dostavíl se presidení
Unie gymnastů p. Cazalet, aby ještě pohostil Sokoly
a na konec pak jmenem Unie se s českými Sokoly
jako representanty celého národa upřímně rozloučil
Pravil, že ne na dlouho, poněvadž jak doufá, na
přes rok opět spatří milé bratry gymnastů franc.
pohostinném Bordeaux, kam je též upřímně pozval
Ještě jedno obejmutí, políbení a upřímný stísk ruky
a již Sokolové spěchají na nádraží, kde rozloučivše
se tklivým způsobem se zástupci gymnastů arras
ských, o půl noci odjiždějí z útulného městečk
Arrasu, jehož proslulý rodák Matyáš z Arrasu nád
herný dóm svatovítský v Praze byl vybudoval. —
Sokolstvo české s blahým vědomím vykonané práce
opouštělo Arras, s vědomím, že nejen splatilo čest
ným způsobem milou návštěvu arrasských gymnastů
o IV. slefu všesokolském, ale zároveň s uspokojivým
vědomím zdatné práce své. Podrobilo se před vy-
broušeným vkusem francouzským takřka světové
soutěži tělesné práce, a čestné výsledky, jichž do-
sáhlo, jsou nejlepším důkazem, že plně stojí na výši
ostatních sdružení tělocvičných, ba že je i v mno-
hém dokonce předčí. Sokolstvo vpletlo si opětně
jeden vavřín do věnce činů svých a přineslo národu
českému nejkrasší dar, t. j. poznání ciziny o zdat-
nosti jeho a utužení přátelství svobodné Francie!
(Ve včerejším referátu dlužno opraviti, že první
cenu v kategorii D (věnec dubový, diplom a stříbrnou
medailli) získalo družstvo Sokola pařížského, ni
koliv »Sokola« pražského.)
Sokol
Matyáš
Bordeaux
Arras
Praha
Francie
Sokol
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 28. května.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Další glossy kanketě o lichvě. — Pe
něžní ústavy důstojnické a úřadnické
— Nezdařené pokusy a pochybné theo-
rie. — Renty a domácí papíry k uložen
kapitálu. — Akcie bankovní a průmy
slové. — Reorganisace Škodových zá-
vodů.)
Praha
18
article
Anketa proti lichvě konstatovala statisticky
že řemeslnou lichvu nelze odkliditi nejpřisněj-
šími tresty, ani odnětím právního podkladu.
Jestliže pak moderní zákon o lichvě měl přece
jen účinek omezující, třeba uznati, že tento
výsledek onoho zákona není vlastně úspěchem
jeho, nýbrž rozmnožení úvěrních
ústavů právě pro ty stavy, které dříve trpěly
nedostatkem úvěru. Dosavadní úvěrní organi-
sace dřive sloužila téměř výhradně velkým ka-
pitalistům, velkoobchodu a velkovýrobě. Poměry
byly v elementárním stavu, který jest vyjádřen
prostou národohospodářskou větou, že bohatému
každý rád půjčí. U nás, jak jsme již dovozo-
vali ve své úvaze předešlé, lichva ve svých nej-
drsnějších zjevech pominula, jakmile zakotvily
ústavy, které zejmena proti lichvě vznikly. Nej-
těžší zjevy měly důsledkem, že vznikly proti nim
obranné organisace, to byly naše záložny.
Kritická situace stavu důstojnického a úřad-
nického vyvolala úvahu, jak se stanoviska úvěru
jim vypomoci. Pomýšli se na zřízení zvláštních
úvěrních ústavů pro tyto stavy, tak zejmena se
projektuje peněžní ústav pro důstojníky a více
jich pro úřadníky. Jest nepopíratelno, že zadlu-
ženost stavů o pevných příjmech se domohla
obsáhlého rozsahu, a že by bylo třeba, v této
příčině nápravy. Zda náprava ona bude usku-
tečněna vznikem řečených ústavů, jest ovšem
velkou otázkou. Již předešle jsme naznačili, že
spíše v této příčině lze očekávati usnadněním
příležitosti zadlužení ještě větší, třeba za pří-
znivějších podmínek úrokových a platebních.
19
article
Ostatně již i u nás zažili jsme podobné po-
kusy — pokusy, které ovšem lze považovati u so-
lidních ústavů za nezdařeně, neboť má-li po-
dobný ústav pracovati s úspěchem, musí míi
po ruce velmi značný kapitál vlastní, nemoha
počítati na peníze cizí, zejmena v prvých létec
své činnosti. Jich směnečný materiál pak, který
seberou, svými vlastnostmi pozvolného splácení
není schopen rychle opatřiti peníze. Měli jsme
důkazy při náhlém likvidování směnečného
portefeuille svato-václavské záložny, kolik tu
bylo nářku, rekriminací a výtek, když směnka
soukromníkova měla býti placena najednou.
Vzpomínajíce této episody můžeme se také za-
staviti u onoho zjevu zcela nedostatečné ob-
chodní vědomosti a lehkomyslného počínání,
které zajisté nebyly s to, aby vzbudily důvěru
k osobnímu úvěru. Přesnost vyrovnání směnky
e splatnosti není soukromému dlužníku an
zjevna a obnovování směnečného závazku v
určité skadenci se nepovažuje za nutné. Právě
proto, že pro nedostatek obchodních zkušenost
muž soukromý nemá nejmenšího ponětí o práv
ním podkladu směnky.
I kdyby se podařilo založiti takové zvláštn
ústavy pro úvěr soukromý s několika milliony
akciového kapitálu, není zdar jich nikterak za-
jištěn, ježto vlastní fondy ústavu záhy budou
vyčerpány a další poskytování úvěru jest zcela
omezeno na pramen zpětných splátek. Tudíž
v dalším důsledku došli jsme ku poznání, že ta-
kové specialisování ústavů od ústavů jiných, již
trvajících, liší se nanejvýše formou nebo jmé-
nem a osamocenost jejich zůstávala by patrnou
při těchto ústavech odborných, neboť jest ne-
snadno pro takové podníky zajmouti velký ka-
pitál. Příklady toho nalezneme ve svém okolí
20
article
Návrhy pak, aby ku podpoře osobního úvěru
bylo používáno pohotových prostředků poštovní
spořitelny nebo prostředků státních, nemohou
býti považovány za vážné, ježto jednak odporuji
správnému státnímu hospodářstvi, jednak jich
vůbec nelze prověsti. Tudíž vracíme se k ústa
vům našim, které, jak shora uvedeno a stati-
sticky dokázáno, lichvu skutečně omezily a my
slíme, že jest věcí prozíravosti peněžních ústav
samých, aby v mezích bonity a možnosti úvě
osobní pěstovaly. Při nynějším nadbytku pro-
středků peněžních ústavy z této cnosti ovšen
učinily nutnost. Jak se osvědčí zvláštní ústa
pro dluhy důstojnické se státní podporou, jest
zajímavým problémem. V kruzích obchodních
jest pro podnik tento více zájmu než důvěry.
21
article
Úzký obchod s papíry k uložení kapitálu na
pražské burse zůstal trvalým příznakem a po
měry charakterisující byla okolnost, že pro renty
i za nynějšího sníženého kursu jest koupěchti-
vost velice nepatrná. Ostatně usuzování v této
příčině jest jasné. Ten, kdo ví, že z Francie do
jde položka rent rakouských, až tamější velko-
kapitál bude přejímati půjčku ruskou a kdo po-
čílá rovněž i s novými emissemi rent rakouských
nemá za vhodné, renty kupovati z toho dů-
vodu, že kdyby je kupoval nyní, jest obava, že
hned v nedlouhé době utrpí ztráty na kursu,a
naopak že má vyhlídku, že v oné době pozdější
papíry ony koupí levněji. Uvolněný kapitál se
tudíž nedere k bariéře pražské bursy, aby
dychtivě sahal po pohotovém papíru, nýbrž
zaujímá stanovisko vyčkávací. Oproti tomu ve
smyslu vývodů, že mnohem klidnějším a pro
našeho kapitalistu výhodnějším papírem jest titr
domácí, věnuje se pozornost uvolněných pro-
středků zástavním listům České hypoteční
banky, po nichž v minulém týdnu byla zjevná
poptávka, a rovněž papírům Zemské banky.
v nichž docházelo k více závěrům. Poskytují za-
jisté tyto hodnoty více než 4% zúročení a v pří-
padě vylosování ještě doplatek na kursu. Př
kulantnosti kursů domácích papírů jest ovšem
ta tam doba papírů cizích. Když domácí trh jest
zásoben dobrým zbožím domácím, není místa
pro zboží cizí.
Francie
Český hypoteční banka
22
article
Na poli akciovém zůstávala pevnou ten-
dence pro akcie bankovní. Zvýšily svůj kurs ze-
jmena akci České průmyslové banky (414.—
až 416.—) na nadcházející subskripci na akcie
třetí emisse, k níž dochází, ježto ústavu jest roz-
šíření tohoto kapitalistického podkladu nezbytně
třeba, aby jeho obchody se mohly rozvíjeti s do-
savadním postupem. V rozdílu mezi kursem
emissním 405.— a kursem denním 414.— pro
majitele starých akcií jest ovšem vzpruha pro
upisování akcií mladých. Živnostenské hledány
za stálého kursu 250.—, Unionky 244.—.
Z průmyslových akcií těšily se za sníženého
kursu poptávce Daňkovky po 328.—, zboží
330.—. Rustonky opět klidně stojí na kursu
261.—. Ke konci týdne jednány po 268.—
Zájem také pro cukerní, hledány za 154.—, na-
bízeny za 160.—. I na pražském místě vzbu-
zuje pozornost organisace Škodových zá-
vodů plzeňských, hlavně z té příčiny, že
ústřední ředitelstvo má býti pře-
loženo z Plzně do Vídně. Bylo by lito-
vati tohoto zcentralisování plzeňského velko-
závodu do Vídně, ale jest také zajímavo, studo-
vati přeměnu ve správě závodu, jestliže tent
nalezá se v majetku soukromém a přestoupív
majetek akciový. Vedle strojů o mnoha silách
koňských, bylo v závodu také mnoho kanceláři
o mnoha silách lidských. Vypráví se bon mo
o dobrém rozdělení práce. Byli úřadníci, z nichž
jeden pracoval a druhý bral penize za dva
třetí nad nimi dělal chefa a chefů bylo nejvíce.
Vyšší místa byla prý nejlepší sinekurou. Sedm
měsíců se nedělalo nic, ostatek byla dovolená.
Z takového hospodářství ve Škodových závodech
byla ovšem velká škoda. Pan Kestranek, jenž
rozumí všemu, bude reorganisovat.
Kestranek
Rustonka
Plzeň
Vídeň
Český průmyslový banka
Daňkovka
Unionka 244
23
article
Rud. Bílek.
Bílek
24
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 28. května.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Zájem trhu effektivního zůstal omezen stále pouze
na ony obory, které jsou v nějaké souvislosti s úvěry
požadovanými správou vojenskou. V první řadě nále-
žejí sem podniky, zabývající se předměty výzbroje
jako Poldina huť, Škodovy závody atd., pak továrny
na náboje jako hirtenberská a Nobelova dynamitová
společnost akciová. Hnutí, které nastalo v těchto hod-
notách, nebylo arciť stálé. Především bylo poukazo-
váno na prohlášení rakouského finančního ministra
v delegačním výboru rozpočtovém, ze kterého byle
zjevno, že sotva lze pomýšleti na to, že by přijelí no
vých půjček bylo lze provésti jinak než cestou kon-
stituční, takže bude nutno překonati ještě velkou pře-
kážku parlamentární mizerie. Jinak působily také mo-
menty bursovně technické, že hnutí to nemohlo se pří-
liš zmoci. Účast vycházela většinou z bursy samé a
z firem komisionářských, za nimiž se tušily dosti slab
ruce. O zasáhnutí širokého obecenstva nemůže býti ani
řeči. Proto také vzestupný směr záhy uslal
Poldin huť
Škodův
Vídeň
Nobelův dynamitový společnost akciový
25
article
Ale také z jiných důvodů smýšlení na počátku
týdne pevné opět ochablo. Předseda společnost
státní dráhy podnikl, jak známo, před několika
dny se štábem ředitelským inspekění cestu po pan-
stvích uherských. Po návratu jeho proslýchalo se, že
na provedení důkladné reorganisace industrialií společ-
nosti bylo by třeba velkých nákladů, což se dotklo
bursy velmi nepříjemně. Verse ta byla ovšem s druhé
strany popírána, ale akcie státní dráhy zůstaly trvale
slabé. K tomu přidružilo se pak opětné stoup
nutí cen obilních v Pešti, jež bylo odůvod-
ňováno domněle nepříznivějším stavem osení v Uhrách
a které mělo za následek usuzování na špalnější pod-
zimní konjunkturu dopravní. Kromě toho vykazuj
pak také uveřejněné výkazy dekádové malé úbytky
Pešť
Uhry
státní dráha
26
article
Pokud se týče Severní dráhy císaře Ferdi-
nanda byly podněty sobě odporující. Jednak naléhá
se s různých stran vzhledem na příznivé výsledky
roku loňského opět vážněji na sestátnění tohoto pod-
niku a poukazuje se v té příčině k tomu, že bude-
tento rok opět příznivým, sestátňovací renta stoupne
na druhé straně pak naléhá se zase na snížení náklad-
ních sazeb dopravních a poukazuje se opět k lomu
že ministerstvo železniční má právo žádati snížen
sazeb těch, poněvadž výnos hlavní síti železniční pře
kročil 200 K. Jak se proslýchá, bude se domáháno sní
žení dopravních sazeb z dříví a petroleje.
Různé valné schůze velkých soukromých dráh
v tomto týdnu konané nezadávají žádné příležitosti
k novým rozkladům. Nebylo nikde ani meritorní de-
baty. Ve valné schůzi společnosti státní dráh
byl návrh na zvýšení tantiémy správní rady následkem
povstalé proti němu opposice opět odvolán. Ve vamn
schůzi akcionářů dráhy jižni nebylo téměř vůbe
žádné debaty. Byl tam podán pouze návrh na kon-
versi 5% priorit. Na valnou hromadu dráhy severo-
západní nedostavila se letos křesťansko-sociáln
opposice, proto skončena schůze bez hluku.
Na trhu s papíry průmyslovými zavládl
všeobecný obchodní klid. Výjimku činily pouze akcie
královédvorské cementárny, jež stouply
o 50 K. Stavební akcie byly slabě
Trh peněžní byl trvale pevný. Soukromy
diiskont 3 /av— 3'/s2.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení-
28. května
jítbat
27
article
21. května
99.40
28
article
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj .
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářska společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . ..
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
29
article
99.30
118.20
117.30
97 20
127.50
424.50
748.50
510.—
920.—
30
article
118.40
117.45
97.45
130 25
641.50
425.25
753.—
513.25
922.—
637.—
78 50
424.50
1034.—
841.—
483.—
413.50
491.—
1990.—
1217.—
628.—
770.—
690.—
239 20
31
article
634 25
78.50
1036-
838.—
481.—
410.25
485.—
1990.—
1205.—
619.—
769.—
680.—
239 20
117 35
33
article
Zvýšení akciového kapitálu České průmy-
slové banky. Vydán tento oběžník: Česká prů-
myslová banka, provádějíc usnesení valné hro-
mady a správní rady přikročuje ke zvýšení
svého akciového kapitálu K 4,000.000.— na
K 6,000.000.— vydáním dalších 5000
kusů akcií emisse třetí.. Tyto nové
akcie, poskytující nárok na dividendu 1905,
jsou nabídnuty dosavadním akcionářům za kurs
K 405.— (nynější kurs akcií starých K 414.—)
za těchto podmínek: Na 2 akcie staré upsati
lze jednu akcii novou. Právo přihlašovaci nutno
vykonati do 10. června t. r. včetně
to u hlavní pokladny ústavu v Praze, u jeho
filiálek v Brně i Mladé Boleslavi a ve Vídni u
banky Union. Při subskripci třeba za účelem
okolkování předložiti akcie staré a složiti hotově
polovičku nominální hodnoty upsaných akcií
s příplatkem K 5.—, t. j. úhrnem K 205.—
za akcii; zbytek doplatiti jest nejdéle do 2. ledna
1905. Obnosy složené se zúrokují do 31. pro-
since t. r. 412%. — Vypsáním nové emisse akcií
provádí správa České banky průmyslové část
usnesení valné hromady, která rozhodla zvýšiti
akciový kapitál banky na 8 mill. K. -Že zvý-
šování děje se postupně, svědčt jen o opatrném
a správném finančním vedení bänky.. Rozvoj
Průmyslové banky vzbudil pozornost. i. v Rusku
a my, jak pochopitelno, rádi- zaznamenáváme
každý postup českého snažení hospodářského.
Zemědělství ve vzájemném obchodu rakousko-
uherském v prvých čtyřech měsících 1904 a naléhavé
úvahy. Volání po celní rozluce ozývá se z Uher opět
intensivněji. Průmyslové kruhy jsou jeho nositeli.
Síla příkladů v cizině, kde pod ochranou celní vy-
rostl mocný průmysl, jeví důsledky i v Uhrách, kde
touha osamostatniti se průmyslně činí veliké pokroky.
Praha
Brno
Mladá Boleslav
Vídeň
Rusko
Uhry
Český průma
Union
Český banka
Český prmyslová banka
34
article
Ale i momenty politické padají tu na váhu. Rostouce
hospodářská závislost Předlitavska na Německu sle-
dována v Uhrách, kde jsou tak žárliví na svou ne-
odvislost, s určitými obavami, tím většími, že sjedno-
cování velikých říší dálo se na základech hospodář-
ských. Dosud jsou země koruny svatoštěpánské stá-
tem zemědělským a rozvoj jeho jest podmínkou roz-
voje průmyslového. Jest zajímavo sledovati, že
celní ochrana i průmyslová stoupala
v jiných státech rovnoměrně skle-
sáním potence zemědělství, krýti vlast-
ními produkty potřebu domácího trhu. Uhry jsou
dnes dosud zemědělským státem vývozním, zde tedy
rostoucí ochrana v samostatném celním území vedla
by zatím ještě k podvázání odbytu zemědělského za
hranicemi a tedy k oslabení vlastního rozvoje hospo-
dářského. Tento moment klestí si úvahu i v Uhrách
samých. Tak tvoří se základna ke klidnému uva-
žování o výhodách nebo nevýhodách celní rozluky,
ku řešení otázky, kterou jest nám i se stanoviska
našeho bytu řešiti. Ukázali jsme opětně, že roz-
luka byla by pro nás značným nebezpečím politi-
ckým — stejnost emancipačních snah od německého
kapitálu ukazuje shodnost postupu s Uhry v tomto
směru — a vzhledem k ustavičně pronikajícímu
zprůmyslnění zemí českých i hospodářským.
Ale abychom nezabíhali příliš. Dovoz zemědělských
produktů z Uher činil od ledna do konce dubna roku
1903 úhrnem 158,145.096 K, r. 1904 pak 167,452.096
K, vývoz našich průmyslových tovarů do Uher pak
263,769.238 K, resp. 276,551.469 K. Tato čísla jsou
dosti výmluvná — pro nás.
Specielně činil dovoz z Uher v uvedeném obdobo
(v K)
1903
1904
pšenice . . . 19,947.312 21,781.553
9,178.410
žita . . . . 9,463.562
10,168.820
ječmene . . 8,743.183
6,753 120
ovsa . . . 6,059.964
9,082.739
7.215.040
kukuřice ..
Předlitavsko
Německo
Uhry
35
article
48.472.67
44.395.022
mouka . ..
29,477.435
23,947.469
jatečných volů
2,869 960
2,480.124
býků
2.924.360
2,382 310
„ krav
13,686 458
15,762.263
poraž. prasat .
2,651.060
3,382.450
koní . . . .
1.703.952
1,593.624
mléka . . .
6,547.09
vajec . ..
6,542. 412
1,833.960
1,432.200
másla . ..
2,849.920
3,726. 208
sádla vepřového
7,354.758
9,468.691
vína v sudech
Uvážíme li, že v témže období vyvezeno
z celé říše za K;
1903
26,119.237 21,732.407
ječmene . .
434.355
884.929
pšenice . . .
556.079
123.125
ovsa . . .
6,371.578
8,647.491
mouky . . .
36
article
19,845.370
jatečných volů 18,822.240
2,037.600
býků
2,123.000
8,915.520
6,491.720
krav
41,449.830 46,316.870
vajec . ..
že úhrnem zemědělský
dovoz do celé říše stoupnu
K), že vývoz její klesnul
(z 332.9 na 356.3 mil
(s 257.9 na 249.3 mil. K) a že lonská uherská sklizeň
byla dobrou, patrno, že zemědělská vývoznost Uher
zvolna klesá. Pokles této vývoznosti bude však rov-
noměrně působiti na sesilování rozlukových proudů
v Uhrách. A tu naskytá se nám vážný úkol, přemý-
šleti o své hospodářské budoucnosti, přemýšleti
věcně a klidně, bez ohledu na populární hesla dne,
protože jde o budoucnost. Co dnes zdá se nám na-
léhavým, ukáže se zejtra méně cenným. Jest stále
víc a více jasno, že otázka uživiti v českém hospo-
dářství české lidi, že tento kardinální bod rozvoje
samostatnosti naší, ukazuje dráhu k posilování české
zdatnosti a posice průmyslové. Bylo by chybou
frásemi dne oslabovati tento poznatek a jeho dů-
sledky. Ale buď jak buď: několik dat shora uvede-
ných ukazuje jen zase, jak naléhavo je st
rozumně a věcně uvažovati a praco-
vati na českém obrození hospodář-
ském.
Zahraniční obchod ruský. Zajímavý rozhled po
stavu ruského zahraničního obchodu v roce 1903 po-
dává zpráva německého generálního konsulátu v Pe-
trohradě. Podíl Německa v zahraničním obchodu ra-
ském jest stále největší a jest pochopitelno, že tedy
německé konsuláty jeho rozvoji věnují pilnou po-
zornost. Uvádíme několik momentů zprávy. Celkový
dovoz z Ruska v r. 1903 přes evropské hranice činio
601.5 mill. rublů proti 527.1 mili. rublů roku 1902a
532 9 mill, rublu r. 1901. Vzrůst tento jest dů-
sledkem zlepšení hospodářskéhostavu
Ruska, dodává zpráva. Největší dovozní vzestup
jeví se u zemědělských strojů a nářadí
(okolnost tato zasluhuje pozornosti u nás, protot
bylo
Uher
Uhry
Německo
Rusko