2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
voké melodie tlumil netrpělivost, jež nitrem jeho
zmítala. Pojednou utichl, a z očí jeho zasvitly
lítost a žal. Stezkou, po níž odešel starý Va-
vřinec, vystupovala nahoru mladá horalská dív
čina, s temným, opáleným líčkem a černýma
záletnýma očima. Oděna v červenou suknici,
skákala jako mrštné kůzlátko malýma, bosýma
nežkama po skalních útesech. Bujné, černé vlasy
měla spleteny v jediný silný vrkoč, jenž na konei
převázán byl širokou červenou hedvábnou
stužkou...
Přistoupivši k mladému horalovi, uchopila
ho za ramena a zvolala:
„Stašku! už jsem zde.
„Tak, už jsi zde?... To's ale musila ná-
ramně spěchat, co?...“
„Ale kde, spěchat! Šla jsem docela po-
malounku, protože jsem si myslila, že čím déle
budeš na mne čekat, tím srdečněji mne za to
potom uvitáš...
„Ták?!... Ale mně se zdá, že jsi se zmý-
Bla!...“ odpověděl mladý horal nevrle.
„Oho! jen nebud hned tak zhorka na-
kvašen!...
„Však je to také pravda! Zmýlila jsi se
zrovna tak, jako já se zmýlil v tobě... ty!. ..
vyhrkl hněvivě horal a počal rozčileně hrýzti
rty . ..
„Snad si nemyslíš, Stašku, že já mohu z
tebou přijíti, kdykoli tobě se zachce? . . . Vždyt
přece dobře víš, jak mne maminka hlídá,
kdyby snad měla něco zpozorovati, dříve nežlijá
jí věc sama řeknu — pak bylo by s námi zle,
možná — na vždycky zle! . ..
Stašek
Vždyt
Virginie
6
article
„Vida! A což ten panáček, co u vás již pře
měsíc na salaši zůstává... he?... to nent
nie1?... Směj se, směj... však já dobře vím,
jak jsi se změnila od té doby, co ten pan malíi
se k vám nastěhoval. Ale Pánbůh mu buď milo-
stiv, jestli ho někde o samotě potkám!. ..“
„Stašku! co se ti stalo?1... Mluvíš věru
jako malé dítě. Víš, kdo se změnil?... Já ne
ale ty... ty jsi se změnil, ty .. . nevíš žárli-
vostí, co děláš a co mluvíš . ..
„Aj, aj.. . vida . ..
„Je to pravda. Ten pan malíř je mnohem
hodnější než ty. Kdykoli jede do Nového Trhu.
ani jednou se nevrátí, aby mi něco hezkého ne
přivezl.“
„Aha, tedy proto on se ti tak líbí?! . . . Atc
tody nejspíše ta stužka, co máš ve vlasech, je
také od něho, ne?“
„To se rozumí, že je od něho. Stužky
kterés ty mně daroval, již dávno se roztrhaly.
a nové jsi mi nekoupil . ..“
„Ale já ji nechci na tobě vidět, tu stužku
od toho... toho... Zahoď ji pryč, anebo ...“
„Jen pomalu, Stašku, pomalu .. . jestli mn
hezky poprosiš, kdo ví, co neudělám . ..“
„To ne, prosit tě nebudu. Já chci, abysji
hned zahodila... já to poroučím, a ty to musíš
udělat, nebo ...
„Nebo?! . ..
„Nebo... ti ji strhnu s hlavy sám!“ vzkřikl
rozjitřený horal, natáhl ruku, popadl stuhu
a jediným škubnutím uvolnil svázaný vrkoč vlasů
Halininých ...
Avšak nyní rozhorlila se též Halina. Hně
vem všecka bledá, chytila hbitě druhý konec
stuhy, chtějíc ji milenci svému vyrvati; než na-
máhala se marně...
Stašek
Aj
Aho
Halinin
Halin
7
article
„Stašku! pusť!... dej sem stužku!. ..
„Dobře — pustím. Ale hoď ji do jezer
Halko! hoď stužku do jezera!...“
Leč horalka mrzutě od něho se odvrátivši
zdvihla ruce do výše, aby svázala si rozpuštěné
vlasy . ..
„Halino... povídám ti po dobrém ... ho
stužku do jezera... Halko . .. já se zařekl ...
stužka nebo... já... slyšíš?... jedna . ..
dvě... tři... Dobře ... ty tedy chceš, abych
zahynul... dobře!...“ a jedním skokem vrhl
se mladý horal do jezera ...
S pronikavým výkřikem, nedbajíe nebez-
pečenství, pádí za ním mladá horalka a na-
táhnuvši ruku, hází mu osudnou stužku ...
Stašek, zpozorovav pohyb její ruky, silnými pa-
žemi rozhrnul před sebou vodu, uchopil červe-
nou stuhu, hodil ji do prostřed jezera a přiskoči
ke své Halině . ..
Okamžik — a oba drželi se v těsném objeti.
Ona polibky svými osušovala mu umáčené líce
— on dívá se na ni a je mu, jakoby se dívaldo
duhy ..
„Kdyby se's byl utopil, byla bych umřela..
„A já bych byl také umřel, kdybych s
byl utopil ..
A oba dali se do smíchu . ..
„Ba, jen co je pravda. Je vidět, že už j
nejvyšší čas, abychom mamince řekli, že se máme
rádi. Pojď, Stašku, uděláme to raději ještě dnes.“
A nemeškajíce zaměřili k salaši matky To-
mášové ...
Uprostřed jezera pluje červená stuha — za-
pomenuta ... opuštěna . ..
A až o 3. hodině odpoledne mladý malíř
přijde k jezeru, aby vykonal po něm obvyklou
každodenni projížďku, a uvidí na povrchu vody
červenou stuhu... co si asi pomyslí?...
Stašek
Halina
Halko
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
oda.
9
article
V nynější válce hrají torpéda značnější roli
než ve všech předešlých a proto poutají pozor-
nost i širších kruhů, neobeznámených se zbra-
němi pod vodou, ke kterým náležejí. A přečasto
se stává, že při líčení válečných událostí na
moři různé druhy zbraní těch se zaměňují a pro
ně nepravá jména se upotřebují. Proto nebude
od místa, když zde uvedeme hlavní druhy zbran
těch a krátce jejich zařízení a upotřebení po-
píšeme.
Zbraní pod vodou se rozeznávají dva
druhy: podmořské miny, nebo krátce jmenované
miny a torpéda.
Miny se nazývají veškeré přístroje, v nichž
se nalézají explosivní látky a které se umístují
v určité hloubce pod hladinou moře, by za dané
příležitosti vybuchly a zničily přiblíživší se k nim
loď. Jsou tedy zbraně nepohybné, určené výhradně
pro obranu a ochranu přístavů, řek atd. Druhů
jejich jest velké množství, z nichž některé jsou
velmi důvtipně a uměle zhotoveny.
Torpěda naproti tomu jsou přístroje opa-
třené taktéž explosivní látkou, ale pohybující se
buď pod aneb na hladině moře a sloužící
zvláště k útoku. Můžeme je děliti na dva
hlavní druhy: torpéda bezdozorná a torpéda z
dozoru.
K prvým náležejí všecka torpéda, která
upotřebující jich nemůže více říditi ani co do
rychlosti ani co do směru jejich dráhy, ani co
do hloubky jejich potopení, když je byl jednou
pustil nebo vystřelil. V tom okamžiku pozbyl
veškerý vliv na jejich činnost a účinek.
K druhým pak se čítají veškerá torpéda,
jež možno v době jejich běhu dle libosti říditi
a kontrolovati a jež k účelu tomu zůstávají ve
spojení se stanici, která jich upotřebuje k útoku.
Bezdozorných torpéd jsou zase čtyři třídy;
1. Střelové, 2. raketní, 3. plujíci, 4. auto-
mobilní nebo rybní.
10
article
Střelová torpéda jsou, jak již jejich jměno
označuje, střely naplněné třaskavou látkou, jež
se vystřelují z děl pod vodou. Američan
Fnlton konal s nimi pokusy již v r. 1814. Po
mnoha pokusech v Americe a v Anglii zhotovil
kapitán John Erieson torpédo 251% stopy dlouhé,
mající 16 palců v průměru a 300 liber náboje
prachu a k němu příslušné dělo, ale to se neo-
svědčilo, ač urazilo v hloubi 15 stop dráhu
285 stop dlouhou.
Raketní torpéda plují pomocí raket nebo che-
mické směsi, podobné těmto. Upotřebují se pod
vodou nebo i na hladině. Torpédo té třídy,
jež vynalezl Week, plulo rychlostí 45 angl. mil
za hodinu, ale zkoušky neuspokojily námořníky.
Plující torpéda jsou nejstarší ze všech, V
roce 1585 upotřebil jich italský inženýr Zambelli,
zničiv jimi most, vedoucí přes Šeldu. Pohonná
jejich síla je proud vody, který je nese ku před-
mětu útoku. Nyní se neupotřebují nikde, nebot,
jak zřejmo, mohou na moří býti vlastním lodím
nebezpečna. Navzdor tomu mohla by na řekách
v některých případech konati dobré služby.
Američan
Fnlton
Erieson
Zambelli
Amerika
Anglie
Šelda
Week
11
article
Automobilní torpéda hraji dnes v námoř-
nictví největší roli. Stroj, který vyvolává pohon-
nou sílu jejich, jest v nich umístěn. Obyčejně
se nazývají rybí torpéda nebo i Whiteheadova.
Vlastním vynálezcem jejich jest rakouský kapi-
tán Luppis, který si přisvojil myšlenku tu o
jiného důstojníka a který se spolčil s Robertem
Whiteheadem, ředitelem továrny ve Rěce.
První torpédo tohoto druhu byla loďkaa
teprve po několika letech podařilo se jim zho-
toviti torpédo, mající tvar doutníku, na obou
koncích špičatého. Vynálezci nalezli u rakou-
ského námořnictva žádané podpory a rychle
zdokonalili hroznou tu zbraň. Na ni rozezná-
váme následující části:
Zápalný přístroj na špici torpéda, který
opatřen dvěma tykadly, zapaluje nárazem na
tvrdý předmět umístěnou v něm třaskavou látku.
Whiteheadův
Luppis
Whitehead
12
article
Komora pro náboj stojí ve spojení s ním.
Nábojem jest obyčejně střelná bavlna a váži 67
nebo 18 liber.
Balanční komora, která se jmenuje i tajná,
neboť v ní se nalezá stroj, který automaticky
pohybuje horizontální kormidla torpéda, jež ho
udržují v žádoučí hloubce pod hladinou. Stroj
ten sestává z těžkého kývadla, spojeného s hy-
drostatickou balanef. Každý vertikální pohyb
torpéda účinkuje na kývadlo a toto pak na ba
lanci, která jest ve styku s cylindrem, naplně-
ným vzduchem, zvaným »servomotorem«, pomoeí
kterého se pohybují kormidla. Pluje-li tedy torpédo
v žádané hloubce, jest balance v rovnováze a kor-
midlo stojí vodorovně. Skloní-li se však torpědo
svou přídou, skloní se i kývadlo a svým pohybem
obrátí prostřednictvím balance a servomotoru vodo-
rovná kormidla, která pak dají torpédu jiný
směr ve vertikální ploše. V tomto spočívá ta-
jemství Whiteheadova torpéda. Onen eylindr se
vzduchem jest tak zařízen, že účinkuje na něj
tlak vody, který jest rozličný v různých hloub-
kách. Jak z tohoto vysvítá, jsou pohyby tor-
péda ve vertikální ploše zvláště z počátku,
když bylo vystřeleno, velmi nepravidelné a dráha
jeho tvoři vlnovou křivku, neboť padne do vody
v šikmém směru a teprve pomocí kývadla na
bude rovnováhy v žádané hloubce.
Servomotor jest pneumatický stroj, umi
stěný ve strojové komoře a slouží, jak již při-
pomenuto, k pohybování vodorovných kormidel.
Nádrž vzduchu jest ocelový cylindr 5' délky
a 14“ průměru, který snese tlak 120 atmosfén
stlačeného vzduchu.
Whiteheadův
13
article
Pohonný stroj má tři cylindry a jest zho-
toven dle systému Brotherhoodova. Stlačený
vzduch, dříve než vstoupí do cylindrů, mine
zvláštní přístroj, který jeho tlak 100 atmosfér
zmenšuje. Pracuje-li stroj tedy s 30 atmosféram
tlaku a 48 indikovanými koňskými silami, učin
šroub 1100 obratů za minutu. Aby stroj vstou
pil v činnost, jest torpédo opatřeno přistrojem
který otevře automaticky nádrž vzduehu v oka-
mžiku, když bylo vystřeleno z lancizního děla
Jiný přístroj, tak zvaný potápěcí, způsobuje
automaticky potopení torpéda, když skončilo
svou dráhu, aniž by dosáhlo svého cíle.
Od pohonného stroje vychází osa, která
zvláštním způsobem sestrojená otáčí oba šrouby
v opačném směru k sobě tak, že obraty jejich
neodchylují torpédo od daného mu směru.
Vertikální kormidla nalezají se na zadním
konci torpéda jedno nad druhým a slouží
k tomu, by zabránila odchýlení torpéda od
určité dráhy, kterou odehylku často vyvolává
rozdilná hustota vody v různých vrstvách, jež
torpédo probíhá. Mimo to vyrovnává odchylku,
kterou způsobují šrouby tím, že prvý se otáčí
v tišší vodě než druhý a proto mů svými
obraty větší odkloňující sílu. Rozdíl ten se vy-
rovná při zkouškách různou polohou obou kor
midel.
Povážíme-li že torpédo první třídy jest 14
stop dlouhé a má 16 palců v průměru, může-
me si představiti, jak jemně a přesně musej
býti zhotoveny veškeré části jeho strojů, by vy-
hovělo svému úkolu. Možno říci, že takřka
každodenně se zdokonaluje jejich ústrojstvo no
vými vynálezy a upotřebení giroskopu na nich
dodalo jim nejen větší rychlosti, ale i větší spo
lehlivosti co do trefnosti.
14
article
Jsou způsobilá plouti v hloubi pěti až pat
nácti angl. stop pod hladinou moře, k docilení
čehož mají zvláštní přistroj-
Nejnovější z nich mohou uraziti dráhu více
než 1000 metrů s počáteční rychlostí 32 mo
ských mil. Čím větší kus dráhy však proběhla
tím více ubývá jejich rychlosti, neboť se zmen
šuje tlak stlačeného vzduchu.
Mohou také býti před lancirováním tak za-
řízena, že se zastaví, když proplula určitou žá
danou vzdálenost.
By se stala neškodnými, minou-li se cíle.
potopí se automaticky; zároveň však žádoučno-li
to, mohou vyplouti na hladinu a býti upotře-
bena při jiné příležitosti. Vlastnost tato posky-
tuje výhodu, že možno před upotřebením jich
k útoku konati s nimi zkoušky a seznati
opraviti jejich vady.
Obyčejně se vrhají pomocí zvláštních pří-
strojů, ale možno je pouštěti i bez nich. Pří-
stroje ty jsou buď děla nebo roury, z nichž se
vystřelují buď stlačeným vzduchem, buď párou
nebo prachem. Prvopočátečně se vystřelovala
pod vodou, ale upotřebení jejich na menších
lodích a zvláště na tak zvaných torpédovkách
vyžaďovalo, by byla vystřelena nebo lancirována
nad vodou, což i na velkých lodich značných vy-
hod poskytuje.
Různé státy odkoupily tajemství od White-
heada a zhotovují si samy torpéda ta, zdoko-
nalivše je novými vynálezy. V Německu zhoto-
vují je dle systému Schwarzkopfova z fosforní
bronze.
Podobná torpéda byla vynalezena i od ji-
ných, kteří upotřebovali za motorní sílu bud
páry, buď uhličité kyseliny nebo přemítacího
kola, ale žádné se neosvědčilo tak spolehlivým
jako Whiteheaďovo.
Kopecký.
Schwarzkopfův
Kopecká
White
Německo
15
article
= Smyčec a smyčeč. Pařížský žurnalista, jenž si
vyjel se členy Českého kvartetta do Barcelony, vy-
pravuje o podivném dobrodružství, jež se tam přiho-
dilo čelistovi kvartetta p. Wihanovi. Na programu byl
mimo jiné Beethovenův kvartett Cis-moll. Aby do-
konale vyhověl požadavkům tohoto díla pokud se týče
zvuku, vzal umělec s sebou smyčec neobyčejně silný,
který byl za značnou cenu koupil v Anglii. Kromě
tohe měl s sebou ještě smyčce pařížský a pak holland-
ský, koupený teprve v posledních dnech za osmnáct
hollandských zlatých čili 36 fr. a zcela nový. Skříň
na cello s oběma reservními smyčci nechal otevřenou
ve své garderobě. Po skončeném koncertu uložil cello
do skříně, dal anglický smyčec na své místo a odjel
do Madridu. Před prvním koncertem v Madridu pro-
hlížel svoje nástroje a tu zpozoroval smyčec naprosto
mu neznámý, ukrutně pocuchaný, s vypadanými
perleťovými plátky na žabce. Byl te hotový otrhánek,
podstrčený na místě nového smyčce hollandského.
Vzpamatovav se ze svého úžasu, jal se mistr otrhánka
poněkud bedlivěji prohlížeti. Prut nebyl právě špatný.
hrot velmi osibitý, ba elegantní. Kromě toho měla
žabka tvar jakési ušlechtilé elegance, právě jak to
míval v oblibě slavný nástrojař Vuillaume. Podíval
se, nemá-li smyčec známku a vskutku na žabce bylo
vyraženo jméno Vuillaume. Podivný zloděj, abysi
opatřil smyčec za třícet šest franků, nahradil jej
kusem, jenž stál bratru dvě stě! Odebral se spolu
se svým přítelem k houslaři, aby jej dal znovu po-
táhnouti žíněmi. Houslař ihned odhadl cenu smyčce
na dvě stě franků, nehledě k ceně milovnické a když
zvěděl, kterak mistr vzácný ten kus získal, dali se
všichni přítomní do nehorázného smíchu.
Wihan
Beethovenův
Vuillaum
Barcelona
Anglie
Madrid
cismoll
16
article
= Časopisy na lodích, umožněné úspěchy te-
legrafie bez drátu, nabývají stále většího rozšířenía
stále větší spolehlivosti. Na některých oceanských
parnicích vydávají se již časopisy s depešemi o 4 stra-
nách velkého oktavu. Hlavní obsah tvoří marconi-
gramy s »nejnovějšími zprávami«, jež docházejí na
parník přes moře. Válka rusko japonská, zprávy
ze všech končin světa, zejmena ze západní Eropy
a z Ameriky tvoří obchodní a politickou
čásť listu. Seznam lodí a stanic, s nimiž
bylo na cestě mluveno, tvoří jaksi lokální část. Také
šachové partie možno hráti po několik dnů pomocí
telegrafie bez drátů. Zadní strana, věnováná feuille-
tonu, přináší též cestovní mapku, na níž. cestujíeí
může zaznamenávat, kam až loď dospěla. Často také
přináší časopis přílohu s humoristicky illustrovaným
programem dobročinných slavností.
Ruska
Amerika
17
article
= Hromy a blesky na staroanglickém diva-
dle. Londýnský odborný list pro sběratele »T he
Connoisseur« uveřejňuje místo z Mellonova
díla »Astrologister«, jež podává představu, kterak za
časů Shakespearových a ještě později znázorňovány
přírodní úkazy. »Astrologister« vyšel roku 1620
téhož roku, kdy znovu otištěn Marloweův »Faustuse
s dodatky. První známý tisk Marloweova »Fausta«
z roku 1604 zmiňuje se o provedení tohoto dramatu
služebnictvem vévody z Nottinghamu; pozdější tisky
se nezmiňují, zda-li a kdy tento kus dáván, také pro
tuto otázku jest zmínka »Astrologistera« dů-
ležitá. Melton praví o prorocích povětrnosti
»Jiný chtěl by také prorokovati hromy a blesky na
určitý den, kdy po těchto přírodních zjevech není
památky — leda, že byste šli do divadla »Fortunes
na Goldinglane, abyste se podívali na tragedii o
doktoru Faustoví: tu ovšem se mohou člověku ježit
vlasy, čerti pobíhají, skučíce přes jeviště s hořicími
prskavkami v tlamách, za jevištěm pak v šatnách
bubeníci dělají hromy a dvanáctipennyoví statisté
sufitách uměle (kalafunovanými plameny) napodobí
blýskání na obloze.
Mellonův
Astrologister
Marlowův
Faustus
Faust
Melton
Nottingham
Marloweův
18
article
= Nájemce herny, jenž zakažuje hru. Z Amstero-
damu se oznamuje: O podivných právních poměrech
jež zavedli Holanďané na Javě vůči domorodcům, bylo
již mnoho psáno, nejvíce ovšem v Nizozemsku samém
Tak zejmena se krilisuje podivné „právo“, jež majet-
nému dovoluje kupovati pozemky i s obyvatelstvem
na nich bydlicím a ovládati a vykořisťovati půdu
obyvatelstvo jako malý potentát. Každý soukromník,
počítaje v to Peršany, Araby i Číňany, jenž má po-
třebné peněžní prostředky, může tohoto práva použit.
Záleží na ziskuchtivosti nebo lidumilnosti kupcově.
kterak se povede obyvatelstvu na koupeném pozemku.
Pěkný příklad, kterak Číňan dovede býti vzorem Evro-
panu, podává časopis „Preanger-Bode“. Policie zji-
šťovala stále vzrůstající nejistotu v okrese Bekassi
na Javě. Připisovala to činnosti tambangů, kteří po-
skytují domorodcům příležitosti k zakázané hře, ja-
kémusi druhu čínské hry v kostky. Čínský majitel
pozemků, Foa Ken Hek, jemuž se nepodařilo zapo-
vězenou hru na svém území potlačit, najal bez velkých
okolků monopol pro herny v celém okrese Bekasse
a nedovolil hrát. Následkem toho záhy nesvědomití
tambangové vymizeli. Dlužno doufat, že se holandská
vláda nedá zahanbit a že vůbec zruší pronajímání
heren.
= Dráha kapsko-kahýrská. Z Londýna se ozna-
muje: Z Capetownu možno se dostati dráhou až ku
peřejím Victoriiným na Zambezi. Velká dráha od jihu
k severu Afriky, kterou zamýšlel Cecil Rhodes, je ted
v Jižní Africe hotova až k řece Zambezi a přek roči
obrovským obloukem na mostě 500 stop vysokém pro-
past, do níž říti se spousty vod afrického veletoku.
Holanďan
Peršan
Číňan
Preanger Bode
Ken
Victoriin
Cecil Rhodes
Amstero
Nizozemsko
Londýn
Zambezi
Afrika
jižní Afrika
Java
19
article
Peřeje Victoriiny jsou více než dvakráte tak široké
jako peřeje Nlagary a dvakráte tak vysoké. Černoši
nazývají přeje tyto „Mori-vatuňa“ (zde řve dým), nebot
pára, burácejících vod jest do značné dálky viditelna
jako válející se dým. Poslední část trati od uhelných
dolů Wankie až ku peřejím byla dohotovena dne
14. března. Od peřejí Victoriiných až k jezeru Tun-
ganika jest 450 angl. mil a trať zde jest již vytýčena.
Od myšlenky, zříditi pobřežní železnici podle velkého
jezera vnitrozemského, bylo upuštěno; v Kitutu na
jižním konci jezera vstoupí cestující na parník, jenž
je dopraví k severní stanici Usumbara. Mezi malebným
jezerem Kivu a jezerem Albertovým — na obou budou
rovněž plout parníky — třeba zříditi 270 angl. mil
železnice. Plavba na Nilu až k Chartumu jest nyní
přerušena toliko mezi Ešulou a Redžafem, kde rychle
po sobě následující peřeje dlužno obejíti železnicí.
Poněvadž nyní Bílý Nil zatarasen mělčinami a spo-
stami naplaveného rostlinstva jako za časův Emina
paše, poplují cestující 1000 km mezi Redžafem a Char-
tumem nilskými parníky, jež již od počátku letošního
roku konají pravidelnou službu. Z Chartumu do Vadi
Halfy vede železnice, odtud až k Assuanu plují opět
parníky a od Assuanu dostane se cestující železnicí až
do Kahýry neb Alexandrie. Mezi peřejemi Victoriinými
a Redžafem třeba vystavěti toliko 860 angl. mil že-
leznice, kdežto od Capetownu k Zambezi a od Char-
tumu do Kahýry jest již 2785 angl. mil hotovo. Již ted
pořádají se výpravy turistů do Ugandy a k jezeru Victo-
rii Njanza a záhy bude lze podnikati výlety na velko-
lepém jezeře Tanganice a k malebnému jezeru Kivu
od peřejí Victoriiných.
Číslo 31.
199/a04.
Pořádá J. Rašovský
Sachy.
Victoriin
Černoch
Albertová
Redžaf
J Rašovský
Usumbara
Kivu
Nil
Chara
Chartum
Alexandrie
Kahýr
Uganda
Tanganika
Nlagara
Wankie
Victoriin
Redžaf
km
21
article
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Dobrozdání
pana prof. dra. E. Maragliano, přednosty nei
cinské kliniky na universitě v Janově.
Panu J. Serravallovi v Terstu. Obdržel jse
svého času na zkoušku zásilku Serravallova chlaove
vína s železem a cítim se povinna Vám prohlásiti,
nalezl jsem je výborným a velice účinným v léčebnáa
jeho upotřehení.
V Janově, 22. listopadu 1903
J Rašovský
profesor
doktor
E Maragliano
J Serravall
Morava
Janov
Terst
30
article
Štokeravě.
Prosím o laskavé nejdřívější zaslání čtyř krabik
Vaší soli pro žaludek, jelikož jsem dřívější zásil
již spotřeboval a po ní se kromobyčejně dobře
svou žaludeční chorobou nalézám.
Donesek Alajos v.t
St. Gotthard, Totfalu, dne 2. července 19 1
Pravá k dostání u výrobce, krajinského lekárnil
Jalia Schaumanna ve Štokeravě a ve veškerých lékt
nách Rakousko-Uherska. Cena jedné krabice K 15
Zasílání poštou denně při odebírce nejméně 2 krabin
9770
Alajos
Stanislav . Gotthard
Totfala
Schaumann
RakouskoUhersko
41
article
Partie č. 51
Hrána dne 28. dubna 1904 v III. setkání turnaje
v Cambridge Springs.
— Sicilská hra. —
Černý: F. Marshal
Bílý: Dr. E. Lasker.
24. Jd4—c2 Va3 —a2
1. 62—64 c7— c5
25. Vel—a
Va2—a7
2. Jg1—í3 e7—e6
Sd7—f5
26. Dd2—ci
3. Jb1—c3 d7—dáa
De7xa7
e6xKdo
4. e4xKd5
27. Valxa7
28. Jc2— da
Sf5 —ds
5. Sf1—b5-+. Jb8 Kce
29. De1—e3e)
6. 0—0
Jg8— fe
Sf6xx«d4
7. d2—d4 b) 8f8—e7.
30. Je2x«dk.
Da7—al-
31. Kg1—f2
Da1—b2-
8. d4x«ch
9. Se1 —g5
Se8 — e6
32. KI2—g3
Sd3—-fi
10. Sb5xes
b7x c6
33. Kg3—f4!f) Db2xg2
b7 —h6
odb roků se Bergerova dehtova mje
Rakousko-Uhersku a ve všech kulturních státech k a
a koupání proti vyrážkám kožním a nečie
pleti npotřebuji. Každá viněta musi b
touto ochran. znám-
továrni firmy opatže-lec lonrae
na, jinak nejsou to
prává, po 35 r. v obchodo so naléznjici n
Černá
Marshal
E Lasker
jít 7
xKdo
jít 1
Bergerův
Cambridge Springs
Virginie
Rakousko
Uhersko
jb 8 Kec
c 2 Virginie
c 7
c 5 25
7 2
Valxa 7 28
Sf 5
Sf 1
Sb 5
c 6 33
b 7
42
article
U velkém: E. HELL a SPOL. ve Vídni, I., Sterns.
U velkém: E. HELL a SPOL. ve Vídni, I., Sterns.
11. b2 —b4
34. Kř4—e5 Dg2—gölg
35. De3—f4 Sf1.— d3h
Se7xk fe
12. Sg5xkc fe
a7—a5
36. b4—b5 Sf3Xc b5!
13. Dd1—d2
Dd8—bs
37. Jd4x«b5
c6xKb5
14. a2—a3
a5xk« bt
38. Ke5—d4li) Dg6 — ce
15. Va1—bí
Va8 — ae
39. e5—c6 De2—a4-
16. a3x b4
Db8 —eo
40. Kd4—e3 Da4—a7
17. Jf2 — d4
SeG—ga(
41. Ke3—d3 b5—b4
18. Jc3 — e2.
Sg4— d7
42. c6—c7 Da7—a6-
19. f2—f3
V?8—esd
43. Kd3—d2 b4x«e3-
20. c2—c3
Ve8—as
44. Kd2xc3 Da6—c6-
21. Vbí —ral
Va8xkas
45. Kd3—d2 f7—fe
22. ValXa3
De5—c7 dáno za remis.
E Hell
Sterns
Vídeň
Virginie
Dd
d 4 Sega
c 7
45
article
BUDOUCNOST
BUDOUCNOST
23. Vf1 — eí
Poznámky (dle Altonaer Schachspalte)o
a) Vůdce černých nerad kráčí vyšlapanými cestičkami.
Obyčejně hrává se 3. . . . Jc6 4. d4 exd 5. Jxe dá
Jf6 atd.
b) Po 7. Je5 následovalo by Dd6! atd.
Tato ne úplně korrektní obět pěšce přivodí živou hru.
(Za mnohem silnější považujeme ihned 20.
Vasl což zabránilo následující, pro bílého výhodné
výměně figur. Red.)
Na 29. JXc6 následovalo by Da2 30. Jd4 Sgö 31.
Det Sd2 32. Ddl Se3- 33. Kh1 Df2 nebo 31. f
Sh4 32. g3 Se4 33. Dfl Sf6 a bílý nemůže se té-
měř hnouti.
Následujícím pěkným manevrem hledí bílý vynutit
výhru, černý bráni se však velmi obezřele ! Na 33.
Df2 násl. by DXc3 34. Jc6 Sb5 35. Jd4 Dxb4
36. Jb5 DXb5 37. Dd4 Dce remis.
Na 34.... DXh2- násl. 35. f4! a černý nemůže
zabrániti vítěznému postupu bílého krále na c7.
Hrozilo 36. Df5
Jestli 38. Kd5 tu De6- 39. Kd4 De4-+- a čern
dobývá oba c pěšce.
Pravděpodobné politické a hospodářské následky
války mezi velmocemi. — Dle výtahu ze stejno-
menného díla ruského státního rady Jana š
Blocha přeložil Hynek Štěpánek.
154 stran.
Za 1 korunu.
Spis, pod jehož vlivem na podnět
ruského cara byla svolána konfe-
rence míru do Haagul
Vyšlo současně též jako 3. číslo Matice
lidu (6 knih ročně za 2 K, poštou z
2 K 20 h. — První číslo na ukázku!
Objednávky přijímá každé řádné knih-
kupectví, z míst kde knihkupectví není, pří-
mo nakladatelství F. Šimáčka v Pra-
ze, Jeruzalemská ul. č. 11.
12010
receptů obsahujee
Jf
JXc
Jb
Kd
Jan
Bloch
Štěpánek
F Šimáček
DXb 5 37
Jd 4 Sgö 31
Jc 6 4
Dd 6
Sd 2 32
Kh 1 df 2
Jc 6 Sb 5 35
c 7
Matica lid
47
article
Partie čis. 59.
Hrána dne 28. dubna 1904 v III. setkání turnaje
v Cambridge Springs.
— Sicilská hra. —
Černý: Napien
Bílý: Dr. E. Lasker
c7—c5
19. Se3—c5
g6 xcch5
1. e2—e4
20. Sfí — c4.
e5xkf4
2. Jb1—c3 Jb8—c6
21. Se4xxkc f7
Je3—e4
3. Jg1—f
g7—ge
c5xkK d4
22. Sf7XKe9
Sg7xc be
4. d2— d4
Sb2—c3-
23. Val—bí
Sf8—g7
5. Jf3xK d4.
Sc8—g4
d7—d6
24. Ke1—fl
6. Sc1 —e3
Jg8—fe
h2—h3
25. Se8xh5
Sg4xh5
26. Vh1xkh5
Je4—g3-
Černá
E Lasker
Cambridge Springs
Val
g 7
ge c
c 7
c 5 19
c 3 Jb 8
c 6 21
e 4 3
xkK
Sf 7 Xke
d 4 Sb 2 — c 3
d 6 24
48
article
Kuchařk
Kuchařk
Bohumily Jermářové.
Cukrovinky. Zavařeniny. Nápoje. Servirov
ní. Úprava ubrousků. Kuchyň pro nemocne
Pochvalné posudky: Nár. Listů, Katol. listů. Politil
Cena 3 zl. 50 kr., váz. 4 zl., s barvotisk
tabulemi (masa, úprava mis a tabuli)
4 zl. 40 kr. — Vydání s 1955 recepty 2nl.
vázané 2 zl. 40 kr.
I. L. Kober v Praze, Vodičkovaul
8. g2— g4
27. Kf1—g2
Jg3x«h5
Jí6— es
9. g4—gč
87—a5
28. VbIxb7
Je8—c7
10. h3—h4
29. Vb7—bs
e7—e5
Ses—g
11. f2—f4
30. Vb3—h3
Jh5—g3
d6—d5!
12. Jd4—e2
Va8— n6
31. Kg2—f
Je6—da
13. e4x«d5
Je7xd5
32. Ksxf
Jg3—e2-
14. Je2 xKd4
Jd5xk e3
33. Kf4—f5
Je2—c
15. Jd4—f6l
16. Dd1 xk ds
VísXds
34. a2—a3 Je3 — ak
Kg8— hs
35. Se5 —e3
17. Jf6—e7-
18. h4—n5
Vd8—es
a černý se vzdal.
Partie čís. 53.
Hrána dne 28. dubna 1904 v III. setkání turnaje
v Cambridge Springs.
— Hra čtyř jezdců. —
Černý: Mare
Bílý: Lawrence.
e7—e5
b7—b5
21. KfI—et
1. e2—e4
22. Sc4—d3 a7—a6
Jg8--f6
2. Jg1—f
Sc8 —e6
23. g2— g4
3. J51— c3 1b8—cn.
Sf8—b4
De7—a7
24. Vb1—al
4. Sf1—b5
d6xe5
25. d4xKeh
5. 0—0
d7— de
Da7—ch
26. Ví2—g2
6. d2—ds
27. Ke1— dz
b5—b4
Sb4 xKe3
7. Sc1—g5
De5—d4
28. c3—c4
Jc6—e7
8. b2xke3
29. Va1—bt
Se6xet
Je7—g
9. Jí3—h4
30. h2—h4
Dd4—cs-
Kg8—hs
10. Sb5—c4
17—h6
31. Kd2 — di
Se4xds
11. Va1—bí
Va8—ds
f7x
32. c2xK d3
12. Jh4xg6-
33. Vb1—bs
De3—al-
g6 — g5
13. 8g5—h4
Da1xa2-
g7— e
34. Kdi—c?
14. Sh4—g3
J6—
b4 —b3-
35. Vb3—bs
15. Dd1—e2
Jh5—fe
16. d3—d4
36. Ke2—d
Da2—a5-
g5x
17. Sg3xcfi
37. Ke3xkxbs
Vd8—bg-
Dds—ez
18. 2—f3
38. Kb3 — cs
Vb8xb2-
19. Vfl—fe
a bílý se vzdal.
20. Kg1—fi
Jermář
VbIxb
Vb
Jf
Černá
jít da 7
jít 3
I . L
Praha
Cambridge Springs
Mar
Lawrence . e 7
Virginie
Kb
e 7
Sf 8
g 7
d 5
xKd 4 Jd 5 xk e 3 33
Sf 1
Sb 4 xke
h 2
Sb 5 — c 4 17 — h
xa 2
J 6
e 2 jh
d 4 36
52
article
S prův. klavíru K 1.20 i poštou.
S prův. klavíru K 1.20 i poštou.
Zprávy šachové.
Praha. — Šachový klub „Dobruský“ přesídlil
dnem 15. května 1904 do kavárny „Louvre“ na Ferdi-
nandové tř. (proti kavárně „Union“, kdež sídlí „Č.
S.“) V právě minulém týdnu začaty oba již dříve ohlá-
šené turnaje. V prvém (o championat) hrají: Baroch,
Kautský, Kolb, Jareš, Procházka, Sika, Treybal, Unger
a Veirauch. Litovati dlužno, že pro nedostatek času
nemohli se zúčastniti mnozí z nejsilnějších hráčů klubu
(Kamínek, Genttner, Veselý, Zmatlík atd.). V turnaji
hraje 7 většinou nově přistouplých členů. Turnajový
fond obnáší 50 K, z něhož 3/4 připadnou na ceny pro
turnaj A, 1/4 pak pro B. Ke zvýšení fondu uspořádána
byla ještě mezi členy sbírka. Týdně sehrány budouv
A tři, v B dvě setkání, takže turnaje (v každém dvě
kola) neprotáhnou se přes 15. červenec t. r. — Čilému
klubu v jeho nových místnostech přejeme do budoucna
mnoho zdaru
„Rigaer Tagblatt“ vypisuje turnaj končících her.
Ceny: 35, 25 a 15 rublů. Lhůta 14. ledna 1905. Soudci.
J. Amelung a J. Behting. Zásilky (1—3) adresovat
dlužno: Pavel Kerkovius, Riga (Redakce R. T.) Dom
Dobruský
Baroch
Kautská
Kolb
Jareš
Procházka
Treybal
Unger
Veirauch
Kamínek
Genttner
Veselá
Zmatlík
J Amelung
J Behting
Pavel Kerkovius
Dom
Praha
Louvre
Ferdi
Č . S
pro turnaj A , 1
Rigaer Tagblatt