ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 6a466b70-7129-11dc-966e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 57 celkem · entity: person 104, place 56, org 11, work 48
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. května
4 masthead
Číslo 19
5 article
voké melodie tlumil netrpělivost, jež nitrem jeho zmítala. Pojednou utichl, a z očí jeho zasvitly lítost a žal. Stezkou, po níž odešel starý Va- vřinec, vystupovala nahoru mladá horalská dív čina, s temným, opáleným líčkem a černýma záletnýma očima. Oděna v červenou suknici, skákala jako mrštné kůzlátko malýma, bosýma nežkama po skalních útesech. Bujné, černé vlasy měla spleteny v jediný silný vrkoč, jenž na konei převázán byl širokou červenou hedvábnou stužkou... Přistoupivši k mladému horalovi, uchopila ho za ramena a zvolala: „Stašku! už jsem zde. „Tak, už jsi zde?... To's ale musila ná- ramně spěchat, co?...“ „Ale kde, spěchat! Šla jsem docela po- malounku, protože jsem si myslila, že čím déle budeš na mne čekat, tím srdečněji mne za to potom uvitáš... „Ták?!... Ale mně se zdá, že jsi se zmý- Bla!...“ odpověděl mladý horal nevrle. „Oho! jen nebud hned tak zhorka na- kvašen!... „Však je to také pravda! Zmýlila jsi se zrovna tak, jako já se zmýlil v tobě... ty!. .. vyhrkl hněvivě horal a počal rozčileně hrýzti rty . .. „Snad si nemyslíš, Stašku, že já mohu z tebou přijíti, kdykoli tobě se zachce? . . . Vždyt přece dobře víš, jak mne maminka hlídá, kdyby snad měla něco zpozorovati, dříve nežlijá jí věc sama řeknu — pak bylo by s námi zle, možná — na vždycky zle! . ..
Stašek Vždyt Virginie
6 article
„Vida! A což ten panáček, co u vás již pře měsíc na salaši zůstává... he?... to nent nie1?... Směj se, směj... však já dobře vím, jak jsi se změnila od té doby, co ten pan malíi se k vám nastěhoval. Ale Pánbůh mu buď milo- stiv, jestli ho někde o samotě potkám!. ..“ „Stašku! co se ti stalo?1... Mluvíš věru jako malé dítě. Víš, kdo se změnil?... Já ne ale ty... ty jsi se změnil, ty .. . nevíš žárli- vostí, co děláš a co mluvíš . .. „Aj, aj.. . vida . .. „Je to pravda. Ten pan malíř je mnohem hodnější než ty. Kdykoli jede do Nového Trhu. ani jednou se nevrátí, aby mi něco hezkého ne přivezl.“ „Aha, tedy proto on se ti tak líbí?! . . . Atc tody nejspíše ta stužka, co máš ve vlasech, je také od něho, ne?“ „To se rozumí, že je od něho. Stužky kterés ty mně daroval, již dávno se roztrhaly. a nové jsi mi nekoupil . ..“ „Ale já ji nechci na tobě vidět, tu stužku od toho... toho... Zahoď ji pryč, anebo ...“ „Jen pomalu, Stašku, pomalu .. . jestli mn hezky poprosiš, kdo ví, co neudělám . ..“ „To ne, prosit tě nebudu. Já chci, abysji hned zahodila... já to poroučím, a ty to musíš udělat, nebo ... „Nebo?! . .. „Nebo... ti ji strhnu s hlavy sám!“ vzkřikl rozjitřený horal, natáhl ruku, popadl stuhu a jediným škubnutím uvolnil svázaný vrkoč vlasů Halininých ... Avšak nyní rozhorlila se též Halina. Hně vem všecka bledá, chytila hbitě druhý konec stuhy, chtějíc ji milenci svému vyrvati; než na- máhala se marně...
Stašek Aj Aho Halinin Halin
7 article
„Stašku! pusť!... dej sem stužku!. .. „Dobře — pustím. Ale hoď ji do jezer Halko! hoď stužku do jezera!...“ Leč horalka mrzutě od něho se odvrátivši zdvihla ruce do výše, aby svázala si rozpuštěné vlasy . .. „Halino... povídám ti po dobrém ... ho stužku do jezera... Halko . .. já se zařekl ... stužka nebo... já... slyšíš?... jedna . .. dvě... tři... Dobře ... ty tedy chceš, abych zahynul... dobře!...“ a jedním skokem vrhl se mladý horal do jezera ... S pronikavým výkřikem, nedbajíe nebez- pečenství, pádí za ním mladá horalka a na- táhnuvši ruku, hází mu osudnou stužku ... Stašek, zpozorovav pohyb její ruky, silnými pa- žemi rozhrnul před sebou vodu, uchopil červe- nou stuhu, hodil ji do prostřed jezera a přiskoči ke své Halině . .. Okamžik — a oba drželi se v těsném objeti. Ona polibky svými osušovala mu umáčené líce — on dívá se na ni a je mu, jakoby se dívaldo duhy .. „Kdyby se's byl utopil, byla bych umřela.. „A já bych byl také umřel, kdybych s byl utopil .. A oba dali se do smíchu . .. „Ba, jen co je pravda. Je vidět, že už j nejvyšší čas, abychom mamince řekli, že se máme rádi. Pojď, Stašku, uděláme to raději ještě dnes.“ A nemeškajíce zaměřili k salaši matky To- mášové ... Uprostřed jezera pluje červená stuha — za- pomenuta ... opuštěna . .. A až o 3. hodině odpoledne mladý malíř přijde k jezeru, aby vykonal po něm obvyklou každodenni projížďku, a uvidí na povrchu vody červenou stuhu... co si asi pomyslí?...
Stašek Halina Halko
8 article Různé zprávy.
Různé zprávy. oda.
9 article
V nynější válce hrají torpéda značnější roli než ve všech předešlých a proto poutají pozor- nost i širších kruhů, neobeznámených se zbra- němi pod vodou, ke kterým náležejí. A přečasto se stává, že při líčení válečných událostí na moři různé druhy zbraní těch se zaměňují a pro ně nepravá jména se upotřebují. Proto nebude od místa, když zde uvedeme hlavní druhy zbran těch a krátce jejich zařízení a upotřebení po- píšeme. Zbraní pod vodou se rozeznávají dva druhy: podmořské miny, nebo krátce jmenované miny a torpéda. Miny se nazývají veškeré přístroje, v nichž se nalézají explosivní látky a které se umístují v určité hloubce pod hladinou moře, by za dané příležitosti vybuchly a zničily přiblíživší se k nim loď. Jsou tedy zbraně nepohybné, určené výhradně pro obranu a ochranu přístavů, řek atd. Druhů jejich jest velké množství, z nichž některé jsou velmi důvtipně a uměle zhotoveny. Torpěda naproti tomu jsou přístroje opa- třené taktéž explosivní látkou, ale pohybující se buď pod aneb na hladině moře a sloužící zvláště k útoku. Můžeme je děliti na dva hlavní druhy: torpéda bezdozorná a torpéda z dozoru. K prvým náležejí všecka torpéda, která upotřebující jich nemůže více říditi ani co do rychlosti ani co do směru jejich dráhy, ani co do hloubky jejich potopení, když je byl jednou pustil nebo vystřelil. V tom okamžiku pozbyl veškerý vliv na jejich činnost a účinek. K druhým pak se čítají veškerá torpéda, jež možno v době jejich běhu dle libosti říditi a kontrolovati a jež k účelu tomu zůstávají ve spojení se stanici, která jich upotřebuje k útoku. Bezdozorných torpéd jsou zase čtyři třídy; 1. Střelové, 2. raketní, 3. plujíci, 4. auto- mobilní nebo rybní.
10 article
Střelová torpéda jsou, jak již jejich jměno označuje, střely naplněné třaskavou látkou, jež se vystřelují z děl pod vodou. Američan Fnlton konal s nimi pokusy již v r. 1814. Po mnoha pokusech v Americe a v Anglii zhotovil kapitán John Erieson torpédo 251% stopy dlouhé, mající 16 palců v průměru a 300 liber náboje prachu a k němu příslušné dělo, ale to se neo- svědčilo, ač urazilo v hloubi 15 stop dráhu 285 stop dlouhou. Raketní torpéda plují pomocí raket nebo che- mické směsi, podobné těmto. Upotřebují se pod vodou nebo i na hladině. Torpédo té třídy, jež vynalezl Week, plulo rychlostí 45 angl. mil za hodinu, ale zkoušky neuspokojily námořníky. Plující torpéda jsou nejstarší ze všech, V roce 1585 upotřebil jich italský inženýr Zambelli, zničiv jimi most, vedoucí přes Šeldu. Pohonná jejich síla je proud vody, který je nese ku před- mětu útoku. Nyní se neupotřebují nikde, nebot, jak zřejmo, mohou na moří býti vlastním lodím nebezpečna. Navzdor tomu mohla by na řekách v některých případech konati dobré služby.
Američan Fnlton Erieson Zambelli Amerika Anglie Šelda Week
11 article
Automobilní torpéda hraji dnes v námoř- nictví největší roli. Stroj, který vyvolává pohon- nou sílu jejich, jest v nich umístěn. Obyčejně se nazývají rybí torpéda nebo i Whiteheadova. Vlastním vynálezcem jejich jest rakouský kapi- tán Luppis, který si přisvojil myšlenku tu o jiného důstojníka a který se spolčil s Robertem Whiteheadem, ředitelem továrny ve Rěce. První torpédo tohoto druhu byla loďkaa teprve po několika letech podařilo se jim zho- toviti torpédo, mající tvar doutníku, na obou koncích špičatého. Vynálezci nalezli u rakou- ského námořnictva žádané podpory a rychle zdokonalili hroznou tu zbraň. Na ni rozezná- váme následující části: Zápalný přístroj na špici torpéda, který opatřen dvěma tykadly, zapaluje nárazem na tvrdý předmět umístěnou v něm třaskavou látku.
Whiteheadův Luppis Whitehead
12 article
Komora pro náboj stojí ve spojení s ním. Nábojem jest obyčejně střelná bavlna a váži 67 nebo 18 liber. Balanční komora, která se jmenuje i tajná, neboť v ní se nalezá stroj, který automaticky pohybuje horizontální kormidla torpéda, jež ho udržují v žádoučí hloubce pod hladinou. Stroj ten sestává z těžkého kývadla, spojeného s hy- drostatickou balanef. Každý vertikální pohyb torpéda účinkuje na kývadlo a toto pak na ba lanci, která jest ve styku s cylindrem, naplně- ným vzduchem, zvaným »servomotorem«, pomoeí kterého se pohybují kormidla. Pluje-li tedy torpédo v žádané hloubce, jest balance v rovnováze a kor- midlo stojí vodorovně. Skloní-li se však torpědo svou přídou, skloní se i kývadlo a svým pohybem obrátí prostřednictvím balance a servomotoru vodo- rovná kormidla, která pak dají torpédu jiný směr ve vertikální ploše. V tomto spočívá ta- jemství Whiteheadova torpéda. Onen eylindr se vzduchem jest tak zařízen, že účinkuje na něj tlak vody, který jest rozličný v různých hloub- kách. Jak z tohoto vysvítá, jsou pohyby tor- péda ve vertikální ploše zvláště z počátku, když bylo vystřeleno, velmi nepravidelné a dráha jeho tvoři vlnovou křivku, neboť padne do vody v šikmém směru a teprve pomocí kývadla na bude rovnováhy v žádané hloubce. Servomotor jest pneumatický stroj, umi stěný ve strojové komoře a slouží, jak již při- pomenuto, k pohybování vodorovných kormidel. Nádrž vzduchu jest ocelový cylindr 5' délky a 14“ průměru, který snese tlak 120 atmosfén stlačeného vzduchu.
Whiteheadův
13 article
Pohonný stroj má tři cylindry a jest zho- toven dle systému Brotherhoodova. Stlačený vzduch, dříve než vstoupí do cylindrů, mine zvláštní přístroj, který jeho tlak 100 atmosfér zmenšuje. Pracuje-li stroj tedy s 30 atmosféram tlaku a 48 indikovanými koňskými silami, učin šroub 1100 obratů za minutu. Aby stroj vstou pil v činnost, jest torpédo opatřeno přistrojem který otevře automaticky nádrž vzduehu v oka- mžiku, když bylo vystřeleno z lancizního děla Jiný přístroj, tak zvaný potápěcí, způsobuje automaticky potopení torpéda, když skončilo svou dráhu, aniž by dosáhlo svého cíle. Od pohonného stroje vychází osa, která zvláštním způsobem sestrojená otáčí oba šrouby v opačném směru k sobě tak, že obraty jejich neodchylují torpédo od daného mu směru. Vertikální kormidla nalezají se na zadním konci torpéda jedno nad druhým a slouží k tomu, by zabránila odchýlení torpéda od určité dráhy, kterou odehylku často vyvolává rozdilná hustota vody v různých vrstvách, jež torpédo probíhá. Mimo to vyrovnává odchylku, kterou způsobují šrouby tím, že prvý se otáčí v tišší vodě než druhý a proto mů svými obraty větší odkloňující sílu. Rozdíl ten se vy- rovná při zkouškách různou polohou obou kor midel. Povážíme-li že torpédo první třídy jest 14 stop dlouhé a má 16 palců v průměru, může- me si představiti, jak jemně a přesně musej býti zhotoveny veškeré části jeho strojů, by vy- hovělo svému úkolu. Možno říci, že takřka každodenně se zdokonaluje jejich ústrojstvo no vými vynálezy a upotřebení giroskopu na nich dodalo jim nejen větší rychlosti, ale i větší spo lehlivosti co do trefnosti.
14 article
Jsou způsobilá plouti v hloubi pěti až pat nácti angl. stop pod hladinou moře, k docilení čehož mají zvláštní přistroj- Nejnovější z nich mohou uraziti dráhu více než 1000 metrů s počáteční rychlostí 32 mo ských mil. Čím větší kus dráhy však proběhla tím více ubývá jejich rychlosti, neboť se zmen šuje tlak stlačeného vzduchu. Mohou také býti před lancirováním tak za- řízena, že se zastaví, když proplula určitou žá danou vzdálenost. By se stala neškodnými, minou-li se cíle. potopí se automaticky; zároveň však žádoučno-li to, mohou vyplouti na hladinu a býti upotře- bena při jiné příležitosti. Vlastnost tato posky- tuje výhodu, že možno před upotřebením jich k útoku konati s nimi zkoušky a seznati opraviti jejich vady. Obyčejně se vrhají pomocí zvláštních pří- strojů, ale možno je pouštěti i bez nich. Pří- stroje ty jsou buď děla nebo roury, z nichž se vystřelují buď stlačeným vzduchem, buď párou nebo prachem. Prvopočátečně se vystřelovala pod vodou, ale upotřebení jejich na menších lodích a zvláště na tak zvaných torpédovkách vyžaďovalo, by byla vystřelena nebo lancirována nad vodou, což i na velkých lodich značných vy- hod poskytuje. Různé státy odkoupily tajemství od White- heada a zhotovují si samy torpéda ta, zdoko- nalivše je novými vynálezy. V Německu zhoto- vují je dle systému Schwarzkopfova z fosforní bronze. Podobná torpéda byla vynalezena i od ji- ných, kteří upotřebovali za motorní sílu bud páry, buď uhličité kyseliny nebo přemítacího kola, ale žádné se neosvědčilo tak spolehlivým jako Whiteheaďovo. Kopecký.
Schwarzkopfův Kopecká White Německo
15 article
= Smyčec a smyčeč. Pařížský žurnalista, jenž si vyjel se členy Českého kvartetta do Barcelony, vy- pravuje o podivném dobrodružství, jež se tam přiho- dilo čelistovi kvartetta p. Wihanovi. Na programu byl mimo jiné Beethovenův kvartett Cis-moll. Aby do- konale vyhověl požadavkům tohoto díla pokud se týče zvuku, vzal umělec s sebou smyčec neobyčejně silný, který byl za značnou cenu koupil v Anglii. Kromě tohe měl s sebou ještě smyčce pařížský a pak holland- ský, koupený teprve v posledních dnech za osmnáct hollandských zlatých čili 36 fr. a zcela nový. Skříň na cello s oběma reservními smyčci nechal otevřenou ve své garderobě. Po skončeném koncertu uložil cello do skříně, dal anglický smyčec na své místo a odjel do Madridu. Před prvním koncertem v Madridu pro- hlížel svoje nástroje a tu zpozoroval smyčec naprosto mu neznámý, ukrutně pocuchaný, s vypadanými perleťovými plátky na žabce. Byl te hotový otrhánek, podstrčený na místě nového smyčce hollandského. Vzpamatovav se ze svého úžasu, jal se mistr otrhánka poněkud bedlivěji prohlížeti. Prut nebyl právě špatný. hrot velmi osibitý, ba elegantní. Kromě toho měla žabka tvar jakési ušlechtilé elegance, právě jak to míval v oblibě slavný nástrojař Vuillaume. Podíval se, nemá-li smyčec známku a vskutku na žabce bylo vyraženo jméno Vuillaume. Podivný zloděj, abysi opatřil smyčec za třícet šest franků, nahradil jej kusem, jenž stál bratru dvě stě! Odebral se spolu se svým přítelem k houslaři, aby jej dal znovu po- táhnouti žíněmi. Houslař ihned odhadl cenu smyčce na dvě stě franků, nehledě k ceně milovnické a když zvěděl, kterak mistr vzácný ten kus získal, dali se všichni přítomní do nehorázného smíchu.
Wihan Beethovenův Vuillaum Barcelona Anglie Madrid cismoll
16 article
= Časopisy na lodích, umožněné úspěchy te- legrafie bez drátu, nabývají stále většího rozšířenía stále větší spolehlivosti. Na některých oceanských parnicích vydávají se již časopisy s depešemi o 4 stra- nách velkého oktavu. Hlavní obsah tvoří marconi- gramy s »nejnovějšími zprávami«, jež docházejí na parník přes moře. Válka rusko japonská, zprávy ze všech končin světa, zejmena ze západní Eropy a z Ameriky tvoří obchodní a politickou čásť listu. Seznam lodí a stanic, s nimiž bylo na cestě mluveno, tvoří jaksi lokální část. Také šachové partie možno hráti po několik dnů pomocí telegrafie bez drátů. Zadní strana, věnováná feuille- tonu, přináší též cestovní mapku, na níž. cestujíeí může zaznamenávat, kam až loď dospěla. Často také přináší časopis přílohu s humoristicky illustrovaným programem dobročinných slavností.
Ruska Amerika
17 article
= Hromy a blesky na staroanglickém diva- dle. Londýnský odborný list pro sběratele »T he Connoisseur« uveřejňuje místo z Mellonova díla »Astrologister«, jež podává představu, kterak za časů Shakespearových a ještě později znázorňovány přírodní úkazy. »Astrologister« vyšel roku 1620 téhož roku, kdy znovu otištěn Marloweův »Faustuse s dodatky. První známý tisk Marloweova »Fausta« z roku 1604 zmiňuje se o provedení tohoto dramatu služebnictvem vévody z Nottinghamu; pozdější tisky se nezmiňují, zda-li a kdy tento kus dáván, také pro tuto otázku jest zmínka »Astrologistera« dů- ležitá. Melton praví o prorocích povětrnosti »Jiný chtěl by také prorokovati hromy a blesky na určitý den, kdy po těchto přírodních zjevech není památky — leda, že byste šli do divadla »Fortunes na Goldinglane, abyste se podívali na tragedii o doktoru Faustoví: tu ovšem se mohou člověku ježit vlasy, čerti pobíhají, skučíce přes jeviště s hořicími prskavkami v tlamách, za jevištěm pak v šatnách bubeníci dělají hromy a dvanáctipennyoví statisté sufitách uměle (kalafunovanými plameny) napodobí blýskání na obloze.
Mellonův Astrologister Marlowův Faustus Faust Melton Nottingham Marloweův
18 article
= Nájemce herny, jenž zakažuje hru. Z Amstero- damu se oznamuje: O podivných právních poměrech jež zavedli Holanďané na Javě vůči domorodcům, bylo již mnoho psáno, nejvíce ovšem v Nizozemsku samém Tak zejmena se krilisuje podivné „právo“, jež majet- nému dovoluje kupovati pozemky i s obyvatelstvem na nich bydlicím a ovládati a vykořisťovati půdu obyvatelstvo jako malý potentát. Každý soukromník, počítaje v to Peršany, Araby i Číňany, jenž má po- třebné peněžní prostředky, může tohoto práva použit. Záleží na ziskuchtivosti nebo lidumilnosti kupcově. kterak se povede obyvatelstvu na koupeném pozemku. Pěkný příklad, kterak Číňan dovede býti vzorem Evro- panu, podává časopis „Preanger-Bode“. Policie zji- šťovala stále vzrůstající nejistotu v okrese Bekassi na Javě. Připisovala to činnosti tambangů, kteří po- skytují domorodcům příležitosti k zakázané hře, ja- kémusi druhu čínské hry v kostky. Čínský majitel pozemků, Foa Ken Hek, jemuž se nepodařilo zapo- vězenou hru na svém území potlačit, najal bez velkých okolků monopol pro herny v celém okrese Bekasse a nedovolil hrát. Následkem toho záhy nesvědomití tambangové vymizeli. Dlužno doufat, že se holandská vláda nedá zahanbit a že vůbec zruší pronajímání heren. = Dráha kapsko-kahýrská. Z Londýna se ozna- muje: Z Capetownu možno se dostati dráhou až ku peřejím Victoriiným na Zambezi. Velká dráha od jihu k severu Afriky, kterou zamýšlel Cecil Rhodes, je ted v Jižní Africe hotova až k řece Zambezi a přek roči obrovským obloukem na mostě 500 stop vysokém pro- past, do níž říti se spousty vod afrického veletoku.
Holanďan Peršan Číňan Preanger Bode Ken Victoriin Cecil Rhodes Amstero Nizozemsko Londýn Zambezi Afrika jižní Afrika Java
19 article
Peřeje Victoriiny jsou více než dvakráte tak široké jako peřeje Nlagary a dvakráte tak vysoké. Černoši nazývají přeje tyto „Mori-vatuňa“ (zde řve dým), nebot pára, burácejících vod jest do značné dálky viditelna jako válející se dým. Poslední část trati od uhelných dolů Wankie až ku peřejím byla dohotovena dne 14. března. Od peřejí Victoriiných až k jezeru Tun- ganika jest 450 angl. mil a trať zde jest již vytýčena. Od myšlenky, zříditi pobřežní železnici podle velkého jezera vnitrozemského, bylo upuštěno; v Kitutu na jižním konci jezera vstoupí cestující na parník, jenž je dopraví k severní stanici Usumbara. Mezi malebným jezerem Kivu a jezerem Albertovým — na obou budou rovněž plout parníky — třeba zříditi 270 angl. mil železnice. Plavba na Nilu až k Chartumu jest nyní přerušena toliko mezi Ešulou a Redžafem, kde rychle po sobě následující peřeje dlužno obejíti železnicí. Poněvadž nyní Bílý Nil zatarasen mělčinami a spo- stami naplaveného rostlinstva jako za časův Emina paše, poplují cestující 1000 km mezi Redžafem a Char- tumem nilskými parníky, jež již od počátku letošního roku konají pravidelnou službu. Z Chartumu do Vadi Halfy vede železnice, odtud až k Assuanu plují opět parníky a od Assuanu dostane se cestující železnicí až do Kahýry neb Alexandrie. Mezi peřejemi Victoriinými a Redžafem třeba vystavěti toliko 860 angl. mil že- leznice, kdežto od Capetownu k Zambezi a od Char- tumu do Kahýry jest již 2785 angl. mil hotovo. Již ted pořádají se výpravy turistů do Ugandy a k jezeru Victo- rii Njanza a záhy bude lze podnikati výlety na velko- lepém jezeře Tanganice a k malebnému jezeru Kivu od peřejí Victoriiných. Číslo 31. 199/a04. Pořádá J. Rašovský Sachy.
Victoriin Černoch Albertová Redžaf J Rašovský Usumbara Kivu Nil Chara Chartum Alexandrie Kahýr Uganda Tanganika Nlagara Wankie Victoriin Redžaf km
21 article Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Dobrozdání pana prof. dra. E. Maragliano, přednosty nei cinské kliniky na universitě v Janově. Panu J. Serravallovi v Terstu. Obdržel jse svého času na zkoušku zásilku Serravallova chlaove vína s železem a cítim se povinna Vám prohlásiti, nalezl jsem je výborným a velice účinným v léčebnáa jeho upotřehení. V Janově, 22. listopadu 1903
J Rašovský profesor doktor E Maragliano J Serravall Morava Janov Terst
30 article
Štokeravě. Prosím o laskavé nejdřívější zaslání čtyř krabik Vaší soli pro žaludek, jelikož jsem dřívější zásil již spotřeboval a po ní se kromobyčejně dobře svou žaludeční chorobou nalézám. Donesek Alajos v.t St. Gotthard, Totfalu, dne 2. července 19 1 Pravá k dostání u výrobce, krajinského lekárnil Jalia Schaumanna ve Štokeravě a ve veškerých lékt nách Rakousko-Uherska. Cena jedné krabice K 15 Zasílání poštou denně při odebírce nejméně 2 krabin 9770
Alajos Stanislav . Gotthard Totfala Schaumann RakouskoUhersko
41 article
Partie č. 51 Hrána dne 28. dubna 1904 v III. setkání turnaje v Cambridge Springs. — Sicilská hra. — Černý: F. Marshal Bílý: Dr. E. Lasker. 24. Jd4—c2 Va3 —a2 1. 62—64 c7— c5 25. Vel—a Va2—a7 2. Jg1—í3 e7—e6 Sd7—f5 26. Dd2—ci 3. Jb1—c3 d7—dáa De7xa7 e6xKdo 4. e4xKd5 27. Valxa7 28. Jc2— da Sf5 —ds 5. Sf1—b5-+. Jb8 Kce 29. De1—e3e) 6. 0—0 Jg8— fe Sf6xx«d4 7. d2—d4 b) 8f8—e7. 30. Je2x«dk. Da7—al- 31. Kg1—f2 Da1—b2- 8. d4x«ch 9. Se1 —g5 Se8 — e6 32. KI2—g3 Sd3—-fi 10. Sb5xes b7x c6 33. Kg3—f4!f) Db2xg2 b7 —h6 odb roků se Bergerova dehtova mje Rakousko-Uhersku a ve všech kulturních státech k a a koupání proti vyrážkám kožním a nečie pleti npotřebuji. Každá viněta musi b touto ochran. znám- továrni firmy opatže-lec lonrae na, jinak nejsou to prává, po 35 r. v obchodo so naléznjici n
Černá Marshal E Lasker jít 7 xKdo jít 1 Bergerův Cambridge Springs Virginie Rakousko Uhersko jb 8 Kec c 2 Virginie c 7 c 5 25 7 2 Valxa 7 28 Sf 5 Sf 1 Sb 5 c 6 33 b 7
42 article U velkém: E. HELL a SPOL. ve Vídni, I., Sterns.
U velkém: E. HELL a SPOL. ve Vídni, I., Sterns. 11. b2 —b4 34. Kř4—e5 Dg2—gölg 35. De3—f4 Sf1.— d3h Se7xk fe 12. Sg5xkc fe a7—a5 36. b4—b5 Sf3Xc b5! 13. Dd1—d2 Dd8—bs 37. Jd4x«b5 c6xKb5 14. a2—a3 a5xk« bt 38. Ke5—d4li) Dg6 — ce 15. Va1—bí Va8 — ae 39. e5—c6 De2—a4- 16. a3x b4 Db8 —eo 40. Kd4—e3 Da4—a7 17. Jf2 — d4 SeG—ga( 41. Ke3—d3 b5—b4 18. Jc3 — e2. Sg4— d7 42. c6—c7 Da7—a6- 19. f2—f3 V?8—esd 43. Kd3—d2 b4x«e3- 20. c2—c3 Ve8—as 44. Kd2xc3 Da6—c6- 21. Vbí —ral Va8xkas 45. Kd3—d2 f7—fe 22. ValXa3 De5—c7 dáno za remis.
E Hell Sterns Vídeň Virginie Dd d 4 Sega c 7
45 article BUDOUCNOST
BUDOUCNOST 23. Vf1 — eí Poznámky (dle Altonaer Schachspalte)o a) Vůdce černých nerad kráčí vyšlapanými cestičkami. Obyčejně hrává se 3. . . . Jc6 4. d4 exd 5. Jxe dá Jf6 atd. b) Po 7. Je5 následovalo by Dd6! atd. Tato ne úplně korrektní obět pěšce přivodí živou hru. (Za mnohem silnější považujeme ihned 20. Vasl což zabránilo následující, pro bílého výhodné výměně figur. Red.) Na 29. JXc6 následovalo by Da2 30. Jd4 Sgö 31. Det Sd2 32. Ddl Se3- 33. Kh1 Df2 nebo 31. f Sh4 32. g3 Se4 33. Dfl Sf6 a bílý nemůže se té- měř hnouti. Následujícím pěkným manevrem hledí bílý vynutit výhru, černý bráni se však velmi obezřele ! Na 33. Df2 násl. by DXc3 34. Jc6 Sb5 35. Jd4 Dxb4 36. Jb5 DXb5 37. Dd4 Dce remis. Na 34.... DXh2- násl. 35. f4! a černý nemůže zabrániti vítěznému postupu bílého krále na c7. Hrozilo 36. Df5 Jestli 38. Kd5 tu De6- 39. Kd4 De4-+- a čern dobývá oba c pěšce. Pravděpodobné politické a hospodářské následky války mezi velmocemi. — Dle výtahu ze stejno- menného díla ruského státního rady Jana š Blocha přeložil Hynek Štěpánek. 154 stran. Za 1 korunu. Spis, pod jehož vlivem na podnět ruského cara byla svolána konfe- rence míru do Haagul Vyšlo současně též jako 3. číslo Matice lidu (6 knih ročně za 2 K, poštou z 2 K 20 h. — První číslo na ukázku! Objednávky přijímá každé řádné knih- kupectví, z míst kde knihkupectví není, pří- mo nakladatelství F. Šimáčka v Pra- ze, Jeruzalemská ul. č. 11. 12010 receptů obsahujee
Jf JXc Jb Kd Jan Bloch Štěpánek F Šimáček DXb 5 37 Jd 4 Sgö 31 Jc 6 4 Dd 6 Sd 2 32 Kh 1 df 2 Jc 6 Sb 5 35 c 7 Matica lid
47 article
Partie čis. 59. Hrána dne 28. dubna 1904 v III. setkání turnaje v Cambridge Springs. — Sicilská hra. — Černý: Napien Bílý: Dr. E. Lasker c7—c5 19. Se3—c5 g6 xcch5 1. e2—e4 20. Sfí — c4. e5xkf4 2. Jb1—c3 Jb8—c6 21. Se4xxkc f7 Je3—e4 3. Jg1—f g7—ge c5xkK d4 22. Sf7XKe9 Sg7xc be 4. d2— d4 Sb2—c3- 23. Val—bí Sf8—g7 5. Jf3xK d4. Sc8—g4 d7—d6 24. Ke1—fl 6. Sc1 —e3 Jg8—fe h2—h3 25. Se8xh5 Sg4xh5 26. Vh1xkh5 Je4—g3-
Černá E Lasker Cambridge Springs Val g 7 ge c c 7 c 5 19 c 3 Jb 8 c 6 21 e 4 3 xkK Sf 7 Xke d 4 Sb 2 — c 3 d 6 24
48 article Kuchařk
Kuchařk Bohumily Jermářové. Cukrovinky. Zavařeniny. Nápoje. Servirov ní. Úprava ubrousků. Kuchyň pro nemocne Pochvalné posudky: Nár. Listů, Katol. listů. Politil Cena 3 zl. 50 kr., váz. 4 zl., s barvotisk tabulemi (masa, úprava mis a tabuli) 4 zl. 40 kr. — Vydání s 1955 recepty 2nl. vázané 2 zl. 40 kr. I. L. Kober v Praze, Vodičkovaul 8. g2— g4 27. Kf1—g2 Jg3x«h5 Jí6— es 9. g4—gč 87—a5 28. VbIxb7 Je8—c7 10. h3—h4 29. Vb7—bs e7—e5 Ses—g 11. f2—f4 30. Vb3—h3 Jh5—g3 d6—d5! 12. Jd4—e2 Va8— n6 31. Kg2—f Je6—da 13. e4x«d5 Je7xd5 32. Ksxf Jg3—e2- 14. Je2 xKd4 Jd5xk e3 33. Kf4—f5 Je2—c 15. Jd4—f6l 16. Dd1 xk ds VísXds 34. a2—a3 Je3 — ak Kg8— hs 35. Se5 —e3 17. Jf6—e7- 18. h4—n5 Vd8—es a černý se vzdal. Partie čís. 53. Hrána dne 28. dubna 1904 v III. setkání turnaje v Cambridge Springs. — Hra čtyř jezdců. — Černý: Mare Bílý: Lawrence. e7—e5 b7—b5 21. KfI—et 1. e2—e4 22. Sc4—d3 a7—a6 Jg8--f6 2. Jg1—f Sc8 —e6 23. g2— g4 3. J51— c3 1b8—cn. Sf8—b4 De7—a7 24. Vb1—al 4. Sf1—b5 d6xe5 25. d4xKeh 5. 0—0 d7— de Da7—ch 26. Ví2—g2 6. d2—ds 27. Ke1— dz b5—b4 Sb4 xKe3 7. Sc1—g5 De5—d4 28. c3—c4 Jc6—e7 8. b2xke3 29. Va1—bt Se6xet Je7—g 9. Jí3—h4 30. h2—h4 Dd4—cs- Kg8—hs 10. Sb5—c4 17—h6 31. Kd2 — di Se4xds 11. Va1—bí Va8—ds f7x 32. c2xK d3 12. Jh4xg6- 33. Vb1—bs De3—al- g6 — g5 13. 8g5—h4 Da1xa2- g7— e 34. Kdi—c? 14. Sh4—g3 J6— b4 —b3- 35. Vb3—bs 15. Dd1—e2 Jh5—fe 16. d3—d4 36. Ke2—d Da2—a5- g5x 17. Sg3xcfi 37. Ke3xkxbs Vd8—bg- Dds—ez 18. 2—f3 38. Kb3 — cs Vb8xb2- 19. Vfl—fe a bílý se vzdal. 20. Kg1—fi
Jermář VbIxb Vb Jf Černá jít da 7 jít 3 I . L Praha Cambridge Springs Mar Lawrence . e 7 Virginie Kb e 7 Sf 8 g 7 d 5 xKd 4 Jd 5 xk e 3 33 Sf 1 Sb 4 xke h 2 Sb 5 — c 4 17 — h xa 2 J 6 e 2 jh d 4 36
52 article S prův. klavíru K 1.20 i poštou.
S prův. klavíru K 1.20 i poštou. Zprávy šachové. Praha. — Šachový klub „Dobruský“ přesídlil dnem 15. května 1904 do kavárny „Louvre“ na Ferdi- nandové tř. (proti kavárně „Union“, kdež sídlí „Č. S.“) V právě minulém týdnu začaty oba již dříve ohlá- šené turnaje. V prvém (o championat) hrají: Baroch, Kautský, Kolb, Jareš, Procházka, Sika, Treybal, Unger a Veirauch. Litovati dlužno, že pro nedostatek času nemohli se zúčastniti mnozí z nejsilnějších hráčů klubu (Kamínek, Genttner, Veselý, Zmatlík atd.). V turnaji hraje 7 většinou nově přistouplých členů. Turnajový fond obnáší 50 K, z něhož 3/4 připadnou na ceny pro turnaj A, 1/4 pak pro B. Ke zvýšení fondu uspořádána byla ještě mezi členy sbírka. Týdně sehrány budouv A tři, v B dvě setkání, takže turnaje (v každém dvě kola) neprotáhnou se přes 15. červenec t. r. — Čilému klubu v jeho nových místnostech přejeme do budoucna mnoho zdaru „Rigaer Tagblatt“ vypisuje turnaj končících her. Ceny: 35, 25 a 15 rublů. Lhůta 14. ledna 1905. Soudci. J. Amelung a J. Behting. Zásilky (1—3) adresovat dlužno: Pavel Kerkovius, Riga (Redakce R. T.) Dom
Dobruský Baroch Kautská Kolb Jareš Procházka Treybal Unger Veirauch Kamínek Genttner Veselá Zmatlík J Amelung J Behting Pavel Kerkovius Dom Praha Louvre Ferdi Č . S pro turnaj A , 1 Rigaer Tagblatt