ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 6a62cd10-7129-11dc-879a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 36 celkem · entity: person 40, place 59, work 3, org 19
1 masthead
22. května 1904.
2 masthead
II. Přiloha „Národních Listů
3 masthead
K číslu 14e.
4 masthead
Strana 17
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. května. (Kvota.) Porady hclové deputace započnou, jak již sděleno, v Vidni počálkem června, jakmile budou skon- čisy práce delegační. Dle zprávy vídeňských htů zástupce německo-nacionální strany v kv- bré deputaci dr. Kaiser, učiní, jako v minulých lzch, návrh, aby se příspěvky na společn potřeby říšské dělily jinak, než dosud. Poně- ndž Úhry mají dle zákona nejen stejný vliv sajné právo, jako Rakousko, při stanovení spo- hčnýeh výdajů, nýbrž následkem nynějšíeh tuehlivých politických poměrů v Rakousku vliv jejch nadvládá, jeví se oprávněným návrh, aby se společné výdaje v souhlase se stejnými pávy rozdělily stejným dílem mezi Rakousko lhry, tedy dle poměru 50 : 50. Poněvadž však dle zkušeností z minulých let se dá předvídati, le tento návrh bude opět zamítnut, učiní opět dedatečný návrh, aby příspěvky obou států n společné potřeby byly vždy poměrné k počtu sbyvatelstva, zjištěnému posledním sčítáním lidu.
doktor Kaiser Praha Rakousko
6 article
Tento dodatečný návrh propadl v poslední krolové deputaci pouze jedním hlasem. Většina čenů letošní deputace jest prý odhodlána, schvá lá kvotu jen na jeden rok. V Praze, 27. května. (Nový paragr a z nouze.) Ministr financí Böhm Bawerk od- věll ve včerejší schůzi rozpočtového výboru nkouské delegace na dotaz dra. Fořta, co vláda lodlá učiniti, nebude-li možno způsobem parla- mentuím zadati půjčku na potřeby společného ministerstva vojenství, že se bude říditi ustano- vením § 10. zákona ze dne 10. června 1868 o spravování konsolidovaného dluhu státního nezjištěného dluhu, který není společný a o kon- trole tohoto spravování. Tímto prohlášením mi- nistra financi vstupuje do popředí nový po- noeník pověstného § 14. a proto citujeme do- slovně znění prvé části tohoto § 10., kterou něl ministr financí patrně na mysli. Odstavec len zní: »Komise (kontrolní), spravujíc se náleži- ljmi pravidly kontrolními, přihlížej k tomu,a) sby nynější konsolidovaný dluh státní jen způ- sobem ústavním se množil nebo měnil. Učinilo-i by ministerstvo financi království a zemí v říšské ndě zastoupených s povolením ústavně daným nebo eventuálně dle § 14. zákona, daného 21. posince 1867 (čís. 141 zákonníka říšského) zslavívši efekty kreditní nebo nemovité jměn sátní čili nic, jednáním záložním na kratší nebo za delší čas uzavřeným nějaký dluh nezjištěný. lade komise k tomu přihlížeti, aby se toto jed- siní záložní náležitě předepsalo, v evidenci cho- ualo a dle smlouvy skončilo a bude spolu pode pisovati listiny v příčině tohoto zdělané.« V Praze, 28. května. (Krakovs ký Czase o nové půjčce na vojenské potřeby.) Ministr financí Böhm-Bawerk v de- legačním výboru neodpověděl sice na dotaz dra.
Böhm Bawerk Czas Böhm Praha 28 . květen Bawerk v jítlegační
7 article
Stránského, hodlá-li rakouská vláda uzavříti půjčku na vojenské potřeby i bez schválení parlamentního, ale krakovský »Czas« nemá ni- jaké pochybnosti, že vláda už počitá témě s jislotou, že se při uzavírání nové půjčky bude musit obejíti bez parlamentu. »Sama sebou na- skytá se otázka — píše »Czas« — proč vláda tenfokrát si vybrala tak spletitou cestu s refun dacemi. Jistě ne proto, že by se ministr domní val, že »refundacemi« způsobí potěšení poplat níkům, aneb že by delegáti i voličové uvěřili, le možno vydati na vojsko 400 millionů z ni čeho a bez jakéhokoli obtížení poplatnictva.l kdyby se v nejlepším případě stala věc ne- nožná a vojenský rozpočet zůstal po 25 let nezměněný, tvořilo by oněch 27 millionů n smořování dluhu jen zdánlivé luerum cessans, zeboť bez nich poplatnictvo by bylo méně obtl- leno. Zvolil-li však ministr financí tuto spletitou dráhu, jeví se oprávněným přesvědčení, žeto sčinil jen vzhledem na obstrukci. Rakouská půjčka, kterou společná říšská pokladna bude povinna refündovat, dá se totiž při dobré vůli pokládati za takovou, která neoblíží státu tr- vale a proto může býti uzavřena pomoci 3 14.« Vláda, jak dodává »Czas«, požádá na ko i parlament za schválení této půjčky, ale tvolila právě takovou formu půjčky, aby sama v sobě již chovala »pojišťovací ventil« pro všechny případy.
Stránský
8 article
Ze Lvova, 27. května. (Svolání sněmu haličského.) »Slovo polskie« trvá na své vrávě, že haličský zemský sněm bude svolán současně s ostatními sněmy, tedy již v červnu, budouli také jiné zemské sněmy svolány v tu dobu. Svolání sněmů v červnu na místo září, jk se zamýšlelo původně, znamenalo by,ž uké říšská rada bude svolána dříve, než se před- pokládalo a sice již počátkem řijna. Z Krakova, 26. května. (Renlové statky Haliči.) Haličský sněm projednával již návrh zá- kona o zřízení rolnických statků rentových v Haliči. Nyní zaslalo ministerstvo orby zemskému výboru laličskému svůj návrh zákona o rentových statcích. jímž se podstatně mění návrh sněmu baličského. Zemský výbor navrhl tedy ministerstvu orby, aby solal konferenci zástupců vlády i zemského výboru v nlž by se osnova zákona nově upravila, Minister- slvo návrhu tomu vyhovělo a v pátek započnou již ve Vídni porady, jichž se vedle zástupců ministerstva crby, vnitra, spravedlnosti, financí a dra. Pielaka jako ministra za Halič zúčastní za zemský výbor ha- ličský dr. Tadyáš Pilat.
doktor Tadyáš Lvov Krakov Halič Vídeň
9 article
Ze Záhřeba, 25. května. (Bar. Beck v Dal- macii.) Náčelník hlavního štábu bar. Beck, pobyt na své inspokční cestě také ve Splitu, odkudž se sděluje také »Obzoru« následující jeho výrok: »Při- jel jzem do Dalmacie hlavně proto, abych se pře- svědčil, chovají-li Dalmatinci dosud starou oddanost k nejjasnější dynastii, a těší mne, že jsem nabylv té věci opět jistoty.« Pisatel splitského dopisu vy. světluje si pochybnosti bar. Becka tím, že Dalmatinc- byli ve Vídni podezříváni z protidynastického smýšleníi Bar. Beck projevil prý dále politování, že dalmatští poslanci a čásť dalmatského tisku více se zabývají politikou, než otázkami hospodářskými. Ovšem ná- čelník generál. štábu zamlčel anebo si není vědom, že nemilé mu projevy dalmatského tisku jsou zavi- něny nedbalosti vídeňských vládních kruhů o dal- matské hospodářské potřeby. Ze Záhřeba, 25. května. (Železnice v Hor- ním Chorvatsku.) Včera představila se bánu hr. Pejačeviči 40členná deputace z liho-krbavské sto- lice, jež mu podala pamětní spis stran stavby prvé v oné stolici železniční trati. Ačkoliv stolice má přes 6000 čtver. kilometrů a čtvrt millionu obyvatelstva, nemá dosud ani jediného kilometru železnic, kdežto v Uhrách připadá již na každých 1000 obyvatelů jeden kilometr. Navržená uherskou vládou trať z Ogu- lina do Bihače kraji neprospěje, spíše mu ještě uškodí. Jediná trať, již stolice potřebuje nevyhnutelně, musí vésli od Bihače (a Plitvických jezer) přes Otačac do Seně k mořskému břehu. Od této trati možno vysta- věli odbočku do Rěky, jinou pak do Ogulina a na dalmatské hranice. Bán slíbil deputaci, že bude její přání všemožně podporovati. Téhož slibu dostalo se deputaci též od náměstka bánova, Sumanoviče.
Beck Dalmatinc Pejačevič Záhřeb Dal Split Dalmacie Vídeň Chorvatsko Uhry Og Bihač Otačac Ogulina
10 article
Sokolové v Arrasu. V Arrasu, 24. května. (Původní zpráva »Národních Listů«.) (Dokončení.) Mezitím co na čestné tribuně oznamovány byly výsledky závodů, nastala po Sokolech pražských ne malá sháňka na cvíčišti. Každý, kdo měl fotografický apparát, chtěl si na památku vyfotografovati Sokoly. Přednosť měl fotograf, Unií officiálně pro slavnost určený, který také Sokoly nejprve na cvičišti a pak na čestné tribuně společně s pp. Sansboeufem, Le- royem, Avoiranem, Senecou a Dufuruem (vesměs ná- vštěvníci Prahy) asi šestkráte »vzal«. Po této veselé skůře« nastoupen pochod s praporem do školy, kde Sokolstvo ubytováno bylo po čas svého pobytu v Ar- rasu. Byla to výstavná a rozsáhlá škola hospodářská jejíž místnosti prostorné vykázány pouze Sokolstv českému a pařížskému. Vzdušné a světlé ložnice, rozsáhlá jídelna a vý- borná kuchyně ústavní, která obstarala za pranepa- trnou náhradu chutným francouzským způsobem všem účastníkům nejen časné snídaně, ale i obědya vybrané večeře i s výtečným vínem bordeauxským Za zpěvu národních písní, jež budily po cestě vše- obecnou pozornost, dorazili čeští Sokolové do školy v které byli ubytováni a na rozsáhlém dvoře vykonal se v intimním kroužku dojímavý akt. Hned při příchodu podána br. starostovi dr. Pod- lipnému gymnasty arrasskými kytice s příslušným poděkováním za účasť Sokolů při sletu v Arrasu.
Sokol Přednosť Avoiran Seneka Dufuru doktor Arras Sansboeuf Praha Ara
11 article
Dr. Podlipný poděkoval za milé pohostinství horoucí přijetí Sokolstva českého. Sotva dozněla po- slední slova dra. Podlipného, zavzněla jako na povel českými Sokoly zpívaná francouzsky marseillaisa Dojem nevylíčitelný. V odměnu za to zapěli gymnasté francouzsky hymnu naši »Kde domov můj?« Se slzou v oku nasloucháme v dálně clzině, ač přátelské, do- jemné hymně naší, s pocity povznášejícími vděčíme milým přátelům gymnastům za tuto pozornost. K žá- dosti jejich zazpívána hymna Sokoly po česku, což vzbudilo pravou bouři nadšení. Dojemným a upřím ným způsobem loučíme se s pp. Sansboeufem a Le royem, kteří odjíždějí do Paříže a kteří pozvali dele gaci českou k přátelské večeři na středu dne 25. t. m. o 7. hod. v Paříži do Palais royal. Následovala společná večeře, při které účast brali společně se Sokoly pp. Avoiron z Paříže, Du- furne a Seneca z Arrasu. Když zašumělo šampaňské v číších, uchopil se slova nám. slarosty Č. O. S. br. dr. Scheiner a v delší řeči poukázal na význam výprav sokolských do spřátelené Francie; vděčii borcům naším za jich zdatnost a poděkoval na konec i přítomným gymnastům za obětavé služby, které Sokolstvu po čas jeho pobytu v Arrasu prokazovali Pan Avoiron vzpomněl svých krásných cest do Prahy a nezapomenutelných p bytů mezi námi. — Jménem cvičících poděkoval upřímným způsobem br. Frant.
doktor Podlipná Podlipný Seneka Scheiner Avoiron František Sansboeuf Paříž Arras Francie Praha Sokol Palais royal Sokol page
12 article
Erben br. dru. Vaníčkovi za jeho neunavnou pília obětavou námahu spojenou s výcvikem závodního družstva. Dr. Vaníček přál cvičencům k zdárnému výsledku přičinění jejich a kladl jim na srdce, aby nabytých zkušeností užili ku prospěchu Sokolstva. Na konec redaktor »Věstníku Sokolského« br. Rud. Bilek poděkoval »Sokolu« pařižskému za ochotu bratrské přijetí Sokolů českých v Paříži a přál jim mnoho zdaru k další práci sokolské. Jemu pak po- děkoval místostarosta »Sokola« pařížského br. Mübl- bach, klerý ujistil Sokolstvo z otčiny, že čerpati budou z této návštěvy posilu k další vytrvalé práci za čest a slávu jména sokolského a českého, zvláště v cizině. Po přátelské večeři v povznesené náladě ode- bralo se Sokolstvo seřaděno, za vedení p. Avoirona a za zpěvu národních písní k shlédnutí skvělého osvětlení města. Ulice tak hustě obsazeny zástupy všeho lidstva, že stěží a jen zvolna možno kráčeti ku předu. Však sotva objevily se čtyrstupy sokolské zpívající národní písně, okamžitě utvořena ulička obecenstvem, které s jásotem vítalo Sokoly a radostně aklamovalo naše pozdravy. Nadšení dostoupilo vrchole. když Sokolstvo po delší procházce městem, prohléd- nuvši si nádherné osvětiení města (které instaloval rodák český br. Kop), zastavilo se k občerstvení v kavárně Massy na Malém náměstí a zapělo ná- rodní písně. V okamžiku naplnilo se celé náměst tak hustě obecenstvem, že by jablko nepropadlo Každá píseň uvítána jásotem a po každém zapění bouřlivě voláno »Vivent les Sokols«, Spontánní takc oslava trvala po celý čas pobytu »Sokolů« a př jich odchodu byli všichni předmětem srdečných nesčíslných ovací.
Erben Vaníček doktor Bilek Paříž Malý náměstí Sokol
13 article
Tím skončen pořad slavnostních dnů a na po- sední den (úterý) 24. května, položen společný výlet do přístavníh o města Boulogne na moři. Časně z rána o půl 7. hodině vypraven z vláštní vlak z Arrasu přímo do Boulogno. Vlak obsazen až do po- sledního místečka, Sokolům vykázán zvláštní vů- II. třídy. Poměrně za krátkou dobu,: necelých třech hodin, dojeli jsme do Boulogne, kde již na perroně očekával nás zástup lidu, gymnasté bouloňští se svým dorostem a s hudbou. Po krátkém uvítání na- stoupen za zvuků hudby kolem přístavu pochod mě- stem na radnici. Nezvyklý jindy průvod budil ne obyčejnou pozornost. Na radnici připraven výletníkům městskou radou tak zv. svin d'honneu r«. Na jm- provisovaných stolech připraveno vše k občerstven a rázem 10. hodiny vstoupil purkmistr města Bou- logne do většího sálu, jehož stěny opatřeny malbami malíře Eurvina, hudba zahrála marseillaisu, načež člen předsednictva »Unie« gymnastů francouzských pan Wachmar děkoval městu za vlídné uvítání a před- stavil jednotlivé zástupce jednot. Purkmistr v delší řeči vílal dostavivší se gymnasty v tak četném počtu zvláště pak zástupce cizích sdružení a zejmena dra Vaníčka jako přítomného representanta Sokolů, přeje všem příjemný pobyt v Boulogni a připíjí ideám, jež sdružení tělocvičná pěstují. Na to pan Wachmar ode- vzdal přítomným činovníkům a závodníkům boulo geňským určené odměny. Po krátkem občerstvení se výletníci opětně vrátili v průvodu se Sokoly v čele za zvuků hudby do města na nábřeží, kde rozdělen byli na dva velké parníky, které z přístavní rejdy za hlučného provolávání vypluly na šíré moře.
Eurvin Wachmar Vaníček Sokol Boulogne Arras Boulogno Bo Sokol
14 article
V rejdě panuje nezvyklý život, všude plno par- níků, lodí nákladních, rybářských bárek, na nichž horečný život a ohlušující šum. Parním jeřábem vy kládají tu spousty vylovených mořských ryb, připra- vují plachetní lodi k odplutí, pronikavé signály s mnoha stran se rozléhají, tam nakládají uhlí, jinde vykládají zboží přímo do železničných vozů, jichž celé vlaky volně jezdí po nábřeží atd. atd. Rychle mijíme vjezd do rejdy přístavní, plujeme kolem nej- zazšího bodu břehu mořského, opatřeného mohutným majákem, kde na dřevěném a vysokém lešení po slední nás stihne pozdrav skotačivé mládeže bulogn- ské a vjíždíme do širého moře, jehož majestátnost nás takřka ohromuje. Nedozírné lány vody šumící se pěnící vzbuzují dojem malomoci proti obrovskému živlu, ovládáni zvláštními pocity kocháme se nád
15 article
herným obrazem. Zářivé slunko vysílá hřejivé pa prsky na neklidnou hladinu, jejíž barva tu přechází do temně modra, tu zase do jasně zelena a chladivý větřík mořský osvěžuje nás dokonale. Po celohodinn vyjíždce na moři, sledujíce jednotlivé rybářshé bárky. vracíme se obloukem k Bulogni a míjíme nově zalo ženě nádherné lázně mořské Wimereux, spojené elek trickou dráhou s Bulogní (půl hodiny jízdy), pluje me dále kolem starých lázní mořských, kde za pa nujícího odlivu děti na břehu si pohrávají, již vyno řuje se výstavná budova lázeňského kasina očím na šim a blížíme se rychle k majáku a pak ke vjezdu. Pískot parní píšťaly jako by z krásného sna nás probudil a my vracíme se opět v ten rušný a šumný život přístavního města. Opouštíme rychle loď a za vedeni jsme ke společnému obědu, připravenémuv školní budově nedaleko přístavu. Zúčastnila se h celá městská rada s purkmistrem v čele. Po obvyklých řečech činovníků výletníci roz dělili se na menší skupiny ku prohlídce města. Jedni spěchali osvěžiti se mořskou lázní, druzí prohlédl si proslulé továrny na cement, jiní zase velkolepou továrnu na péra psací, ostatní pak prohlíželi památ nosti města. O 4. hod. 40 min. odpoledne odjeli účast níci z Bulogne do Arrasu, kam před 8. hod. ve černí dospěli ke krátkému ještě pobytu ve středu milých hostitelů. V kavárně Mossy očekávali nás již naši přátelé z Arrasu, kde také částečně již podělen závodníci jednak diplomy i jednak vkusnými cenami
Arras Moss
16 article
Sděleno nám při té příležitosti, že počet cen páči se na 900 kusů, jichž celková cena obnášela 14.00 franků. Před naším odchodem dostavíl se presidení Unie gymnastů p. Cazalet, aby ještě pohostil Sokoly a na konec pak jmenem Unie se s českými Sokoly jako representanty celého národa upřímně rozloučil Pravil, že ne na dlouho, poněvadž jak doufá, na přes rok opět spatří milé bratry gymnastů franc. pohostinném Bordeaux, kam je též upřímně pozval Ještě jedno obejmutí, políbení a upřímný stísk ruky a již Sokolové spěchají na nádraží, kde rozloučivše se tklivým způsobem se zástupci gymnastů arras ských, o půl noci odjiždějí z útulného městečk Arrasu, jehož proslulý rodák Matyáš z Arrasu nád herný dóm svatovítský v Praze byl vybudoval. — Sokolstvo české s blahým vědomím vykonané práce opouštělo Arras, s vědomím, že nejen splatilo čest ným způsobem milou návštěvu arrasských gymnastů o IV. slefu všesokolském, ale zároveň s uspokojivým vědomím zdatné práce své. Podrobilo se před vy- broušeným vkusem francouzským takřka světové soutěži tělesné práce, a čestné výsledky, jichž do- sáhlo, jsou nejlepším důkazem, že plně stojí na výši ostatních sdružení tělocvičných, ba že je i v mno- hém dokonce předčí. Sokolstvo vpletlo si opětně jeden vavřín do věnce činů svých a přineslo národu českému nejkrasší dar, t. j. poznání ciziny o zdat- nosti jeho a utužení přátelství svobodné Francie! (Ve včerejším referátu dlužno opraviti, že první cenu v kategorii D (věnec dubový, diplom a stříbrnou medailli) získalo družstvo Sokola pařížského, ni koliv »Sokola« pražského.)
Sokol Matyáš Bordeaux Arras Praha Francie Sokol
17 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 28. května. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Další glossy kanketě o lichvě. — Pe něžní ústavy důstojnické a úřadnické — Nezdařené pokusy a pochybné theo- rie. — Renty a domácí papíry k uložen kapitálu. — Akcie bankovní a průmy slové. — Reorganisace Škodových zá- vodů.)
Praha
18 article
Anketa proti lichvě konstatovala statisticky že řemeslnou lichvu nelze odkliditi nejpřisněj- šími tresty, ani odnětím právního podkladu. Jestliže pak moderní zákon o lichvě měl přece jen účinek omezující, třeba uznati, že tento výsledek onoho zákona není vlastně úspěchem jeho, nýbrž rozmnožení úvěrních ústavů právě pro ty stavy, které dříve trpěly nedostatkem úvěru. Dosavadní úvěrní organi- sace dřive sloužila téměř výhradně velkým ka- pitalistům, velkoobchodu a velkovýrobě. Poměry byly v elementárním stavu, který jest vyjádřen prostou národohospodářskou větou, že bohatému každý rád půjčí. U nás, jak jsme již dovozo- vali ve své úvaze předešlé, lichva ve svých nej- drsnějších zjevech pominula, jakmile zakotvily ústavy, které zejmena proti lichvě vznikly. Nej- těžší zjevy měly důsledkem, že vznikly proti nim obranné organisace, to byly naše záložny. Kritická situace stavu důstojnického a úřad- nického vyvolala úvahu, jak se stanoviska úvěru jim vypomoci. Pomýšli se na zřízení zvláštních úvěrních ústavů pro tyto stavy, tak zejmena se projektuje peněžní ústav pro důstojníky a více jich pro úřadníky. Jest nepopíratelno, že zadlu- ženost stavů o pevných příjmech se domohla obsáhlého rozsahu, a že by bylo třeba, v této příčině nápravy. Zda náprava ona bude usku- tečněna vznikem řečených ústavů, jest ovšem velkou otázkou. Již předešle jsme naznačili, že spíše v této příčině lze očekávati usnadněním příležitosti zadlužení ještě větší, třeba za pří- znivějších podmínek úrokových a platebních.
19 article
Ostatně již i u nás zažili jsme podobné po- kusy — pokusy, které ovšem lze považovati u so- lidních ústavů za nezdařeně, neboť má-li po- dobný ústav pracovati s úspěchem, musí míi po ruce velmi značný kapitál vlastní, nemoha počítati na peníze cizí, zejmena v prvých létec své činnosti. Jich směnečný materiál pak, který seberou, svými vlastnostmi pozvolného splácení není schopen rychle opatřiti peníze. Měli jsme důkazy při náhlém likvidování směnečného portefeuille svato-václavské záložny, kolik tu bylo nářku, rekriminací a výtek, když směnka soukromníkova měla býti placena najednou. Vzpomínajíce této episody můžeme se také za- staviti u onoho zjevu zcela nedostatečné ob- chodní vědomosti a lehkomyslného počínání, které zajisté nebyly s to, aby vzbudily důvěru k osobnímu úvěru. Přesnost vyrovnání směnky e splatnosti není soukromému dlužníku an zjevna a obnovování směnečného závazku v určité skadenci se nepovažuje za nutné. Právě proto, že pro nedostatek obchodních zkušenost muž soukromý nemá nejmenšího ponětí o práv ním podkladu směnky. I kdyby se podařilo založiti takové zvláštn ústavy pro úvěr soukromý s několika milliony akciového kapitálu, není zdar jich nikterak za- jištěn, ježto vlastní fondy ústavu záhy budou vyčerpány a další poskytování úvěru jest zcela omezeno na pramen zpětných splátek. Tudíž v dalším důsledku došli jsme ku poznání, že ta- kové specialisování ústavů od ústavů jiných, již trvajících, liší se nanejvýše formou nebo jmé- nem a osamocenost jejich zůstávala by patrnou při těchto ústavech odborných, neboť jest ne- snadno pro takové podníky zajmouti velký ka- pitál. Příklady toho nalezneme ve svém okolí
20 article
Návrhy pak, aby ku podpoře osobního úvěru bylo používáno pohotových prostředků poštovní spořitelny nebo prostředků státních, nemohou býti považovány za vážné, ježto jednak odporuji správnému státnímu hospodářstvi, jednak jich vůbec nelze prověsti. Tudíž vracíme se k ústa vům našim, které, jak shora uvedeno a stati- sticky dokázáno, lichvu skutečně omezily a my slíme, že jest věcí prozíravosti peněžních ústav samých, aby v mezích bonity a možnosti úvě osobní pěstovaly. Při nynějším nadbytku pro- středků peněžních ústavy z této cnosti ovšen učinily nutnost. Jak se osvědčí zvláštní ústa pro dluhy důstojnické se státní podporou, jest zajímavým problémem. V kruzích obchodních jest pro podnik tento více zájmu než důvěry.
21 article
Úzký obchod s papíry k uložení kapitálu na pražské burse zůstal trvalým příznakem a po měry charakterisující byla okolnost, že pro renty i za nynějšího sníženého kursu jest koupěchti- vost velice nepatrná. Ostatně usuzování v této příčině jest jasné. Ten, kdo ví, že z Francie do jde položka rent rakouských, až tamější velko- kapitál bude přejímati půjčku ruskou a kdo po- čílá rovněž i s novými emissemi rent rakouských nemá za vhodné, renty kupovati z toho dů- vodu, že kdyby je kupoval nyní, jest obava, že hned v nedlouhé době utrpí ztráty na kursu,a naopak že má vyhlídku, že v oné době pozdější papíry ony koupí levněji. Uvolněný kapitál se tudíž nedere k bariéře pražské bursy, aby dychtivě sahal po pohotovém papíru, nýbrž zaujímá stanovisko vyčkávací. Oproti tomu ve smyslu vývodů, že mnohem klidnějším a pro našeho kapitalistu výhodnějším papírem jest titr domácí, věnuje se pozornost uvolněných pro- středků zástavním listům České hypoteční banky, po nichž v minulém týdnu byla zjevná poptávka, a rovněž papírům Zemské banky. v nichž docházelo k více závěrům. Poskytují za- jisté tyto hodnoty více než 4% zúročení a v pří- padě vylosování ještě doplatek na kursu. Př kulantnosti kursů domácích papírů jest ovšem ta tam doba papírů cizích. Když domácí trh jest zásoben dobrým zbožím domácím, není místa pro zboží cizí.
Francie Český hypoteční banka
22 article
Na poli akciovém zůstávala pevnou ten- dence pro akcie bankovní. Zvýšily svůj kurs ze- jmena akci České průmyslové banky (414.— až 416.—) na nadcházející subskripci na akcie třetí emisse, k níž dochází, ježto ústavu jest roz- šíření tohoto kapitalistického podkladu nezbytně třeba, aby jeho obchody se mohly rozvíjeti s do- savadním postupem. V rozdílu mezi kursem emissním 405.— a kursem denním 414.— pro majitele starých akcií jest ovšem vzpruha pro upisování akcií mladých. Živnostenské hledány za stálého kursu 250.—, Unionky 244.—. Z průmyslových akcií těšily se za sníženého kursu poptávce Daňkovky po 328.—, zboží 330.—. Rustonky opět klidně stojí na kursu 261.—. Ke konci týdne jednány po 268.— Zájem také pro cukerní, hledány za 154.—, na- bízeny za 160.—. I na pražském místě vzbu- zuje pozornost organisace Škodových zá- vodů plzeňských, hlavně z té příčiny, že ústřední ředitelstvo má býti pře- loženo z Plzně do Vídně. Bylo by lito- vati tohoto zcentralisování plzeňského velko- závodu do Vídně, ale jest také zajímavo, studo- vati přeměnu ve správě závodu, jestliže tent nalezá se v majetku soukromém a přestoupív majetek akciový. Vedle strojů o mnoha silách koňských, bylo v závodu také mnoho kanceláři o mnoha silách lidských. Vypráví se bon mo o dobrém rozdělení práce. Byli úřadníci, z nichž jeden pracoval a druhý bral penize za dva třetí nad nimi dělal chefa a chefů bylo nejvíce. Vyšší místa byla prý nejlepší sinekurou. Sedm měsíců se nedělalo nic, ostatek byla dovolená. Z takového hospodářství ve Škodových závodech byla ovšem velká škoda. Pan Kestranek, jenž rozumí všemu, bude reorganisovat.
Kestranek Rustonka Plzeň Vídeň Český průmyslový banka Daňkovka Unionka 244
23 article
Rud. Bílek.
Bílek
24 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 28. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Zájem trhu effektivního zůstal omezen stále pouze na ony obory, které jsou v nějaké souvislosti s úvěry požadovanými správou vojenskou. V první řadě nále- žejí sem podniky, zabývající se předměty výzbroje jako Poldina huť, Škodovy závody atd., pak továrny na náboje jako hirtenberská a Nobelova dynamitová společnost akciová. Hnutí, které nastalo v těchto hod- notách, nebylo arciť stálé. Především bylo poukazo- váno na prohlášení rakouského finančního ministra v delegačním výboru rozpočtovém, ze kterého byle zjevno, že sotva lze pomýšleti na to, že by přijelí no vých půjček bylo lze provésti jinak než cestou kon- stituční, takže bude nutno překonati ještě velkou pře- kážku parlamentární mizerie. Jinak působily také mo- menty bursovně technické, že hnutí to nemohlo se pří- liš zmoci. Účast vycházela většinou z bursy samé a z firem komisionářských, za nimiž se tušily dosti slab ruce. O zasáhnutí širokého obecenstva nemůže býti ani řeči. Proto také vzestupný směr záhy uslal
Poldin huť Škodův Vídeň Nobelův dynamitový společnost akciový
25 article
Ale také z jiných důvodů smýšlení na počátku týdne pevné opět ochablo. Předseda společnost státní dráhy podnikl, jak známo, před několika dny se štábem ředitelským inspekění cestu po pan- stvích uherských. Po návratu jeho proslýchalo se, že na provedení důkladné reorganisace industrialií společ- nosti bylo by třeba velkých nákladů, což se dotklo bursy velmi nepříjemně. Verse ta byla ovšem s druhé strany popírána, ale akcie státní dráhy zůstaly trvale slabé. K tomu přidružilo se pak opětné stoup nutí cen obilních v Pešti, jež bylo odůvod- ňováno domněle nepříznivějším stavem osení v Uhrách a které mělo za následek usuzování na špalnější pod- zimní konjunkturu dopravní. Kromě toho vykazuj pak také uveřejněné výkazy dekádové malé úbytky
Pešť Uhry státní dráha
26 article
Pokud se týče Severní dráhy císaře Ferdi- nanda byly podněty sobě odporující. Jednak naléhá se s různých stran vzhledem na příznivé výsledky roku loňského opět vážněji na sestátnění tohoto pod- niku a poukazuje se v té příčině k tomu, že bude- tento rok opět příznivým, sestátňovací renta stoupne na druhé straně pak naléhá se zase na snížení náklad- ních sazeb dopravních a poukazuje se opět k lomu že ministerstvo železniční má právo žádati snížen sazeb těch, poněvadž výnos hlavní síti železniční pře kročil 200 K. Jak se proslýchá, bude se domáháno sní žení dopravních sazeb z dříví a petroleje. Různé valné schůze velkých soukromých dráh v tomto týdnu konané nezadávají žádné příležitosti k novým rozkladům. Nebylo nikde ani meritorní de- baty. Ve valné schůzi společnosti státní dráh byl návrh na zvýšení tantiémy správní rady následkem povstalé proti němu opposice opět odvolán. Ve vamn schůzi akcionářů dráhy jižni nebylo téměř vůbe žádné debaty. Byl tam podán pouze návrh na kon- versi 5% priorit. Na valnou hromadu dráhy severo- západní nedostavila se letos křesťansko-sociáln opposice, proto skončena schůze bez hluku. Na trhu s papíry průmyslovými zavládl všeobecný obchodní klid. Výjimku činily pouze akcie královédvorské cementárny, jež stouply o 50 K. Stavební akcie byly slabě Trh peněžní byl trvale pevný. Soukromy diiskont 3 /av— 3'/s2. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení- 28. května
jítbat
27 article
21. května 99.40
28 article
Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky Banka pro země rakouské. Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota Pozemkový úvěrní ústav .. Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj . Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářska společnost Česká báňská společnost . Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . .. Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka státní dráha Český báňský společnost Wienerberger
29 article
99.30 118.20 117.30 97 20 127.50 424.50 748.50 510.— 920.—
30 article
118.40 117.45 97.45 130 25 641.50 425.25 753.— 513.25 922.— 637.— 78 50 424.50 1034.— 841.— 483.— 413.50 491.— 1990.— 1217.— 628.— 770.— 690.— 239 20
31 article
634 25 78.50 1036- 838.— 481.— 410.25 485.— 1990.— 1205.— 619.— 769.— 680.— 239 20 117 35
33 article
Zvýšení akciového kapitálu České průmy- slové banky. Vydán tento oběžník: Česká prů- myslová banka, provádějíc usnesení valné hro- mady a správní rady přikročuje ke zvýšení svého akciového kapitálu K 4,000.000.— na K 6,000.000.— vydáním dalších 5000 kusů akcií emisse třetí.. Tyto nové akcie, poskytující nárok na dividendu 1905, jsou nabídnuty dosavadním akcionářům za kurs K 405.— (nynější kurs akcií starých K 414.—) za těchto podmínek: Na 2 akcie staré upsati lze jednu akcii novou. Právo přihlašovaci nutno vykonati do 10. června t. r. včetně to u hlavní pokladny ústavu v Praze, u jeho filiálek v Brně i Mladé Boleslavi a ve Vídni u banky Union. Při subskripci třeba za účelem okolkování předložiti akcie staré a složiti hotově polovičku nominální hodnoty upsaných akcií s příplatkem K 5.—, t. j. úhrnem K 205.— za akcii; zbytek doplatiti jest nejdéle do 2. ledna 1905. Obnosy složené se zúrokují do 31. pro- since t. r. 412%. — Vypsáním nové emisse akcií provádí správa České banky průmyslové část usnesení valné hromady, která rozhodla zvýšiti akciový kapitál banky na 8 mill. K. -Že zvý- šování děje se postupně, svědčt jen o opatrném a správném finančním vedení bänky.. Rozvoj Průmyslové banky vzbudil pozornost. i. v Rusku a my, jak pochopitelno, rádi- zaznamenáváme každý postup českého snažení hospodářského. Zemědělství ve vzájemném obchodu rakousko- uherském v prvých čtyřech měsících 1904 a naléhavé úvahy. Volání po celní rozluce ozývá se z Uher opět intensivněji. Průmyslové kruhy jsou jeho nositeli. Síla příkladů v cizině, kde pod ochranou celní vy- rostl mocný průmysl, jeví důsledky i v Uhrách, kde touha osamostatniti se průmyslně činí veliké pokroky.
Praha Brno Mladá Boleslav Vídeň Rusko Uhry Český průma Union Český banka Český prmyslová banka
34 article
Ale i momenty politické padají tu na váhu. Rostouce hospodářská závislost Předlitavska na Německu sle- dována v Uhrách, kde jsou tak žárliví na svou ne- odvislost, s určitými obavami, tím většími, že sjedno- cování velikých říší dálo se na základech hospodář- ských. Dosud jsou země koruny svatoštěpánské stá- tem zemědělským a rozvoj jeho jest podmínkou roz- voje průmyslového. Jest zajímavo sledovati, že celní ochrana i průmyslová stoupala v jiných státech rovnoměrně skle- sáním potence zemědělství, krýti vlast- ními produkty potřebu domácího trhu. Uhry jsou dnes dosud zemědělským státem vývozním, zde tedy rostoucí ochrana v samostatném celním území vedla by zatím ještě k podvázání odbytu zemědělského za hranicemi a tedy k oslabení vlastního rozvoje hospo- dářského. Tento moment klestí si úvahu i v Uhrách samých. Tak tvoří se základna ke klidnému uva- žování o výhodách nebo nevýhodách celní rozluky, ku řešení otázky, kterou jest nám i se stanoviska našeho bytu řešiti. Ukázali jsme opětně, že roz- luka byla by pro nás značným nebezpečím politi- ckým — stejnost emancipačních snah od německého kapitálu ukazuje shodnost postupu s Uhry v tomto směru — a vzhledem k ustavičně pronikajícímu zprůmyslnění zemí českých i hospodářským. Ale abychom nezabíhali příliš. Dovoz zemědělských produktů z Uher činil od ledna do konce dubna roku 1903 úhrnem 158,145.096 K, r. 1904 pak 167,452.096 K, vývoz našich průmyslových tovarů do Uher pak 263,769.238 K, resp. 276,551.469 K. Tato čísla jsou dosti výmluvná — pro nás. Specielně činil dovoz z Uher v uvedeném obdobo (v K) 1903 1904 pšenice . . . 19,947.312 21,781.553 9,178.410 žita . . . . 9,463.562 10,168.820 ječmene . . 8,743.183 6,753 120 ovsa . . . 6,059.964 9,082.739 7.215.040 kukuřice ..
Předlitavsko Německo Uhry
35 article
48.472.67 44.395.022 mouka . .. 29,477.435 23,947.469 jatečných volů 2,869 960 2,480.124 býků 2.924.360 2,382 310 „ krav 13,686 458 15,762.263 poraž. prasat . 2,651.060 3,382.450 koní . . . . 1.703.952 1,593.624 mléka . . . 6,547.09 vajec . .. 6,542. 412 1,833.960 1,432.200 másla . .. 2,849.920 3,726. 208 sádla vepřového 7,354.758 9,468.691 vína v sudech Uvážíme li, že v témže období vyvezeno z celé říše za K; 1903 26,119.237 21,732.407 ječmene . . 434.355 884.929 pšenice . . . 556.079 123.125 ovsa . . . 6,371.578 8,647.491 mouky . . .
36 article
19,845.370 jatečných volů 18,822.240 2,037.600 býků 2,123.000 8,915.520 6,491.720 krav 41,449.830 46,316.870 vajec . .. že úhrnem zemědělský dovoz do celé říše stoupnu K), že vývoz její klesnul (z 332.9 na 356.3 mil (s 257.9 na 249.3 mil. K) a že lonská uherská sklizeň byla dobrou, patrno, že zemědělská vývoznost Uher zvolna klesá. Pokles této vývoznosti bude však rov- noměrně působiti na sesilování rozlukových proudů v Uhrách. A tu naskytá se nám vážný úkol, přemý- šleti o své hospodářské budoucnosti, přemýšleti věcně a klidně, bez ohledu na populární hesla dne, protože jde o budoucnost. Co dnes zdá se nám na- léhavým, ukáže se zejtra méně cenným. Jest stále víc a více jasno, že otázka uživiti v českém hospo- dářství české lidi, že tento kardinální bod rozvoje samostatnosti naší, ukazuje dráhu k posilování české zdatnosti a posice průmyslové. Bylo by chybou frásemi dne oslabovati tento poznatek a jeho dů- sledky. Ale buď jak buď: několik dat shora uvede- ných ukazuje jen zase, jak naléhavo je st rozumně a věcně uvažovati a praco- vati na českém obrození hospodář- ském. Zahraniční obchod ruský. Zajímavý rozhled po stavu ruského zahraničního obchodu v roce 1903 po- dává zpráva německého generálního konsulátu v Pe- trohradě. Podíl Německa v zahraničním obchodu ra- ském jest stále největší a jest pochopitelno, že tedy německé konsuláty jeho rozvoji věnují pilnou po- zornost. Uvádíme několik momentů zprávy. Celkový dovoz z Ruska v r. 1903 přes evropské hranice činio 601.5 mill. rublů proti 527.1 mili. rublů roku 1902a 532 9 mill, rublu r. 1901. Vzrůst tento jest dů- sledkem zlepšení hospodářskéhostavu Ruska, dodává zpráva. Největší dovozní vzestup jeví se u zemědělských strojů a nářadí (okolnost tato zasluhuje pozornosti u nás, protot bylo
Uher Uhry Německo Rusko